51 C 263/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 24 317,38 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 24 317,38 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 6 655 Kč od 4. 3. 2022 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 6 655 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 23 958 Kč, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 24 317,38 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že jako pronajímatel uzavřela s žalovanou jako nájemcem dne , datum, smlouvu o nájmu, na jejímž základě měla dojít k přenechání dočasného užívání reklamní plochy č. , hodnota, a č. , hodnota, blíže specifikované v příloze č. 1 smlouvy. Nájemné mělo být dohodnuto ve výši 11 000 Kč bez DPH měsíčně, nájemné mělo být hrazeno měsíčně dopředu na základě daňového dokladu (faktury) vystavené žalobkyní. Smlouva měla být uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 s tím, že měla být ujednána prolongace smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná nezaplatila nájemné za únor 2022 vyúčtované fakturou č. , hodnota, na částku 6 655 Kč včetně DPH, splatnost 3. 3. 2022. Mezi účastníky měla být ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyně se má proto domáhat smluvní pokuty vyčíslené k 21. 6. 2024 v částce 5 596,86 Kč za prodlení s úhradou nájemného za únor 2022. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná nezaplatila nájemné za březen 2022 vyúčtované fakturou č. , hodnota, na částku 6 655 Kč včetně DPH, splatnost 31. 3. 2022. Mezi účastníky měla být ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyně se má proto domáhat smluvní pokuty vyčíslené k 21. 6. 2024 v částce 5 410,52 Kč za prodlení s úhradou nájemného za březen 2022. Žalobkyně se po žalované domáhá i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2x 1 200 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, tvrzený nárok neměl žalobkyni vůbec vzniknout. Nemohl dojít k tvrzené prolongaci smlouvy ze dne 1. 1. 2020, žalobkyně měla znemožnit jakékoli další trvání nájemního vztahu, když předmět nájmu měl být právně nezpůsobilý k jakémukoliv užívání v období, za které se žalobkyně tvrzeného nároku domáhá, protože žalobkyně neměla disponovat potřebným povolením k provozu předmětu nájmu v ochranném pásmu silnice. Žalobkyně se má domáhat zaplacení nájmu za období, kdy žalovaná neměla již předmět nájmu užívat, ani jej vzhledem k absenci nezbytného povolení používat nemohla. Nárok žalobkyně má být i v rozporu s dobrými mravy, kdy zjevné zneužití práva nemá požívat právní ochrany, o což se má v daném případě jednat.

3. Žalovaná podrobněji specifikovala, že žalobkyně má žalovat na základě neplatného právního titulu, nájemní smlouva ze dne 1. 1. 2020 měla být nahrazena nájemní smlouvou označenou datem 1. 12. 2020, která měla být uzavřena pro období roku 2021, jejímž předmětem měl být nájem reklamní plochy č. , hodnota, na rozdíl od nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 (uzavřena pro období roku 2020) za účelem pronájmu č. , hodnota, , , Anonymizováno, . Návrh nové nájemní smlouvy měla žalobkyně žalované zaslat dne 2. 12. 2020, ta jej měla téhož dne přijmout, podepsat a zaslat zpět žalobkyni. Žalovaná se také zabývá otázkou prolongace nájemní smlouvy – zavedená praxe mezi účastníky byla, že uzavíraly pro každé nové období novou nájemní smlouvu i navzdory prolongační klauzuli, která neměla být využívána. Žalovaná tvrdí, že neměla vůli setrvat v nájemním vztahu i v roce 2022, což bylo mělo být žalobkyni ze strany žalované komunikováno, neboť klient žalované měl dotčenou reklamní plochu č. , hodnota, u žalované objednánu pouze pro období od 1. 1. 2021 do 28. 12. 2021, nikoliv již pro rok 2022. Žalovaná proto neměla učinit žádnou objednávku u žalobkyně i pro rok 2022, jak bylo mezi nimi zvyklostí. Reklamní plochu tudíž užívala pouze do konce roku 2021. Účtování nájemného za jakékoliv období žalovaná považuje za neoprávněné, neopodstatněné a v rozporu s obchodním zvykem a zavedenou praxí mezi stranami. Žalovaná tvrdí, že nájemní smlouva skončila k 31. 12. 2021. Žalovaná dále namítá nemožnost výkonu práva, i v případě, že by soud dospěl k závěru, že došlo k prolongaci smlouvy, nebylo by možné nárok žalobkyni přiznat, protože žalobkyně měla žalované znemožnit výkon nájemního práva, jakož i další trvání nájemního vztahu, neboť předmět nájmu nebyl právně způsobilý k užívání. Žalovaná tvrdí, že nejpozději v rozhodném období se prokazatelně nacházela v silničním ochranném pásmu silnice , Anonymizováno, (komunikace , Anonymizováno, , , adresa, ), bez příslušného povolení silničního správního úřadu a v rozporu se zákonem č. 13/1997 Sb., což mělo být zjištěno z výzvy silničního správního úřadu. Žalovaná proto namítá, že pokud je umístění reklamní plochy nezákonné, nelze ji nadále platně využívat, ani podnajímat, ani zákonným způsobem užívat. Žalobkyně pak měla porušit její zákonnou povinnost dle § 2205 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Za projev vůle žalované bezprostředně směřující k ukončení nájemní smlouvy bez výpovědní doby má být považováno oznámení žalované v e-mailu ze dne 14. 2. 2022 o tom, že vzhledem k nemožnosti dalšího užívání reklamní plochy (z důvodu výzvy silničního správního úřadu) žalovaná okamžitě vypovídá nájemní smlouvu (bez výpovědní doby). Okamžité zrušení nájemní smlouvy mělo být oznámeno i v e-mailu ze dne 24. 2. 202.

4. Z dokumentu označeného jako smlouva o nájmu ze dne , datum, je za zjištěné, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Žalobkyně uvádí existenci jejího užívacího práva k reklamním plochám specifikovaných v příloze č. , hodnota, smlouvy s tím, že uvedené plochy přenechává za úplatu k dočasnému užívání nájemci, který je použije pro propagaci Unipetrol. Příloha č. 1 (seznam ploch žalobkyně) je nedílnou součástí smlouvy a je možné ji po dohodě stran doplňovat a upravovat o další reklamní plochy. Smlouva je uzavřena dobu určitou od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. V případě, že některá ze stran neobdrží do 2 měsíců před uplynutím sjednané lhůty písemnou výpověď druhé smluvní strany, prodlužuje se nájemní vztah vždy o 12 měsíců. V případě zásahu vyšší moci (např. Rozhodnutí MÚ, DI - Policie ČR, ukončení nájemního vztahu k pozemku, apod.) bude předmětná lokalita nahrazena jinou lokalitou dle nabídky pronajímatele, popř. vyjmuta ze seznamu ploch, kterých se týká tato smlouva, a to na základě písemné dohody obou smluvních stran. Podle čl. 2.3 smlouva mohla být vypovězena před skončením sjednané doby z důvodů uvedených v zákoně, a to především, pokud bude druhá strana porušovat některé ustanovení této smlouvy (zejména čl. III, čl. V, bod 5.2). Za porušení smlouvy podle čl. II, bodu 3.1 této smlouvy se bude považovat prodlení s úhradou sjednané odměny o více jak 30 dní, a to i přes písemnou výzvu, nebo porušení povinností uvedených v čl. IV bod 4.1, čl. V bod 5.

1. Tříměsíční výpovědní lhůta začíná běžet první den v měsíci následujícím po doručení písemné výpovědi. Nájemné mělo být hrazeno ve výši podle přílohy č. 1 smlouvy, a to měsíčně dopředu na základě daňového dokladu žalobkyně vystaveného k počátku kalendářního měsíce a budou zasílány výhradně elektronickou formou na e-mail , e-mail, a budou splatné do 10 dní ode dne doručení žalované. Žalovaná se také zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení s úhradou dlužné částky. V případě, že dojde za platnosti smlouvy k přerušení využívání některé z ploch na dobu delší než 2 měsíce z důvodu na straně pronajímatele, bude vedeno jednání o vyřazení plochy ze seznamu a nahrazení plochy jinou. Žalobkyně jako pronajímatel měla platit vlastníkům pozemků nájemné a další platby dle příslušných smluv a prohlásila, že je zpracovatelem reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb. Žalovaná jako nájemce neměla v žádném případě nést odpovědnost za sankce vůči žalobkyni jako pronajímateli ze strany MÚ a úřadů státní správy, ze strany podmínek stavebního povolení apod., pokud je nezavinil sám nájemce. Smlouvu bylo možné změnit, doplnit nebo zrušit pouze výslovným oboustranným písemným ujednáním podepsaným oprávněnými zástupci obou stran. Z přílohy č. 1 této smlouvy je za zjištěné, že se jedná o seznam reklamních ploch žalobkyně s účinností od 1. 1. 2020. Jako plocha č. 1 je uvedena plocha č. , hodnota, , , adresa, , , Anonymizováno, s měsíčním nájemným 5 500 Kč, plocha č. , hodnota, je plocha č. , hodnota, , , adresa, , , Anonymizováno, , směr , adresa, taktéž za cenu 5 500 Kč, cena je uvedena bez DPH 21 %. Obě reklamní plochy jsou zobrazeny na fotografii na místě jejich umístění.

5. Z předžalobní výzvy je za zjištěné, že 17. 1. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaou (po objasnění skutkového stavu) k zaplacení dlužného nájemného za měsíce únor a březen 2022, jednotlivé dlužné nájemné 6 655 Kč včetně DPH, dále byla žalovaná vyzvána k úhradě smluvní pokuty za obě dlužné nájemné a stejně tak úroku z prodlení. Výzva žalované byla doručena do datové schránky dne 17. 1. 2024.

6. Z vyčíslení smluvní pokuty za březen 2022 soud zjistil výpočet výše smluvní pokuty za dobu od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2024, a to ve výši 5 410,52 Kč.

7. Z vyčíslení smluvní pokuty za únor 2022 je za zjištěný výpočet výše smluvní pokuty za dobu od 4. 3. 2022 do 21. 6. 2024, a to ve výši 5 596,86 Kč8. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 1. 3. 2022 je za zjištěné její vystavení žalobkyní na účet žalované dne 1. 3. 2022, splatnost uvedena dne 31. 3. 2022, je označena nájemní smlouva ze dne 1. 1. 2020, označení předmětu plnění je nájemné 3/22 - kampaň Benzina, jedná se o fakturaci za pronájem ploch č. , hodnota, , adresa, , Koutníkova v částce 5 500 Kč bez DPH, s DPH 6 655 Kč.

9. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2022 je za zjištěné její vystavení žalobkyní na účet žalované dne 1. 2. 2022, s datem splatnosti 3. 3. 2022, předmětem vyúčtování je nájemné ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 1. 2020, nájemné 2/22 - kampaň , Anonymizováno, , reklamní plocha č. , hodnota, , , adresa, , , Anonymizováno, , v částce 5 500 Kč bez DPH, 6 655 Kč s DPH.

10. Z dokumentu označeného jako nájemní smlouva ze dne 1. 12. 2020 (pro období roku 2021) je za zjištěné, že se jedná o smlouvu obsahově totožnou se shora označenou smlouvou nájemní ze dne 1. 1. 2020, nicméně s datem 1. 12. 2020 a akceptací pouze žalovanou. Nedílnou součástí je opětovně příloha č. , hodnota, se seznamem reklamních ploch, což je nyní pouze jedna plocha č. , hodnota, , , adresa, , , Anonymizováno, společně s fotografií místa a plochy samotné za cenu 5 500 Kč bez DPH 21 %, jak je výslovně uvedeno.

11. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou za dobu od 20. 10. 2020 do 2. 12. 2020 je za zjištěné za následující (komunikace probíhala vždy mezi , jméno FO, a , jméno FO, , v předmětu e-mailů je uvedeno, že jde o “, Anonymizováno, - prodloužení kampaně”):Dne 20. 10. 2020 činí , jméno FO, za žalovanou dotaz na žalobkyni (, jméno FO, ) ohledně dalšího roku a kampaně , Anonymizováno, , kterou má žalobkyně prodlouženu. Jednalo by se o plochu v , adresa, , nechce již využívat druhou plochu v , Anonymizováno, . Činí dotaz na cenu, zda by tato zůstala stejná, tj. 5 500 Kč/měsíc.Téhož dne žalobkyně uvádí možnost stejné ceny, komentuje plochu v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (žalovaná žádala o plochu blíže komunikaci).Dne 25. 11. 2020 žalovaná potvrzuje objednávku na plochu č. , hodnota, na rok 2021, žádá o zaslání objednávky od 1. 1. 2021 do 28. 12. 2021 s tím, nechť žalobkyně v prosinci zašle fotografie stavu plochy. Dne 2. 12. 2020 žalobkyně zasílá v příloze smlouvu na rok 2021. Je uvedena totožnost smlouvy s redukcí na pouze jednu plochu. Téhož dne žalovaná zasílá zpět potvrzenou smlouvu.

12. Z výzvy , Anonymizováno, , adresa, , odbor dopravně správních agend ze dne 11. 2. 2022, je za zjištěné, že správní orgán řeší přestupek, kdy se mělo reklamní zařízení nacházet v ochranném pásmu silnice , Anonymizováno, bez zákonem vyžadovaného povolení silničního správního úřadu, čím se vlastník reklamního zařízení dopustil přestupku, neboť provozoval reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu a k této činnost nedisponoval povolením. Jedná se reklamní zařízení umístěné na pozemku p.č. , Anonymizováno, k. ú. , právnická osoba, , obec , Anonymizováno, , s propagací společnosti , právnická osoba, ., v blízkosti silnice , Anonymizováno, (na pravé straně směrem do centra , adresa, ) za příkopem, před odbočkou na benzinovou stanici , Anonymizováno, , naproti budově č.p. , Anonymizováno, . Výzva je adresována , právnická osoba, , společnost je vyzvána (pokud není vlastníkem reklamního zařízení), aby podle § 137 odst. 2 správního řádu sdělila, zda je či není vlastníkem a tuto skutečnost podložila dokladem, ze kterého bude možné zjistit vlastníka reklamního zařízení (např. nájemní smlouvu). V příloze je připojena i fotografie reklamního zařízení, jedná se o plochu dle smlouvy mezi účastníky řízení.

13. Z výzvy , Anonymizováno, , adresa, , odbor dopravně správních agend ze dne 22. 2. 2022, je za zjištěné, že se jedná o totožnou výzvu, jak je již shora zjištěna, v tomto případě je adresována žalované a opětovně je připojena i fotografie s fotografií dotčeného reklamního zařízení (reklamní zařízení ze smlouvy mezi účastníky).

14. Z e-mailové korespondence mezi žalovanou a žalobkyní ze dne 14. 2. 24. 2, 25. 2. 2022, 1. 3. 2022, 8. 3., 15. 3., 5. 4., 24. 5. 2022, 10. 1. 2023 je za zjištěné, že , jméno FO, za žalovanou komunikuje s žalobkyní (, jméno FO, ), dne 14. 2. 2022 uvádí problém s reklamní plochou v , adresa, . Uvádí, že tuto reklamní plochu vyřizovala , jméno FO, , která je aktuálně na mateřské dovolené, klient tuto plochu na rok 2022 neobjednal, předmětné smlouvy nezkoumali, až nyní zjistili, že je zde smlouva s automatickou prolongací, žádá o zaslepení plochy, deinstalaci banneru. Dále uvádí, že klientovi přišla výzva z , Anonymizováno, , kterou připojuje v příloze. Uvádí nutnost výpovědi co nejdříve, v nejkratším termínu, s ohledem na výzvu správního orgánu co nejdříve. Téhož dne žalobkyně uvádí, že zkusí vymyslet možnost výpovědi s co nejmenší zátěží pro obě strany. Žalobkyně není vlastníkem reklamního zařízení, ale plochu si také pronajímá. Dává pokyn o možnosti poskytnutí této informace správnímu orgánu, nicméně žádá začernění ceny nájmu. Žalovaná dne 24. 2. 2022 uvádí požadavek vedení žalované zrušit smlouvu s okamžitou platností, protože plocha je nepovolená. Opětovně žádá o odstranění banneru, pokud již tak nebylo učiněno a uvádí neochotu uhradit fakturu č. , Anonymizováno, , žádá o její zrušení nebo o dobropis. Dne 25. 2. 2022 žalobkyně sděluje, že banner demontují a uskladní jej. Ohledně ukončení smlouvy bude postupovat v souladu se smlouvou s tím, že nájemní vztah má skončit k 31. 12. 2022. Jsou však otevření i předčasnému ukončení nájemního vztahu, odnímá však zrušení smlouvy s okamžitou platností. Polemiku ohledně existence povolení taktéž odmítá, má se jednat o zástupný argument pro vyvázání ze smluvního vztahu, v době, kdy klient žalované měl s žalovanou ukončit spolupráci a nájemní smlouva s žalobkyní nebyla ukončena řádným způsobem. Dne 1. 3. 2022 žalovaná uvádí, že podobná situace není řešena poprvé, klientům, která přijde podobná výzva jsou smlouvy běžně ukončovány s okamžitou platností, žádný dodavatel s tím neměl mít problém, odkazuje i na znění smlouvy (čl. II, bod 2.1), kdy žalovaná nechce náhradu, ale vyjmutí plochy ze seznamu. Plocha byla pronajata více než 2 roky, uvítali by ukončení smlouvy. Dne 8. 3. 2022 žalobkyně navrhuje kompromisní termín ukončení k 30. 6. 2022. Pokud by žalobkyně našla klienta dříve, smlouva by se neprodlužovala a došlo by k dřívějšímu ukončení. Dne 15. 3. 2022 žalobkyně sděluje zajištění nového klienta od 1. 4. 2022 pro předmětnou plochu a nájem s žalovanou bude ukončen k 31. 3. 2022. Náklady na deinstalaci banneru nebudou účtovány. Dne 5. 4. 2022 a dne 24. 5. 2022 žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě posledních dvou faktur, které nebyly zaplaceny. Dne 10. 1. 2023 žalobkyně zasílá žalované inventarizaci pohledávek a žádá o kontrolu úhradu.

15. Z e-mailové korespondence ze dne 15. 10. 2021 je za zjištěné, že uvedeného dne , jméno FO, za žalovanou (je označen jako obchodní manažer) činí dotaz u žalobkyně, žalovaná uvádí, že jedná o prodloužení kampaně , Anonymizováno, ohledně plochy č. , hodnota, . Žalovaná činí dotaz, zda mohou počítat s tím, že na rok 2022 mají opci a zůstávají zachovány cenové podmínky pro rok 2021. Žádá také o zaslání aktuální fotodokumentace reklamní plochy.

16. Z nahlédnutí do obchodního rejstříku soud zjistil, že dne 7. 3. 2025 byla vymazána společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem byl jednatel žalobkyně, tedy , tituly před jménem, , jméno FO, .

17. Z vyjádření , Anonymizováno, , odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (označeno jako Odpověď na žádost o informace) soud zjistil, že se jedná o odpověď na žádost o informace. K dotazu, zda k reklamnímu zařízení (umístěné na pozemku p.č. , Anonymizováno, , k.ú. , právnická osoba, , obec , adresa, , v blízkosti silnice , Anonymizováno, na pravé straně směrem do centra , adresa, , před odbočkou na , Anonymizováno, ) existovalo povolení podle § 31 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v období leden až březen 2022 k jeho provozu v ochranném silničním pásmu, bylo úřadem sděleno, že povolení úřad za dobu své existence nevydával. Úřad dále sdělil, že reklamní zařízení bylo v roce 2022 a v roce 2023 odstraněno. K dotazu, kdo může být považován za provozovatele reklamního zařízení podle § 42b odst. 1 písm. e) cit. zákona úřad pouze obecně sdělil, že zákon (ani jiný právní předpis) tento termín nedefinuje, nicméně se může jednat o osobu odlišnou od vlastníka, která má k reklamnímu zařízení určitý právní vztah. K dotazu, zda osoba, která reklamní zařízení užívá na základě soukromoprávního jednání (např. nájem, podnájem), je oprávněna reklamní zařízení provozovat a umisťovat na něm reklamu svých klientů i poté, co zjistí, že došlo k porušení právních předpisů – k užívanému reklamnímu zařízení nemá vlastník zařízení platné povolení podle § 31 cit. zákona. Hrozí takové osobě nějaký správní postih, dopouští se taková osoba přestupku, úřad odpověděl, že takové osobě hrozí, že se může dopustit přestupku podle § 42a odst. 1 písm. e) nebo dle § 42b odst. 1 písm. e) cit. zákona.

18. Z pracovní smlouvy , jméno FO, je za zjištěné, že u žalované byla zaměstnána jako produkční na dobu neurčitou s tím, že rozsah činnosti, stupeň oprávnění jednat za žalovanou a další podrobnosti jsou specifikovány v dodatku pracovní smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy (pozn. soudu – dodatek nebyl k důkazu připojen).

19. Z čestného prohlášení je za zjištěné, že jednatel čestně prohlašuje, že v únoru 2022 pověřil zaměstnankyni , jméno FO, okamžitým ukončením předmětné nájemní smlouvy. Čestné prohlášení je vyhotoveno dne 16. 7. 2025 a je taktéž jednatelem žalované podepsáno.

20. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, jejímž předmětem byly reklamní plochy žalobkyně, mimo jiné plocha č. , hodnota, umístěná v , adresa, (a dále i plocha další č. , hodnota, , umístněná v , Anonymizováno, , směr , adresa, , úhrada za její užívání není předmětem řízení),které žalobkyně přenechala do užívání žalované za úplatu. Úplata za uvedené reklamní plochy bylo sjednána za 1 reklamní plochu ve výši 5 500 Kč měsíčně bez DPH a smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, s ujednáním o automatické prolongaci vždy o 12 měsíců, pokud nebude podána výpověď dva měsíce před uplynutím sjednané doby. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha se seznamem reklamních ploch. Na tuto smlouvu účastníci navázali smlouvou ze dne , datum, , obsahově shodnou, vztahující se již jen k ploše č. , hodnota, , s účinností pro rok 2021. Z e-mailové korespondence z října až prosince 2020 soud zjistil, že žalovaná projevila zájem pokračovat v užívání plochy i pro rok 2021 (nicméně již jen plochy č. , hodnota, , nikoliv plochy další), přičemž dne 2. 12. 2020 byla smlouva potvrzena žalovanou.

21. Dne 15. 10. 2021 se žalovaná (prostřednictvím svého obchodního manažera) dotazovala žalobkyně na možnost prodloužení kampaně , Anonymizováno, pro rok 2022, resp. činí dotaz, zda je zachována “opce” i na rok 2022 a zda zůstávají zachovány cenové podmínky pro rok 2021. Žalobkyně dne 1. 2. 2022 vystavila fakturu č. , hodnota, na částku 6 655 Kč s DPH za nájemné za únor 2022 se splatností do 3. 3. 2022 a dne 1. 3. 2022 fakturu č. , hodnota, na tutéž částku za březen 2022 se splatností do 31. 3. 2022. Tyto faktury nebyly žalovanou uhrazeny.

22. Z vyjádření , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že správní orgán řešil přestupek spočívající v provozování reklamního zařízení na uvedené ploše bez povolení dle § 31 zákona o pozemních komunikacích. Výzva byla adresována společnosti , právnická osoba, , a následně dne 22. 2. 2022 rovněž žalované. Na to navazovala e-mailová korespondence účastníků, v níž dne 14. 2. 2022 žalovaná (prostřednictvím své zaměstnankyně , jméno FO, ) sdělila žalobkyni, že plocha nebyla klientem objednána a že byla zjištěna automatická prolongace smlouvy, a proto žádala o zaslepení plochy a ukončení smlouvy. Dne 24. 2. 2022 žalovaná požadovala okamžité ukončení smlouvy a odmítla uhradit fakturu za únor 2022. Žalobkyně dne 25. 2. 2022 oznámila, že banner demontuje, ale ukončení smlouvy musí proběhnout v souladu se smluvními podmínkami, přičemž v březnu 2022 nabízela kompromisní ukončení k 30. 6. 2022. Nakonec dne 15. 3. 2022 žalobkyně sdělila, že od 1. 4. 2022 má nového klienta, a proto nájemní vztah se žalovanou ukončí k 31. 3. 2022. Z listinných důkazů dále vyplynulo, že žalobkyně dne 5. 4. 2022 a 24. 5. 2022 žalovanou vyzvala k úhradě nezaplacených faktur, dne 10. 1. 2023 zaslala inventarizaci pohledávek a dne 17. 1. 2024 předžalobní výzvu k úhradě nájemného, smluvní pokuty a úroků z prodlení. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila ke dni 21. 6. 2024 ve výši 5 596,86 Kč za únor 2022 a 5 410,52 Kč za březen 2022. Z vyjádření , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že k uvedenému reklamnímu zařízení nebylo nikdy vydáno povolení podle zákona o pozemních komunikacích, přičemž zařízení bylo v letech 2022 a 2023 odstraněno. Úřad uvedl, že provozovatelem zařízení může být i jiná osoba než vlastník a že taková osoba se může dopustit přestupku. Ze svědeckých listin bylo dále zjištěno, že , jméno FO, byla zaměstnankyní žalované a jednala za ni v souvislosti s reklamní plochou, a že jednatel žalované čestně prohlásil, že ji v únoru 2022 pověřil ukončením smlouvy.

23. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou v roce 2022 (a i z vyjádření žalobkyně ze dne 16. 1. 2025) vyplynulo, že není vlastníkem předmětné reklamní plochy, ale jejím vlastníkem je již zaniklá společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , přičemž soud z obchodního rejstříku zjistil, že v rozhodné době byl jednatelem označené společnosti jednatel žalobkyně.

24. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník, určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 2316 odst. 1 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2316 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

25. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu podléhá povolení.

26. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 196/2012 Sb. (kterým došlo k novele zákona č. 13/1997 Sb.) k § 31 (zákonem č. 196/2012 Sb. došlo k úpravě znění § 31) jde o zásadní změnu a zpřísnění právní úpravy regulace umísťování a provozování reklamních zařízení na pozemních komunikacích nebo v silničním ochranném pásmu, kterou Ministerstvo dopravy navrhuje zejména s ohledem na posílení bezpečnosti silničního provozu. Změna fakticky směřuje k absolutnímu zákazu umísťovaní reklamních zařízení na pozemních komunikacích nebo v silničním ochranném pásmu.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, nestanoví-li jinak zákon nebo dohoda účastníků, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší; je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání).

28. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření dvou smluv týkajících se užívání reklamní plochy č. , hodnota, umístěné v , adresa, . První smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalobkyně se jako označený pronajímatel zavázala přenechat žalované jako označené nájemkyni věc – reklamní plochy č. , hodnota, a č. , hodnota, k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala hradit za to žalobkyni nájemné, a to na dobu určitou od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Druhou smlouvou ze dne 1. 12. 2020 došlo k totožnému ujednání jako v případě prvé smlouvy s účinností pro rok 2021, nicméně předmětem dočasného užívání bylo nyní pouze plocha č. , hodnota, , tedy plocha v , adresa, s tím, že nedílnou součástí obou smluv byla příloha č. , hodnota, , která obsahovala fotografické zobrazení umístění reklamních ploch. V daném případě v řízení vyšlo najevo, že vlastníkem reklamního zařízení, na kterém je umístěna reklamní plocha, je třetí osoba, nicméně jednatel této společnost byl totožný s jednatelem žalobkyně. Uvedené pro poměry věci znamená, že by bylo nutné obě smlouvy hodnotit jako smlouvy podnájemní podle § 2215 odst. 1 o. z. a jako takový by se podnájem subsidiárně řídil úpravou užít věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. V daném případě by se jednalo o úpravu obsaženou v pododdílu 4 Zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých a podle § 2316 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem obecná ustanovení o nájmu. Z uvedeného tedy plyne, že měl být mezi účastníky řízení ujednán podnájem reklamní plochy č. , hodnota, na základě smlouvy ze dne 1. 1. 2020 a na základě smlouvy ze dne 1. 12. 2020. V případě obou smluv byla ujednána tzv. automatická prolongace vždy o 12 měsíců, pokud nebude podána výpověď 2 měsíce před uplynutím sjednané doby. Součástí obou smluv bylo také ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení s úhradou dlužné částky. Pro období roku 2022 nedošlo k uzavření žádné nové podnájemní smlouvy, měla proto zůstat na rok 2022 účinná smlouva o podnájmu ze dne , datum, . Z e-mailové komunikace v souvislosti s vyjmutím reklamní plochy č. , hodnota, (klient žalované již nepožadoval tuto reklamní plochu) pro rok 2021 vyplývá, že předmětem podnájmu měla být pro rok 2021 pouze reklamní plocha č. , hodnota, v , adresa, , obě strany tuto změnu akceptovaly a výsledkem byla nová smlouva o podnájmu ze dne , datum, , která pak měla zůstat v účinnosti i pro rok 2022, neboť nedošlo ve lhůtě 2 měsíců před uplynutím doby trvání podnájmu k její výpovědi. Dle názoru soudu a s přihlédnutím k projevům vůle obou stran (jak jsou vyjádřeny v e-mailové korespondenci s datem 20. 10. 2020 až 25. 11. 2020), ale také s přihlédnutím k obsahu obou tvrzených dlužných faktur, kterými došlo k vyúčtování podnájmu vždy jen za reklamní plochu č. , hodnota, a žádnou jinou (nicméně nelze přehlédnout, že obě faktury nesou označení “nájemní smlouva ze dne , datum, ”) je zřejmé, že rok 2021(a následně i pro rok 2022) měla být účinná smlouva o podnájmu z , datum, , která se týkala podnájmu již jen jedné z reklamních ploch a podle smlouvy ze dne , datum, nemělo být již postupováno (nicméně osud této smlouvy, která zůstala v platnosti, nebyl nikdy vyřešen).

29. Soud však v případě obou smluv dospěl k závěru, že je nutno k nim ex officio přihlédnout jako k právnímu jednání, které odporuje zákonu podle § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, když k reklamnímu zařízení, na které byla umístěna podnajatá reklamní plocha, nebylo nikdy vydáno povolení podle § 31 odst. 1 cit. zákona. Ustanovení § 580 odst. 1 o. z. předpokládá neplatnost absolutní pouze v případě, pokud to smysl a účel zákona (kterému má právní jednání odporovat) vyžaduje. Soud dospěl k závěru, že smyslem a účelem zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to smyslu a účelu konkrétního ustanovení § 31 odst. 1 cit. zákona, tedy, že nebude zřízeno a provozováno reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez příslušného povolení. Obecným smyslem a účelem samotného zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je bezpečnost silničního provozu (jako zájem veřejný). Z důvodové zprávy k novele zákona (novelizace provedena zákonem č. 196/2012 Sb.), která podstatně změnila rozsah a znění ustanovení § 31 cit. zákona navíc vyplývá, že právní úprava směřuje k absolutnímu zákazu umisťování reklamních zařízení na pozemních komunikacích. Z provedeného dokazování (např. fotografie v přílohách obou smluv, výzva správního orgánu adresovaná jak klientovi žalované, tak i žalované) vyplývá, že reklamní zařízení s reklamní plochou č. , hodnota, umístěné na , adresa, bylo zřízeno a provozováno. Správní silniční orgán k žádosti o informace zástupce žalované navíc sdělil, že k uvedenému reklamnímu zařízení nebylo nikdy vydáno povolení podle § 31 cit. zákona. Uvedené zjištění ve spojení se smyslem a účelem cit. zákona je pro posouzení vztahu mezi účastníky řízení rozhodné a vzhledem ke smyslu a účelu cit. zákona (nezřizovat a neprovozovat reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu, nejlépe absolutně zakázat jejich umístění u pozemních komunikací) nemůže být platným jednání, které podnajímá (nebo pronajímá) reklamní plochu umístěnou právě na reklamním zařízení, které nikdy nemělo povolení pro jeho zřízení a provozování (tedy již v počátku smluvního vztahu). Není možné pro posouzení platnosti vyjít ani z ujednání účastníků, kdy v případě vymezené vyšší moci (blíže nespecifikované rozhodnutí ve zkratkách označených státních orgánů) mělo dojít k nahrazení vymezené lokality, když reklamní zařízení nikdy nemělo platné povolení. Základním účelem zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je bezpečnost silničního provozu, která je současně jednou z podmínek pro posuzování zřízení a umístění reklamního zařízení (§ 31 odst. 2 cit. zákona, kde je uvedené podrobněji specifikováno) a nelze proto právně aprobovat jednání, které by tuto chráněnou hodnotu ve svém důsledku obcházelo. Žalobkyně se nemůže bránit ani nevědomostí o neexistenci povolení, když vlastníkem reklamního zařízení byla společnost, jejíž jednatel je totožný s jednatelem žalobkyně.

30. Soud proto dospěl k závěru, že žádná z v řízení smluv nebyla platně ujednána podle § 580 odst. 1 o. z., žalobkyni nemohl vzniknout nárok na zaplacení ceny podnájemného za měsíce únor a březen 2022, protože k tomu neměla platný právní titul, přičemž uvedené platí i ve vztahu ke smluvním pokutám, jejichž smluvní úprava byla součástí obou smluv.

31. Soud se dále zabýval tím, že by bylo možné nárok žalobkyně posoudit jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

32. Nárok za užívání reklamních ploch nebylo možné posoudit jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, právě s ohledem na zjištěné umístění reklamních zařízení v rozporu se zákonem. Bylo na žalobkyni, aby s žalovanou jednala jako profesionál (uvedené však platí i pro žalovanou, která si měla minimálně ověřit existenci povolení podle § 31 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) podle § 5 odst. 1 o. z., s ohledem na personální propojení s vlastníkem reklamních ploch měla v rámci právního styku jednat poctivě a netěžit ze stavu, nad kterým měla kontrolu (§ 6 odst. 1 o. z.) a žalované sdělit rozhodnou skutečnost neexistence povolení podle § 31 cit. zákona. Pokud tak neučinila, přistupovala k uzavírání smluv, nezohlednila neexistenci povolení při ukončení smluvního vztahu s žalovanou, musí se i v případě nároku z titulu bezdůvodného obohacení jednat o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Byla to žalobkyně, která zprostředkovaně měla kontrolu nad tím, zda reklamní zařízení mělo či nemělo povolení podle § 31 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání podle § 6 odst. 2 o. z., tudíž nárok by neměl být posouzen ani jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 6 odst. 2 o. z.). Soud proto nepřistoupil k poučení žalované podle § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”), neboť by bylo nadbytečné.

33. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl v celém rozsahu včetně smluvní pokuty, úroku z prodlení a také co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) jako žalobu nedůvodnou.

34. S ohledem na posouzení věci (z titulu neplatnosti právního jednání pro rozpor se zákonem) se soud nezabýval dalšími námitkami žalované, neboť pro posouzení věci již nebyly významné (námitka nepřiměřenosti smluvní pokuty, zavedená praxe stran, obchodní zvyklost, nemožnost výkonu nájemního práva, atd.), byť k nim původně směřovalo i poučení soudu podle § 118a o. s. ř.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 958 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 317,38 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x převzetí a příprava zastoupení, 1x odůvodněný odpor ze dne 26. 7. 2024, 1x podrobné vyjádření k žalobě ze dne 17. 10. 2024 – jedná se o účelně vynaložený náklad s ohledem na nutnost seznámení se s podklady založenými ve spise) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 24 317,38 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x účast u jednání dne 13. 5. 2025, 1x podání – žádost o informace adresovaná správnímu orgánu, 1x podání ve věci samé – vyjádření žalované ze dne 22. 7. 2025, 1x účast na jednání dne 5. 8. 2025) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času v celkové výši 2 400 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 200 Kč (náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.) a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 200 Kč (náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 800 Kč ve výši 4 158 Kč. Soud považuje za účelně vynaložený náklad i žádost zástupce žalované adresované správnímu orgánu ze dne 3. 7. 2025, neboť byla uskutečněna zástupcem žalované, žádost byla nezbytná pro obranu žalované a je i v zcela přímé souvislosti s předmětem řízení. Zástupce nežádal žádné cestovní náhrady (mimo promeškaného času v souvislosti s cestami k jednání soudu dne , datum, a dne , datum, )