51 C 86/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A insolvenční správce dlužníka Jméno žalované B ., IČ IČO žalované B , sídlem Adresa žalované B o zaplacení 971 900,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 971 900,82 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % p.a. od 13. 2. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 127 013,61 Kč, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 971 900,82 Kč spolu s úrokem z prodlení. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou dne 20. 2. 2020 uzavřela kupní smlouvu, na jejímž základě pořídila z majetkové podstaty dlužníka , Jméno žalované B, ., IČ , IČO žalované B, , nemovité věci, a to pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí byla stavba: , adresa, , č.p., číslo, , bydlení, pozemek p.č. st. , číslo, jehož součástí byla stavba bez čp/če, garáž, pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí byla stavba bez čp/če, garáž, pozemek p.č. , číslo, a pozemek p.č. , číslo, , vše zapsáno u , právnická osoba, pro , adresa, , na LV č. , číslo, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále také jako předmětné nemovitosti). Předmětné nemovitosti měly být žalobkyní pořízeny za částku 5 600 000 Kč s tím že kupní cena byla uhrazena před podpisem smlouvy na účet žalované jako insolvenčního správce. Na výzvu žalobkyně měla žalovaná vystavit daňový doklad č. , číslo, , kde však měla nesprávně uvést DPH v nulové výši. Předmětné nemovitosti však měly být v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění stavebními pozemky, protože splňovaly podmínky stanovené zákonem číslo 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a na daňovém dokladu mělo být uvedeno DPH ve výši 21 % z částky včetně DPH ve výši 5 600 000 Kč, tedy DPH ve výši 971 900,82 Kč. Žalovaná měla být na okolnosti, proč žalobkyně předmětné nemovitosti považuje za zdanitelné plnění se sazbou DPH 21 %, upozorněna výzvou ze dne 8. 6. 2020 a ze dne 25. 9. 2021, ve výzvách mělo být doloženo, že předmětné nemovitosti jsou stavební pozemky určené územním plánem k výstavbě bytového domu, kdy na výstavbu bytového domu byla zpracována projektová dokumentace a byly provedeny správní úkony směřující k umístění stavby. Žalobce měl jednáním žalované utrpět škodu, protože si nemohl uplatnit, jako plátce DPH, nárok na odpočet daně ve výši 971 900,82 Kč, když nezbytnou podmínkou je právě dispozice s odpovídajícím daňovým dokladem ve smyslu § 73 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. Příčinou této škody žalobkyně bylo porušení povinností žalované dané ji § 28 zákona o dani z přidané hodnoty, a to vystavit daňový doklad obsahující řádnou DPH ve výši 21 % ze základu daně. Na základě výše uvedeného je zřejmé že žalobkyně kupovala pozemky, na kterých byla původní stavby zdemolovány se záměrem na nich vybudovat bytový dům, a proto se jednalo o stavební pozemky ve smyslu § 56 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, které podléhaly DPH. Pokud žalovaná žalobkyni nevystavila daňový doklad s uvedením DPH, pak jí v její výši způsobila škodu, kterou je povinna nahradit. Žalobkyně požaduje taktéž zaplacení úroků z prodlení, a to ode dne doručení výzvy k zaplacení škody.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a uvedla že dne 22.3.2023 byla Finančním úřadem středočeského kraje, pracoviště v , adresa, zahájena daňová kontrola, jejímž předmětem je posouzení otázky, která může mít rozhodující význam pro rozhodnutí soudu. Žalovaná navrhla z tohoto důvodu přerušení řízení.

3. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 30.1.2024, č.j. 51 C 86/2023 – 129 byl návrh žalované na přerušení řízení zamítnut.

4. Ve věci bylo dne 16. 4. 2024 nařízeno jednání. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani řádně a včas nepožádala odročení jednání. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 31. 1. 2024 s tím že žaloba byla žalované doručena již dne 11. 7. 2023. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Z dokumentu označeného jako kupní smlouva ze dne 20. 2. 2020 je za zjištěné, že žalovaná jako prodávající uzavřela s žalobkyní jako kupující smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí žalobkyni, a to nemovitostí zapsaných do majetkové podstaty dlužníka. Předmětem převodu byly nemovitosti p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 599 m²), jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , bydlení, pozemek p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 17 m²), jehož součástí je stavba: bez čp/če – garáž, pozemek p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 24 m²), jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, pozemek p. č. , číslo, (zahrada, výměra 1 177 m²), pozemek p. č. , číslo, (trvalý trávní porost, výměra 60 m²), vše zapsáno u , právnická osoba, pro , adresa, , LV č. , číslo, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , přičemž žalovaná se jako prodávající zavázala odevzdat žalobkyni jako kupující předmět převodu, dále také umožnit kupující nabýt vlastnické právo. Kupující se zavázal předmět převodu převzít a zaplatit prodávající kupní cenu dle čl. III smlouvy ve výši 5 600 000 Kč. Podpisem smlouvy je stvrzeno, že uvedená kupní cena byla uhrazena na účet majetkové podstaty dlužníka před podpisem smlouvy. Smlouva je podepsána dne 20. 2. 2020, podpis ohlášeného společníka žalované je úředně ověřen.Z dokladu o úhradě ze dne 19. 2. 2020 na částku 5 500 000 Kč - s označením “, Anonymizováno, ” je za zjištěné, že dne 19. 2. 2020 žalobkyně uhradila uvedenou částku na účet žalované.Z výpisu z KN - parcela č.p. , číslo, , LV č. , číslo, , k.ú. , adresa, je za zjištěné, že žalobkyně je u této parcely o výměře 640 m², druh pozemku - ostatní plocha zapsána jako vlastnice na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 2020.Z výzvy k vystavení daňového dokladu ze dne 8. 6. 2020, ze dne 25. 9. 2021 je za zjištěné, že žalobkyně dne 8. 6. 2020 vyzvala k vystavení daňového dokladu na kupní cenu nemovitostí. Dne 25. 9. 2021 je konstatováno vystavení daňového dokladu č. , číslo, na konci července 2020, nicméně žalobkyně uvádí, že v dokladu je nesprávně uvedeno DPH, které je uvedeno v nulové výši. Žalobkyně namítá, že předmětné pozemky splňují podmínky stanovené v § 56 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a jsou předmětem daně z přidané hodnoty. Žalobkyně odkazuje na jednotlivé dokumenty a žalobkyni vyzývá k vystavení opraveného daňového dokladu.Z faktury č. , číslo, je za zjištěné, že dlužník dne 30. 6. 2020 vystavil na účet žalobkyně fakturu na částku ve výši 5 600 000 Kč bez DPH, jde o částku fakturovanou za prodej nemovitostí uvedených pod poř. číslem 70 a poř. číslem 91 v Soupisu majetkové podstaty dlužníka, a to pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, ; pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez čp/če; pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez čp/če; pozemek p. č. , číslo, , pozemek p. č. , číslo, , přičemž je uvedeno, že úhrada kupní cenay proběhla zálohově před vystavením kupní smlouvy. Faktura je opatřena jak razítkem a podpisem dlužníka, tak i razítkem žalobkyně.Z údajů o subjektu DPH je za zjištěné, že žalobkyně je plátce DPH s registrací platnou od 18. 10. 2006.Z Usnesení , právnická osoba, , adresa, a investic ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. , číslo, , je za zjištěné, že bylo zastaveno územní řízení ve věci účastníka – společnosti , Jméno žalované B, . , a to územní řízení zahájené dne 20. 12. 2017 na základě žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, ve věci stavby: „, právnická osoba, včetně dopravní a technické infrastruktury“, , adresa, , na pozemku st. p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, . Z odůvodnění vyplývá, že stavební úřad vyzval dlužníka, aby jeho žádost doplnil o celou řadu podstatných náležitostí, a to např. o vizualizaci bytového domu v reálném prostoru, grafickou úpravu předložených „Situačních výkresů“ záměru, doložení Požárně bezpečnostní řešení, měl uvést dokumentaci do souladu s příslušnou vyhláškou, doložit celou řadu souhlasných stanovisk. Společnost však měla předložit pouze dokumentaci ve dvojím vyhotovení, bez razítka a podpisu oprávněné autorizované osoby, což mělo být odstraněno dne 7. 11. 2018. Společnost neměla ničeho dalšího doplnit, stavební úřad proto územní řízení zsastavil z důvodů neodstranění vad žádosti. Z Rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 15. 3. 2019, č.j. , číslo, včetně Sdělení o právní moci ze dne 2. 5. 2019 je za zjištěné, že dne 15. 3. 2019, , Anonymizováno, , vydal rozhodnutí č.j. , číslo, , sp. zn. , číslo, , kterým zamítl odvolání společnosti , Jméno žalované B, ., IČ , IČO žalované B, a potvrdil usnesení stavebního úřadu ze dne 30. 1. 2019 č.j. , číslo, , sp. zn. , číslo, , kterým bylo zastaveno řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí ve věci umístění stavby: , právnická osoba, včetně dopravní a technické infrastruktury, , adresa, na pozemku st. p. , číslo, , p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Dle sdělení o právní moci uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 4. 2019. Z odůvodnění vyplývá, že odvolatel (tedy dlužník – společnost , Jméno žalované B, .) k výzvě stavebního úřadu o doplnění podání o požadované náležitosti ze dne 5. 8. 2018 doplnil pouze doplnění projektové dokumentace, nicméně další podklady specifikované v předmětné výzvě nedoložil a ani k výzvě odvolacího správního orgánu nedoložil předmětné chybějící listinné podklady, o kterých tvrdil, že je doložil. Odvolací správní orgán proto konstatoval, že odvolatel nedoložil v průběhu řízení podklady požadované stavebním úřadem, resp. doložil pouze doplněnou projektovou dokumentaci, neodstranil tak podstatné vady jeho žádosti, které bránily v pokračování řízení ve věci specifikované.Z žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení ze dne 20. 12. 2017 je za zjištěné, že dlužník podal uvedeného dne žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby v uzemním řízení s tím, že má jít o bytový dům včetně zpěvněných ploch – stání pro automobily, napojení na inženýrské sítě, vodovod a kanalizaci a zařízení staveniště, oplocení. V příloze je přiložen přehled dotčených nemovitostí, je zde uvedena parcela st. p. , číslo, 1, st. p. , číslo, , st. p. , číslo, , p.č. , číslo, , číslo, .Z projektové dokumentace a dalších dokumentů přiložených k žalobě ve vztahu k plánované novostavbě bytového domu je za zjištěné výkres situace vodovodní přípojky, výkres podélného řezu vodovodu, stejně tak výkres podelného řezu bytového domu, kanalizační přípojky pro akci Novostavba bytového domu, na pozemcích p.č. , číslo, st. , číslo, , st. , číslo, , st. , číslo, , k.ú. , adresa, pro dlužníka jako stavebníka, stejně tak i Požárně bezpečnostní řešení předmětné novostavby bytového domu, které obsahuje podrobnou Technickou zprávu, popis situace, kdy předmětem je posouzení požárně bezpečnostního řešení projektové dokumentace navržené stavby – samostatně stojícího bytového domu půdorysu ve tvaru „L“, který měl stát právě na pozemcích st. p.č. , číslo, , st. p. č. , číslo, , st. p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , k.ú. , adresa, . Z listopadu 2017 pochází i zpráva o průzkumu základové půdy k Novostavbě bytového domu , Anonymizováno, ulice, pozemky p. č. , číslo, , , číslo, , st. p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , k.ú. , adresa, .Z výzvy k náhradě škody ze dne 10. 2. 2023 je za zjištěné, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k náhradě škody v částce 971 900,82 Kč. Ve výzvě jsou podrobně rozepsány rozhodné skutečnosti včetně právního posouzení, kterými žalobkyni odůvodňuje výzvu k náhradě škody.Ze zprávy o daňové kontrole ze dne 1. 8. 2023 je za zjištěné, že dne 22. 3. 2023 byla zahájena a dne 1. 8. 2023 byla ukončena daňová kontrola týkající se daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 v rozsahu uskutečněného zdanitelného plnění pro žalobkyni na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 2020 o prodeji nemovitosti. Správce daně zjistil, že dlužník vykázal v dodatečném daňovém přiznání za 6/2020 na ř. 50 – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně celkovou částku ve výši 8 780 000 Kč, z toho pro žalobkyni částku 5 600 000 Kč. Správci daně pak měly vzniknout pochybnosti o správnosti, pravdivosti a průkaznosti údajů tvrzených dlužníkem na ř. 50 a potažmo i o správnosti tvrzené daňové povinnosti na ř. 64 daňového přiznání k DPH 6/2020, resp. dodatečného daňového přiznání 6/2020. Správce daně dále analyzoval předmětnou kupní smlouvu, zjistil, že k datu 24. 2. 2020 byly na LV č. , číslo, , vlastnické právo dlužníka, k.ú. , adresa, , evidovány nemovitosti st. , číslo, (součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, ), st. , číslo, (součástí je stavba: bez čp/če), st. , číslo, (součástí je stavba: bez čp/če), st. , číslo, (součástí je stavba: bez čp/če), , číslo, dále zjistil, že k 13. 5. 2020 jsou tyto nemovitosti evidovány na LV č. , číslo, , vlastnické právo svědčí žalobkyni. K 31. 12. 2022 pak došlo ke sloučení pozemků , číslo, , celková výměra 1 237 m². Správce daně ve svém stanovisku pak s odkazem mimo jiné i na informaci Generálního finančního ředitelství č.j. , číslo, ve znění dodatku č. 1 č.j. , číslo, , konstatuje, že předmětné nemovité věci byly v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění stavebními pozemky, protože splňovaly podmínky stanovené v § 56 odst. 2 ZDPH a na daňovém dokladu mělo být uvedeno DPH ve výši 21 % z částky včetně DPH ve výši 5 600 000 Kč, tedy DPH ve výši 971 900,82 Kč (zaokrouhleno 971 901 Kč), základ daně 4 628 099,18 Kč (zaokrouhleno 4 628 099 Kč). V okamžiku převodu dříve existující stavby byly již po procesu demolice, kdy tedy nemělo být možné hovořit o funkčním celku se stavbou. Správce daně taktéž přihlédl k záměru smluvních stran z pohledu kupujícího – koupě stavebního pozemku. Správce daně proto na základě § 20a, § 21, § 100 a § 108 zákona o DPH zvýšil daň z přidané hodnoty z uskutečněných zdanitelných plnění na ř. 1 za zdaňovací období červen 2020 o 971 901 Kč ze základu daně 4 628 099 Kč (celková částka 5 600 000 Kč).Z dodatečného platebního výměru ze dne 2. 8. 2023, č.j. , číslo, , je za zjištěné, že dlužníkovi byla doměřena na základě výsledků daňové kontroly dle zprávy o daňové kontrole č.j. , číslo, , daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2020 ve výši 971 901 Kč (základě daně 4 628 099 Kč, daň na výstupu 971 901 Kč).Z odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, výzvy FÚ k doplnění odvolání, doplnění odvolání ze dne 15. 9. 2023 je za zjištěné, že žalovaná jako insolvenční správce dlužníka podala odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, neboť se domnívá, že byl vystaven v rozporu se zákonem a žádá zrušení v rámci odvolacího řízení. K výzvě FÚ k doplnění odvolání, resp. k odstranění vad odvolání, č.j. , číslo, , žalovaná doplnila, že dodání nemovité věci na základě kupní smlouvy splňovalo podmínky stanovené v § 56 odst. 3 zákona o DPH, proto nebylo DPH ani účtováno, ani odvedeno a dále podrobněji odůvodňuje, proč převáděné nemovitosti tyto podmínky splňovaly.Z nahlédnutí do KN – LV č. , číslo, , k.ú. , adresa, , je za zjištěné zejména z informace o řízení , číslo, , že došlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně k pozemkům p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , přičemž jako převodce je označen dlužník, jako navrhovatel a správce žalovaná. Z informací o pozemku p. č. , číslo, je za zjištěnou její výměra 640 m² s tím, že ze zobrazení soud zjistil i umístění pozemku na katastrální mapě vedle pozemku p. č. , číslo, , označení , adresa, .

6. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 20. 2. 2020 smlouvu, na jejímž základě byly do vlastnictví žalobkyně převedeny předmětné nemovitosti z majetkové podstaty dlužníka společnosti , Jméno žalované B, ., jehož byla (je) žalovaná insolvenčním správcem. Předmětem převodu byly nemovitosti evidované na LV č. , číslo, , katastrální území , adresa, , a to nemovitost p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 599 m²), jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , bydlení, pozemek p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 17 m²), jehož součástí je stavba: bez čp/če – garáž, pozemek p. č. st. , číslo, (zastavěná plocha a nádvoří, výměra 24 m²), jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž, pozemek p. č. , číslo, zahrada, výměra 1 177 m²), pozemek p. č. , číslo, (trvalý trávní porost, výměra 60 m²). Kupní cena byla dohodnuta ve výši 5 600 000 Kč, byla žalobkyní zaplacena ještě před uzavřením smlouvy dne 20. 2. 2020 na účet žalované. Ve smlouvě nebylo uvedeno, zda je součástí předmětné kupní cena taktéž daň z přidané hodnoty. Žalobkyně žalovanou dne 8. 6. 2020 vyzvala k vystavení daňového dokladu na kupní cenu nemovitostí. Žalovaná dne 30. 6. 2020 skutečně vystavila fakturu č. 2020024 na kupní cenu nemovitostí, tj. částku 5 600 000 Kč bez DPH. Žalobkyně ve výzvě ze dne 25. 9. 2021 žalovanou upozornila na nesprávné uvedení DPH, které bylo uvedeno v nulové výši, žalobkyně namítla, že nemovitosti jsou předmětem daně z přidané hodnoty. Žalobkyně (jako plátce DPH) žalovanou vyzvala k vystavení opraveného daňového dokladu, k čemuž však nikdy ze strany žalované nedošlo. Dne 10. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení náhrady škody ve výši 971 900,82 Kč ve lhůtě 7 dní od doručení výzvy. Žalovaná ničeho nezaplatila.

7. Z provedeného dokazování bylo taktéž zjištěno, že u dlužníka, jehož je žalovaná insolvenčním správcem, byla dne 22. 3. 2023 zahájena daňová kontrola, která byla ukončena dne 1. 8. 2023. Předmětem daňové kontroly byla daň z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 v rozsahu uskutečněného zdanitelného plnění pro žalobkyni na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 2020. Správce daně dospěl k závěru, že předmětné převáděné nemovitosti byly v okamžiku uskutečnění zdanitelního plnění stavebními pozemky, tudíž na daňovém dokladu mělo být uvedeno DPH ve výši 21 % z částstky včetně DPH ve výši 5 600 000 Kč, tedy DPH ve výši 971 900,82 Kč, základ daně 4 628 099,18 Kč. Správce daně při daňové kontrole taktéž zjistil, že v okamžiku převodu byly dříve existující stavby po procesu demolice, tudíž nebylo možné hovořit ani o fukčním celku se stavbou a dále také přihlédl k záměru stran smluvní stran z pohledu kupujícího – koupě stavebního pozemku. Výsledkem daňové kontroly bylo vydání platebního výměru dne 2. 8. 2023, č.j. , číslo, , kterým byla dlužníkovi doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2020 ve výši 971 901 Kč (po zaokrouhlení shora uvedených částek). Soud nezjistil, že by ke dni vyhlášení rozsudku ve věci samé nabyl dodatečný platební výměr právní moci, neboť byl napaden odvoláním žalované (jako insolvenčního správce dlužníka), která jako odvolací důvod namítla, že předmětné převaděné nemovité věci splňovaly podmínky podle § 56 odst. 3 zákona o DPH, tudíž DPH nebylo účtováno, ani odvedeno.

8. Pro upřesnění soud dále uvádí, že původně převáděné pozemky p. č. st. , číslo, (jehož součástí je stavba: , adresa, , čp. , číslo, , bydlení), p. č. st. , číslo, (jehož součástí je stavba: bez čp/če – garáž), p. č. st. , číslo, (jehož součástí je stavba bez čp/če – garáž) jsou nyní evidovány na LV č. , číslo, , k.ú. , adresa, , jako pozemek p. č. , číslo, (výměra: 640 m², druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha) ve vlastnictví žalobkyně. Pozemky p. č. , číslo, a , číslo, jsou nyní evidovány pod p. č. , číslo, ve vlastnictví žalobkyně (výměra: 1 237 m², druh pozemku: zahrada).

9. V souvislosti s převáděnými nemovitostmi je také za zjištěné, že dne 20. 12. 2017 dlužník podal žádost na vydání rozhodnutí o umístění stavby – bytového domu včetně zpevněných ploch, s tím, že dům (a související plochy) měl být umístěn mimo jiné právě i na předmětných převáděných nemovistotech. K žádosti pak byla po určité době doložena i projektová dokumentace, včetně jednotlivých výkresů souvisejících přípojek, Požárně bezpečnostního řešení novostavby bytového domu. Územní řízení však bylo pravomocně zastaveno usnesením , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a investic ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. , číslo, , ve spojení s rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 15. 3. 2019, č.j. , číslo, , neboť dlužník k výzvě stavebního úřadu nedoplnil podstatné náležitosti k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby.

10. Podle § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o DPH“), od daně je osvobozeno dodaní pozemku, který a) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a b) není stavebním pozemkem.

11. Podle § 56 odst. 2 zákona o DPH stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a 1. který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo 2. v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo b) může být podle stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pecně spojená se zemí.

12. Podle § 56 odst. 3 zákona o DPH dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno o daně po uplynutí 5 let a) od vydání 1. prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo 2. kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo b) v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato 1. první užívání vybrané nemovité věci, nebo 2. užívání dokončené vybrané nemovité věci po podstatné změně; pokud byl k provedené podstatné změně této vybrané nemovité věci vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, postupuje se podle písmene a). Podle § 56 odst. 4 zákona o DPH skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty podle odstavce 3 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.Podle § 56 odst. 5 zákona o DPH vybranou nemovitou věcí se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí a) stavba pevně spojená se zemí, b) jednotka, c) inženýrská síť, d) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, e) podzemní stavba se samostatným účelovým určením, f) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.Podle § 21 odst. 2 zákona o DPH při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona o DPH při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně od nároku na odpočet osvobozeno plnění – dodání nemovité věci.Podle § 28 odst. 1, písm. a) zákona o DPH je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě a) dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.Podle § 29 odst. 1 písm. j), k), l) zákona o DPH daňový doklad musí obsahovat tyto údaje - j) základ daně, k) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně. Podle § 29 odst. 3, písm. d) zákona o DPH daňový doklad nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně, 1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo 2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.Podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky: a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad.

13. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. platí, že jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z neho vychází.

14. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozené, nahradí poškozenmu, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. věta prvá se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

15. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 971 900,82 Kč jako náhrady škody, neboť si nemohla v rozsahu této částky uplatnit odpočet daně jako plátce DPH z důvodu neexistence daňového dokladu, který by splňoval podmínky podle příslušných ustanovení zákona o DPH. Žalobkyně v řízení tvrdila, že předmětné nemovitosti podléhaly dani z přidané hodnoty, šlo o zdanitelné plnění, nebylo od daně osvobozeno, a mělo být povinností žalované vystavit daňový doklad, na kterém by byl uveden jak základ, tak i sazba daně a její výše (21 % DPH), nikoliv uvedení DPH v nulové výši, jak žalovaná uvedla ve faktuře č. , číslo, .

16. Soud se proto zabýval tím, zda byly splněny jednotlivé podmínky pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši neuskutečněného odpočtu. Rozhodující však bylo posoudit, zda předmětné převáděné nemovitosti podléhaly dani z přidané hodnoty, či naopak byly od této daně osvobozeny. Jedná se současně o otázku, kterou si soud v tomto řízení mohl posoudit sám podle § 135 odst. 2 o. s. ř. a nemusel vyčkávat jednak na výsledek daňové kontroly, ani na rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolaní žalované proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 2. 8. 2023, č.j. , číslo, . Ostatně šlo o jediný argument žalované, který v tomto řízení uplatnila v podobě návrhu přerušení řízení s odkazem na tehdy prováděnou daňovou kontrolu a v ní řešenou otázku, zda převáděné nemovitosti jsou plněním podléhajícím DPH či jde o plnění, které od daně osvobozeno.

17. Aby předmětné nemovitosti byly ve smyslu § 56 odst. 1 zákona o DPH byly osvobozeny od daně, nesměly by tvořit funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a nesměly by být stavebním pozemkem. Stavebním pozemkem se podle § 56 odst. 2 zákona o DPH má rozumět pozemek na kterém má být a) zhotovena stavba pevně spojená se zemí a 1. který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby.

18. V tomto řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, že předmětné pozemky byly v okamžiku převodu (včetně vkladového řízení) pozemky stavebními a tudíž šlo o zdanitelné plnění, které podléhalo dani a nebylo od daně osvobozeno (§ 2 odst. 2 zákona o DPH, § 1 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). Žalobkyně prokázala, že na základě žádosti samotného dlužníka bylo dne 20. 12. 2017 zahájeno územní řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby označené jako „, právnická osoba, včetně dopravní a technické infrastruktury“. K žádosti byla přiložena i projektová dokumentace a seznam dotčených pozemků, přičemž součástí územního řízení byly i předmětné nemovitosti. Soud je proto toho závěru, že předmětné pozemky byly předmětem správních úkonů za účelem zhotovení stavby pevně spojené se zemí, jak má na mysli § 56 odst. 2 zákona o DPH, který vymezuje stavební pozemek. Předmětné nemovitosti pak nemohly být předmětem osvobození podle § 56 odst. 1 zákona o DPH, protože nenaplňovaly jednu ze dvou kumulativních podmínek, tedy, že nesměly být stavebním pozemkem. Soud se proto dále nezabýval tím, zda došlo k naplnění i další kumulativní podmínky pro osvobození, tedy, že nesmí tvořit funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Soud dospěl k závěru, že předmětné pozemky byly podle § 1 odst. 1 písm. a), § 2 odst. 2 zákona o DPH zdanitelným plněním a podle § 47 zákona o dani z přidané hodnoty jejich převod podléhal základní sazbě daně ve výši 21 %.

19. Uvedenému závěru soud zcela odpovídá i obsah informace Generální ředitelství č.j. , číslo, ve znění dodatku č. 1 č. j. , číslo, , ve kterém je zcela jednoznačně vysvětleno, co je stavebním pozemkem podle zákona o DPH.

20. V daném případě se pak nemohlo jednat ani o osvobození ve smyslu § 56 odst. 3 zákona o DPH, protože se nemohlo jednat o tzv. vybranou nemovitost, jak je tato vymezena v § 56 odst. 5 zákona o DPH, čemuž odpovídá i zjištění správce daně o tom, že na pozemcích původně umístěné stavby (garáže, stavba k bydlení) již byly v procesu demolice a nebylo možné hovořit ani o funkčním celku se stavbou (viz zpráva o daňové kontrole ze dne 1. 8. 2023).

21. Soud proto dospěl k závěru, že pokud žalovaná dne 30. 6. 2020 (na základě výzvy žalobkyně ze dne 8. 6. 2020) vystavila fakturu č. , číslo, na částku kupní ceny ve výši 5 600 000 Kč bez DPH, nejedná se o vystavení daňového dokladu, který by odpovídal zákonné povinnosti žalované podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, dále daňový doklad neobsahoval náležitosti stanovené § 29 odst. 1 písm. j), k), l) téhož zákona (základ daně, sazbu daně, výši daně). Protože se v případě převáděných nemovitostí jednalo o předmět daně z přidané hodnoty (šlo o zdanitelné plnění, které nebylo od daně osvobozeno), bylo podle § 28 zákona o DPH zákonnou povinností žalované vystavit žalobkyni daňový doklad, který měl podle § 29 odst. 1 zákona o DPH obsahovat jak základ daně, tak i sazbu daně a stejně tak i její výši. Pokud tak žalovaná neučinila, jednoznačně porušila povinnost stanovenou zákonem.

22. Co se týče vzniku škody v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně je plátcem DPH. Pokud by žalovaná řádně vystavila daňový doklad splňující podmínky zákona o DPH (a v dokladu uvedla základě daně, sazbu daně a i její výši), mohla by žalobkyně uplatnit odpočet daně ve výši sazby daně 21 %, a to ve výši právě žalované částky 971 900,82 (viz i dodatečný platební výměr), která představuje sazbu daně 21 % z částky základu daně. Částka odpovídající výši neuplatněného (z objektivních důvodů shora uvedených) odpočtu na dani z přidané hodnoty je pak škodou, kterou se žalobkyně důvodně po žalované v odpovídající výši v tomto řízení domáhá.

23. Je dána i příčinná souvislost mezi porušení povinnosti žalované a vznikem škody. Pokud by žalovaná vystavila řádný daňový doklad s uvedením jak základu daně, tak i sazby a výše daně, mohla by žalobkyně jako plátce daně uplatnit nárok na odpočet daně. Protože však žalovaná takový doklad nevystavila, nemohla žalobkyně řádně odpočet daně uplatnit a nebyla jí částka ve výši 971 900,82 Kč vrácena z titulu odpočtu daně z přidané hodnoty. Jedná se pak o zásah do absolutního práva žalobkyně jako poškozené (vlastnické právo – zmenšení majetkové hodnoty o částku, kterou nemohla uplatnit na odpočtu u správce daně a jedná se současně o částku, kterou uhradila žalované z titulu kupní ceny) a žalovaná je proto podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., povinna žalobkyni nahradit, co tím způsobila, což je zmenšení majetkové hodnoty žalobkyně o částku 971 900,82 Kč. Jedná se o zaviněné porušení povinnosti žalované, a to s odkazem na domněnku nedbalosti podle § 2911 ve spojení s § 2912 odst. 2 o. z. (žalovaná je insolvenčním správcem, tudíž je zde předpoklad zvláštních znalostí – jak ekonomických, tak právních, které však žalovaná neuplatnila).

24. Soud proto žalobě ze shora uvedených důvodů zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v zákonné výši a návazně na den doručení výzvy k náhradě škody od 13. 2. 2023. Nárok na úrok z prodlení pak vychází z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 127 013,61 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 48 595 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 971 900,82 Kč sestávající z částky 12 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x převzetí a příprava věci, 1x podání ve věci samé – podání žaloby, 2x vyjádření ve věci samé ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 13. 11. 2023, 1x účast na jednání dne 16. 4. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 4. 2024 náhrada 2 208,77 Kč za 208 ujetých km v částce 1 808,77 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 64 808,77 Kč ve výši 13 609,84 Kč.

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.