10 C 42/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného sídlem Adresa žalovaného o žalobě na zdržení se imisí žalovaným, o uložení povinnosti žalovanému odstranit závady uvedené v revizní zprávě

I. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala toho, aby se žalovaný zdržel užívání spalinové cesty v domě čp. , Anonymizováno, , , adresa do doby odstranění nedostatků ze zprávy o revizi spalinové cesty číslo , hodnota, ze dne 30. 6. 2025 ve spojení s opravou této revizní zprávy ze dne 23. 7. 2025 vyhotovené revizním technikem , jméno FO, – , právnická osoba, ., , adresa, , IČO , IČO, ,a do doby vydání písemného souhlasu s užíváním této spalinové cesty od Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jenž rozhodnutím ze dne 21. 7. 2025 čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -2/, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 28. 7. 2025, vyloučil spalinovou cestu z užívání.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po požadovaném domáhala toho, aby se žalovaný zdržel umístění jezírka či retenční nádrže na vodu na pozemku žalovaného parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve vzdálenosti kratší než 2 m od hranice pozemku žalobkyně parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, s pozemkem žalovaného parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ,a aby se žalovaný zdržel obtěžování žalobkyně hlukem ze zařízení k okysličování vody v jezírku či retenční nádrži umístěné na pozemku žalovaného parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 2 100 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala toho, aby Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) rozhodl o povinnosti žalovaného zdržet se obtěžování žalobkyně hlukem z jeho pozemků par. č. , Anonymizováno, /5 a , Anonymizováno, /14 v katastrálním území , adresa, (petit žaloby na č. l. 4). Při jednání konaném dne 20. 5. 2025 žalobkyně skrze svou zástupkyni upřesnila, že tímto hlukem je míněn jednak hluk od štěkajícího psa žalovaného a jednak hluk z kompresoru (zařízení) používaného žalovaným k zajištění kyslíku pro rybičky v jezírku či retenční nádrži umístěné na pozemku žalovaného v bezprostřední blízkosti domu žalobkyně (protokol o jednání č. l. 41 verte). o povinnosti žalovaného odstranit závady uvedené v revizní zprávě ze dne 19. 1. 2023 č. 07/23 od revizního technika , tituly před jménem, , jméno FO, a o povinnosti žalovaného předložit žalobkyni doklad o odstranění těchto vad.

2. O části žalobního požadavku, která se týká hluku od štěkajícího psa, bylo rozhodnuto usnesením ze dne 20. 5. 2025 čj. , spisová značka, , jímž byl schválen následující smír:

1. Žalovaný se zavazuje nejpozději do 16. 6. 2025 zajistit, aby kotec se psem měl umístěný na svém pozemku parc č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním územní , adresa, pouze v části zaznačené vyšrafováním v grafické příloze, která je nedílnou přílohou tohoto smíru. Tato vyšrafovaná část daného pozemku se nachází v severovýchodní části pozemku parc č. , Anonymizováno, /14, přičemž jihovýchodní část vyšrafované části pozemku je určena tak, že jihovýchodní část hranice vyšrafované části pozemku tvoří rovnoběžka s pomyslnou linií vzniklou protažením zdi domu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /5, od které je hranice vzdálena 1 m směrem na sever. Tím je mezi stranami vyřešen spor ohledně hluku ze štěkotu psa.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v té části, která se týká sporu o hluk ze štěkání psa.

3. Na jednání konaném dne 12. 8. 2025 (protokol o jednání č. l. 100) byla usnesením připuštěna změna žaloby. Po zohlednění připuštěné změny žaloby a při zohlednění, že o žalobním požadavku týkajícím se hluku od štěkajícího psa bylo již rozhodnuto, se žalobkyně domáhala rozhodnutí: o povinnosti žalovaného zdržet se užívání spalinové cesty v jeho domě na adrese , adresa, do doby odstranění nedostatků ze zprávy od , jméno FO, o revizi spalinové cesty číslo , hodnota, ze dne 30. 6. 2025 ve spojení s opravou této revizní zprávy a do doby vydání písemného souhlasu s užíváním spalinové cesty od Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (dále jen „hasičský sbor“); o povinnosti žalovaného, aby se zdržel umístění jezírka či retenční nádrže na vodu na jeho pozemku parcelního čísla , Anonymizováno, , Anonymizováno, 14 v katastrálním území , adresa, ve vzdálenosti menší než 2 m od hranice tohoto jeho pozemku s pozemkem žalobkyně parcelního čísla , Anonymizováno, /15 v daném katastrálním území; o povinnosti žalovaného, aby se zdržel obtěžování žalobkyně hlukem ze zařízení k okysličování vody v jezírku či retenční nádrži umístěné na jeho pozemku parcelního čísla , Anonymizováno, /14 v katastrálním území , adresa, .

4. Žalovaný k jednotlivým žalobním požadavkům shrnutým v bodě 3. výše uvedl: Ke komínu žalovaný uvedl, že hodlá zbudovat nový komín s keramickou vložkou a že hodlá respektovat rozhodnutí ze dne 21. 7. 2025 čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -2/, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kterým hasičský sbor vyloučil z užívání stávající spalinovou cestu v jeho domě na adrese , adresa, . K umístění jezírka žalovaný tvrdí, že jezírko nenarušuje základy nemovitosti žalobkyně a podle něj nemusí být umístěno ve vzdálenosti větší než 2 m od společné hranice jeho pozemku s pozemkem žalobkyně. K hluku ze zařízení na okysličování vody v jezírku žalovaný uvedl, že při místním šetření se bylo možno přesvědčit, jaký hluk vydává nově pořízené zařízení na okysličování vody, a že jde o nízkou hladinu hluku, která není nad míru přiměřenou místním poměrům.I. Skutkový základ5. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. V bodech 6., 7., 19. a 35. až 38. níže jsou uvedeny skutkové závěry soudu, které přímo vyplývají z příslušných důkazních prostředků v těchto bodech zmíněných kurzívou v závorce. V bodech 8. až 12. níže je rekapitulován obsah příslušných důkazních prostředků týkajících se jezírka a hluku ze zařízení k okysličování vody a v bodech 13. až 18. jsou shrnuty skutkové závěry soudu k jezírku a hluku z tohoto zařízení. V bodech 20. až 29. je rekapitulován obsah důkazních prostředků týkajících se komínu v domě žalovaného a v bodech 30. až 34. jsou rozebrána skutková zjištění soudu k tomuto komínu.6. [Vlastnické poměry] Žalobkyně a žalovaný jsou vlastníky dvou domů v obci , adresa, , které na sebe bezprostředně přiléhají jednou svou stěnou (fotografie na č. l. 7; místní šetření zaznamenané v protokole na č. l. 75 a fotografie z místního šetření na č. l. 76). Dům žalobkyně se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 v katastrálním území , adresa, a dům žalovaného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /5. U těchto domů je pozemek parc. č. , Anonymizováno, /15, který náleží žalobkyni, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /14, který náleží žalovanému. Právě uvedené pozemky parc. č. , Anonymizováno, /15 a , Anonymizováno, /14 mají společnou hranici, kterou po celé délce společné hranice kopíruje plný betonový plot o výšce cca 2 m (fotografie na č. l. 7 místní šetření a fotografie z místního šetření na č. l. 76; výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 30 a č. l. 31).I.A. K jezírku a hluku ze zařízení k okysličování vody v jezírku7. [Umístění jezírka] Na svém pozemku parc. č. , Anonymizováno, /14 v jeho západním rohu přiléhajícímu k domu žalobkyně žalovaný umístil uzavřenou černou plastovou nádobu na cca 1 m3 vody. Do této nádoby napojil okapový svod ze své střechy. Ze spodní části uzavřené černé plastové nádoby vede oranžová roura o délce cca 1 m, která ústí do otevřené plastové nádrže (jezírka; dále jen „jezírko“) o rozměrech (hrubým odhadem) 1 m × 1,5 m, ve které byla dne 1. 7. 2025 v době místního šetření zeleně zakalená voda. Zmíněné jezírko je v nejužším místě vzdáleno 40 cm od plotu, který odděluje pozemek žalovaného a žalobkyně (protokol o místním šetření na č. l. 75 a fotodokumentace z místního šetření na č. l. 76 až 79, fotografie na č. l. 53).8. [Výslech žalobkyně k hluku a jezírku] Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že žalovaný má vedle svého domu u okapového svodu plastovou nádobu na dešťovou vodu, vedle níž vybudoval jezírko, ač jej žalobkyně podle svých slov prosila, aby jezírko v blízkosti jejího domu nebudoval. K jezírku žalovaný posléze přidal i zařízení (kompresor), které je podle žalobkyně neustále zapnuté a vydává monotónní zvuk. Přes den jí zvuk zařízení nevadí, ale v noci jí ruší spánek. Intenzitu hluku žalobkyně přirovnala k hluku staré lednice či hluku z projíždějícího elektromobilu a intenzita tohoto hluku se podle ní dá srovnat s hlasitostí šeptání. Intenzitu hluku z daného zařízení však neměřila. , adresa, z uvedeného zařízení podle svých slov začala slyšet zhruba od roku 2024. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že z hygienický důvodů není přípustné poslouchat takový monotónní hluk při spánku. Žalobkyně dodala, že její dům v obci , adresa, je vedle poměrně frekventované silnice, která je v létě frekventovaná i v noci, neboť tudy jezdí lidé na zábavy. Jinak je zde podle žalobkyně normální provoz (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 41). V rámci doplnění výslechu, které se uskutečnilo 24. 6. 2025, žalobkyně uvedla, že v létě roku 2024 slyšela hluk z pozemku žalovaného permanentně ve dne i v noci. Žalobkyně nebyla schopna říci, zda zde hluk slyšela i na podzim 2024. V zimě roku 2024 zde hluk nebyl a od podání žaloby (únor 2025) do 24. 6. 2025 žalovaný u jezírka neměl v provozu žádné zařízení, žádný hluk tedy nevnímala (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 67).9. [Videonahrávka] Žalobkyně v minulosti pořídila videonahrávku, na které je zachyceno jezírko na pozemku žalovaného, v němž je ponořeno zařízení, o kterém následně dne 1. 7. 2025 při místním šetření žalovaný prohlásil, že jde o čerpadlo. Jeden konec tohoto zařízení byl ponořen v jezírku a druhý konec se zakrytovaným motorem byl opřen o dřevěná prkna podepřená o černou uzavřenou plastovou nádrž na vodu. Zařízení bylo v době pořízení záběru v provozu a vydávalo takový hluk, který byl slyšitelný i za drátěným plotem orientovaným od domu žalovaného směrem k silnici (videozáznam uložený v ISASu).10. [Výslech žalovaného k hluku a jezírku] Žalovaný uvedl, že v jezírku má vodu, kterou používá na zalévání plodin (rajčat, paprik a okurek). Občas mívá v jezírku též ryby, ale ne stále. Zařízení, které bylo patrné z videonahrávky (k tomu viz bod 9.) měl žalovaný podle svých slov u jezírka jen jedenkrát, a to v době, kdy neměl jinou filtraci, kterou k jezírku umístil 16. 6. 2024 na začátku rybářské sezóny a kterou zde pak v minulosti užíval. K této filtraci uvedl, že když měl v jezírku rybičky, tak filtrace podle něj běžela tak jednou za 14 dnů po 3 dny. Byla-li filtrace v provozu tak 1 hodinu v rámci dne, a to od zhruba 9.00 hodin ráno. V další části svého výslechu žalovaný zmínil, že filtrace (čerpadlo) byla v provozu jednou za 3 dny na hodinu denně. Připustil však, že tak třikrát do měsíce mohla být puštěna i v noci. Filtrace (čerpadlo) od skončení sezóny na podzim 2024 nebyla v provozu. Zmíněnou filtraci zde podle svého vyjádření měl v únoru 2025 (v době podání žaloby), ale v únoru se nepoužívala. , adresa, z popsané filtrace se podle žalovaného dá přirovnat k hluku projíždějícího elektrického auta či k intenzitě středního šeptání. Při svém výslechu v červnu 2025 žalovaný zmínil, že si pořídil novou akvarijní filtraci, která u jezírka dosud nebyla, ale kterou sem hodlá umístit pro rybářskou sezónu v roce 2025. Jde o filtraci určenou pro vnitřní prostory a vytváří bublinky k okysličení vody pro ryby (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 67).11. [Zkoumání hluku při místním šetření] Při místním šetření konaném dne 1. 7. 2025 bylo na pozemku žalovaného nedaleko uzavřené plastové nádoby na vodu opřeno zařízení, o kterém žalovaný prohlásil, že šlo o čerpadlo, které zde měl v minulosti. Jde o přes 1 m dlouhou tyč, jejíž jeden konec se noří do vody, a na druhém konci je zakrytovaný motor. U této části zařízení byl smotán zaizolovaný černý elektrický kabel. Při místním šetření žalovaný prohlásil, že toto zařízení nefunguje. U jezírka měl v době místního šetření umístěno jiné zařízení k okysličování vody (v protokole z místního šetření označované jako čerpadlo). Šlo o zařízení v plastovém černém krytu o rozměrech cca 30 cm × 10 cm, z něhož vedla do jezírka plastová dutá trubička. Zařízení bylo napojeno kabelem do elektřiny. V průběhu místního šetření bylo zmíněné zařízení uvedeno do provozu. V blízkosti tohoto zařízení byl hluk z jeho provozu nižší než hluk, který vydává chrastění štěrku pod nohama při chůzi. V průběhu místního šetření se soudce s účastníky přesunul i na pozemek u domu žalobkyně do místa na pozemku žalobkyně nejblíže k uvedenému zařízení. Zapojené zařízení zde nebylo slyšet ani ve chvílích, kdy na přilehlé silnici neprojíždělo žádné auta. Byl slyšet jen zpěv ptáků, ale nikoli zařízení. , adresa, ze zařízení byl demonstrován i v uzavřeném prostoru verandy domu žalovaného. Z bezprostřední blízkosti zde byla intenzitu hluku ze zkoumaného zařízení srovnatelná s tichým šepotem (místní šetření, protokol na č. l. 75).12. [Obecné pojednání o účincích hluku] Podle informací na webových stránkách Státního zdravotního ústavu v může dlouhodobé obtěžování hlukem spolu s rušením spánku pro organismus znamenat chronický stres. Míra obtěžování hlukem je ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří mj. fyzikální vlastnosti zvuku (hladina akustického tlaku, délka trvání hluku, rychlost nástupu hluku atd.). Světová zdravotnická organizace má za to, že obtěžování hlukem má závažný zdravotní účinek od hranice, kdy dochází k obtěžování 10 % zasažených osob. K tomu dochází např. u hluku ze silniční dopravy při hodnotě hlukového ukazatele pro den-večer-noc ve výši 53 dB. K závažným zdravotním účinkům hluku patří i nepříznivé ovlivnění spánku. Směrnice Světové zdravotnické organizace doporučuje redukovat noční hluk pod 45 dB u silniční dopravy (zdravotní účinky hluku ze stránek Státního zdravotního ústavu na č. l. 58 a č. l. 62).13. [Skutkové závěry soudu k hluku ze zařízení k okysličování jezírka] Žalobkyně při svém výslechu zmínila, že hluk ze zařízení u jezírka žalovaného slyšela v létě 2024. Od února 2025 až do 24. 6. 2025, kdy se uskutečnil její doplňující výslech, zde žádný hluk nevnímala. Právě uvedené koresponduje s výpovědí žalovaného, že první zařízení (čerpadlo) k jezírku umístil dne 16. 6. 2024, aby v jezírku mohl chovat ryby, které pak užívá jako návnadu v průběhu rybářské sezóny, která trvá podle jeho slov od 16. června do podzimu. Soud tedy vyhodnotil, že žalovaný v roce 2024 užíval zařízení k okysličování vody v jezírku v průběhu rybářské sezóny, s čímž hodlá pokračovat i v budoucnu, jak vyplynulo z jeho výslechu.

14. Na základě provedeného dokazování soud vyhodnotil, že ke dni rozhodnutí soudu (tj. k 12. 8. 2025) je stav takový, že žalovaný má již pořízeno nové zařízení k okysličování vody v jezírku. Dané zařízení měl k dispozici již v době místního šetření, které se uskutečnilo dne 1. 7. 2025, kdy rovněž předvedl jeho funkčnost. Za této situace soud vychází z prohlášení, které žalovaný učinil při svém účastnickém výslechu, že u jezírka hodlá používat uvedené nově pořízené zařízení v době, kdy bude mít v jezírku rybičky. Soud totiž vyhodnotil, že pořídil-li a zapojil-li žalovaný nové tišší zařízení k okysličení vody v situaci, kdy žalobkyně vyjadřovala nelibost nad úrovní hluku z dosavadních zařízení užívaných u jezírka k okysličování vody, je logické, že svůj záměr užívat nové tišší čerpadlo myslí vážně.

15. O hluku, který vydává nově pořízené zařízení k okysličování vody v jezírku, se soud přesvědčil při místním šetření. Dané zařízení způsobuje jen minimální hluk. Při spuštění zařízení u jezírka vydávalo (vnímáno z bezprostřední blízkosti) hluk nižší hlasitosti, než způsobuje např. chrastění štěrku pod nohama při chůzi. Když bylo zařízení spuštěno v uzavřené verandě žalovaného, tak aby nedocházelo k interferenci s dalšími zvuky, tak se míra hluku ze zařízení v bezprostřední blízkosti dala přirovnat k tichému šeptání. V situaci, kdy bylo zařízení spuštěno u jezírka a soudce se s účastníky přesunul na pozemek žalobkyně, tak nebylo čerpadlo slyšet vůbec, a to ani tehdy, když zrovna neprojíždělo žádné auto. Slyšet byl jen zpěv ptáků, nikoli ono zařízení. Pominout nelze ani skutečnost, že mezi pozemkem žalovaného a pozemkem žalobkyně je plný betonový plot o výšce cca 2 m, který funguje jako zvuková bariéra.

16. Obecně známou skutečností je, že šepot má hladinu intenzity hluku okolo 20 až 30 dB, normální řeč má okolo 55 až 65 dB. Poukazovala-li žalobkyně na informace o zdravotních účincích hluku z webových stránek Státního zdravotního ústavu (srov. bod 12. výše), pak lze zmínit, že zde uvedená doporučení k redukci nočního hluku z dopravy pod 45 dB u silniční dopravy jsou stále nad intenzitou hluku z šepotu okolo 20 až 30 dB. Přitom zařízení žalovaného předvedené při místním šetření vydávalo hluk srovnatelný s tichým šepotem (vnímáno z bezprostřední blízkosti daného zařízení).

17. Soud dále konstatuje, že z dokazování vyplynulo, že v létě 2024 žalovaný u jezírka používal jiná zařízení než to, jehož hluk demonstroval při místním šetřením. Jednak zde přinejmenším jednou užil zařízení zachycené na videonahrávce (k ní viz bod 9. výše), které vydává poměrně intenzivní hluk, který byl dobře slyšitelný i za drátěným plotem orientovaným od domu žalovaného směrem k silnici. Jednak zde užíval ještě jiné zařízení, u kterého si žalobkyně rovněž stěžovala na rušení hlukem.

18. Ve vztahu k popisu doby, po kterou byla minulá zařízení u jezírka používána, se rozcházely výslechy žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně líčila, že v létě 2024 bylo zařízení zapojeno pořád jak přes den, tak přes noc. Žalovaný popisoval nárazové užití daného zařízení tak, že mělo běžet v rámci období 14 dnů tak 3 dny, a navíc jen 1 hodinu denně (od cca 9.00 hodin ráno) v těch dnech, kdy bylo spuštěno. Žalovaný nicméně připustil, že tak třikrát do měsíce mohlo být spuštěno i v noci. Soud vyhodnotil, že žalovaný (ať vědomě či podvědomě) podhodnocuje údaj o tom, jak často a jak dlouho bylo zařízení spuštěno, zmiňoval-li, že běželo tak 1 hodinu denně ve 3 dnech náležejících do 14denního období. O tomto podhodnocování svědčí i skutečnost, že připustil, že tak 3krát bylo zařízení spuštěno i v noci a že žalobkyně popisovala četnost užití daného zařízení v roce 2024 ve vyšší míře než jen po jednu hodinu ve 3 dnech v rámci doby 14 dní. Soud tak shledal, že v roce 2024 zařízení bylo v některých dnech v provozu jak přes velkou část denní doby, tak i v noční době., právnická osoba, . Ke komínu a bezpečnosti spalinové cesty19. Dům žalovaného má jednovrstvý zděný komín vybudovaný svépomocí s účinnou výškou 6 m (štítek spalinové cesty na č. l. 37).20. [Výslech žalobkyně ke komínu] Ke komínu v domě žalovaného žalobkyně při svém výslechu zmínila, že její dům a dům žalovaného jsou dvojdomky, které mají spojené trámy ve střeše. Žalobkyně se bojí toho, že když začne u žalovaného hořet, tak požár zachvátí i její dům. V minulosti podle jejích informací v domě žalovaného hořelo dne 3. 5. 2020. Když poté dne 10. 6. 2025 přijela do svého domu v , Anonymizováno, , tak bylo vše cítit po kouři. Sousedka jí potom sdělila, že u žalovaného zasahovali hasiči. Když pak žalobkyně volala hasičům, ti ji řekli, že bylo štěstí, že nevybouchly plynové zásobníky, které měl žalovaný v domě. Při tomto požáru však dům žalobkyně nebyl nijak poničen. Žalobkyně zmínila, že před tímto požárem si žalovaný u sebe vybudoval nový krb hned vedle zdi, za níž je dřevěný trám, který pak chytil. , adresa, v domě žalovaného je podle žalobkyně vzdálen tak 2,5 m od zdi, která odděluje jejich domy (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 41).21. [Revizní zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ] Dne 19. 1. 2023 revizní technik , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovil revizní zprávu spalinové cesty č. 07/23, která se týkala domu na adrese , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Revize byla provedena dne 13. 1. 2023. Závěr zprávy byl, že spalinová cesta vyhovuje z hlediska bezpečného provozu po odstranění nedostatku v podobě netěsnosti ve vybíracím otvoru (revizní zpráva na č. l. 12). Současně , tituly před jménem, , jméno FO, vyhovil i technickou zprávu, podle níž jsou ke spalinové cestě připojena kamna na dřevo s tepelným výkonem 8 kW, podle níž je na půdě dřevěné prkno v nevyhovující vzdálenosti 20 mm od povrchu neomítnutého komínového pláště a podle níž jsou průduchy sdruženého komínu v půdici (tj. v otvoru k vybírání sazí) propojené a je třeba je oddělit a utěsnit jeden od druhého. U nepoužívaného průduchu je nutné zazdít zděř v obytné místnosti na půdě (technická zpráva na č. l. 12 verte).22. [Výslech , tituly před jménem, , jméno FO, ] , tituly před jménem, , jméno FO, byl slyšen jako svědek. Uvedl, že dne 13. 1. 2023 v domě žalovaného na adrese , adresa, provedl revizi, která probíhala standardním způsobem. Ke komínu byla připojena kamna Petry, nebyl zde žádný krb. Při revizi , tituly před jménem, , jméno FO, zaregistroval prasklá dvířka vybíracího otvoru. Šlo o drobnou netěsnost, což nepředstavovalo akutní závadu. Tato netěsnost může způsobit naprášení sazí během čištění. Větší netěsnost pak může způsobit přisávání vzduchu do komína, při kterém dochází k naředění spalin a horšímu tahu komína. , adresa, byl v době revize vyčištěný. Ve vzdálenosti zhruba 20 mm od komínového pláště bylo dřevěné prkno. V nejnižší části komínu bylo propojení dvou komínových průduchů, které byly připojeny na společný vybírací otvor. Při zmíněném propojení průduchů může docházet k přisávání vzduchu, což může vést k zadehtování komínu z důvodu ochlazení spalin pod rosný bod, což vede ke kondenzaci spalin v komíně. Vytváření dehtu je běžná záležitost. Nicméně při nadměrném zadehtování se zvyšuje riziko požáru. Ve své revizní zprávě , tituly před jménem, , jméno FO, zmínil odstranění sdruženého průduchu komínu, což bylo míněno jako doporučení, nikoli vytknutá vada, kterou by bylo třeba nezbytně odstranit. V komínovém zdivu , tituly před jménem, , jméno FO, při revizi nenalezl škvíry (výslech , tituly před jménem, , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 67).23. [Výslech žalovaného ke komínu] Žalovaný zmínil, že veškeré nedostatky vytknuté , tituly před jménem, , jméno FO, v jeho revizní zprávě odstranil, tj. vyměnil netěsnící dvířka vybíracího otvoru a nahodil komín pod krovem. Původně byl na místě betonový kryt vybíracího otvoru, který byl prasklý, nyní zde má žalovaný kovový kryt. Podle svých slov žalovaný tyto nedostatky odstranil v lednu 2023. Před požárem měl na adrese , adresa, žalovaný krbovou vložku, po požáru ji podle svých slov vyměnil za kamna Petry, která pak ještě v roce 2023, či spíše roce 2024 vyměnil za krbová kamna, která v domě měl v době svého výslechu v červnu 2025 (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 67).24. [Odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k propojeným průduchům] , tituly před jménem, , jméno FO, , který je zapsán v seznamu znalců v oboru stavebnictví se specializací kominictví (seznam soudních znalců na č. l. 55), k žádosti zástupkyně žalobkyně poskytl v e-mailu vyjádření, že v obecné rovině může propojení dvou komínových průduchů netěsnou nebo narušenou komínovou přepážkou přivodit problémy s funkcí spotřebiče paliv. Ve své znalecké činnosti se , tituly před jménem, , jméno FO, setkal s případem úmrtí na otravu oxidem uhelnatým ze spotřebiče na pevné palivo, který byl napojen do jednoho průduchu děravou komínovou přepážkou s druhým komínovým průduchem. Pokud je poškozená komínová přepážka dvou komínových průduchů, které patří k samostatným uživatelům spotřebiče paliv, může dojít k podobnému problému, tj. ohrožení spalinami, které budou pronikat do bytu jiného uživatele (e-mail s vyjádřením , tituly před jménem, , adresa, na č. l. 56).25. [Kontroly spalinové cesty] Dne 18. 9. 2024 , jméno FO, vyhotovil zprávu o provedení čistění a kontroly spalinové cesty v domě žalovaného na adrese , adresa, se závěrem, že se zde nenachází viditelné závady, a proto spalinová cesta vyhovuje z hlediska bezpečného provozu (zpráva o kontrole na č. l. 36). Dne 23. 12. 2024 , jméno FO, vyhotovil zprávu o provedení kontroly a čistění spalinové cesty v domě žalovaného na adrese , adresa, se závěrem, že spalinová cesta vyhovuje z hlediska bezpečného provozu (zpráva o provedení kontroly na č. l. 35). Dne 21. 6. 2025 , jméno FO, vyhotovil zprávu o revizi spalinové cesty na domě žalovaného, při které nenalezl žádné nedostatky a spalinová cesta tak podle něj vyhovuje z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu (zpráva o revizi spalinové cesty na č. l. 65 a technický protokol na č. l. 66).26. [Výslech , jméno FO, ] , jméno FO, , který byl v řízení slyšen jako svědek, vypověděl, že u žalovaného byl na kontrole dne 23. 12. 2024 a poté ještě asi 14 dnů před svým výslechem (tj. okolo 10. 6. 2025). Když byl u žalovaného v červnu 2025, tak mu doporučil chemický čistič na odstranění dehtu z komínu, který může aplikovat i sám uživatel. Když byl , jméno FO, v domě žalovaného v roce 2024 na kontrole, tak zde byl nový vybírací otvor, který těsnil. Podle , jméno FO, současná norma z roku 2010 obsahuje požadavek na vyvložkování spalinových cest. , jméno FO, v případě spalinových cest zbudovaných před přijetím této normy dává doporučení na vyvložkování, je-li spalinová cesta v pořádku. Žalovanému dal proto jen doporučení na vyvložkování. Jeho spalinovou cestu považuje za bezpečnou za předpokladu provádění pravidelného čištění komína. V komíně žalovaného byly 2 oddělené průduchy. , jméno FO, však nedokázal říci, zda jsou oddělené po celé jejich délce. Nevybavil si ani, zda tyto průduchy měly společný vybírací otvor. Když byl , jméno FO, u žalovaného v roce 2024 na kontrole, tak na místě byla krbová vložka a neřekl by, že by zde viděl kamna Petry. Když u žalovaného byl v červnu 2025 tak zaznamenal zadehtování jeho komínu. Množství dehtu však bylo podle , jméno FO, ještě únosné a neshledal žádné závady z hlediska bezpečnosti či z hlediska připojení krbové vložky. Dodal, že dehet vzniká při užívání komínu a lze odstranit řízeným vypalováním, což dělají hasiči, či chemicky. V roce 2024 , jméno FO, zaregistroval, že cihly na komínu žalovaného byly černé i zvenku, což způsobuje dehet, který může prostupovat i skrze cihly. Nasáknutí cihel dehtem , jméno FO, nepovažuje za bezpečnostní riziko, ledaže by šlo o extrémní případ. U žalovaného nešlo o extrémní případ (výslech Jaroíra , jméno FO, zaznamenaný v protokolu na č. l. 67).27. [Místní šetření] Vrchní část komínu žalovaného nad střechou byla dne 1. 7. 2025 v době místního šetření v horní části zbarvena do černa (místní šetření, protokol na č. l. 75 a fotografie z místního šetření na č. l. 79).28. [Poslední zpráva o revizi spalinové cesty] Revizní technik , jméno FO, vyhotovil dne 30. 6. 2025 zprávu o revizi spalinové cesty na domě žalovaného na adrese , adresa, (č. l. 80) ve znění její opravy (č. l. 94). Shledal, že spalinová cesta nevyhovuje z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu. Nebyla totiž dodržena nejmenší dovolená vzdálenost (50 mm) hořlavých , právnická osoba, od povrchu komínového pláště. Spalinová cesta byla zadehtována. V půdním prostoru pod hřebenem střechy byly vypadané ložné a styčné spáry na plášti komínu. Ke spalinové cestě nebyl předložen výpočet spalinové cesty. , jméno FO, ve zprávě doporučil nechat komín vyfrézovat a provést vyvložkování. Z důvodu viditelných špatných spár na komíně nebyla prováděna zkouška těsnosti komínového průduchu, které by komín pro špatné správy stejně nevyhověl (zpráva o revizi na č. l. 80).29. [Výslech , jméno FO, ] , jméno FO, při svém svědeckém výslechu uvedl, že zásadní problémy spalinové cesty v domě žalovaného popsal ve své revizní zprávě a jsou jimi zadehtování komínu a dřevěný vazník či trám, který je na půdě umístěn v nepřípustně malé vzdálenosti 2 až 3 cm od komínu, s čímž je spojeno riziku zahoření vazníku, pokud by došlo k zahoření sazí v komíně. V komíně žalovaného , jméno FO, shledal střední fázi zadehtování. Obecně lze zadehtování odstranit strojním čištěním, vypalováním, chemicky či odfrézováním. S ohledem na stupeň zadehtování komínu žalovaného se u něj podle , jméno FO, nabízí jen odstranění dehtu odfrézováním, případně zbouráním stávajícího komínu a výstavbou nového. Při vyfrézování je třeba komín rovněž vyvložkovat. Riziko spojené se zadehtováním komínu se podle , jméno FO, těžko odhaduje: je možné, že se při zadehtování komínu nemusí po 10 let nic stát, ale je též možné, že k požáru dojde hned druhý den. K výpočtu spalinové cesty , jméno FO, zmínil, že má smysl jej provést až tehdy, je-li spalinová cesta v pořádku. Daný výpočet dává informaci o tom, jak dobře komín odvádí kouř. , jméno FO, zaznamenal, že žalovaný má na komíně nová vybírací dvířka, která byla v pořádku. V komíně má žalovaný více průduchů, které jsou propojené dole ve vybíracích dvířkách, což , jméno FO, nezmínil ve své revizní zprávě. Jde přitom podle něj o vadu, pro kterou by spalinová cesta nemohla získat revizi. O propojení průduchů se ve své revizní zprávě nezmínil z toho důvodu, že pokud by došlo k odstranění dehtu vyfrézováním či zbouráním stávajícího a zbudováním nové komínu, pak by jak při frézování či budování nového komínu mělo dojít k odstranění propojení průduchů, pokud by dané práce byly správně udělány. Při propojení spalinových cest spočívá bezpečnostní riziko v tom, že může dojít k ochlazování spalin, čímž se zvyšuje riziko zadehtování a s ním spojená hrozba požáru. Z vypadaných spár na komínu žalovaného může vypadnout jiskra a zapříčinit požár. , adresa, kouře z těchto spár nevidí , jméno FO, jak reálný (výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 98).30. [Skutkové závěry soudu ke stavu komínu žalovaného] Od roku 2023 byla pro komín v domě žalovaného na adrese , adresa, zpracována řada revizních zpráv a byl podroben řadě kontrol spalinové cesty. Z revizní zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, zpracované dne 19. 1. 2023 a jeho výslechu vyplynulo, že ve vybíracím otvoru komínu žalovaného byla netěsnost. Danou netěsnost však žalovaný odstranil, jak uvedl při účastnickém výslechu žalovaný a jak potvrdili , jméno FO, a , jméno FO, , kteří uvedli, že nová dvířka vybíracího otvoru byla v letech 2024 a 2025 v pořádku. , tituly před jménem, , jméno FO, se dále zmiňoval o tom, že dne 19. 1. 2023 bylo u žalovaného na půdě dřevěné prkno v nevyhovující vzdálenosti 20 mm od povrchu neomítnutého komínového pláště. Žalovaný při výslechu prohlásil, že závady vytknuté , tituly před jménem, , jméno FO, odstranil. O prknu se nezmínili ani , jméno FO, , ani , jméno FO, , ani , jméno FO, , ani , jméno FO, který zpracoval revizní zprávu z roku 2025. , jméno FO, se zmínil o dřevěném trámu či vazníku, který měl značnou tloušťku (zhruba 16 × 12 cm), soud má proto za to, že takový trám by , tituly před jménem, , jméno FO, nenazval prknem. Za této situace soud vyhodnotil, že žalovaný prkno ze vzdálenosti 20 mm od neomítnutého komínu odstranil. K trámu viz bod 34. níže.31. , tituly před jménem, , jméno FO, se dále zmínil o tom, že v komíně žalovaného jsou dva průduchy, které jsou ve vybíracím otvoru propojené. Soud vyhodnotil, že zmíněné propojení průduchů bylo na komíně žalovaného i v době rozhodnutí soudu, neboť takové propojení popisoval i , jméno FO, , který byl u žalovaného dne 30. 6. 2025. Podle soudu jde o prakticky shodný popis propojení průduchů ve vybíracím otvoru, které zmiňoval , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž byl u žalovaného v roce 2023. Z výslechů , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, vyplynulo, že takové propojení průduchů může potenciálně způsobit přisávání vzduchu, což může vést k tvorbě dehtu, neboť přisávaným vzduchem se spaliny ochlazují a mohou kondenzovat. Soud konstatuje, že z provedených výslechů vyplynulo, že riziko zahoření (byť těžko kvantifikovatelné) s sebou nese dehet, resp. zadehtování. Za bezprostřední riziko tak soud považuje nikoli samotné propojení průduchů, ale až nadměrné zadehtování.

32. O nadměrném zadehtování komínu žalovaného se , tituly před jménem, , jméno FO, , který prováděl revizi v roce 2023, nezmiňoval ani v revizní zprávě, ani při svém výslechu. Dále v roce 2024 ke spalinové cestě vydali zprávu o revizi a čištění , jméno FO, a , jméno FO, . Pro soud má význam stav, který tu je v době vyhlášení jeho rozhodnutí (tj. k 12. 8. 2025), z tohoto revizím a kontrolám uskutečněným v letech 2023 a 2024 není možno přiznávat velkou váhu, neboť míra zadehtování se může časem měnit (zvyšovat v důsledku užívání spalinové cesty, případně snižovat např. v důsledku jejího chemického čistění či jiného odstranění dehtu). Význam tak mají zejména kontroly a revize uskutečněné v roce 2025, tj. v době předcházející rozhodnutí soudu. K otázce přítomnosti dehtu k červnu 2025 v komínu žalovaného se vyjadřovali , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, zmínil, že u žalovaného byl na kontrole dne 23. 12. 2024 a poté ještě asi 14 dnů před svým výslechem (tj. okolo 10. 6. 2025), a dodal, že v červnu 2025 zaznamenal zadehtování komínu. Množství dehtu však bylo podle , jméno FO, ještě únosné a neshledal žádné závady z hlediska bezpečnosti. Žalovanému doporučil užívat chemický čistič na odstranění dehtu. Naopak , jméno FO, shledal střední fázi zadehtování, což bylo jedním z důvodů, proč vydal dne 30. 6. 2025 negativní revizní zprávu. Zadehtování komínu u žalovaného podle něj dosáhlo takové míry, že si dokázal přestavit jeho odstranění jen frézováním či zbouráním stávajícího a vybudováním nového komínu. Chemické čištění tak , jméno FO, vyhodnotil jako nedostatečné. Soud konstatuje, že 21. 6. 2025 vydal zprávu o revizi spalinové cesty u žalovaného , jméno FO, se závěrem, že spalinová cesta vyhovuje z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu. , jméno FO, tedy zjevně problém se zadehtováním neshledal. O zadehtování v červnu 2025 tak vypovídají 3 důkazní prostředky [1) revizní zpráva a výslech , jméno FO, , 2) revizní zpráva , jméno FO, a 3) revizní zpráva a výslech , jméno FO, ]. S ohledem na skutečnost, že všichni 3 zmínění (, jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ) osobně prohlíželi komín žalovaného v červnu 2025, kdy není třeba topit v kamnech, případně jen minimálně, pak má soud za to, že museli hodnotit prakticky totožný stav komínu z hlediska otázky jeho zadehtování. Soud shledal, že rozdíly v závěrech o bezpečnosti spalinové cesty mezi nimi byly dány tím, že , jméno FO, se držel velmi striktního pohledu na zadehtování (srov. jeho slova na č. l. 98 verte: „V příslušné technické normě je napsáno, že je-li v komínu sebemenší dehtová usazenina, je to nebezpečné.“). , jméno FO, neměl natolik striktní přístup (srov. jeho výslech na č. l. 69 verte: „Množství dehtu v komíně pana , adresa, bylo v normě, bylo tedy podle mého názoru únosné. Spalinová cesta z hlediska dehtu nevyhovuje, když je tam dehtu hodně, případně když dojde pro dehet ke zúžení postupného průměru komínu. U pana , adresa, to bylo tak, že byly pouze stěny komínu oslizlé dehtem, dehet byl u něj pouze na povrchu komínu.“). Tak striktní požadavky na posuzování zadehtování ostatně neměl ani , tituly před jménem, , jméno FO, (který k zadehtování obecně uvedl na č. l. 68, že „vytváření dehtu je běžná záležitost“ a že až „při nadměrném zadehtování se zvyšuje riziko požáru“).

33. Soud k otázce zadehtování shledal, že v komínu žalovaného v červnu 2025 byla určitá míra dehtu, na čemž se shodli jak , jméno FO, , tak , jméno FO, . Okolnost, že , jméno FO, a , jméno FO, nespatřovali v množství dehtu problém, a že , jméno FO, vydal revizní zprávu spalinové cesty se závěrem o vyhovění, kdežto , jméno FO, vydal takovou zprávu se závěrem o nevyhovění, soud přikládá rozdílům ve striktnosti jejich pohledu na zadehtování. Posuzování zadehtování se děje vizuálně, a je tedy ve výsledku determinováno též subjektivním hodnocením a případně rozdílnými zkušenostmi. V posuzované věci se nebylo třeba zabývat dalším zkoumáním toho, jak je či není konkrétní míra zadehtování komínu žalovaného nebezpečná. Soud totiž vychází z toho, že zadehtování komínu může s sebou nést riziko požáru jen tehdy, pokud je zadehtována spalinová cesta užívána. V době rozhodování soudu je stav takový, že pravomocným a vykonatelným rozhodnutím hasičského sboru byla spalinová cesta v domě žalovaného na adrese , adresa, vyloučena z užívání (k tomu podrobněji viz bod 36. níže). Nebude-li spalinová cesta užívána, tak není dáno riziko vzniku požáru, ať by byl stav jejího zadehtování jakýkoli.34. , jméno FO, dále ve své revizní zpráva a při svém výslechu uvedl, že v domě žalovaného je na půdě dřevěný vazník či trám, který je umístěn v nepřípustně malé vzdálenosti 2 až 3 cm od komínu, s čímž je spojeno riziku zahoření vazníku, pokud by došlo k zahoření sazí v komíně. Soud konstatuje, že takový vazník či trám zde musel být i v době dřívějších kontrol uskutečněných od roku 2023, neboť není důvodu, aby žalovaný zbudoval nový trám, navíc v takto malé vzdálenosti od komínu. Skutečnost, že na tento trám nepoukázali , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, či , jméno FO, , si soud vysvětluje tím, že , jméno FO, se oproti ostatním držel striktního přístupu při provádění revize, kterou prováděl velmi zevrubně. Soud tak na základě revizní zprávy a výslechu , jméno FO, vyhodnotil, že žalovaný má na půdě ve vzdálenosti 2 až 3 cm od komínu vazník či trám. Opět se nebylo třeba hlouběji zabývat zkoumání míry a akutnosti požárního rizika spojeného s takovým umístěním trámu, neboť lze znovu zmínit, že má-li žalovaný od hasičského sboru zakázáno užívání spalinové cesty a nebude-li spalinová cesta užívána, tak není dáno riziko vzniku požáru.35. [Sdělení hasičského sboru] Hasičský sbor dopisem ze dne 7. 11. 2024 žalobkyni sdělil, že v nemovitosti na adrese , adresa, ve vlastnictví žalovaného není registrována žádná provozovna žalovaného a že z dosud zjištěných informací nevyplývá, že by zde byla vykonávána jakákoli podnikatelská činnost. Za tohoto stavu nelze podle hasičského sboru podle platných předpisů v dané nemovitosti provést výkon státního požárního dozoru (dopis na č. l. 17). Posléze hasičský sbor žalobkyni k jejímu podnětu zaslal dopis ze dne 6. 1. 2025, v němž ji mj. informoval, že žalovaný hasičskému sboru předložil aktuální doklad o kontrole spalinové cesty. K požadavku žalobkyně na provedení kontroly v nemovitosti žalovaného hasičský sbor sdělil, že k tomu neshledal důvody, stejně jako neshledal důvody k zahájení správního řízení z moci úřední (dopis od hasičského sboru na č. l. 16).36. [Rozhodnutí hasičského sboru o vyloučení spalinové cesty z užívání] Hasičský sbor vydal dne 21. 7. 2025 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -2/, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, správní rozhodnutí, kterým s účinností od 24. 7. 2025 od 9.00 hodin vyloučil z užívání spalinovou cestu v domě žalovaného na adrese , adresa, . V odůvodnění se hasičský sbor odvolal na revizní zprávu , jméno FO, (k ní viz bod 28. výše), z níž vyplynulo, že daná spalinová cesta nevyhovuje z hlediska zajištění požární ochrany (rozhodnutí na č. l. 92). Dané rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 7. 2025 a je vykonatelné od 24. 7. 2025 od 9.00 hodin (sdělení hasičského sboru na č. l. 91). O vydání tohoto rozhodnutí informoval hasičský sbor žalobkyni skrze její zástupkyni, která zaslala revizní zprávu , jméno FO, (sdělení hasičského sboru na č. l. 88)., právnická osoba, . Písemná komunikace zástupkyně žalobkyně s žalovaným a předžalobní výzva37. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanému dne 9. 10. 2024 odeslala dopis z téhož dne, v němž jej požádala o předložení aktuální zprávy o čištění spalinové cesty v jeho domě na adrese , adresa, a případně revizní zprávy. Dále jej upozornila, že jí ruší štěkot psa žalovaného a hluk ze zařízení, které je užíváno v jezírku, ve kterém žalovaný patrně chová rybí návnadu (dopis na č. l. 13). Zásilka s tímto dopisem se žalobkyni vrátila jako nevyzvednutá (vrácená zásilka na č. l. 10).

38. Žalobkyně žalovanému odeslala dne 19. 12. 2024 předžalobní výzvu. Zásilka s předžalobní výzvou se jí vrátila jako nevyzvednutá (předžalobní výzva na č. l. 15; vrácená zásilka na č. l. 11)., právnická osoba, . Zbylé hodnocení k dokazování39. Soud z provedeného dokazování nečinil žádné skutkové závěry k hluku ze štěkání psa, neboť v části žalobního požadavku na zdržení se hluku ze štěkání psa účastníci na prvním jednání uzavřeli smír, který soud schválil usnesením ze dne 20. 5. 2025 čj. , spisová značka, .

40. Dále soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobkyně provedením fotografií, které dodatečně chtěla žalobkyně předložit a jimiž hodlala prokazovat konkrétní umístění jezírka a uzavřené plastové nádoby na pozemku žalovaného (srov. protokol na č. l. 71 verte). Tento důkazní návrh byl učiněn až na druhém jednání ve věci, tj. až po koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř., která brání jeho provedení. Navíc protože soud posléze provedl důkaz místním šetřením, stal se důkaz případnými fotografiemi umístění jezírka a uzavřené plastové nádoby nadbytečný. O stavu na místě se soud přesvědčil při místním šetření.II. Právní posouzení souduII.A. K požadavku, aby se žalovaný zdržel užívání spalinové cesty41. Podle § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí:(1) Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.(2) Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

42. Citovaný § 2903 odst. 2 občanského zákoníku má prakticky totožný obsah jako § 417 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „starý občanský zákoník“), podle něhož platilo: Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. Z tohoto důvodu lze při výkladu § 2903 odst. 2 občanského vycházet i z judikatury, která se vztahuje k § 417 odst. 2 starého občanského zákoníku.

43. Není však použitelná dřívější judikatura, která se vyjadřuje ke vztahu § 417 odst. 2 starého občanského zákoníku k § 127 odst. 1 starého občanského zákoníku, podle něhož platilo: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.

44. Konkrétně není použitelná judikatura reprezentovaná např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005 sp. zn. , spisová značka, (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/), podle něhož: „Ustanovení § 127 odst. 1 ObčZ [tj. starého občanského zákoníku, pozn. soudu] ohroženému vlastníku umožňuje, aby se u soudu domáhal uložení povinnosti ohrožujícímu vlastníku zdržet se ohrožující činnosti. V druhém případě (podle § 417 odst. 2 ObčZ) soud může ohrožujícímu nadto uložit, aby něco konal. Jsou-li tedy naplněny předpoklady ustanovení § 127 odst. 1 ObčZ o ochraně před vážným ohrožením výkonu vlastnických práv a žalobce se domáhá, aby se žalovaný zdržel ohrožující činnosti, je třeba postupovat podle tohoto ustanovení; ustanovení § 417 odst. 2 ObčZ se v tomto případě nepoužije.“ Důvodem pro nepoužitelnost této judikatury je, že na rozdíl od § 127 odst. 1 starého občanského zákoníku se v § 1013 odst. 1 občanského zákoníku již nezmiňuje zdržení se vážného výkonu práv jiného, ale dané ustanovení se věnuje jen sousedským imisím. Naproti tomu § 127 odst. 1 starého občanského zákoníku se vztahoval jak na sousedské imise, tak na vše, čím by vlastník vážně ohrožoval výkon práv jiného. Za tohoto stavu na stav vážného ohrožení dopadá toliko § 2903 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž za přiměřeným opatřením ve smyslu tohoto ustanovení může být jak uložení povinnosti něco konat, tak uložení povinnosti něčeho se zdržet.

45. V posuzované věci se žalobkyně cítí být ohrožena stavem spalinové cesty v domě žalovaného na adrese , adresa, . Jde zejména obavu ze vzniku požáru, který by se mohl rozšířit i na její přilehlý dům. V případě spalinové cesty na domě žalovaného se tedy žalobkyně nedomáhá ochrany proti nepřiměřeným imisím (typicky kouři), nýbrž požaduje ochranu před jí tvrzeným ohrožením ze stavu spalinové cesty, kterou považuje za riziko zejména z hlediska požární bezpečnosti. Takový její požadavek je třeba posoudit optikou § 2903 odst. 2 občanského zákoníku, který soudu umožňuje uložit přiměřená opatření k odvracení hrozící újmy, jde-li o případ vážného ohrožení.

46. Podmínkou, aby mohl soud uložit přiměřená opatření k odvracení hrozící újmy, je existence vážného ohrožení. Posouzení, „zda jde o vážné ohrožení ve smyslu § 2903 odst. 2 o. z. a zda žalobou navrhované řešení je přiměřeným prostředkem k dosažení účelu sledovaného tímto ustanovením, je volnou úvahou soudu“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021 sp. zn. , spisová značka, ). Poukázat lze rovněž na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016 sp. zn. , spisová značka, , podle něhož: „žaloba podle § 417 odst. 2 obč. zák. [tj. starého občanského zákoníku, pozn. soudu] může být úspěšná pouze tehdy, existuje-li vážné ohrožení v době rozhodování soudu; pokud toto ohrožení spočívá v jednání žalovaného, je třeba, aby k tomuto jednání již došlo anebo aby alespoň bylo prokázáno, že žalovaný takto hodlá jednat. Nestačí jen možnost, že by žalovaný takto snad mohl jednat v budoucnu.“47. Soud se v posuzované věci zabýval tím, zda je dáno vážné ohrožení žalobkyně či jejích práv ve smyslu § 2903 odst. 2 občanského zákoníku. Shledal, že takové vážné ohrožení v době jeho rozhodování dáno není.

48. V době rozhodování soudu je stav takový, že pravomocným a vykonatelným rozhodnutím hasičského sboru ze dne 21. 7. 2025 pod čj. HSCB-2407-2/2025 UO-CK byla z užívání vyloučena spalinová cesta v domě žalovaného na adrese , adresa, . Dané správní rozhodnutí bylo vydáno podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), podle něhož platí: „Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o vyloučení věci z užívání.“49. Podle § 38 zákona o požární ochraně platí: Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], […] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

50. Žalovaný tak aktuálně nesmí užívat spalinovou cestu, které se týká podaná žaloba. Aby mohl její užívání obnovit, potřebuje k tomu písemný souhlas hasičského sboru, který před vydáním takového souhlasu bude zkoumat, zda byly odstraněny všechny důvody k vyloučení věci z užívání. V závěrečném návrhu žalovaný zmínil, že rozhodnutím o vyloučení jeho spalinové cesty z užívání se bude řídit a bude jej respektovat (viz protokol na č. l. 101). O této skutečnosti ostatně svědčí i skutečnost, že proti němu žalovaný nepodal odvolání. Dále žalovaný zmínil, že hodlá zbudovat nový keramický komín, neboť náklady na zbudování nového keramického komínu jsou podle informací nižší než na vyvložkování stávajícího (viz protokol na č. l. 100).

51. Soud konstatuje, že rozhodnutí hasičského sboru ze dne 21. 7. 2025 pod čj. HSCB-2407-2/2025 UO-CK v době, kdy nabylo vykonatelnosti a posléze i právní moci (vykonatelnosti nabylo dříve než právní moci pro předběžnou vykonatelnost), pro případ, že by zde před jeho vydáním byl stav ohrožení, takový stav ohrožení související s užíváním této spalinové cesty odstranilo. Žalovaný zkrátka spalinovou cestu ve svém domě užívat nesmí. V řízení před soudem nevyvstala žádná okolnost, která by nasvědčovala tomu, že se žalovaný rozhodnutím hasičského sboru nebude řídit. Naopak žalovaný uvedl, že je bude respektovat. Za tohoto stavu soud nespatřuje stav vážného ohrožení žalobkyně ve smyslu § 2903 odst. 2 občanského zákoníku. Tím, že žalovaný nesmí a nebude spalinovou cestu ve stávajícím stavu užívat, je eliminováno jakékoli riziko spojené s jejím užíváním včetně rizika z hlediska pořádní bezpečnosti. Aniž by tedy musel soud dále hodnotit stav zadehtování komínu žalovaného či hodnotit, do jaké míry je spalinová cesta žalovaného bezpečná či ne, je zřejmé, že je-li hasičským sborem jeho spalinová cesta vyloučena z užívání a nejsou-li žádné indicie nasvědčující tomu, že spalinovou cestu hodlá žalovaný po vydání rozhodnutí hasičského sboru nadále užívat, pak zde již z tohoto důvodu není v době rozhodování soudu dáno vážné ohrožení žalobkyně.

52. Zmíněné závěry soudu nejsou v rozporu se zásadou občanského zákoníku vyjádřenou v jeho § 1 odst. 1 větě druhé, podle níž: Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.53. , adresa, nezávislosti uplatňování soukromého práva na veřejném právu značí autonomii soukromého práva a jeho nepodřízenost právu veřejnému (viz komentář k § 1 odst. 1 občanského zákoníku in , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024.). Znamená též to, že bez dalšího nelze např. se vznikem veřejnoprávního oprávnění spojovat existenci soukromoprávního nároku (viz komentář k § 1 odst. 1 občanského zákoníku in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, 2292 s.). , adresa, nezávislosti uplatňování soukromého práva na právu veřejnému ovšem nijak nebrání tomu, aby i při posuzování soukromoprávního nároku bylo přihlíženo k relevantním důsledkům a faktickým stavům, které mají podklad ve veřejném právu. V každém jednotlivém případě je totiž třeba posoudit, zda mají veřejnoprávní normy či stavy vyvolané veřejným právem důsledky pro soukromoprávní předpisy. Nutno je mít na paměti, že veřejné a soukromé právo nejsou odděleny neprostupnou Velkou čínskou zdí.

54. V posuzované věci soud hodnotil, zda je dán stav vážného ohrožení žalobkyně. Při takovém hodnocení nelze pominout ani existenci relevantních povinností, které žalovanému vznikly na základě správních rozhodnutí vydaných na základě předpisů veřejného práva. Soud v občanskoprávním řízení nemůže zkoumat zákonnost či správnost vydaného rozhodnutí hasičského sboru ze dne 21. 7. 2025 pod čj. HSCB-2407-2/2025 UO-CK. To však nebrání, aby zohlednil, jaké důsledky takové rozhodnutí vyvolává – zde vznik povinnosti žalovaného zdržet se užívání spalinové cesty. Existence takové povinnosti je přitom velmi závažnou skutečností při hodnocení, zda v době rozhodování soudu existuje či neexistuje stav vážného ohrožení žalobkyně spalinovou cestou žalovaného.

55. Dodat lze, že soud nespatřuje ani praktický význam toho, kdyby vedle sebe existovalo rozhodnutí hasičského sboru ze dne 21. 7. 2025 pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -2/, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a (hypotetické) soudní rozhodnutí, které by vyhovělo požadavku žalobkyně na uložení povinnosti zdržel užívání spalinové cesty v domě čp. 19 , adresa, do doby odstranění nedostatků ze zprávy o revizi od , jméno FO, a do doby vydání písemného souhlasu s užíváním této spalinové cesty od hasičského sboru. Takové (hypotetické) soudní rozhodnutí, pokud by vůbec byly podmínky pro jeho vydání, by v podstatě jen dublovalo již existují rozhodnutí hasičského sboru, aniž by jakkoli relevantně přispívalo k ochraně žalobkyně nad rámec stavu zavedeného rozhodnutím hasičského sboru.II.B. K požadavku, aby se žalovaný zdržel umístění jezírka ve vzdálenosti kratší než 2 m od hranice tohoto jeho pozemku s pozemkem žalobkyně56. Žalobkyně tvrdí, že umístění jezírka na pozemku žalovaného ve vzdálenosti menší než 2 m od hranice jejího pozemku odporuje předpisům stavebního práva.

57. Soukromoprávní žalobou se lze domáhat ochrany např. proti tzv. sousedským imisím. Lze se tak domáhat např. uložení povinnosti zdržet se přímého přivádění vody na pozemek dotčeného vlastníka, není-li k takovému přivádění zvláštní právní důvod. Lze se také např. domáhat ochrany před vnikáním vody na pozemek dotčeného vlastníka, je-li to nepřiměřené místním poměrům. K tomu viz § 1013 odst. 1 občanského zákoníku. Pronikání vody z jezírka žalovaného na svůj pozemek žalobkyně ani netvrdí.

58. Samotné umístění jezírka ve vzdálenosti menší než 2 m od společné hranice nelze označit za sousedskou imisi ve smyslu § 1013 odst. 1 občanského zákoníku.

59. Ze samotného tvrzení žalobkyně o tom, že podle ní umístění jezírka neodpovídá veřejnoprávním stavebním předpisům, bez dalšího neplyne porušení jakéhokoli jejího soukromého práva. Za tohoto stavu soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala, aby se žalovaný zdržel umístění jezírka na svém pozemku ve vzdálenosti menší než 2 m od hranice s pozemkem žalobkyně.II.C. K obtěžování hlukem ze zařízení k okysličování vody v jezírku60. Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku platí: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

61. V právě citovaném ustanovení se rozlišují tzv. imise přímé, tj. imise přímo přiváděné na pozemek souseda, a tzv. nepřímé imise. Přímé imise jsou zakázány bez ohledu na míru jejich vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Nepřímé imise jsou zakázány, jsou-li v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku souseda.

62. Posuzovaný hluk ze zařízení k okysličování jezírka je nepřímou imisí, není totiž přiváděna přímo na pozemek žalobkyně. Přímou hlukovou imisi by si bylo možno představit např. v případě umístění reproduktoru přímo na hranici pozemku tak, aby směr šíření zvuku z reproduktoru byl mířen na pozemek souseda. O přímé přivádění hluku na pozemek žalobkyně se v posuzované věci nejedná, proto je třeba zkoumat, zda hluk ze zařízení k okysličování jsou v míře nepřiměřené místním poměrům a zda podstatně omezují obvyklé užívání pozemku žalobkyně.

63. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2023 sp. zn. , spisová značka, : „Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. , spisová značka, , vycházející z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. , spisová značka, ). Je tak třeba vždy zvážit, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám (tj. například k tomu, zda jde o město, vesnici nebo o pozemky sloužící jen k zemědělskému využití) přiměřená míra konkrétních imisí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod č. 14/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, shodně pak též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Pokud zákon a rozhodovací praxe hovoří o zákazu obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, mají na mysli jak poměry místní, tak poměry druhové (např. při obtěžování provozem restaurace se přihlíží jak k poměrům v místě, tak i k poměrům obecně daným při provozu určitého druhu restaurací). Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě […].“64. V posuzované věci se pozemek žalovaného, na kterém má jezírko, i pozemek žalobkyně nachází v obci , adresa, , což je sídlo vesnického charakteru, kde se není žádný zdroj průmyslového hluku. Vedle pozemku žalobkyně i žalovaného vede silnice č. , hodnota, spojující , adresa, , což je poměrně frekventovaná silnice. Jak připustila žalobkyně, v létě je frekventovaná i v noci, neboť tudy jezdí lidé na zábavy. Právě uvedené tak představuje místní poměry vystupující jako referenční kritérium pro posouzení přiměřenosti hluku ze zařízení k okysličování vody v jezírku. Druhové poměry jsou pak představovány běžným užíváním pozemku bezprostředně přináležejícího k obytnému domu ve vesnici.

65. Pro rozhodnutí soudu je podle § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podstatný skutkový stav, který tu byl v době vyhlášení rozhodnutí soudu (tj. k 12. 8. 2025). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný má pořízeno nové zařízení k okysličování vody v jezírku (viz spodní fotografie na č. l. 77), které zapojil a jehož provoz a hluk demonstroval při místním šetření (blíže viz body 14. a 15. výše). Dané zařízení k okysličování vody měl v době místního šetření umístěno a zapojeno u jezírka a soud na základě dokazování dospěl k závěru, že zjištěné okolnosti podporují prohlášení žalovaného, že u jezírka hodlá užívat toto nově pořízené zařízení. Obtěžování hlukem proto soud hodnotí ve vztahu k tomuto nově pořízenému zařízení, neboť jeho užívání spadá pod skutkový stav v době rozhodnutí soudu.

66. Poznamenat lze, že v minulosti žalovaný u jezírka užíval i jiná zařízení (blíže viz bod 17. výše). Jelikož soud shledal, že žalovaný dřívější zařízení nahradil oním nově pořízením zařízením k okysličování vody v jezírku s plánem nadále užívat jen nově pořízení zařízení, je bezpředmětné se dále zabývat hlukem z minulých (nahrazených) zařízení. To platí tím spíše, že v pořízení nového zařízení lze spatřovat reakci žalovaného na stížnosti žalobkyně na dosavadní hluk ze zařízení dosud užívaných žalovaným.

67. Přiměřenost ve vztahu k místním poměrům u hluku z nově pořízeného zařízení k okysličování vody soud posuzuje jednak ve vztahu k jeho užití přes den, jednak k jeho užití v noci. Žalovaný dřívější zařízení v minulosti užíval v létě a na začátku podzimu v průběhu rybářské sezóny, kdy měl v jezírku rybičky užívané jako návnada. Podle závěrů soudu je v minulosti užíval jak přes den, tak v noci (blíže viz bod 18. shora). S ohledem na skutečnost, že žalovaný nadále hodlá mít v rybářské sezóně rybičky, tak soud vychází z toho, že doba provozu nově pořízeného zařízení se zřejmě nebude odlišovat od doby provozu v roce 2024.

68. K hluku z nově pořízeného zařízení soud shledal, že při jeho spuštění u jezírka vydávalo (vnímáno z bezprostřední blízkosti) nižší intenzitu hluku než např. chrastění štěrku pod nohama při chůzi. Když bylo zařízení spuštěno v uzavřené verandě žalovaného, tak aby nedocházelo k interferenci s dalšími zvuky, tak hluk ze zařízení v bezprostřední blízkosti dal přirovnat k tichému šeptání. Takto zjištěnou intenzitu hluku nelze označit za nepřiměřenou místním poměrům ani ve dne, ani v noci.

69. Jak se soud přesvědčil při místním šetření, přes den nebylo na ani na té části pozemku žalobkyně, která je nejblíže jezírku žalovaného, zařízení vůbec slyšet. Nejde o nijak překvapivou skutečnost s přihlédnutím k tomu, že posuzované zařízení i v bezprostřední vzdálenosti vydává velmi slabý hluk srovnatelný s tichým šepotem. Podstatné také je, že pozemek žalovaného a žalobkyně odděluje plný betonový plot o výšce cca 2 m, který funguje jako hluková bariéra.

70. Místní šetření se uskutečnilo přes den, soud tak neměl bezprostřední vjem hluku z nově pořízeného zařízení v noci. Daná okolnost však nehraje podstatnější roli, neboť ani noční doba nemůže nic změnit na skutečnosti, že posuzované zařízení je tiché. Když se soudce s účastníky při místním šetřením přesunul na pozemek (zahradu) u domu žalobkyně, tak hluk ze zařízení zcela překryl zpěv ptáků. Lze vycházet z toho, že v noci sice ptáci nezpívají, ale je možno v noci slyšet ševelení listí ve větru, což je další hluk, který dokáže překrýt zvuk posuzovaného zařízení. Místní poměry v dané věci tvoří i frekventovaná silnice, která je v létě užívána i dlouho do noci, neboť se tudy na zábavy a zpět dopravují jejich účastníci. Hluk z projíždějících aut (vnímán na pozemku žalobkyně) je přitom nesrovnatelně vyšší než hluk z posuzovaného zařízení, a to i v porovnání se situací, kdy byl hluk z tohoto zařízení vnímán v jeho bezprostřední vzdálenosti. I pro noční užití tak platí, že jde o tiché zařízení, jehož hluk je dále tlumen 2metrovým plným betonovým plotem mezi pozemkem žalobkyně a žalovaného. Poukazovala-li žalobkyně na to, že jde o monotónní zvuk, který ruší spánek, pak soud zmiňuje, že i při spaní při pootevřeném okně, dojde k dalšímu částečnému tlumení hluku stěnou domu. Soud tak uzavírá, že považuje za velmi nepravděpodobné, že nově pořízené zařízení k okysličování vody je možné v noci slyšet v místnosti v domě žalobkyně nejvíce přivrácené k pozemku žalovaného. I pokud by zde snad při otevřeném okně bylo dané zařízení možno (ve značně ztlumené podobě) slyšet, pak je třeba zmínit, že i v bezprostřední blízkosti je o tiché zařízení (hlasitost jako tiché šeptání), jehož hluk je dále tlumen betonovým plotem a stěnou domu. Takový hluk, byť provozovaný po několik hodin v noci, není možné označit za nepřiměřený místním poměrům, zvláště v situaci, kdy místní poměry tvoří i silnice, která je v létě frekventovaná i noci. Dodat lze, že zařízení k okysličování vody vydává sice monotónní zvuk, nejde ovšem o nijak iritující zvuk (nemá vysoký tón, měnící se frekvenci či jiné iritující charakteristiky).

71. Soud tudíž žalobu zamítl i v požadavku, aby se žalovaný zdržel obtěžování žalobkyně hlukem ze zařízení k okysličování vody v jezírku.III. Náklady řízení72. Konečný výsledek sporu je takový, že ohledně požadavku, aby se žalovaný zdržel rušením žalobkyně ze štěkání psa, účastníci uzavřeli soudní smír (schválen usnesením ze dne 20. 5. 2025 čj. , spisová značka, ), který se vztahoval i na otázku nákladů řízení, a to tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v té části, která se týká sporu o hluk ze štěkání psa. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Co se týče zbylého rozsahu žalobních požadavků, o kterém nebylo rozhodnuto schválením smíru, zde byl žalovaný úspěšný. O celkových nákladech řízení tak soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

73. Žalovaný ve věci nebyl zastoupen, pro stanovení náhrady nákladů řízení tak soud vyšel z vyhlášky č. 254/2015 Sb., která se vztahuje na nezastoupeného účastníka. Žalovaný v řízení učinil 8 procesních úkonů, a to1) příprava účasti na jednání [§ 1 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]; připravit se bylo třeba na první jednání a tato příprava pokrývala celý spor;2) a 3) účast na (prvním) jednání konaném dne 20. 5. 2025, které trvalo 3 hodiny a 3 minuty, účast na něm je tedy považována za 2 procesní úkony; paušální náhrada totiž náleží za každé započaté 2 hodiny účasti na jednání [§ 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.];4) a 5) účast na (druhém) jednání konaném dne 24. 6. 2025, které se zohledněním přestávky trvalo 5 hodin a 23 minut, je tak považováno za 2 procesní úkony,6) účast na místním šetření, které se uskutečnilo 1. 7. 2025 a které trvalo 29 minut,7) a 8) účast na (třetím) jednání konaném dne 12. 8. 2025, které se zohledněním přestávky trvalo 2 hodin a 37 minut, je tak považováno za 2 procesní úkony.

74. Na prvním jednání se řešily 3 žalobní požadavky, a to 1) zdržení se hluku ze štěkajícího psa, 2) zdržení se hluku ze zařízení k okysličování jezírka a 3) požadavek na odstranění závad spalinové cesty. O požadavku na zdržení se hluku ze štěkajícího psa bylo na prvním jednání rozhodnuto schválením smíru. Protože součástí schváleného smíru je i dohoda o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v té části, která se týká sporu o hluk ze štěkání psa, soud vyšel z toho, že za procesní úkon ad 1), tj. přípravu na jednání, a za procesní úkony ad 2) a 3), tj. účast na prvním jednání, má žalovaný nárok na paušální náhradu ze 2/3 její výše, neboť požadavek na zdržení se hluku ze psa tvořil 1/3 předmětu daného jednání, resp. 1 ze 3 žalobních požadavků řešených na prvním jednání. Paušální náhrada tak za procesní úkony ad 1) až ad 3) činí celkem 600 Kč (= 2/3 ze součinu 3 × 300 Kč) za úkon. Částka 300 Kč vstupující do výpočtu vyplývá z § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2105 Sb.

75. Za zbylých 5 procesních úkonů [ad 4) a ad 8)] má žalovaný nárok na paušální náhradu ve výši 300 Kč za úkon, neboť tato jednání se již hluku ze štěkání psa netýkala a řešily se zde jen zbylé žalobní požadavky, s nimiž byla žalobkyně neúspěšná.

76. Žalovaný tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč (= 3 × 200 Kč + 5 × 300 Kč).