5 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobci: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta B o žalobě na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Zamítá se žaloba žalobců, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků:, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalované, Anonymizovánose sídlem , adresa, , PSČ , adresa(dále jen „převodce“)a, Jméno žalobce B, , r.č. , RČbytem , Adresa žalobce B, Jméno žalobce A, , r.č. , RČbytem , Adresa žalobce A, Jméno žalobce C, , r.č. , RČbytem , adresa(dále jen „nabyvatelé“)uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto:Smlouvu o převodu pozemků:I., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalované, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“):- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v k.ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, ;- parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v k.ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, .

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – Pozemkového úřadu, ze dne 29.6.1994, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , rozhodnutí Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – Pozemkového úřadu, ze dne 27.8.1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a rozhodnutí Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – Pozemkového úřadu, ze dne 13.12.1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené včl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to v podílu id. 1/3pro , Jméno žalobce B, , id. 1/3 pro , jméno FO, , Anonymizováno, a id. 1/3 pro , Jméno žalobce C, k celku pozemků.Převodce: Nabyvatelé:_________________________ _______________, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalované, , Jméno žalobce B_______________ _______________, Jméno žalobce A, , Jméno žalobce CII. Žalobci jsou povinni nahradit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta B, částku 271 557,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 3. 2022 u Okresního soudu v Českém Krumlově žádala o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu pozemků v okrese Český Krumlov. Žalobkyně původně žádala vydání 26 pozemků v okrese Český Krumlov, a to v k.ú. , adresa, , , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . V průběhu řízení po provedení části dokazování se účastníci shodli na nesporných cenách a vydatelnosti u 19 pozemků. Ohledně ostatních pozemků vzali žalobci žalobu zpět. Následně vzali žalobu zpět i ohledně 17 pozemků, u nichž byla nesporná cena a nesporná skutečnost, že nejsou žádné překážky vydatelnosti. Předmětem řízení nakonec zůstaly jen dva pozemky, a to pozemky v k.ú. , Anonymizováno, , když se jednalo o pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kde se účastníci shodli na ceně pozemku 18 333,90 Kč s tím, že u tohoto pozemku nejsou žádné překážky převoditelnosti. Druhým pozemkem je parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , když u tohoto pozemku se účastníci shodli na jeho ceně 7 895,55 Kč a skutečnosti, že u tohoto pozemku nejsou žádné překážky převoditelnosti. Oba pozemky se nachází v obci , adresa, a jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV , Anonymizováno, . Jiné pozemky nejsou předmětem tohoto řízení. Žalobci mají za to, že jejich restituční nárok měl být žalovaným oceněn mnohonásobně výše, než byl ve skutečnosti oceněn, že mají dostatečný restituční nárok na vydání žalovaných pozemků. Hodnota jejich nevydaných pozemků podle znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2021 je 18 147 940 Kč, přičemž restituční nárok každého z žalobců činí 6 049 313,33 Kč. Jsou přesvědčeni o nesprávném ocenění jejich restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které vydal Okresní úřad v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná se chovala svévolně a liknavě při vypořádání restitučních nároků žalobců, a to zejména s ohledem na to, že nezohlednila stavební charakter nevydaných pozemků. Ze strany žalované se jednalo o dlouhodobé prodlení s uspokojením restitučních nároků žalobců, pokud stát nezačal ve věci restitučních náhrad adekvátně konat, je plně odpovědný za svou nečinnost a prodlení. Z toho důvodu oprávněným osobám nezbývá než se svých zákonných práv domáhat soudní cestou. Kvalita veřejných nabídek je nedostatečná, a za situace, kdy žalovaný spor ve výši restitučního nároku žalobců, vychází ze svého nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v ocenění nároku oprávněných osob, stěžuje, či znemožňuje tak oprávněným osobám účastnit se ve veřejných nabídkách a uspokojit touto cestou své nároky. Nárok žalobců na přímý převod pozemků je tak v souladu se závěry judikatury. Žalobkyně navrhla žalobě vyhovět s tím, že u zbývajících dvou navrhovaných pozemků nejsou překážky převoditelnosti.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když uvedl, že podle jeho názoru nejsou dány předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb. Žalovaná měla pochybnosti o tom, zda některé z původně navrhovaných pozemků jsou převoditelné. Účastníci shodli na nesporných cenách a vydatelnosti u 19 pozemků, následně zůstaly po zpětvzetí v původních 26 pozemků předmětem řízení jen dva pozemky. U nich žalovaná rovněž učinila nespornou cenu a skutečnost, že nejsou překážky vydatelnosti, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , když u parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, učinila nespornou cenu pozemku 18 333,90 Kč a u pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, cenu ve výši 7 895,55 Kč. Dále žalovaný namítal, že žalobci převedli svůj restituční nárok smlouvami o postoupení pohledávek na jiné osoby, jejich restituční nárok tedy zanikl převodem na postupníky. Navrhla žalobu zamítnout.

3. Smírné řešení sporu: K mimosoudnímu vyřešení sporu však nedošlo. Soud se pokusil rovněž o smírné vyřešení sporu, avšak ke smíru nedošlo.

4. Příslušnost soudu: Soud přitom posouzení příslušnosti vychází soud z § 9, odst. 1 o. s. ř, dle něhož je založena věcná příslušnost okresních soudů. Místně příslušným soudem je potom ten, v jehož obvodu je pozemek, jehož převodu se oprávněná osoba domáhá, když se jedná o výlučnou příslušnost podle § 88 písm. b) o. s. ř. Věc se totiž týká vlastnického práva k nemovitostem. Každý jednotlivý nárok na vydání pozemku má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází (usnesení NS z 13. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3791/2018). K projednání této žaloby je věcně a místně příslušný Okresní soud v Českém Krumlově.

5. Skutková zjištění soudu: Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Restituční nároky žalobců: Žalobci spolu s jejich právní předchůdkyní , jméno FO, , jako osoby oprávněné podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. požádali o vydání pozemků, když paní , jméno FO, měla podíl 3/6, paní , Jméno žalobce B, 1/6, pan , Jméno žalobce A, 1/6 a paní , Jméno žalobce C, také 1/6. Na základě rozhodnutí Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1994, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který nabyl právní moci 22. 8. 1994, bylo rozhodnuto, že žalobci a jejich právní předchůdkyně , jméno FO, nejsou vlastníky nemovitostí v k. ú. , adresa, , k. ú. , adresa, , o celkové výměře 646.020 m2. Dalším rozhodnutím Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 27. 8. 1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci 3. 10. 1996, bylo rozhodnuto, že žalobci a jejich právní předchůdkyně , jméno FO, nejsou vlastníky nemovitostí v k. ú. , adresa, o celkové výměře 78.277 m2. Dalším rozhodnutím Okresního úřadu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 13. 12. 1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci 30. 1. 1997, bylo rozhodnuto, že žalobci a jejich právní předchůdkyně , jméno FO, nejsou vlastníky nemovitostí v k. ú. , adresa, v celkové výměře 6.0922 m2.

7. Postoupení restitučních nároků žalobců: Dle sdělení žalované postupními smlouvami žalobci postoupili veškeré nároky z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Výpisem z databáze restitučních nároků , Jméno žalobce B, , , jméno FO, , Anonymizováno, a , Jméno žalobce C, pak žalovaná prokázala, že postoupili veškeré své restituční nároky. Žalovaná k tomu předložila smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 11. 1996 uzavřené mezi žalobci a paní , jméno FO, na straně postupitelů a, Anonymizováno, , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako postupníky. Dále předložila smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 1996 uzavřené mezi žalobci a paní , jméno FO, na straně postupitelů a manžely , Anonymizováno, a , jméno FO, jako postupníky. Smlouva ze dne 19. 12. 1996 byla uzavřena mezi žalobci a paní , jméno FO, na straně postupitelů a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. jako postupníkem. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 1997 byla uzavřena mezi žalobci a paní , jméno FO, na straně postupitelů a , jméno FO, jako postupníkem. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2023 byla uzavřená mezi , jméno FO, jako postupitelem a společností , právnická osoba, jako postupníkem. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2022 postoupila , Jméno žalobce C, pohledávku na paní , jméno FO, . Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 1996 uzavřenou mezi , jméno FO, a žalobci na straně jedné jako postupitelé a , Anonymizováno, a , jméno FO, jako postupníky. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 12 1996 byla uzavřena mezi , jméno FO, a žalobci na straně jedné jako postupitelé a , tituly před jménem, , jméno FO, jako postupníkem. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 1996 byla uzavřená mezi , jméno FO, a žalobci jako postupiteli s paní , právnická osoba, jako postupníkem. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2002 byla uzavřena mezi paní , Jméno žalobce B, a , jméno FO, , Anonymizováno, jako postupiteli a , tituly před jménem, , jméno FO, jako postupníkem. K postoupení pohledávek tak došlo v období od 14. 11. 1996 do 30. 7. 2002. Část restitučních nároků byla uspokojena u všech žalobců i paní , jméno FO, přímým vypořádáním 22. 8. 1994, 3. 10. 1996 a 30. 1. 1997, jak vyplývá ze seznamu nároků oprávněných osob. Postupníci dle § 33a zákona o půdě tak získali postavení oprávněných osob, kteří vstupují dle vztahu k žalovanému coby noví věřitelé, aniž by došlo ke změně v obsahu závazku restitučních pohledávek. Tito noví věřitelé nabývají nejen postupované pohledávky, restituční nároky dle zákona č. 229/1991 Sb., ale také spolu s nimi aktivní věcnou legitimaci k jejich uplatnění a úplnému výkonu. Podle sdělení žalované noví věřitelé po celou dobu, kdy získali restituční nároky z postupních smluv až do doby poskytnutého plnění nedali rovněž najevo žádnou pochybnost o výši restitučních nároků. Závazky ze správních rozhodnutí zanikly splněním postupníkům. Postoupením přechází pohledávka na nového věřitele v té podobě, v jaké v okamžiku postupu existovala, včetně vedlejších práv, i když nejsou ve smlouvě o postoupení pohledávky výslovně konkretizovány. Není přitom rozhodné, zda právo spojené s postupovanou pohledávkou je, či není samostatně uplatnitelné (viz rozsudek uveřejněný pod č. 80/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2012 dle odst. 1 věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. K otázce pozbytí restitučních nároků žalovanými postoupením na třetí osoby v roce 2022 soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 2844/2017, když v případě, že byly nároky v celku postoupeny na třetí osoby, nemůže původní restituent žádat o přecenění restitučního nároku. Ačkoliv žalobci uváděli, že byla postupována jenom konkrétní nominální hodnota, tedy část nároku, kdy ve zbývající části byl žalobcům restituční nárok zachován, tak z postupních smluv vyplývá finanční ocenění postupovaného nároku, avšak s odkazem na pozemek, jehož se konkrétní ocenění týká. Žalobci tak postupovali restituční nárok finančně vyjádřený, vázaný na pozemek jako celek. Ve smlouvách není vyjádřeno, že by nějaký nárok z konkrétního pozemku zůstával nevypořádaný a k výzvě soudu to žalobci ani nedoplnili, nedoložili. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy jsou koncipovány jako převod celého restitučního nároku vázaného ke konkrétnímu pozemku. Ačkoli žalobci byli v průběhu řízení opakovaně vyzývání, aby prokázali své tvrzení, že byla postoupená jen určitá nominální hodnota, nikoliv celý restituční nárok ve vztahu ke konkrétním pozemkům, pak k tomuto žádné důkazy nepředložili. Sám žalovaný k tomu uváděl, že žalobci až do podání žaloby výši restitučního nároku nijak nerozporovali. Jejich nároky jsou evidovány jako zcela vypořádané.

8. Předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb.: K otázce převodu náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 4758/2016, kdy za situace, kdy restituční nárok oprávněné osoby na vydání náhradních pozemků byl žalovaným evidován v částce zcela nepřiměřeně nízké, nebyly ze strany žalované akceptovány podklady oprávněné osoby, nebyly učiněny žádné kroky ze strany žalované k odstranění spornosti a ocenění nároku oprávněné osoby, i když se odlišný názor žalované na výši nároku ukázal později jako evidentně nesprávný a byly žalovanou upřednostňovány převody pozemků na třetí osoby podle zvláštních předpisů před uspokojením nároků oprávněných osob, pak za takto zjištěného skutkového stavu „..nevylučuje právní závěr odvolacího soudu k otázce uspokojení restitučních nároků žalobce převodem náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalované z ustálené rozhodovací praxe odvolacího soudu, když žalovaná uvedeným svévolným postupem, který je v rozporu se zákonem o půdě, fakticky ztížila ne-li znemožnila žalobci uspokojení jeho restitučního nároku, pakliže neuznala správnou výši těchto nároků.“ K podobnému názoru dospěl Nejvyšší soud také v rozsudku 28 Cdo 5389/2014 či 28 Cdo 155/2015. Soud však dospěl k závěru, že žalobci neprokázali tzv. liknavý a svévolný, popř. diskriminační přístup žalovaného při vydávání náhradních pozemků vůči restitučnímu nároku žalobců a jejich právní předchůdkyně. Soud tak dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady pro to, aby případný nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb.

9. Účast žalobců ve veřejných nabídkách: Žalobci se neúčastnili veřejných nabídek, soudu to odůvodnili tak, že jejich restituční nárok byl nesprávně oceněn. Žalovaná doplnila, že žalobci 21 let ocenění restitučních nároků nerozporovali, své nároky postoupili na jiné osoby, ve zbývající části byl paní , jméno FO, restituční nárok vyrovnám a zcela zanikl. Přecenění restitučních nároků nežádali. Žalobci se žádné veřejné nabídky náhradních pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, dle zákona č. 95/1999 Sb. a ani jedné z nabídek podle zákona č. 503/2012 Sb., veškeré své nároky postoupili na třetí osoby. Postoupením dle § 33a zákona o půdě své nároky pozbyli. Jejich restituční nároky byly uspokojeny poskytnutím plněním nabyvatelům restitučních nároků.

10. Liknavý a svévolný postup žalovaného: Žalobci tvrdila, že žalovaná v uspokojování jejich restitučních nároků a nároku jejich právní předchůdkyně postupovala liknavě a svévolně. S tímto názorem žalovaná nesouhlasila s tím, že z její strany nedošlo k liknavému a svévolnému postupu. Podle názoru soudu k liknavému a svévolnému postupu žalovaného skutečně nedošlo. K postoupení restitučních nároků žalobců došlo postupnými smlouvami v době od 14. 11. 1996 do 30. 7. 2002. Jestliže žalobci namítali liknavost či svévoli žalované z důvodu nepřecenění nebo nesprávného ocenění jejich restitučních nároků, pak mezi účastníky byla shoda o výši jejich restitučních nároků více než 21 let, žalobci žádné kroky k přecenění restitučních nároků neučinili, přecenění nežádali, nebyla prokázána odpovídající aktivita žalobců směřující k přecenění jejich restitučních nároků, čímž je vyloučena liknavost či svévole na straně žalované. Soud tak odkazuje na závěry Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3370/19. Uspokojování nároku oprávněných osob náhradními pozemky je stanoven teprve, je-li prokázána liknavost, diskriminace, či svévole při uspokojování restitučního nároku oprávněné osoby. Jedná se při tom o výjimečné případy. V tomto případě toto v řízení prokázáno nebylo.

11. Ocenění restitučního nároku: Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 22. 5. 2021 stanovil cenu pozemků dle rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29. 6. 1994 na částku 1 794 400 Kč. Tentýž znalec pozemky dle rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 27. 8. 1996 ocenil znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 18. 5. 2001 na částku 196 160 Kč. Tentýž znalec pozemky dle rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 12. 1996 ocenil znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 20. 5. 2021 na částku 243 690 Kč. Celková hodnota pozemků dle znalce , jméno FO, činí 2 234 250 Kč. Žalobci nesouhlasili s oceněním pozemků ze strany státu. V žalobě uvedli, že žalovaná, ač měla napravovat křivdy způsobené předchozím režimem, restituční nárok nesprávně ocenila. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 4375/2015, dle něhož za pozemek, který nebylo možno pro zákonem stanovenou překážku vydat oprávněné osobě, je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu, jako za pozemek určený pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb.), byť byl v době převodu na stát v evidenci nemovitostí veden jako zemědělský, byl-li určen ke stavbě (vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostředně realizace výstavby, případě v době prodeje existující územně plánovací dokumentace). K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozhodnutí 28 Cdo 2718/2012, Cdo 1816/2013. Dále žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1615/2016, dle něhož současně není vyloučeno, aby byla povaha pozemků pro ony dva účely (ve snaze o maximální nápravu historických majetkových křivd), hodnocena poněkud odlišně, tj. aby nemovitost k určitému okamžiku byla vnímána jako zemědělská z pohledu § 30 zákona č. 220/1999 Sb. a současně byla při určování výše náhrady dle § 14 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb. k témuž momentu posuzováno coby pozemek určený k zastavění.

12. Znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, zpracovala znalecký posudek dne 26. 11. 2021, jímž stanovila cenu náhrady za pozemky v k.ú. , adresa, a v k.ú. , adresa, znaleckým posudkem č. , hodnota, na částku celkového restitučního nároku 18 147 940 Kč. Žalovaná namítala nedostatky tohoto znaleckého posudku s tím, že ve znaleckém posudku vůbec není uvedeno, ke kterému dni jsou pozemky oceňovány. Dále namítala, že ve znaleckém posudku také chybí jakýkoliv doklad, který by žalobkyni opravňoval k ocenění pozemku jako pozemku pro umístění stavby v době záboru k datu 11. 12. 1948. Zábor zemědělského majetku původního vlastníka , jméno FO, , Anonymizováno, nebyl podle zákona č. 142/1947 Sb. proveden za účelem výstavby vodního díla, ale za účelem dalšího přerozdělení zemědělské půdy z důvodu naléhavé potřeby půdy pro další úděly. Pozemek tak dle jejich názoru není možno ocenit jako pozemek stavební podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., neboť vodní plocha není stavbou ve smyslu občanskoprávním. Podle žalovaného tak nebyl prokázán stavební charakter nevydaných pozemků. Znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, byla vyslýchána prostřednictvím videokonference 12. 1. 2024 k oceňování pozemku jako stavebních uvedla, že , Anonymizováno, přehrada byla plánovaná již v roce 1890, proces plánování byl přerušen 2. světovou válkou a v roce 1950 bylo začato s přímými stavebními pracemi, z toho dovozuje, že v roce 1948 již musela být stavba naplánovaná. Již v roce 1930 se jednalo o tom, že pozemky se budou vykupovat. Dohledala mapu, a to z roku 1892, kde je budoucí dnešní , Anonymizováno, jezero již zakresleno.

13. Soudu byl předložen také ze strany žalobců znalecký posudek č. , č. účtu, zpracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, k ocenění nevydaných pozemků ke dni 11. 12. 1948 podle , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Znalec nemovitosti ocenil na 13 348 950 Kč. I znalec , tituly před jménem, , jméno FO, byl u soudu vyslechnut, a to rovněž 12. 1. 2024. Uvedl, že nezkoumal, na kterých pozemcích se nachází hráz. Ke svému znaleckému posudku , č. účtu, uvedl, že ve znaleckém posudku není přesně specifikováno umístění pozemků, podle jeho názoru jsou zahrnuty do pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které jsou součástí vodní nádrže , adresa, . Nedochovaly se mapy v systému PK ani na Katastrálních úřadech v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ani na Katastrálních úřadech v , Anonymizováno, , takže vycházel z rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 29. 6. 1994 o jejich umístění. Při oceňování vycházel z toho, že pozemky se nacházejí v k. ú. , adresa, . Pokud by se pozemky nacházely v k. ú. , adresa, , byly by oceněny částkou 20 Kč, a v tom případě by místo ceny 13 348 950 Kč byla částka 12 920 400 Kč. Jedná se o pozemky označených jako , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

14. Žalovaná uvedla, že za celou dobu od vydání správních rozhodnutí až do podání žaloby ocenění nevydaných pozemků žalobci nikdy nerozporovali, po dobu 21 let mezi účastníky panovala shoda ohledně ocenění jejich restitučních nároků. Restituční nároky byly vypořádány, žalobci nikdy neprojevili zájem o vypořádání svých restitučních nároků převodem náhradních pozemků a své restituční nároky postoupili na třetí osoby. S ohledem na to, že soud dospěl k závěru, že žalobci nejsou ve věci aktivně legitimováni a že žalovaný nepostupoval ve věci liknavým, svévolným a diskriminujícím způsobem, nečinil soud již závěry ohledně toho, zda byl restituční nárok žalobců žalovanou oceněn správně, popř. ze kterého znaleckého posudku je třeba vycházet.

15. Jednotlivé náhradní pozemky: Jako náhradní pozemky jsou navrhovány pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nacházejí v k. ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, . Účastníci se shodli na tom, že ocenění podle znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12. 6. 2022, znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je nesporné. Soud se zabýval tím, zda pozemky, které žalobkyně navrhla k vydání, jsou pozemky převoditelnými či převodu brání zákonná překážka. U pozemků, které zůstaly předmětem řízení, nebyly shledány překážky převoditelnosti, které by bránily jejich vydání pozemků náhradních (§ 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. o státním pozemkovém úřadu). Pozemky požadované žalobkyní nejsou v zastavěném území obce, jsou zemědělsky obhospodařovány, nejde o pozemky zastavěné či tvořící součást areálu, jsou tedy převoditelné. Z výpisu z veřejného registru plyne, že pozemky slouží k zemědělské výrobě a jsou tedy vhodné pro převod na žalobce. U obou pozemků se rovněž účastníci dohodli na tom, že zde nejsou žádné překážky vydatelnosti, že tedy oba pozemky mohou být na žalobce převedeny. Mezi účastníky byly rovněž nesporné ceny těchto pozemků, když se shodli na ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, na částku 18 333,90 Kč a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, na částku 7 895,55 Kč.

16. Celková cena požadovaných pozemků, které lze vydat: Cena požadovaných pozemků, které lze vydat byla cena nesporná 18 333,90 Kč + 7 895,55 Kč. Celková cena pozemků navrhovaných k vydání činí 26 229,45 Kč.

17. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalobci a paní , jméno FO, získali restituční nárok. Celkový restituční nárok ze všech tří rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne 29. 6. 1994, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne 27. 8. 1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne 13. 12. 1996, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , včetně zemřelé matky žalobců činil podle původního ocenění žalované 2 234 250 Kč. Žalobci a matka žalobců postoupili restituční nároky vázané na konkrétní pozemky na jiné osoby v hodnotě 2 225 894,812 Kč. Část restitučních nároků byla uspokojena u všech žalobců i paní , jméno FO, přímým vypořádáním 22. 8. 1994, 3. 10. 1996 a 30. 1. 1997, jak vyplývá ze seznamu nároků oprávněných osob. Původní restituční nárok tak byl zcela vyrovnán. Až do podání žaloby žalobci ocenění restitučního nároku nezpochybňovali, přecenění nežádali. Žalovaný nepostupoval při uspokojování restitučních nároků žalobců a jejich právní předchůdkyně liknavým, svévolným, popř. diskriminačním způsobem. Jestliže žalobci tvrdili, že žalovaný původně nesprávně ocenil pozemky částkou mnohonásobně nižší, než jaká byla následně určena znalkyní , jméno FO, , což jim bránilo účasti ve veřejných nabídkách, pak toto ocenění je až z 26. 11. 2021, kdy žalobci již neměli restituční nároky, neboť je postoupili na jiné osoby v období od 14. 11. 1996 do 30. 7. 2002. Žalobci tak nemají právo žádat převod jiného pozemku ve vlastnictví státu, který nebyl nabízen ve veřejné nabídce. Navrhované dva pozemky z převodu nejsou vyloučeny. Soud posoudil navrhované náhradní pozemky jako pozemky vhodné. Avšak žalobci nedisponují žádným restitučním nárokem. Žalobci nevynakládali dostatečné trvalé úsilí k uspokojení svého restitučního nároku, respektive v jeho přecenění. Navíc v průběhu řízení vzali žalobu bezdůvodně zpět nejen u nevydatelných pozemků, ale i u 16 pozemků, u nichž byla mezi účastníky shoda na tom, že jsou vydatelné a byla shoda i na jejich ocenění. V řízení tak nebyl shledán liknavý a svévolný postup žalované. Žalovaní nejsou ve sporu ani pasivně legitimováni, případné další nároky ve vztahu ke konkrétním pozemkům mohli uplatňovat nabyvatelé. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítnul.

18. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud vychází z § 11a) odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, kdy oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním. Podle § 11 odst. 2, veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územní plánované dokumentace. Podle odst. 7, poslední věta, je neplatná žádost o pozemky, jestliže celkový nárok z ní uplatněný je nižší, než součet cen žádaných pozemků. Podle odst. 13, se cena pozemků stanovená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ust. § 6 vyhl. č. 85/1976 Sb., se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odst.

11. Podle § 6 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona o půdě či horního zákona převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, anebo těmito stavbami již zastavěné; v případě pochybnosti vydá na základě žádosti státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

19. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a) zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to za prokázání liknavého či svévolného postupu žalované. Jedná se např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, publikované ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. 62/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 28 Cdo 1847/2001, či nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III.ÚS 495/02, dle něhož nároky oprávněných osob mají podle zákona o půdě přednost před prodejem pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., přičemž pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nedošlo ze strany žalované k libovůli nebo svévoli, když žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek nápravy. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014 bylo uvedeno, že ani postup podle § 11a) zákona o půdě, jež v zásadě předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností pozemkového fondu ČR, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem pozemkového fondu ČR, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Ustálenou soudní praxí je úspěšné podání požadované žaloby pojímáno jako výjimečná eventualita, která přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li se oprávněná osoba navzdory aktivnímu přístupu domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídatelným postupem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2597/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1877/2015, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1867/2015). Žalobci přitom musí prokázat, že vynakládali dostatečné trvalé úsilí k uspokojení restitučního nároku, vyhledávali aktivně pozemky začleněné ve veřejné nabídce žalované a pokoušeli se o průběžnou spolupráci s žalovanou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5016/2014).

20. Soudní poplatek: Žalobci byli ze zákona od placení soudního poplatku osvobozeni, a to podle § 11 odst. 2 j). Také žalovaný, ČR, je osvobozena od placení soudních poplatků a podle § 11 odst. 2a).

21. Náklady řízení: O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalobcům. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2736/23 ze dne 20.02.2025. Žalobkyně původně žádala vydání 26 pozemků v okrese Český Krumlov, a to v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, , , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . V průběhu řízení po provedení části dokazování se účastníci shodli na nesporných cenách a vydatelnosti u 19 pozemků. Ohledně ostatních pozemků vzali žalobci žalobu zpět, následně vzali žalobu (z hlediska rozhodování o náhradě nákladů řízení nutno konstatovat, že nedůvodně) zpět i ohledně pozemků, u nichž byla nesporná cena a nesporná skutečnost, že zde absentují překážky vydatelnosti. Předmětem řízení tak nakonec zůstaly po zpětvzetích žaloby toliko dva pozemky z původních dvaceti šesti. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za:a) 22 úkonů nezastoupeného účastníka ve výši 6 600 Kč bez DPH (300 Kč / úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“),b) 11 úkonů právního zástupce žalobkyně po 17 700 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení dne 18. 01. 2024, vyjádření ve věci samé dne 12. 04. 2024, 07. 10. 2024, 21. 10. 2024, 18. 02. 2025, 18. 03. 2025, 19. 03. 2025, a 10. 04. 2025, odvolání dne 07. 05. 2025, vyjádření ve věci samé dne 14. 07. 2025, jednání u soudu dne 18. 02. 2025 a 17. 07. 2025) v souladu s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), co do 4 úkonů právní služby soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto nejsou soudem považovány za úkony ve věci, tj. celkem 194 700 Kč bez DPH,c) náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 2 100 Kč (7 x 300 Kč úkony učiněné do 31. 12. 2024) v souladu s § 13 odst. 3 AT,d) náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 1 800 Kč (4 x 450 Kč úkony učiněné po 1. 1. 2025) v souladu s § 13 odst. 3 AT,e) cestovní výdaje v souvislosti s cestami z místa sídla právního zástupce do místa jednání soudu v Českém Krumlově a zpěti) dne 13. 10. 2022 osobním automobilem , jméno FO, , jméno FO, , registrační značka , SPZ, , při kombinované spotřebě 4,8 l/100 km; ceně pohonných hmot 36,10 Kč/l a amortizaci ve výši 4,70 Kč/1 km (tj. cestovné ve výši 2 300,21 Kč),ii) dne 16. 11. 2023 osobním automobilem , jméno FO, , jméno FO, , registrační značka , SPZ, , při kombinované spotřebě 4,8 l/100 km; ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l a amortizaci ve výši 5,20 Kč/1 km (tj. cestovné ve výši 2 321,99 Kč),iii) dne 12. 01. 2024 osobním automobilem , jméno FO, , jméno FO, , registrační značka , SPZ, , při kombinované spotřebě 4,8 l/100 km; ceně pohonných hmot 38,70 Kč/l a amortizaci ve výši 5,60 Kč/1 km (tj. cestovné ve výši 2 481,70 Kč),iv) dne 18. 02. 2025 osobním automobilem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , při kombinované spotřebě 7,0 l/100 km, ceně pohonných hmot 34,70 Kč/l a amortizaci ve výši 5,80 Kč/1 km (tj. cestovné ve výši 3 505,37 Kč),v) dne 17. 07. 2025 osobním automobilem , jméno FO, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , při kombinované spotřebě 4,9 l/100 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l a amortizaci ve výši 5,80 Kč/1 km, (tj. cestovné ve výši 3 218,60 Kč),f) náhradu za promeškaný čas v celkové výši 5 400 Kč za celkem 44 započatých půlhodin (100 Kč / půlhodina podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT dle znění do 31. 12. 2024 a 150 Kč / půlhodina podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT dle znění po 1. 1. 2025)Nárok na náhradu nákladů řízení v části týkající se parkovného (celkem 320 Kč) soud žalované nepřiznal, neboť tyto výdaje žalovaná nedoložila žádným dokladem prokazujícím výši tohoto nároku (parkovacím lístkem). Všechny shora uvedené položky (vyjma části, kdy nebyl účastník zastoupen právním zástupcem) navýšeny o 21 % DPH, neboť advokát je plátcem.Celkem tedy náleží žalované náhrada nákladů řízení ve výši 271 557,72 Kč.

22. Povinnost zaplatit náklady řízení do 3 dnů odpovídá § 160 o. s. ř. Povinnost platit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.