7 C 135/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno .M Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 38 991 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 38 991 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně od 23. 8. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 11 467,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 3. 2024 domáhá po žalované zaplacení 38 991 Kč s příslušenstvím. Dne 23. 2. 2023 v 18:50 hod. došlo v obci , adresa, , v ulici v , Anonymizováno, na výjezdu od čerpací stanice Benzina k dopravní nehodě, kterou jako řidič vozidla tov. zn. SCANIA S500, reg. zn. , SPZ, připojeným návěsem tov. zn. GRWS5C, reg. zn.: , SPZ, (dále jen vozidlo) způsobil zaměstnanec žalované, který při výjezdu z čerpací stanice nedodržel dostatečný boční odstup od zaparkovaného osobního motorového vozidla Škoda Octavia, reg. zn.: , SPZ, důsledku čehož narazil pravou zadní částí vozidla do levé zadní části poškozeného, které bylo vlivem nárazu posunuto vpřed, kde narazilo přední částí do zadní části zaparkovaného osobního vozidla ŠKODA OCTAVIA, reg. zn.: , SPZ, . Zaměstnanec žalované bezprostředně po střetu s poškozenými vozidly z místa dopravní nehody odjel směrem do centra obce , adresa, , aniž by splnil zákonnou povinnost setrvat na místě dopravní nehody, sepsat společný záznam, resp. aniž by dopravní nehodu oznámil policejnímu orgánu a vyčkal do jeho příjezdu. Viníkem dopravní nehody byl následným šetřením Policie ČR ustanoven řidič žalované společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen řidič). Následkem popsané dopravní nehody vznikla škoda na osobním vozidle ve výši 31 789 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou původně uplatněných u , právnická osoba, z titulu havarijního pojištění, tento nárok pojišťovna uplatnila formou regresu vůči žalobkyni. Uvedená částka byla stanovena jako rozdíl tržní hodnoty poškozeného vozidla č. 1 a hodnoty jeho zbytku, neboť byla likvidována pojistná událost formou tzv. totální ekonomické škody v celkové výši 31 789 Kč. Následně žalobkyně provedla likvidaci škodní události vyplacením částky 7 202 Kč dne 5. 5. 2023. Tato částka byla stanovena na základě kalkulace oprav systémem Audatex č. 2023/00067 ve výši 5 951,84 Kč (bez DPH) skládající se z částky náhradních dílů včetně režijního materiálu ve výši 2 % ve výši 2 343,09 Kč, 760 Kč za práci, 1 610 Kč mzdové náklady na lakování a 1 238,75 Kč cena lakovacího materiálu. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb., má nárok pojistitel proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle § 47 odst. 2 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo. Podle téhož ustanovení jsou řidiči povinni spolupracovat při zjišťování skutkového stavu, v případech stanovených zákonem oznámit nehodu policii, příp. sepsat společný záznam o dopravní nehodě, dále označit místo dopravní nehody, prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě. Novelizací bylo zpřesněno ustanovení zakládající právo pojistitele na náhradu vyplaceného pojistného plnění včetně doplnění těch případů, kdy řidič z místa nehody ujel, nebo jinak postupoval s cílem vyhnout se např. dechové zkoušce, nebo zcela znemožnil určení viníka nehody. Ujetí od nehody nebo nevrácení se na její místo, aniž by k tomu byla objektivní příčina, resp. neohlášení takové nehody, nemůže být beztrestným chováním viníka nehody. Z relace Policie ČR a sdělení magistrátu vyplývá, že řidič žalované bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, ujel, aniž by bezprostředně po vzniku škodné události napsal společný záznam o dopravní nehodě, nebo tuto skutečnost oznámil policistovi. Pasivní legitimace v daném sporu dopadá na zaměstnavatele řidiče (žalovanou), neboť ke škodě způsobené provozem vozidla došlo při výkonu závislé činnosti zaměstnance. Žalovaná rovněž odpovídá za újmu způsobenou zaměstnancem, neboť k té došlo při výkonu závislé práce. Předžalobní upomínka ze dne 16. 5. 2023 byla bezvýsledná, neboť žalovaná uvedla, že nesouhlasí se vzneseným nárokem, který považuje za neoprávněný. Žalovaná částka byla splatná nejpozději do 6. 6. 2023. Z dikce citovaného ustanovení je zjevné, že samotné nesplnění povinnosti samo o sobě nezakládá postižní nárok. Ten je založen, pokud pojištěný uvedené povinnosti nesplní bez zřetele hodného důvodu, který žalovaná netvrdí ani neprokazuje. Samotné nezaregistrování střetu vozidel řidičem nelze považovat za relevantní. Kterýkoli zdravotně způsobilý řidič by měl vykazovat určitou elementární smyslovou nadanost, díky níž je schopen za užití všech smyslů vnímat reakce svého vozidla (vzhledem k okolí), tedy ať už zrakem, sluchem, či dotykem (odporem či poskočením vlastního sedícího těla vzhledem k poskočení či odporu náhle stojícího, zpomalujícího či odraženého řízeného vozidla). Řidič tak musel minimálně jedním ze smyslů, ať už zrakem, vnímat, že se nachází v těsné blízkosti poškozeného vozidla, dotykem (náhlým odporem, tření vozidla) či sluchem (skřípěním) vnímat střet vozidel, a to i s ohledem na skutečnosti, že poškozené vozidlo nemůže být považováno za zanedbatelné či přehlédnutelné. Nezaregistrování střetu vozidel nelze považovat za zřetele hodný, omluvitelný důvod pro opuštění místa dopravní nehody. Je na řidiči žalované povinnost věnovat řízení veškerou pozornost, pokud tak z jakéhokoli důvodu nečinil nelze důsledky nepozornosti žalovaného přičítat k jeho prospěchu. Nepozornost při řízení a nevědomost co vozidlo dělá a jak momentálně reaguje je hrubou nedbalostí a ta je stále k uplatnění postižního práva zcela dostačující, neboť odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla je odpovědností za výsledek (objektivní). V daném případě tak nevědomost řidiče žalované o vzniku škody vyplynula z jeho nedostatečné pozornosti. V takovém případě žalobkyni vznikl vůči žalované regresní postih, když hrubá nedbalost skutku nemůže být považována za zřetele hodný důvod pro opuštění místa nehody. Novelizující zákon č. 304/2016 Sb., kompletně „přepsal“ předchozí znění dotčeného ustanovení, čímž zpřesnil, zkonkretizoval a zejména rozšířil postižní právo pojistitele. Jeho postižní právo podle § 10 odst. 1 písm. g), h), i) a j) není nově vázáno na příčinnou souvislost se vznikem újmy, jak tomu bylo v minulosti. Zákonodárce tak rozšířil postižní nároky vůči pojištěným osobám, neboť si uvědomil, že je relevantní samotné porušení jmenovaných povinností bez ohledu na příčinnou souvislost. Rovněž naznal, že šetření pojistitele nemusí být vždy jen ztíženo, ale mohou nastat i situace, kdy je okolnostmi případu šetření pojistitele zcela znemožněno. Novela tedy výrazně rozšířila okruh dopravních nehod a chování účastníků, který postižní nárok pojistiteli náleží. V případě postižního práva podle § 10 odst. 1 písm. c) citovaného předpisu, zákonodárce vědom si rozličnosti situací v dopravě, uvádí, že pojistitel má nárok na náhradu toho, co za pojištěného plnil, jestliže prokáže, že pojištěný opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Za použití gramatického výkladu obsahu ustanovení je žalobkyně přesvědčena, že opuštění místa nehody zákonodárce za pomoci spojky „nebo“ staví vedle jiného znemožnění zjištění příčiny, který může, ale i nemusí nastat. Zároveň z textu ustanovení vyplývá, že opuštění místa nehody v sobě bez dalšího zahrnuje nemožnost zjistit příčinu nehody. Krom toho pak existují i jiné situace než opuštění místa nehody, při kterých ke znemožnění zjištění příčiny dochází (např. požití alkoholu po nehodě, úmyslné přemístění vozidel do jiné pozice). Pokud pojištěná osoba opustí místo nehody, nikdo se nikdy nedozví skutečný stav panující v místě a čase nehody a všechny její okolnosti. Samotným opuštěním místa nehody bylo znemožněno řádné šetření skutečné příčiny škodní události ze strany žalobkyně, ať již případných dalších regresních nároků žalobkyně. Současně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2700/2023. Žalobkyně dospěla k závěru, že unesla důkazní břemeno.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Samotné opuštění místa dopravní nehody řidičem nezakládá automaticky postižní nárok. Za zcela zásadní je třeba považovat to, zda se tak stalo bez zřetele hodného důvodu a zda a do jaké míry bylo tímto jednáním znemožněno, či ztíženo šetření pojistné události podle § 9 odst. 3 citovaného zákona. Žalobkyně toto netvrdí a nijak neprokazuje. Celý nehodový děj byl zachycen kamerovým systémem na předmětné čerpací stanici a hned následující den oslovila Policie ČR žalovanou s žádostí o sdělení totožnosti řidiče. Na základě její informace tentýž den telefonicky kontaktovala řidiče, který jí poskytl veškeré potřebné údaje a následně zaslala fotografie poškozeného návěsu. Magistrát města , adresa, zahájil řízení vůči řidiči, kterého uznal vinným přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu (na straně řidiče nebylo shledáno porušení dle § 47 odst. 2 a následujících téhož zákona). Správní orgán nekvalifikoval jednání řidiče jako nesetrvání na místě dopravní nehody, či ujetí od ní, a to právě z toho důvodu, že řidič neměl a ani nemohl mít povědomí o tom, že dopravní nehodu způsobil. Řidič zjistil, že došlo k nějakému střetu až poté, co se vrátil na parkoviště žalované, kde ho pracovník , právnická osoba, upozornil na poškození nárazníku. Poté nasedl do osobního vozidla a jel po cestě zpět, aby se pokusil zjistit, kde vůbec k nehodě došlo a jaké zanechal následky, ale žádné stopy po nehodě nenalezl. Nicméně vše okamžitě nahlásil dispečerovi žalované. Dříve než se žalovaná stihla obrátit na policii, obdržela přípis od Policie ČR s žádostí o sdělení údajů o řidiči, které ihned poskytla. Nehodový děj byl zachycen kamerami, situace byla nesporná, následně došlo k velmi rychlému objasnění příčin dopravní nehody a likvidaci škodní události, což ještě více podporuje fakt, že k objasnění věci nebyl řidič ani předvolán k podání vysvětlení a to ani Policií ČR ani správním orgánem. Žalobkyně nezohlednila skutečnost, že řidič způsobil dopravní nehodu nákladním vozidlem tím, že došlo k zachycení osobních vozidel přípojným návěsem. Celková délka jízdní soupravy činí 14 metrů, z toho 8,7 metrů tvoří samotný návěs. Není naprosto v lidských silách jakýmkoli způsobem zaregistrovat zachycení o jiné stojící vozidlo, a to tím spíše, že byl návěs plný přepravovaného zboží. Řidič ve snaze najet na hlavní silnici „zavadil“ o jiné vozidlo, načež došlo k jeho posunutí a nárazu do dalšího zde stojícího. Skutečnost, že řidič nemohl v okamžiku střetu toto zaznamenat představuje důvod zřetel hodný ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) citovaného předpisu. Řidič od okamžiku, kdy se dozvěděl, že způsobil dopravní nehodu, což bylo ještě v den nehody samotné, činil za součinnosti žalované vše, aby aktivně přispěl k objasnění příčin dopravní nehody a k likvidaci pojistné události. K nehodě došlo dne 23. 2. 2024, již následují den Policie ČR disponovala všemi potřebnými údaji k řádnému prošetření věci a věc odevzdala k projednání přestupku. Pojistné plnění bylo vyplaceno 5. 5. a 11. 5. 2023 v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 citovaného předpisu. Žalovaná rovněž nahlásila pojistnou událost prostřednictvím online formuláře. Žalobkyně nijak neprokázala, v čem ztížená možnost šetření údajně spočívala, a že právě porušením této povinnosti bylo šetření ztíženo, tj. v jakém směru konkrétně nemohla průběh nehody řádně vyšetřit.

3. Policie ČR dne 24. 2. 2023 zaslala žalované žádost o poskytnutí informací k vozidlu a jeho řidiči ohledně vozidla nezjištěné registrační značky, cisterny s logem žalované, která se dne 23. 2. 2023 pohybovala v obci , adresa, , zajela k čerpací stanici Benzina, projela jí a pokračovala k výjezdu v čase 18:50 hod. Policie má důvodné podezření, že řidič s tímto vozidlem neodhadl dostatečný boční odstup od zaparkovaných vozidel, čímž zde zavinil dopravní nehodu. V přiloženém formuláři měly být vyplněny údaje k vozidlu a k jeho řidiči. Na výzvě žalovaná uvedla, jméno a příjmení řidiče, datum narození, bydliště a číslo mobilního telefonu.

4. Z potvrzení účasti na dopravní nehodě ze dne 2. 3. 2023 vyhotoveného Policií ČR vyplývá, že k dopravní nehodě došlo 23. 2. 2023 v 18:50 hod. na pozemní komunikaci u benzínové čerpací stanice Benzina. Účastníkem dopravní nehody je řidič s nákladním automobilem a návěsem reg. zn. , SPZ, poškozené automobily ŠKODA OCTAVIA, reg. zn.: , SPZ, ŠKODA OCTAVIA, reg. zn.: , SPZ, . Dále potvrzení obsahuje údaje o automobilech a pojišťovnách.

5. Rozhodnutí Magistrátu města , adresa, č.j., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 26. 4. 2023 bylo zahájeno řízení o přestupku řidiče, kterému je oznámení adresováno.

6. Z příkazu Magistrátu města , adresa, (shora uvedené značky) ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že řidič byl uznán vinným, že z nedbalosti, dne 23. 2. 2023 v 18:50 hod., v , adresa, , řídil nákladní vozidlo tov. zn. SCANIA S500, reg. zn. , SPZ, přípojným vozidlem cisternou, tov. zn. GRW, reg. zn.: , SPZ, , přičemž při výjezdu z areálu čerpací stanice se plně nevěnoval řízení, neboť se ohlížel na silnici I. třídy č. 13, na kterou s jízdní soupravou najížděl, přičemž neodhadl dostatečný boční odstup od zaparkovaného vozidla tov. zn. ŠKODA OCTAVIA, reg. zn.: , SPZ, , kdy došlo ke střetu pravé zadní části návěsu GRW s levou částí vozidla , jméno FO, , jméno FO, , které bylo následkem nárazu posunuto vpřed, kde narazilo přední částí do zadní části zaparkovaného vozidla ŠKODA OCTAVIA, reg. zn.: , SPZ, . Událostí vznikla hmotná škoda na návěsu GRW a osobních automobilech. Řidič porušil povinnost věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci provozu na pozemních komunikacích (§ 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 360/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, za což mu byla uložena správní pokuta ve výši 1 500 Kč a uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1 000 Kč.

7. Z osvědčením o registraci vozidla reg. zn.: , SPZ, soud zjistil, že se jedná o přípojné vozidlo (návěs).

8. Z oznámením škodní události žalobkyně soud zjistil, že pojištěnou byla žalovaná, k dopravní nehodě došlo 23. 2. 2023 v 18:50 hod., příčinou vzniku škody je nedodržení bezpečné vzdálenosti při projíždění areálu čerpací stanice Benzina, při kterém došlo návěsem k poškození dvou stojících vozidel, přičemž škodu způsobil řidič. Dále jsou uvedeny údaje o registračních značkách a údaje o řidiči a poškozených vozidlech.

9. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, , Anonymizováno, (řidiče) soud zjistil, že v den dopravní nehody vezl materiál z Itálie do České republiky nákladním automobilem, za kterým bylo připojeno tzv. silo. Nejedná se o cisternu, která vozí tekuté materiály a má přepážky. Silo má otevřenou celou komoru a přepravuje tuhé materiály. Na předmětné benzínce si koupil cigarety, pití a pokračoval dál v jízdě, kterou ukončil asi po 25 km. Při výjezdu od benzínky si všiml dvou aut, dle možností vyjel ven a pokračoval v cestě dál. Vůbec nezaregistroval, že by došlo k nějakému kontaktu. Plné silo váží 40 tun. Poté, co dojel na místo určení ho na místě sídla majitel firmy , právnická osoba, upozornil na spadlý nárazník, který je uchycen na každé straně čtyřmi šrouby, které zůstaly na místě, vyskočil pouze ven nárazník. Oprava nebyla nutná, stačilo jen nárazník vrátit zpátky a vše přišroubovat. Nepamatuje si, kdy k nehodě došlo, jaký byl den a jaké bylo počasí, ani světelné podmínky. Z dané benzínové čerpací stanice se vyjíždí na dvouproudou silnici, přejíždí se do levého jízdního pruhu, protože pravý je odbočovací. Musel se soustředit na její přejetí, aby mohl pokračovat dál v cestě. Když se ho společník žalobkyně ptal, jestli se mu něco stalo, řekl mu, že si po 700 km cesty ničeho nevšiml. Poté poprosil mechanika, aby mu nárazník opravil, aby byl dále pojízdný. Ukončil práci, vyklidil kamion a pokračoval po již jednou projeté cestě, jestli někde náhodou uvidí nějaké poškození. Okolo předmětné benzínky projel asi po třech hodinách, ale ničeho si nevšiml. S , právnická osoba, se domluvil, že kdyby se někdo ozval, budou to řešit. Mohlo se ale stát, že nárazník spadl sám od sebe. Neví, jestli to bylo ten samý, nebo druhý den, když byl kontaktován dopravní policií v , Anonymizováno, , zda by se nemohl vyjádřit k dané nehodě, zda tam na tom místě byl a pohyboval se tam v tu dobu. Potvrdil, že z benzíny odjížděl, ale že si není vědom nějakého kontaktu s autem. V , Anonymizováno, uznali, že nehodu způsobil, ale že v žádném případě od ní neujel, protože o ní ani nevěděl. Tím to bral za ukončené. Výjezd od benzíny popsal tak, že nejdříve musí se soupravou najet vlevo, pak stáčí volant doprava a znovu doprava. Kamion udělá několik pohybů a výhybných manévrů, že není možné vše sledovat a díky mrtvému úhlu není ani možné vše vidět. Jako řidič předpokládá, že každá benzínka má přizpůsobený výjezd pro kamion, proto najíždí tak, aby využil celého prostoru. Ve zpětném zrcátku nemohl nic vidět, protože v okamžiku zatáčení doleva na pravou stranu vůbec vidět nemohl. Pravý roh návěsu, kterým došlo k poškození stojících vozidel nemohl vidět. Za celou dobu výkonu práce pro žalovanou měl pouze jednu nehodu z důvodu nedání přednosti v jízdě.

10. Z výpovědi svědka , právnická osoba, soud zjistil, že žalovanou společnost založil spolu s manželkou, v době dopravní nehody jejím jednatelem nebyl. Pro žalovanou zajišťuje náklady pro nákladní automobily. V době, kdy svědek přijel z cesty, byl zrovna na parkovišti žalované. Při příjezdu řidiče viděl, že za sebou vlekl nárazník. Není to nic neobvyklého, stává se, že často něco upadne, něco se ztratí. Ptal se ho, co se stalo, co to znamená. Řidič se na to podíval a řekl, že si není ničeho vědom. Následně přimontovali nárazník a dál to nijak neřešil. Neví, kdy se na ně policie obrátila. Pravděpodobně jednali s manželkou, která je jednatelkou společnosti. Automobily mají GPS, bylo jasné, kdo tím autem jel. Pak už to řešila policie s řidičem. Do řízení vstoupila pojišťovna, se kterou jednala jednatelka. Řidič u nich pracuje asi 2-3 roky, jedná se o slušného člověka, který práci vykonává dobře. Při příjezdu si nevšiml, že by vykazoval známky požití alkoholu. Je samozřejmé, že po deseti až dvanácti hodinové směně je člověk unavený. Nikdy s ním neřešili, že by v průběhu pracovní doby požil alkohol. Nárazník stačilo přišroubovat, možná byl malinko přivařen, ale není to nic pevného. Byl uchycen zasunutím v drážce.

11. S ohledem na místo, večerní čas, řidičem popsané výhledové podmínky a zejména druh nákladního automobilu se silem o váze 40 tun, má soud za prokázané, že řidič o jím zaviněné dopravní nehodě vůbec nevěděl, tedy nedošlo k tomu, že by bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, příp. jinak znemožnil zjištění skutečných příčin jejího vzniku (§ 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb.). Na posuzovaný případ nedopadá ani žalobkyní zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , neboť z jeho skutkového odůvodnění vyplývá, že zaměstnanec žalovaného místo dopravní nehody opustil s odůvodněním, že převážel větší množství peněz. Tedy v daném případě řidič o dopravní nehodě jím zaviněné věděl. Ani další zaměstnanec žalované , právnická osoba, , který je jejím společníkem neshledal, že by k poškození soupravy došlo v důsledku dopravní nehody, neboť jak sám uvedl, jedná se o poměrně častou událost. Rovněž tento svědek potvrdil, že z řidiče necítil alkohol, popsal ho jako spolehlivého zaměstnance, který do té doby žádné problémy s alkoholem neměl. Závěrem je, že řidič sice opustil místo dopravní nehody, o které ale nevěděl a z dalších důkazů vyplývá, že tím neznemožnil zjištění skutečné příčiny jejího vzniku s ohledem na skutečnost, že již v průběhu následujícího dne policie věděla (z kamerového záznamu, sdělení žalované a potvrzení samotným řidičem), že škoda byla způsobena nákladním automobilem žalované i jméno řidiče. Z důvodů výše uvedených soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá právo na úhradu vyplacené částky za poškozené osobní automobily, proto byla žaloba zamítnuta.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu, které je tvořeno třemi úkony advokáta (příprava a převzetí, písemné vyjádření k žalobě ze dne 28. 5. 2024 a účast při jednání soudu dne 4. 9. 2024) po 2 660 Kč, třemi režijními paušály po 300 Kč, jízdným z Českých Budějovic do Českého Krumlova a zpět za použití osobního automobilu Toyota Corola, reg. zn.: , SPZ, při průměrné spotřebě 3,9 l benzinu Natural/100 km v ceně 38,2 l/100 km a paušální náhradě 7,898 Kč, jízdné 375,76 Kč a náhradou za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH.

13. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.