7 C 144/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobci: a) Jméno žalobce A narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C žaloba na uložení povinnosti zdržet se obtěžování souseda imisemi srážkových vod I. Žaloba, aby žalovaní jako vlastníci pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, v katastrálním území a obci , adresa, , byli povinni zazdít otvor ve spodní části terasy domu č. p. 3, , adresa, a zajistit dostatečné odvodnění terasy, včetně její spodní části do kanalizace, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku s tím, že jsou povinni hodnověrně doložit žalobcům provedení úprav stavby do 100 dnů od právní moci rozsudku, eventuálně upravit stavbu terasy uvedené shora tak, aby z ní nestékala voda na pozemek a nemovitosti žalobců, se zamítá.II. Žalovaným se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 25. 4. 2023 domáhali původně uložení povinnosti žalovaným zdržet se jejich obtěžování imisemi srážkových vod z pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba , adresa, v k. ú. a obci , adresa, na pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, vše v k. ú. a obci , adresa, . Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky ve výši každý jedné ideální poloviny pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, . Srážkové vody stékající z nemovitých věcí žalovaných jsou svedeny okapem na nemovité věci ve vlastnictví žalobců, čímž dochází k jejich poškozování. Nejde o přirozený , rodné přijmení, neovlivněný umělými úpravami pozemku. Pronikání takto kumulované srážkové vody je tak imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Na výzvu ze dne 16. 9. 2022, aby učinili opatření tomu zamezující, žalované č. , hodnota, a 3 nereagovaly, první žalovaný jim telefonicky sdělil, že trvá na zachování současného stavu. Stékání vody či padání sněhu ze střechy na sousední pozemek není projevem přirozených vlastností pozemku, za které vlastník neodpovídá. Stavba a střecha představují umělou úpravu pozemků, která mění přirozené , rodné přijmení, poměry; voda, která by se jednak alespoň z části, ne-li úplně, do pozemku (půdy) v přirozeném stavu vsákla, zůstává na střeše a odtud stéká na skálu a dále na pozemek a stavbu žalobců, a to v míře podstatně větší, než by tomu bylo, pokud by pozemek nebyl nijak upravený. Poté, co byli žalobci poučeni o tom, že podle § 1019 odst. 1 o. z. jsou povinni prokázat, že žalovaní, příp. jejich právní předchůdci změnili odtokové poměry, neboť žalovaní tvrdí, že po celou dobu voda stékala přirozenou cestou na níže položený pozemek žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Současně byli poučeni o tom, že neprokáží-li změnu odtokových poměrů, bude žaloba zamítnuta. K tomu žalobci uvedli, že odtékání vody z terasy žalovaných je přímou imisí podle § 1013 odst. 1 věty druhé o. z. Jedná se o přímé přivádění imise – vody na pozemek jiného vlastníka, které je nepřípustné, bez ohledu na míru takových vlivů a bez ohledu na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírá o zvláštní právní důvod. Stavba domu žalovaných přímo přiléhá ke skále, který je pozemkem ve vlastnictví České republiky. V místě, kde stavba aktuálně přiléhá ke skále, je zřízena nezastřešená terasa, která je odvodněna pouze z poloviny do kanalizace žalovaných. Řešení odvodnění druhé poloviny terasy je realizováno pomocí otvoru, kterým vytéká voda na sousední pozemek – skálu a odsud přímo stéká do jednoho místa na skále, odkud je okapem (není-li ucpaný) svedena na pozemek žalobců. Žalobci mají za to, že ani odvodnění horní části terasy nemůže být v době přívalových dešťů dostatečné a voda tak z celé plochy terasy odtéká na pozemky níže položené. V místě terasy bylo patrné, že se nachází níže nežli odvodněná část terasy se sklonem dolů k otvoru, kterým voda ze stavby terasy stéká. Okap na skále slouží k tomu, aby voda stékala do jednoho místa a nedocházelo k jejímu rozptylu po celé ploše. Žalovaní uvedli, že tento odtok je tam dlouhou dobu, sveden do kanálu na dvorku žalobců, resp. jejich právních předchůdců a ničeho na tomto stavu měnit nehodlají. Podle jejich názoru si žalobci neoprávněně zastavěli dvorek a oni kvůli nim nebudou odvodňovat část terasy, protože by to zasahovalo do jejich objektu. Pokud by v místě nebyla zřízena stavba domu , adresa, , včetně stavby terasy, voda stékající přirozeně ze skály na terasu domu , adresa, , shodně jako srážky, které na tuto terasu dopadnou, by stékaly níže, a to do prostoru parcely žalovaných č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Ovšem v důsledku otvoru zřízeného v terase na straně směrem k sousední nemovitosti žalobců, tedy v důsledku stavební činnosti žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, jsou nyní výše citované vody sváděny na jejich pozemek. Podle jejich názoru není podstatné, jestli by na jejich nemovité věci stékala voda z terasy nezastřešené či z terasy zastřešené. Kdyby zastřešení terasy bylo zachováno a z této střechy stékala voda, popř. padal sníh na pozemek žalobců, byli by žalovaní povinni se tohoto zdržet a učinit opatření, aby k tomu nedocházelo. Obojí je výsledkem jejich stavební činnosti, resp. jejich právních předchůdců a zákon stékání vody ze stavby na pozemek souseda neaprobuje. Žalobci předložili fotografie a stavební plány, ze kterých vyplývá, že terasa byla v místě zastřešená se sklonem směrem ke skále. Sklon střechy terasy směrem k žalobcům není prokázán. Při zastřešení terasy je zcela nelogické, že by voda byla odváděna otvorem zřízeným ve spodní části, jak je tomu nyní. Spodní část terasy není žádným způsobem odkanalizována vyjma odporu směrem k pozemku žalobců. Odkanalizování v horní části terasy se jeví pro účely přívalových dešťů jako nedostatečné a v důsledku níže položeného zřízeného otvoru tak vody stékají na pozemek žalobců. Žalobci v průběhu řízení, poté, co mělo být zjištěno nedostatečné odkanalizování terasy žalovaných a jejich neochota vyřešit tuto situaci dostatečným odkanalizováním spodní části terasy, mají za to, že je třeba uplatnit § 1019 o. z., který je ve vztahu speciality k § 1013 o. z. a s ohledem na postoj žalovaných a neochotu terasy ve spodní části odkanalizovat, uložit tuto povinnost žalovaným, shodně jako povinnost zazdít otvor ve spodní části terasy, který v současné době slouží k odvádění vod. V tomto směru navrhli změnu žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, která byla soudem připuštěna podle § 95 o. s. ř. Žalobci předmětné nemovitosti nabyli na základě dědického rozhodnutí v roce 2006, v roce 2012 bylo rozhodnuto o vypořádání podílového spoluvlastnictví. V letech 1993, 1994, možná 1996, ještě před rokem 2000, byla v daném místě provozována sezónní cukrárna. Jako restaurace se prostory začaly provozovat v roce 2007. Současný stav sociálního zázemí je tam až od roku 2008. Žalobci neví, zda již před tímto rokem zde byly shora popsané problémy se stékající vodou. Podle jejich zkušeností začaly až od roku 2012, kdy se stali spoluvlastníky.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Vlastníky nemovitostí se stali v roce 1993, žádné stavební úpravy odvodnění terasy neprováděli. S odváděním dešťové vody nebyly žádné problémy do doby, kdy si žalobci postavili na dvorku hygienické zázemí restaurace, čímž zakryli kanalizační vpusť. Systém odvádění dešťové vody z celého prostoru, tedy i z malé části jejich terasy, pochází pravděpodobně z klasicistní přestavby jejich domu v roce 1876. Je tedy evidentní, že celý systém fungoval spolehlivě více než 130 let. Žalobci svým nezákonným postupem, stavba musela být teprve dodatečně povolena a dosud nebyla zkolaudována, narušili systém odvodnění skalního masivu pod zámkem, který desetiletí spolehlivě fungoval. Navíc tuto vpusť pro dešťovou vodu používají na vlastní splaškové vody ze záchodů. Střecha nad nimi není dostatečně odborně odvodněná, tím dochází k hromadění vody a narušování jejich zdi. Odvodnění jejich prostoru terasy mezi skálou pod zámkem a jejich domem, je řešeno tak, že voda z větší části plochy je jímána do dešťové vpusti a odchází vnitřkem jejich domu do kanalizace. Pouze malá část je odvodněna ven z terasy a stéká na skálu pod zámkem, tedy ne na pozemek žalobců, ale na pozemek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Nechápou, jak můžou žalobci dlouhé roky užívat nezkolaudovanou stavbu k podnikatelské činnosti. Nikdy nebyli přizváni ke stavebnímu řízení, i když se stavba fyzicky jejich objektu přímo dotýká, je k němu přistavěna, přestože jsou podle stavebního zákona účastníky stavebního řízení všichni sousedé, kteří svými pozemky nebo budovami sousedí s pozemkem nebo se stavbou stavebníka. Soud by měl vycházet ze stanoviska Stavebního úřadu , adresa, , který dne 2. 8. 2022 provedl místní šetření v záležitosti zatékání vody z jejich domu na dům ve spoluvlastnictví žalobců. Na základě tohoto šetření stavební úřad vyhotovil dne 6. 9. 2022 stanovisko. Na místě bylo zjištěno, že objekt hygienického zázemí restaurace není zkolaudován a od roku 2008 je užíván v rozporu se stavebním zákonem. Dále stavební úřad zjistil, že z jejich objektu na sousední nezatéká. Není technicky možné, aby zatékalo, nemá z čeho, protože z jejich pozemku na sousední neústí žádný svod dešťové vody. Jejich dům má pultovou střechu s jedním spádem do ulice, kam je také odvodněn okapovým žlabem. Mezi domem a skálou je terasa se samostatnou odvodňovací vpustí. Na dvorek žalobců může stékat voda pouze ze skály pod zámkem , adresa, , která je ve vlastnictví České republiky. Původní stav objektu žalobců byl takový, že na pozemku, který sousedí s jejich domem nebyl žádný objekt, ale vydlážděný dvorek s velkou kanalizační vpustí uprostřed, která odvodňovala celý povrch, tedy i vodu stékající ze skály. Přibližně v roce 2008 žalobci celý prostor bez povolení zastavěli objektem hygienického zázemí restaurace, čímž kanalizační výpusť zakryli. Navíc toto zázemí bylo bez jejich vědomí přistavěno domu čp. , Anonymizováno, , čímž zakryli i jejich zeď do výše tří metrů a znemožnili odvětrávání zdiva od zemní vlhkosti, která se tak zvýšila. Nepovolené přístavby je téměř vodorovná, není odvodněná, drží se na ní voda. V současnosti je stav jejich obvodové zdi katastrofální. Stavba byla sice v roce 2008 ohlášena stavebnímu úřadu a odsouhlasena, přičemž došlo k pochybení, když s nimi úřad nejednal jako účastníky řízení.

3. Není sporu o tom, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí označených v žalobě.

4. Žalobci dopisem ze dne 16. 9. 2022 zaslali žalovaným předžalobní výzvu k odstranění imisí z jejich domu , adresa, s tím, že srážkové vody z jejich domu jsou svedeny okapem tak, že stékají na nemovité věci ve vlastnictví žalobců, čímž dochází k jejich poškozování.

5. Ze sdělení , právnická osoba, , stavebního úřadu v Českém Krumlově ze dne 6. 9. 2022 soud zjistil, že dne 1. 7. 2022 obdržel od žalobkyně žádost o součinnost ve věci prošetření stavu okapového svodu z objektu žalovaných. Dne 2. 8. 2022 byla provedena kontrolní prohlídka se zjištěním, že na stávající dvorek žalobců je žalobcem b) provedený okapový svod z vedlejšího objektu žalovaných. , adresa, je zakryt pultovou střechou vyspádovanou do středu plochy, kudy je okapový svod sveden do kanálu v prvním podzemním podlaží (sociální zařízení a zázemí v prostoru dvora). Do dvora je současně svedena severní část střechy objektu žalobců. Žalobce uvedl, že kanál v prvním podzemním podlaží byl sveden v 90. letech do jednotné kanalizace v kolektoru. Jejich nemovitosti jsou vyplavovány dvakrát do roka při nadměrných deštích, voda na střeše se nedrží. Navrhnul, aby si žalovaní dešťovou vodu svedli a likvidovali v rámci jejich pozemku. První žalovaný uvedl, že plocha jejich terasy je přibližně 10 m2. Většina vody pochází ze skály, na kterém stojí zámek. Kanál ve dvorku historicky fungoval. Požadavek na svedení a likvidaci vod na jejich vlastní pozemek nelze uskutečnit, protože poloha terasy je umístěna pod úrovní odvodňovacího svodu teras. Stavební úřad zjistil, že stavba žalobců nebyla dosud zkolaudována a dne 9. 8. 2022 je vyzval k dokončení a sdělení, v jakém stupni rozestavěnosti se stavba nachází, příp. k podání žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Dne 29. 8. 2022 jim žalobkyně sdělila, že stavba je téměř dokončena, pracuje na získání potřebných dokladů pro opatření kolaudačního souhlasu. Z žalobci předloženého videozáznamu je patrné, že svod uvnitř objektu, včetně šachty vnitřní kanalizace s litinovou mříží, jsou zcela funkční a kapacitně odvádějí dešťovou vodu ze střechy. Zdrojem zatékání do předmětného prostoru je pultová střecha sociálního zázemí a to především v místě kontaktu roviny střechy se skláním masivem. Předmětem řešení by měla být hydroizolační vrstva střechy stavby, která dosud nebyla řádně zkolaudována, a tudíž nelze ověřit, zda byla provedena odborně oprávněnou firmou, nebo za odborného vedení oprávněnou osobou. Stavební úřad uvedl, že dešťová voda z terasy objektu žalovaných byla historicky vyvedena otvorem na sousední pozemek parc. č. , hodnota, (skalní masiv). Osazením okapního svodu žalobcem jsou tyto vody přímo svedeny z terasy objektu , adresa, na zastřešení dvora jejich objektu , adresa, . V případě odstranění tohoto svodu budou opět přirozeně protékat terasou na sousední pozemek parc. č., hodnota, . Následně stavební úřad citoval § 1019 o. z. s tím, že na pozemek žalobců stéká voda přirozeným způsobem z výše položeného pozemku, proto nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

6. Z listin předložených žalovanými soud zjistil, že na katastrální mapě jsou zakresleny svody dešťové vody z jejich nemovitostí. První svod je směrem do ulice okapem, druhým je odtokový prostor z pravé části (při pohledu na skálu) jejich terasy. Podle snímku z mapy.cz je mezi zámkem , adresa, a nemovitostmi účastníků řízení je skála porostlá křovinami. Lze odhadnout, že přibližně jedna třetina této skály je nad terasou žalovaných, zbývající část nad pozemkem, na kterém stojí dosud nezkolaudovaná stavba WC a zázemí. Okapové svody jsou zachyceny na fotografii domu čp. , Anonymizováno, v jeho přední části (ve směru do , adresa, ). Na dalších dvou fotografiích je zachycena zadní část terasy při pohledu směrem k nemovitostem žalobců a druhý snímek zachycuje odtokový kanál v zadní části terasy (vpravo při pohledu směrem ke skále).

7. Ze složky černobílých fotografií předložených žalobci (čl. 28-45) soud zjistil, že je na nich zachycena střecha dosud nezkolaudovaného hygienického zázemí restaurace žalobců s okapními svody, ze kterých jeden směřuje ze skály vedle terasy žalovaných, druhý je ze střech žalobců. Oba ústí do úzkého otvoru střechy hygienického zázemí. Na další fotografii je vidět litinová mříž s okapním svodem ze střechy záchodů a dva snímky terasy žalovaných.

8. Z videonahrávky soud zjistil, že zachycuje vodou zahlcený odtok v sociálním zázemí restaurace žalobců.

9. Při místním ohledání soud zjistil, že nelze pochybovat o tom, že na střechu dosud nezkolaudovaného hygienického zázemí restaurace žalobců stékají vody při deštích ze střechy nemovitostí v jejich vlastnictví, ze skály, na které stojí zámek , adresa, a dále z terasy vybudované mezi domem žalovaných a skálou. Po nižší části terasy (horní část je oddělená od spodní šesti schody a je odvodněna do kanálu), voda vytéká obdélníkovým otvorem ve zdi na skálu odkud pokračuje na střechu nezkolaudovaného sociálního zázemí. Na směru odtoku vody nic nemění ani po pravé straně terasy (při pohledu směrem k nemovitostem žalobců) na skále zarovnávající vrstva betonu s kamínky.

10. Žalovaní přípisem došlým , právnická osoba, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 23. 8. 2023 žádali o vyjádření, proč nebyli přizváni k účasti na stavebním řízení zastavění dvorku hygienickým zázemím restaurace v majetku žalobců. Jedná se o objekt, který je přistaven fyzicky ke zdi jejich domu a dlouhodobě ovlivňuje stav jejich zdiva. Dále vznáší dotaz, zda je možné provozovat nezkolaudovanou část stavby k podnikatelským účelům.

11. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že je vyjádřením k žádosti žalovaných (shora) ohledně restaurace a hygienického zázemí ve dvorku objektu , adresa, , jejímiž stavebníky jsou žalobci. Stavební úřad uvedl, že 21. 2. 2008 bylo vydáno opatření - souhlas s provedením ohlášené stavby. Následuje rozbor stavebního řízení, užívání staveb a okruhu účastníků s kolaudačním souhlasem. Stavební úřad dále konstatuje, že o kolaudační souhlas nebylo k tomuto dni požádáno. Žalobci byli dne 9. 8. 2022 vyzváni k dokončení stavby.12. , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přípisem ze dne 9. 8. 2022 vyzval oba žalobce, aby do třiceti dnů písemně sdělili, v jakém stupni rozestavěnosti se nachází stavba, příp. podali žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.13. , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad vydal dne 21. 2. 2008 souhlas s provedením ohlášené stavby pro stavební úpravy části přízemí na restauraci , adresa, , , adresa, . Dne 5. 2. 2008 vydal souhlas se změnou užívání stavby, adaptaci části přízemí na restauraci , adresa, , , adresa, . Z průvodní zprávy vyplývá, že celkově jsou stavební řešení a úpravy žalobci v objektu navrženy tak, aby nedošlo k zásahu do historických částí a konstrukcí, nebude zasahováno do původních konstrukcí, nebudou proráženy otvory a rovněž rekonstrukce střechy ve dvorku pro zastřešení WC bude z dřevěné vestavěné samonosné konstrukce bez kotvení do stávajícího objektu. Vedení kanalizace z kuchyně a baru povede pod novodobou podlahou do šachty v chodbě. , jméno FO, , ročník 1950, je adresátem sdělení , právnická osoba, v Českém Krumlově, stavebního úřadu, ze dne 1. 2. 1996 k ohlášení stavební úpravy domu čp. , adresa, , v rozsahu provedení ležaté kanalizace do vrtané kanalizační přípojky kolektoru , adresa, .

14. Podle protokolu z místního šetření ze dne 29. 9. 1995 byl zjištěn nevyhovující stav odkanalizování objektu , adresa, . Odpadní vody z části objektu WC bez předčištění odtékaly do Vltavy. Ve spise je i projektová dokumentace se zaměřením současného stavu z roku 1979.

15. Ze snímku pozemkové mapy vyplývá, že nemovitosti, resp. objekt restaurace se sociálním zázemím ve vlastnictví žalobců má společnou hranici se skálou, na které stojí Státní zámek , adresa, v délce 22 m. Na přiložených fotografiích je pohled z přibližně poloviny terasy žalovaných ve směru odtoku vody zpět na skálu sousedící s nemovitostmi žalobců. Dále jsou zachyceny dva okapové svody ústící do kanalizace v , adresa, na rozích mezi domy účastníků řízení.

16. Ze spisu , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu - , adresa, , soud provedl důkaz řezem A-Á, pohled P2 , právnická osoba, z roku 1991, ve kterém je v průřezu zachycena terasa žalovaných přiléhající ke skále. Dvě fotografie (označené č. , hodnota, a 2) byly porovnány s fotografiemi na čl. 35, 36 spisu. Lze konstatovat, že na černobílých fotografiích správního spisu je zachycen stav nejpozději v roce 1991, přičemž okapový svod přiléhající ke stěně pod terasou žalovaných je přibližně v té samé výši, jako okapový svod instalovaný žalobcem. Samotné umístění okapového svodu jednoznačně svědčí pro závěr, že i v roce 1991 voda vytékala z terasy žalovaných na skálu, odkud byla okapovým svodem odvedena na pozemek žalobců. Podle přichycení tohoto svodu ke skále není zřejmý výškový rozdíl zdi terasy žalovaných, který na černobílých fotografiích pokračuje dřevěnou konstrukcí, s prosklenou pravou částí a shora přiléhající vlnitou deskou. Z výkresu dvorku (terasy žalovaných) vyplývá, že jeho část byla v roce 1991 zastřešena, ale jedná se o část terasy, která je při vstupu na ní směrem vpravo, přičemž nemovitosti žalobců jsou směrem vlevo. Zakreslené schody jsou zachyceny rovněž také na fotografii z místního ohledání č. , hodnota, (čl. 58 spisu).

17. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že měla předmětné prostory od žalobců pronajaté asi pět let. Je autorkou videonahrávky, na které z prostor sociálního zázemí vyvěrá voda zpět do provozních prostor restaurace. Při dešti přitékala voda ze dvora z ostatních střech, kanalizace nestíhala, teklo to do restaurace, na záchody, provozovnu musela zavřít. K tomu docházelo při přívalových deštích dvakrát, třikrát ročně.

18. V průběhu řízení byli žalobci poučeni o tom, že musí prokázat, že žalovaní, případně jejich právní předchůdci, změnili v daném místě (terasy) odtokové poměry, s ohledem na jejich tvrzení, že po celou dobu voda stéká přirozenou cestou na níže položený pozemek. Žalobci následně změnili žalobu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Svědkyně , jméno FO, předložila fotografie z mobilního telefonu datované v červnu 2021, červnu 2022 a srpnu 2023. Je na nich vidět dešťová voda vytékající z odtokové mřížky do prostoru sociálního zázemí restaurace žalobců.

20. Ze složky listinných důkazů předložených žalobci po změně žaloby soud zjistil, že zachycují letecký snímek s pozemkovou mapou katastru nemovitostí, rovněž nekótovaný zákres s německým nápisem z pozemkové knihy. Podle Jihočeského sborníku historického byl dům žalovaných přestavěn v 70. letech 19. století. Dále byly předloženy černobílé fotografie přibližně z období roku 1900 zachycující dům žalovaných, kde na místě terasy (dvorku), tedy v místě mezi zděnou částí a skálou je stěna se stříškou. Zejména na fotografii na čl. 130 je zřejmé, že se střecha snižuje směru od domu ke skále.

21. Z flashdisku předloženého druhou žalovanou soud zjistil, že zachycuje déšť a stav terasy (dvorku) žalovaných se střechou, sociální zázemí žalobců a rovněž také přiléhající skálu. Nikde se netvoří místa s nahromaděnou neodtékající vodou. Rovněž není patrný odtok dešťové vody z terasy žalovaných na skálu.

22. Z fotografie nazvané „, adresa, – staré video jpg.“ předložené druhou žalovanou soud zjistil, že zachycuje stav předmětné terasy v době, kdy žalovaní nabyli nemovitosti do podílového spoluvlastnictví. Zachycuje pohled od vstupních dveří na terasu směrem k nemovitostem žalobců, přičemž v úrovni podlahy terasy je vidět kruhový otvor v místě, kde se dnes nachází obdélníkový otvor, kterým odchází voda tekoucí ze skály přes pozemek žalovaných na skálu, odkud stéká na střechu sociálního zázemí restaurace vybudované žalobci.

23. Skutkovým závěrem soudu je, že sousedící nemovitosti účastníků řízení mají společnou hranici se skálou, na které stojí Státní hrad a zámek , adresa, . V případě dešťů stéká voda po skále, částečně po terase (dvorku) žalovaných, odkud pokračuje odtokem zpět na skálu a poté na nezkolaudované sociální zázemí restaurace žalobců. Na fotografiích z roku 1900 je vidět, že na levé části terasy (při pohledu na skálu), se nachází zastřešené místo, které se snižuje směrem od domu ke skále (bod 20. odůvodnění). Z toho vyplývá, že už tehdy dešťová voda tekla stejným směrem jako v současnosti. Žalovaní se spoluvlastníky předmětných nemovitostí stali v roce 1993, přičemž je nepochybně zjištěno, že i v této době existoval odtok vody z terasy směrem na skálu, která dále teče na pozemek žalobců. V řízení nebylo prokázáno, že by v době, kdy nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví žalovaných, byla provedena jakákoli oprava či úprava terasy ve smyslu změny odtokových poměrů. Její shodný stavební stav je prokázán už z období před rokem 1991. Zastřešení terasy v místě odtoku vody na skálu není ani zakresleno v projektové dokumentaci vyhotovené v roce 1991. Pokud je na fotografii (zřejmě nejpozději z roku 1991) vidět jakási dřevěná a prosklená konstrukce na zdi terasy, tak na skále uchycený okapový svod prokazuje, že i v té době voda přirozeným způsobem stékala po skále a terase až na pozemek žalobců stejně jako v současnosti. Sami žalobci potvrdili, že v žalobě popsané potíže s odtokem začaly až po roce 2012, tedy až poté, co původní dvůr zastavěli dosud nezkolaudovaným sociálním zázemím s pultovou střechou.

24. Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda, nebo nepadal sníh, nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil (§ 1019 odst. 1 o. z.). Z tohoto ustanovení nelze dovodit, že by se věta první cit. ustanovení vztahovala jen na případy, kdy voda přímo ze střechy stéká na cizí pozemek, může jít tedy i o to, že stéká na pozemek rušitele a teprve poté k sousedovi. Jak bylo uvedeno výše, nebylo prokázáno, že by na pozemek žalobců stékala voda v rozsahu vyšším než přirozeném v důsledku úprav pozemku (stavby) žalovanými, které v řízení nebyly prokázány. Zjednodušeně jde říci, že voda teče po skále ve vlastnictví státu, v určitém místě steče po terase žalovaných a dále opět na opět skálu ve vlastnictví státu. S ohledem na zjištěný skutkový stav a hmotně právní hodnocení byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

25. Úspěšní žalovaní se práva na náhradu nákladů řízení vzdali, proto bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.