7 C 378/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa státního zastupitelství za kterou jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových IČO sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 31. 10. 2020 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek z žaloby [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovaným je bývalým soudním exekutorem Exekutorského úřadu Český Krumlov [právnická osoba] (dále jen vydražitelka) se v řízení vedeném před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedeného pod sp. zn. [spisová značka] domáhala proti žalovaným 1) [jméno] [příjmení], 2) [celé jméno žalovaného], 3) [jméno] [příjmení] a 4) České republice, Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky [částka] představující nejvyšší podání, které uvedená společnost učinila a zároveň i zaplatila dne [datum] v rámci dražby nemovitých věcí žalovaného [jméno] [příjmení] v rámci exekučního řízení vedeného tehdejším soudním exekutorem [celé jméno žalovaného] pod spisovou značkou [spisová značka], a to na základě usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo žalobkyni (v postavení žalované 4) uložena mimo jiné povinnost zaplatit vydražitelce [částka] s příslušenstvím. Krajský soud v rozsudku mimo jiné uvedl, že exekutor vykonává všechny úkony, které občanský soudní řád (další předpisy) svěřují soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu (§ 52 odst. 2 e. ř.). Při provádění exekuce prodejem nemovitých věcí exekutor postupuje nejen podle exekučního řádu, nýbrž i podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Při postižení nemovitých věcí povinného představuje zaplacení dražební jistoty základní předpoklad pro to, aby se vydražitelka mohla dražby zúčastnit. Jiný důvod zaplacení dražební jistoty nemá. Z logiky věci je neúspěšným dražitelům dražební jistota vrácena po skončení dražebního jednání a nesmí zůstat v dispozici exekutorovi (soudu provádějícímu výkon rozhodnutí). Nejde o výtěžek exekučního řízení a nelze ji použít k uspokojení nároku oprávněného, dalších věřitelů povinného a k úhradě nákladů exekuce. Obdobně je nutné pohlížet i na zaplacení (doplacení) nejvyššího podání vydražitelkou, které příklep nebyl v konečném důsledku udělen, neboť pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu změnil dovolací soud a ona tak nikdy nenabyla vlastnické právo k draženým nemovitostem. V daném případě měla být vydražitelce jistota s nejvyšším podáním vrácena neprodleně po rozhodnutí dovolacího soudu. Není rozhodné, že žalovaný jako exekutor před rozhodnutím dovolacího soudu provedl rozvrh. Na vydražitelce nelze spravedlivě požadovat, aby zaplacené nejvyšší podání vymáhala na účastnících rozvrhu. Povinnost tyto částky vrátit měl tak žalovaný (exekutor). Této povinnosti se nemůže zprostit na základě tvrzení, že uvedené částky již nemá k dispozici, neboť je vyplatil na základě usnesení o rozvrhu. Nevrácení dražební jistoty a nejvyššího podání vydražitelce, které nebyl udělen příklep (§ 336j odst. 6 o. s. ř.) představuje porušení zákonem stanoveného postupu, resp. postupu, který vyplývá z logiky exekučního řízení. Jde o nesprávný úřední postup žalovaného (exekutora), který založil nárok vydražitelky na náhradu škody. Odvolací soud uzavřel, že stát odpovídá podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. za škodu, kterou způsobily fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Za výkon státní správy se mimo jiné považují i úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, která se považuje za úřední postup (§ 4 zákona č. 82/1998 Sb. Stát odpovídá i za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou v daném případě splněny všechny předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tedy porušení povinnosti žalovaným jako exekutorem, vznik škody na straně vydražitelky a příčinná souvislost mezi škodou a odpovědnostním titulem. Žalobkyně na základě shora uvedeného rozsudku zaplatila vydražitelce dne [datum] i [částka], představující jistinu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. Na částku [částka] již bylo uhrazeno [částka], k doplacení zbývá [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky Sdělením o pohledávce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které si převzal dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena do [datum]. Žalovaný nárok neuznal podáním ze dne [datum]. Platba příkazu k úhradě nákladů exekuce ve výši [částka], která byla vyplacena žalovanému v rámci ukončení exekuce, byla v rámci odškodňovacího řízení zahrnuta v původní pohledávce, po jejím vrácení není předmětem žaloby. K moderaci uplatněného nároku nelze přistoupit, protože jednou z profesních podmínek soudního exekutora je povinnost být pojištěn. Za daného stavu nejsou rozhodné poměry žalovaného v době rozhodování o uplatněném regresním nároku.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz č. j. [číslo jednací], který byl zrušen včas podaným odporem. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Upatněný nárok neuznává, nikdy nevznikl a tedy neexistuje. Nejsou splněny předpoklady pro vznik regresního nároku na náhradu škody vůči němu jakožto bývalému exekutorovi. Žalovaný měl a má ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 exekučního řádu uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti se společností [právnická osoba], proto navrhnul, aby do řízení na jeho straně vstoupila [právnická osoba] Žaloba je nejen nedůvodná, ale i předčasná, protože exekuční řízení (původně vedené žalovaným jako exekutorem pod sp.zn: [spisová značka] stále probíhá) stále probíhá před exekutorem JUDr. [příjmení], Exekutorský úřad Písek pod sp. zn. [spisová značka]. Tato skutečnost ve spojení s právním závěrem, že vydražitelce se mělo dostat nápravy v rámci exekučního řízení, dále pak závěrem, že oprávněná z exekuce měla exekutorovi vrátit částku, kterou obdržela z rozvrhu (po zrušení rozvrhového usnesení rozhodnutím NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým mj. byla vrácena věc exekutorovi k dalšímu řízení) a pokud se tak nestalo, měl exekutor provádějící exekuci plnění od oprávněné vymáhat. Žalovaný uvedl, že mu ke dni [datum] zanikl výkon exekutorského úřadu, tedy dříve, než bylo zrušeno rozhodnutí o rozvrhu a dříve než bylo rozhodnuto Krajským soudem v Českých Budějovicích (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), že vlastníkem vydražených nemovitostí je povinný, nikoliv vydražitelka. V souvislosti s tím vznesl námitku nedostatku pasivní legitimace. Tvrzená škoda nevznikla zaviněným jednáním žalovaného, nýbrž v důsledku nezákonných pravomocných rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích vydaných jednak v rámci exekučního řízení (jako soudu odvolacího) a v rámci rozhodování o žalobě povinného z exekuce na určení vlastnického práva k draženým nemovitostem. Dále namítnul, že žalobkyně nevyužila možnosti procesní obrany vůči rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na jehož základě měla plnit uloženou povinnost a z něhož dovozuje vznik nároku na náhradu škody, když vůči právě uvedenému rozsudku nepodala dovolání. Tím zavinila, že rozhodnutí nebylo přezkoumáno dovolacím soudem, a to přesto, že odvolací soud se nevypořádal s námitkami žalobkyně ve vztahu k nároku na náhradu škody, za níž stát odpovídá, zejména pak námitky promlčení, předčasnosti žaloby vůči státu jako dlužníkovi poslední instance za situace, kdy oprávněná z exekuce nevydala částku, kterou přijala na základě rozvrhového usnesení, námitky změny žaloby, nedostatku aktivní legitimace vydražitele jako žalobkyně v řízení o náhradu škody vůči státu v důsledku rozdělení odštěpením (vznik [právnická osoba] s. r. o., nesprávné aplikace judikatury dovolacího soudu k otázce nevyplacení prostředků na základě rozvrhového usnesení, analogie zákona (o. s. ř.), jakož i další vad v právních závěrech odvolacího soudu v [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný rovněž namítnul neexistenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením jeho povinnosti a vznikem škody. Dne [datum] vrátil exekutorovi JUDr. [příjmení] částku [částka] představující náklady exekuce, které mu byly vyplaceny v souvislosti s rozhodnutím NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], o kterém se dozvěděl při jednání odvolacího soudu dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]. V žádném případě tím nehradil jakýkoliv údajný dluh vůči vydražitelce, tím méně z titulu náhrady škody způsobené exekutorem. Vydražitelka předmětnou částku od exekutora JUDr. [příjmení] přijala, čímž se jí dostalo nápravy v rámci exekučního řízení ve smyslu závěru odvolacího soudu v [obec]. Žalovaný dále namítnul, že žalobkyně neprokázala všechny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, resp. všechny předpoklady vzniku regresního nároku. V případě, že by soud shledal splnění předpokladů pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, navrhnul její moderaci. Škodu nezpůsobil úmyslně, existence pojištění žalovaného není podstatná, rozhodnutí dovolacího o neudělení příklepu bylo nepředvídatelné a nezákonné a nemůže zakládat jeho odpovědnost. Do doby zániku funkce exekutora nebylo rozhodnuto o tom, že vydražitelka není vlastníkem předmětných nemovitostí a ani o zrušení rozvrhového rozhodnutí, nebyl tedy dán důvod pro vrácení nejvyššího plnění vydražitelce. K osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je ženatý, manželka je nezaměstnaná a má jednu vyživovací povinnost. Činnost exekutora ukončil v roce 2017. S malými přestávkami pracoval asi jeden rok jako vedoucí právního oddělení na Biskupství českobudějovickém, následně byl nezaměstnaný. Od [datum] začal vykonávat řemeslnou živnost.

3. K výzvě soudu [právnická osoba], uvedla, že do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného nevstupuje.

4. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že byla usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a usnesení žalovaného, jako soudního exekutora, ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] zrušena a věc vrácena soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] k dalšímu řízení. Dovolací soud se vyjadřoval k otázce, zda mohl žalovaný, jako soudní exekutor vydat rozvrhové usnesení, aniž by nařídil jednání o rozvrhu. Dospěl k závěru, že exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudnímu exekutorovi, tedy [datum], nebo soudu příslušnému dle § 45 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 spolu s určením exekutora. Předmětnou věc je třeba v současné době posuzovat dle občanského soudního řádu a exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Rovněž uvedl, že soudní exekutor nemohl vydat usnesení o rozvrhu, kterým rozdělil podstatu tvořenou vydražitelkou zaplacené nejvyšší podání dražby za situace, že neexistovalo pravomocné usnesení o příklepu. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo v nesprávném právním posouzení a nebyly shledány podmínky pro jeho změnu, proto byla napadená rozhodnutí zrušena.

5. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že jím byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] a věc vrácena k dalšímu řízení. Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] zamítl žalobu na určení, že žalobce [příjmení]. [příjmení] (jako povinný z exekuce) není vlastníkem nemovitostí v obci [obec] a zamítl žalobu na určení povinností vydražitelky je vyklidit. V odůvodnění uvedl, že usnesením žalovaného byl k předmětným nemovitostem udělen příklep vydražitelky. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích jako odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Není pochyb o tom, že vydražitelka vydražila předmětné nemovitosti, byl jí následně udělen žalovaným příklep, jeho usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a nabylo právní moci, a že vydražitelka na výzvu žalovaného zaplatila nejvyšší podání. Na základě dovolání Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] a změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se příklep vydražitelce neuděluje. V mezidobí po usnesení odvolacího soudu a podání dovolání, ale ještě před vydáním usnesení dovolacího soudu, vydal žalovaný usnesení o rozvrhu výtěžku dražby. Proto se na pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu o udělení příklepu hledí tak, jakoby nebylo vůbec vydáno. Závěrem je, že vydražitelka nemohla nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě dražby, neboť k nabytí vlastnického práva dražbou absentoval jeden ze znaků skutkové podstaty obsažené v § 336 l odst. 2 věty první o. s. ř., a sice existence pravomocného rozhodnutí o udělení příklepu. Vydražitelka byla i přes její opačné přesvědčení účastnicí dovolacího řízení, proto věděla, či měla vědět o podaném dovolání, které bylo v dané věci přípustné, tudíž měla počítat s tou alternativou, že rozhodnutí odvolacího soudu o udělení příklepu může být dovolacím soudem zrušeno či změněno. Nejvyšší soud upřednostnil ochranu vlastnického práva povinného [příjmení]. [příjmení] před případnou ochranou právního postavení vydražitelky.

6. Povinný [jméno] [příjmení] podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] s tím, že dovolacími důvody jsou, zda při nařizování nového termínu dražebního jednání musí být dodržena přiměřená lhůta mezi nařízením tohoto jednání a jednáním a zda je lhůta od [datum] (dle nařízení) do [datum] (den jednání) lhůtou přiměřenou a zda lze nařídit dražební jednání a provést dražbu a následně udělit příklep před pravomocným rozhodnutím povinného o návrhu na odklad exekuce z důvodu podání žaloby, která může zrušit exekuční titul.

7. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo změněno tak, že usnesení žalovaného o příklepu vydražených nemovitých věcech povinného [příjmení]. [příjmení] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov na [list vlastnictví] se mění tak, že se vydražitelce neuděluje. Dovolací soud konstatoval, že jestliže soudní exekutor (žalovaný) nařídil dražební jednání v rozporu s ust. § 336d odst. 2 o. s. ř. ve lhůtě výrazně kratší než nejméně 30 denní (v daném případě 4 denní) ode dne vydání usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášky), dopustil se konkrétního porušení zákona při jeho nařízení, které je v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražitelce, neboť tímto svým nezákonným postupem fakticky vyloučil (mohl vyloučit) přípravu, resp. dokonce i samotnou účast na dražbě některým dražitelům. Pokud by se takového porušení vyvaroval, nemuselo by k příklepu vůbec dojít, resp. by tento mohl být udělen jiné osobě (a to i za cenu vyšší než v této věci dosaženého nejvyššího podání), neboť možnost zúčastnit se dražebního jednání by (pravděpodobně) mělo více zájemců. Skutečnost, že se jednalo o opakované dražební jednání poté, co předchozí dražební jednání byla odročena, je irelevantní.

8. Z kopie doručenky sp. zn. POH [číslo] z [datum] vyplývá, že žalovaný převzal výzvu k plnění [datum].

9. Z předvolání k rozvrhovému jednání ve věci sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo nařízeno jednání na den [datum].

10. Žalovaný usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl o rozvrhu. Dne [datum] bylo vyhotoveno předložení věci k rozhodnutí o odvolání povinného proti shora uvedenému usnesení o rozvrhu. Přípisem ze dne [datum] bylo předloženo Nejvyššímu soudu České republiky dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka] proti rozvrhovému usnesení se odvolal povinný a Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] rozvrh zrušil a vrátil k dalšímu řízení se zjištěním, že žalovaný exekutor do rozvrhu zahrnul svou pohledávku, aniž by v tomto ohledu existoval ke dni rozvrhového jednání pravomocný exekuční příkaz k náhradě nákladů exekuce. Žalovaný usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl opětovně o rozvrhu. Z předložení věci k rozhodnutí odvolání vyplývá, že se proti rozhodnutí odvolal povinný. Předkládací zpráva byla vyhotovena [datum] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením rozhodnutí exekutora o rozvrhu potvrdil (sp. zn. [spisová značka]).

11. Ústavní soud České republiky usnesením III. ÚS 1500/18 odmítl ústavní stížnost vydražitelky proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky čj. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] a rozsudku Nejvyššího soudu České republiky čj. [číslo jednací], protože do základních práv vydražitelky nebylo zasaženo.

12. Žalovaný dne [datum] oznámil, že usnesení o příklepu nabylo právní moci. Vydražitelka doplatila nejvyšší podání [datum].

13. Ze schvalovací doložky Ministerstva spravedlnosti ČR, Odboru odškodňování sp. zn. ZČ [spisová značka] soud zjistil, že byl dne [datum] dán pokyn k proplacení částky [částka] vydražitelce podle pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], skládající se z náhrady škody [částka], zákonného úroku z prodlení za období od 1. 11. 2017 do 23. 12. 2019 ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od 1. 11. 2017 do 19. 9. 2019 ve výši [částka].

14. Žalobkyně přípisem ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] sdělila žalovanému pohledávku ve výši [částka] s odkazem na rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích a Krajského soudu v Českých Budějovicích shora uvedených. Titulem je pro náhradu škody nesprávný úřední postup žalovaného jako exekutora Exekutorského úřadu Český Krumlov spočívající v porušení zákonné povinnosti vrátit neúspěšnému dražiteli dražební jistotu a doplatek nejvyššího podání, to vše v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Ke dni vyhotovení sdělení byla z původní pohledávky [částka] uhrazena částka [částka], proto zbývá k doplacení [částka] ve lhůtě do [datum]. V opačném případě se bude domáhat nároku soudní cestou.

15. Z usnesení žalovaného čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že udělil vydražiteli příklep na nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec Dolní Třebonín, k. ú. [část obce].

16. Žalovaný dopisem ze dne [datum] oznámil žalobkyni, že neuznává nárok na zaplacení částky [částka].

17. Okresní soud v Českých Budějovicích částečným rozsudkem čj. [číslo jednací] mimo jiné uložil žalovanému a žalobkyni (v tomto daném řízení) zaplatit vydražitelce [částka] s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého z nich a ČR – Ministerstvu spravedlnosti zaplatit [částka] s příslušenstvím. [celé jméno žalovaného], dříve soudní exekutor Exekutorského úřadu Český Krumlov, byl pověřen provedením exekuce usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací]. Exekučním titulem je usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci oprávněné [jméno] [příjmení] proti povinnému [jméno] [příjmení] k vymožení povinnosti zaplacení peněžité pohledávky [částka] s příslušenstvím a k úhradě nákladů exekuce. Vydražitelka se dne [datum] zúčastnila dražby vedené žalovaným (jako exekutorem) pod spisovou značkou [spisová značka]. Složila dražební jistotu [částka] a dne [datum] zaplatila doplatek nejvyššího podání ve výši [částka] poté, co učinila nejvyšší podání v celkové částce [částka]. Usnesením žalovaného ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] jí udělen příklep na vydražené nemovitosti. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. K odvolání povinného [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem České republiky usnesením ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo změněno tak, že se příklep vydražitelce neudělil. V mezidobí žalovaný usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] rozhodl o rozvrhu. Z rozdělované podstaty [částka] se měly uspokojit přihlášené pohledávky. Na prvním místě pohledávka žalovaného ve výši [částka] z titulu nákladů exekučního řízení k hotovému zaplacení. Pohledávka oprávněné [jméno] [příjmení] ve výši [částka] byla částečně uspokojena částkou [částka] k hotovému zaplacení s dodatkem, že tím je rozdělovaná podstata zcela vyčerpána. Při rozvrhovém jednání bylo určeno pořadí jednotlivých pohledávek, do první skupiny byla zařazena pohledávka nákladů exekuce žalovaného [částka] (příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl právní moci [datum]). Do třetí skupiny byla zařazena pohledávka oprávněné [jméno] [příjmení] ve výši [částka], ke dni rozvrhu [částka]. Exekutor rozhodl, že pohledávka oprávněné bude uspokojena částečně peněžní částkou [částka], ostatní přihlášené pohledávky nebudou uspokojeny ani částečně. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] citované rozhodnutí potvrdil. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o neudělení příklepu vydražitelce [jméno] [příjmení] inicioval řízení o určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí u Okresního soudu v Českém Krumlově, který rozsudkem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu zamítnul. Po odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem čj. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Nejvyšší soud České republiky v dovolacím řízení rozsudkem čj. [číslo jednací] zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud rozsudkem čj. [číslo jednací] určil, že povinný [jméno] [příjmení] je vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž vydražitelce byla uložena povinnost je vyklidit a vyklizené předat. Nejvyšší soud České republiky usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítl dovolání vydražitelky. Rovněž tak byla zamítnuta stížnost vydražitelky Ústavnímu soudu České republiky. Soud uplatněný nárok proti žalovanému exekutorovi v České republice posoudil jako nárok z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle zák. č. 82/1988 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen [příjmení]). Vydražitelka zaplatila nejvyšší podání, bylo pravomocně rozhodnuto odvolacím soudem o udělení příklepu, avšak to bylo změněno Nejvyšším soudem tak, že příklep udělen nebyl. Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že na pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu o udělení příklepu se hledí jakoby nebylo vůbec vydáno. Vydražitelka nemohla nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě dražby, neboť k nabytí vlastnického práva dražbou absentoval jeden ze znaků skutkové podstaty obsažené v § 336l odst. 2 věta první o. s. ř., a sice existence pravomocného rozhodnutí o udělení příklepu. Vydražitelkou zaplacené nejvyšší podání je újmou v její majetkové sféře, za kterou odpovídá Česká republika. Škoda byla způsobena žalovaným jako soudním exekutorem při výkonu exekuční činnosti. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo napadeno odvoláním žalobkyně (vydražitelky) a žalovaných [příjmení] [celé jméno žalovaného] a České republiky. Výroku o povinnosti nahradit škodu (jistinu) těmito žalovanými se odvolání nedotklo.

18. Vydražitel podal proti oprávněné a povinnému ([jméno] a [jméno] [příjmení]) dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

19. Z přípisu vydražitelky ze dne [datum] soud zjistil, že je adresován Ministerstvu spravedlnosti ČR, Odbor odškodňování, s uplatněním nároku na náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci soudním rozhodnutím v souvislosti se změnou původního rozhodnutí o neudělení příklepu na dražené nemovitosti.

20. Z bankovních výpisů žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] uhradila na účet vydražitelky č. [bankovní účet] částku [částka].

21. Podle příjmového pokladního dokladu [číslo] exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad, převzal od žalovaného [částka] (částka podle příkazu k úhradě nákladů exekuce).

22. Lze tedy shrnout, že v rámci odškodňovacího řízení dle Zákona vedeného u Okresního soud v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný jako soudní exekutor Exekutorského úřadu Český Krumlov se v rámci jím vedeného exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] dopustil nesprávného úředního postupu spočívajícím v tom, že vydražitelce nevrátil, v rozporu s § 336j o. s. ř., dražební jistotu a doplatek nejvyššího podání poté, co původní rozhodnutí o udělení příklepu bylo Nejvyšším soudem ČR změněno tak, že se příklep neuděluje. V rámci uvedeného odškodňovacího řízení, jehož účastníkem byl žalovaný, Krajský soud v Českých Budějovicích jednoznačně uvedl, že žalovaný jako soudní exekutor měl zvolit jediný postup a to vrátit dražební jistot a doplatek nejvyššího podání neúspěšné vydražitelce. Žalovaný se dopustil v průběhu exekučního řízení chyb jako soudní exekutor, zanedbal svoje povinnosti vyplývající z řádného vedení exekutorského úřadu a zavinil vznik škody na straně vydražitelky. V důsledku toho vznikl žalobkyni odpovědnostní titul, na jehož základě plnila vydražitelce [částka] (jistina [částka] a zákonný úrok z prodlení). Lze tedy shrnout, že žalovaný jako soudní exekutor postupoval nezákonným způsobem při nařízení termínu dražebního jednání, které ve svém důsledku vedlo k tomu, že příklep nebyl udělen. Ačkoliv žalovaný věděl, že povinný z exekučního řízení podal proti rozhodnutí o příklepu dovolání, nevyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu, nevyrozuměl o něm ani vydražitelku a přistoupil k fázi rozvrhu. Dále rozhodl o rozvrhu, aniž by nařídil termín rozvrhového jednání a aniž by k němu předvolal účastníky. Žalovaný rovněž nedoručil rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání do opakovaného rozvrhu všem účastníkům, přesto vyznačil na usnesení o rozvrhu doložku právní moci a nesprávně označené rozhodnutí o rozvrhu realizoval, tedy předčasně vyplatil. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalovaný postupoval při stanovení termínu dražebního jednání nezákonně, když termín dražebního jednání stanovil ve lhůtě 4 dní, čímž zavinil, že dovolací soud rozhodl tak, že se příklep neuděluje. Skutečnost, že se jednalo o opakovaný termín dražebního jednání nebyla podstatná. Důsledkem rozhodnutí dovolacího soudu je, že na původní rozhodnutí odvolacího soudu o udělení příklepu se hledí, jako by nebylo vůbec vydáno. Z toho vyplývá závěr, že vydražitelka nemohla nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě dražby, neboť k nabytí vlastnického práva dražbou absentoval jeden ze znaků skutkové podstaty obsažené v § 336l odst. 2 věty první o. s. ř., a sice existence pravomocného rozhodnutí o udělení příklepu. Otázkou, zda § 57 e. ř. brání tomu, aby mohl být povinný v současnosti považován za vlastníka předmětných nemovitostí; dovolací soud dospěl k závěru, že tomu tak v posuzované věci není. Ustanovení § 57 e. ř. slouží k ochraně stavu vzniklého v důsledku exekuce, který je závazný jak pro účastníky řízení, tak i pro exekutora, jakož i pro třetí osoby, které v důsledku postupu v exekučním řízení jsou na svých právech omezeny. Podstatou je, že dříve v exekuci provedené úkony mají být zachovány a nemají být zpochybněny následnými úkony (například usnesením o zastavení exekuce pro neexistenci předpokladů pro vedení exekučního řízení). Poukaz na § 57 e. ř. není případný, neboť tato námitka mohla a měla být uplatněna již v rámci dovolacího řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], neboť k rozdělení výtěžku zpeněžení mělo dojít ještě před rozhodnutím dovolacího soudu. Již v uvedeném řízení tak mělo být případně argumentováno nepřípustností dovolání či nepřípustností zrušení či změny rozhodnutí o udělení příklepu; pokud tak nebylo učiněno, není možné v řízení o určení vlastnického práva, v němž se řeší toliko důsledky měnícího rozhodnutí, namítat, že rozhodnutím dovolacího soudu došlo k porušení zásady obsažené v § 57 e. ř., popřípadě k porušení § 243g odst. 2 o. s. ř. Účastnicí dovolacího řízení byla i vydražitelka, jak vyplývá již ze skutečnosti, že byla označena v záhlaví napadeného rozhodnutí. Tento závěr vychází z toho, že účastníkem určité fáze exekučního řízení jsou nejen oprávněný a povinný, nýbrž i osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v určité fázi řízení jednáno. V průběhu exekučního prodeje nemovité věci v dražbě se rozhoduje o tom, zda bude či nebude udělen příklep, je tedy vydražitelka účastníkem této fáze exekučního řízení, včetně případného dovolacího řízení. Z rozhodnutí dovolací, že pokud by žalovaný jako soudní exekutor vyrozuměl vydražitelku o podaném dovolání v rozsahu rozhodnutí o příklepu, mohla vydražitelka uplatnit své námitky, kterými mohla docílit toho, že by soud nemusel přistoupit ke změně rozhodnutí.

23. Podle § 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen [příjmení]) odpovídá stát za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona („ úřední osoby“). Dle § 4 odst. 1 Zákona se za výkon státní správy podle § 3 písm. b) Zákona považují i úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Podle § 16 odst. 1 Zákona nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. Podle § 17 odst. 1 Zákona nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni. Soud neshledal důvody pro moderaci uplatněného regresního nároku (§ 18 odst. 5 [příjmení]). V případě žalovaného byly naplněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu, tedy jednoznačné porušení povinností exekutora, škoda a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody (bod 22. odůvodnění). Vrácení jistoty a nejvyššího podání až po ukončení jeho činnosti exekutora nemůže na předpokladech odpovědnosti nic změnit. Rovněž z pohledu skutkových a hmotně právních závěrů nelze hovořit o nepředvídatelnosti a nezákonnosti dovolacího rozhodnutí. Žalovaný je vysokoškolsky vzdělaný člověk, který po dobu více než deset let vykonával činnost exekutora. Jeho rozhodnutí podnikat v řemeslnickém oboru, ve kterém lze předpokládat činnost méně finančně výnosnou, je čistě osobní a také nemůže vést k moderaci, rovněž tak ani rodinné poměry. Žalobkyně důvodně uplatňuje regresní nárok ve výši [částka] s příslušenstvím vůči žalovanému, proto bylo žalobě co do jistiny vyhověno.

24. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti (s ohledem na výzvu k zaplacení uvedenou v bodě 14. odůvodnění je v prodlení od [datum]) do zaplacení.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši [částka], které je tvořeno čtrnácti paušálními náhradami (za předžalobní výzvu k plnění, žalobu a dvě písemná vyjádření z [datum] a [datum], za pět jednání ve dnech 28. 4., 16. 6., 25. 6., [číslo] a [datum] a za pět příprav na jednání) po [částka] (§ 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.), nocležným z 27. 4. na [datum] ve výši [částka], z 15. 6. na [datum] ve výši [částka] a z 20. 7. na 21. 7. ve výši [částka] (celkem nocležné [částka]), jízdným v pořadí jednání [částka], [částka], [částka] [částka] a [částka] (celkem jízdné [částka]) a náhradou za ztrátu času za 30 půlhodin po [částka].

26. O poplatkové povinnosti žalovaného ve výši [částka] soud rozhodnul podle § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j), § 6 odst. 7, § 10 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. ve vztahu k položce 1, 1.a) Sazebníku poplatků 27. O lhůtě plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř.