9 C 396/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Strouhou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 303 243 Kč

I. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 303 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 303 243 Kč od 28. května 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 5. 12. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 303 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 28. května 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je obchodní společnost, která podniká zejména v oblasti maloobchod s textilem. Od roku 2010, tedy prakticky od vzniku žalobkyně, poskytuje žalovaná společnost žalobkyni účetní služby. Dne 30. 9. 2021 bylo žalobkyni doručeno oznámení Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Uzemní pracoviště v , adresa, (dále také jen „správce daně“) o zahájení kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2017 a 2018. Oznámení obsahovalo výzvu k předložení dokladů. Doklady, které správce daně žádal předložit, neměla žalobkyně k dispozici, měla je žalovaná v rámci vedení účetnictví pro žalobkyni. Žalobkyně proto výzvu předala žalované a požádala ji, aby správci daně listiny poskytla. Žalobkyni byla v měsíci listopadu doručená urgence předložení dokladů, tato výzva byla opět předána žalované, která na ni následně reagovala a listiny správci daně poskytla.

2. Správcem daně byly v rámci kontroly žádány další listiny a podklady, proto se žalobkyně s žalovanou dohodla, že žalovaná bude žalobkyni v řízení zastupovat. Dne 28. 2. 2022 podepsala žalobkyně žalované plnou moc k zastupování, kterou žalovaná téhož dne předala správci daně. V měsíci září 2023 žalobkyně zjistila, že jí správce daně nevrátil přeplatek daně z přidané hodnoty. Žalobkyně se zajímala o důvod tohoto postupu a zjistila, že přeplatek daně byl převeden na dluh, který měla žalobkyně z důvodu nedoplatku na dani z příjmu ve výši nedoplatku 303 243 Kč. Žalobkyně o tomto dluhu nevěděla, a proto se začala zajímat o okolnosti jeho vzniku. Žalobkyně zjistila, že dluh vznikl na základě dvou Dodatečných platebních výměrů správce daně ze dne 25. dubna 2023.

3. Žalované jako zástupci žalobkyně byly dne 22.3.2023 sděleny předběžná kontrolní zjištění a byla vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů k nim vyjádřila. Z předběžných zjištění mj. vyplynulo, že v účetnictví žalobkyně za rok 2018 nejsou evidovány faktury za nákup zboží od obchodních partnerů z Německa, respektive od dvou firem, a to v celkové výši 13 949 EUR. Žalobkyně kopii těchto chybějících faktur žalované v roce 2018 v rámci zpracovávání účetnictví předala, proto by je žalovaná měla mít k dispozici. Nicméně i za situace, kdyby tyto faktury žalovaná neměla, pak by je žalované předložila, neboť je měla ve svém archivu. O předběžných výsledcích kontroly však žalovaná žalobkyni neinformovala, a proto žalobkyně nevěděla, že je třeba tyto faktury správci daně předložit. Správce daně přistoupil ke stanovení daně podle pomůcek, protože daňový subjekt nepředložil klíčové faktury za nákup zboží od německých dodavatelů. Tyto faktury od společností Striebel Textil GmbH a Remitex GmbH byly zásadním důkazem pro uplatnění nákladů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Jejich absence znemožnila ověřit nejvýznamnější nákladovou položku.

4. Žalovaná nereagovala adekvátně na výzvy správce daně, zejména na klíčovou výzvu č.j. , Anonymizováno, /22/2201-62563-302666 ze dne 15. 8. 2022. Odpověď žalované neobsahovala požadované doklady a omezila se na obecná tvrzení bez důkazní podpory.

5. Ze závěru kontroly pak vyplynulo, že správce daně stanovil základ daně za rok 2018 na částku 854 047 Kč a samotnou daň na částku 162 260 Kč. Tato daň je uvedena ve zprávě o daňové kontrole ze dne 18. dubna 2023, která byla spolu s oznámením o ukončení daňové kontroly zaslána žalované. Na základě této zprávy o daňové kontrole byly dne 25. 4. 2023 vydány správcem daně dva dodatečné platové výměry. První se týká daňové ztráty z příjmu právnických osob za rok 2017, žalobkyni byla snížena daňová ztráta za rok 2017 o cca 997 717 Kč a bylo jí vyměřeno penále ve výši 9 978 Kč. Druhý platební výměr se týká roku 2018, ruší daňovou ztrátu a stanovuje žalobkyni daň z příjmů. Podle tohoto platebního výměru měla žalobkyně povinnost zaplatit daň z příjmů ve výši 162 260 Kč a penále ve výši 37 249 Kč.

6. Z důvodu dodatečného vyměření daňové povinnosti za rok 2018 byla žalobkyně povinna zaplatit úrok z prodlení za období od 1. dubna 2019 do 12. ledna 2024, kdy provedla úhradu dlužné daně. Úrok z prodlení činí 103 125 Kč.

7. Žalovaná částka je složena z uhrazené daně z příjmu právnických osob za rok 2018 ve výši 162 260 Kč, penále daně z příjmu právnických osob za rok 2017 ve výši 9 978 Kč, penále daně z příjmu právnických osob 2018 ve výši 37 249 Kč, úrok z prodlení spojený s úhradou daně z příjmů za rok 2018 ve výši 93 756 Kč Všechny tyto částky byly žalobkyní správci daně uhrazeny.

8. Žalobkyně se dne 28. 2. 2022, tedy v souvislosti s podpisem plné moci, dohodla s žalovanou na zastoupení žalobkyně při kontrole finančního úřadu. Mezi účastníky tak vznikla příkazní smlouva podle § 2430-2444 občanského zákoníku. Obsahem tohoto právního vztahu byla mimo jiné povinnost žalované jako zmocněnce, respektive příkazníka, zastupovat žalobkyni řádně a činit úkony v jejím zájmu. Při zastupování vystupovala žalovaná v pozici odborníka, neboť má živnostenské oprávnění na činnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.“ Žalovaná, jako odborník v oblasti účetnictví a současně jako zástupce žalobkyně při provádění kontroly správcem daně, byla povinna adekvátně reagovat na předběžné kontrolní zjištění správce daně, které jí bylo doručeno 22. března 2022. Z tohoto zjištění vyplýval nesoulad údajů uvedených v účetnictví žalobkyně s údaji, které správci daně byly poskytnuty v rámci mezinárodní výměny informací. Žalovaná byla povinna zjistit, respektive se pokusit zjistit, proč účetnictví žalobkyně neeviduje dodané zboží německými dodavateli.

9. Žalobkyně nejprve tvrdila, že v případě, kdyby žalovaná jako zástupce žalobkyně uplatnila ztrátu z předešlých let, pak by k vyměření této daně ani ke vzniku povinnosti hradit penále nedošlo. Následně žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že stanovení daně podle pomůcek znemožnilo využít zákonné možnosti, zejména uplatnění daňové ztráty z předchozích let. Pokud by byly faktury předloženy, nebyl by pro stanovení daně podle pomůcek důvod. Daň by se stanovila standardně, bylo by možné uplatnit daňovou ztrátu z minulých let a výsledná daňová povinnost za rok 2018 by byla nulová.

10. Příčinná souvislost mezi pochybením žalované a vzniklou škodou spočívá v následujícím: Žalovaná jako zmocněný zástupce žalobkyně v daňovém řízení nesplnila své povinnosti. Hlavní příčinou vzniku škody bylo stanovení daně podle pomůcek dle § 98 daňového řádu namísto standardního dokazování. K tomuto postupu správce daně přistoupil v důsledku jednání žalované.

11. Povinností zástupce daňového subjektu je aktivně spolupracovat se správcem daně a předkládat důkazní prostředky v souladu s § 86 odst. 3 daňového řádu. Žalovaná tuto povinnost porušila. Správce daně přistoupil ke stanovení daně podle pomůcek, protože daňový subjekt nepředložil klíčové faktury za nákup zboží od německých dodavatelů. Tyto faktury od společností Striebel Textil GmbH a Remitex GmbH byly zásadním důkazem pro uplatnění nákladů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Jejich absence znemožnila ověřit nejvýznamnější nákladovou položku.

12. Přestože byla správcem daně upozorněna na značné nesrovnalosti za rok 2018 (rozdíl 13 949 EUR mezi dodávkami vykázanými německými dodavateli a údaji v účetnictví žalobkyně), žalovaná se neobrátila na žalobkyni s žádostí o dodání chybějících dokladů nebo vysvětlení.

13. Argument, že žalovaná faktury neměla, není správný. Ze svazku účetních dokladů, které měla žalovaná k dispozici, vyplývá, že klíčové faktury byly zaevidovány a očíslovány (např. faktura č. 52 ve výši 3.159,30 EUR). Povinností žalované bylo tyto doklady aktivně předložit. Důsledky pochybení žalované spočívá v tom, že a) stanovení daně podle pomůcek znemožnilo využít zákonné možnosti, zejména uplatnění daňové ztráty z předchozích let. Pokud by byly faktury předloženy, nebyl by pro stanovení daně podle pomůcek důvod. Daň by se stanovila standardně, bylo by možné uplatnit daňovou ztrátu z minulých let a výsledná daňová povinnost za rok 2018 by byla nulová; b) tvrzení žalované, že správce daně faktury nakonec sám získal, je nesprávné. Je podstatný rozdíl, zda daňový subjekt důkazy předkládá sám, nebo je musí správce daně aktivně vyhledávat. Rozhodující je, že v době, kdy správce daně rozhodoval o použití pomůcek, faktury k dispozici neměl z důvodu nečinnosti žalované.

14. Mezi jednáním žalované a vznikem škody na straně žalobkyně existuje přímá příčinná souvislost.

1. Nepředložení faktur vedlo ke stanovení daně podle pomůcek.

2. Stanovení daně podle pomůcek mělo za následek nemožnost uplatnit daňovou ztrátu.

3. Nemožnost uplatnit ztrátu vedla ke vzniku daňové povinnosti, penále a úroků.

15. Celková škoda, kterou musela žalobkyně uhradit, činí 303 243 Kč. Tato škoda by nevznikla, pokud by žalovaná jednala s odbornou péčí a řádně splnila své povinnosti zástupce.

16. Žalobkyně připustila, že proti dodatečnému platebnímu výměru nepodala odvolání, neboť jí jeho vydání a doručení nebylo známo. Žalobkyně se v rozhodné době bohužel nepřihlásila do datové schránky a k doručení platebního výměru došlo na základě fikce doručení. Také odvolací lhůta uběhla v době, kdy se žalobkyně do datové schránky nepřihlásila. Žalobkyně však na tuto situaci nahlíží tak, že prvotní příčinou je porušení povinností žalovanou společností. V případě, že by žalovaná společnost řádně splnila své povinnosti z příkazní smlouvy, pak by k vydání dodatečného platebního výměru vůbec nedošlo, neboť závěry kontroly by neodůvodňovaly stanovení daně za rok 2018. Příčinu vzniku povinnosti uhradit daň s příslušenstvím tak žalobkyně spatřuje v porušení povinností žalovanou společností jako zástupcem žalobkyně.

17. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky výzvou ze dne 25. dubna 2024, doručenou dne 6. května 2024. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 6. května 2024, ve kterém nárok neuznala, neboť za vzniklou škodu neodpovídá. Úrok z prodlení žádá žalobkyně ode dne 28. června 2024, kdy uplynula lhůta k úhradě uvedená v předžalobní výzvě.

18. Žalovaná nárok v řízení uplatněný neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Odůvodnila to tím, že sama žalobkyně způsobila daňovou kontrolu tím, že porušila ustanovení zákona č.112/2016Sb. o evidenci tržeb, když podle zákona nezasílala EET evidenci v posloupnosti, tím, že tržbu krátila. Finanční úřad (FÚ) pojal podezření z úmyslného krácení daní. Tím se dopustila protiprávního jednání spočívající ve snaze vyhnout se řádnému odvedení daní stanovených zákonem. Podezření FÚ bylo naprosto logické, když firma vykazovala po celou dobu fungování daňovou ztrátu. Toto zatajování evidence EET podezření FÚ potvrdilo a tento zcela logicky zahájil daňovou kontrolu. Na základě tohoto podezření díky vyhledávací činnosti FÚ byly dohledány faktury, které firma neměla v účetnictví. Finanční úřad tyto faktury zahrnul do výdajů firmy, takže výdaje za nákup zboží se zvýšily. Žalobkyně zcela nepochopila svoje pochybení při neumělém krácení daní a domnívá se, že nezahrnutí chybějících faktur mohla vykázat daňovou ztrátu vyšší. Podstatou ovšem je, že FÚ dopočítal dle pomůcek výši tržby, kterou žalobkyně před správcem daně zatajila. Žalovaná neměla důvod faktury tajit a pokud by je zcela náhodou měla nebyl by problém je zaúčtovat. Žalobkyně zcela prokazatelně tyto faktury z důvodu krácení daně účetní firmě nepředala. Zmocnění žalované k provedení daňové kontroly nebylo doloženo, bylo pouze zmocnění k předání dokladů. Žalobkyně sama v bodě 28 žaloby potvrzuje skutečnost, že účetní firma nebyla pověřena daňovou kontrolu, kdy potvrzuje, že nebyla schopna si jak platební výměr, tak další doklady převzít vzhledem k zanedbání svých povinností, a to převzetím z datové schránky. V případě plné moci by platební výměr a další doklady byly doručovány zmocněnci, a ne do schránky žalobkyně. Pokud finanční úřad provede šetření, nelze zpětně do tohoto řízení zasahovat zvyšováním fiktivní daňové ztráty z předchozích let.

19. Oznámením o zahájení daňové kontroly ze 17. 9. 2021 je prokázáno, že Finanční úřad pro Jihočeský kraj územní pracoviště v , adresa, oznámilo žalobkyni jako daňovému subjektu, že zahajuje daňovou kontrolu, jejímž předmětem je daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Žalobkyně byla vyzvána k předložení listin tam uvedených ve lhůtě 15 dnů a poučena o dalších povinnostech.

20. Výzvou k předložení důkazních prostředků z 10. 11. 2021 je prokázáno, že žalovaná byla vyzývána k předložení ve výzvě uvedených konkrétních podkladů pro daňovou kontrolu s lhůtou 15 dnů.

21. Plnou mocí datovanou 28. 2. 2022 s podacím razítkem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj z téhož dne je prokázáno, že žalobkyně jako zmocnitel zmocnila žalovanou „k jednání o daňově kontrole daňového subjektu , Jméno žalobkyně, . za 2017 a 2018, územním pracovištěm FÚ , právnická osoba, s dobou trvání do odvolání a poznámkou, že zmocněnec zmocnění bez výhrad“.

22. Výzvou k prokázání skutečností adresovanou žalobkyni z 12. 8. 2022 je prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k prokázání tržeb za roky 2017 a 2018 s konkrétními pokyny, dále k nákladům na prodané zboží, k ostatním provozním nákladům a závazkům za zdaňovací období let 2017 a 2018. K jednotlivým bodům byly podány dosavadní zjištění Finančního úřadu tak, aby bylo zřejmé daňovému subjektu, jakým způsobem má být na výzvu odpovězeno.

23. Výzvou k poskytnutí údajů z 30. 8. 2022 je prokázáno, že byla vyzývána , právnická osoba, . ke sdělení týkající se bankovních účtů ve výzvě uvedených, jejichž majitelem je daňový subjekt, tedy žalobkyně a sdělení se žádostí o zaslání smluv o zřízení platebního terminálu s uvedením zprostředkovatele platebních terminálů za období let 2017 a 2018.

24. Listinou nazvanou Dosavadní výsledek kontrolních zjištění ze dne 20. 3. 2023 je prokázáno, že byla doručována zástupci daňového subjektu, tedy žalovanému, kterému byl sdělen výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů, a to ohledně tržeb z prodeje zboží a služeb, účtování o peněžních prostředcích, elektronické evidenci tržeb s hodnocením dosavadních odpovědí daňového subjektu, přesněji řečeno žalované jako jeho zástupce. Touto listinou prokázáno, že žalovaná jako zástupce žalobkyně odpověděla na předchozí výzvy.

25. Rozhodnutím o stanovení lhůty podle § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňového řádu je prokázáno, že žalobkyni byla poskytnuta lhůta pro případné vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Dne 18. 4. 2023 byla vyhotovena zpráva o daňové kontrole, která byla zaslána daňovému subjektu, tedy žalobkyni i jejímu zástupci, tedy žalované. Ve zprávě se hodnotí jednotlivé okruhy, k nimž se měla žalobkyně prostřednictvím žalované, jako svého zástupce vyjádřit, hodnotí se odpovědi na výzvu a činí se závěry Finančního úřadu k těmto jednotlivým bodům. Z této závěrečné zprávy vyplývá, že pod bodem 2.1.2 “skladová evidence“ je uvedeno, že ačkoliv ve výzvě k předložení dokladů požadoval skladovou evidenci, tak nebyla předložena. Zároveň ovšem byly zjištěny údaje o pořízení zboží z Evropské unie v rámci mezinárodní spolupráce a faktury, které nebyly daňovým subjektem předloženy, získal sám Finanční úřad a činí z jejich existence závěry především ohledně účtování na účty 548 a 501, které považuje správce daně za nesprávné. V závěrečné zprávě se mimo jiné vytýká, že nebyly evidovány výnosy v účetnictví a v systému EET. Ze zprávy je zřejmé, že byly použity daňové pomůcky.

26. Dne 18. 4. 2023 bylo oznámeno žalobkyni ukončení daňové kontroly a následně byl vůči žalobkyni dne 25. 4. 2023 vydán dodatečný platební výměr na daňovou ztrátu z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2017, když z moci úřední byla stanovena daňová ztráta z příjmu právnických osob nižší o částku 997 717 Kč a bylo stanoveno daňové penále v částce 9 978 Kč.

27. Dne 25. 4. 2023 byl vydán dodatečný platební výměr na daň z příjmu právnických osob, na zrušení daňové ztráty z příjmu právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, čímž je prokázáno, že správce daně stanovil penále ve výši 37 249 Kč. Zároveň bylo zrušena dodatečně daňová ztráta z příjmu právnických osob ve výši 479 662 Kč, nově byla vyměřena daň ve výši 162 260 Kč.

28. Vyrozuměním o převedení přeplatku z 21. 9. 2023 je prokázáno, že správce daně přeplatek na dani z přidané hodnoty vykázaný k 14. 8. 2023 ve výši 5 523 Kč převedl na úhradu nedoplatku daně vykázaného ke dni 14. 8. 2023 ve výši 303 243 Kč a na tuto částku byl také započten, převeden přeplatek na dani silniční vykázaný ke dni 14. 8. 2023 ve výši 10 910 Kč, stejně jako přeplatek na dani z příjmu fyzických osob vybíraný srážkou podle zvláštní sazby ve výši 540 Kč.

29. Vyrozuměním, o převedení přeplatku za 16. 11. 2023 je prokázáno, že přeplatek na dani z přidaného hodnoty vykázaný ke dni 15. 11. 2023 ve výši 10 879 Kč byl převeden na úhradu nedoplatku daně z příjmu právnických osob vykázaného ke dni 15. 11. 2023 ve výši 290 994 Kč.

30. Vyrozuměním o úroku z prodlení z 26. 1. 2024 je prokázáno, že žalobkyně byla vyrozuměna o předpisu úroků z prodlení úhrady daňových povinností vznikajícího z daně z příjmu právnických osob za rok 2018 ve výši 103 125 Kč, který měl být uhrazen na účet uvedený ve vyrozumění do 12. 1. 2024.

31. Rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj z 30. 10. 2024 je prokázáno, že bylo zastaveno řízení o odvolání žalobkyně podané proti dodatečnému daňovému přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, s odůvodněním, že z § 141 odst. 3 daňového řádu vyplývá, že dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo na základě sjednání daně. Při přezkoumání předmětného dodatečného daňového přiznání správce daně zjistil, že se jedná o zjevně právně nepřípustné podání a v zahájeném daňovém řízení tak nastala jedna z podmínek předvídaných § 106 odst. 1 daňového řádu pro zastavení řízení.

32. V dodatečných platebních výměrech za daňovou ztrátu z příjmu právnických osob za rok 2017 a 2018, které byly doručovány přímo žalobkyni, byla tato poučena o tom, že proti rozhodnutím se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

33. Sdělením Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, , adresa, , Územní pracoviště v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 4. 6. 2025 je prokázáno, že Zpráva o daňové kontrole ze dne 18. 4. 2023 a Oznámení o ukončení daňové kontroly z téhož dne byly doručeny do datové schránky zástupce daňového subjektu–společnosti , Jméno žalované, . a to na základě plné moci ze dne 28. 2. 2022. Plná moc pro zmocněnce byla zmocnitelem – společností , právnická osoba, ., uplatněna u správce daně dne 28. 2. 2022 a zaevidována pod č.j. , Anonymizováno, /22. Zmocnitel zmocnil společnost , Jméno žalované, . (zmocněnce) k jednání o daňové kontrole daňového subjektu za roky 2017 a 2018. Podle § 88a daňového řádu (DŘ) je daňová kontrola ukončena doručením Oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou. Vzhledem k tomu, že Oznámení o ukončení daňové kontroly bylo zmocněnci doručeno dne 19. 4. 2023, pak je zřejmé, že zastoupení na základě této plné moci trvalo od 28. 2. 2022 do 19. 4. 2023. Následně, dne 25. 4. 2023, vydané Dodatečné platební výměry za uvedená zdaňovací období pak byly v souladu s daňovým řádem doručeny již do datové schránky daňového subjektu.

34. Skutkovým závěrem soudu je, že 30. 9. 2021 bylo žalobkyni doručeno oznámení správce daně o zahájení kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2017 a 2018. Oznámení obsahovalo výzvu k předložení dokladů. Správcem daně byly v rámci kontroly žádány další listiny a podklady, proto se žalobkyně s žalovanou dohodla, že žalovaná bude žalobkyni v řízení zastupovat. Dne 28.2.2022 podepsala žalobkyně žalované plnou moc k zastupování, kterou žalovaná téhož dne předala správci daně. V měsíci září 2023 žalobkyně zjistila, že jí správce daně nevrátil přeplatek daně z přidané hodnoty. Žalobkyně se zajímala o důvod tohoto postupu a zjistila, že přeplatek daně byl převeden na dluh, který měla žalobkyně z důvodu nedoplatku na dani z příjmu ve výši nedoplatku 303 243 Kč. Žalobkyně zjistila, že dluh vznikl na základě dvou Dodatečných platebních výměrů správce daně ze dne 25. dubna 2023. Když se žalovaná blíže zajímala o okolnosti vzniku dluhu, zjistila, že dluh souvisí s výsledky kontroly správce daně, ve kterém byla žalobkyně zastoupena žalovanou na základě výše popsané plné moci ze dne 28. 2. 2022. Žalované jako zástupci žalobkyně byly dne 22. 3. 2023 sděleny předběžná kontrolní zjištění a byla vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů k nim vyjádřila. Z předběžných zjištění mj. vyplynulo, že v účetnictví žalobkyně za rok 2018 nejsou evidovány faktury za nákup zboží od obchodních partnerů z Německa, respektive od dvou firem, a to v celkové výši 13.949 EUR. O předběžných výsledcích kontroly však žalovaná žalobkyni neinformovala, a proto žalobkyně nevěděla, že je třeba tyto faktury správci daně předložit. Správce daně přistoupil ke stanovení daně podle pomůcek, protože daňový subjekt nepředložil klíčové faktury za nákup zboží od německých dodavatelů. To však nebyl jediný důvod použití pomůcek, jak správce daně uvedl ve Zprávě o daňově kontrole. Faktury od společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, správce daně opatřil prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Žalovaná nereagovala adekvátně na výzvy správce daně, zejména na klíčovou výzvu č.j. , Anonymizováno, /22/2201-62563-302666 ze dne 15. 8. 2022. Odpověď žalované neobsahovala požadované doklady a omezila se na obecná tvrzení bez důkazní podpory. Dne 18. 4. 2023 oznámil správce daně skončení daňové kontroly a téhož dne vyhotovil a žalované doručil Zprávu daňové kontrole, v níž se mimo jiné vypořádal s odpověďmi žalované na výzvu k doložení dokladů. Ze závěru kontroly pak vyplynulo, že správce daně stanovil za rok 2017 ztrátu -7799 742 Kč a za rok 2018 stanovil základ daně na částku 854 471 Kč a samotnou daň na částku 162 260 Kč. Na základě této zprávy o daňové kontrole byly dne 25.4.2023 vydány správcem daně dva dodatečné platové výměry. První se týká daňové ztráty z příjmu právnických osob za rok 2017, žalobkyni byla snížena daňová ztráta za rok 2017 o 997 717 Kč a bylo jí vyměřeno penále ve výši 9 978 Kč. Druhý platební výměr se týká roku 2018 a podle tohoto platebního výměru měla žalobkyně povinnost zaplatit daň z příjmů ve výši 162 260 Kč a penále ve výši 37 249 Kč. Oba dodatečné platební výměry jsou ze dne 25. 4. 2023, byly doručeny žalobkyni a ta byla poučena o tom, že „proti rozhodnutím se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek“. Žalobkyně si odvolání nepodala a následně jí bylo uložena Vyrozuměním ze dne 26. 1. 2024 povinnost zaplatit úroky z prodlení ke dni 26. 1. 2024 ve výši 103 125 Kč.

35. Žaloba není důvodná. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním.

36. Jestliže plná moc žalované k zastupování žalobkyně v řízení o daňové kontrole za roky 2017 a 2018 zanikla doručením Oznámení o skončení daňové kontroly, bylo již na žalobkyni, aby se odvolala proti Dodatečným výměrům daně ze dne 25. 4. 2023 podle § 109 daňového řádu. Přitom platí, že odvolacími důvody může být nejen rozpor s právními předpisy či skutkovým stavem, ale v podstatě jakákoliv skutečnost osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí (viz komentář k daňovému řádu Wolters Kluwer k § 109 daňového řádu). Tyto odvolací důvody žalobkyně nevyužila a došlo tak k přerušení příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, jak je jí vytýkáno žalobou. Při tomto závěru soud žalobu zamítnul, aniž by se zabýval tím, zda se žalovaná dopustila protiprávního jednání spočívajícího v porušení smluvně převzaté povinnosti, které jí žalobkyně vytýká.

37. Protože má žalovaná ve věci plný úspěch, je žalobkyně povinna zaplatit žalované podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.), § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu 900 Kč za písemné podání ve věci samé, účast při jednání soudu dne 19. 5. 2025 a 26. 6. 2025 (§ 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky, § 2 odst. 3 vyhlášky za každý úkon).

38. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.