12 C 418/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 257 328 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 257 328 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 257 328 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 28 920 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 257 328 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění [anonymizováno] s počátkem pojištění od 11. 2. 2013 (dále také„ pojistná smlouva“), na základě níž bylo sjednané mj. úrazové pojištění a pojištění pracovní neschopnosti. Při uzavírání pojistné smlouvy žalovaný nepravdivě zodpověděl otázku o sjednání jiného pojištění, když úmyslně zamlčel podstatné údaje, a to, že na stejný pojistný zájem již dříve sjednal další pojistné smlouvy, a to dne [datum] s pojistitelem [právnická osoba], dne 29. 11. 2012 s pojistitelem [právnická osoba], dne [datum] s pojistitelem [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], dne 29. 11. 2012 s pojistitelem [anonymizováno] životní pojišťovna, přičemž v případě, že by byly tyto skutečnosti žalobkyni známy, žalobkyně by s žalovaným pojistnou smlouvu neuzavřela a pojistná plnění tudíž nevyplatila. Žalovanému byla na základě pojistné smlouvy vyplacena pojistná plnění v celkové výši 257 328 Kč, což představuje škodu, která byla způsobena žalobkyni, když dne 4. 6. 2013 byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 44 000 Kč za pojistnou událost číslo 2013 [číslo] ([anonymizována dvě slova]), ke které došlo dne 1. 3. 2013, dne 16. 10. 2013 byla potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 57 050 Kč za pojistnou událost číslo 2013 [číslo] (pracovní neschopnost v období od 7. 3. 2013 do 16. 8. 2013), současně byl žalovaný zproštěn povinnosti hradit pojistné v době trvání pojistné události ve výši 4 452 Kč (částka 1 393 Kč byla započtena na dlužné pojistné a částka 3 059 Kč poukázána na účet žalovanému), dne [datum] byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 12 000 Kč za pojistnou událost číslo 2014 [číslo] (úraz dolní končetiny), ke které mělo dojít dne 30. 1. 2014, dne 26. 5. 2014 byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 17 500 Kč za pojistnou událost číslo 2014 [číslo] (pracovní neschopnost v období od 31. 1. 2014 do 21. 3. 2014), současně byl žalovaný zproštěn povinnost hradit pojistné v době trvání pojistné události a částka 1 484 Kč byla poukázána na účet žalovaného, dne 3. 7. 2014 byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 80 000 Kč za pojistnou událost číslo 2013 [číslo] (úraz kolene – trvalé následky), ke které mělo dojít dne 1. 3. 2013, dne 3. 7. 2015 byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění v částce 24 000 Kč za pojistnou událost číslo 2015 [číslo] (úraz horní končetiny a hrudníku), ke které mělo dojít dne 14. 9. 2014, dne 8. 7. 2015 byla žalovanému potvrzena výplata pojistného plnění ve výši 16 100 Kč za pojistnou událost číslo 2014 [číslo] (pracovní neschopnost od 6. 9. 2014 do 31. 10. 2014), současně byl žalovaný zproštěn povinnosti hradit pojistné v době trvání pojistné události a částka 742 Kč byla poukázána žalovanému. Žalobkyně se dne 27. 7. 2017 připojila se svým nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 11. 2020, č.j. 5 T 76/2017-973, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2021, byl žalovaný uznán vinným z pokračujícího přečinu pojistného podvodu dle § 210 odst. 1 písm. a), odst. 4 trestního zákoníku, kterého se dopustil i jednáním vůči žalobkyni, když úmyslně zamlčel podstatné údaje v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy. Soud v trestním řízení o nároku žalobkyně na náhradu škody nerozhodl. Vzhledem k tomu, že jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši 257 328 Kč, kterou žalovaný přes výzvu žalobkyně této dosud neuhradil, uplatnila žalobkyně předmětný nárok podanou žalobou.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou s tím, že občanskoprávní nárok žalobkyně vůči žalovanému nevznikl, neboť absentuje právní titul, na základě něhož by se žalobkyně svého nároku oprávněně domáhala. Namítl neúplnost žalobních tvrzení ze strany žalobkyně. Uvedl, že žalobkyně neučinila žádný právní úkon poté, co zjistila zamlčení uzavření pojistných smluv na stejný pojistný zájem s jinými pojistiteli tak, aby jí mohl případně vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení z vyplacených pojistných plnění, anebo nárok na odmítnutí dosud nevyplaceného pojistného plnění. Žalovaný uzavřel s žalobkyní platnou pojistnou smlouvu, na základě níž žalobkyně po jednotlivých pojistných událostech vyplatila žalovanému pojistná plnění. Uzavření jiných pojistných smluv na totožný pojistný zájem bylo žalobkyni známo, neboť tato skutečnost byla známa obchodnímu zástupci žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně bez zbytečného odkladu poté, co nejpozději v okamžiku uplatnění nároku na náhradu škody v adhézním řízení vůči žalovanému, zjistila skutečnosti, které nyní namítá, nevyužila právo odstoupit od pojistné smlouvy, žalobkyni nárok na zaplacení předmětné částky představující vyplacená pojistná plnění nevznikl.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu číslo návrhu [číslo] o životním pojištění [anonymizováno], předmětem pojištění bylo pojištění žalovaného pro případ smrti, pro případ smrti úrazem, trvalých následků úrazu, poškození úrazem, pracovní neschopnosti a medicínské asistence, přičemž žalovaný se zavázal hradit lhůtní pojistné v částce 742 Kč měsíčně (pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný ve zdravotním dotazníku k pojistné smlouvě na dotaz, zda má již sjednáno nebo v současné době sjednává jiné pojištění osob, odpověděl záporně. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v souvislosti s uzavřenou pojistnou smlouvou žalobkyně a žalovaného dne 10. 2. 2013, [číslo] byla žalovanému vyplacena pojistná plnění v celkové výši 250 650 Kč a žalovaný byl zproštěn povinnosti hradit pojistné v době trvání pojistné události v celkové výši 6 678 Kč, s čímž ostatně korespondují sdělení žalobkyně ze dne 4. 6. 2013, ze dne 16. 10. 2013, ze dne 26. 5. 2014, ze dne 3. 7. 2014, ze dne 3. 7. 2015, ze dne 8. 7. 2015 a výpisy z bankovního účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] Žalobkyně se podáním ze dne 27. 7. 2017, odeslaným téhož dne, připojila s nárokem na náhradu škody v celkové výši 272 022,60 Kč k řízení vedenému vůči žalovaného u [stát. instituce], [číslo jednací], a to v souvislosti s žalovaným nepravdivě uvedenými skutečnosti v předmětné pojistné smlouvě ohledně sjednání dalších pojistných smluv s jinými pojistiteli na shodné pojistné riziko, kdy v důsledku toho došlo k neoprávněné výplatě pojistných plnění v této výši (návrh žalobkyně ze dne 27. 7. 2017). Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 11. 2020, č.j. 5 T 76/2017-973, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2021, byl žalovaný uznán vinným pokračujícím přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a) odst. 4 trestního zákoníku, a to pod bodem 4. jednáním spočívajícím v tom, že při uzavření pojistné smlouvy s žalobkyní dne 10. 2. 2013 úmyslně zamlčel podstatné údaje, a to, že na stejný pojistný zájem uzavřel již v předchozí době pojistné smlouvy s jinými pojistiteli, přičemž v důsledku toho mu byla žalobkyní vyplacena částka 257 328 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se nepřipojila řádně s nárokem na náhradu škody, soud v trestním řízení o tomto nároku nerozhodl. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k náhradě škody spočívající ve výplatě pojistných plnění z pojistné smlouvy v celkové výši 257 328 Kč.

4. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, ve smyslu ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ZPS“). Žalovanému bylo z pojistných událostí na základě pojistné smlouvy vyplaceno pojistné plnění v celkové výši 250 650 Kč a žalovaný byl zproštěn povinnosti hradit pojistné v době trvání pojistné události v celkové výši 6 678 Kč. Žalobkyně se nároku domáhala z titulu jí tvrzené odpovědnosti žalovaného za škodu. Soud v tomto směru poukazuje na to, že zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném do 31. 12. 2013, spojoval s poskytnutím nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy odlišné následky, když pojistitel měl ve smyslu ust. § 23 odst. 1 ZPS právo od smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel, přičemž toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. Žalobkyně po pojistných událostech měla povinnost provést ve smyslu ust. § 16 ZPS šetření, přičemž ve smyslu ust. § 24 odst. 1 písm. a) ZPS, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. V situaci, kdy žalobkyně vyplatila žalovanému po šetření pojistné události pojistná plnění, nemůže se domáhat jejich vrácení z titulu bezdůvodného obohacení, vyjma případu, kdy by bylo zjištěno, že se nejednalo o pojistnou událost, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2013, sp.zn. 28 Cdo 2576/2012 (žádné takovéto skutečnosti nebyly žalobkyní tvrzeny, natož prokázány). Shodně soud poukazuje na rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 5. 2021, č.j. 12 C 523/2020-44 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 10. 2021, č.j. 13 Co 199/2021-68 a judikaturu Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 23 Cdo 1735/2014 z 9. 9. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3305/2020 z 30. 3. 2021), z nichž vyplývá, že nepravdivá odpověď pojistníka na dotaz pojistitele při sjednávání soukromého pojištění podle zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nezpůsobuje neplatnost pojistné smlouvy (absolutní ani relativní), nýbrž může založit jen oprávnění pojistitele odmítnout pojistné plnění či odstoupit od pojistné smlouvy. Z žalobkyní předložené přihlášky k adhéznímu řízení ze dne 27. 7. 2017 je prokázáno, že žalobkyně se nejpozději v tento den dozvěděla o skutečnosti, že žalovaný při sjednání pojistné smlouvy zamlčel, že uzavřel na shodné pojistné riziko pojistné smlouvy s jinými pojistiteli, přičemž v takovém případě mohla žalobkyně do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistila, od pojistné smlouvy odstoupit. Stejně tak mohla podle ust. § 24 odst. 1 ZPS odmítnout poskytnout žalovanému plnění z pojistné smlouvy, jehož vrácení se nyní domáhá, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděla až po vzniku pojistné události a kterou nemohla zjistit při sjednávání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů žalovaným, jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřela, nebo ji uzavřela za jiných podmínek. Pokud žalobkyně od pojistné smlouvy ve lhůtě a za podmínek ust. § 23 odst. 1 ZPS neodstoupila a ani žalovanému za podmínek ust. § 24 odst. 1 ZPS neodmítla poskytnout plnění z pojistné smlouvy, právo na vrácení pojistného plnění, které uplatňuje svou žalobou v tomto řízení, jí zaniklo. Na tomto právním hodnocení nemůže změnit ničeho ani rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 11. 2020, č.j. 5 T 76/2017-973, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2021, jímž byl žalovaný uznán vinným pokračujícím přečinem pojistného podvodu, kterým je soud ohledně spáchání přečinu ve smyslu ust. § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), vázán, neboť soud by nebyl vázán rozhodnutím ohledně vzniklé škody, ostatně soud v trestním řízení o nároku na náhradu škody uplatněném žalobkyní nerozhodl, neboť žalobkyně se se svým nárokem řádně nepřipojila. Soud tudíž výrokem I. žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 OSŘ dle zásady úspěchu ve věci. Žalovaný byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, neboť soud žalobu zcela zamítl. Soud tak žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně zástupkyně žalovaného dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), ve výši 9 340 Kč za jeden úkon poskytnuté právní služby, a to za úkony spočívající v přípravě a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 12. 2021, účasti na jednání soudu dne 9. 2. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT v celkové výši 28 020 Kč, náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby ve výši 900 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 28 920 Kč má žalobkyně dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalovaného.