15 C 131/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta , IČO IČO advokáta sídlem adresa zástupce žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bydliště nezjištěno hlášena k pobytu na ohlašovně MěÚ města město , okres město o zaplacení 11 124,37 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 220 Kč, 1 324,80 Kč, 9 079,50 Kč a 500 Kč s úrokem z prodlení 15 % z částky 220 Kč za období od 16. září 2022 do 24. dubna 2023, z částky 8 740,38 Kč za den 25. dubna 2023, z částky 9 799,18 Kč za období od 26. dubna do 10. července 2023, z částky 10 265,25 Kč za období od 11. do 17. července 2023 a z částky 11 124,37 Kč za období od 18. července 2023 do zaplacení.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 27. prosince 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 11 124,37 Kč s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla tyto skutečnosti:a) Mezi účastnicemi byla dne , datum, sjednána smlouva o sdružených službách dodávky plynu, podle níž žalobkyně bude žalované dodávat plyn a žalovaná jej bude odebírat; cena plynu bude určena ceníkem žalobkyně a splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře; faktura bude žalované odeslána elektronicky; v případě prodlení s platbou podle smlouvy svědčí protistraně právo na smluvní pokutu 100 Kč za každý případ prodlení delší 10 dní; budou placeny zálohy (pozn. zřejmě žalovanou) a splatnost záloh byla stanovena v plánu záloh. Žalobkyně v upomínce ze dne 11. května 2023 (vy)účtovala žalované smluvní pokutu 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury VS , var. symbol, na cenu dodávek plynu (viz níže) a v upomínce ze dne 23. května 2023 smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s placením zálohy za měsíc duben 2023, splatné dne 15. dubna 2023. Žalobkyně dále dne 5. dubna 2023 ve faktuře variabilní symbol , var. symbol, (vy)účtovala žalované 1 058,80 Kč se splatností 25. dubna 2023 jako: cenu plynu a souvisejících služeb 2 458,80 Kč, odebraného v množství 36,87 m3 v době od 9. srpna 2022 do 3. dubna 2023, (zřejmě) se zohledněním zaplacených zálohy 1 400 Kč. K úhradě této faktury zbývá dosud zaplatit právě uvedených 1 058,80 Kč, jež byly žalovány jako jistina v tomto řízení. V další faktuře variabilní symbol , var. symbol, (vy)účtovala žalované 566,07 Kč se splatností 10. července 2023 jako: cenu plynu a souvisejících služeb 566,07 Kč, odebraného v množství 0,00000 m3 v době od 4. dubna do 14. června 2023, jež měla zřejmě představovat kapacitní složku ceny distribuce určenou cenovým rozhodnutím ERÚ a kapacitní složku ceny dodávky sjednanou ceníkem, a smluvní pokuty v celkové částce 300 Kč, z nichž jen dně byly specifikovány porušením smluvní povinnosti jak je uvedeno výše. K úhradě této faktury zbývá dosud zaplatit 466,07 Kč, jež byly žalovány jako jistina v tomto řízení, přičemž žalobkyní nevysvětlená další smluvní pokuta 100 Kč není předmětem řízení. Obě tyto faktury byla žalované odeslány elektronicky na emailovovou adresu žalované v souladu s dohodou účastnic a obchodních podmínek žalobkyně.b) Mezi účastnicemi byla dne , datum, sjednána dále smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, podle níž žalobkyně bude žalované dodávat elektřinu a žalovaná ji bude odebírat; cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně a splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře; faktura bude žalované odeslána elektronicky; v případě prodlení s platbou podle smlouvy svědčí protistraně právo na smluvní pokutu 100 Kč za každý případ prodlení delší 10 dní; budou placeny zálohy (pozn. zřejmě žalovanou) a splatnost záloh byla stanovena v plánu záloh. Žalobkyně v upomínce ze dne 21. března 2023 (vy)účtovala žalované smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s placením zálohy za měsíc únor 2023, splatné 15. února 2023 a v upomínce ze dne 9. května 2023 smluvní pokutu 100 Kč za prodlení s placením zálohy za měsíc duben 2023, splatné 15. dubna 2023. Žalobkyně dále dne 2. dubna 2023 ve faktuře variabilní symbol , var. symbol, (vy)účtovala žalované částku 8 520,38 Kč se splatností 24. dubna 2023, jako: cenu elektřiny a souvisejících služeb 13 520,38 Kč, odebrané v množství 1,329 MWh v době od 15. srpna 2022 do 28. března 2023, (zřejmě) se zohledněním zaplacených záloh 5 tis. Kč. K úhradě této faktury zbývá dosud zaplatit právě uváděných 8 520,38 Kč, jež byly žalovány jako jistina v tomto řízení. V další faktuře variabilní symbol , var. symbol, (vy)účtovala žalované 1 159,12 Kč se splatností 17. července 2023 jako: cenu elektřiny a souvisejících služeb 559,12 Kč, odebrané v množství 0,004 MWh v době od 29. března do 20. června 2023, a smluvní pokuty v celkové částce 600 Kč, z nichž jen tři vyly specifikovány porušením smluvní povinnosti jak je uvedeno výše a další byla uplatněna za porušení povinnosti zaplatit předchozí fakturu, tedy zřejmě fakturu variabilní symbol , var. symbol, . K úhradě této faktury zbývá dosud zaplatit 859,12 Kč, jež byly žalovány jako jistina v tomto řízení, přičemž žalobkyní nevysvětlená další smluvní pokuta 300 Kč není předmětem řízení. Obě tyto faktury byly žalované odeslány elektronicky na emailovovou adresu žalované v souladu s dohodou účastnic a obchodních podmínek žalobkyně.c) Podpisem přihlášky k , název, uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, . jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem dne , datum, žalovaná závazně přistoupila jako účastnice – pojištěná k , název, a potvrdila, že obdržela pojistnou smlouvu v písemné podobě a podrobně se seznámil s jejím obsahem a právy a povinnostmi, které z ní pro něj vyplývají. Podpisem přihlášky se žalovaná zavázala platit žalobkyni úhradu za pojistné 220 Kč měsíčně spolu se zálohou na dodávku plynu dle výše uvedené smlouvy (pododstavec a). Splatnost byla stanovena plánem záloh na 15. den každého měsíce. Žalovaná tuto povinnost nesplnila ohledně platby splatné do 15. září 2022. Tato úhrada pojistného byla také žalována v tomto řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavila ani k jednání před soudem, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena.

3. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalované ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. K zamítnutí žaloby došlo jen pro neunesení důkazního břemene a tedy neprokázání tvrzeného skutkového stavu, jež se ovšem stát mohl. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.

4. Po dokazování soud zjistil, že tvrzená ujednání jsou obsažena v písemných smlouvách a přihlášce, které byly zřejmě vyhotoveny elektronicky a takto soudu také doručeny. V rubrice podpisu každé smlouvy (a přihlášky) je u jména žalované umístěn malý grafický znak, který je ovšem okem nečitelný. Tento nedostatek je způsoben jeho velikostí, ale také grafickým rozlišením, jež znemožňuje čitelnost i po jeho zvětšení. Mohlo se jednat o vlastnoruční podpis žalované, který byl proveden elektronicky biometrickým podpisem na technickém zařízení žalobkyně. Žalobkyně ovšem ke způsobu podpisu smluv a přihlášky neuvedla žádné podrobnosti.

5. Protože (jak ostatně také bylo v písemných smlouvách uvedeno) žalovaná měla podepsat smlouvy a přihlášku elektronicky je zřejmé, že podpis žalované nebyl do smluvních dokumentů vepsán, nýbrž digitálně aplikován, tj. vložen. Kdy k vložení podpisu mělo dojít, nebylo z dokumentu zjištěno a nebylo možné ani ověřit, zda od doby vložení podpisu nedošlo ke změně obsahu dokumentu. Strojově uvedené datum u podpisu pochopitelně okamžik vložení (autorizace dokumentu) elektronického podpisu prokazovat nemůže.

6. Uvedená zjištění je nutno hodnotit tak, že grafický znak v textu smluv a přihlášky mohl zobrazovat vlastnoruční podpis žalované. Ani to však s ohledem na velikost a rozlišitelnost grafických znaků nebylo možné zjistit. Soud také nezjistil, že by to byla právě žalovaná, kdo vložil (aplikoval) tyto znaky do příslušného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně v tomto směru neoznačila žádný důkaz. Je totiž třeba si uvědomit rozdíl podepisování listin a elektronických písemností. Vlastnoruční podpis na listinu vloží vždy jen autor podpisu bez ohledu na to, zda se vydává (a tedy i podepisuje) jako osoba s jinými identifikačními znaky, než jsou v personální rubrice smlouvy uvedeny. Digitální (elektronický) podpis tyto vlastnosti splňuje jen tehdy, jsou-li k tomu podepisovaný dokument a zařízení, jehož prostřednictvím je podpis činěn, zvlášť technicky zajištěny. A to zjištěno nebylo. Zde tedy jde jednak o pravost podpisu žalované (zda se jedná o její vlastnoruční či jiný biometrický podpis), ale také o spojitost právě s příslušnou písemností. Jde o obdobu situace, kdy by byl soudu předložen digitální sken (převod zobrazení do elektronické podoby) listiny s vlastnoručním podpisem žalované, z nějž by bylo zřejmé, že byl pořízen ze dvou zdrojů – sken textu smlouvy a sken podpisu, kdy teprve následně došlo ke zkompletování obou do jedné elektronické (digitální) písemnosti. I v takovém případě by bylo nutné zjišťovat, zda kompletace byla provedena s vědomím podepisujícího. Zde proto nelze vycházet z předpokladu správnosti obsahu písemnosti ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) neboť právě zjevnost podpisu (zde umístění potvrzení o souhlasu) nebyla dovozena.

7. Shrneme-li výše uvedené, ohledně podpisů žalované na uváděných smlouvách a přihlášce se zjevně nejednalo o náhradu podpisu mechanickými prostředky tak, jak to má na mysli § 561 odst. 1 OZ, neboť žalobkyně netvrdila nic o tom, že by takový postup byl mezi smluvními stranami obvyklý. Žalobkyně ovšem netvrdila ani to, že by právní jednání byla činěna elektronickými prostředky (srov. totéž ustanovení). Smlouvy mohly být sjednány osobně a pouze jejich písemné znění mělo být elektronicky podepsáno. Ten, kdo (zřejmě vlastní rukou) vyhotovil uvedený grafický (biometrický) znak, jej mohl učinit elektronicky, ale mohl tak učinit i pomocí grafického zobrazovače (psacího prostředku) na listině, která byla teprve poté převedena do elektronické podoby. V každém z těchto dvou případů by mohly být znaky umístěn pod text, který byl v příslušné písemnosti uveden. Mohly ovšem být bez větších technických problémů umístěny pod jakýkoli text elektronického dokumentu. Že by tedy podpisy (grafické znaky) vytvořila žalovaná a že by je právě ona umístila pod texty smluv či přihlášky, resp. že by podpisy byly žalovanou vyhotoveny právě k potvrzení správnosti každé předmětné elektronické písemnosti, soudem zjištěno nebylo. Proto také nelze uzavřít, že písemnosti obsahující text smlouvy či přihlášky zjevně podepsala právě žalovaná tak, jak stanoví § 565 OZ.

8. Protože smlouvy s žalovanou a její přihláška byly zachyceny v elektronických písemnostech majících charakter soukromé listiny (§ 565 a násl. OZ analogicky), bylo na žalobkyni, aby ve smyslu § 566 odst. 1 OZ prokázala (označila důkaz k tomu), že se žalovaná zavázala k žalovanému plnění, obsaženému v předmětných písemnostech, což neučinila. Ani další označené důkazy totiž nic takového nemohly prokázat, neboť byly jen doklady jednostranných projevů vůle žalobkyně (výzvy k placení, účetní doklady, obchodní podmínky, ceníky) a nemohou proto pochopitelně samy o sobě žalovanou nijak zavazovat.

9. Soud ovšem nezjistil ani to, že by žalobkyně poskytla žalované zpoplatněné služby bez právního důvodu, tedy bez smluvního ujednání. Správnost účetních dokladů (faktur) žalobkyně, které jako jediné obsahovaly výčet rozsahu služeb (dodávek) nebyly žalovanou nijak potvrzovány a protože i zde jde o soukromé písemnosti žalobkyně, nelze je proti žalované ve smyslu § 565 OZ použít. Jiný důkazní návrh v tomto směru nebyl žalovanou učiněn. Průkaznost účetního dokladu nelze dovodit ani z toho, že příjemce energie má případně možnost reklamovat případné chyby či svůj nesouhlas s vyúčtováním. Pasivitu žalované v tomto ohledu jistě nelze považovat za konkludentní vyjádření souhlasu s tvrzením žalobkyně o rozsahu jí poskytnutých služeb. Žádný právní předpis totiž takový následek s nečinností dlužníka nespojuje.

10. Současně nemohlo žalobkyni přispět ani to, že neuváděla, kdy měla být příslušná vyúčtování, faktury (účetní doklady) či dopisy s výzvami (s výjimkou předžalobních výzev, jež ovšem žádná vyúčtování neobsahovaly) žalované doručeny. Nebylo tak možné právně posoudit ani splatnost každé žalované pohledávky a oprávněnost žaloby na placení úroku z prodlení a smluvních pokut. Splatnost (jakožto právní hodnocení) pohledávky jistě nelze dovozovat jen z údaje na účetním dokladu (viz § 1958 OZ). Žalobkyně neoznačila ani žádný důkaz k prokázání svého jen obecného tvrzení o doručování faktur a vyúčtování žalované elektronicky na její emailovou adresu. Nebylo tedy možné uvažovat nejen o případném nároku na vydání bezdůvodného obohacení, ale pochopitelně ani o dospělosti případného práva žalobkyně do nároku a hypoteticky ani o tom, zda žalovaná vůbec mohla případnou reklamaci uplatnit (byla-li snad smluvní stranou).

11. Výrokem I. proto soud zamítl žalobu na placení žalované jistiny (plateb 220 Kč na pojistné, cen 1 324,80 Kč a 9 079,50 Kč za dodávku příslušné energetické komodity a související služby a smluvních pokut 500 Kč) pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Protože nebylo zjištěno prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§§ 1968 a 1970 OZ) byla žaloba stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.

12. Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.