Okresní soud v Chebu · Rozsudek

15 C 362/2021

č. j. 15 C 362/2021-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2022:15.C.362.2021.2

  1. OS Cheb 15 C 362/2021-21
  2. OS Cheb 15 C 362/2021-29

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené titul jméno příjmení , titul , IČO advokátem, sídlem adresa , anonymizována dvě slova proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 11 808 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 384,62 Kč a částku 8 562,58 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 384,62 Kč ve výši 7,5 % za období od 19. do 31. prosince 2021, ve výši 10,75 % za období od 1. ledna do 15. června 2022 a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž bude prodlení žalovaného trvat, zvýšené o sedm procentních bodů.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 4 423,38 Kč a částky 5 319,13 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 4 423,38 Kč za období od 19. prosince 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 192 Kč.</b> 1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. srpna 2021, na zaplacení částky 11 808 Kč jakožto nedoplatku pohledávky složené jednak z nevrácené půjčky v částce 7 384,62 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a souhrnného poplatku v částce 4 423,38 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném dále zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z celé žalované částky 11 808 Kč za období od 2. srpna 2006 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala do 18. prosince 2020 v částce 13 881,71 Kč. Platební povinnosti žalovaného ve vztahu k žalovanému nedoplatku půjčky a poplatku dovozovala žalobkyně ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], (dále jen„ věřitelka“) a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla podle tvrzení žalobkyně věřitelka žalovanému 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit věřitelce dále souhrnný poplatek 4 792 Kč. To vše měl žalovaný splácet v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 328 Kč do 31. března 2007. Žalovaný však věřitelce dosud nezaplatil žalované částky jistiny a poplatku. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení z nevrácené půjčky. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne [datum] s věřitelkou, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.

3. Dokazováním soud zjistil, že došlo ke sjednání uváděné smlouvy s žalovaným. Jejím podpisem žalovaný stvrdil převzetí peněz v částce 8 000 Kč a zavázal se je vrátit věřitelce a zaplatit jí uváděný poplatek v uvedených splátkách. Dokazováním soud dále zjistil sjednání žalobkyní uváděné smlouvy o postoupení pohledávek, jíž došlo k postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.

4. Z hlediska právní kvalifikace sjednaného souhrnného poplatku nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závěrů, vyjádřených např. v rozsudcích Krajského soudu v Plzni, jakožto odvolacího soudu, a to ze dne 3. srpna 2021, č. j. 64 Co 152/2021-50, nebo ze dne 15. června 2021, č. j. 64 Co 122/2021-53, anebo v rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. srpna 2021, č. j. 11 C 208/2021-24, od nichž nemá důvod se odchýlit ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Není pochyb o tom, že jde o formu úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků (úroku), která v této výši představuje přepočítaný roční úrok 141,56%. Ujednání o sjednaném úroku ze zápůjčky, půjčky či úvěru v takové extrémní výši přitom zjevně představuje mnohonásobek obvyklých úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase (viz níže).

5. Soud tedy posoudil ujednání věřitelky a žalovaného jako platně uzavřenou smlouvu o půjčce, jejíž režim s ohledem na čas předání půjčky podle § 3028 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) podléhá § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ64“). Smlouva je ovšem neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 OZ) v části týkající se úroku, pod jehož rozsah nutno zahrnout částku odpovídající shora uvedenému souhrnnému poplatku, která představuje skrytou formu odměny za poskytnutí peněz (úroku) ve smyslu § 41a odst. 1 OZ. Ta byla sjednána v extrémně nepřiměřené výši, když průměrná úroková nákladová sazba (RPSN) střednědobých spotřebitelských úvěrů v červenci 2006 byla 13,92 % (databáze časových řad ARAD dostupná na https://www.cnb.cz). Protože jde o neplatnost jen části právního úkonu, je neplatnou jen tato část (§ 41 OZ). Soud tedy přistoupil ke korekci úrokové sazby na výši obvyklou požadovanou za úvěry, či půjčky, které poskytovaly peněžní instituce v době uzavření smlouvy, tedy ve výši 13,92 % ročně. To znamená, že pokud věřitelka poskytla žalovanému půjčku 8 000 Kč na dobu 9 měsíců za korigovaný úrok 13,92 % ročně, měl žalovaný celkem zaplatit 8 469 Kč. Jestliže tedy na tyto své závazky podle žalobkyně uhradil žalovaný celkem 984 Kč, zbývá k vrácení půjčky částka 7 485 Kč. Z ní pak bylo důvodně žalováno 7 384,62 Kč.

6. Výrokem I. proto soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost jen k placení částky 7 384,62 Kč jako nevrácené půjčky. Protože žalobkyně neuváděla, zda bylo sjednáno započítávání plateb žalovaného na jistinu a její příslušenství, nebo zda žalovaný specifikoval určení svých plateb, bylo nutné postupovat podle § 1932 odst. 1 OZ. Platby žalovaného tedy zcela uhradily úrok a ve zbytku jde proto jen o nevrácenou půjčku.

7. Výrokem I. soud také uložil žalovanému platit z takto určené jistiny úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 OZ, jehož poměrná výše odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. Prodlení žalovaného s placením této částky mohlo nastat před datem 2. srpna 2006, od nějž je toto příslušenství žalováno, pokud žalovaný zaplatil jen první tři sjednané splátky. Proto je možné žalobě vyhovět ohledně této doby úročení z jistiny, jež byla žalobkyni přiznána. Výrokem I. bylo tedy žalovanému také uloženo placení úroku z prodlení z částky 7 384,62 Kč, počítaného od 2. srpna 2006, který do 18. prosince 2020 činí 8 562,58 Kč, a poté, až do zaplacení v poměrné výši.

8. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalované pohledávky smlouvou žalobkyni.

9. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“).

10. Ve zbytku žalovaného souhrnného poplatku v částce 4 423,38 Kč, ve zbytku úroku z prodlení v částce 5 319,13 Kč a poměrného úroku z prodlení z částky, ohledně níž nebyla žaloba důvodná, došlo k zamítnutí žaloby výrokem II.

11. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. Žalobkyně byla procesně úspěšná ohledně částek v součtu 15 947,20 Kč s dalším poměrným příslušenstvím, jež v den vyhlášení rozsudku dosáhlo částky 896,31 Kč, v součtu tedy v částce 16 843,51 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně částek v součtu 9 742,51 Kč s dalším poměrným příslušenstvím, jež v den vyhlášení rozsudku dosáhlo částky 536,90 Kč, v součtu tedy v částce 10 279,41 Kč. Poměr procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěné celkové částky předmětu řízení 27 122,92 Kč činí ~ 62 % a poměr procesního úspěchu žalovaného ~ 38 %. Žalobkyni tedy přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru ~ 24 %.

12. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu svého zástupce v částkách po 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících ve výzvě k plnění, převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání ve věci. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 100 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z nahrazovaných výdajů svého zástupce. Celkem se jednalo o náhradu ve výši 2 252 Kč.

13. Z vlastní činnosti a z údajů veřejného rejstříku je soudu známo, že procesní zástupce žalobkyně vykonával funkci statutárního orgánu žalobkyně a účastnil se činnosti žalobkyně jako společník či jediný akcionář buď osobně, anebo prostřednictvím právnických osob, které (spolu) ovládal (např. [právnická osoba]), a je nyní stále takto propojen s jinými osobami (např. [titul] [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba]), které jsou činné jako členové statutárního orgánu žalobkyně. Existuje zde tedy zjevné ekonomické, ale i řídící propojení žalobkyně a jejího procesního zástupce, které bylo takto skryto za jiné osoby teprve poté, co se nynější zástupce žalobkyně stal advokátem. Procesní zástupce tedy chrání zejména své ekonomické zájmy a tím, že formálně vystupoval jako advokátní zástupce, domáhal se navíc nákladového přísudku. Na tom nemění nic ani to, že podle sdělení žalobkyně v řízení vedeném před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 170/2020 není její procesní zástupce nyní formálně členem jejího statutárního orgánu, či společníkem. Uvedené zjištění nalézací soud vyhodnotil jako zneužití práva být zastoupen advokátem ve smyslu závěrů vyjádřených v nálezech Ústavního soudu České republiky, například ze dne 3. prosince 2013, sp. zn. II. ÚS 2697/13, nebo ze dne 10. dubna 2018, sp. zn. IV. ÚS 193/17 Náklady na zastoupení žalobkyně proto soud hodnotil jako neúčelné a žalovanému proto ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ nelze uložit je nahrazovat.

14. Žalobkyně tedy vynaložila k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ jen náklady na soudní poplatek ve výši 800 Kč, které je žalovaný povinen nahradit v poměru ~ 24 %, tedy v částce 192 Kč O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.