15 C 392/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta , IČO IČO advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 94 623,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 153 659,63 Kč, 9 256,80 Kč a 16 212,90 Kč s úrokem ve výši 6,49 % z částky 155 659,63 Kč za období od 1. srpna do 22. listopadu 2024 a z částky 153 659,63 Kč za období od 23. listopadu 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 155 659,63 Kč za období od 1. srpna do 22. listopadu 2024 a z částky 153 659,63 Kč za období od 23. listopadu 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 17 000 Kč, které budou placeny vždy do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním takovým dnem splatnosti po právní moci tohoto rozsudku.a dále takto:

II. Soud zastavuje řízení o žalobě na zaplacení částky 2 000 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 32 310 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 17 000 Kč, jejichž placení naváže, byť i částečnou první splátkou až do celkové výše splátky 17 000 Kč, bezprostředně na splácení podle výroku

I. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. září tr., na zaplacení nevráceného úvěru 155 659,63 Kč, smluvní pokuty 9 256,80 Kč, úroku 974,80 Kč, kapitalizovaném do 31. prosince 2023, úroku 15 238,10 Kč, kapitalizovaném od 1. ledna do 31. července 2024 (v součtu na kapitalizovaném úroku 16 212,90 Kč) a úroku v poměru 6,49 % z nedoplatku úvěru od 1. srpna 2024 do zaplacení, to vše jako nároky ze smlouvy č. , číslo, o Úvěru od , název, , který byl žalovanému poskytnut ve výši 160 tis. Kč. Smluvní pokuta utvrzovala závazek žalovaného doložit doklady sjednané smlouvou, a to soupis prováděných prací s fotodokumentací nebo daňové doklady k účelu úvěru. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru za dobu od 1. srpna 2024 do zaplacení.Žalovaný uznal žalované nároky v podání ze dne 22. listopadu tr., v němž nesouhlasil jen se lhůtou pro zaplacení žalovaných pohledávek, když navrhoval, aby mu bylo umožněno je splácet po 5 tis. Kč měsíčně, neboť není schopen je uhradit najednou. Současně uvedl, že žalobkyni na žalované pohledávky zaplatil dne 22. listopadu tr. první splátku 2 tis. Kč.Žalobkyně v reakci na to potvrdila uváděnou platbu 2 tis. Kč a v tomto rozsahu vzala žalobu zpět, když platbu započetla na pohledávku k vrácení úvěru a souhlasila se splácením zbylých pohledávek, včetně náhrady nákladů řízení, ovšem po 17 tis. Kč měsíčně.Výrokem I. soud rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) vyhověl žalobě v plném rozsahu.Tvrzené skutkové okolnosti není nutné v rozsudku pro uznání podřazovat pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu, jak usoudil Nejvyšší soud například ve svém usnesení ze dne 27. března 2013, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) když z žaloby je zřejmé, že žalobkyně se domáhala právě zaplacení určité částky s příslušenstvím a žalovaný tuto svou povinnost uznal.Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ v souladu se stanoviskem žalobkyně. Žalovaný totiž neuvedl žádný konkrétní důvod, pro který by nebyl schopen platit vyšší splátky (např. výši příjmů a nezbytných výdajů jeho domácnosti, výdělečné schopnosti a možnosti apod.) a nelze tedy dovodit existenci zvláštních podmínek pro přiznání výhody nižších splátek k zaplacení již splatných dluhů bez souhlasu věřitelky.Výrokem II. soud podle § 96 odst. 1 a 2 OSŘ zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby.Výrokem III. soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni, při nezavinění ani částečného zastavení řízení, právo na plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění svého práva před soudem.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: soudní poplatek v částce 6 597 Kč podle § 137 OSŘ; odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 7 620 Kč (počítáno ze základu 153 659,63 + 9 256,8) podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, za jeden úkon právní služby (3. výzva k placení před podáním žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) v částce 3 810 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (podle obsahu podání ze dne 12. prosince tr. jde o 4. částečné zpětvzetí žaloby) v částce 1 tis. Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, v celkové výši na odměně zástupce 20 050 Kč; provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 3 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, v souladu se závěry vyjádřenými například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, a na odvod daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Celkem se jedná o náklady 32 310 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. I zde soud v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ umožnil žalovanému tuto částku splácet podle návrhu žalobkyně z výše uvedených důvodů.