28 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozena datum , bytem adresa žalobkyně , anonymizováno , zastoupena advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozena datum , trvale bytem adresa žalované , zastoupena advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky 228 894 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 220 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 3. 2021 do zaplacení a částku 8 894 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení] částku 80 634 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 220 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 22. 3. 2021 do zaplacení jako uhrazené kupní ceny z titulu odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], kterou žalovaná, jako prodávající, prodala žalobkyni, jako kupující, vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a částky 8 894 Kč jako náhrady nákladu za zpracování znaleckého posudku znalcem [celé jméno znalce]. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že od žalované koupila shora uvedené vozidlo, kdy v den uzavření kupní smlouvy byla rovněž uhrazena v hotovosti žalované kupní cena ve výši 220 000 Kč, došlo k předání vozidla, vozidlo v okamžiku převzetí nevykazovalo žádné zjevné vady. V [měsíc] [rok] musela být provedena oprava turbodmychadla a souvisejících součástí, dále bylo vyměněno ložisko kola. V [měsíc] roku 2020 žalobkyně v rámci plánování technické prohlídky vozidla zjistila prasklinu na rámu (podvozku) v zadní části vozidla nad levým zadním kolem, kdy zjistila, že se jedná o prasklý rám, který opravit nelze. Dopisem ze dne 18. 8. 2020, sepsaným právním zástupcem [titul] [jméno] [příjmení], žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy, neboť dle žalobkyně se jednalo o vadu, která je podstatným porušením kupní smlouvy, vozidlo nelze provozovat, neprojde technickou kontrolou. Žalovaná odstoupení od kupní smlouvy neakceptovala, žalobkyně nechala od soudního znalce [celé jméno znalce] vypracovat znalecký posudek za účelem posouzení vady vozidla a jejího vzniku. Znalcem byla zjištěna dvě ložiska hloubkové masivní koroze, rozvoj koroze je postupný, jedná se o chemickou reakci, která má různě rychlý vývoj v závislosti na prostředí, kterému je korodující materiál vystaven, vznik hloubkové koroze z technického hlediska datovat nelze, dle znalce měla být přítomna již při koupi vozidla. V rámci repliky žalobkyně uváděla, že žalovaná minimálně musela vědět o tom, že vozidlo má tvrzené skryté vady, měla znát technický stav vozidla, vozidlo bylo několikrát v servisu, pokud by byla zjištěna skrytá vnitřní koroze, nepochybně by na ni servis upozornil.

2. Svým písemným podáním žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení o realizaci prohlídky vozidla s manželem, realizaci evidenční prohlídky vozidla, o existenci tvrzené vady vozidla spočívající v prasklinách podvozku, jejím zjištění žalobkyní a uplatnění této vady u žalované, s vozidlem měli s manželem jezdit do [měsíc] [rok], kdy končila platnost původní STK, nemohla však novou technickou kontrolu na STK v ČR absolvovat, neboť od března 2020 až do 4. června 2020 byl v důsledku pandemie COVID-19 zakázán vstup do ČR. Rovněž nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. 5. 2020, č. 2020 /698 (Omnibus I) byla prodloužena platnost technických prohlídek, jejichž platnost měla končit v období od 1. 2. 2020 až 31. 8. 2020, o sedm měsíců. Vozidlo tedy nemělo propadlou technickou kontrolu a mohli s ním jezdit dále, technickou kontrolu tak začala řešit právě až v [měsíc] 2020. Při zjištění vady nevěděla žalobkyně, jak postupovat, kdo je za vadu odpovědný, snažila se získat více informací, proto dopis s odstoupením od kupní smlouvy byla schopna zaslat až 18. 8. 2020. Dále žalobkyně uváděla, že v rámci přepsání vozidla na žalovanou byla provedena dne [datum] technická kontrola vozidla, v rámci této byla zajištěna a uvedena jako závada„ povrchová koroze rámu nebo pomocného rámu, která nemá vliv na pevnost konstrukce vozidla“; z tohoto žalobkyně dovozovala, že koroze musela být před prodejem žalovanou nějak odstraněna či zakryta, dle žalobkyně nebyla patrná ani při servisních opravách vozidla v roce [rok]. V průběhu řízení žalobkyně změnila žalobu, kdy se žalované částky domáhala i z titulu nároku na přiměřenou slevu z ceny vozidla, nebude-li prokázáno včasné oznámení vady vozidla žalobkyní a bude prokázáno, že žalovaná musela vědět o vnitřní korozi rámu vozidla.

3. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že žalobu nepovažuje za důvodnou a opodstatněnou. Namítala rovněž, že žalobkyně vadu vozidla vytkla opožděně. Žalobkyně byla dopisem žalované ze dne [datum] vyzvána k návštěvě odborného servisu z důvodu vyloučení skrytých vad vozidla, což žalobkyně neučinila. V případě koroze se dle žalované nemůže jednat o vadu, ale o úměrný stav vozidla. Popírala, že by do podvozku vozidla zasahovala, nic neodstraňovala, nečistila a ani nezakrývala. Namítala, že protokol o technické prohlídce ze dne [datum] žalobkyni předala, této je jeho obsah znám, když z něj konstatovala skutečnosti o korozi, odkazovala na znalecký posudek a výskyt koroze jako běžný jev. Odkazovala na e-mailové sdělení žalobkyně ze dne [datum], ve kterém jí sdělovala, že kontaktovala specialistu na znalecké posudky technického stavu vozidel a objednala odbornou zprávu - posudek ohledně technického stavu vozidla. Rovněž ve svých následných vyjádřeních v rámci jednání žalovaná namítala, že uplatnění tvrzené vady na vozidle ze strany žalobkyně nebylo včasné; namítala opožděnou notifikaci tvrzené skryté vady ze strany žalobkyně. S požadavkem žalobkyně na úhradu žalované částky eventuálně jako nároku na slevu z ceny vozidla nesouhlasila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

4. Mezi účastníky řízení bylo učiněno nesporným uzavření kupní smlouvy ke shora uvedenému vozidlu ze dne [datum] (č.l.4), kdy téhož dne došlo k zaplacení kupní ceny ve výši 220 000 Kč a předání vozidla žalobkyni. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně dopisem ze dne 18. 8. 2020 odstoupila od uzavřené kupní smlouvy (č.l. 8) z důvodu praskliny na podvozku vozidla, kdy tento byl žalované doručen, rovněž zaslání dopisu zástupce žalobkyně ze dne 8. 3. 2021, kdy se jednalo o předžalobní upomínku. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Soud má za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě které žalovaná prodala žalobkyni vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [VIN kód], rok výroby [rok], stav tachometru 186 000 km, za kupní cenu 220 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila žalované při uzavření kupní smlouvy, kdy zároveň při uzavření kupní smlouvy došlo k předání vozidla žalobkyni, v kupní smlouvě nebylo uvedeno, že by vozidlo bylo prosté vad. Žalobkyně si předem vozidlo prohlédla, na vozidle nezjistila žádné zjevné vady. V den uzavření kupní smlouvy byla za účelem přepisu vlastníka vozidla provedena u [právnická osoba] evidenční prohlídka vozidla, ze které byla pořízena fotodokumentace vozidla, za tuto žalobkyně uhradila částku 450 Kč. Technická prohlídka vozidla byla provedena dne [datum] a byla platná do [měsíc] 2020 Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné kupní smlouvy, shodných tvrzení účastníků, výpovědi a tvrzení žalobkyně, z technického průkazu vozidla (rovněž jeho duplikátu) a dokladu za úhradu prohlídky vozidla.

5. Z účastníky předložené korespondence účastníků (včetně jejich zástupců), reklamačního protokolu, zakázkových listů a výpovědi žalobkyně bylo soudem zjištěno, že v [měsíc] [rok] žalobkyně prostřednictvím autoservisu provedla na předmětném vozidle opravu motoru, provedla reklamaci závady u [právnická osoba], závada nebyla uznána, následně byla provedena i výměna ložiska kola; vozidlo bylo opravováno v roce [rok] v servisu u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Sdělením zaslaným formou e-mailové zprávy dne [datum] žalobkyně informovala žalovanou, že kontaktovala specialistu na znalecké posudky technického stavu vozidel a objednala odbornou zprávu - posudek ohledně technického stavu vozidla. Dne [datum] byla žalobkyně žalovanou vyzvána k návštěvě odborného servisu z důvodu vyloučení skrytých vad vozidla. Dne 18. 8. 2020 žalobkyně písemně odstoupila od předmětné kupní smlouvy, a to, jak uvedla, z důvodu vady vozidla – praskliny na podvozku (šasi) vozidla, která činí vozidlo neupotřebitelné, vozidlo je v případě provozu životu nebezpečné, neprojde technickou prohlídkou. Žalobkyně v odstoupení od kupní smlouvy rovněž uvedla, že se jednalo o skrytou závadu, která měla být záměrně zakryta barvou, nemohla tak poškození zjistit dříve. Požádala o vrácení uhrazené kupní ceny 220 000 Kč. Žalovaná svým dopisem ze dne 2. 9. 2020 odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy neakceptovala, nepovažovala jej za opodstatněné, ohradila se proti tvrzením žalované v odstoupení od kupní smlouvy.

6. Z výpovědi žalobkyně bylo soudem zjištěno, že vozidlo v souvislosti s jeho koupí s manželem prohlíželi dvakrát, podruhé v den koupě vozidla, tento den byla prováděna evidenční prohlídka vozidla, technici jim ke stavu vozidla nic nesdělovali. O speciální prohlídku vozidla žádného odborníka nepožádali. Nevšimli si s manželem na spodku vozidla žádné koroze, dle názoru žalobkyně mělo mít vozidlo zespodu nový nástřik. Neprováděli žádnou údržbu rámu vozidla, když bylo vozidlo v servisu kvůli uváděným opravám, nežádala výslovně o prohlídku rámu. S ohledem na to, jak rám vizuálně vypadal, nepovažovali za nutné jej nechat odborně prohlédnout, případně opravit. V souvislosti s tvrzenými závadami vozidla zjištěnými v roce [rok] se obrátila na advokáta [titul] [příjmení] v [obec], ten jí doporučil nechat kompletně prohlédnout vozidlo a vše nalezené opravit. Ačkoliv žalovanou e-mailem ze dne [datum] informovala o tom, že kontaktovala specialistu na znalecké posudky technického stavu vozidel a objednala u něho odbornou zprávu – posudek ohledně technického stavu vozidla, s ohledem na doporučení [titul] [příjmení], aby nechala celé vozidlo kompletně prohlédnout, aby byl zjištěn kompletně technický stav vozidla, znalecký posudek na posouzení technického stavu vozidla vypracovat nenechala, rozmyslela si to. Rovněž potvrdila, že v rámci oprav vozidla v servisech bylo opravováno to, co bylo uvedeno v zakázkových listech. S vozidlem jezdil až do [měsíc] 2020 její manžel, vozidlo bylo používané k dopravě dětí do školy, odvezení nákladů, při stěhování. První dva týdny v [měsíc] 2020 měla žalobkyně dovolenou, byla s vozidlem v servise v [obec] u pana [příjmení], neboť plánovala technickou prohlídku vozidla kvůli technické kontrole. Ještě před návštěvou servisu pana [příjmení] si začátkem [měsíc] 2020 všimla, že u levého zadního kola se vytvořila bublina z barvy, tato upadla, viděla tam prasklinu. Pan [příjmení] si prohlédl auto zespodu, upozornil ji na defekty podvozku (šasi), sdělil jí, že je to koroze a že došlo k poškození rámu, že vozidlo je nebezpečné k užívání, vozidlo se může v průběhu jízdy přelomit, z jeho sdělení pochopila, že došlo k prasklinám rámu. Ze sdělení pana [příjmení] považovala závadu vozidla za podstatnou. V rámci jednání se znalcem [celé jméno znalce] v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku jim znalec uváděl, že nástřik byl jenom jeden, že základní barva byla jenom jedna. Žalobkyně se rovněž snažila objasnit, proč technickou prohlídku vozidla nezrealizovala dříve, případně ihned po otevření hranic, kdy argumentovala tím, že v důsledku opatření v rámci pandemie COVID-19 byly hranice mezi ČR a [země] zavřené, a to od března do června 2020, byla udělena výjimka s prodlením v technických kontrolách, musela chodit do práce, řešila to až v rámci dovolené.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jedná o manžela žalobkyně, jedná se o cizince. Tento potvrdil, že v souvislosti s koupí vozidla toto prohlížel, a to i zespodu, jevilo se mu jako nalakované. Z rešerší o tomto modelu vozidla věděl, že se doporučuje zaměřit se na rám vozidla, ten dle svědka vypadal jako nový. Potvrdil, že s žalobkyní vozidlo nenechali prohlédnout odborníkem, rám vozidla nijak neudržovali, rovněž potvrdil tvrzení žalobkyně o opravách vozidla v roce [rok]. Po příchodu pandemie COVID-19 technickou prohlídku vozidla nepovažovali za potřebné provést, děti nechodily do školy, žili na [země], nemohli cestovat do ČR, takto neřešili až do doby, než děti měly jít do školy, nebyli v žádném spěchu. Počátkem [měsíc] 2020 odpadla barva na rámu a objevila se zrezivělá díra, věděli, že musí s vozidlem na technickou prohlídku, žalobkyně jela s vozidlem k mechanikovi do [obec], žalobkyně jej následně informovala o zjištění mechanika.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že tento posudek vypracoval na žádost žalobkyně. Znalec vozidlo prohlédl dne [datum] v bydlišti žalobkyně v [obec] [anonymizována dvě slova], vozidlo v té době mělo najeto 203 649 km, platnost technické kontroly vozidla byla do dubna 2020. Jako vlastník vozidla byla dle technického průkazu vozidla evidována žalobkyně. Prohlídka byla zaměřena především na stav nosného rámu, kdy znalec měl posoudit vadu spočívající v korozi rámu, zejména s ohledem na dobu jejího vzniku a možnost odstranění vady včetně nákladů. Ohledně stavu rámu bylo znalcem zjištěno, že rám je původní, dle znalce nebyl v minulosti dodatečně ošetřovaný, je provozně zkorodovaný na celé ploše v různém rozsahu, byla zjištěna dvě ložiska hloubkové masivní koroze rámu v oblasti mezi nádrží paliva a zadní nápravou na obou stranách rámu, provozní koroze v různém rozsahu po celé ploše rámu. Rozvoj koroze je postupný, jedná se o chemickou reakci, která má různě rychlý vývoj v závislosti na prostředí, kterému je korodující materiál vystaven. Zjištěná koroze narušuje celistvost rámu. K prasklinám došlo v důsledku ztráty celistvosti materiálu vlivem koroze. Vznik hloubkové koroze z technického hlediska přesně datovat nelze, jedná se o postupný proces -chemickou reakci, jedná se o vadu vážnou a nebezpečnou, vozidlo je tak nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích. Z faktury znalce a oznámení o provedení příkazu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně uhradila za vypracovaný znalecký posudek dne [datum] částku 8 894 Kč.

9. Z výslechu znalce bylo zjištěno, že znalec měl posoudit stav nosného rámu vozidla, zjistil, že tento vykazoval korozi, na dvou místech se jednalo o hloubkovou korozi, dle jeho zjištění bylo vozidlo v tu dobu nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, došlo k poškození rámu, jedinou možnou opravou byla výměna rámu, tato oprava však není rentabilní. Dle znalce japonská vozidla, tedy i předmětné vozidlo, mají problém s rámem, a to s antikorozní ochranou rámu, rám je největším problémem vozidla. Záruka výrobce bývá dva až tři roky, rámy po tuto dobu vydrží v zánovním stavu, pak ale dochází k rapidnímu zhoršení, znalec se s tímto setkává často. U vozidla s takovým typem rámu jako je [tovární značka] [anonymizováno] se provádí dodatečné antikorozní nátěry, a to primárně zevnitř rámu, kdy znalec popsal, jak se tato údržba provádí, výrobce však nic takového nesděluje, že by se rám takto musel udržovat. Dle zjištění znalce byl na rámu jenom původní originální nátěr, dovodil proto, že rám nebyl dodatečně ošetřován. Rovněž ani dle zjištění znalce žalobkyně neprováděla žádný dodatečný nátěr rámu, sama mu to potvrdila, že rám vypadal v dobrém stavu, ona jej nijak neudržovala a nenechala provádět ani žádnou údržbu tohoto rámu ani žádný odborný zásah. Dle znalce, pokud by se žalobkyně obrátila na odborníka s žádostí o kontrolu, případně údržbu rámu, tento by byl schopen prohlídkou rámu indikovat, pokud by vykazoval vnitřní korozi, tento problém by byl schopen indikovat i znalec, pokud by se na něj žalobkyně obrátila, neboť mezi kolegy znalci je známo, že japonské vozy i vozidlo [tovární značka] má problémy tohoto druhu s rámem. Znalec nezkoumal, zda byl rám udržovaný zevnitř, ale s ohledem na původní nátěr, neexistenci dalších vrstev nátěru, dlouhodobý proces koroze dovodil, že tento započal již před zakoupením vozidla žalobkyní, dovozoval existenci hloubkové koroze již před zakoupením vozidla žalobkyní, kdy toto není laikem pouhým pohledem zjistitelné, přes krustu původního nátěru vše vypadá v pořádku, laik to nepozná. Na rozvoj koroze má vliv prostředí, ve kterém se vozidlo nachází, jak je vozidlo provozováno. Znalec objasnil, že při evidenční prohlídce vozidla se zjišťuje, zda údaje na vozidle odpovídají údajům v technickém průkazu, stav vozidla není zkoumán. Při technické prohlídce, která se provádí jednou za dva roky, se zjišťuje technický stav vozidla, tedy jestli stav vozidla vyhovuje podmínkám provozu na pozemních komunikacích, kdy se zjišťuje i stav rámu vozidla, prohlídka je omezena vizuálním zkoumáním, koroze může být závadou typu B nebo typu C, kdy pokud se jedná o hloubkovou korozi rámu, která narušuje celistvost rámu, tak je to vždy závada typu C, je hodnocena jako vážná závady a vozidlo pozbývá možnosti provozu na pozemních komunikacích. Dle znalce neexistuje mechanismus, jak zpětně zjistit, kdy došlo ke hloubkové korozi, neboť koroze je postupný proces, toliko s ohledem na své zkušenosti a podobu koroze znalec dovodil, že hloubková koroze mohla být přítomna již v době koupě vozidla žalobkyní. Laik není schopen dle názoru znalce poznat, jestli byl použit dodatečný nástřik uvnitř rámu a ani dodatečný nátěr na povrchu rámu. Povrchová koroze rámu u takového vozidla typu a stáří jako předmětné vozidlo je obvyklá a je běžným znakem, projevem tohoto vozidla. Dle názoru znalce odpovídá obezřetnosti běžného kupujícího nechat si odborníkem prohlédnout při koupi vozidlo, a to tím spíše, čím je vozidlo starší; v případě koupě předmětného vozidla by taková obezřetnost byla namístě.

10. Soudem bylo zjištěno, že v důsledku pandemie COVID-19 byl usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 12. 3. 2020 s účinností od 14. 3. 2020 nařízen zákaz vstupu pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí, s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu ČR. Následně bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR s účinností od 27. května 2020 nařízeno ochranné opatření, kterým byl zakázán vstup na území ČR pro vymezené cizince s dále uvedenými výjimkami (pod bodem 1), kdy uvedení občané EU mimo jiné i s trvalým pobytem ve [země] mohli překročit státní hranici mezi ČR a [země], pokud délka jejich pobytu na území ČR nebyla delší než 48 hodin; toto časové omezení bylo následně zrušeno ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví ČR s účinností ode dne 4. června 2020. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/698 ze dne 25. 5. 2020, byla prodloužena platnost technických prohlídek, jejichž platnost měla končit v období od 1. 2. 2020 až 31. 8. 2020, o sedm měsíců.

11. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování provedením žalobkyní navržených důkazů nad rámec důkazů již provedených, včetně výslechu svědků, byl soudem pro nadbytečnost zamítnut, neboť dosavadní provedené dokazování a zjištění z tohoto učiněné soud shledal za dostatečné pro rozhodnutí ve věci, kdy provedení dalších navrhovaných důkazů by nevedlo ke zjištění skutečností podstatných pro rozhodnutí ve věci, a to i s ohledem na dále uvedená zjištění soudu.

12. Soudem byla při posouzení předmětné věci aplikována zejména ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to včetně ustanovení o koupi věci movité dle ust. § 2085 a násl, rovněž právní úprava práv z vadného plnění obsažená v ustanoveních § 2099 a násl. o. z., rovněž s přihlédnutím k ust. § 1921 o. z.

13. Dle ust. § 2082 o. z.„ Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva.“ Dle ust. § 2084 o. z.„ Prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví.

14. Podle ust. § 2095 o. z.„ Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.“ 15.Podle ust. § 2099 o. z.„ Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Podle ust. § 2100 o. z.„ Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později.„ 16.Dle ust. § 2103 o. z.„ Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.“ 17.Dle ust. § 2104 o. z.„ Kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.“ 18.Podle ust. § 2106 odst. 1 o. z.,„ Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Dle ust. § 2106 odst. 2 o. z.„ Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího“, a to až na výjimku v tomto ustanovení uvedenou. Dle ustanovení § 2106 odst. 3 o. z.„ Neoznámí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107“ 19.Podle ust. § 2111 o. z.„ Neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.“ 20.Podle ust. § 2112 odst. 1 o. z.„ Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení„ K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.“ 21.Dle ust. § 1921 odst. 1 o. z.„ Nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje.“ 22.K otázce včasného oznámení vady prodávajícímu kupujícím se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 2488/2020. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že„ Předpokladem uskutečnění práv z odpovědnosti prodávajícího za vady je povinnost kupujícího mu vady oznámit (notifikovat). Předmětem oznámení je každé pochybení (vada) prodávajícího ohledně kvality a kvantity plnění (věci). Kupující musí vadu relativně přesně určit. Smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být uvědomen takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat, tj. např. dodatečným dodáním (výměnou) věci, opravou apod. Oznámení by mělo být určitým způsobem odůvodněno. V zásadě však oznámení nemusí obsahovat nic jiného než poukaz na vadu věci. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil. Režim uplatňování práv z odpovědnosti za vady předpokládá notifikaci (oznámení) vady jako jednostranný projev vůle, který adresuje kupující prodávajícímu. Zákonodárce tím sleduje zájem prodávajícího, neboť časově omezuje uskutečnění uplatňování nároku kupujícím. Notifikovat vadu musí kupující včas. Včasné oznámení vyplývá z § 2112 o. z. Musí se tak stát bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl vadu při prohlídce nebo jinak s využitím dostatečné péče zjistit. Používá-li zákonodárce formulaci "bez zbytečného odkladu", znamená to relativně velmi krátkou lhůtu nepřekračující několik dní od zjištění vady. Vyděluje tak z obecného režimu nároků z odpovědnosti za vady právo na odstoupení od smlouvy, které podřizuje vlastnímu režimu. Odstoupení od smlouvy je ultima ratio řešení nároku kupujícího. Proto zákonodárce jako sankci za včasné neoznámení vady stanoví prekluzi. Zřetelně tak odlišuje ostatní druhy nároků z odpovědnosti z vad, jejichž včasné neoznámení stíhá pouhou sankcí promlčení. Neoznámením vady či včasným neoznámením vady právo kupujícího z odpovědnosti prodávajícího za vady odstoupit od smlouvy zaniklo.“ Dále Nejvyšší soud v citovaném rozsudku odkázal na výklad pojmu„ bez zbytečného odkladu“ v uvedených rozhodnutích Nejvyššího soudu (sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, sp. zn. 25 Cdo 4634/2008, sp. zn. 23 Cdo 113/2012). V rozhodnutích ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 32 Odo 37/2005 a ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1161/2019 Nejvyšší soud dospěl k závěru, že„ pokud kupující prodávajícímu neoznámí vady včas, zanikne mu právo odstoupit od smlouvy. V situaci, kdy kupující oznámí prodávajícímu vady zboží opožděně, není oprávněn odstoupit od smlouvy (a nevzniká mu tak právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého ze zaniklé kupní smlouvy). Od tohoto závěru, k němuž Nejvyšší soud dospěl i v dalších svých rozhodnutích (srov. například jeho rozsudky ze dne 11. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 459/2006, a ze dne12. 12. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2169/2013), a který zcela bez výhrad sdílí i právní teorie (srov. Bejček, J. Odpovědnost za vady a kupní smlouva. Časopis Obchodní právo č. 5, ročník 1993, str. 8, dále Jäger, M., Navrkal, O. Oznámení o vadách podle obchodního zákoníku. Časopis Právní fórum č. 11, ročník 2009, str. 485), neměl dovolací soud rozumného důvodu se odchýlit ani v souzené věci.“ 23.S ohledem na výše uvedené judikatorní závěry lze tedy učinit dílčí závěr, že v případě, kdy kupující nenamítne vadu předmětu koupě včas, zanikne jeho právo na odstoupení od smlouvy (§ 2111 o. z.), dojde k prekluzi tohoto práva. Pojmem„ včas (bez zbytečného odkladu)“ je pak nutno vykládat s ohledem na skutečnost, zda se jedná o vadu zjevnou či skrytou, kdy ve vztahu ke skryté vadě je nutno skrytou vadu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl tuto vadu při dostatečné péči zjistit (subjektivní lhůta); nejpozději do dvou let od odevzdání věci (objektivní lhůta) viz ust. § 2112 odst. 1 o.z., jinak soud právo z vadného plnění nepřizná, a to k námitce prodávajícího, že vada nebyla uplatněna včas (§ 2112 odst. 2 o. z.).

24. Soud hodnocením provedených důkazů dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dospěl ke zjištění, že předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení byla koupě staršího ojetého vozidla, výše specifikovaného, v souvislosti s jeho zakoupením žalobkyně neprovedla žádnou odbornou prohlídku vozidla, spokojila se s laickou prohlídkou, kterou provedli s manželem. Evidenční prohlídka vozidla, která byla provedena v den zakoupení vozidla, nebyla určena ke zjištění technického stavu vozidla, ale sloužila toliko jako podklad k přepisu vozidla v rámci správního řízení (v tomto směru soud odkazuje i na vyjádření znalce), tomuto byla uzpůsobena i pořízená fotodokumentace. Ze shodného vyjádření účastníků na vozidle v době prodeje nebyla patrná hloubková koroze. S ohledem na znalecký posudek a výslech znalce dospěl soud ke zjištění, že v době prodeje vozidla započal již chemický proces, který vedl k hloubkové korozi a následné vadě na vozidle uplatněné žalobkyní, a to narušení celistvosti rámu hloubkovou korozí (prasklinám na podvozku), pro kterou žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila. Pokud žalobkyně předmětnou vadu vozidla, kterou shledávala za podstatnou a pro kterou od kupní smlouvy odstoupila, notifikovala u žalované dne 18. 8. 2020, s ohledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti tak dle soudu neučinila včas, tedy„ bez zbytečného odkladu“ poté, co ji mohla při dostatečné péči zjistit, kdy soud dospěl k závěru, že v případě uplatněné vady se jednalo o vadu skrytou, představující podstatné porušení smlouvy. Opožděnou notifikaci vady žalobkyní žalovaná opakovaně namítala.

25. Z výpovědi samotné žalobkyně bylo soudem zjištěno, že se o předmětné vadě vozidla dozvěděla během prvních čtrnácti dnů v [měsíc] 2020, kdy se rozhodla připravit vozidlo na technickou prohlídku a navštívila proto servis v [obec]. Právě v tuto dobu se o vadě vozidla a její povaze, jak sama vypověděla, dozvěděla. Zjištěnou vadu avšak oznámila (notifikovala) právě až dopisem ze dne 18. 8. 2020, kdy současně uplatnila jako právo z vadného plnění odstoupení od kupní smlouvy, což žalované rovněž oznámila. S ohledem na výše uvedené zejména judikatorní závěry, kdy za lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ je nutno považovat lhůtu v řádech dnů, však dle názoru soudu neoznámila žalované vadu vozidla včas, když zjištěnou vadu oznámila více než měsíc poté, co ji fakticky zjistila. K oznámení vady přitom postačuje pouze odkaz na vadu věci, případně jak se projevuje (viz výše), k tomu postačuje i laický dopis, není nutno uvádět ani příčiny vady, není nutno vady dokladovat znaleckým posudkem a ani odborným vyjádřením; přičemž pokud není vada vytknuta bez zbytečného odkladu, není nutné se tak zabývat samotnou existencí vad (v tomto soud odkazuje na rozsudek Krajského soud v Ostravě č.j. 71 Co 13/2022-240 ze dne 27. 10. 2021). Dle názoru soudu prodlení žalobkyně s oznámením vady žalované neodůvodňuje její tvrzení, že nevěděla, jak situaci řešit, co prasklina znamená, zda je to vada a snažila se zjistit co nejvíce informací. Pakliže si žalobkyně zvolila právo na odstoupení od smlouvy, v důsledku včasného neoznámení vady ze strany žalobkyně, jak vyžaduje ustanovení § 2112 o. z., došlo k prekluzi tohoto práva na odstoupení od smlouvy dle ust. § 2111 o. z., přičemž žalovaná opakovaně namítala, že vada nebyla žalobkyní uplatněna včas. Soud rovněž upozorňuje i na skutečnost, že v případě skryté vady musí být vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit. Přestože vozidlo bylo v roce [rok] podrobeno několika servisním opravám, provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalobkyně v rámci oprav vozidla požadovala kontrolu rámu vozidla, což potvrdila samotná žalobkyně. Ačkoliv již v [měsíc] [rok] informovala žalobkyně žalovanou o tom, že objednala znalecké posouzení technického stavu vozidla, od tohoto svého záměru nakonec upustila. Soud dospěl rovněž k závěru, že pakliže by bylo vozidlo tomuto znaleckému zkoumání podrobeno, již tehdy mohla žalobkyně zjistit vadu vozidla, pro kterou následně od kupní smlouvy odstoupila, a to s ohledem na vyjádření znalce [celé jméno znalce], že znalec by hloubkovou korozi rámu byl schopen indikovat. Soud zároveň poukazuje i na liknavost žalobkyně s přípravou vozidla na technickou prohlídku. Soud si je vědom komplikací, které s sebou přinesla pandemie COVID-19, avšak i po tuto dobu byly servisy a podobná zařízení v provozu, přičemž pokud žalobkyně argumentovala uzavřením hranic mezi ČR a [země], toto jí nebránilo v přípravě vozidla na následnou technickou prohlídku. Soud poukazuje na výpověď manžela žalobkyně, ze které bylo zjištěno, že s žalobkyní nepociťovali potřebu to v tu dobu řešit. Soud proto z výše uvedených zjištění dovozuje, že při dostatečné péči, kterou však žalobkyně nevyvinula, mohla namítanou vadu vozidla zjistit ještě i před [měsíc] 2020, kdy ji fakticky zjistila.

26. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by žalovaná o tvrzené skryté vadě věděla, že by korozi nějak zakrývala, vyčistila či odstraňovala (v odstoupení od kupní smlouvy žalobkyně uváděla, že závady byly zakryté barvou, aby nebyly vidět). V tomto směru soud poukazuje na výslech znalce, který při znaleckém zkoumání vozidla nic takového nezjistil. Znalec se vyjadřoval k obtížnosti zjištění hloubkové koroze vozidla, kdy laikem toto není seznatelné. Nebylo tak prokázáno, že by žalovaná jako prodávající o této vadě věděla nebo musela vědět. Z dokazování nebylo ani zjištěno, že by bylo žalovanou v souvislosti s prodejem vozidla tvrzeno, že by vozidlo bylo prosté vad. Pakliže bylo žalobkyní tvrzeno, že v rámci předchozí technické prohlídky byla zjištěna povrchová koroze vozidla, toto tvrzení žalovaná nijak nezpochybňovala. Dle vyjádření znalce povrchová koroze rámu vozidla takového typu a stáří je však obvyklým a běžným stavem, nejedná se tak o vadu vozidla. S ohledem na tyto skutečnosti a shora uvedené závěry soud proto nepovažoval za nutné vyžádat protokol o technické prohlídce ze [datum], jak navrhovala žalobkyně, proto byl tento důkazní návrh zamítnut.

27. Pokud se žalobkyně domáhala eventuálně přiznání uplatněného nároku i z titulu slevy z kupní ceny, soud dospěl k závěru, že ani z titulu tohoto práva z vadného plnění by nebylo možné žalovanou částku přiznat, neboť i v případě tohoto práva z vadného plnění je v souladu s ust. § 2112 odst. 1 o. z. nutno oznámit kupujícím vadu„ bez zbytečného odkladu“, což se dle názoru soudu, jak je výše uvedeno, nestalo. Soud zároveň upozorňuje na skutečnost, že žalobkyně si současně s oznámením vady žalované zvolila právo na odstoupení od smlouvy, což žalované oznámila. Dle ust. § 2106 odst. 2 o. z. provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího, přičemž pakliže se žalobkyně v rámci žaloby eventuálně domáhala slevy z kupní ceny, nebylo prokázáno, že by s touto změnou žalobkyně souhlasila, ostatně v případě odstoupení od smlouvy toto s ohledem na povahu tohoto právního jednání ani nepřipadá v úvahu. S ohledem na výše uvedené nezbylo soudu, nežli žalobu zcela zamítnout, neboť soud neshledal žalobou uplatněný nárok za důvodný, a to včetně nároku na náhradu za vypracovaný znalecký posudek.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná měla plný úspěch ve věci, má tak vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se z nákladů zastoupení žalované advokátem. Při určení odměny za zastoupení vycházel soud z ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého činí odměna za zastoupení advokátem za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření a účast na jednání soudu dne 31. 3. 2022, dne 22. 11. 2022 (v tento den v rozsahu 3 úkonů s ohledem na délku jednání) a dne 5. 1. 2023) po 9 220 Kč, celkem 64 540 Kč. Náhrada hotových výdajů zástupce žalované podle ust. § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu za uvedených 7 úkonů právní služby po 300 Kč odpovídá částce 2 100 Kč. Odměna nebyla přiznána za zastoupení u jednání dne 16. 9. 2022, které se nekonalo, o čemž byli účastníci předem informováni, rovněž sepis vyjádření ze dne 20. 5. 2022 nebyl soudem posouzen jako účelný, neboť žalovaná v tomto uváděla v podstatě obdobné skutečnosti, které uvedla v předchozím vyjádření. Náhrada nákladů řízení byla dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána spolu s DPH ve výši 21 %, tedy částkou 13 994 Kč, neboť žalovanou zastupující advokát je registrován jako plátce DPH. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.