8 C 519/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 634 834 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 634 834 Kč s úrokem z prodlení se zcela zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalované částku 108 029 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 25. 9. 2020, ve znění jejích doplnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 634 834 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 390 956 Kč za dobu od 23. 2. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 243 878 Kč za dobu od 15. 11. 2019 do zaplacení s tím, že žádostí ze dne [datum] žalovaná neúspěšně požádala [stát. instituce] (dále jen„ [zkratka státní instituce]“) o poskytnutí dotace v rámci programu„ [název projektu] [anonymizováno 7 slov]“ na projekt„ [název projektu] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, žádost včetně příloh si připravila žalovaná sama, podmínky pro přiznání dotace v rámci výzvy v roce 2015 byly totožné jako ve stejném programu v roce 2017 (viz dále), v návaznosti na neúspěšné podání žádosti o dotaci ze strany žalované v roce 2015 na návrh této uzavřely strany sporu dne [datum] smlouvu o poskytování služeb, podle které měla žalobkyně poskytovat žalované služby dotačního monitoringu a zpracování žádosti o dotaci, služby administrace veřejné zakázky a služby administrace projektu financovaného z dotace, konkrétně vybudování evakuačních výtahů a únikových požárních cest pro domov seniorů provozovaný žalovanou, když podmínky poskytování sjednaných služeb byly konkretizovány v přílohách smlouvy, žalobkyně se takto zavázala, že pro žalovanou zpracuje žádost o dotaci a tuto připraví k podání, bude poskytovat v průběhu procesu přípravy a podání této žádosti o dotaci odborné poradenství a odbornou pomoc a povede jménem žalované jednání s příslušnými orgány. Po uzavření smlouvy započala žalobkyně s poskytováním služeb dotačního monitoringu a zpracování žádosti o dotaci, jejíž finální znění bylo datováno dnem [datum], připravila veškerou dokumentaci nezbytnou k podání žádosti o dotaci, tato žádost pak byla žalovanou odsouhlasena prostřednictvím jejích jednatelů [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], součástí investičního záměru bylo mj. sdělení, že žalovaná vyjednává převod a odkup pozemku a stavby, na které má být dotace poskytnuta a nejpozději do vydání rozhodnutí o žádosti o dotaci bude žalovaná vlastníkem pozemku spolu s objektem, žalobkyně byla (dle jejích tvrzení) ze strany žalované ubezpečována, že uvedená otázka majetkoprávních vztahů bude vyřešena do doby skončení výběrového řízení, pokud v průběhu realizace žalovaná svůj záměr změnila, pak žalobkyně o této změně nebyla vyrozuměna a nadále pracovala s informací, že dojde k sjednocení vlastnických práv k pozemku a stavebního objektu. Na základě odpovídající řádné činnosti žalobkyně [zkratka státní instituce] dne [datum rozhodnutí] vydalo pod [číslo jednací] registraci akce [číslo] stran vybudování evakuačních výtahů a únikových požárních cest pro domov seniorů, na jejímž základě bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace žalované ve výši 8.077.607 Kč. Výše odměny za poskytnuté služby – zpracování a podání žádosti o dotaci byla dle dalších žalobních tvrzení sjednána podle [čl. číslo] přílohy [číslo] smlouvy tak, že žalovaná uhradí žalobkyni za poskytnuté služby odměnu ve výši 10.000 Kč, a to do 10 dnů od předání kompletní žádosti o dotaci žalované - tuto částku žalovaná žalobkyni uhradila, a ve výši 4 % z následně přiznané částky dotace, zde do 10 dnů od doručení kladného rozhodnutí o přiznání dotace (ceny za služby byly uváděny bez DPH s tím, že tato daň bude následně připočtena v zákonné výši). Vzhledem k tomu, že žalované byla přiznána dotace ve výši 8.077.607 Kč, vznikl žalobkyni nárok také na druhou část odměny (viz výše), a to v rozsahu částky 323.104,28 Kč, spolu s DPH v celkové výši 390.956 (vč. DPH), splatné uplynutím 10. dne po doručení rozhodnutí o přiznání dotace – dnem [datum]. Na základě uvedeného vystavila žalobkyně žalované dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku uvedenou částku 390 956 Kč, tuto zaslala žalované elektronicky, leč žalovaná požadovanou částku žalobkyni neuhradila, naopak dopisem ze dne 4. 6. 2019 odstoupila od uzavřené smlouvy o poskytování služeb pro ztrátu důvěry v žalobkyni, její odbornost a profesionalitu, dalším dopisem ze dne 24. 6. 2019 žalovaná žalobkyni oznámila, že částku požadovanou ve vystavené faktuře neuhradí, žalobkyně reagovala tak, že dne 14. 8. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě částky 390 956 Kč s příslušenstvím do 25. 8. 2019 a dále k poskytnutí součinnosti, odstoupení od smlouvy shledala neurčitým a takto neplatným, neboť nebylo zřejmé, jakou smluvní povinnost měla žalobkyně porušit, notabene na straně žalobkyně k žádnému porušení smlouvy nedošlo, žalovaná však dne 28. 8. 2019 žalobkyni oznámila, že jí nárok na zaplacení odměny nevznikl a její výzvu k poskytnutí součinnosti považuje za bezpředmětnou.

2. Žalobkyně v rámci dalších žalobních tvrzení zdůraznila, že se rovněž zavázala připravit žalované podklady, odborné poradenství a podporu k realizaci výběrového řízení, čemuž dostála tím, že kompletní zadávací dokumentaci zaslala žalované k vyjádření dne 24. 3. 2019, současně požádala žalovanou o poskytnutí nezbytné součinnosti pro dokončení zadávací dokumentace tak, aby žalovaná určila obsahovou náplň zadávací dokumentace dle jejích potřeb a zájmů, technických možností apod., žalovaná však potřebnou součinnost odepřela Za situace, kdy žalobkyně neuznala odstoupení žalované za platné, vyzvala následně dne 14. 8. 2019 žalovanou k poskytnutí součinnosti s upozorněním, že pokud výzvě nevyhoví, bude smlouva žalobkyní vypovězena a bude požadovat úhradu paušální částky ve výši 40.000 Kč jako náhradu vynaložených nákladů, naopak v případě poskytnutí řádné součinnosti bude žalobkyně moci dokončit svou činnost při administraci veřejné zakázky a může dojít k vyhlášení výběrového řízení. Vzhledem k neposkytnutí součinnosti ze strany žalované vypověděla žalobkyně dne 19. 9. 2019 rámcovou smlouvu, výpověď byla žalobkyni doručena dne 24. 9. 2019.

3. Další část svého nároku žalobkyně spojila s tvrzením, že vzhledem k tomu, že byla nucena rámcovou smlouvu vypovědět resp. z důvodů na straně žalované předčasně vypovědět, vznikl jí podle čl. [číslo] odst. [číslo] přílohy [číslo] smlouvy nárok na úhradu paušální odměny za dosud vynaloženou činnost ve výši 40 000 Kč, s DPH v celkové výši 48 400 Kč. Žalobkyně dále poukázala na to, že podle smlouvy a její přílohy [číslo] se zavázala, že pro žalovanou zajistí administraci projektu [číslo] zejména že zpracuje úvodní analýzy předložené dokumentace a doporučení dalšího postupu, zpracuje žádost o platbu, monitorovací zprávy, závěrečné zprávy, atd., pak ve shora cit. výzvě ze dne 14. 8. 2019 byla žalovaná současně upozorněna na následky spojené s předčasným ukončením rámcové smlouvy výpovědí, dojde-li k marnému uplynutí lhůty k poskytnutí součinnosti, včetně toho, že žalované bude v souladu s [čl. číslo odst. číslo] přílohy [číslo] rámcové smlouvy vyúčtována paušální odměna ve výši 2 % z přiznané dotace, jakož i náhrada vynaložených hotových nákladů. Za situace, kdy žalobkyně dne 19. 9. 2019 vypověděla v souladu s [anonymizována dvě slova]) rámcové smlouvy tuto z důvodů na straně žalované, vznikl žalobkyni podle [čl. číslo odst. číslo] přílohy [číslo] rámcové smlouvy nárok na úhradu paušální odměny ve výši 2 % z přiznané dotace a náhradu vynaložených hotových nákladů ve výši 161 552 Kč, s DPH pak ve výši 195 478 Kč. K úhradě této částky a částky 48 000 Kč vyzvala žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 31. 10. 2019, se stanovením lhůty splatnosti 10 dnů ode dne doručení, pokud byla výzva doručena žalované dne 4. 11. 2019, pak se tato částka stala splatnou ke dni 14. 11. 2019. V návaznosti na výše uvedené uplatnila žalobkyně rovněž nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužných částek, a to s poukazem na čl. [číslo] odst. [číslo] rámcové smlouvy.

4. Žalobkyně během celého řízení kategoricky setrvávala na hodnocení čl. [číslo] [odst. číslo] přílohy [číslo] rámcové smlouvy a dalších obdobných článků tak, že pokud se zde hovořilo o kladném rozhodnutí příslušného orgánu o přiznání dotace, rozumí se tím jakékoliv rozhodnutí příslušného orgánu, z něhož vyplývá, že na základě podané žádosti o dotaci je dotace, případně její část pro žalovanou schválena či této přiznána, rozhodnutí o registraci akce je právě takovým kladným rozhodnutím o přiznání dotace, nicméně i v případě, že by takový výklad soud nesdílel, je žalobkyní uplatněný nárok důvodným z hlediska čl. [číslo] odst. [číslo] přílohy [číslo] rámcové smlouvy, čl. [číslo] odst. [číslo] přílohy [číslo] čl. [číslo] odst. [číslo] přílohy [číslo] rámcové smlouvy, neboť přes řádnou činnost žalobkyně došlo k nepřiznání dotace pro jednání žalované; uvedená ustanovení cílí na případy, kdy smluvní partner žádost o přiznání dotace řádně a včas nepodá, tuto žádost vezme zpět, nebude v řízení o přiznání dotace řádně pokračovat, případně jiným jednáním či opomenutím způsobí, že dotace nebude přiznána, toto je tedy zmařeno jednáním klienta, jež žalobkyně nemůže ovlivnit, jedná se zejména o neposkytnutí potřebné součinnosti nebo rozhodnutí klienta dále nepokračovat v řízení o žádosti o dotaci. Žalobkyně až následně v rámci plnění svých povinností dle rámcové smlouvy z přípisu [stát. instituce] zjistila, že žalovaná odstoupila od realizace projektu a investiční akce dopisem ze dne 23. 6. 2019 a tato akce byla tímto způsobem ukončena.

5. Žalovaná naopak shledávala nedůvodnost podané žaloby zejména vzhledem k tomu, že dotace nebyla žalované poskytnuta, od samého počátku bylo žalobkyni známo, že žalovaná s ohledem na majetkoprávní vztahy nesplňuje základní podmínky stanovené [zkratka státní instituce], od samého počátku byla žalovaná informována ze strany [titul] [jméno] [příjmení], jednajícího za [zkratka státní instituce], že žádost nebude kladně vyřízena pro nesplnění hlavní podmínky pro poskytnutí dotace, neboť žalovaná jako provozovatel domova seniorů nebyla a není současně vlastníkem budovy, na tuto skutečnost byla ostatně žalobkyně upozorněna i ze strany žalované a opakovaně dotazována, avšak za vylučovací kritérium považovala jen zástavu na pozemku, nikoli odlišnost osoby vlastníka nemovitostí se žalovanou jako žadatelem o dotaci. Žalovaná hodnotila žalobkyni jako osobu disponující naprostou neznalostí uvedené problematiky, když nedokáže odlišit rozhodnutí o registraci akce a rozhodnuti o poskytnuti dotace, registrace akce neznamená, že žádost o dotaci bude kladně vyřízena a dotace bude poskytnuta, pokud výše odměny žalobkyně byla dle přílohy [číslo] smlouvy sjednána ve výši 4 % přiznané částky dotace, nárok žalobkyni nevznikl, neboť skutečně nebyla dotace žalované přiznána. Žalovaná dopisem ze dne 4. 6. 2019 účinně od smlouvy odstoupila, v případě předčasného ukončení rámcové smlouvy z důvodů na straně žalobkyně tato nese vynaložené náklady ze svého a na odměnu za svou činnost nárok nemá. Následně rozporoval další tvrzení žalobkyně, totiž že podmínky pro přiznání dotace v rámci výzvy v roce 2015 a v rámci výzvy téhož programu v roce 2017 byly totožné, zásadní odlišnost byla právě stran požadavků na vlastnické vztahy poskytovatele sociálních služeb a vlastníka nemovitosti, kde jsou sociální služby poskytovány. K námitce žalované, že poskytovatel sociálních služeb není vlastníkem nemovitostí, byl investiční záměr v bodu [číslo]„ [název bodu] [anonymizováno] změněn a opravený byl dne 23. 3. 2017 e-mailem zaslán ke kontrole, takto upravený investiční záměr měla žalovaná za odsouhlasený, žalobkyně nikdy nebyla ze strany žalované ubezpečována, že otázka majetkoprávních vztahů bude vyřešena do doby skončení výběrového řízení, žalovaná byla naopak ze strany žalobkyně ujišťována, že stávající stav vlastnictví nemovitých věcí není na překážku poskytnutí dotace a je nutné pouze vyřešit otázku zástav váznoucích na nemovitostech, žalobkyně ani nikdy neuvažovala o možnosti změny vlastnického práva k nemovitostem.

6. Soud po provedeném dokazování, s odkazem na to, co strany nesporovaly, může na základě dále uvedených důkazních prostředků konstatovat, že předcházející projekt, týkající se vybudování evakuačního lůžkového výtahu, nesl v rámci programu [označení programu] [anonymizováno] označení podprogramu [označení programu] [anonymizováno] a ze strany žalované byla snaha o realizaci projektu započata žádostí o poskytnutí dotace ze dne [datum]; je zřejmé, že snaha nebyla korunována úspěchem. Následně po uzavření smlouvy o poskytnutí služeb mezi žalobkyní a žalovanou (jako klientem), kdy tato smlouva byla dle výslovného vyjádření uzavřena jako příkazní smlouva podle § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (příkazník se zavazuje obstarat záležitost příkazce…) a kdy se žalobkyně zavázala pro žalovanou poskytnout dotační monitoring a zpracování žádosti o dotaci, administrovat veřejné zakázky a administrovat projekt financovaný z dotace, byla žádost o dotaci podána s datem [datum]. Žádost byla cílena do programu [označení a název programu] [anonymizováno 13 slov] a týkala se vybudování evakuačních výtahů a únikových požárních cest pro domov seniorů. Jak dále z jednotlivých písemností spisu vedeného u [zkratka státní instituce] pod sp. zn. [číslo] [anonymizováno] soud zjistil, žalovaná i v této době vystupovala v postavení registrovaného poskytovatele sociálních služeb, jak bylo určeno i rozhodnutím [státní instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [anonymizováno], v rámci investičního záměru bylo uvedeno, že žalovaná vyjednává převod a odkup pozemku a stavby, které jsou předmětem akce a nejpozději do vydání rozhodnutí bude jejich vlastníkem; z výpisu z katastru nemovitostí bylo patrné, že vlastníkem předmětného stavebního pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], byl [titul] [jméno] [příjmení], jinako jednatel žalované, který žalované nemovité věci pronajímal na základě uzavřené smlouvy o nájmu nemovitostí. Touto informací i [zkratka státní instituce] disponovalo, což je zřejmé kupř. z kontrolního listu ze dne [datum]. Rozhodnutí jmenovaného ministerstva o registraci akce nese datum [datum] a jako částka dotace byla v tomto uvedena částka 8 077 607 Kč (viz rovněž výše žalobní tvrzení). Součástí rozhodnutí jsou rovněž„ Podmínky“, podle kterého se v případě uvedené částky jedná o částku maximální, částka dotace pak bude poskytnuta na základě„ skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných výdajů“. Obdobně konstatoval svědek [celé jméno svědka], vedoucí oddělení programového financování dotací [zkratka státní instituce], když popsal mechanismus realizace žádostí o poskytnutí dotace z projektu [označení programu] s tím, že v případě, že podaná žádost splňovala dané podmínky, byla předložena dotační investiční komisi, jež následně navrhovala žádost k dalšímu posouzení, v kladném případě byla žádost předložena přímo ministryni práce a sociálních věcí a pokud toto schválila, bylo vydáno rozhodnutí o registraci akce.

7. V návaznosti na výše uvedené lze poukázat na obsah výpovědi svědka, pokud zdůrazňoval, že v případě rozhodnutí o registraci akce žadatel vesměs v tomto časovém období nemá dokončeno ani výběrové řízení či nemá toto vyhodnocené, když teprve na základě výsledku výběrového řízení může dojít i ke změně výše přislíbené dotace, naopak bez realizace výběrového řízení nemůže žadatel očekávat státní dotaci. Potvrdil dále, že v dané věci vznikl problém ohledně vlastnického práva nemovitých věcí, neboť projekt žadatele měl být realizován na budově, jejímž vlastníkem nebyl provozovatel sociálních služeb, nicméně správce programu byl žadatelem ujišťován, že otázka změny vlastnického práva je v řešení, proto byl projekt posunut dále v procesu administrace a bylo předpokládáno, že otázka vlastnického práva bude vyřešena do ukončení výběrového řízení na realizaci díla; stejně jako v jiných obdobných případech až po ukončení výběrového řízení měly být výsledky tohoto předloženy ministerstvu a na základě výběrového řízení by byla určena i výše dotace. Svědek konstatoval, že po vydání registrace projektu bylo ze strany [zkratka státní instituce] vyčkáváno na sdělení o výsledku výběrového řízení a na sdělení o změně vlastníka předmětné nemovitosti, toto však sděleno nebylo, pokud [zkratka státní instituce] komunikovalo se žalobkyní, tato sdělila, že vyčkává vyjádření objednatele ohledně výběrového řízení, z komunikace se žalovanou však jednoznačně vyznělo, že tato odstoupila od smlouvy se žalobkyní a odstupuje i od realizace projektu, neboť není schopna splnit podmínku vlastnického práva. Doplnil, že po vydání rozhodnutí o registraci bylo vydáno již jen rozhodnutí o vyřazení z programu, jak vyplývá ze založeného oznámení ze dne 18. 7. 2019, rozhodnutí o přiznání dotace vydáno nebylo, pokud by se tak stalo, mělo by obdobnou formu jako rozhodnutí či oznámení o registraci akce, rovněž proti tomuto rozhodnutí nebylo přípustné odvolání, na poskytnutí dotace nebyl právní nárok. K otázce výše skutečně (případně) poskytnuté dotace svědek doplnil, že v případě, že by došlo na základě výběrového řízení k vysoutěžení ohledně realizace projektu nižší částky, pak by i rozhodnutím o poskytnutí dotace byla poskytnuta dotace v nižší výši než v původně přislíbené, a to ve výši maximálně 75 % vysoutěžené částky, tato částka je pak definitivně určena až v samotném rozhodnutí o přiznání dotace; znovu zdůrazňoval, že rozhodnutí o registraci akce není rozhodnutím o přiznání dotace, jedná se o„ rezervaci“ finančních prostředků ze státního rozpočtu pro další vývoj, v případě investičního záměru v tomto bylo skutečně uvedeno, že otázka vlastnického práva k nemovitostem je řešena a bude vyřešena, uvedl, že má za to, že toto bylo projednáváno z jeho strany i s jednatelkou žalobkyně.

8. Je-li nepochybné, že finanční prostředky měly být poskytnuty jako prostředky ze státního rozpočtu, byla celá problematika upravena rovněž ve vícero právních předpisech veřejnoprávního charakteru, zejména zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, či vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, která rovněž takto rozlišuje registraci akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace. K uvedenému a shora popsanému může soud dále uvést následující: Vycházeje z presumpce poctivého přístupu obou nyní znesvářených stran při uzavírání samotné smlouvy, měly tyto na počátku zřejmě jasné cíle, totiž žalovaná chtěla dosáhnout poskytnutí dotace a žalobkyně se měla dobrat pokud možno co nejlukrativnější odměny za její odbornou činnost, korunovanou poskytnutím dotace žalované. Čím vyšší dotace, tím vyšší odměna. Zde však patrně shoda mezi stranami končí, tím spíše, pokud se nemohly ani shodnout na výkladu samotné smlouvy v případě úplaty žalobkyně. Z výše uvedeného je zřejmé, že částka dotace uvedená v oznámení o registraci akce, se opravdu mohla významně lišit od skutečné částky dotace, která by byla žalované vyplacena na základě posléze konaného výběrového řízení resp. na základě následné faktické realizace samotného projektu. Pokud se v případě smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum], konkrétně v příloze [číslo] [čl. číslo odstavec] [číslo] písm. [písmeno]) a v příloze [číslo] [číslo odst. ] [číslo] hovoří o nároku žalobkyně na odměnu v procentní výši z přiznané dotace, toto není pojmově splněno, neboť dotace ve skutečnosti nebyla žalované přiznána, natožpak vyplacena. Opačný výklad, tak, jak zastává žalobkyně, soud rozhodně nesdílí, potažmo když nemá oporu v ničem ve shora uvedeném, toliko v názoru samotné žalobkyně.

9. Ruku v ruce s uvedeným jdou tvrzení žalobkyně i obrana žalované, hledající odpověď na zásadní otázku lidské činnosti, totiž Kdo to zavinil…, in concreto kdo zavinil, že realizace projektu vybudování evakuačních výtahů a únikových schodišť nedospěla do úspěšného finále, zejména včetně vyplacení dotace. Tento důvod existoval již na samém prvopočátku smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a spočíval nikoli v maličkosti, totiž ve skutečnosti, že dotace byla žádána na projekt, který měl být realizován sice ve prospěch žalované jako poskytovatele sociální služby, nicméně na nemovitých věcech ve vlastnictví třetí osoby odlišné od žalované, zde ve vlastnictví jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] O této skutečnosti nepochybně oba smluvní partneři věděli a po odborné stránce s ní žalobkyně musela a měla výrazným způsobem operovat, neboť to byla ona, na koho se žalovaná se žádostí o odbornou pomoc obrátila a takovou nanejvýš odbornou pomoc žalobkyně přislíbila poskytnout. Pokud s vývojem řešení otázky vlastnického práva k nemovitým věcem samotná smlouva, koncipovaná žalobkyní, výslovně nepočítala, jedná se o poněkud odvážnou absenci, tím spíše je-li samotná smlouva spolu s třemi přílohami rozsáhlým materiálem, pokud namísto výslovné úpravy se v příloze [číslo] [čl. číslo odst.] [číslo] hovoří o tom, že v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodů na straně klienta v průběhu období po předložení zpracované žádosti klientovi, včetně případů, kdy klient zpracovanou žádost o přiznání dotace řádně a včas nepodá, tuto vezme zpět, nebude v řízení o přiznání dotace řádně pokračovat, případně jiným jednáním či opomenutím způsobí, že dotace nebude přiznána a/nebo řízení o přiznání dotace bude předčasně ukončeno, uhradí klient odměnu dle [čl. číslo] [číslo] v plné výši bez ohledu na to, že k přiznání dotace nedošlo…, přičemž základem pro stanovení odměny žalobkyni ve výši 6 % (sic!) bude v tomto případě objem požadovaných finančních prostředků uvedených v žádosti o dotaci… či pokud se v případě přílohy [číslo] čl. [číslo] odst. [číslo] hovoří o tom, že v případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu na straně klienta uhradí tento žalobkyni prokazatelně vynaložené hotové náklady a paušální odměnu za doposud vynaloženou činnost ve výši 40 000 Kč. Není potřeba spekulovat o poctivém přístupu žalobkyně, jež bezpochyby chtěla pro žalovanou dosáhnout nejlepšího výsledku a na základě tohoto získat odměnu v procentuálním poměru k výši získané dotace a naopak nechtěla do smlouvy vtělit ustanovení, která by bylo možné interpretovat tak, že by žalobkyni zaručovala odměnu v maximální možné výši (třeba dle požadované částky dotace) i tehdy, pokud by realizace projektu nedopadla úspěšně. A tak za situace, kdy oběma stranám bylo zřejmé, že dotace nemůže být přiznána vzhledem k tomu, že i nadále žalovaná není a nebude vlastníkem nemovitých věcí, kde měl být projekt realizován, začaly v návaznosti na ust. [čl. číslo] smlouvy, týkající se možnosti vypovědět či jinak ukončit smlouvu, vytvářet různá podání, kterým by odůvodnily to, že realizace smlouvy končí bez dosažení původně zamýšleného výsledku, totiž poskytnutí dotace a žalobkyně navíc to, že má nárok na úhradu dalších požadovaných částek, aniž by žalované byla dotace skutečně vyplacena; zde viz kupř. upomínka o úhradu ze dne 22. 5. 2019, odstoupení od smlouvy žalovanou podáním ze dne 4. 6. 2019, výzva žalobkyně ke splnění povinnosti dle podání ze dne 14. 8. 2019, reakce žalované podáním ze dne 28. 8. 2019 a výpověď rámcové smlouvy ze dne 19. 9. 2019 a další. Oběma stranám bylo jasné, že pokud nedojde k převodu vlastnického práva k nemovitým věcem na žalovanou, dotace vyplacena nebude. K tomu, aby mohlo k převodu vlastnického práva dojít, by musela být uzavřena příslušná smlouva, kde by vlastník těchto nemovitých věcí projevil svojí vůli převést tyto na žalovanou, k čemuž však nedošlo a je zcela namístě zdůraznit, že v tomto nelze spatřovat jakékoliv porušení povinností ze strany žalované realizovat další úkony k tomu, aby dosáhla přiznání a vyplacení dotace, žádnou svévoli či liknavost žalované opustit záměr realizovat projekt apod. Ze strany žalované se tak ohledně absence vůle třetí strany, byť samotného jednatele žalované, převést na žalovanou nemovité věci, jedná o objektivní skutečnost, kterou nemohla ovlivnit. Dovedeno ad absurdum, nebylo by vůbec spravedlivé a bylo by zcela proti zdravému lidskému rozumu, pokud by bylo požadováno, aby žalovaná realizovala nákladné výběrové řízení k realizaci samotného díla, bylo-li by jí i žalobkyni již v této době zcela jasno, že z výše uvedených důvodů jí dotace přiznána nebude a ani být nemůže. Soud proto i v tomto punktu a tedy zcela žalobu zamítl.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal proti žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících z nákladů zastoupení žalované advokátem. Podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna advokáta za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 20. 11. 2020, účast u jednání soudu dne 16. 6. 2021, sepis vyjádření ze dne 8. 10. 2021, účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 2. 2. 2022 a účast u jednání soudu dne 6. 4. 2022) 8 x 10 860 Kč, za uvedených 8 úkonů právní služby dle § 13 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 8 x 300 Kč, obé spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.