Okresní soud v Chebu · Rozsudek

8 C 621/2020

č. j. 8 C 621/2020-71

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2021:8.C.621.2020.4

  1. OS Cheb 8 C 621/2020-71
  2. KS Plzeň 61 CO 10/2022-134
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Chebu zamítl žalobu o výmaz údaje o dluhu a o vyúčtování účtů, protože žalovaný vystavil potvrzení o bezdlužnosti a žalobce neměl právní nárok na vyúčtování. Soud uznal, že označení žalobce za dlužníka nebylo šířeno ve veřejném prostoru a bylo napraveno písemným uznáním bezdlužnosti. Nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 13 339 Kč byl zamítnut, protože zásah do cti byl nepatrný a zadostiučinění bylo přiměřené. Žalobce byl povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč a soudní poplatek 2 000 Kč.

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o výmaz údaje o žalobcově dluhu, vypořádání účtů, ukončení zpracování osobních údajů a zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 13 339 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že -) údaj o dluhu žalobce za rok rok se ruší (bude vymazán), -) žalovaný provede vyúčtování účtu č. bankovní účet ke dni datum a částka bude zaslána na žalobcův účet do týdne od právní moci rozsudku -) žalovaný vyčíslí navrhovatelův podíl na stavu účtu č. bankovní účet ke dni datum a bude dále postupovat podle písemného sdělení žalobce, -) žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 339 Kč, se zamítá.

II. V části, v níž se žalobce domáhal, aby žalovaný ukončil platnost zpracování osobních údajů ke dni datum a vydal žalobci písemné potvrzení do týdne od nabytí právní moci rozsudku, se řízení zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za řízení o náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet České republiky – název soudu.

1. Žalobce se žalobou domáhal soudních rozhodnutí uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že se stal na základě kupní smlouvy ze dne datum podílovým spoluvlastníkem budovy, kde působí žalované společenství vlastníků, přičemž žalobcův podíl byl o velikosti číslo z celku. Žalobce čekal na konání shromáždění vlastníků v roce rok, to se však neuskutečnilo, a to ani v následujících letech, a proto k datum byt prodal. Jednání a činnost vedení společenství neodpovídá občanskému zákoníku ani dobrým mravům. Není žádný kontrolní orgán, spoluvlastníci nejsou seznámeni se stavem účtů, neprovádí se vyúčtování a jeho schválení členy, není výbor, takřka jedna osoba uzavírá smlouvy a odměny se třetími osobami, neprovádí se plán oprav na další rok, atd. Proto žalobce odešel. Navíc je uváděn v roce rok jako dlužník, ač řádně platil dle stanov. Ačkoliv byt prodal a ukončil působení ve společenství k datum, nezná ke dni podání žaloby ukončení zpracování osobních údajů, nezná stav účtů (obou) v tomto roce a nedošlo k jejich vyúčtování ke dni datum. Údaj o jeho dluhu v roce rok poškozuje žalobcovu občanskou čest.

2. Při jednání dne 13. 10. 2021 žalobce navrhl připuštění rozšíření žaloby o povinnost žalovaného zaplatit žalobci částku 13 339 Kč jako náhradu za újmu na jeho občanské cti, způsobené mu tím, že žalobce byl označen jako dlužník, ač nic žalovanému – pokud by byly výše plateb vyčísleny správně – nedlužil. K poškození žalobcovy dobré pověsti a cti mělo dojít tím, že žalovaný informaci o tom, že je žalobce dlužník uvedl v účetní závěrce a dále ji šířil mezi lidmi, konkrétně o tom byli informováni další spolumajitelé bytů a také správce domu titul příjmení. Vzhledem k tomu, že dosavadní průběh řízení (kdy ještě nebylo provedeno dokazování) mohl být bez těžkostí podkladem pro rozhodnutí i o nově vzneseném nároku, soud rozšíření žaloby s ohledem na zásadu ekonomiky řízení připustil, tak aby tento nárok zbytečně nebyl předmětem dalšího, samostatného řízení.

3. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Není pravda, že se nekonala shromáždění SVJ. Například dne datum se konalo řádně svolané shromáždění, jehož se žalobce nezúčastnil, a odstoupil na něm z funkce pověřeného vlastníka pan příjmení a byla zvolena paní příjmení a současně také nové stanovy SVJ. Žalobce nesouhlasil s výší plateb do fondu oprav, i když všichni vlastníci platili stejnou částku 1 000 Kč měsíčně. Sám si nějakým způsobem vypočetl částku 823 Kč, kterou platil. Dluh tedy vznikl rozdílem mezi těmito platbami. Po velkých sporech s žalobcem mu žalovaný k datum vystavil potvrzení, že dluh nebude vymáhán (potvrzení bylo vystaveno na žalobcovu žádost z důvodu prodeje nemovitosti). Správcem domu byl všem spolumajitelům předložen formulář na vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů, kde žalobce vyjádřil svůj nesouhlas, proto žalovaný ani správce žádné jeho údaje neevidují.

4. Ohledně nároku na ukončení platnosti zpracování osobních údajů ke dni datum a vydání písemné potvrzení o tom vzal žalobce při jednání dne 13. 10. 2021 žalobu zpět, a soud proto řízení o tomto nároku dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu zastavil, když žalovaný proti tomu neměl výhrady. Z důvodu zpětvzetí nároku soud již nevyslovil postoupení věci k vyřízení Úřadu pro ochranu osobních údajů, který je orgánem příslušným k řešení žalobcem popsaného sporu.

5. Z důkazů provedených při jednání byl prokázán následující skutkový stav.

6. Žalobce se stal vlastníkem bytové jednotky číslo v katastrální uzemí (dále jen„ jednotka“) koupí s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne datum. Vlastnictví jednotky pozbyl s právními účinky ke dni datum, když ji prodal třetím osobám. Žalovaný je společenstvím vlastníků v domě na adrese ulice a číslo v obec, v němž se jednotka nachází. V domě se nachází celkem číslo bytových jednotek s různou velikostí spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku, přičemž podíl v případě jednotky číslo činí číslo. Oznámením ze dne datum tehdejší předseda žalovaného sdělil vlastníkům jednotek, že od měsíc rok dochází ke snížení plateb do„ fondu oprav“ z částky 3 000 Kč na částku 1 000 Kč za byt měsíčně. Od té doby vedl žalobce se společenstvím korespondenci, v níž protestoval proti tomu, že tyto platby jsou pro všechny byty ve shodné výši, ač to není v souladu ani se stanovami společenství ani se zákonem. V souvislosti s tím žalobce také provedl přepočet celkové výše měsíční platby na jednotlivé jednotky podle výše podílu na společných částech domu a od měsíc rok začal hradit namísto žalovaným žádaných 1 000 Kč částku 823 Kč, která podle propočtu odpovídala výši jeho podílu. Žalovaný jej opakovaně žádal o provádění platby ve výši 1 000 Kč, avšak bezúspěšně. V měsíc rok také žalovaný požádal správce nemovitosti, titul jméno příjmení, že žalobce má mít dluh na platbách. Poté, kdy žalobce neuspěl se svými žádostmi žalovanému, rozhodl se, že jednotku prodá. Dne datum oznámil žalovanému, že ke dni datum„ ukončí své působení v tomto společenství“ a svůj podíl prodá a požádal mimo jiného o ukončení zpracování svých osobních údajů k uvedenému datu, sdělení stavu obou bankovních účtů společenství ke dni datum, předložení k nahlédnutí účetní závěrky obou účtů za rok rok. Žalovaný dne datum vystavil žalobci potvrzení, že žalobce nemá vůči žalovanému k uvedenému dni žádný dluh. Během měsíc roku rok spolu strany komunikovali prostřednictvím e-mailu a žalobci byla dne datum výslovně žalovaným nabídnuta možnost nahlédnutí do dokladů společenství. Účetní závěrky byly též zveřejněny ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin, a to závěrka za rok rok dne datum a závěrka za rok rok dne datum, přičemž v žádné z těchto listin (3 listiny za rok rok, 3 listiny za rok rok) není nikde zmíněno žalobcovo jméno. Zmínka o údajném žalobcově dluhu vůči žalovanému je naopak uvedena ve vyúčtování fondu oprav za rok rok, kde se píše o dluhu 876 Kč.

7. Skutkový stav prokazují tyto listinné důkazy: výpisy z aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK, upomínka ze dne datum, nesouhlas se zpracováním osobních údajů ze dne datum, e-mail ze dne datum, zápis ze schůzky spoluvlastníků ze dne datum, oznámení ze dne datum, žalobcův dopis ze dne datum, žalobcův dopis ze dne datum, žalobcův dopis ze dne datum, oznámení žalovaného ze dne datum, žalobcův dopis ze dne datum, žalobcův dopis ze dne datum, potvrzení žalovaného o žalobcově bezdlužnosti ze dne datum, zápis ze schůze dne datum + výňatek ze stanov, žalobcovo podání určené název soudu, odpověď název soudu ze dne datum, sdělení správcovské společnosti, domovní řád – výňatek, platby do FO – p. celé jméno žalobce, sdělení o ukončení působení ve společenství včetně žádosti o potvrzení ze dne datum, e-mailová korespondence, účetní závěrky žalované za roky rok a rok.

8. Soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k následujícím závěrům.

9. Podle ustanovení § 1186 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 7. 2020 (dále jen„ OZ“), při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

10. Podle ustanovení § 1186 odst. 2 OZ při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

11. Podle ustanovení § 1186 odst. 3 OZ převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.

12. Ve vztahu k požadavku na zrušení (výmaz) údaje o žalobcově dluhu za rok rok je prokázáno, že žalovaný skutečně vůči žalobci nárok na úhradu takového dluhu vznášel, avšak potvrzením ze dne datum žalovaný stvrdil, že již úhradu takového dluh vůči žalobci nenárokuje, když konstatoval, že mu žalobce nic nedluží. V účetních závěrkách za roky rok a rok, které jsou publikovány ve sbírce listin Veřejného rejstříku, se o žalobci nepíše. Žalobcem vznesený nárok je tudíž nedůvodný, protože (aniž by se soud dostal k posuzování toho, nakolik by takové tvrzení bylo či nebylo důvodné) v současné době neexistuje žádný údaj o žalobcově dluhu vůči žalovanému, jehož výmaz by mohl být nařízen.

13. Důvodný není ani žalobcem vznesený nárok na zaplacení částky 13 339 Kč jako náhrady za újmu na jeho občanské cti, způsobené mu tím, že žalobce byl označen jako dlužník, ač nic žalovanému – pokud by byly výše plateb vyčísleny správně – nedlužil. Bylo prokázáno, že neodpovídá skutečnosti žalobcovo tvrzení, že jeho označení za dlužníka se stalo známým vůči široké veřejnosti tím, že bylo uvedeno v účetní závěrce, která je publikována ve Veřejném rejstříku Jedinými, kdo se o označení žalobce za dlužníka dozvěděli, byli ostatní spoluvlastníci z domu a dále správce nemovitosti titul jméno příjmení Tyto osoby ovšem také následně byly seznámeny s tím, že žalovaný již nadále vůči žalobci úhradu žádného dluhu nenárokuje, tedy dozvěděly, že žalobce již není považován za dlužníka. V situaci, kdy zjevně došlo k rozdílným názorům na způsob, jakým má být stanovena výše příspěvku, kdy žalobce se odvolával na znění zákona a stanov, zatímco žalovaný na odsouhlasenou výši, bylo logické, že žalovaný nárokoval (po určitou dobu) zaplacení a použil pro žalobce technické označení dlužník. Vzhledem k tomu, že toto označení nebylo použito v nikterak urážlivém kontextu a seznámil se s ním jen velmi omezený okruh osob, které se následně dozvěděly, že žalovaný svůj názor změnil, jedná se – v případě, že by dluh neexistoval a označení bylo nepravdivé - jen o nepatrný zásah do žalobcovy cti ve smyslu ustanovení § 81 odst. 2 OZ, který byl napraven tím, že žalovaný písemně uznal, že žalobce mu nic nedluží, tedy zdržel se dalšího pokračování v zásahu ve smyslu § 82 odst. 1 OZ, a to ještě v době před zahájením tohoto soudního sporu. Takovéto zadostiučinění je s ohledem na nepatrnou míru zásahu do žalobcovy cti (použito neutrální označení v rámci sporu o právo, známo jen velmi omezenému okruhu osob, které jsou jakožto členové žalovaného společenství nepřímo účastníky zmíněného sporu, následně fakticky toto označení odvoláno, což je známo témuž okruhu osob) přiměřené a tudíž dostačující a důvod k poskytnutí satisfakce v penězích ve smyslu § 2951 OZ dán není.

14. Ve vztahu k požadavkům na provedení vyúčtování účtu č. bankovní účet ke dni datum a zaslání zjištěné částky na žalobcův účet a k požadavku na vyčíslení žalobcova podílu na stavu účtu č. bankovní účet ke dni datum je žaloba nedůvodná. V souvislosti s převodem jednotky ve smyslu § 1186 odst. 1 OZ nevznikla osobě odpovědné za správu domu (a potažmo ani žalovanému společenství) povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, když ve smyslu § 1186 odst. 2 OZ se předpokládá přechod případných dluhů na nabyvatele jednotky (v tomto případě však žalovaný žádný požadavek na úhradu dluhu vůči žalobci nevznesl, naopak vystavil potvrzení o jeho bezdlužnosti). Žalobce neměl právní nárok na provedení vyúčtování, sdělení zůstatků na účtech či vyčíslení svého podílu na nich, stejně jako na finanční vypořádání (tedy žádné zaslání peněz na svůj účet). Po dobu, kdy byl vlastníkem jednotky, mohl žalobce ve smyslu § 1179 OZ u osoby odpovědné za správu domu nahlédnout do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie, avšak povinnost zasílat mu jakékoliv podklady však taková osoba neměla.

15. Z důvodů uvedených v bodech 12. až 14. soud žalobu v rozsahu uvedené v bodě II. výroku zamítl.

16. Žalovaný měl ve věci plný procesní úspěch, když žalobce vzal v části žalobu zpět bez zavinění žalovaného a ve zbytku žalobce s žalobou neuspěl. Žalovanému tak ve dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nebyl právně zastoupen a výši svých nákladů nevyčíslil, má proto právo na paušální náhradu nákladů řízení dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony (vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu) po 300 Kč, celkem ve výši 600 Kč.

17. Rozhodnutím soudu, kterým vyhověl žalobcovu návrhu na rozšíření předmětu řízení o náhradu nemajetkové újmy v penězích, vznikla žalobci ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích povinnost uhradit za tento nový předmět řízení soudní poplatek. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 3 písm. a) Sazebníku poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozsudkem, lze se jejich splnění domáhat návrhy na exekuci u soudního exekutora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.