9 C 13/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o výživné na zletilé dítě

I. Žalovaná je povinna platit na výživném žalobkyni částku 6 000 Kč měsíčně, se splatností do 20. dne v měsíci, předem, počínaje 1. 9. 2025, a to od právní moci tohoto rozsudku.

II. Dluh na výživném za období 1. 9. 2025 - 31. 3. 2026 pro žalobkyni ve výši 21 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 43 427 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chebu na soudním poplatku částku 3 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet č. č. účtu, pod VS: var. symbol.

1. Žalobkyně se domáhala výživného 6 000 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2025. Uvedla, že je dcerou žalované a je studentkou, v září 2025 se od matky odstěhovala k tetě. Matka (žalovaná) jí platí 3 000 Kč měsíčně, po započtení dohodnutých plateb (telefon, pojištění). Její příjem odhaduje na cca 30 000 Kč měsíčně. Příjem otce žalované je cca 54 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná – matka se vyjádřila tak, že považuje za dostačující výživné 3 000 Kč, které od doby, kdy se dcera odstěhovala, platí. Od této částky odečítala telefon a pojistné dle dohody s dcerou (žalobkyní). Její příjem je cca 31 000 Kč měsíčně. Zároveň prodala byt, který měla společně s exmanželem, obdržela 900 000 Kč. Tyto peníze nejsou určeny ke spotřebě, do budoucna plánuje koupit svojí nemovitost.

3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav:

4. V řízení bylo nesporným, že žalobkyně zaplatila žalované měsíčně od září 2025 do března 2026 částku 3 000 Kč měsíčně po započtení dohodnutých plateb. (telefon, pojištění). Z rozsudku Okresního soudu v Chebu 26 Nc 43 017/2024-43 je prokázáno, že naposled bylo rozhodováno o výživném s právní mocí 12/2024, bylo určeno výživné otci, k rukám matky ve výši 9 600 Kč měsíčně. Z obou potvrzení o studiu je prokázáno, že žalobkyně je studentem.

5. Z potvrzení zaměstnavatele matky(žalované) č.l. 14 je prokázáno, že za 9/25-1/26 je příjem žalované v průměru 33 590 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele matky (žalované) č.l. 23 je prokázáno, že za 2/25- 1/26 je příjem žalované v průměru 32 241 Kč. Soud vycházel z příjmu vyššího, tedy 33 590 Kč, neboť výživné je požadováno právě od září 2025.

6. Z potvrzení o příjmu otce žalobkyně č.l. 17 je prokázáno, že jeho příjem je 36 849 Kč. Z potvrzení Sekce Státního tajemníka Ministerstva Obrany č.l. 19 je prokázáno, že otec žalované má výsluhový příspěvek 22 551 Kč.

7. Důkaz vyúčtování za telefon soud neprovedl, protože strany na něm netrvaly.

8. Z některých jízdenek je prokázáno, že cestovné od tety do místa školy je 23 Kč za jednu cestu. Z faktur scio je prokázáno, že žalobkyně platila za přijímací zkoušky 2x. Z mobilního bankovnictví a výpisu z účtu je prokázáno, že žalobkyně platí 734 Kč na životní pojištění, 500 Kč na penzijní pojištění, energie tetě 1500 Kč měsíčně a pravidelně investuje 1 500 Kč měsíčně na „konzervativní mix“. Platby za internát a snídaně a večeře a obědy jsou v nepravidelné výši, například za internát a stravu 4000 Kč bez data (prokázáno z č.l. 57), obědy 1 000 Kč bez data (prokázáno z č.l. 57). Z výpisu z účtu č.l. 106 a následující jsou dále prokázány platby za internát v září 3 181 Kč, obědy 748 Kč, za říjen 2 596 Kč, obědy 748 Kč a další. Zároveň je z výpisu z účtu prokázáno, že firma Aquaforum Františkovy Lázně zaslala v září žalobkyni 11 042 Kč a v říjnu 11 390 Kč, žalobkyně vysvětlila v rámci svého účastnického výslechu, že šlo o výdělky z prázdnin rozdělené dle dohody na více měsíců.

9. Z kupní smlouvy č.l. 134 a následující je prokázáno, že žalovaná a její exmanžel prodali bytovou jednotku v SJM, zaplatili úvěry a žalovaná obdržela 934 944,38 Kč.

10. Z výslechu žalobkyně je prokázáno, že bydlení u tety má jenom do maturity. Pak si bude muset najít podnájem. Částky za internát se liší podle dnů, odhadem 4 000 Kč včetně snídaní a večeří, obědy cca 700 Kč. Nyní žalobkyni měsíčně zbyde 1 500 Kč, měla našetřeno z těch brigád. Matka jí několikrát řekla, že se má odstěhovat. Žalobkyně dala přihlášky na VŠ. Otec jí kupuje oblečení a boty nad rámec toho, co posílá.

11. Z výslechu žalované je prokázáno, že žalovaná platila v době rozvodu 7 200 Kč za hypotéku, 4 500 Kč za elektřinu a plyn, 1 200 Kč poplatek za společnou elektřinu a vodu, fond oprav se neplatil, ve vile jsou pouze 3 byty, 1 900 Kč telefon, televize, internet, telefon žalobkyně, pojistné 860 Kč, 500 Kč stavební spoření.

12. Nyní od března 2026 má podnájem, platí 10 500 Kč včetně energií, 1 500 Kč za internet, telefon, televizi, leasing na auto 4 600 Kč. Je pravda, že po dceři požadovala 2 000 Kč měsíčně z výživného od otce. V předchozí době platila žalovaná do maturitního fondu, SRPŠ a maturitní šaty.

13. Z dalších důkazů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

14. Závěr o skutkovém stavu je tento: Příjem matky- žalované je 33 590 Kč za 9/2025- 1/2026. Otec má příjem včetně posledního výsluhového příspěvku dohromady 59 400 Kč. Otec žalobkyně platí žalobkyni na výživném 9 600 Kč. Žalovaná platila žalobkyni od září 2025 částku 3 000 Kč měsíčně, na kterou ale započetla dle dohody pojištění a telefon v různě výši.

15. Žalobkyně byla přes prázdniny na brigádě, zaměstnavatel jí doplácel v září a v říjnu cca 11 000 Kč. Žalobce je studentkou, bydlí do maturity u tety, které připlácí na energie 1 500 Kč. Žalobkyně dělala zkoušky na dvě vysoké školy. Naposledy bylo rozhodováno o výživném v roce 2024, kdy byla žalobkyně nezletilá, výživné bylo určeno 9 600 Kč měsíčně, platil ho otec matce. Žalobkyně má výdaje za internát v rozmezí částek 4 000 Kč – 2596 Kč, za obědy cca 700 Kč, platí si penzijní pojištění 500 Kč, životní pojištění 734 Kč a investuje 1 500 Kč měsíčně.

16. Žalovaná platila v době rozvodu 7 200 Kč za hypotéku, 4 500 Kč za elektřinu a plyn, 1 200 Kč poplatek za společnou elektřinu a vodu, fond oprav se neplatil, ve vile jsou pouze 3 byty, 1 900 Kč telefon, televize, internet, telefon žalobkyně, pojistné 860 Kč, 500 Kč stavební spoření.

17. Nyní od března 2026 má podnájem, platí 10 500 Kč včetně energií, 1 500 Kč za internet, telefon, televizi, leasing na auto 4 600 Kč. Je pravda, že po dceři požadovala 2 000 Kč měsíčně z výživného od otce. V předchozí době platila žalovaná do maturitního fondu, SRPŠ a maturitní šaty.

18. Právně: Podle § 923 odst. 1 NOZ změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Poslední rozhodnutí o výživném nezletilého není rei judicate (překážka věci rozhodnuté) k tomuto řízení o výživném, neboť v původním řízení o výživném nezletilého byl jiný okruh účastníků řízení.

19. Podle § 910 odst. 1 NOZ předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 910 odst. 2 NOZ vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 913 odst. 1 NOZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 NOZ při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 NOZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

20. Příjem matky je 33 590 Kč za rozhodné období. Nejnovější příjem otce je za část rozhodného období 59 400 Kč včetně výsluhového příspěvku, za část období o 290 Kč méně. Soud má za to, že možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům matky-žalované i odůvodněným potřebám žalobce odpovídá výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, počínaje září 2025, kdy se žalobkyně od matky odstěhovala.

21. Námitka žalované, že má platit výživné 3 000 Kč, které po započtení dohodnutých částek platila, není důvodná, když výživné je méně, než judikaturou zavedených 20 % z příjmu, při jedné vyživovací povinnosti, nárok by byl 6 700 Kč, zároveň žalobkyně ve sporném civilním řízení více nepožadovala. Zároveň matka netvrdila a neprokázala mimořádné okolnosti (mimořádné náklady na léčbu, péče o postižené dítě, atd.) Soud přihlédl k věku žalobkyně i k tomu, že žalobkyně má prázdninový (tedy vyjímečný) příjem z brigády a dále k tomu, že bydlení u tety je pouze do maturity, poté bude muset žalobkyně hledat samostatné bydlení.

22. Tvrzení žalované, že jí zbylo na jídlo 1 500 Kč, když musela platit hypotéku není důvodné, když v době kdy platila hypotéku žalované zbylo cca 17 400 Kč (příjem 33 590Kč- 7 200 Kč za hypotéku, 4 500 Kč za elektřinu a plyn, 1 200 Kč poplatek za společnou elektřinu a vodu, fond oprav se neplatil, ve vile jsou pouze 3 byty, 1 900 Kč telefon, televize, internet, telefon žalobkyně, pojistné 860 Kč, 500 Kč stavební spoření). Nyní jí zbývá cca 17 000 Kč (33 590 Kč-10 500 Kč včetně energií, 1 500 Kč za internet, telefon, televizi, leasing na auto 4 600 Kč). Z těchto částek jistě může platit 6 000 Kč výživné.

23. Dluh na výživné vznikl za ve výroku uvedené období, za 7 měsíců po 3 000 Kč (bylo nesporným, že žalovaná platila 3 000 Kč po započtení dohodnutých plateb – pojištění a telefon) tedy celkem 21 000 Kč. Soud nepovolil splátky běžného výživného podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná obdržela více jak 900 000 Kč z prodeje nemovitosti ze SJM.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal je úspěšné žalobkyni. Jeden úkon právní pomoci je dle § 7 bod 5 tarifu v kombinaci s § 8 odst. 2 tarifu (pětinásobek hodnoty ročního plnění při opakujícím se plnění) částka 9 740 Kč. Soud přiznal 4,5 úkony právní pomoci po 9 740 Kč, a to převzetí, žaloba ú.j. více než 2 hodiny-2 úkony, předžalobní výzva ½ úkonu. Dále soud přiznal 5 režijních paušálů po 450 Kč. Soud přiznal též DPH 9 677 Kč, tedy celkem 55 757 Kč. Soud se při vyhlášení dopustil chyby v počtech, nezapočetl převzetí, opravné usnesení následuje. Naopak požadovaná cesta a ušlý čas nebyly advokátem ke dni vyhlášení rozsudku uplatněny, ke dni vyhlášení rozsudku nebyl předložen technický průkaz vozidla se spotřebou. Proto soud tyto částky nepřiznal. Naopak, ačkoli potvrzení o DPH nebylo advokátem předloženo, soud DPH přiznal, neboť toto potvrzení se nachází ve správním rejstříku soudu. Proti rozsudku je odvolání přípustné, do patnácti dnů od doručení, ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí. Odvolání nemůže podat žalobce, neboť se práva odvolání vzdal.