9 C 24/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 76 433,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 70 816,44 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 5 616,80 Kč akapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 77,50 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 3 909,67 Kč,zákonného úroku z prodlení z částky 76 433,24 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, aúroku 12,4 % ročně z částky 76 433,24 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 14 557 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 76 433,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 80 000 Kč. Žalovaná částku nesplácela, žalovaná částka se skládá z jistiny 76 433,24 Kč, dále žalobce požadoval úrok z prodlení 77,5 Kč a kapitalizovaný úroku 3 909,67 Kč. Žalovaná zaplatila částku 9 183,56 Kč. Žalobce započetl zaplacenou částku na úrok, jistinu, poplatky.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 3.3.2022 č.l. 50 a násl. je prokázáno, že žalovaná jako úvěrovaný navrhla právnímu předchůdci žalobce (, právnická osoba, , , právnická osoba, .) na jeho formuláři uzavření smlouvy o úvěru na částku 80 000 Kč. Úrok byl 12,4 % ročně, splatnost 10 let a výše splátky 1 167 Kč. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 3.3.2022 je prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako úvěrující návrh přijal. Z výpisu z účtu č.l. 30 je prokázáno, že úvěr byl čerpán.

4. Žalobce tvrdil, že žalovaná zaplatila celkem 9 183,56 Kč a žalovaná toto tvrzení nijak nesporovala. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta č.l. 24 a násl. je prokázáno, že tento nepodepsala žalovaná, ale pouze zaměstnanec banky. Je zde uvedeno, že deklarovaný příjem žalované je 27 350 Kč a ověřen je dle statistického nástroje. Banka zohlednila výdaje ve výši 14 400 Kč, z toho na půjčky 0 Kč, na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru 5 900 Kč a na živobytí 5 000 Kč a ostatní výdaje 3 500 Kč. Ze sjetiny z počítače č.l. 26 je prokázáno, že žalovaná má splacený úvěr, naposled dlužila v říjnu 2019. Z listiny č.l. 29 soud nezjistil rozhodné skutečnosti.

5. Z výpisu z účtu č.l. 30 ( druhá strana) – 38 soud nezjistil rozhodné skutečnosti, když jde o výpisy z účtu po uzavření úvěrové smlouvy. Soud požadoval po žalobci výpis z účtu tři měsíce před poskytnutím úvěru, a to již v únoru 2024. Žalobce nedoložil ani potvrzení žalované o příjmu před poskytnutím úvěru, ani výpisy z účtu před poskytnutím úvěru, ani listinu o příjmech a výdajích žalované s jejím podpisem, ačkoli byl k tomu soudem předem vyzván. Žalobce neprokázal, že by přezkoumal úvěruschopnost žalované, ačkoli o tom byl soudem poučen. Žalobce po poučení při jednání navrhl, aby soud vyžádal výpisy z účtu žalované u , právnická osoba, za období za prosinec 2021 až únor 2022 (tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru). Soud návrh zamítl, neboť žalobce byl vyzván k doplnění takového důkazu již v únoru 2024 a poté znovu 21.6.2024, důkaz nedoplnil, neučinil návrh k vyžádání výpisů u banky a tento návrh učinil opožděně až u jednání 8.8.2024. Navíc ani samotný výpis z účtu žalované by k prokázání úvěruschopnosti nepostačoval, kdy dalším nutným důkazem by bylo minimálně potvrzení o příjmu žalované a listina o jejích příjmech a výdajích podepsaná žalovanou.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/07 je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla 2.8. 2023 a 31.7.2023 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dle přílohy 1. Ze stránky 11 této přílohy je prokázáno, že byla postoupena pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky č.l. 56 je prokázáno, že postoupení bylo oznámeno žalované, z poštovního podacího archu č.l. 57 je prokázáno, že oznámení postoupení bylo odesláno. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.

7. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako věřitel, uzavřel se žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru dne 3.3.2022 na částku 80 000 Kč. Úrok je 12,4 % ročně, splatnost 10 let a výše splátky 1 167 Kč. Smlouva je formulářová. Částka 80 000 Kč byla čerpána. Pohledávka právního předchůdce žalobce byla postoupena na žalovaného. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobce neprokázal, že by přezkoumal úvěruschopnost žalované, jedinou listinou, kterou k tomu dokládal byl protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, který nebyl podepsán žalovanou a listinu z počítače bez razítka a podpisu, ze které vyplývalo, že nyní žalovaná nemá úvěr (nevíme zda pouze u právního předchůdce žalobce).

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem Podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.

13. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalované neprověřil, když vůbec neprověřoval příjmy a výdaje žalované. Pokud jediným důkazem byla žalovanou nepodepsaná listina o příjmech a výdajích žalované a sjetina z počítače o tom, že u právního předchůdce žalobce nemá žalovaná úvěr, nešlo o přezkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí. Vůbec nebylo doloženo ani potvrzení o příjmu žalované.

14. Právní předchůdce žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání bezdlužnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

15. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Žalovaná se bezdůvodně obohatila, když obdržela plnění z neplatné smlouvy o úvěru, a to ve výši 80 000 Kč, zaplatil pouze 9 183, 56 Kč, zbývá tedy zaplatit 70 816,44 Kč. Proto soud tuto částku přiznal. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

18. V souladu s uvedeným § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na judikát 33 Cdo 3675/2021pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl úspěch co do 88% (počítáno jistina plus kapitalizované úroky a úroky z prodlení). Po odečtení úspěchu od neúspěchu nahradí žalovaný žalobci 76 % jeho nákladů. Náklady jsou SOP ve výši 3 058 Kč, 3,5 úkony právní pomoci (převzetí, žaloba, polovina výzvy a ú.j. dne 8.8.2024) po 4 180 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu 177/96 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč a DPH 3 324 Kč.

20. Doplnění žaloby soud jako úkon nepřiznal, protože žaloba měla být podána řádně. Žalobce požadoval jako polovinu úkonu mimosluvní odměny vyjádření z 4.4.2024, v němž je pouze nesouhlas bez jednání, proto se nejedná o právní úkon dle § 11 odst. 2 tarifu. Celkem tedy náklady jsou SOP 3 058 Kč, odměna 14 630 Kč, RP 1 200 Kč, DPH 3 324 Kč, tedy 22 212 Kč. Z toho 76 % je 16 881 Kč. Soud provedl při vyhlášení výpočet špatně, opomenul započíst SOP, v odůvodnění je již výpočet správně a opravné usnesení následuje.