23 C 133/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 244 139,01 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 153 903,03 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 6 000 Kč se řízení zastavuje.

III. Co do zaplacení částky ve výši 84 235,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 022,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 18 636,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 244 139,01 Kč od 13.5. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 243 640,01 Kč od 13.5.2023 do zaplacení se žaloba zamítá .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 30.6.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 244 139,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně Anonymizováno, a.s., IČO: IČO, ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 16.10.2019 smlouvu o půjčce, (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně splácet v 96 měsíčních splátkách po 4 860 Kč počínaje dnem 16.11.2019. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný zaplatil 140 096,97 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 12. 5. 2023 k zesplatnění celé zápůjčky. Předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.

2. Podáním ze dne 3.10.2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky ve výši 6 000 Kč, proto soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil v souladu s § 96 odst.2 o.s.ř.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

4. Žalobkyně u jednání dne 15.10.2024 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 15.10.2024 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 40 000 Kč, výdajů ve výši 19 541 Kč, a to splátek úvěru ve výši 4 761 Kč, výdajů na bydlení ve výši 7 360 Kč, výdajů na živobytí ve výši 7 420 Kč. Z Návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce a Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 16.10.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne 16.10.2019 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 300 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 11,90% ročně a žalovaný se zavázal k její úhradě v 96 splátkách po 4 860 Kč měsíčně počínaje dnem 16.11.2019. Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne 12.5.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 263 798,13 Kč. Z oznámení ze dne 12.7.2023 soud zjistil, že právní nástupce předchůdkyně žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy a podacího lístku České pošty, s.p. ze dne 27. 9. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 288 950,17 Kč..

6. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16.10.2019 smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně splácet v 96 měsíčních splátkách po 4 860 Kč počínaje dnem 16.11.2019. Pokud jde o ověření úvěruschopnosti žalovaného, předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 40 000 Kč, výdajů ve výši 19 541 Kč, a to splátek úvěru ve výši 4 761 Kč, výdajů na bydlení ve výši 7 360 Kč, výdajů na živobytí ve výši 7 420 Kč, k deklarovaným skutečnostem však nepředložila žádný důkaz. Žalovaný zaplatil 140 096,97 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 12. 5. 2023 k zesplatnění celé zápůjčky. Předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.7.2023. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 27.9.2023 dluh nezaplatil.

7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná Anonymizováno.

8. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1,2, ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z příjmu deklarovaného žalovaným, tvrzené měsíční příjmy a výdaje žalovaného však neprokázala žádným důkazem, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 300 000 Kč a žalovaný uhradil 146 096,97 Kč ( včetně úhrady ve výši 6 000 Kč po podání žaloby ). Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 153 903,03 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 153 903,03 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána fúzí sloučením předchůdkyně žalobkyně s nástupnickou společností právnická osoba., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni.

15. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalovaného ( úspěch žalobkyně 159 903,03 Kč , úspěch žalovaného 197 732,12 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) by měl žalovaný v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.