23 C 148/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 844 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 263 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 8 581 Kč s úrokem ve výši 27,57 % ročně z částky 29 455 Kč od 25. 3. 2024 do 23.6.2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 29 455 Kč od 24.6.2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 455 Kč od 25. 3. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 1 176,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 5.8.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 34 844 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 29.11.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ( dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému na účet vyplacena dne 29.11.2023 částka ve výši 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla vyplacena v souladu se Smlouvou čl. II.písm.b) na účet zprostředkovatele jako jeho provize . Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného výplatními páskami zaměstnavatele za měsíce 9-10/2023 a lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí katastru nemovitostí, kdy bylo zjištěno, že bydlí v bytě v osobním vlastnictví, a vycházela z průměrného měsíčního čistého příjmu žalovaného ve výši 35 513 Kč a výdajů ve výši 8 932 na bydlení a životního minima ve výši 4 860 Kč a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného úvěr splácet splátkami ve výši 1 234 Kč měsíčně je dostatečná. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale zaplatí i úrok z úvěru ve výši 27,57 % ročně, tj celkem částku ve výši 44 424 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20.12.2023. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 1 237 Kč. Na základě opakovaného porušování povinností žalovaného splácet řádně a včas stanovené splátky byl úvěr zesplatněn ke dni 24.3.2024. Žalovanému byly zaslány 3 upomínky ze dne 26.1.2024, 26.2.2024 a zesplatnění ze dne 24.3.2024, tudíž žalobkyni vznikly náklady za upomínání ve výši 300 Kč ( 3x100 Kč) dle čl. IV.bod 4. písm.b) Smlouvy. Ke dni zesplatnění , tj. ke dni 24.3.2024, činil dluh žalovaného na jistině ve výši 27 745 Kč a splátkách 3 699 Kč, ke dni podání žaloby činil dluh na jistině 29 455 Kč a úrocích 1 989 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč dle čl. IV.bod 2 c) Smlouvy za prodlení s úhradou splátek a smluvní pokuty ve výši 1 603 Kč dle čl. IV bod 2. písm.b) Smlouvy ( 0,1% denně z částky 31 444 Kč od 25.3.2024 do 14.5.2024). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou zaslanou dne 24.3.2024, ale bezúspěšně.

2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy provize zprostředkovateli činila 2 500 Kč, s úrokem ve výši 27,57 % ročně se splácením v 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíčních splátek.Z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 28.11.2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši 35 513 Kč, náklady na bydlení ve vlastním ve výši 8 900 Kč, 3 vyživovací povinnosti.Z výplatních pásek žalovaného za 9-10/2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 42 823 Kč.Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný nebyl veden jako dlužník.Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný byl ke dni 29.11.2023 vlastníkem bytu v Jirkově.Z potvrzení , Anonymizováno, a.s. soud zjistil, že dne 29.11 2023 žalovaný ze svého účtu zaplatil 1 Kč a dne 29.11.2023 žalobkyně na účet žalovaného vyplatila 27 500 Kč.Dle výpisu žalobkyně žalovaný uhradil 1 237 Kč.Z upomínek ze dne 26.1.2024 a ze dne 26.2.2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dluhu.Z Zesplatnění a předžalobní upomínky ze dne 24.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 31 444 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 29. 11. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč a částku 2 500 Kč vyplatit na účet zprostředkovatele jako jeho provize .Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného výplatními páskami zaměstnavatele za měsíce 9-10/2023, dle nichž průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 42 823 Kč a lustrací žalovaného v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a katastru nemovitostí z něhož zjistil, že žalovaný byl ke dni 29.11.2023 vlastníkem bytu v Jirkově. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem ve výši 27,57 % ročně se splácet v 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíčních splátek. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 1 237 Kč. Na základě opakovaného porušování povinností žalovaného splácet řádně a včas stanovené splátky byl úvěr zesplatněn ke dni 24.3.2024. Žalovanému byly zaslány 3 upomínky ze dne 26.1.2024, 26.2.2024 a zesplatnění ze dne 24.3.2024, tudíž žalobkyni vznikly náklady za upomínání ve výši 300 Kč ( 3x100 Kč) dle čl. IV.bod 4. písm.b) Smlouvy.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, ( dále jen ,, ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU pPoskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst.2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit ohledně jeho měsíčních výdajů ( např. složenky SIPO, výpisy z účtu), dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.

11. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU, když měsíční výdaje žalované neověřila žádným způsobem.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 27 500 Kč a žalovaný zaplatil částku ve výši 1 237 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve smyslu § 87 odst.1 ZSU ve výši nesplacené jistiny 26 263 Kč, proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývající části žalobu zamítl..

13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 26 263 Kč , což představuje 65 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 65 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 14 328 Kč ( včetně příslušenství uvedeného ve výroku II. rozsudku a kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) , což představuje 35 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak má žalobkyně právo na náhradu 30 % ( 65 %-35%) nákladů řízení vůči žalovanému. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 30 % jejích účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 176,30 Kč, kdy celkové náklady řízení činí 3 921 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 743 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 (dále jen ,,vyhláška“), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech ( např. řízení vedená u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující hodnotu 50 000 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.