30 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Jakubcové a přísedících Miluše Kovářové a Bc. Lenky Čermákové DiS., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpověďmi ze dne 27. 11. 2020 a ze dne 4. 1. 2021

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 27. 11. 2020 je neplatné.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 4. 1. 2021 je neplatné, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Chomutově částku ve výši 5 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Chomutově částku ve výši 1 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 29. 3. 2021 domáhal určení, že je neplatné skončení jeho pracovního poměru výpovědí dané mu dne 27. 11. 2020 z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) z.č. 262/2006 Sb. zák. práce pro dlouhodobé pozbytí způsobilosti k vykonávání dosavadní práce z obecných příčin. Pracovní poměr měl skončit 31. 1. 2021. Žalobce dopisem ze dne 15. 1. 2021 oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání.

2. Žalobce se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 28. 5. 2021 domáhal určení, že je neplatné skončení pracovního poměru výpovědí dané mu žalovanou dne 4. 1. 2021 z důvodu uvedeného v § 52 odst. 1 písm. e) zák. práce pro dlouhodobé pozbytí způsobilosti k vykonávání dosavadní práce z obecných příčin. Pracovní poměr měl skončit 31. 3. 2021. Dopisem ze dne 15. 1. 2021 žalobce žalované oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání.

3. Obě podání vedená původně pod sp. zn. 30 C 101/2021 a 30 C 158/2021 spojil soud ke společnému řízení usnesením ze dne 28. 11. 2022, č. j. 30 C 158/2021-55, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2022 a jsou tak vedena pod sp. zn. 30 C 158/2021.

4. Žalobce k věci uvedl, že pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2016 na pracovní pozici vedoucí směny, a to na dobu neurčitou. V roce 2020 se nacházel v dlouhodobé pracovní neschopnosti a žalovanou byl vyzván, aby se podrobil mimořádné pracovnělékařské prohlídce za účelem posouzení jeho zdravotní způsobilosti. Posudkem ze dne 9. 9. 2020 vydaným , tituly před jménem, , jméno FO, (Posudek 1 ) bylo konstatováno, že je pracovně způsobilý s podmínkou. Na základě nesouhlasu žalovaného s tímto posudkem byl dne 22. 9. 2020 vydán opravený lékařský posudek (Posudek 2), v němž , tituly před jménem, , jméno FO, závěr změnila tak, že žalobce pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost z obecných příčin. Na základě nesouhlasu žalobce se závěry uvedenými v posudku ze dne 22. 9. 2020 byl dne 25. 11. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, vydán v pořadí třetí lékařský posudek (Posudek 3), který uvedl, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou vyvarování se zvýšené zátěže bederní páteře, a tudíž nesmí zvedat těžká břemena.

5. Výpověď ze dne 27. 11. 2020 obsahovala odkaz na ustanovení § 52 písm. e) zák. práce a jako důvod ukončení pracovního poměru označovala dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce. Dne 4. 1. 2021 obdržel žalobce od žalované další výpověď ze stejného důvodu. V rámci obou výpovědí žalovaná argumentovala pozbytím dlouhodobé zdravotní způsobilosti žalobce s odkazem na Posudek 2. Žalobce se domníval, že pro daný postup zaměstnavatele nebyly splněny podmínky. Argumentoval tím, že žalovaná v obou výpovědích zcela ignorovala skutečnost, že dne 25. 11. 2020, tedy 2 dny před vyhotovením prvé výpovědi, byl , tituly před jménem, , jméno FO, vydán Posudek 3, který uznává žalobce zdravotně způsobilého s podmínkou. Tato podmínka se týkala vyvarování se zvýšené zátěže bederní páteře. Žalobce se domníval, že žalovaná postupovala zcela účelově, když v rozporu se závěry dvou lékařských posudků zvolila ten, který jej měl uznat zdravotně nezpůsobilým z obecných příčin. Žalobce popsal uvedené jednání žalované jako tzv. cherry picking, doslova ,,sbírání třešní“ tedy jednání, při němž žalovaná postupovala jen podle skutečností, které svědčily jejímu záměru. Podle názoru žalobce měla žalovaná vycházet z nejaktuálnějšího Posudku 3, z jehož závěrů je nutné vycházet také a při posuzování důvodnosti podané žaloby. Z posudku 3 vyplynulo, že žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost nepozbyl, je k práci způsobilý s podmínkou. Zákonné podmínky pro rozvázání pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce podle názoru žalobce naplněny nebyly a žalobce mohl být převeden na jinou práci dle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Na pracovní pozici vedoucího směny běžně ke zvýšené zátěži nedochází. Žalobce byl ze své pozice vedoucího směny oprávněn delegovat zvedání těžkých břemen, tedy činnost ohrožující jeho zdraví, na své podřízené. Podmínka uvedená v Posudku 3 za daných okolností nebyla důvodem pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti žalobce ve smyslu § 52 písm. e) zák. práce a nemohla vést k rozvázání jeho pracovního poměru. Žalovaná zcela pominula závěry Posudku 1 a především aktuálního Posudku 3 stanovujícího, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou. Jak dokládají Posudky 1 a Posudek 3 žalobce nepozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, a proto nemohl být dán důvod k rozvázání jeho pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. e) zák. práce.

6. Žalovaná k věci uvedla, že žalobcem tvrzenou neplatnost obou výpovědí neuznává naopak na nich trvá, protože má za to, že ke dni jejich doručení nebyl žalobce dlouhodobě způsobilý k výkonu práce pro žalovanou podle sjednaného druhu vykonávané práce. Učinila nesporným, že žalovaný pro ni pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2016 uzavřené na dobu neurčitou a byl v ní sjednán druh práce vedoucí směny. Žalovaná trvala na tom, že žalobce byl nezpůsobilý k výkonu práce podle pracovní smlouvy, neboť povinností vedoucího směny na prodejně žalované bylo nejen vést zaměstnance, ale také pracovat a pohybovat se za tímto účelem po prodejně, a to zejména naskladňovat zboží a umisťovat zboží do regálů.

7. Žalovaná poukázala na skutečnost, že zákoník práce po zaměstnavateli nepožaduje znalost zdravotního stavu žalobce. Ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce obsahuje odkaz na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. I podle lékařského posudku ze dne 25. 11. 2020 podle názoru žalované nebyl žalobce schopen konat svou práci, když nebyl schopen zvedat těžká břemena. Proto byl žalobce zproštěn povinnosti konat práci podle pracovní smlouvy, protože ji konat podle poskytovatele pracovnělékařských služeb nesměl. Součástí pracovních povinností vedoucího směny je zvedat těžká břemena a tato břemena též přenášet. Pozice vedoucího směny je v podstatě stále pozice prodavače, který musí v rámci prodejny vykonávat všechny činnosti včetně zvedání břemen. Žalovaná nemohla žalobci nabídnout jinou práci, kde by jej povinnost zvedat těžká břemena nezatěžovala. Tuto činnost je třeba u vedoucích směny požadovat, když organizaci práce není možné na pracovišti žalobce uzpůsobit tak, aby vedoucí směny nenaskladňoval zboží a nedoplňoval zboží do regálů, a to s ohledem na velikost prodejny, zastupitelnost zaměstnanců i počet obsluhovaných zákazníků. V tomto smyslu argumentovala žalovaná protokolem o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaném Laboratoří ergonomie a fyziologie práce, který určoval počet minut, které musí i vedoucí směny věnovat tlačení drátěného vozíku, naskladňování zboží nebo doplňování zboží. Žalovaná měla za to, že náplní práce vedoucího směny bylo zvedání a tahání břemen a naskladňování zboží v rozsahu, který zdravotní stav žalobce k okamžiku doručení výpovědi neumožňoval. Dále žalovaná argumentovala protokolem o autorizovaném měření a posouzení celkové zátěže č. , hodnota, realizovaného u žalované v prodejně v Průhonicích, kde bylo zjištěno, že muži, vedoucí směny, často provádí manipulaci s břemeny, a to až o hmotnosti 25 kg ve stoji či při chůzi.

8. K náplni práce žalobce na pozici vedoucí směny žalovaná uvedla, že je chápána jako pracovní pozice předáka, tedy pracovní pozice sice vedoucího zaměstnance, ale který nekoná především řídící práci, neboť od toho je na prodejně vedoucí zaměstnanec s pracovní pozicí ,,manažer prodejny“. Jedná se o zaměstnance, který koná především práci prodavače v kombinaci s vedením dané směny, je-li potřeba. Tato potřeba je přitom vždy v určitém časovém úseku směny žalobce a nepokrývá ani polovinu směny, protože pozice žalobce je určena k manuální práci, nikoliv k práci manažerské. Tomu odpovídala mimo jiné i kategorizace pracovní pozice žalobce do stupně rizika číslo 2, což plyne i z lékařských posudků, které by se měly stát součástí listinného dokazování ve sporu účastníků.Skutková zjištění9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, z výpovědi žalobce, z výpovědi svědků a ze znaleckého posudku, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobce na pozici zaměstnance a žalovaná na pozici zaměstnavatele uzavřeli dne 26. 9. 2016 pracovní smlouvu, podle které měl žalobce od 1. 10. 2016 vykonávat pro zaměstnavatele práci vedoucího směny, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

10. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná vypověděla žalobci v souladu s ustanovením § 52 písm. e) zák. práce pracovní poměr z důvodu, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávání dosavadní práce, a to pro obecné onemocnění, přičemž tato skutečnost měla být konstatována lékařským posudkem ze dne 22. 9. 2020 vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

11. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná vypověděla žalobci pracovní poměr podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecných příčin k vykonávání dosavadní práce, a to na základě lékařského posudku ze dne 22. 9. 2020. Na listině je zároveň uvedeno, že zaměstnanec odmítl výpověď převzít dne 27. 11. 2020 v čase 16: 00 hod.

12. Z dopisu žalobce ze dne 15. 1. 2021 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobce považoval výpověď z pracovního poměru za neplatnou a nadále trval na tom, že nepozbyl zdravotní způsobilost k doposud vykonávané práci, odkazoval na lékařský posudek ze dne 25. 11. 2020 vydaný , tituly před jménem, , jméno FO, a žádal, aby jeho pracovní poměr u žalované pokračoval. Zároveň žalovanou upozorňoval, že pokud by trvala na výpovědi z pracovního poměru bude celou věc nucen řešit soudní cestou.

13. Výpisem z aplikace PoštaOnline soud zjistil, že dopis žalobce ze dne 15.1.2021 byl doručen zaměstnavateli dne 20.1.2021.

14. Z protokolu o autorizovaném měření a posouzení celkové fyzické zátěže sepsaném Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , oddělení fyziologie a psychologie práce soud zjistil, že se týkalo posouzení celkové fyzické zátěže tabulkovou metodou dle platné normy a měření a posouzení celkové fyzické zátěže metodou monitorování srdeční frekvence a hodnocení časových charakteristik práce. Účelem měření pak bylo posouzení celkové fyzické zátěže a ověření kategorizace prací na žádost objednatele, kterým byla žalovaná.

15. Z protokolu o autorizovaném měření a posouzení celkové fyzické zátěže sepsaném Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , oddělení fyziologie a psychologie práce soud zjistil, že se týkalo pozice vedoucího směny, kterým v daném případě byla žena.

16. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, soud zjistil, že účelem měření byl podklad pro kategorizaci prací, když se jednalo o měření a posouzení ergonomie pracovního místa a posouzení pracovních poloh biomechanickou analýzou u posuzované práce vedoucího směny v centru , adresa, , prodejna číslo , hodnota, v prostoru prodejny a pekárny v druhém nadzemním podlaží a v kanceláři, zázemí pro zaměstnance, a skladovacích prostorech v prvním nadzemním podlaží.

17. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, soud zjistil, že v centru , adresa, , prodejna číslo , hodnota, práci vedoucího směny vykonávají muži i ženy. Na každé směně je nejčastěji jeden vedoucí. Mohou být však i dva. Jejich činnost je v rámci směny různorodá. Práce vedoucího směny se skládá z několika činností.

18. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, soud zjistil, že časově významnou činností vedoucího směny je pomoc ostatním pracovníkům s vybalováním zboží.

19. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, soud zjistil, že další významnou činností je provádění objednávek. Pracovník prochází jednotlivé úseky se zbožím a pomocí ručního skeneru objednává zboží, jehož zásoba klesla pod stanovenou hranici. Na displeji skeneru se pracovníkovi zobrazí, které zboží je potřeba objednat. Dále vedoucí směny provádí skenování zboží, u kterého končí doba minimální trvanlivosti či datum spotřeby a je potřeba jej vyřadit do slev. Pracovník dané zboží opět naskenuje a dá příkaz k tisku slevových etiket. Vytištěné etikety nalepí na zlevňované zboží a vrátí do regálu na patřičné místo.

20. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, soud zjistil, že vedoucí směny prochází prodejnu a odnáší zboží, které již skončilo v nabídce nebo z jiného důvodu již nemá být na prodejně, do skladu. Zároveň prochází prodejnu a celkově udržuje obchod, upravuje zboží a dbá o celkový vzhled.

21. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, soud zjistil, že vedoucí směny po příjezdu dodavatele koordinuje naskladňování zboží, vyskladňuje zboží z kamionů, kdy pro palety se zbožím přijede s elektrickým manipulačním vozíkem, vjede před nákladní prostor kamionu, naloží a převeze do určených prostor skladu.

22. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, soud zjistil, že dle potřeby vedoucí směny vypomáhá na pokladně, a to jak s obsluhou zákazníků, tak vyřizováním reklamací, prováděním storna apod. Na odpolední směně vedoucí směny mimo výše uvedené činnosti provádí kontrolu čerstvosti určeného zboží (ovoce – zelenina, maso) či uklízí sklad (úklid podlah, pracovních ploch, odpadu, urovnávání zboží apod.) dále má na starosti trezor, a to příjem a výdej peněz, jejich počítání apod.

23. Z odborné interpretace výsledků hodnocení ergonomie pracovního místa a pracovních poloh u vedoucího směny, kterou vykonávají ženy soud zjistil, že převažující charakter svalové práce u zaujímaných pracovních poloh je dynamický charakter. U posuzované práce nebyl překročen průměrný hygienický limit 30 minut pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách u žádné z pracovních poloh a zároveň u posuzované práce nebyl překročen průměrný hygienický limit 160 minut pro podmíněně přijatelnou pracovní polohu u žádné z pracovních poloh.

24. Z odborné interpretace výsledků hodnocení ergonomie pracovního místa a pracovních poloh u vedoucího směny, kterou vykonávají ženy ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že na základě výsledků měření pracovních poloh bylo doporučeno výše uvedenou práci zařadit do kategorie druhé ve faktoru pracovních poloha jak pro ženy, tak pro muže.

25. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, , z časového snímku průměrné pracovní směny soud zjistil, že sledovanou osobou byla žena, na ranní 8 hodinové směně, která strávila chůzí v kombinaci se stojem celkem 220 minut z odpracované směny (480 minut).

26. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, , z časového snímku průměrné pracovní směny soud zjistil, že sledovanou osobou byla žena, na ranní 8 hodinové směně, která strávila chůzí v kombinaci se sedem celkem 25 minut z odpracované směny (480 minut).

27. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, , z časového snímku průměrné pracovní směny soud zjistil, že sledovanou osobou byla žena, na ranní 8 hodinové směně, která strávila sedem celkem 75 minut a sedem v kombinaci se stojem 25 minut z odpracované směny (480 minut).

28. Z protokolu o autorizovaném měření číslo , hodnota, zpracovaného z údajů v centru , adresa, , prodejně číslo , hodnota, , z časového snímku průměrné pracovní směny soud zjistil, že sledovanou osobou byla žena, na ranní 8 hodinové směně, která strávila stojem spojeným s chůzí a předklonem 130 minut z odpracované směny (480 minut), když 5 minut připadalo na neproduktivní čas.

29. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z odborné interpretace výsledků pro muže na pozici prodavač/pokladní soud zjistil, že průměrná hodnota celosměnové srdeční frekvence u mužů nepřekročila hodnotu 102 tepů za minutu. Průměrná hodnota celosměnové průměrné srdeční frekvence u mužů nepřekročila nárůst srdeční frekvence od 28 tepů za minutu nad klidovou hodnotu. Nejvyšší přípustná hodnota průměrné srdeční frekvence 110 tepů za minutu nebyla překročena.

30. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z odborné interpretace výsledků pro muže na pozici prodavač/pokladní soud zjistil, že průměrný celosměnový netto energetický výdej u mužů nepřekročil průměrný hygienický limit 6,8 MJ.

31. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z odborné interpretace výsledků pro muže na pozici prodavač/pokladní soud zjistil, že přípustný minutový energetický výdej 575 W u mužů nebyl překročen. Posuzovaná práce odpovídá zařazení do třídy práce IIIa.

32. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z odborné interpretace výsledků pro muže na pozici prodavač/pokladní soud zjistil, že přípustný hygienický limit 30 kilo při častém zvedání a přenášení břemen u mužů nebyl překročen. Přípustný hygienický limit 5 kilo pro manipulovaná břemena vsedě u mužů taktéž nebyl překročen. Kumulativní hmotnost břemen u mužů nepřekročila průměrný hygienický limit 10 000 kilo za 8 hodin práce.

33. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z časového snímku průměrné pracovní směny na pozici vedoucí směny pro sledovanou osobu, kterou byla žena, soud zjistil, že nejvíce času, a to 115 minut ze 480 minut trávila tato vedoucí směny doplňováním zboží a výpomocí na všech úsecích, včetně úklidu obalů, přičemž převažující polohou těla byl stoj, chůze a předklon.

34. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z časového snímku průměrné pracovní směny na pozici vedoucí směny pro sledovanou osobu, kterou byla žena, soud zjistil, že druhým nejdelším časem, a to 90 minut ze 480 minut směny strávila tato vedoucí směny objednáváním zboží, odpisy tj. prací se skenerem a ruční administrativou, přičemž převažující polohu těla byl stoj a chůze.

35. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z časového snímku průměrné pracovní směny na pozici vedoucí směny pro sledovanou osobu, kterou byla žena, soud zjistil, že vykládkou kamionu a prací s paletovým vozíkem a přeskládáváním zboží strávila tato vedoucí směny celkem 40 minut ze 480 směnových minut a převažující polohou těla byla chůze a stoj.

36. Z protokolu o autorizovaném měření č. , hodnota, týkajícího se měření a posouzení celkové fyzické zátěže, z časového snímku průměrné pracovní směny na pozici vedoucí směny pro sledovanou osobu, kterou byla žena, soud zjistil, že třetím nejdelší časem, a to 80 minut ze 480 ti minut směny strávila tato vedoucí směny příjmem a výdejem peněz, počítáním a tiskem, přičemž převažující polohou těla byl v sed.

37. Z písemného dokumentu nazvaného Zproštění docházky ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že přímý nadřízený a disciplinární nadřízený sdělili písemně žalobci, že ode dne 28. 11. 2020 do uplynutí doby ukončení pracovního poměru dojet do 1 30. 1. 2021 je zproštěn povinnosti docházet pravidelně do práce a vykonávat pro zaměstnavatele práci v rozsahu 40 hodin týdně. Na základě telefonického nebo písemného vyzvání byl však žalobce povinen se dostavit do zaměstnání a pro zaměstnavatele vykonávat práci v rozsahu a dle podmínek stanovených v pracovní smlouvě.

38. Ze žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci a navazujícího lékařského posudku ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce byl požádán o mimořádnou lékařskou prohlídku v důsledku návratu po dlouhodobé nemoci s tím, že v posudkové části lékařka uvedla, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou, aniž by tuto podmínku posudku doplnila.

39. Z lékařské zprávy sepsané dne 9. 9. 2020 praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se týkala pacienta – žalobce a lékařka v této zprávě uvedla, že vzhledem ke zdravotnímu stavu je žalobce schopen jen lehké práce bez zvedání a přenášením břemen, bez práce ve strnulých polohách, bez práce převážně vestoje a bez přetěžování páteře.

40. Ze žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci a navazujícího lékařského posudku ze dne 22. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce byl požádán o mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku v důsledku návratu po dlouhodobé nemoci s tím, že v posudkové části lékařka uvedla, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecných příčin, které neuvedla.

41. Ze žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci a navazujícího lékařského posudku ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce byl požádán o mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku s tím, že v posudkové části lékařka uvedla, že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou vyvarovat se zvýšené zátěže bederní páteře a nezvedat těžká břemena.

42. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci poskytovaného na žádost zaměstnavatele , právnická osoba, ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce je podle poskytovatele pracovnělékařských služeb k datu vystavení tohoto posudku zdravotně způsobilý.

43. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 23. 9. 2022 vystaveného , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že osoba, která se tomuto pracovnělékařskému posuzování podrobila byla shledána zdravotně způsobilou.

44. Ze Žádosti o provedení pracovnělékařské vstupní prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci pro zaměstnavatele , právnická osoba, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

45. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem žalované od 1. 3. 2016 na prodejně v , adresa, , kde je zaměstnána jako vedoucí směny. Na prodejně v , adresa, jsou na pozici vedoucího směny zaměstnáni tři zaměstnanci. Celkem má prodejna asi 20 zaměstnanců.

46. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že vedoucí směny odpovídá za průběh směny, směna má na den úkoly, které se musí splnit. Vedoucí směny se na začátku s lidmi sejde, rozdělí si úkoly a na konci směny je zodpovědný za to, že vše proběhlo tak, jak proběhnout mělo.

47. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že vedoucí směny nevede jednání s dodavateli zboží, protože zásobování je centrální. Objednávky jsou automatické. Pokud kdysi objednával vedoucí směny zboží na další dny, tak to se již neděje. Napřímo si vedoucí směny objednává pouze dodavatelské pečivo a zeleninu.

48. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že podle názoru svědkyně je práce vedoucího směny po fyzické i psychické stránce náročná, neboť za směnu na prodejně v , adresa, svědkyně ujde asi 17 km a v rukách přemístí asi 3-5 tun zboží. Psychická náročnost spočívá v práci s lidmi a s jejich náladami a také samotný provoz je netypický, protože nejde o klasický směnný provoz, ale dělají se ranní, odpolední, mezisměny a v jednom týdnu se potká třeba všechno. Zátěž spočívá rovněž v nepravidelnosti směn a v nepravidelném volnu, nepravidelném odpočinku a v nepravidelném jídle.

49. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že vedoucí směny má kancelářské práce velmi málo maximálně 10 %, je to pracovník provozu.

50. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že v průběhu svého pracovního dne může být svědkyně na pokladně, pak vybaluje zboží. Bez fyzické práce se to neobejde, protože se jedná o druhou nejnižší pozici, přičemž nejnižší pracovní pozicí u žalované je prodavač/pokladní.

51. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že jejími podřízenými jsou na prodejně prodavači/pokladní v počtu asi 5-6 lidí ty pověřuje pracovními úkoly a deleguje na ně práci. Pro fyzickou manipulaci se zbožím je na prodejně k dispozici elektrický vozík manipulační vozík a paletový vozík vysokozdvižný.

52. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pro práci s ručním manipulačním vozíkem je potřeba síla. K přesouvání palet se používá ruční elektrický vozík. Pro přemisťování zboží na prodejně se tyto vozíky používají. Drátěný vozík se používá k odkládání papírových obalů při vyskladňování zboží. Ukládají se do něho krabice. Svědkyně rovněž uvedla, že ne pro všechny práce se zbožím se dají využít vozíky. Když svědkyně musí vysypat pytel cibule o hmotnosti 20kg musí to udělat ručně.

53. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že nejvyšší pozicí na prodejně v , adresa, je manažer prodejny, který má pod sebou 2 zástupce manažera, pod nimiž pracují 3 vedoucí směny.

54. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že jen na pekárně zaměstnanec nachodí třeba 20 000 kroků. Svědkyně může vybalovat zboží a stát u regálu, pak jde na pokladnu, kde prosedí třeba 60% svého směnového času, ale jsou dny, kdy se tam ani nedostane, pak může vyřizovat reklamace zákazníkům a pokud nestojí nebo nic nedělá, tak chodí po prodejně.

55. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že ji za směnu projde rukama až 5 tun zboží i pokladní pás a zboží na pokladně táhne pokladní rukama, když za směnu obslouží 300 košíků se zbožím je to velký váhový objem zboží.

56. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pokud by nemohla zvedat břemena a manipulovat s nimi, pak by nemohla tu práci vůbec dělat, protože by z její práce zbylo jen udělat objednávku zeleniny a pečiva, vyúčtovat pokladní a vyřídit reklamaci zákazníkovi, která se ovšem nedělá každý den. Vše ostatní je už manipulace se zbožím.

57. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že povinnost chodit na pracovnělékařské prohlídky je rozdělená podle věku a svědkyně chodí každé 2 roky. Ze zaměstnaneckých benefitů týkajících se odměny za fyzicky náročnou práci existuje možnost chodit zvýhodněně do fitka, ale nic jiného z prevence zdraví zaměstnavatel neposkytuje. V současné době se dle kategorie rizik nachází pozice vedoucího směny ve dvojce a pokladní a prodavač se posunul do trojky platí, že čím vyšší číslo tím vyšší zátěž.

58. Z výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že kancelářská práce z její pracovní náplně vyplňuje pouze 10 %. Od té doby, co systém přešel na centrální objednávání není časová náročnost objednávání stejná jako byla dříve, jako když se musela obcházet celá prodejna. Rovněž přeceňování se zjednodušilo, když cenovky jsou elektronické.

59. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnána na prodejně v , adresa, na pozici pokladní/prodavač a žalobce byl její kolega. Svědkyně vnímala pozici vedoucího směny jako prostředníka mezi vedoucím prodejny a prodavačkami, který rozděluje prodavačkám práci. Z tohoto pohledu byl žalobce jejím nadřízeným.

60. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že její pracovní náplň se s náplní práce žalobce v průběhu směny mohla překrývat, protože i žalobce někdy dělal její práci. Když bylo potřeba ráno vybalit zboží a stihnout to do sedmi hodin, než se prodejna otevře, tak se toho musí účastnit i vedoucí směny, aby pomohl. Pomoc vedoucího směny prodavačům v průběhu pracovního dne byla určitě 50% jeho času. Vybalování zboží se často účastní i manažer prodejny, když je potřeba to udělat.

61. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že považovala za těžké břemeno pro sebe váhu od 10 kg výše. Pokud by nemohla zvedat těžká břemena, pak by asi nemohla u žalované pracovat, neboť nejde si vybírat zvedat jen lehčí věci. Svědkyně byla v pracovní neschopnosti kvůli zádům a i po návratu do práce bolest zad ještě přetrvávala. Ze zdravotních důvodů nežádala o převedení na jinou práci a ani nevěděla, že by za jejího působení u žalované byl někdo takto převeden.

62. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobce byl jejím bývalým nadřízeným a žalovaná jejím bývalým zaměstnavatelem, neboť dva měsíce před podáním výpovědi u soudu ze zdravotních důvodů ukončila pracovní poměr. U žalované strávila celkem 11 let a považovala tuto práci za psychicky a fyzicky hodně náročnou. Zejména poslední roky pro ni byly zátěžové, když se stupňovaly nároky.

63. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že na jinou pracovní pozici než prodavač/ pokladní zaměstnance nejde převést, protože je to poslední nejnižší pozice.

64. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že manipulace s břemeny je v rámci pracovní pozice pokladní/prodavač pravidelnou pracovní náplní, protože jeden pokladní je vždy na pokladně a ostatní musí obsluhovat a vybalovat. Manipulaci s břemeny by se vyhnout nedalo, protože zboží se musí vybalovat zejména na ranní směně a poslední dobou, když zaměstnanců bylo méně a zákazníků více to nebylo vůbec možné.

65. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobce nemohl celou svoji směnu být zavřený v kanceláři musel být na prodejně, když měl svou práci hotovou, pomáhal ostatním.

66. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že nadřízení se ji snažili po návratu z pracovní neschopnosti ulevovat od vybalování zboží a spíše ji dávat na pokladnu, ale stejně to nepomohlo. Svědkyně neodešla ze zdravotních důvodů, ale v důsledku toho, že se cítila vyhořelá.

67. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnán u žalované na pozici vedoucího organizace prodeje pro ČR, jehož náplní jsou procesy, plánování a projekty, které se pak týkají všech proveden v republice. S žalobcem se potkali v rámci jeho tehdejší pracovní pozice vedoucího prodejen pro severozápadní Čechy.

68. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že pozice vedoucího směny je v rámci hierarchie prodejny manažerskou pozicí. Náplní práce vedoucího směny je organizace směny, kterou vede a řídí a zároveň je součástí prodeje, kde funguje v okamžiku provozní špičky ve všech činnostech, které jsou na prodejně potřeba. Vedoucí směny je zastupitelný manažerem nebo zástupcem manažera prodejny a směrem dolů je to podle znalostí a zkušeností někdo z podřízených zaměstnanců.

69. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že nevěděl o žádném případu, kdy by pro zdravotní nezpůsobilost byl zaměstnanec převeden na jinou práci, neboť podřízená pozice pracuje fyzicky minimálně stejně nebo spíš více.

70. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že na prodejnách kromě jmenovaných pozic existuje ještě tzv. činnost hlavního pekaře, který však není hierarchicky zařazen v rámci struktury a je to většinou prodavač/pokladní. Poté existuje ještě pozice zastupujícího pokladního, který v případě slabší směny může vedoucího směny teoreticky zastoupit, například při vyúčtování pokladen, v trezoru, ve zpracování tržby a v řízení směny, pokud někdo vypadne. Dále by přicházel v úvahu trenér, který se stará o zaučení nového zaměstnance. Hierarchicky, je ale na pozici pokladního/prodavače.

71. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že podíl fyzické práce na pozici vedoucího směny klesá v závislosti na velikosti prodejny a počtu zaměstnanců na směně. Čím je prodejna menší, tak tam je podíl fyzické práce větší, protože mají menší počet zaměstnanců.

72. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že v krátkodobém horizontu může vedoucí pracovník, který řídí vedoucího směny poskytnout vedoucímu směny v rámci jeho zdravotních potíží nějaké úlevy, ale z dlouhodobého hlediska by to fungovat nemohlo, protože nikdo jiný tam na stejné pozici na té směně není.

73. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že ideální stav personálu prodejny v , adresa, se řídí nastavením cíle, kterého každý region má dosáhnout v rámci efektivity práce, což závisí na výši obratu, na počtu prodaných kusů na konkrétní prodejně a z toho vychází i výkonnostní ukazatel a efektivita práce, přičemž za pracovní podmínky na jednotlivých filiálkách nezodpovídá jednotlivec, ale bude se tím u žalované zabývat více oddělení.

74. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že z administrativních činností na pozici vedoucího směny se jedná o vyúčtování pokladen, protože každá pokladní má svoji zásuvku, kterou jí vydává vedoucí směny, dále stravenky, kupony a úkony související s reklamací zákazníka, které jsou průměrně 2 do týdne na filiálku. V posledních třech letech odpadla zátěž objednávek, neboť to probíhá centrálně. Díky digitalizaci tato zátěž v objednávání odpadla. To samé platí, pokud se jedná o elektronické přeceňování.

75. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že pracovní plán pro prodejnu sestavuje manažer prodejny, který se musí zabývat rozdělením zaměstnanců na ranní a odpolední směny a mezisměny, popřípadě noční směny. Řeší se v kolik má zaměstnanec přijít a odejít a jaké základní činnosti mají z pracovního plánu vyplynout. Kdo danou směnu povede, kdo bude pekařem, kdo bude hlavní pokladní. Pak jsou tam další činnosti, které se odvíjí od konkrétního dne, například příprava akce na daný den, středy, neděle. Přípravou akce se většinou zabývá někdo z vedení prodejny. Základní činnosti jsou obsazeny prodavači/pokladními.

76. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že není možné, aby práci na prodejně vykonával člověk se změněnou pracovní schopností v důsledku svého zdravotního stavu. Před vstupem do zaměstnání je nutno prokázat zdravotní stav a pokud by uchazeč o zaměstnání měl nějaké zdravotní omezení, tak by na tu pozici nebyl přijat. Svědek uvedl, že na prodejně pracoval a stále se tam pohybuje, a neumí si představit, že by člověk s nějakou změněnou pracovní schopností mohl plně tu práci vykonávat.

77. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že u žalované je ošetřeno, aby při manipulaci se zbožím nebyla překročena nosnost, neboť u žalované na prodejnách je zaměstnáno 80 % žen a 20 % mužů. Maximální váha kartonu, který bere zaměstnanec do ruky je na prodejně nastavena tak, že je to 18 kg a jedná se o banány. Zaměstnanec nemůže zvedat karton těžší než 18 kg a záleží na tom, kolik kartonů je během dne vybalováno.

78. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že v případě, že je zaměstnanec k práci zdravotně způsobilý s podmínkou pak s takovým zaměstnancem jedná za zaměstnavatele, pokud jde o vedoucího směny, manažer prodejny s regionálním manažerem. Důležité je, o jaké omezení se jedná a zda z tohoto pohledu si lze takového člověka v týmu ponechat.

79. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že na prodejnách u žalované neexistuje pozice, která by nemusela fyzicky pracovat. I manažer prodejny se do fyzické práce určitě zapojuje.

80. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že po ukončení pracovní neschopnosti se těšil do práce a mezitím přišlo rozhodnutí, že práci vykonávat nemůže. Zaměstnavatel mu zdůvodnil, že výsledkem mimořádné zdravotní prohlídky při jeho návratu do zaměstnání bylo, že není zdravotně způsobilý.

81. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že závodní lékařku navštívil dvakrát u příležitosti prvého posudku a pak třetího posudku.

82. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že 22. 9. 2020, kdy měl být vydán druhý posudek, lékařku vůbec nenavštívil, nebyl k ní pozván ani nebyl z její strany kontaktován. Zaměstnavatel mu pouze telefonicky sdělil, že byl znovu podroben zdravotní prohlídce a že výsledek je negativní, že není schopen dále pracovat.

83. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že neví, proč mu byly dány 2 výpovědi, které jsou prakticky totožné.

84. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že psal zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Zaměstnavatel ho však k nástupu do práce nevyzval ani mu po ukončení pracovní neschopnosti neumožnil práci vykonávat, prostě mu to nedovolili.

85. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že bezprostředně po výpovědi u žalované nastoupil jako dělník do výroby. Jednalo se o fyzickou práci a při vstupní prohlídce nebyl uznán jako způsobilý bez jakékoliv podmínky. Potom nastoupil zpátky do obchodu do , právnická osoba, . Když by to srovnal s prací u žalované, pak se domníval, že se jednalo o těžší práci, protože se tam prodávají výrobky, jako jsou stavební materiály. V době, kdy poskytl soudu svoji výpověď, byl žalobce zaměstnán jako zástupce vedoucího prodejny, což byla obdobná pozice jako vedoucí směny u žalované a tam se vypracoval již na manažerskou pozici a zastával pozici vedoucího obchodu. Od té doby co skončil s prací u žalované nemarodil, nevyhledal lékaře, jeho zdravotní stav je pořád stejný, je schopen práce a pracuje v obchodě.

86. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že by velice rád znovu pracoval u žalované, neboť technologie a všechno co používají jsou bezkonkurenční.

87. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se ohradil přímo u závodní lékařky proti závěrům druhého posudku a na jeho popud vydala závodní lékařka třetí posudek který určil, že je schopen práce s podmínkou. Na tento posudek, ale zaměstnavatel vůbec nereagoval a ve své výpovědi, kterou žalobci dal, takový posudek nezmiňoval.

88. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že když navezl kamion zboží tak na počátku směny začalo vyskladňování zboží. Důraz byl kladen především na to, aby zelenina byla před otevírací dobou vyskladněna na prodejní ploše a aby byl dodržen nějaký teplotní řetězec, co se týče těch chlazených potravin. Šlo o čas. Zaměstnanci začínali od pěti hodin, takže tam byly 2 hodiny práce na vyskladňování zboží, než se prodejna otevřela. Žalobce se věnoval rozvozu zboží na jednotlivé úseky, přičemž používal elektrický paletový vozík. Na těch jednotlivých úsecích pak už to vyskladňování zboží do regálů prováděli konkrétní zaměstnanci těchto úseků.

89. Z výpovědi žalobce soud zjistil že marodil, protože měl potíže se zády, když se zjistilo, že patrně trpí útlakem míšního nervu. Rehabilitační pracovnice jediným pohledem na něj zjistila, že špatně stojí, že špatně drží svoji postavu a stačilo, aby se naučil stát rovně a správně a od té doby všechny jeho potíže pominuly.

90. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že posouzení svého zdravotního stavu ze třetího lékařského posudku vnímal tak, že mu není doporučeno, aby se dlouhodobě vystavoval zvedání těžkých břemen. Protože je muž, tak to vnímal tak, že se jedná o břemena těžší než 20 kg se, kterými by se u žalované ale nesetkal, neboť nejtěžší kartony měli 18 kg. Rovněž práce ve strnulých polohách nepřicházela v úvahu u žalované. Pracovní pozice se pravidelně měnily. U žalované se v práci nestálo, chodilo se a vždy se něco dělalo.

91. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že nejvíce času na své směně trávil objednávkami, slevami a kontrolou čerstvosti. Manipulace se zbožím tam byla přítomna vždy ale, že by se vyloženě zabýval jen vybalování zboží to určitě ne. Zabýval se tím tak maximálně 2 hodiny za směnu a pokud se jednalo o práci na pokladně tak tou se zabýval žalobce maximálně 2 hodiny týdně, protože z pokladny se těžko dal řídit zbytek chodu prodejny, těžko se odtamtud řeší reklamace nebo jakýkoliv jiný příjem zboží.

92. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že odhad svědkyně , jméno FO, ohledně nachozených kilometrů na prodejně je v podstatě pravdivý. 10-20km denně. Pokud se však jednalo o závěr svědkyně Pavlovičové o tom, že v rukách unesla 3-5 tun zboží, pak se jedná o tuny zboží, které přemístila z místa na místo ze skladu na prodejní plochu, ale fyzicky v podstatě neodnesla ani 10kg nebo ani 100 kg, ale prostě přemístila spoustu tun, ale fyzicky od manipulovala maximálně 100 kilo zboží.

93. Z výpovědi žalobce soud zjistil že, kdyby měl odhadnout, kolik v průměru během směny nazvedal kilogramů, pak by musel říci, že postavu mu to nijak nevyrýsovalo, takže to žádná posilovna nebyla. Nedokázal by to odhadnout. Poslední směnu pro žalovanou odpracoval v roce 2019 v červnu.

94. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že na základě podkladové zdravotní dokumentace žalobce znalec zjistil, že žalobce v pracovním poměru u žalované (1.10.2016-31.3.2021) pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce ,,vedoucího směny“ z obecných příčin. Znalec uvedl, že podle charakteristiky náplně práce na pozici vedoucího směny u žalované jde o práci fyzicky náročnou, která neumožňuje dodržet lékařem nastavená režimová opatření.

95. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že v době, kdy byl vypracován lékařský posudek ze dne 22.9.2020 (Posudek 2) se žalobce nacházel v pracovní neschopnosti. Posudkový závěr je proto nesprávný, neboť posudek neměl být vůbec vydán.

96. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že závěr uvedený v posudku závodní lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 11. 2020 (Posudek 3), že žalobce je zdravotně způsobilý s podmínkou vyvarovat se zvýšené zátěže bederní páteře a nezvedat těžká břemena je nesprávný, neboť dne 25. 11. 2020 se žalobce stále nacházel v pracovní neschopnosti a posudek neměl být vydán, nicméně od 28. 11. 2020 znalec uvedl, že lze s takovým závěrem souhlasit, protože má oporu ve zdravotní dokumentaci žalobce.

97. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce v době doručení výpovědi dne 4. 1. 2021 trpěl zdravotními obtížemi, které mu objektivně bránily vykonávat dosavadní práci. Znalec tyto obtíže označil jako chronický bolestivý syndrom bederní páteře – VAS (vertebrogenní algický syndrom). Jedná se o degenerativní onemocnění bederní páteře, které je chronické a benigní. Pacienta nijak neohrožuje na životě, ale pacient jím trpí po celý život. Není možné klinické projevy degenerativního onemocnění bederní páteře beze zbytku vyléčit. Průběh v čase je kolísavý, období vzplanutí potíží často i po malém inzultu (špatné šlápnutí, zvednutí břemene), se střídají s úseky, kdy je pacient bez potíží. Jako prevence předcházení vzniku ataky je pacientům doporučován tzv. režim vertebropata, a to i při výkonu pracovních pozic. Režim vertebropata představuje soubor zdravotních omezení a doporučení pro osoby trpící bolestmi páteře s původem ve strukturách páteře. Tento režim zahrnuje zejména zákaz zvedání těžkých břemen, vyhýbání se strnulým polohám, dlouhodobému sezení či stání, a nutnost pravidelného šetrného pohybu. Dále je doporučováno omezení fyzické námahy, práce v předklonu a nošení břemen.

98. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že uvedené změny zdravotního stavu se promítly do posudku zdravotní způsobilosti k práci, které vydala poskytovatelka pracovnělékařských služeb , tituly před jménem, , jméno FO, . První posudek byl vydán dne 9. 9. 2020 se závěrem pracovně způsobilý s podmínkou, ale v posudku žádná podmínka není uvedena. Druhý posudek byl vydán dne 22. 9. 2020 se závěrem dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost z obecných příčin. Třetí posudek byl vydán dne 25. 11. 2020 se závěrem zdravotně způsobilý s podmínkou vyvarování se zvýšené zátěže bederní páteře. Znalec uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od 20. 9. do 27. 11. 2020 neměl být druhý a třetí posudek vůbec vydán. Všechny typy pracovnělékařských prohlídek lze provádět pouze pokud posuzovaný není v pracovní neschopnosti. V opačném případě by musel vždy být závěr, že aktuální zdravotní stav posuzovanému neumožňuje vykonávat dosavadní nemocensky pojištěnou činnost (proto je v pracovní neschopnosti).

99. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že při posuzování zdravotního stavu soudem stanoveným termínům k datu 22. 9. 2020 byl žalobce v pracovní neschopnosti. Podle neurochirurgického vyšetření ze dne 21. 7. 2020 byl plánován obstřik nervového kořene pod CT kontrolou.

100. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 25. 11. 2020 byl žalobce v pracovní neschopnosti a ta byla ukončena z důvodu vyčerpání zákonné podpůrčí doby pro výplatu nemocenského. Ke dni 27. 11. 2020 jsou nejbližší údaje o zdravotním stavu v neurochirurgickém vyšetření ze dne 24. 11. 2020, kdy lékař uvedl, že je možné pacienta zapojit zpět do pracovního procesu, avšak vyvarovat se zvýšené zátěže bederní páteře a zvedání těžkých břemen. Odborníkem byl tedy doporučen režim vertebropata.

101. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, soud zjistil, že k datu 4. ledna 2021 bylo převažující příčinou ztráty způsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce postižení bederní páteře s kořenovým drážděním, prokázaným útlakem prvních sakrálních nervových kořenů na podkladě výhřezu meziobratlové ploténky, spondylolistéze ( posunu obratlů) I. stupně a relativní stenóze páteřního kanálu. Šlo o chronické onemocnění.Závěr o skutkovém stavu102. Ze shora zjištěného skutkového stavu učinil soud ve věci následující skutkový závěr: Žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici vedoucího směny od 1. 10. 2016, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. V roce 2020 se nacházel v dlouhodobé pracovní neschopnosti a žalovanou byl vyzván, aby se podrobil mimořádné pracovnělékařské prohlídce za účelem posouzení jeho zdravotní způsobilosti. Poskytovatelka pracovnělékařských služeb , tituly před jménem, , jméno FO, vydala celkem tři posudky. První posudek byl vydán dne 9. 9. 2020 se závěrem pracovně způsobilý s podmínkou, ale v posudku žádná podmínka nebyla uvedena. Druhý posudek byl vydán dne 22. 9. 2020 se závěrem dlouhodobě pozbyl pracovní způsobilost z obecných příčin a třetí posudek byl vydán dne 25. 11. 2020 se závěrem zdravotně způsobilý s podmínkou vyvarování se zvýšené zátěže bederní páteře. Dne 27. 11. 2020 žalovaná vypověděla žalobci pracovní poměr podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce s odůvodněním, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecných příčin k vykonávání dosavadní práce, a to na základě lékařského posudku ze dne 22. 9. 2020. Dne 4. 1. 2021 žalovaná vypověděla žalobci v souladu s ustanovením § 52 písm. e) zák. práce pracovní poměr z důvodu, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k vykonávání dosavadní práce, a to pro obecné onemocnění, přičemž tato skutečnost měla být konstatována lékařským posudkem ze dne 22. 9. 2020.

103. Náplní práce vedoucího směny byla různorodá činnost. Významnou činností vedoucího směny byla pomoc ostatním pracovníkům s vybalováním zboží. Další významnou činností v roce 2020 bylo provádění objednávek, avšak svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že objednávání zboží již v současné době probíhá centrálně. Stejné je to s tiskem slevových etiket, který probíhá elektronicky. Vedoucí směny prochází prodejnu a odnáší zboží, které již skončilo v nabídce nebo z jiného důvodu již nemá být na prodejně, do skladu. Zároveň prochází prodejnu a celkově udržuje obchod, upravuje zboží a dbá o celkový vzhled. Po příjezdu dodavatele koordinuje naskladňování zboží, vyskladňuje zboží z kamionů, kdy pro palety se zbožím přijede s elektrickým manipulačním vozíkem, vjede před nákladní prostor kamionu, naloží a převeze do určených prostor skladu. Dle potřeby vedoucí směny vypomáhá na pokladně, a to jak s obsluhou zákazníků, tak vyřizováním reklamací, prováděním storna apod. Na odpolední směně vedoucí směny mimo výše uvedené činnosti provádí kontrolu čerstvosti určeného zboží (ovoce – zelenina, maso) či uklízí sklad (úklid podlah, pracovních ploch, odpadu, urovnávání zboží apod.) dále má na starosti trezor, a to příjem a výdej peněz, jejich počítání apod. Na základě časového snímku provedeného v jiné prodejně, než byl zaměstnán u žalované žalobce, nejvíce času, a to 115 minut ze 480 minut trávila vedoucí směny (žena) doplňováním zboží a výpomocí na všech úsecích, včetně úklidu obalů, přičemž převažující polohou těla byl stoj, chůze a předklon. Druhým nejdelším časem, a to 90 minut ze 480 minut směny strávila tato vedoucí směny objednáváním zboží, odpisy tj. prací se skenerem a ruční administrativou, přičemž vykládkou kamionu a prací s paletovým vozíkem a přeskládáváním zboží strávila tato vedoucí směny celkem 40 minut ze 480 směnových minut a převažující polohou těla byla chůze a stoj. Třetím nejdelší časem, a to 80 minut ze 480 minut směny strávila tato vedoucí směny příjmem a výdejem peněz, počítáním a tiskem, přičemž převažující polohou těla byl sed. Na základě výsledků měření pracovních poloh bylo doporučeno výše uvedenou práci vedoucího směny zařadit do kategorie druhé ve faktoru pracovních poloha jak pro ženy, tak pro muže.

104. Výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, měl soud za prokázáno, že zásobování zboží na prodejnu je již centrální a vedoucí směny objednává pouze dodavatelské pečivo a zeleninu. Práce vedoucího směny je po fyzické i psychické stránce náročná, psychická náročnost spočívá v práci s lidmi a s jejich náladami a také samotný provoz je netypický, protože nejde o klasický směnný provoz, ale dělají se ranní, odpolední, mezisměny a v jednom týdnu se potká třeba všechno. Zátěž spočívá rovněž v nepravidelnosti směn a v nepravidelném volnu, nepravidelném odpočinku a v nepravidelném jídle. Fyzická zátěž je dána všemi polohami, které mají za cíl přemístit zboží ze skladu na prodejnu a v chůzi, která je nejčastějším pohybem zaměstnance, přičemž podle názoru svědkyně měl vedoucí směny kancelářské práce velmi málo maximálně 10 %, je to více pracovník provozu. V průběhu svého pracovního dne může být vedoucí směny jak na pokladně, tak u vybalování zboží. Bez fyzické práce se to neobejde, protože se jedná o druhou nejnižší pozici, přičemž nejnižší pracovní pozicí u žalované je prodavač/pokladní.

105. Z výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, měl soud za prokázáno, že za stavu, kdy zákazníků přibývalo a zaměstnanců ubývalo nebylo možné akceptovat, aby měl někdo úlevy ze zdravotních důvodů. Zejména na ranní směně bylo potřeba se věnovat manipulaci se zbožím a zavést zboží ze skladu na prodejnu. Bez fyzické práce by nebylo možné fungovat ani na pokladně.

106. Výpovědí svědka , jméno FO, měl soud za prokázáno, že v případě, že je zaměstnanec k práci zdravotně způsobilý s podmínkou je podstatné, o jaké omezení se jedná a zda z tohoto pohledu si lze takového člověka v týmu ponechat. Na prodejnách u žalované neexistuje pozice, která by nemusela fyzicky pracovat. I manažer prodejny se do fyzické práce zapojuje. Před vstupem do zaměstnání je nutno prokázat zdravotní stav a pokud by uchazeč o zaměstnání měl nějaké zdravotní omezení, tak by na tu pozici nebyl přijat. Svědek uvedl, že na prodejně pracoval a stále se tam pohybuje, a neumí si představit, že by člověk s nějakou změněnou pracovní schopností mohl plně práci na prodejně vykonávat. Pozice prodavače/pokladního byla zařazena do třetí kategorie z hlediska zátěže a rizika vykonávané práce.

107. Z výpovědi žalobce považoval soud za prokázané, že měl potíže se zády, když se zjistilo, že patrně trpí útlakem míšního nervu. V rámci rehabilitace odstranil chybné držení těla a stačilo, aby se naučil stát rovně a správně a od té doby všechny jeho potíže pominuly. Posouzení svého zdravotního stavu Posudkem 3 vnímal tak, že mu není doporučeno, aby se dlouhodobě vystavoval zvedání těžkých břemen. Jako muž to vnímal tak, že se jedná o břemena těžší než 20 kg, se kterými by se u žalované nesetkal, neboť nejtěžší kartony měly 18 kg. Rovněž práce ve strnulých polohách nepřicházela v úvahu u žalované. Pracovní pozice se pravidelně měnily. U žalované se v práci nestálo, chodilo se a vždy se něco dělalo.

108. Závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdily, že žalobce v době doručení druhé výpovědi dne 4. 1. 2021 pozbyl způsobilost k výkonu dosavadní práce a to v důsledku postižení bederní páteře s kořenovým drážděním, prokázaným útlakem prvních sakrálních nervových kořenů na podkladě výhřezu meziobratlové ploténky, spondylolistéze ( posunu obratlů) I. stupně a relativní stenóze páteřního kanálu. Šlo o chronické onemocnění. Nejbližší údaje o zdravotním stavu žalobce pocházejí z neurochirurgického vyšetření ze dne 24. 11. 2020, kdy lékař uvedl, že je možné pacienta zapojit zpět do pracovního procesu, avšak vyvarovat se zvýšené zátěže bederní páteře a zvedání těžkých břemen. Odborníkem byl tedy doporučen režim vertebropata jako souboru zdravotních omezení a doporučení pro osoby trpící vertebrogenním algickým syndromem, tedy bolestmi páteře s původem ve strukturách páteře. Tento režim zahrnoval zejména zákaz zvedání těžkých břemen, vyhýbání se strnulým polohám, dlouhodobému sezení či stání, a nutnost pravidelného šetrného pohybu. Dále se mohlo jednat o doporučení omezení fyzické námahy, práce v předklonu a nošení břemen.

109. Výpovědí , jméno FO, i svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, měl soud za prokázáno, že zaměstnavatel, který není schopen zajistit žalobci výkon práce odpovídající tomuto režimu, nemá možnost žalobce převést na jinou vhodnou práci. Zdravotní stav žalobce objektivně vylučoval výkon dosavadní práce a zároveň neexistovala jiná vhodná pracovní pozice, kterou by mohl u žalované nadále zastávat.Právní posouzení110. Skutkový závěr byl podroben právnímu posouzení podle následujících právních předpisů:

111. Podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) z.č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31.12.2020 (dále jen zákoníku práce) se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

112. Vydání Posudku 2 v této době je i v rozporu s právními předpisy upravujícími pracovnělékařské služby, neboť zaměstnanec nemá být posuzován v době, kdy není schopen výkonu práce z důvodu nemoci. Takový postup neodpovídá požadavkům na objektivní posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance. Pro doplnění soud uvádí, že podle ust. § 6 vyhl. č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) se pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání. Je tedy vyloučeno, aby objektivní lékařský nález byl zjištěn v době, kdy posuzovaný trpí poškozením zdraví nebo nemocí, která je dosud léčena, neodezněla a není ani zřejmé jaké následky bude mít na budoucí zdravotní stav zaměstnance. Z tohoto důvodu nelze uvedený lékařský posudek považovat za platný podklad pro výpověď podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce.

113. Podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

114. V rozsudku ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, Nejvyšší soud vyslovil závěr, že při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet jen z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V daném případě položil soud znalci otázku, zda závěr Posudku 2 o tom, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost z obecných příčin má oporu ve zdravotní dokumentaci žalobce a zda je správný? Znalec odpověděl, že posudek správný není s ohledem na to, že byl vystaven lékařem pracovnělékařských služeb v době, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti, a proto neměl být vůbec vydán. Závěr o tom, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z obecných příčin, lze považovat podle závěru znalce a názoru soudu za předčasný a s ohledem na to, že výpověď byla doručena žalobci v ochranné době nelze ji z těchto důvodů považovat za platnou.

115. Platnost právního jednání je třeba posuzovat vždy k okamžiku jeho učinění. Pokud byla výpověď žalobci dána v době, kdy se na zaměstnance vztahovala ochranná doba podle § 53 zákoníku práce, je výpověď neplatná. Tato neplatnost však nebrání tomu, aby zaměstnavatel – po pominutí ochranné doby – uplatnil tutéž výpovědní skutečnost znovu, pokud trvají důvody pro výpověď.“ V rámci soudního řízení byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, který jednoznačně potvrdil, že žalobce v době doručení výpovědi dne 4. 1. 2021 trpěl zdravotními obtížemi, které mu objektivně bránily vykonávat dosavadní práci. Znalec tyto obtíže označil jako chronický bolestivý syndrom bederní páteře – VAS (vertebrogenní algický syndrom). Jedná se o degenerativní onemocnění bederní páteře, které je chronické a benigní. Pacienta nijak neohrožuje na životě, ale pacient jím trpí po celý život. Není možné klinické projevy degenerativního onemocnění bederní páteře beze zbytku vyléčit. Průběh v čase je kolísavý, období vzplanutí potíží často i po malém inzultu (špatné šlápnutí, zvednutí břemene), se střídají s úseky, kdy je pacient bez potíží. Jako prevence předcházení vzniku ataky je pacientům doporučován tzv. režim vertebropata, a to i při výkonu pracovních pozic. Režim vertebropata představuje soubor zdravotních omezení a doporučení pro osoby trpící bolestmi páteře s původem ve strukturách páteře. Tento režim zahrnuje zejména zákaz zvedání těžkých břemen, vyhýbání se strnulým polohám, dlouhodobému sezení či stání, a nutnost pravidelného šetrného pohybu. Dále je doporučováno omezení fyzické námahy, práce v předklonu a nošení břemen116. Otázku splnění podmínek platnosti výpovědi z pracovního poměru je třeba zkoumat ke dni účinnosti této výpovědi, tedy ke dni jejího doručení, neboť platnost právních jednání (včetně právních jednání učiněných podle pracovněprávních předpisů) je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy bylo právní jednání učiněno. Tuto zásadu soud uplatňuje i při posuzování platnosti právních jednání směřujících k rozvázání pracovního poměru (dohody, výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době). Shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1573/2004 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 829/97.

117. V rozsudku ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2785/2010 Nejvyšší soud dospěl (mimo jiné) k závěru, že k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce smí zaměstnavatel – jak vyplývá z jeho znění – přistoupit, jen jestliže zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, který nebyl způsoben pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání, pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Z uvedeného tak vyplývá, že výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce je naplněn jen tehdy, jestliže nezpůsobilost zaměstnance pro svůj nepříznivý zdravotní stav konat dosavadní práci není následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání. V rozsudku ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, Nejvyšší soud vyslovil závěr, že při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet jen z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Uvedené současně znamená, že výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Ode dne 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (na rozdíl od předešlé právní úpravy) může zaměstnavatel platně přistoupit k výpovědi podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, i když nemá k dispozici řádné posouzení zdravotního stavu zaměstnance lékařem, musí však v průběhu řízení prokázat, že zaměstnanec skutečně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Nelze proto jen z toho důvodu, že lékařský posudek neuvádí konkrétně pro jaké obecné onemocnění není schopen zaměstnanec konat práci, dovozovat, že výpověď z pracovního poměru daná tomuto zaměstnanci podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, je neplatná pro neurčitost, jestliže z obsahu (textu) samotné výpovědi je zřejmé, v čem spočívá její důvod (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3825/2018)

118. Z uvedeného vyplývá, že pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce je určující objektivní zjištění, že zaměstnanec nebyl ke dni doručení výpovědi z pracovního poměru z příčiny dlouhodobé pracovní nezpůsobilosti z důvodu obecného onemocnění schopen výkonu práce podle pracovní smlouvy, a to bez ohledu na závěry lékařského posudku, který byl k doložení existence výpovědního důvodu zaměstnavatelem použit.

119. Podle ust. § 41 odst. 1 písm. a) zák. práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.

120. Zaměstnavatel, který není schopen zajistit žalobci výkon práce odpovídající režimu vertebropata, a nemá možnost žalobce převést na jinou vhodnou práci, za situace, kdy zdravotní stav žalobce objektivně vylučuje výkon dosavadní práce a zároveň neexistuje jiná vhodná pracovní pozice, je odkázán na výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Soud proto dospěl k závěru, že výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce byl naplněn, a to i přesto, že lékařský posudek, na který se zaměstnavatel formálně odvolal, byl vydán v rozporu s právními předpisy. V řízení bylo prokázáno, že žalobce skutečně dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, a zaměstnavatel tak měl právo dát žalobci výpověď z pracovního poměru. Výpověď byla doručena dne 4. 1. 2021, tedy mimo ochrannou dobu, a žalobce byl zároveň zproštěn docházky do zaměstnání, což odpovídá povinnosti zaměstnavatele nepřidělovat zaměstnanci práci, kterou zaměstnanec nemůže vykonávat.

121. Podle názoru soudu bylo v řízení rovněž prokázáno, že převedení žalobce na jinou práci, která by žalobci umožňovala ,,se šetřit“, pokud se jednalo o fyzickou práci spočívající v zatěžování bederní páteře a vůbec k dodržování režimu vertebropata, nebylo možné, neboť všechny pracovní pozice na prodejnách žalované se potýkaly s určitým podílem nutnosti konat fyzickou práci, do které se musel zapojovat i manažer prodejny a popř. jeho zástupce, pokud se jednalo o splnění denního režimu závozu zboží a rozmístění zboží z plánované akce. Není myslitelné z pohledu zaměstnavatele, aby žalobci umožnil nepracovat fyzicky a zatěžoval tak ostatní zaměstnance podílem žalobcovy práce, zvlášť, pokud byly žalobcovy kolegyně ženy. Kolektiv prodejny by tak jistě zaznamenal nespokojenost s rozdělením činností, které by vycházely pravidelně jen na konkrétní zaměstnance a pracovní pozice by se nestřídaly, což by v konečném důsledku nepůsobilo spravedlivě, ale naopak třeba i diskriminačně.

122. Soud měl za prokázáno, že podíl kancelářské práce se od doby, kdy žalobce obdržel výpověď změnil ve prospěch většího podílu práce na prodejně, neboť činnosti, které byly v době žalobcova pracovního poměru u žalované běžné v rámci pobytu v kanceláři, jako byly objednávky zboží se již nyní řešily centrálně a kancelářská činnost se tak omezila pouze na vydávání pokladen prodavačkám při začátku směny a jejich kontrolu na konci směny.

123. Pokud se jednalo o argumentaci žalobce tím, že pracoval po skončení pracovního poměru u žalované v obdobných pozicích na prodejnách jiných zaměstnavatelů s obvyklým a možná i větším podílem fyzické práce, nežli tomu bylo u žalované, aniž by někdo konstatoval v rámci vstupní prohlídky jeho nezpůsobilost k práci, uvádí soud, že tato skutečnost nemohla mít na posouzení platnosti předmětných výpovědí vliv, a to z těchto důvodů: Předně soud opakuje, že platnost právního jednání je třeba posuzovat vždy k okamžiku jeho učinění. Z tohoto pohledu nemá při určování platnosti právního jednání žalované, jehož výsledkem byly výpovědi z pracovního poměru význam, jak vyhodnotili pozdější zaměstnavatelé žalobce jeho schopnost fyzicky pracovat. Pokud žalobce chtěl být zaměstnán a vstupní prohlídka u těchto zaměstnavatelů neshledala žádná zdravotní omezení pro výkon práce podle pracovní smlouvy a náplně pracovní pozice, pak je to skutečnost nová, kterou nelze uplatnit v řízení o neplatnosti uvedených výpovědí, kterou učinil žalobce předmětem tohoto řízení. Žalovaná v řízení prokázala, že žalobce trpí takovými poruchami zdraví, pro které by mu způsob fyzické práce i při dodržování režimu vertebropata, mohl způsobit prohlubování zdravotních potíží a zavdat třeba příčinu k pracovnímu úrazu nebo ohrožení nemocí z povolání, což jsou okolnosti za které je zaměstnavatel odpovědný, a proto je bere velmi vážně a brání jejich případným projevům.

124. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalečné hrazené státem činilo částku 6 800 Kč. Žalobce byl osvobozen od soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 2. 2022, č.j. 95 Co 35/2022-57. Vzhledem k poměru úspěchu ve věci a k částečnému osvobození od poplatkové povinnosti je žalobce povinen uhradit státu částku 1 700 Kč na znalečném, zatímco žalovaná je povinna uhradit státu částku 5 100 Kč.

125. Soudní poplatek za řízení činil 4 000 Kč, přičemž žalobce byl osvobozen od jeho úhrady v rozsahu jedné poloviny. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný co do jedné poloviny žalovaného nároku, je žalovaná povinna uhradit státu podle výsledku řízení na soudním poplatku, dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích částku ve výši 1 000 Kč.

126. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy soud nepřiznal náhradu nákladu řízení žádnému z účastníků, neboť poměr úspěchu a neúspěchu je v řízení stejný (1:1).