45 C 305/2023
č. j. 45 C 305/2023-42
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ústí 84 Co 516/2024-66- OS Chomutov 45 C 305/2023-42
- KS Ústí 84 Co 516/2024-66
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 14
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1958 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024, 398/2023 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 262 151,76 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 224 847 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 37 304,76 Kč, úroku ve výši 15,49 % ročně z částky 261 151,76 Kč od 13. 9. 2023 do 12. 10. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 261 151,76 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 261 151,76 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku ve výši 10 021,18 Kč od 14. 6. 2023 do 12. 9. 2023 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 893,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 11. 2023 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 262 151,76 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 14. 9. 2022 Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 270 000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Za poskytnutý úvěr byl žalovanému účtován poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 5 400 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 017 Kč. Splátka se skládala z pojištění, jistiny a úroku. První splátka byla splatná dnem 14. 10. 2022. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15,49 %. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale poskytnuté informace ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. U příjmů žalovaného vycházela ze žalovaným tvrzených údajů, že má čistý příjem ze zaměstnání ve výši 26 000 Kč u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy výši příjmu ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil, tj. z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2022 do 13. 9. 2023 (příjmy ve výpisech – mzda ve výši 25 813 Kč dne 11. 7. 2022, mzda ve výši 26 434 Kč dne 5. 8. 2022, mzda ve výši 23 844 Kč dne 8. 9. 2022). Pro stanovení disponibilního příjmu byla použita hodnota 25 364 Kč. Vzhledem k tomu, že se odesilatel mzdy shodoval s tvrzením žalovaného o zaměstnavateli, vzala žalobkyně zaměstnanecký poměr žalovaného za prokázaný. Žalovaný deklaroval měsíční výdaje včetně splátek úvěrů ve výši 17 500 Kč. V případě výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně z tvrzení žalovaného a dále z informací vedených v dostupných bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a případně registru SOLUS, přičemž nebylo identifikováno riziko exekuce. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru dalších osm závazků s celkovým splátkovým měsíčním zatížením ve výši 12 090 Kč. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 25 364 Kč vypočetla žalobkyně disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 7 134 Kč, přičemž dospěla k závěru, že úvěr s měsíční splátkou 5 017 Kč bude žalovaný schopen splácet. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil splátky za období od 14. 10. 2022 do 14. 6. 2023. Žalobkyně byla na základě smlouvy oprávněna v případě, že se žalovaný opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, naúčtovat žalovanému náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě nižší dlužné částky než 500 Kč, mohla žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. Žalobkyně byla rovněž oprávněna v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků, jiných poplatků, příslušenství úvěru nebo jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat uhrazení celé dlužné částky najednou. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal opakovaně do prodlení s úhradou splátek, přistoupila žalobkyně dne 13. 9. 2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění a rovněž ke dni podání žaloby činil celkový dluh žalovaného částku 272 172,94 Kč sestávající z nesplacené jistiny 261 151,76 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 10 021,18 Kč (za období od 14. 6. 2023 do 12. 9. 2023) a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 15,49 % ročně z částky 261 151,76 Kč od 13. 9. 2023 do 12. 10. 2023, smluvní úrok výši 15 % ročně z částky 261 151,76 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 261 151,76 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), bez omluvy k jednání před soudem nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 14. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 9. 2022 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 270 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem 481 575,24 Kč, a to v 96měsíčních splátkách ve výši 5 017 Kč. Roční úroková sazba činila 15,49 % ročně, RPSN 17,33 %. Konečná splatnost úvěru byla stanovena ke dni 14. 9. 2030. Cena za poskytnutí úvěru činila 5 400 Kč. Úvěr byl částečně poskytnut účelově, a to k doplacení zůstatku revolvingového úvěru ze dne 1. 2. 2022 u nezjištěné společnosti ve výši 39 864 Kč. Zbývající částka byla poskytnuta jako bezúčelový úvěr. Pro případ opoždění s platbou splátky nebo jiné platby byla žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu, smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu. Smlouva je za žalovaného podepsána dne 14. 9. 2022 SMS kódem , Anonymizováno, . Žalobkyně dále předložila Úvěrové podmínky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, účinné od 1. 12. 2021.
5. Z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru – přílohy ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a dalších právních aspektech.
6. Z Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2023 bylo zjištěno, že dne 14. 9. 2022 byla na účet č. , č. účtu, převedena částka 270 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, se zprávou pro příjemce: , Anonymizováno, , Anonymizováno, pujcka pro , jméno FO, .
7. Z Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně v interní databázi evidovala kontaktní údaje žalovaného (e-mail, telefonní číslo) včetně textu SMS zprávy „Kód , Anonymizováno, pro podpis smlouvy o úvěru na částku 270 000 Kč. Platí do 10:38…“. Dne 14. 9. 2022 v 10:33:53 hod. měla být smlouva podepsána kódem , Anonymizováno, , jenž byl dne 14. 9. 2022 v 10:33:39 hod. zaslán na telefonní číslo.
8. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala údaje o poskytnutém úvěru, žalovaném a jeho příjmech a výdajích, způsobu jejich ověření a údaje o dalších splátkách dle úvěrových registrů. Žalovaný měl v žádosti o úvěr uvést, že má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 000 Kč, jeho zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, , je rozvedený, má jedno dítě, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků, celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěru činí 17 500 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen z bankovního výpisu, byla ověřena je výše v částce 25 364 Kč, se kterou bylo počítáno při stanovení disponibilního příjmu, neboť byla nižší než deklarovaná částka. Dále bylo zaznamenáno ověření v BRKI, NRKI, ověření v insolvenčním rejstříku (bez záznamu), nebylo identifikováno riziko exekuce. Žalobkyně dále evidovala splátky dle úvěrových registrů, a to z osmi dalších závazků s celkovým splátkovým měsíčním zatížením ve výši 12 090 Kč. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 25 364 Kč vypočetla disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 7 134 Kč a dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. , hodnota, s měsíční splátkou 5 017 Kč9. Z Úvěrové zprávy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že u žalovaného jsou evidovány kontrakty, a to splátkové: žádost 1, odvoláno 5, existující 3, ukončeno 7, nesplátkové: existující 1, kreditní karty: existující 4, ukončeno 3. V době rozhodování o poskytnutí předmětného úvěru měl žalovaný následující závazky: osobní úvěr ze dne 15. 9. 2021 s limitem 198 000 Kč, zbývající jistinou 180 381 Kč a výší měsíční splátky 2 460 Kč; osobní úvěr ze dne 28. 9. 2021 s limitem 60 000 Kč, zbývající jistinou 52 785 Kč a výší měsíční splátky 1 006 Kč; osobní úvěr ze dne 16. 2. 2022 s limitem 100 000 Kč, zbývající jistinou 91 703 Kč a výší měsíční splátky 2 029 Kč; úvěr ze stavebního spoření ze dne 6. 1. 2010 s limitem 414 214 Kč, zbývající jistinou 410 233 Kč a výší měsíční splátky 4 900 Kč; kreditní kartu ze dne 7. 12. 2012 s limitem 15 000 Kč, zbývající jistinou 15 018 Kč a výší měsíční splátky 417 Kč; kontokorent ze dne 28. 11. 2018 s limitem 5 000 Kč, zbývající jistinou 0 Kč a výší měsíční splátky 0 Kč; revolvingový úvěr ze dne 1. 2. 2022 s limitem 40 000 Kč, zbývající jistinou 39 864 Kč a výší měsíční splátky 1 111 Kč; revolvingový úvěr ze dne 30. 11. 2021 s limitem 6 000 Kč, zbývající jistinou 1 338 Kč a výší měsíční splátky 167 Kč.
10. Ze Ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 7. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 9. 2022 z důvodu prodlení s úhradou splátek a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 278 180,87 Kč do 10 dnů, uvedla platební údaje a současně pro případ neuhrazení dlužné částky upozornila žalovaného na možnost uplatnění pohledávky u soudu.
11. Z Podacího archu ze dne 7. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne 7. 11. 2023 žalovanému zásilku.
12. Ze Splátkového kalendáře ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala předepsané a uhrazené splátky úvěru. Žalovaný uhradil na úvěr devět splátek po 5 017 Kč, tj částku v celkové výši 45 153 Kč. Splátky byly hrazeny pravidelně každý měsíc v období od 14. 10. 2022 do 14. 6. 2023. Žalovanému byly vyúčtovány celkem 2 smluvní pokuty po 500 Kč z důvodu neuhrazené splátek splatných den 14. 7. 2023 a dne 14. 8. 2023.
13. Z Informace o klientech ze dne 19. 3. 2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., je žalovaný a že na tento účet byla dne 14. 9. 2022 připsána příchozí platba ve výši 270 000 Kč odeslaná z účtu č. , č. účtu, , vedeného na , Jméno žalobkyně, ., pod variabilním symbolem , var. symbol, , s poznámkou: , Anonymizováno, pujcka pro , jméno FO, .
14. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 6. 9. 2022 bylo zjištěno, že se jedná o účet žalovaného, počáteční zůstatek na účtu činil 37 289,35 Kč, konečný zůstatek – 5 057,36 Kč. Na účtu byl povolen , Anonymizováno, s uvěrovým rámcem 5 000 Kč. Výpis obsahuje přehled transakcí za období od 4. 8. 2022 do 31. 8. 2022, dne 7. 8. 2022 byla z účtu poukázána okamžitá úhrada označená jako , Anonymizováno, v částce 2 000 Kč, dne 11. 8. 2022 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 1 005,74 Kč a splátka úvěru ve výši 2 459,80 Kč, dne 20. 8. 2022 byla připsána platba ve výši 2 192,05 Kč od , právnická osoba, označená jako , Anonymizováno, půjčka.
15. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 6. 10. 2022 bylo zjištěno, že se jedná o účet žalovaného, počáteční zůstatek na účtu činil – 5 057,93 Kč, konečný zůstatek 159 976,29 Kč. Na účtu byl povolen , Anonymizováno, s uvěrovým rámcem 5 000 Kč. Výpis obsahuje přehled transakcí za období od 8. 9. 2022 do 4. 10. 2022, dne 8. 9. 2022 byla na účet připsána částka 23 844 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, s.r.o., dne 11. 9. 2022 byla uhrazena splátka ve výši 1 005,74 Kč a splátka úvěru ve výši 2 459,80 Kč, dne 14. 9. 2022 byla na účet připsána částka 270 000 Kč od , Jméno žalobkyně, . a dne 15. 9. 2022 byla z účtu poukázána okamžitá úhrada označená jako , Anonymizováno, v částce 2 000 Kč.
16. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1.6.2022 – 13.9.2022 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu je žalovaný, zůstatek činil 9 764 Kč, disponibilní zůstatek 14 764 Kč. Výpis obsahuje přehled transakcí za období 1.6.2022 – 13.9.2022, dne 6. 6. 2022 byla na účet připsána částka 27 205 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – mzda za období 05/2022, dne 10. 6. 2022 byla z účtu poukázána platba označená jako , Anonymizováno, v částce 2 000 Kč, dne 20. 6. 2022 byla připsána platba ve výši 2 192,05 Kč od , právnická osoba, označená jako , Anonymizováno, půjčka, dne 11. 7. 2022 byla na účet připsána částka 25 813 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, s.r.o., dne 15. 7. 2022 byla na účet připsána částka 37 500 Kč od , jméno FO, , dne 17. 7. 2022 byly z účtu poukázány dvě platby označené jako , Anonymizováno, v částce 2 000 Kč a v částce 2 000 Kč, dne 5. 8. 2022 byla na účet připsána částka 26 434 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, s.r.o., dne 7. 8. 2022 byla z účtu poukázána platba označená jako , Anonymizováno, v částce 2 000 Kč, dne 20. 8. 2022 byla připsána platba ve výši 2 192 Kč od , právnická osoba, označená jako , Anonymizováno, půjčka, dne 8. 9. 2022 byla na účet připsána částka 23 844 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .
17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný dne 14. 9. 2022 bezhotovostně na svůj bankovní účet částku 270 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 5 017 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, příjem ověřila z výpisů z běžného účtu žalovaného, přičemž zjistila, že průměrný čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru činil 25 364 Kč. Žalovaný deklaroval měsíční výdaje včetně splátek úvěrů ve výši 17 500 Kč. V případě výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení a částkou životního minima. Ohledně dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně z tvrzení žalovaného a informací vedených v dostupných bankovních a nebankovních registrech, přičemž zjistila, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru dalších osm závazků s celkovým měsíčním splátkovým zatížením ve výši 12 090 Kč. Žalobkyně vypočetla disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 7 134 Kč, přičemž dospěla k závěru, že úvěr s měsíční splátkou 5 017 Kč bude žalovaný schopen splácet. Z výpisu z účtu bylo dálo zjištěno, že dne 6. 6. 2022 byla na účet připsána částka 27 205 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž se jednalo o mzdu za květen 2022. Žalovaný uhradil na úvěr devět splátek po 5 017 Kč, tj částku v celkové výši 45 153 Kč. Splátky byly hrazeny pravidelně každý měsíc v období od 14. 10. 2022 do 14. 6. 2023, poté již ničeho neuhradil. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 13. 9. 2023. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
23. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
27. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
28. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 14. 9. 2022 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 270 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně zjišťovala příjmy i výdaje žalovaného, příjem žalovaného ověřila z výpisu z jeho běžného účtu. Z výpisu z běžného účtu měla rovněž za prokázaný zaměstnanecký poměr žalovaného. Nijak již nezohlednila skutečnost, že příjem od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pobíral žalovaný pouze tři měsíce, předtím mu byla poskytnuta mzda od jiné společnosti, z čehož plyne, že pracovní poměr žalovaného trval v době poskytnutí úvěru tři měsíce a s ohledem na devět uhrazených splátek žalovaným, lze usoudit, že pracovní poměr žalovaného byl pravděpodobně uzavřen na dobu určitou – jeden rok. Bylo na žalobkyni, aby si délku pracovního poměru ověřila, zvlášť pokud žalovanému poskytovala úvěr na dobu osmi let, věděla o již poměrně vysokém úvěrovém zatížení žalovaného a z výpisu z běžného účtu žalovaného nebyla zjištěna větší finanční rezerva žalovaného. Z výpisu z účtu bylo rovněž zjištěno, že žalovaný pravděpodobně plnil svoji vyživovací povinnost ve výši minimálně 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se skutečnými výdaji žalovaného ani osobními poměry žalovaného nezabývala. Pouze z výpisu z účtu nebylo možné zjistit jaké jsou měsíční výdaje žalovaného na bydlení, energie, dopravu apod. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalobkyně zjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a především, že by zjištěné informace správně vyhodnotila a učinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by žalovaný byl schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. S ohledem na celkovou částku, kterou měl žalovaný dle smlouvy žalobkyni vrátit (481 575,24 Kč), dobu splácení (8 let), výši měsíční splátky (5 017 Kč), už tak vysokou úvěrovou zatíženost žalovaného (12 090 Kč měsíčně), skutečnost, že měl žalovaný vyživovací povinnost, při zohlednění nákladů spojených s bydlením, cen energií, potravin atd. a na další shora uvedená zjištění lze uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
29. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 270 000 Kč a žalovaný vrátil 45 153 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 224 847 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
30. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
31. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 224 847 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
32. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení většinově úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 893,63 Kč, přičemž tato částka představuje 33,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,2 %). Tyto náklady sestávají pouze ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 108 Kč, cestovného a náhrady za promeškaný čas, neboť zástupkyně žalobkyně na jednání konaném dne 9. 8. 2024 výslovně uvedla, že účtuje pouze tyto náklady, náhradu ostatních nákladů nepožaduje. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu promeškanou v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z , adresa, a zpět, za níž žalobkyně nárokovala adekvátní náhradu v rozsahu čtyř půlhodin, tedy v celkové výši 400 Kč. Co se týče náhrady cestovného, žalobkyni náleží náhrada za cestu z , adresa, a zpět rovněž v obecně známé adekvátní celkové délce 134 km, k čemuž předložila technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 5,9 l na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena za 1 litr motorové nafty 38,70 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 8. 2024 tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 456,36 Kč za 134 ujetých km v částce 1 056,36 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5.9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupkyni žalobkyně.
33. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.