45 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 31 464,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 14 424,97 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 28 626,79 Kč od 26. 7. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 756,79 Kč od 27. 7. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 12. 2023 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 31 464,97 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti Jméno žalobkyně. jako nástupnické společnosti se společností právnická osoba., IČ IČO (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) jako zanikající společností. Jmění zanikající společnosti přešlo na žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne 2. 6. 2020 Smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, bezhotovostně na účet č. č. účtu. Za poskytnutý úvěr byl žalovanému účtován poplatek ve výši 700 Kč, který byl započten na první splátku. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 78měsíčních splátkách ve výši 733 Kč. Ve splátce byla zahrnuta část úvěru a úroky. První splátka byla splatná 13. 7. 2020. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 15,49 %. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu vrátil celkem 17 960 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Za prodlení s úhradou tří splátek byla žalovanému žalobkyní účtována smluvní pokuta, a to za každé jedno prodlení ve výši 500 Kč, tj. celkem 1 500 Kč. Žalovaný následně na smluvních pokutách neuhradil ničeho. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, dluh neuhradil ani po upozornění na prodlení, žalobkyně proto dne 26. 7. 2022 přistoupila k zesplatnění úvěru. Pohledávka za žalovaným ve výši 31 464,97 Kč sestává z neuhrazené jistiny 28 626,79 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění 1 208,18 Kč, smluvních pokut 1 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 130 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, které ověřovala z nezávislých zdrojů. Žalovaný předložil doklady totožnosti, výpisy z bankovního účtu č. účtu, deklaroval hlavní měsíční čistý příjem 20 000 Kč u zaměstnavatele právnická osoba, měsíční výdaje 18 000 Kč, rodinný stav ženatý, dvě vyživované děti, bydlení ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou. Příjmy byly ověřeny z bankovního účtu. Předchůdkyně žalobkyně dále prověřila databáze NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Na základě zjištěných údajů nebylo identifikováno riziko exekuce. Dle úvěrových registrů měl žalovaný v době poskytnutí úvěru kontokorent od 5. 4. 2019 se zbývající jistinou 5 056 Kč, s úvěrovým limitem 5 000 Kč; úvěr ze stavebního spoření od 20. 8. 2019 se zbývající jistinou 794 933 Kč, s úvěrovým limitem 800 000 Kč a výší splátky 5 644 Kč; spotřebitelský úvěr od 10. 9. 2019 se zbývající jistinou 287 576 Kč, s úvěrovým limitem 300 000 Kč a výší splátky 4 752 Kč; revolvingový úvěr od 5. 4. 2019 se zbývající jistinou 14 382 Kč, s úvěrovým limitem 10 000 Kč a výší splátky 500 Kč; osobní úvěr od 21. 10. 2019 se zbývající jistinou 16 196 Kč, s limitem 20 000 Kč a výší splátky 1 091 Kč. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 20 000 Kč byl vypočten disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 6 589 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 2. 6. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 6. 2020 smlouvu o úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 56 999,09 Kč, a to v 78měsíčních splátkách ve výši 798 Kč. Roční úroková sazba činila 15,49 % ročně, RPSN 17,44 %. Konečná splatnost úvěru byla stanovena ke dni 13. 12. 2026. Smlouva je za žalovaného podepsána dne 2. 6. 2020 SMS kódem Anonymizováno. Žalobkyně dále předložila Úvěrové podmínky – příloha ke smlouvě o hotovostním úvěru.

5. Z Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. hodnota ze dne 2.8.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně v interní databázi evidovala kontaktní údaje žalovaného včetně SMS zpráv obsahujících Kód Anonymizováno pro potvrzení nabídky s platností do 16:22.

6. Z Kopie průkazu povolení k pobytu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopií tohoto dokladu žalovaného.

7. Ze Splátkového kalendáře ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně evidovala předepsané a uhrazené splátky úvěru. Žalovaný uhradil postupně částku v celkové výši 17 960 Kč. Žalovanému byly vyúčtovány celkem 3 smluvních pokuty po 500 Kč a pojistné ve výši 130 Kč.

8. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. hodnota ze dne 27.11.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně ve svém systému evidovala údaje o osobních poměrech, příjmech a výdajích žalovaného s tím, že čistý měsíční příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele právnická osoba činil 20 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 18 000 Kč a výdaje domácnosti vč. splátek úvěrů 18 000 Kč. Žalovaný byl ženatý, bydlel ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou, měl 2 děti. Příjmy žalovaného byly ověřeny z bankovního výpisu. Předchůdkyně žalobkyně dále prověřila databáze NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Na základě zjištěných údajů nebylo identifikováno riziko exekuce. Dle úvěrových registrů měl žalovaný v době poskytnutí úvěru kontokorent od 5. 4. 2019 se zbývající jistinou 5 056 Kč, s úvěrovým limitem 5 000 Kč; úvěr ze stavebního spoření od 20. 8. 2019 se zbývající jistinou 794 933 Kč, s úvěrovým limitem 800 000 Kč a výší splátky 5 644 Kč; spotřebitelský úvěr od 10. 9. 2019 se zbývající jistinou 287 576 Kč, s úvěrovým limitem 300 000 Kč a výší splátky 4 752 Kč; revolvingový úvěr od 5. 4. 2019 se zbývající jistinou 14 382 Kč, s úvěrovým limitem 10 000 Kč a výší splátky 500 Kč; osobní úvěr od 21. 10. 2019 se zbývající jistinou 16 196 Kč, s limitem 20 000 Kč a výší splátky 1 091 Kč. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 20 000 Kč byl vypočten disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 6 589 Kč. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 20 000 Kč vypočetla předchůdkyně žalobkyně disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 6 589 Kč a shledala jej dostačující k úhradě úvěru s měsíční splátkou ve výši 733 Kč.

9. Z Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 2.8.20222 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala údaje o převodu částky 35 000 Kč, pod variabilním symbolem var. symbol, na účet číslo tel. číslo Anonymizováno Anonymizováno, dne 2. 6. 2020, se zprávou pro příjemce: Anonymizováno: půjčka pro Jméno žalovaného.

10. Z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru – přílohy ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a dalších právních aspektech.

11. Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřené další dva splátkové kontrakty, a to osobní úvěr ve výši 20 000 Kč od 21.10.2019 s měsíční splátkou ve výši 1 091 Kč a zůstatkem jistiny 16 196 Kč a spotřební úvěr ve výši 300 000 Kč od 10.9.2019 s měsíční splátkou ve výši 4 752 Kč a zůstatkem jistiny 287 576 Kč, nesplátkový kontokorentní úvěr od 5.4.2019 s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a využitou částkou 5 056 Kč, revolvingový úvěr ze dne 5.4.2019 s úvěrovým rámcem 10 000 Kč s měsíční splátkou 500 Kč a úvěr na stavební spoření ze dne 20.8.2019 se zůstatkem jistiny 794 933 Kč a měsíční splátkou 5 644 Kč.

12. Ze Ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 26.7.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila předmětný úvěr z důvodu jeho nesplácení, vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 31 464,97 Kč do 10 dnů, současně uvedla platební údaje.

13. Předžalobní výzva k plnění ze dne 28.11.2023 a podacího archu ze dne 28.11.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě předmětné pohledávky před podáním žaloby.

14. Z Úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti Jméno žalobkyně. ze dne 1.12.2021 bylo zjištěno, že na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti se společností právnická osoba., IČO IČO, jakožto zanikající společnosti. Jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost.

15. Z Výpisu z osobního účtu č. č. účtu za období od 1.2.2020 do 29.2.2020 bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, počáteční zůstatek činil – 5 049,59 Kč a konečný zůstatek činil – 5 065,53 Kč. Na účtu byl sjednán kontokorent s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Na účet byla dne 10. 2. 2020 připsána platba ve výši 4 000 Kč od Anonymizováno Anonymizováno, dne 13. 2. 2020 příchozí platba ve výši 3 998,29 Kč od společnosti Anonymizováno právnická osoba., dne 14.2.2020 byla na účet připsána platba ve výši 22 103 Kč od společnosti právnická osoba, dne 14. 2. 2020 byl z účtu hrazen inkasem úvěr v částce 6 010 Kč. Žalovaný prováděl na účtu platby a výběry v hotovosti.

16. Z Výpisu z osobního účtu č. č. účtu za období od 1.3.2020 do 31.3.2020 bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, počáteční zůstatek činil – 5 065,53 Kč a konečný zůstatek činil – 5 063,87 Kč. Na účtu byl sjednán kontokorent s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Na účet byla dne 9. 3. 2020 připsána platba ve výši 5 000 Kč od Anonymizováno Anonymizováno, dne 13. 3. 2020 byla na účet připsána platba ve výši 21 484 Kč od společnosti právnická osoba, dne 13. 3. 2020 byl z účtu hrazen inkasem úvěr v částce 6 010 Kč. Žalovaný prováděl na účtu platby a výběry v hotovosti.

17. Z Výpisu z osobního účtu č. č. účtu za období od 1.4.2020 do 30.4.2020 bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, počáteční zůstatek činil – 5 063,87 Kč a konečný zůstatek činil – 5 055,01 Kč. Na účtu byl sjednán kontokorent s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Na účet byla dne 9. 4. 2020 připsána platba ve výši 25 000 Kč od Anonymizováno Anonymizováno, dne 10. 4. 2020 připsána platba ve výši 14 000 Kč od Anonymizováno Anonymizováno, dne 14. 4. 2020 příchozí platba ve výši 4 430,29 Kč od společnosti právnická osoba., dne 15. 4. 2020 byla na účet připsána platba ve výši 16 434 Kč od společnosti právnická osoba, dne 15. 4. 2020 byl z účtu hrazen inkasem úvěr v částce 6 010 Kč. Žalovaný prováděl na účtu platby a výběry v hotovosti.

18. Z Žádosti o součinnost ze dne 9.9.2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. č. účtu byl žalovaný, kdy účet byl založen 12. 6. 2018 a zrušen 24. 2. 2023, s účtem byl oprávněn nakládat žalovaný. Dne 2. 6. 2020 byla na tento účet připsána částka ve výši 35 000 Kč z účtu s názvem právnická osoba. (Anonymizováno).

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 2. 6. 2020 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný dne 2. 6. 2020 bezhotovostně na svůj bankovní účet 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně v pravidelných 78měsíčních splátkách ve výši 733 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a úvěrové zprávy, příjem a výdaje ověřila z výpisů z bankovního účtu žalovaného za měsíce únor 2020 až duben 2020. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce předcházející poskytnutí předmětného úvěru činil 20 007 Kč. Žalovaný měl v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy závazky celkovým měsíčním splátkovým zatížením ve výši minimálně 11 987 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 26. 7. 2022. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 17 960 Kč. Žalobkyně zaslala dne 28.11.2023 žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. Na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti se společností právnická osoba., IČO IČO, jakožto zanikající společnosti. Jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost.

20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

28. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 2. 6. 2020 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 35 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně zjišťovala příjmy i výdaje žalovaného, a to z výpisu z jeho běžného účtu za období od února 2020 do dubna 2020. Z výpisů pak vyplynulo, že na počátku i na konci uvedených období byl na účtu zůstatek v záporné výši, lehce přesahující poskytnutý úvěrový rámec kontokorentu, žalovaný zde tedy neměl žádnou finanční rezervu. Z výpisu byly zjištěny pravidelné měsíční příjmy žalovaného v průměrné výši 20 007 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl dvě nezaopatřené děti a vlastnil byt nebo dům s hypotékou. Žalovaný měl dále již jiné závazky, kdy splácel osobní úvěr s měsíční splátkou 1 091 Kč, spotřební úvěr s měsíční splátkou 4 752 Kč, kontokorentní úvěr s přečerpáním 56 Kč, revolvingový úvěr s měsíční splátkou 500 Kč a úvěr na stavební spoření s měsíční splátkou 5 644 Kč. Jen z výpisu z účtu je zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Žalobkyně nedoložila žádné jiné důkazy prokazující další příjmy žalovaného, další příjmy domácnosti, ani skutečné nezbytné výdaje žalovaného související s bydlením, energiemi apod., když tyto ze samotných výpisů z účtu nevyplývají, pouze je zřejmé, že žalovaný hradí energie, když mu byly na účet vráceny finanční prostředky od společností Anonymizováno právnická osoba. a právnická osoba. Z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný nedisponoval finančními prostředky, kdy by mu měsíčně zbývala částka ve výši splátky předmětného úvěru. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že by předchůdkyně žalobkyně zjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a především, že by zjištěné informace správně vyhodnotila a učinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

29. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 35 000 Kč a žalovaný vrátil 17 960 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 17 040 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

31. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 17 040 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

32. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

33. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.