104 C 25/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částky 73.810,-- Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 73.810,-- Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 4.8.2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,-- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26.448,-- Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že poskytl dne 7.6. až 9.6.2023 žalovanému na základě objednávky službu spočívající v přepravě z , adresa, do , adresa, . Za tuto službu vystavil žalobce dne 19.6.2023 čtyři faktury v celkové částce 76.810,-- Kč se splatností dne 3.8.2023. Žalovaný ve lhůtě splatnosti neplnil, žalobce jej proto dopisem ze dne 2.10.2023 vyzval k úhradě dluhu. Žalovaný reagoval tak, že sám má za žalobcem pohledávku z titulu náhrady škody za poškozené nákladní vozidlo, chtěl řešit vzájemné nároky dohodou o započtení. Žalobce má za to, že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá, tudíž nezpůsobilá k započtení. Žalovaný přes toto sdělení jednostranně započetl vůči pohledávce žalobce svoji pohledávku z faktury č. , hodnota, ze dne 4.4.2023. Žalobce však zápočet považuje za neplatný pro neurčitost a nejistotu k započtení uplatněné pohledávky. Pohledávka žalovaného použitá k započtení má představovat škodu, kterou žalovanému měl způsobit zaměstnanec žalobce. Žalobce však nemá do dnešního dne žádné podrobnější informace o této pohledávce, žalovaný nevyhotovil záznam o nehodě, nepořídil fotodokumentaci vzniklé škody, škoda nebyla formálně zaznamenána. Za této situace nemohl žalobce uplatnit škodu u své pojišťovny, která by poškozený automobil prohlédla a ke škodě se vyjádřila.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že pohledávka žalobce zanikla započtením podle § 1982 odst. 2 občanského zákoníku, k zániku došlo ještě před podáním žaloby. Pohledávku, kterou žalovaný použil k započtení, přitom nepovažuje za nejistou a neurčitou. Nárok na náhradu škody vznikl žalovanému v důsledku zaviněného jednání zaměstnance žalobce, který dne 13.10.2022 pod vlivem alkoholu při otáčení ramene jeřábu poškodil nákladní vozidlo žalovaného. Na místo dorazila hlídka PČR, zaměstnanec žalovaného byl podroben zkoušce na alkohol, výsledek byl pozitivní. Následně byl zaměstnanec uznán vinným ze spáchání přestupku. Výše škody představuje náklady na opravu vozidla, kterou provedla společnost , právnická osoba, ., náklady byly vyúčtovány fakturou ze dne 29.3.2023 na částku 541.837,50 Kč. Žalobce o škodě byl informován bezprostředně poté, co ke vzniku škody došlo, nicméně žalobce se rozhodl vyčkat na výsledek krevní zkoušky. Přes pozitivní výsledek zkoušky však žalobce nic neřešil. Podklady ke způsobené škodě byly žalobci zaslány. Žalobce tedy měl potřebné informace, pouze se účelově snaží vyhnout své povinnosti. Žalobce si je přitom vzniku škody vědom, v rámci předsoudních jednání navrhoval uhradit 220 tis Kč. Pohledávka žalovaného použitá k započtení tedy není nejistá. Žalovaný současně podal proti žalobci vzájemnou žalobu na zaplacení částky odpovídající výši způsobené škody po odečtení částek, které byly uplatněny k započtení.

3. Žalobce v reakci na podání žalovaného uvedl, že žalovaná pohledávka není ze strany žalovaného ničím zpochybněna. Pohledávku, kterou žalovaný použil k započtení proti žalované pohledávce, považuje žalobce za nezpůsobilou k započtení pro její nejistou a neurčitou povahu. Žalobce si sice je vědom, že ze strany jeho zaměstnance došlo ke způsobení škody, nicméně výše škody je sporná. K jejímu prokázání bude třeba vést rozsáhlé dokazování. Žalovaný nedodržel postup pro uplatnění škody, nebyl sepsán žádný záznam o nehodě, nebyla pořízena fotodokumentace, žalobce neměl možnost provést prohlídku poškozeného vozidla a nechat škodu zhodnotit odborníkem. Žalobce má dále za to, že nárok uplatněný žalovaným formou vzájemné žaloby se nehodí ke společnému projednání společně s nárokem uplatněným žalobcem. Pohledávka žalobce je nesporná, naopak pohledávka žalovaného sporná je, pohledávky pocházejí z různých nesouvisejících právních jednání, nejsou dány předpoklady pro spojení obou věcí.

4. Soud ve věci nařídil jednání. Z něho vyplynulo, že nárok žalobce na zaplacení přepravného není sporný. Soud tak zaměřil svou pozornost zejména na objasnění platnosti jednostranného zápočtu ze dne 9.10.2023, kterým žalovaný započetl svůj tvrzený nárok na zaplacení částky 541.837,50 Kč z titulu náhrady škody proti pohledávce žalobce na zaplacení přepravného ve výši 73.810,-- Kč. Soud zkoumal především to, zda žalovaným uplatněná pohledávka je způsobilá k započtení z hlediska její nejistoty či neurčitosti. V tomto směru žalobce namítl neplatnost provedeného zápočtu.

5. Z obsahu jednotlivých přednesů potom vyplynulo, že pohledávka žalovaného na náhradu škody je mezi stranami sporná co do svojí výše. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalovaným, které měly jeho pohledávku na náhradu škody prokazovat. Jejich hodnocením pak soud dospěl k závěru, že výše požadované škody prokázána není. K jejímu prokázání je třeba vést další dokazování, jde o důkazy navržené stranami v průběhu jednání – výslechy zaměstnanců žalobce a žalovaného, výslechy zaměstnanců společnosti , právnická osoba, , která prováděla opravu poškozeného vozidla, tachografy poškozeného vozidla, přestupkový spis , Anonymizováno, , adresa, apod. Jde především o to, že není zřejmý rozsah poškození předmětného vozidla a v této souvislosti panují pochybnosti o tom, zda náklady na opravu vozidla skutečně představují škodu, za níž žalobce odpovídá v plném rozsahu. Zpochybněno bylo i tvrzení žalovaného o tom, že vozidlo bylo po nehodě odstaveno. Všechny tyto skutečnosti je třeba prokazovat. Právní důvod pohledávky žalovaného je přitom zcela odlišný od právního důvodu pohledávky žalobce, nejde o jedno právní jednání, ale o smluvní plnění (v případě pohledávky žalobce) a o závazek z deliktu (v případě pohledávky žalovaného). Za tohoto stavu lze odpovědně konstatovat, že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Taková pohledávka není způsobilá k započtení. Z tohoto závěru soudu pak plyne, že jednostranný zápočet žalovaného vůči žalované pohledávce je neplatný. Pohledávka žalobce tak započtením nezanikla.

6. Jen pro úplnost k argumentu žalovaného, že žalobce byl v předsoudní fázi sporu ochoten zaplatit 220.000,-- Kč a že tudíž je zřejmé, že jeho pohledávka na náhradu škody je minimálně v této výši prokázaná, lze uvést, že nabídka v předsoudní fázi sporu nemůže zakládat jakési uznání nároku žalovaného. Nemůže ani představovat něco, o co by se mohl opřít soud. Bylo by ostatně velmi nekorektní žalobci předestírat, že v předsoudní fázi byl ochoten zaplatit 220.000,--Kč. Předsoudní jednání jsou tu od toho, aby bylo zabráněno soudnímu sporu. Různé ústupky, vstřícné návrhy či další kroky je třeba vždy hodnotit v kontextu snah sporných stran dosáhnout dohody a vyhnout se soudnímu řízení. Pokud pak k dohodě nedojde a věc skončí u soudu, nelze obsah mimosoudních jednání použít jako argument proti jedné ze stran sporu. Takový přístup by byl neférový a ve svých důsledcích i nebezpečný. Vedl by totiž k tomu, že by se strany bály mimosoudně jednat a nikdo by raději žádnou mimosoudní dohodu neuzavřel.

7. Soud proto uzavírá, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný proti existenci a výši nároku žalobce neměl připomínek, jednalo se o nespornou záležitost. Právním důvodem nároku žalobce jsou jednotlivé přepravní smlouvy, výše přepravného žalovaný nesporoval. Vzhledem k tomu, že obrana žalovaného spočívající v provedeném jednostranném zápočtu své vlastní pohledávky byla shledána jako nedůvodná, resp. zápočet neplatný, má žalovaný povinnost uhradit žalobci žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícím po splatnosti vyúčtování přepravného. Žalobě proto bylo vyhověno.

8. Vzájemná žaloba byla vyloučena k samostatnému projednání. Důvodem je skutečnost, že o tomto uplatněném nároku nelze rozhodnout na prvním jednání, v této věci je třeba vést další dokazování. Nemá proto smysl zdržovat rozhodnutí o nároku žalobce, který je jednoznačný a nesporný. Proto bylo rozhodnuto o nároku žalobce a o vzájemné žalobě se povede samostatné řízení (vedeno pod sp. zn. 4 C 202/2024).

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3.691,-- Kč, odměna advokáta – za jeden úkon náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží 4.060,-- Kč, poskytnuto bylo celkem 5 úkonů právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, porada s klientem přesahující jednu hodinu (zde soud uznal jako účelný úkon pouze jednu poradu, žalobce vyúčtoval celkem dvě – dne 31.7.2023 a dne 28.8.2024, nicméně soud má za to, že jedna porada s klientem je již zahrnuta v úkonu příprava a převzetí věci, druhá porada pak předcházela ústnímu jednání, což lze akceptovat), účast na jednání soudu, celkem tedy odměna činí 20.300,-- Kč, 5 x 300,-- Kč režijní paušál, náhrada za promeškaný čas cestou z , Anonymizováno, do Chrudimi a zpět – celkem 300,-- Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu z , Anonymizováno, do Chrudimi a zpět – 70 km, amortizace 5,60 Kč/ km podle vyhl. 398/2023 Sb., náhrada za spotřebované pohonné hmoty – průměrná spotřeba použitého vozidla 9,9 l/100 km, cena za litr benzínu Natural 95 dle vyhl. 38,20 Kč, celkem náhrada cestovních výdajů 657,-- Kč. Náklady řízení celkem činí 26.448,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.