11 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 31. 5. 2024 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , nar. Datum narození žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované , nar. dne Datum narození žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B 2) Jméno advokáta C , nar. Datum narození advokáta C zastoupený advokátem Jméno advokáta D o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, takto:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a prvé žalované a druhého žalovaného, k následujícím nemovitostem, a to k pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , adresa, , a k pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jak jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se ruší.

II. Nemovitosti a to pozemek, parcelní číslo st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , adresa, , a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , jak jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, se přikazují do výlučného vlastnictví druhého žalovaného.

III. Druhý žalovaný je povinen zaplatit vypořádací podíl, a sice:a) žalobkyni ve výši 280.000,-- Kč ab) prvé žalované ve výši 560.000,-- Kč, a tokaždé do tří měsíců poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

IV. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice náklady státu a to:a) žalobkyně ve výši 6.975,11 Kč, z čehož již 2.500,-- Kč uhradila zálohově, takže zaplatí 4.475,11 Kč,b) prvá žalovaná ve výši 13 950,22 Kč ac) druhý žalovaný ve výši 6 975,11 Kč, , z čehož již 2.500,-- Kč uhradil zálohově, takže zaplatí 4.475,11 Kč,vždy na účet Okresního soudu v Chrudimi , č. účtu, variabilní symbol , var. symbol, , do 15 dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 24.8.2021 u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí se žalobkyně jako spoluvlastnice id ¼ souboru nemovitostí, a to pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , adresa, , a k pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jak jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále též jen „nemovitosti“) domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví oproti vyplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníkům, kdy podíl druhého žalovaného činil ¼ a podíl tehdejšího prvého žalovaného činil ½. Věc projednal a rozhodl Okresní soud v Chrudimi, jemuž byla postoupena jako soudu místně příslušnému (číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 17).

2. Žalobkyně uvedla, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví. Nemovitosti jsou neudržované a neužívané. Mimosoudní dohoda nebyla uzavřena, žalovaní odmítli nabídku převzetí svých podílů žalobkyní za cenu odpovídající odhadu ceny nemovitostí ve výši 820 až 860 tisíc Kč a druhý žalovaný projevil zájem nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví. V koncentrační reakci (č.l. 83) žalobkyně potvrdila, že reálné rozdělení nemovitostí není možné. Argumentaci ve prospěch svého návrhu podporovala poukazy na judikaturu (rozh. NS , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Podle judikatorních kritérií, jimiž jsou: a) velikost podílu, b) účelné využití, c) stávající užívání, d) investování některým ze spoluvlastníků, e) schopnost investovat f) solventnost, mají být nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví. Sama nemovitosti pojistila, řešila právní nesrovnalosti a má možnost zajistit rekonstrukci domu, kdy již zkoumala potřebný rozsah rekonstrukce. Se svým partnerem je schopna zajistit rekonstrukci a chce v domě trvale bydlet. Zpochybnila záměry druhého žalovaného a opravdovost jeho zájmu. Nemovitosti jsou zanedbané (žalobkyně doložila fotografie, č.l. 93-101). Žalobkyně žádala (č.l. 133) o dovysvětlení kritérií užitých znalkyní při ocenění, kdy upozornila na konkrétní prvky, které snižují cenu nemovitostí. V závěrečném návrhu žalobkyně setrvala na své argumentaci (č.l. 179)

3. Prvý žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím hmotněprávního opatrovníka (č.l.58), neboť byl omezen na svéprávnosti. Spíše podpořil návrh, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví druhého žalovaného a vyjádřil skepsi k záměru žalobkyně se do nemovitosti nastěhovat, neboť již má svůj dům. Reálné rozdělení není objektivně možné. Prvému žalovanému byl ustanoven procení opatrovník z řad advokátů (č.l. 71). Prvý žalovaný zpochybnil (č.l. 104), že by se žalobkyně starala o údržbu nemovitostí a uvedl, že on platí za elektřinu či odpad. Prvý žalovaný se ztotožnil se znaleckým oceněním nemovitostí (č.l. 136). V závěrečném návrhu (č.l. 157) prvý žalovaný navrhl přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví druhého žalovaného. Nerozdělitelnost nemovitostí potvrdil i znalecký posudek a prvý žalovaný má zájem, aby nemovitosti zůstaly v rodině, což tak bude zajištěno spíše, než když by byly přikázány žalobkyni. Zdůraznil, že o nemovitosti se staral prvý žalovaný a zajišťoval i potřené práce (např. při sekání trávníku či kontroly a drobné opravy střechy). Prvá žalovaná setrvala na procesním postoji svého předchůdce (č.l. 204)

4. Druhý žalovaný ve vyjádření k žalobě (č.l. 43) potvrdil, že nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví a navrhl, že sám převezme do svého výlučného vlastnictví za obvyklou cenu. Uvedl, že žalobkyně podala žalobu, aniž reagovala na jeho nabídku vyplacení 300.000,-- Kč za její vypořádací podíl. Vysvětlil, že z domu bylo odvezeno zařízení, a proto není nyní užíván. Nemovitosti svých prarodičů by rád užíval k rekreačním účelům a sloužily by k setkávání širší rodiny. Pochyboval o tvrzení žalobkyně, že se hodlá do nemovitostí nastěhovat, neboť již má slušně zařízený domek jinde. Doplnil (č.l. 62), že reálné rozdělení není možné a judikatura nesvědčí pro přikázání nemovitostí žalobkyni (č.l. 109). I on je schopen obstarat o rekonstrukci; není rozhodné, kdo má či nemá potomky. Jeho péče o nemovitosti je srovnatelná s péči žalobkyně. Tvrzení žalobkyně, že chtěla od obce sama bez součinnosti s ostatními spoluvlastníky koupit přístupový pás pozemku, rozhodně není péčí o nemovitosti, či odstraněním právních nesrovnalostí, ale jde o porušení zásady poctivosti a mravnosti, neboť nemovitosti by se staly obtížně přístupnými. V závěrečném návrhu (č.l. 162) připomněl, že většinové stanovisko ke způsobu vypořádání svědčí v jeho prospěch. Navrhl, aby náklady řízení nesla žalobkyně, neboť spor vyvolala, aniž by seriózně předžalobně jednala a pak sama navrhla, aby náklady řízení nesli žalovaní.

5. Při prvním jednání ve věci samé dne 19.10.2022 (č.l. 76) účastníci setrvali na svých postojích a jednání bylo zakončeno koncentrační výzvou (§ 118b odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ ). Soud ustanovil znalkyni ke stanovení obvyklé ceny nemovitostí. Následně soud dne 20.9.2023 vyslechl svědky (č.l. 152) a účastníci učinili nespornou schopnost žalobkyně i druhého žalovaného vyplatit vypořádací podíly. Prvý žalovaný zemřel v samém závěru řízení (č.l. 170) a na jeho místo po přerušení řízení (č.l. 186) nastoupila v souladu s dědickým usnesením (č.l. 201) nynější prvá žalovaná (č.l. 309). Po aktualizaci znaleckého ocenění účastníci přednesli závěrečné návrhy v zásadě shodně s jejich zněním před přerušením řízení.Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti6. Pozemek parcelní číslo st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , adresa, , a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jak jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, spoluvlastní žalobkyně (podíl id ¼), prvá žalovaná (podíl id 1/2 a druhý žalovaný (id ¼ podíl; výpis z katastru nemovitostí ke dni 20.5.2024, č.l. 221).

7. Obvyklá cena nemovitostí označených výše (viz bod [6]) byla znalkyní stanovena ke dni 2.5.2024 částkou 1,120.000,-- Kč (znalecký posudek – Dodatek č. 2 na č.l. 213, ve spojení se znaleckým posudkem č. 4/3459/2023 z 14.1.2023 na č.l. 120 a Dodatkem č.1 ze dne 22.3.2023, č.l. 137). Účastníci učinili nespornou obvyklou cenu nemovitostí ve výši 1,120.000,-- Kč (č.l. 223 p.v.).

8. Žalobkyně zaplatila pojištění (č.l. 86), žalovaný 1 zaplatil za elektřinu a odpad (č.l. 105-107).

9. Svědek , jméno FO, , starosta obce , adresa, vypověděl (č.l. 153), že prodej přístupového pásu pozemků již schválilo obecní zastupitelstvo, ale obec od prodeje pozemku žalobkyni ustoupilo pro nesouhlas ostatních spoluvlastníků. Nemovitosti dříve užíval průvodní žalovaný 1, poslední dva roky řešil chátrání nemovitostí s žalobkyní a má za to, že zjednala nápravu. S druhým žalovaným stav nemovitostí neřešil. Poplatek za odpad zaplatil prvý žalovaný po urgenci. Neví, kdo zajistil opravu odpadajících střešních tašek.

10. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , druh žalobkyně vypověděl (č.l. 153 p.v.), že je důchodce ale má firmu zabývající se výrobou stavebních prvků. Před 14 lety s žalobkyní nemovitosti vyklízeli. Nebezpečný stav střechy řešili s žalobkyní a starostou obce, ale opravu střešních tašek s žalobkyní neprováděli. Dům vyžaduje důkladnou rekonstrukci, minimálně za 2 mil. Kč; dosažení uživatelného stavu by celkem vyžadovalo 5 mil. Kč; není napojení na vodovod a veřejnou kanalizaci. Mají s žalobkyní dostatečné zdroje na rekonstrukci. Zájem bydlet v nemovitosti přetrvává. V posledních 3 letech, kdy byly řešeny zmíněné záležitosti, byli s žalobkyní na místě tak 1x za měsíc a před tím tak asi 3-4 krát do roka. Bylo to třeba půl dne nebo ¾ dne. Svědek ví, že byl zadáván prodej předmětných nemovitostí přes , Anonymizováno, , právnická osoba, .; má za to, že to bylo před 14 lety a později ví, že tam snad byla další , Anonymizováno, , asi z Vysokého Mýta, kterou oslovili on a žalobkyně a zjišťovali prodejnost nemovitosti, to bylo asi před 4 lety.Po právní stránce soud věc posoudil takto.

11. Zákon stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. (§ 1140 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku)

12. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (§ 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 občanského zákoníku).

13. Účastníci neměli zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví souboru nemovitostí, které chtěli převzít do výlučného spoluvlastnictví žalobkyně a druhý žalovaný. Účastníci se shodli, že nemovitosti nejsou reálně rozdělitelné, a i ze znaleckého posudku plyne, že jde o funkční celek. Rozdělení by snížilo jejich hodnotu a užívací vztahy by byly natolik komplikované, že by prakticky znemožnily dlouhodobé funkční spoluužívání. Soud se k závěru o nerozdělitelnosti rovněž přiklonil, s ohledem na charakter souboru nemovitostí, plošnou rozlohu pozemků, stavební uspořádání domu či charakter sídelní obce, tak jak tyto skutečnosti plynuly ze znaleckého posudku Obvyklá cena souboru nemovitostí činí 1,120.00,-- Kč (viz výše bod [7]). Žalobkyně a druhý žalovaný nečinili spornou schopnost druhého z nich vyplatit vypořádací podíl. Účastníci tedy nezpochybňovali schopnost toho kterého ze spoluvlastníků, který má o nemovitosti zájem, vyplatit vypořádací podíl těm spoluvlastníkům, které ze spoluvlastnického vztahu vystoupí v případě přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho spoluvlastníka14. Soud proto dále rozhodoval, komu ze dvou spoluvlastníků, jež mají o nemovitosti zájem, je přikázat. Žalobkyně sama uvedla kritéria, která se užívají při rozhodování, komu nemovitosti přikázat. V řízení nebyly tvrzeny a prokázány takové skutečnosti, které by právně významným způsobem zpochybňovaly schopnosti žalobkyně či druhého žalovaného nemovitosti řádně spravovat, což je však jen pomocné kritérium.

15. V daném případě oba žalovaní podporovali přikázání druhému žalovanému a tito spoluvlastníci zastupovali celkem ¾ podíl. Ve vztahu k ostatním kritériím (viz výše bod [2] , písm. b) až e)) nebyly schopnosti či postavení žalobkyně a žalovaného natolik rozdílné ve prospěch některého z nich, aby to odůvodnilo přikázání žalobkyni či druhému žalovanému. Zbylo zde kritérium a), tedy velikost spoluvlastnického podílu. Soud respektoval evidentní většinovou vůli účastníků přikázat nemovitosti druhému žalovanému, kdy takové rozhodnutí podporoval jak druhý žalovaný, tak prvá žalovaná, kteří dohromady představovali ¾ podíl.

16. Žalobkyně i žalovaný měli shodný podíl o velikosti id. ¼, avšak nebylo možno přehlédnout, že prvá žalovaná jako poloviční spoluvlastnice vyjádřila vůli přikázat nemovitosti druhému žalovanému. Soud se proto neztotožnil s argumentem žalobkyně, že kritérium výše podílů není vypovídající (č.l. 180). K dalším kritériím nutno dodat, že z hlediska kritéria účelné využitelnosti soud neshledal důvod preferovat deklarovaný záměr trvalého bydlení u žalobkyně oproti rekreačnímu využití a vytvoření místa setkávání širší rodiny, což byl deklarovaný záměr druhého žalovaného. Dále platí, že oba tito účastníci mají své bydlení. Skutečnost, že žalobkyně má partnera se zkušenostmi ze stavebnictví ji nepreferovala před druhým žalovaným, jehož solventnost, a tedy i schopnost zajistit potřebné práce jinak (např. dodavatelsky), nebyla zpochybněna. Ani z hlediska vynaložených investic či schopnosti zajistit investice nebyly tvrzeny a prokazovány takové skutečnosti, které byl upřednostnili žalobkyni před druhým žalovaným, neboť oba jsou solventní, a tedy schopní potřebné zajistit.

17. Z těchto důvodů soud spoluvlastnictví zrušil (výrok I.) a nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví druhého žalovaného (výrok II.)

18. Vypořádací podíl vyjadřuje aktuální cenu id. ¾ souboru nemovitostí, která připadla druhému žalovanému, přičemž žalobkyně vypořádáním přišla o id. ¼ a prvá žalovaná o id ½ spoluvlastnických podílů rušených vydaným rozhodnutím. Jestliže obvyklá cena byla 1 120 000,00 Kč, pak ¼ činí 280 000,-- Kč (výrok III. a)) a ½ činí 560 000,00 Kč (výrok III. b)).

19. Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. V projednávané věci může mít každá ze stran postavení žalobce i žalovaného (tzv. iudicium duplex). Účastníci nechtěli ve spoluvlastnictví setrvávat a v tomto smyslu bylo vyhověno všem účastníkům, kteří obdrží ekvivalent svého podílu, což žalobkyni a prvé žalované uhradí druhý žalovaný, kterému jeho podíl zůstal. Žádný ze spoluvlastníků nechtěl ve spoluvlastnictví setrvávat a bylo třeba rozhodnutí soudu, které je v tomto smyslu reakcí na takto projevené vůle spoluvlastníků, kdy současně bylo v jejich zájmu, aby soud určil cenu nemovitostí. Postup žalobkyně před podáním žaloby, na nějž poukazovali žalovaní nic nezměnil na přetrvání sporu o tom, jak má být spoluvlastnictví vypořádáno a tento spor rozhodl soud, který tedy vyhověl všem spoluvlastníkům v tom smyslu, že spoluvlastnictví zrušil a vypořádal. Rozhodnutí o tom, komu budou nemovitosti přikázány pak záviselo na úvaze soudu Pro uložení povinnosti nést náklady řízení musí být shledány zvláštní důvody (viz též Stanovisko Pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9.2023, sp. zn. Pl. ÚS - st. 59/23, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 302/2023 Sb.). Soud v projednávané věci takové důvody neshledal a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento názor soud účastníkům zpřístupnil (č.l. 77 p.v., první jednání, č.l. 154, druhé jednání) a vytvořil procesní prostor k reakci. Proto soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.)

20. Soud dále podle výsledků rozhodoval o náhradě nákladů, které vznikly státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Náklady státu tvoří znalečné, přiznané v celkové výši 10.762,-- Kč (č.l. 148, 8.262,-- Kč a č.l. 231, 2.500,-- Kč) a náklady ustanoveného opatrovníka původního prvého žalovaného ve výši 17.318,44 Kč (č.l. 190). Celkem tak náklady státu činí 27.900,44 Kč. Povinnost nést náklady státu je vztahem mezi účastníky řízení a státem, kdy tyto náklady vznikly objektivně v zájmu každého z účastníků, kteří chtěli spoluvlastnictví zrušit. Účelné byly jak náklady za znalečné, tak za nutné zastoupení dřívějšího prvého žalovaného, který již nebyl s to hájit svá práva, a bez jeho zastoupení by nebylo možno řízení konat. Soud proto na základě výsledků řízení rozhodl o uložení povinnosti nést náklady státu v míře odpovídající rušeným spoluvlastnickým podílům. Polovina nákladů státu činí 13.950,-- Kč a čtvrtiny pak činí 6.975,11 Kč, přičemž žalobkyně a druhý žalovaný složili zálohy na náklady státu po 2.500,-- Kč (žalobkyně dne 21.10.2022, č.l. 81 a druhý žalovaný dne 27.10.2022, č.l. 82), takže tato část splněné povinnosti nutno od uložené povinnosti odečíst. Podíl prvé žalované na nákladech státu činí 13 950,22 Kč. Žalobkyně a druhý žalovaný mají povinnost ještě doplatit 4.475,11 Kč, což vyjadřuje výrok IV. rozsudku, kdy jeho část týkající se zaplacené zálohy soud do textu písemného vyhotovení výroků IV. a) a c) doplnil za podmínek § 166 odst. 2, část první věty za středníkem o. s. ř.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k povaze povinností, kterou je třeba splnit.