12 C 104/2017

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa b) celé jméno žalobce bytem adresa žalobkyně a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení pozemků

I. Žalovaná je povinna odstranit z pozemku p.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] část pergoly v rozsahu plochy vymezené podrobnými body 11,12,13 a 14 a zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body 17, 18, 19 a 20, jak jsou vyznačeny v situačním náčrtu vyhotoveném znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci jeho znaleckého posudku č. 98/ 2018 ze dne 15.6.2018, přičemž tento situační náčrt je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí] a vyklizený předat žalobcům do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do žalovaného odstranění části schodiště a chodníku u domu [adresa] se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku ve výši 76 543 Kč ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 14 993 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou dne 25.5.2017 se žalobci domáhají vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo vyklidit pozemek st.p. [číslo] v k.ú. [obec] do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku a nahradit žalobcům náklady řízení. Žalobci tvrdí, že jsou na základě kupní smlouvy z 18.9.1998 vlastníky st.p. [číslo] o výměře 328 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v obci a k.ú. [obec] a to v rámci společného jmění žalobců jako manželů. Žalovaná je výlučnou vlastnicí st.p. [číslo] o výměře 156 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům [adresa] v obci a k.ú. [obec]. Mezi účastníky vznikl spor o hranici mezi pozemky st.p. [číslo]. Žalobci nechali zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru geodézie a kartografie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 8.7.2015 č. 34/ 2015, ze kterého vyplývá, že bod [číslo] – nyní – kv. bodu [anonymizováno] je hraničním bodem mezi pp [číslo], [číslo] a st. [číslo], není však hraničním bodem ke st. [číslo]. Nový bod 2 je bodem na hranici mezi pozemky pp [číslo], st. [číslo] a st. [číslo]. Z toho vyplývá, že bod [číslo] – kv. bodu [anonymizováno] se nachází na reálném rohu bet. sloupku, nicméně je na hranici mezi pp [anonymizováno] a st. [číslo], není však hraničním bodem se st. [číslo]. Nový bod 1 je bodem na hranici mezi pozemky pp [anonymizováno], st. [číslo] a st. [číslo]. Náprava tohoto stavu je pouze souhlasným prohlášením všech sousedů a vzhledem k tomu, že spojnice bodů 2 a 1 vytváří v kresbě mapy změnu kresby k bodu [číslo], je nutné podepsat vlastníky st. [číslo], pp [číslo], st. [číslo] a pp [číslo], protokol o opravě chybného zákresu a chybného geometrického určení bodu. Souhlasné prohlášení je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem. Při podepsání dokumentů je nutné vyhotovit geometrický plán pro vlastníky zpřesněnou hranici pozemku. Nedojde-li k podpisu, může rozhodnout soud, i zde však musí být vyhotoven geometrický plán, aby se změna promítla do katastru nemovitostí. Součástí znaleckého posudku je vytyčovací náčrt, ze kterého vyplývá, že geodetická hranice mezi pozemky [číslo] je jiná, než vede plot v terénu. [obec] pozemkových parcel je posunuta oproti plotu o 85 cm na straně od silnice a 78 cm na druhé straně po celé délce hranice mezi pozemky směrem k rodinnému domu žalované [adresa] k.ú. [obec]. Znalecký posudek potvrdil stanovisko žalobců, kteří trvali na tom, že žalovaná má postaven plot na pozemku žalobců. Na pozemku žalobců p. [číslo] jsou stavby ve vlastnictví žalované a to plot a část pergoly. Žalobci se opakovaně snažili o smírné vyřešení všech sporných vztahů se žalovanou, navrhovali výměnu pozemků žalované, kdy by za část pozemku [číslo] ponechanou žalované žalobci nabyli část pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalované a to v rozsahu, jak pozemek užívali na základě ústní dohody. Tato část p. [číslo] by byla nově vytyčena geometrickým plánem a došlo by ke směně pozemků. Žalobkyně to odmítla. Přes předžalobní výzvu z 2.2.2017 k vyklizení žalovaná pozemek odmítla vyklidit a naopak hodlá pravděpodobně na pozemku stavět další stavby (oplocení z betonových prvků), s čímž žalobci nesouhlasí, a proto se obracejí na soud.

2. K výzvě soudu k doplnění tvrzení k průběhu hranice mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] v k.ú. [obec] a k navržení důkazů prokázání tohoto tvrzení a k prokázání tvrzení, že je hranice jiná, než vede plot žalované a část pergoly je na pozemku žalobců, žalobci doplnili, že v době nabytí vlastnictví k st.p. [číslo] s rodinným domem [adresa] v k.ú. [obec] vlastnil sousední st.p. [číslo] s domem [adresa] otec žalované [příjmení] [příjmení], mezi domy nebyl plot, vztahy sousedů byly dobré a k oddělení pozemků žalobci vysadili túje na kraji chodníčku zbudovaného otcem žalované. Otec žalované vědomě tvrdil jiný průběh hranice, k původně vlastněnému jedinému pozemku pod domem přikupoval okolní pozemky. V roce 2002 na žádost žalobců geodetická [právnická osoba] z [obec] zaměřila hranici mezi pozemky a zjistilo se, že sloupek na straně u silnice na hraně chodníčku zhotoveného otcem žalované je částečně na pozemku žalobců. Situaci otec žalované se žalobci řešil ústní dohodou o užívání části pozemku p.p. [číslo] o výměře 47 m2 otce žalované žalobci, dohoda fungovala do roku 2014. Otec žalované 1994 postavil základy jednoduché dřevěné pergoly, u kterých se po zaměření v roce 2002 zjistilo, že jsou na pozemku žalobců, i toho se týkala uzavřená ústní dohoda. Účastníci neřešili právní důsledky. V roce 2004 byla vyměněna za pergolu s mohutnou železnou konstrukcí s krytím makrolonem a dřevěnými profily. Po nabytí pozemku žalovanou zaslala 7.11.2014 žalovaná žalobcům dopis o zrušení ústní dohody z května 2006, mělo jít o výměru 17,5 m2 s nápravou do 30 dnů, s čímž žalobci nesouhlasili. 30.3.2015 reagoval zástupce žalované s tím, že bude postupováno soudně při neuvedení pozemku do původního stavu. 29.4.2015 vyzývali žalobci k řešení věci dohodou, žalovaná s tím nesouhlasila, sporovala faktickou hranici. Žalobci nechali zpracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], seznámili s ním žalovanou s výzvou k mimosoudnímu řešení věci. Žalovaná tvrdila, že má vlastní posudek, se kterým ale žalobce neseznámila a komunikace ustala. Žalovaná svévolně odstranila okrasné dřeviny a rostliny z pozemku užívaného žalobci, některé výrazně poničila, škody byly znalecky popsány v posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z 4.5.2016 a oceněny na 23 208,60 Kč.

3. Žalovaná sporovala nabytí vlastnictví parcely [číslo] žalobci v roce 1998, parcelu koupili 1987, rodiče žalované plot u silnice dokončili 1988, následně nakoupili se žalobci túje na předpokládané hranice jako živý plot, tato hranice byla písemně uznána uprostřed živého plotu žalobci při vyměření [právnická osoba] [příjmení], rodiče žalované jednali s [anonymizováno] [příjmení] o odkoupení pozemku [číslo], pro dobré sousedské vztahy přesvědčili rodiče žalované [příjmení] [příjmení], aby parcelu rozdělil ještě na [číslo], kterou od té doby žalobci vlastní. Žalobci vybudovali opěrné zídky zasahující do p.p. [číslo] kdy odstranili vytyčovací kolík bodu [číslo] zpět byl vyznačen [právnická osoba] na objednávku rodičů žalované. Protože rodiče žalované nevlastnili p.p. [číslo] v této době, nemohli je pronajmout, jak tvrdí žalobci, [anonymizováno] [příjmení] jim prodal p.p. [číslo] až 2.8.2001. Parcela [číslo] byla rodičům prodána obcí 25.10.2005. V květnu 2006 se schválením [stát. instituce] rodiče žalované vybudovali plot mezi p. [číslo]. Pro zachování dobrých sousedských vztahů ústní dohodou nabídli rodiče žalované na neurčito žalobcům k využití na zahrádku část pozemku nad p. [číslo] ohraničenou [číslo] a [číslo], součástí dohody bylo i vybudování části oplocení žalobcem, následně po dohodě byly vysázeny ibišky. V roce 2007 žalobci postavili s obecným souhlasem rodičů žalované na daném pozemku bazén blíž ke hranici pozemku, než by rodiče žalované odsouhlasili, kdyby to věděli, s odtokem ze střechy bazénu na pozemek rodičů žalované, pak tam vyvezli zeminu ze sklepa, vysázeli tam okrasné dřeviny a uskladnili tam palivové dříví na tři roky a pak rodině žalované došla v listopadu 2014 trpělivost a rozhodli se pro ukončení dohody. Dalším vyjádřením doručeným téhož dne žalovaná neuznávala žalovaný nárok, tvrdila, že podle jejích rodičů [příjmení] v roce 1980 při prodeji stodoly a její rekonstrukci na rekreační domek došlo k ústní dohodě mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] o budoucí hranici pozemku a rozdělení parcely [číslo] na [číslo] a [číslo] tak, že hranice byla vyznačena dle situační mapy z 22.10.1980. Bod dle dohody byl geometricky zaměřen paní [příjmení] z [anonymizováno] [obec] a parcela byla rozdělena. Záznam podrobného měření změn z roku 1980 předložený [anonymizováno] [příjmení] v roce 2015 rodiče žalované považují za bezpředmětný, protože ho nestvrdili podpisy a neměli o něm do té doby ponětí.

4. K 12.12.2019 byla pravomocně připuštěna změna žaloby na znění, že„ má být žalované uložena povinnost odstranit z pozemku p.č. st. [číslo] v k.p. [obec] stavby, a to pergolu, zděný sloupek plotu, část schodiště a chodníku u domu [adresa], pozemek p.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] vyklidit a vyklizený předat žalobcům do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku“. Stalo se tak v souladu s poučením soudu vyplývajícím z usnesení odvolacího soudu. Žalobci doplnili tvrzení v tom směru, že sloupek plotu a chodník u domu žalované vybudoval její otec v roce 1988 bez souhlasu žalobců, tvrdil, že hranice mezi pozemky je metr od konce jeho střechy, přestože podle žalobců věděl, že hranice pozemku končí metr od jeho zdi. Své pochybnosti o skutečném průběhu hranice žalobci otci žalované sdělili. V roce 1994 postavil na pozemku st.p. [číslo] základy pergoly s jednoduchou dřevěnou konstrukcí, vzhledem k pohybnostem o průběhu vlastnické hranice nechali žalobci v roce 2002 zaměřit hranice mezi [číslo] a [číslo], kdy při zaměření [právnická osoba] [příjmení] z [obec] bylo zjištěno, že je zděný sloupek, část chodníku a pergoly na pozemku žalobců [číslo] před zaměřením bylo hotové i žalované schodiště na [číslo] otcem žalované bez dohody a souhlasu žalobců. Otec žalované (tehdy jako vlastník, pozn. soudu) navrhl vědom si neoprávněných staveb žalobcům dohodu o výměně užívání pozemků mezi nimi, která byla ústně uzavřena (viz shora), žalobci si užívanou část pozemku vymezili plotem a živým plotem z ibišků, fungovalo to do roku 2014. V roce 2004 byla otcem žalované vybudována nová pergola se železnou konstrukcí, i ta stojí částečně na pozemku žalobců a bez stavebního povolení a souhlasu žalobců. 7.11.2014 žalobci obdrželi dopis o zrušení ústní dohody z května 2006. Drobné stavby byly postaveny bez stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu a bez souhlasu žalobců. Otec žalované si musel být vědom, že jeho užívací právo k části pozemku žalobců je dočasné podle dohody, kdy žalovaná následně dohodu vypověděla a svévolně vyklidila žalobci užívané pozemky a tím žalobcům způsobila škodu minimálně 32 500 Kč.

5. Při jednání 16.9.2020 žalobci upřesnili, že zděný sloupek plotu – byl postaven 1988 otcem žalované bez souhlasu žalobců a je spojen se zemí vybudovanými základy, tehdy žalobci st.p. [číslo] p. [příjmení] jim ukazoval průběh hranice, která podle něj vedla metr od konce střechy jeho domu, i když o tom měli žalobci pochyby, respektovali danou hranici, část chodníku u [adresa] – byla budována rovněž v roce 1988 otcem žalované bez souhlasu žalobců, pergola – původní movitá stavba pergoly byla ve zhruba ve stejných rozměrech vybudována v r. 1994, v roce 2002 byla vybudována současná pergola již s pevnými základy, bylo to už po zaměření společné hranice ze strany žalobců, ale otec žalované se tehdy neptal a stavěl, ke sporu nedošlo, bylo to bez souhlasu žalobců, ale následně došlo k uzavření ústní dohody ve vztahu k výměně užívání částí pozemků mezi otcem žalované a žalobci, která měla být následně i promítnuta do katastru nemovitostí, což se ale nestalo, dohoda se netýkala staveb, ale pouze užívání pozemku, část schodiště bylo vybudováno asi v roce 1994 jako původní pergola p. [příjmení], souhlas žalobců k vybudování nebyl dán. Žalovaná zděný sloupek plotu a část chodníku nesporovala co do doby zřízení uváděné žalobci, ale podle žalované jde o věc movitou, a to jak u sloupku, tak u schodiště. Podle žalované schodiště určitě nevzniklo před rokem 2002, což lze prokázat výslechem otce žalované p. [příjmení]. Pergola byla přebudována až v roce 2005 po ústní dohodě žalobců s p. [příjmení], což vyplývá i z fotodokumentace, kterou předloží žalovaná, kdy ještě v roce 2005 stála původní dřevěná pergola z roku 1994. Rovněž ústní dohoda žalobců s p. [příjmení] byla komplexnější, než je tady prezentována ze strany zástupce žalobců, k té se vyjádří p. [příjmení]. Co se týče souhlasů žalobců se zřízením staveb, tak byl dán u pergoly v roce 2005, která byla zřízena až po dohodě p. [příjmení] se žalobci. Žalobci odkazovali na zrušení ústní dohody žalovanou, podle něhož byla dohoda mezi p. [příjmení] a žalobci z května 2006. Podle žalované byla pergola se základy vybudována po roce 2005, což není v rozporu s touto listinou. Podle žalobců institut přestavku nelze v daném případě uplatnit, neboť sloupek žalované je na pozemku žalobců celý, chodník je na pozemku žalobců z poloviny, pergola a schody jsou na pozemku žalobců asi z jedné třetiny.

6. Při jednání 5.10.2021 žalovaná uplatnila námitku vydržení sporné části pozemku, když ze strany žalované a jejích právních předchůdců bylo užíváno v dobré víře a od roku 1992 občanský zákoník č. 40/1964 Sb. vydržení připouštěl, což znamená, že v roce 2001 nebo 2002 došlo k vydržení pozemku právními předchůdci žalované. Jednotlivá tvrzení ve vztahu k uplatněné námitce vydržení měla být zaslána písemně.

7. Žalobci namítali, že k uplatnění námitky vydržení žalovanou došlo opožděně po čtyřech letech sporu a provedené koncentraci, a proto k námitce nelze přihlížet, protože žalované nic nebránilo námitku uplatnit a nic neprolamuje podmínky koncentrace. Žalobci dále doplnili, že pokud si v roce 2002 objednali zaměření hranice mezi předmětnými pozemky ve spodní části tak, jak tvrdila dnes svědkyně, takto nemohlo být z důvodu stavby bazénu, neboť ten byl stavěn až v roce 2010, ale bylo to právě proto, že rodiče žalované [příjmení] měli pochybnosti o vlastnické hranici. Protokol o vytyčení hranic pozemků z roku 2003 zpracovaný [jméno] [příjmení], jehož přílohou je geometrický plán, sice dělí jiné pozemky než spornou hranici, nicméně potvrzuje výpověď žalobkyně a) o tom, že je paní [příjmení] informovala o tom, že hranice mezi pozemky ve spodní části je ve skutečnosti jiná. Z čestného prohlášení pana [příjmení] vyplývá existence předmětné dohody mezi žalobci a [anonymizováno].

8. K námitce pozdního uplatnění vydržení žalovanou po koncentraci žalovaná odkazovala na rozpor s judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, např. nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3753/15 ze dne 28.3.2017, kdy není nutno výslovně vznést námitku "vydržení" do koncentrace řízení, jak se snad domnívá strana žalující, ale plně postačí tvrdit skutkové okolnosti svědčící pro vydržení, přičemž žalovanou tvrzeny byly, to zejména v podáních ze dne 5.9.2017 (blíže v bodě 3 tohoto odůvodnění rozsudku) .Žalovaná tedy ve svých vyjádřeních před koncentrací řízení dostatečně tvrdila, že je v dobré víře ohledně držby dotčené, resp. sporné části pozemku (shoda mezi sousedy o průběhu hranice mezi pozemky), a že je držitelem po dobu více než 10 let (dotčenou část pozemku nabyli její právní předchůdci již v roce 1980). Před koncentrací řízení navíc nebyla žalovaná zastoupena profesionálem – advokátem, ale toliko obecným zmocněncem, nelze tak po ní spravedlivě požadovat, aby námitku vydržení, resp. skutkové okolnosti svědčící pro vydržení formulovala naprosto precizně. Žalovaná poukazovala i na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2724/2009 ze dne 23.5.2011 s tím, že minimálně do roku 2015 žalobci užívání části pozemku, o níž nyní tvrdí, že je v jejich vlastnictví, a jehož vyklizení požadují, trpěli a žádná námitka týkající se nesprávnosti průběhu hranice vznesena nebyla. V období od 1.4.1964 do 31.3.1983 byl účinným občanský zákoník č. 40/1964 Sb. vydržení vůbec neumožňoval, kdy teprve s účinností od 1.4.1983 po jeho novelizaci již bylo možné v určitých případech nemovitou věc vydržet (§ 135a ve znění účinném do 31.12.1991, vyjma například věci v socialistickém vlastnictví), s účinností od 1.1.1992 byl institut vydržení upraven v § 134 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.. Žalovaná tvrdí, že její právní předchůdci nyní spornou část pozemku nabyli v dobré víře a dále v dobré víře užívali v přesvědčení, že je jejich vlastnictvím a jsou zde splněny předpoklady pro vydržení sporné části pozemku, kdy k vydržení nyní sporné části pozemku došlo zřejmě již v roce 1993 (v návaznosti na novelizaci (starého) občanského zákoníku s účinností od 1.4.1983, nejpozději však v roce 2002 v návaznosti na novelizaci (starého) občanského zákoníku s účinností od 1.1.1992, a proto žalovaná spornou část pozemku vydržela, skutkové okolnosti týkající se vydržení řádně tvrdila (to i před koncentrací řízení) a jsou zde dány důvody pro zamítnutí žaloby. Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] považuje žalovaná za nevěrohodné a účelové, protože tuto osobu žalovaná nezná, čestné prohlášení předkládají žalobci soudu až po koncentraci řízení, resp. [jméno] [příjmení] navrhnout jako svědka k prokázání jejich tvrzení. Není ani zřejmé, z jakého důvodu čestné prohlášení bylo soudu předloženo až deset měsíců po jeho vyhotovení. Veškeré skutečnosti v čestném prohlášení [jméno] [příjmení] obdržel ze strany žalobců, jsou tak jednostranné, a logicky v intencích toho, co tvrdí žalobci, neprokazují ničeho ve vztahu ke sporným skutečnostem, [jméno] [příjmení] nehovořil se žalovanou, resp. jejími rodiči, neznal jejich stanovisko apod. Pro žalovanou je s podivem, že pokud žalobci již od roku 1995 vyjadřovali pochybnosti o průběhu společné hranice, proč poté tuto záležitost po dobu dalších 20 let žádným způsobem neřešili.

9. Z informací o pozemcích bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem st. p. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa] rodinný dům, v k.ú. [obec], žalobci v rámci SJM vlastní st.p. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa] objekt k bydlení v k.ú. [obec].

10. Z předžalobní výzvy a z dodejky soud zjistil, že byla žalovaná vyzývána doporučeným dopisem doručeným 8.2.2017 k vyklizení pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] do 30 dnů od obdržení dopisu s tím, že jinak bude podána ve věci žaloba. Z reakce žalované soud zjistil, že měla námitky k chování žalobců a apelovala na ně, aby zvážili soudní řízení. Měla za to, že v posudku Ing. [příjmení] došlo k chybě v zaměření bodu 284-444, kdy byl vyměřen znalcem [příjmení] v souvislosti se stavbou základů bazénu žalobců.

11. Z předložené korespondence bylo zjištěno, že 10.9.2015 zástupce žalobců sepsal vůči zástupci žalované žádost o smírné řešení vzájemných vztahů ohledně hranic mezi pozemky [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. 20.3.2017 byl sepsán blanketní souhlas se stavbou oplocení z betonových prvků mimo jiné na pozemku [číslo] v k.ú. [obec] adresovaný k rukám zástupce žalobce b) žalované jako stavebníka. 30.3.2015 oznamovala žalovaná v dopise zástupci žalobců své stanovisko k jejich nesouhlasu se zrušením ústní dohody, která se zakládala na tehdy dobrých sousedských vztazích, ohledně užívání p. [číslo] žalobci, a vyzývala je k uvedení pozemku do původního nezávadného stavu. 7.4.2017 zástupce žalobců žalované sepsal oznámení, že žalobce b) nedává souhlas s oplocením, protože nejsou vyřešeny vlastnické spory týkající se sousedních nemovitostí a navrhované oplocení by bylo postaveno dle současného stavu, se kterým žalobce b) nesouhlasí. Problematiku řešily i dopisy zástupce žalobců zástupci žalované z 29.4.2015, z 21.3.2016, z 2.2.2016, zástupce žalované zástupci žalobců z 26.2.2016, zástupce žalobců zástupci žalované z 14.9.2015 s odkazem na posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s podacím lístkem. Dne 7.11.2014 žalovaná sepsala vůči žalobcům informaci o zrušení ústní dohody uzavřené mezi jejími rodiči a žalobci z května 2006 s okamžitou platností, která zněla na využívání části jejich pozemku na parcele [číslo] na bazénem žalobců o výměře cca 17,5 m2 jako volné plochy, protože donedávna sloužila jako sklad zásob dřeva, čímž nesplňovala podmínky dohody. Dne 17.12.2014 s tím žalobci písemně vyjádřili nesouhlas, považovali zrušení dohody za neplatné, neúčinné, užívání se týkalo 47 m2, nikoli 17,5 m2, trvali na dalším užívání. 23.2.2016 byla datována výzva žalované vůči žalobcům k vyklizení pozemku p. [číslo] žalobci do 14 dnů. Soudu byla předložena i fotodokumentace sporné části parcel st.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Na místě bylo prováděno i místní šetření k návrhu žalované, kdy bylo zjištěno, že jsou zde znalcem vyznačeny body dle písemného posudku zpracovaného znalcem [celé jméno znalce], kdy znalecký posudek ve svých závěrech odpovídá místnímu zjištění. Žalovaná užívá část pozemku žalobců, jak bylo popsáno v posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce].

12. Ze znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru geodézie a kartografie k 8.7.2015, obsahujícího doložku ve smyslu § 127a občanského soudního řádu, byly zjištěny následující skutečnosti. Znalecký posudek byl zadán žalobcem a) k posouzení hranic mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] v k.ú. [obec] a k případnému vytyčení vlastnické hranice dle původní dokumentace při zjištění nesouladu. Znalecký posudek obsahoval větší množství příloh (22), neobsahoval pro soud přezkoumatelný postup znaleckého zkoumání, popisoval pouze co znalec osobně dělal (například se dotazoval na Katastrálním úřadě), obsahoval doporučení řešení stavu souhlasným prohlášením před znalcem s ověřenými podpisy, kdy by stejně bylo nutné vyhotovit geometrický plán pro vlastníky zpřesněnou hranici pozemku. Ve vytyčovacím náčrtu byla vyznačena hranice užívání mezi pozemky st.p. [číslo] st.p. [číslo] jak je v terénu vedena, a hranice dle původní dokumentace mezi body 1 a 2 ve vytyčovacím náčrtu, která se nachází vlevo od sporné hranice.

13. Ze soudem zadaného znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie bylo zjištěno, že stavba [adresa] na pozemku st.p. [číslo] je s výjimkou přistavěné verandy polohově identická se stavbou zobrazenou v záznamu podrobného měření změn č. 55 z roku 1980 (dále jen ZPMZ 55/ 1980). Průmět jižní stěny stavby [adresa] na st.p. [číslo] na hranici mezi st.p. [číslo] p. [číslo] je v současné době o 23 cm delší, pravděpodobně v důsledku zateplení a soklem, který tam v roce 1980 buď nebyl nebo nebyl zaměřen. Z toho vyplývá, že pro účely vytyčení původních hranic je nutné současné polohové údaje stavby [adresa] opravit o rozměrové změny provedené po roce 1980. Sporná hranice mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] k.ú. [obec] je zakreslena ve vytyčovacím náčrtu jako v příloze 1 posudku, body 1 a 2 jsou vyznačeny i v terénu. Na pozemku st.p. [číslo] se nachází objekty A – část schodiště vymezená body č. 2, 10, 11 a 12, B – pergola vymezená body č. 11, 12, 13 a 14, C – živý plot mezi body č. 13, 14, 15 a 16, D – zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body č. 17, 18, 19 a 20 a E – část vstupní branky vymezená podrobnými body č. 20 a 1, všechny zobrazené a polohově určené podrobnými body v situačním náčrtu v příloze 2 znaleckého posudku. Geometrický plán [číslo] – [anonymizováno] [rok] neřešil spornou hranici mezi pozemky st.p. [číslo] st.p. [číslo] k.ú. [obec], cílem bylo rozdělit p.p. [číslo] existující v roce 2001, a to bez vlivu na hranici mezi předmětnými pozemky. Geometrický plán č. 199-77/ 2003 byl vyhotoven pro oddělení p.p. č. 73/8 a 73/9 z p.p. č. 73/3, pozemku p.p. č. 73/8 z původního p.p. [číslo] [anonymizováno] a pro oddělení p.p. [číslo] ze st.p. [číslo] Ani tento geometrický plán nemá žádný vliv na určení hranice mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] k.ú. [obec]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vzal v úvahu a částečně i využil oměrné z ohlašovacího listu č. 3 z roku 1930, některé údaje se však liší v mezích běžných odchylek od údajů uvedených v ZPMZ 55/ 1980. [anonymizováno] [příjmení] se ale zcela správně přiklonil k využití údajů ze ZPMZ 55/ 1980, který řešil přímo vznik sporné hranice mezi pozemky st.p. [číslo] st.p. [číslo] k.ú. [obec]. Geometrické a polohové určení sporné hranice je dáno podrobnými body č. 1 a 2 tak, jak jsou ve vytyčovacím náčrtu v příloze 1 posudku, kdy jejich podkladem byl ZPMZ 55/ 1980. Na st.p. [číslo] v k.ú. [obec] se nacházejí shora specifikované objekty. Znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] nelze využít pro zpřesnění údajů v katastru nemovitostí, nemění se jím právní vztahy vlastníků k pozemkům. Musel by být zpracován geometrický plán vyhotovený ke zpřesnění nebo určení hranice pozemků a doložena listina o shodě vlastníků na průběhu hranice nebo vydáno rozhodnutí soudu o určení hranice pozemku. Ve své výpovědi znalec doplnil, že body 1, 2 (č.l. 7 posudku dole) byly změřeny s přesností na 14 cm při kódu kvality třídy 3, ke kterému došlo v roce 1980, ve vztahu k posudku [anonymizováno] [příjmení] oba vycházeli ze ZPMZ 55/ 1980, pouze znalec [celé jméno znalce] své měření zpřesnil o něco více než [anonymizováno] [příjmení] ve složitém terénu. Znalec [celé jméno znalce] vycházel ze všech podkladů na katastru, kde zjistil, že vše je již součástí spisu v rámci posudku [anonymizováno] [příjmení], účastníci na výzvu nic nepředložili. Co se týče geometrických plánů z let 2001 a 2003, jde o následné produkty ve vztahu ke vzniku hranice, pro níž je zásadní měření z roku 1980. Jestliže někdy hranice vznikla na základě projevu vůle vlastníků, je nutno z toho vycházet a vyhláška tento princip stanoví jasně. Lepší než kód kvality 3 nelze zpracovat. Znalec studoval i následné dokumenty, ale vycházel z původního měření v roce 1980. Co se týče bodu 46 – [číslo] v příloze 1 posudku, tady jde o hranici severní s pozemky [číslo] a [číslo], ta vznikla dříve než v roce 1980, ale měření se vztahovala k věcem, které už v mezidobí zanikly, a navíc se vyznačuje kódem kvality 8 pro tento bod. Obecně je tomu tak, že u digitalizovaných dat a digitalizovaného katastru při horším kódu kvality než 3 za situace, že není relevantnější a věrohodný zeměměřičský podklad (měření) ke zpřesnění souřadnice, vychází se z údajů v katastru, přestože je tam uveden kód kvality 8. Ten podklad by musel být ve vztahu k původnímu určení hranice. Co se týče smluv o převodu pozemku z let 2001 a 2003, to jsou ty následné [anonymizováno], kde je kód kvality 8, kde je mezní odchylka 2,82 m, znalec byl povinen vycházet z údajů v katastru. V daném případě nebyl nalezen žádný relevantní věrohodný podklad ke zpřesnění kvality určení bodů na severní hranici. Znalec přezkoumal v roce 1980 užitou metodu i prostředky, které byly k měření použity, a dospěl k závěru, že tehdy užitá metoda je věrohodná. Co se týče bodu 3 v příloze 1 (č.l. 109), na vytyčení tohoto bodu v roce 1980 znalec usuzoval z toho, že byl vytyčen v geometrickém plánu z roku 1980. Znalec s [anonymizováno] [příjmení] došel v podstatě ke shodným závěrům, tj. v mezích mezní odchylky 28 cm odpovídajícím kódu kvality 3. Znalec měl za to vzhledem ke své čtyřicetileté praxi, že ani revizní posudek by nezpochybnil jeho posudek. Jako podklad při zpracování posudku měl [anonymizováno] [celé jméno znalce] k dispozici i znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 28.12.2015, měl k dispozici i geometrické plány č. 188-624/ 2001 a č. 199-77/ 2003 zpracované k rozdělení pozemků nacházejících se mimo spornou hranici předmětných pozemků [číslo] a [číslo]. Jak se [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyjádřil ve svém posudku, pro něj při určování sporné hranice mezi st.p. [číslo] v k.ú. [obec] byl stěžejní geometrický plán vázaný na kupní smlouvu z 5.8.1980 a záznam podrobného měření změn č. 55 z roku 1980. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla zjišťována hranice mezi pozemkovou parcelou [číslo] stavební parcelou [číslo] na straně jedné a pozemkovou parcelou [číslo] stavební parcelou [číslo] na straně druhé, jeho předmětem tedy nebylo zjištění průběhu hranice mezi předmětnými parcelami [číslo] v k.ú. [obec], jak tomu bylo u posudku zadaného ke zpracování Ing. [celé jméno znalce], a proto z něj nebylo možno jakkoli vycházet. V rámci posudku měl znalec [příjmení] [celé jméno znalce] jako podklad i záznam podrobného měření změn č. 55/ 1980, geometrický plán [číslo] (ZMPZ č.55/80) i smlouvu kupní z 5.8.1980, z těchto dokumentů se podává, že [jméno] [příjmení] prodala 5.8.1980 [jméno] a [jméno] [příjmení] stodolu s nově utvořenou zastavěnou plochou [číslo] zahradu [číslo] v k.ú. [obec], která vznikla polohopisným plánem střediska geodézie v [obec] [číslo] kdy došlo k rozdělení původní stavební parcely [anonymizováno] na [číslo] a [číslo], v tomto geometrickém plánu byl [příjmení] [příjmení] uveden jako nabyvatel, nová hranice pro rozdělení parcely byla v přírodě vyznačena železnými trubkami, [příjmení] [příjmení] byl uveden i v záznamu podrobného měření změn 55/80.

14. Podle oznámení Katastrálního úřadu v [obec], katastrálního pracoviště Chrudim z 1.7.2014 byl od 4.8.2014 do 15.8.2014 vyložen v souvislosti s digitalizací k nahlédnutí katastrální operát obnovený přepracováním na digitalizovanou katastrální mapu v k. ú. [obec].

15. Městský úřad Skuteč stavební úřad, majetek a investice měl ke stavbě rekreačního domu [adresa] ve [obec] předložil stavební povolení rodičům žalované na přestavbu stodoly na rekreační domek na p. [číslo] v k,ú. [obec] z roku 1980, kolaudační rozhodnutí z roku 1980, sdělení k ohlášení drobné stavby plotu na p.p. [číslo] v k.ú. [obec] z 11.4.2005, žádost o povolení opěrné zídky a opravu stávajícího oplocení z 29.5.1987, žádost o rozšíření oplocení [číslo] a [číslo] k.ú. [obec] z 19.3.2005 [stát. instituce] neměl žádné další listiny ke stavbám.

16. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že nabyla vlastnictví k domu a pozemku v roce 2012 od svého otce [jméno] [příjmení], který stavěl sloupek v jejích 10 nebo 11 letech, asi se stavěl nejdřív sloupek a pak chodníček, schodiště stavěl asi spolu s pergolou. Původní pergola byla asi ve stejných místech dřevěná na kůlech s upevněním do chodníku. Nová pergola byla po roce 2005, dřív tam žalovaná moc nejezdila. Při převodu vlastnictví žalovaná věděla, že je tam nějaká ústní dohoda mezi otcem a žalobci, její obsah žalované říkal otec, ale nepamatuje si to. Že žalovaná 7.11.2014 vypověděla ústní dohodu, to celé bylo vyvrcholením předchozích událostí, kdy si v létě 2014 pořídili kotě, které běhalo k žalobcům, ti si stěžovali, že k nim běhá na záchod, k vyhroceným vztahům došlo, když bylo přejeto. Tehdy dohodu zrušila, chtěla, aby se to vyklidilo do původního stavu. Nahoře měly být záhony na zeleninu a ovoce podle dohody, ale žalobci tam složili dřevo a dali náletové dřeviny, když rostliny ani po 3 výzvách neodstranili, tak je odstranil otec žalované. V roce 2005 byl vztah žalobců a otce žalované normální, žalobci byli i na svatbě žalované v roce 2008, všechno začalo až tou kočkou 2014.

17. Z účastnické výpovědi žalobce b) soud zjistil, že chodníček byl už rozestavěný, když žalobci parcelu kupovali a když jim hranici sděloval otec žalované pan [příjmení], teprve po čase žalobcům původní majitel říkal, že hranice byla jinak. Co se týče náletových rostlin uváděných žalovanou, žalobce je bonsaista s asi 50 rostlinami a nálet by těžko znalec odhadl na 32 000 Kč. Dřevo nebylo ani zvlášť povoleno ani zakázáno ke skladování na horní žalobci užívané parcele. Žádný souhlas žalobce otci žalované k chodníčku a sloupku nedával, když v té době vycházel z jeho údaje o hranici. Pergola má v současné době jednoduchou ocelovou konstrukci, kdy nosníky cca 20x10 cm jsou metr v zemi, nahoře obetonované. Žalovaná měla námitky na Stavebním úřadě ve [obec] ohledně vzdálenosti mezi zděnou dílnou žalobců a pergolou žalované menší než 2 m, když teď zbourá pergolu budou podmínky stavebního úřadu splněné. Ohledně schodů má žalovaná pravdu. Pergola je ze sloupků, nemá celé pevné základy, na kterých by seděla konstrukcí, ale je tam vybudovaná zídka ve tvaru písmene L s pevným základem v zemi ze dvou stran, na které je sezení. Sloupek už byl rozestavěný, když to žalobci koupili, ale otec žalované dělal všechno poctivě, takže budou hluboké. Původní majitel [příjmení] žalobci říkal, že je hranice divná už v souvislosti s koupí, souhlas ke sloupku a chodníčku otci žalované tedy podle žalobce nedal. Pozemek žalobci nechali vyměřit až v roce 2003 paní [příjmení]. V roce 2014 jsem na zrušení dohody žalovanou nereagoval žalobce dobře, protože tam měl 30 nebo 40 rostlin na bonsaje a musel je dát jinam a mezi tím během 14 dnů se tam objevila cedule žalované se zákazem vstupu na její pozemek. Matka žalované žalobce osočila, že jim přejeli kočku. Od svatby žalované se žalobci začali vyhledávat jiné kamarády a došlo k téhle reakci.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, soud zjistil, že vznikly dva pozemky a [anonymizováno] koupili svůj [číslo], po čase byl koupen i vedlejší pozemek, 1988 se tam přistěhovali žalobci, tehdy byl už sloupek u silnice hotový a dodělával se chodníček mezi domem a pozemkem žalobců, přecházel až pod pergolu, to bylo v roce 1989, tehdy svědek stavěl i zídku na sezení pod pergolou, ta byla hotová 1990. Pergola byla přes železa zapuštěna do chodníčku, ale v roce 2004 to již bylo shnilé a bylo to potřeba předělat. Zídka na sezení v pergole z bourané opuky už nevypadala dobře a tak ji svědek rozebral i s udírnou a udělal novou zídku. Ze strany žalobců tehdy nebyly žádné připomínky ke stavebním pracím. V roce 2002 kupoval svědek s manželkou pozemek nad domem od pana [příjmení], tehdy se přimluvili za žalobce, aby jim prodal pozemek nad jejich domem, ale i tak měli žalobci malý pozemek s bazénem, na něm velké stromy. Když v říjnu 2005 jednali [anonymizováno] o odkup cesty od obce, šlo o pozemek [číslo] v k.ú. přečíslovaný na [číslo], čímž měli získat větší pozemek, žalobcům nabídli, že by mohli užívat i část jejich pozemku. Dohoda nebyla písemná, protože spolu v pohodě vycházeli. S nápadem užívat část pozemku [anonymizováno] nahoře přišli žalobci, nešlo o pronájem, ale užívání bez náhrady a bez uvedení doby výměny užívání, dohodli se v květnu 2006 se žalobci. Dohoda o užívání pozemku nad pozemkem žalobců z roku 2006 nijak nesouvisela s pozemky, o které je nyní spor, nešlo o nějakou vzájemnou výměnu užívání se žalobci. Podle svědka se vše změnilo v roce 2014, kdy žalobce skončil s vojenskou službou a změnil se povahově a začalo jim vadit, že jim tam chodí kočička. Na tu výpověď oni nereagovali nebo namítali, že to není důvodné, svědek vyřezal asi 20 proschlých ibišků, do roku 2016 žalobcům pouze vykulil jejich kameny na jejich pozemek kvůli sekání, v únoru 2016 poslala žalovaná další výzvu, svědek tam dal mezitím ceduli o zákazu vstupu cizích osob na pozemek, protože tam žalobci chodili. Spor byl i o vlastnictví ibišků, 2016 -2017 svědek odstranil borovici a keříčky z pozemku. Na jaře se pořád nic nedělo, tak tam svědek vysekal bodláčí a napsal dopis na vyklizení, pak to zadal firmě, která to tam vyklidila bagříkem a odvezla. Dneska by to svědek nedělal, lituje toho. V roce 2002 se odkupovala parcela [číslo] a rozdělovala [číslo] u žalobců, tehdy geodet [příjmení] vytyčil 4 body. V roce 2004 svědek odstranil starou pergolu, v roce 2005 stála nová pergola, nikoho o povolení pergoly nežádal, měl to za výměnu, železné sloupky zapuštěné do vybetonovaných jakýchsi pilotů v zemi do hloubky 80 cm posunul svědek směrem do jejich pozemku, jen střecha přesahovala hranici, kterou měl svědek za vlastnickou hranici mezi pozemky. Pergola má samostatnou konstrukci na železných sloupech, dál je tam zídka, kterou svědek také předělával, ta je široká 40 cm a betonových základ má 60 cm. Zděný sloupek u plotu má 40 cm betonové základy, je pod ním kanalizace, byl rozdělaný už za pana [příjmení], dodělán za žalobců. Chodník měl svědek rozdělaný už za předchůdce žalobců, jde o podsyp 8-10 cm štěrku a navrch 5-8 litého betonu s kačírkem. Schody svědek dělal v roce 1990, to byla varianta, kdy na nich byly i udírna zprava směrem k sousedům a zídka, 2004 to předával, vyboural udírnu. Schody jsou pod terénem asi 10 cm provedené v betonu a pod tím je 10-16 cm štěrku kvůli vodě, po nikom svědek nežádal žádné povolení a nikdo mu to nezakazoval.

19. Z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalované, bylo zjištěno, že koupili nemovitost v roce 1980 s manželem, v roce 1989 se sousedy stali žalobci, v té době měli na pozemku dřevěnou pergolu, kterou pak v roce 2004 nebo 2005 předělávali na pergolu s kovovými nosníky, dělala se i nová dlažba a chodníčky. Podle svědkyně žádná dohoda o vzájemném užívání pozemků mezi účastníky neexistovala. Tyhle záležitosti má na starosti otec žalované, stejně jako geodeta. Svědkyně s manželem dokupovali v roce 2004 kousek pozemku nahoře a další kousek nahoře v roce 2015, v obou případech se to přeměřovalo. Problémy nastaly před lety, kdy si pořídili kočičku, která začala chodit k žalobcům a vadila jim, předtím chození jejich kocoura ke svědkyni s manželem nevadilo. Zděný sloupek, chodníček od branky z betonovaných kamínků dělal manžel svědkyně svépomocí s dětmi, až k pergole je původní chodník, co dělal manžel, u pergoly se to v roce 2005 předělávalo včetně dlažby. Sama pergola byla dodělaná v roce 2005, dlažba pak 2006, jsou to dva sloupy v betonu a stříška na místě původní pergoly, protože byly schůdky ošklivé, tak se i ty v roce 2005 předělávaly. Při stavbě pergoly v roce 2005 se se žalobci nedomlouvali, šlo o jejich pozemek.

20. Z účastnické výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že původně byly mezi účastníky dobré sousedské vztahy, to, co si žalobci nahoře půjčili, si i oplotili, měli to od [anonymizováno] písemně podepsané, protože se báli, problém nastal, až když si paní [příjmení] myslela, že jim zajeli kočičku. Žalobci pomalu a postupně užívaný pozemek vrátili, protože dlouho doufali, že se nějak dohodnou, ale teď už dohoda není možná. O pergole se v roce 2005 nebavili, ta dřevěná tam stála už v době, kdy se žalobci nastěhovali, s [anonymizováno] dolní hranici nikdy společně neřešili. K prodeji obecní cesty a měření paní [příjmení] došlo asi v roce 2003 – 2004, paní [příjmení] tehdy říkala, že hranice pozemku, kterou nám z druhé strany řekli [anonymizováno], která se měla měřit na vzdálenost několika metrů od okapu jejich nemovitosti, není reálná a měli jsme si ji dát vyměřit. Žalobkyně [příjmení] jednou řekla, že má za to, že jsou túje víc u žalobců než u [anonymizováno], ale dál to neřešili a nehádali se o to a hranice zůstala neurčená. Reálný průběh hranice zjistili, až když ji vyměřil znalec [příjmení] v roce 2014 nebo 2015. Po určení hranice panem [příjmení] chtěli pozemek zpátky, to už bylo potom, co nás žalovaná vyzvala k vrácení jejich horního pozemku.

21. V čestném prohlášení [jméno] [příjmení] z [obec a číslo] uváděl, že zná žalobce asi od roku 1995, blíže od roku 2002 a že před ním vyjadřovali pochybnosti kolem společné hranice mezi nimi a manželi [příjmení], po roce 2005 žalobci [jméno] [příjmení] říkali, že jim [anonymizováno] místo vyměření nabídli využití pozemku nad bazénem jako výměnu za pozemek mezi oběma stavebními parcelami, po dohodě si pozemek žalobci oplotili. Podmínkou bylo, že tam nebude stavěno s pevnými základy.

22. Spornými zůstala tvrzení účastníků ohledně existence dohody o vzájemné výměně užívání pozemků mezi stranami, respektive vzájemnost této výměny, kdy žalobci tvrdili, že dohoda byla tak, že budou žalobci užívat část horního pozemku nyní ve vlastnictví žalované, dříve jejích rodičů, a žalovaná, resp. její rodiče naopak budou užívat spornou část pozemku žalobců (předmět tohoto řízení), v tomto směru soud nemá tvrzení za prokázané výpovědí žalobců a má za to, že na tom nic nemění ani čestné prohlášení [jméno] [příjmení], který nebyl přímým svědkem konkrétní dohody žalobců s [anonymizováno], kdy navíc jeho sdělení je natolik neurčité, že z něj konkrétní dohodu ani dovodit nelze. Soud neuvěřil ani výpovědi [jméno] [příjmení] v té části, kde uváděl, že byl u zděného sloupku i schodů přesvědčen, že to je na jeho pozemku, kdy vylučoval, že by po roce 2002 věděl, že hranice mezi parcelami [číslo] a [číslo] probíhá jinak, než ji užívá on a žalobci, že se až z posudku [anonymizováno] [příjmení] dozvěděl i o plánku z roku 1980, že se s geodetkou domlouvali v roce 1980, že hranice je metr od jejich střechy směrem k žalobcům. Zde je výpověď v rozporu s jinými provedenými důkazy, kdy objektivním důkazem je zejména geometrický plán z roku 1980, na jehož podkladě vznikly oba sousední pozemky z původního jediného, přičemž geometrický plán byl realizován v souvislosti s kupní smlouvou, jíž nabyli [anonymizováno] vlastnictví k pozemku (podrobně důkazy popsány pod bodem 13 odůvodnění rozsudku), ostatně o vyměřování se svědek zmiňoval ve své výpovědi. Nelze v této souvislosti pominout ani to, že svědek je otcem žalované a je na celé záležitosti osobně zainteresován, když byl předchozím vlastníkem sousedních nemovitostí, které nadále užívá a to zejména on s manželkou. Obdobně vypovídala i [jméno] [příjmení] ohledně své nevědomosti o tom, že by byli na pozemku žalobců, o nevyměření hranice při dělení stavební parcely [anonymizováno], i jí se bezprostředně týkala kupní smlouva z roku 1980, k níž se vztahoval geometrický plán i s vyměřením nově vzniklé parcely, která byla předmětem prodeje, rovněž ona je zainteresována jako právní předchůdce žalované na výsledku sporu.

23. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků zpracovaného 30.4.2003 [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [obec] na žádost žalobce b) bylo zjištěno, že proběhlo vytyčení hranice mezi p.p. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Z vytyčovacího náčrtu je zřetelné, že i když se vyměřovala hranice mezi pozemky vzdálenějšími od hranice mezi účastníky, je v náčrtu zachycena i hranice mezi st.p. [číslo] st.p. [číslo] rovněž zděný sloupek žalované, který se zjevně nachází na st. p. [číslo]. 24. [příjmení] se může podle § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podle § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 1087 obč. zák. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku. Podle § 135c občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

25. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že se na pozemku st.p. [číslo] ve vlastnictví žalobců nachází objekty žalované specifikované zobrazené a polohově určené podrobnými body v situačním náčrtu v příloze 2 znaleckého posudku jako A – část schodiště vymezená body č. 2, 10, 11 a 12, B – pergola vymezená body č. 11, 12, 13 a 14, C – živý plot mezi body č. 13, 14, 15 a 16, D – zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body č. 17, 18, 19 a 20 a E – část vstupní branky vymezená podrobnými body č. 20 a 1, jak jsou uvedeny v situačním náčrtu vyhotoveném znalcem [celé jméno znalce] v rámci znaleckého posudku. Soud vychází ze závěrů tohoto znaleckého posudku. Soudem zadaný znalecký posudek měl podle žalované zpochybnit předchozí posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a vypořádat se i s námitkami žalované stran znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] však obstál v konfrontaci s názory žalované, která sporovala existenci hranice tak, jak k ní dospěl tento znalec. Žalovaná totiž vycházela z geometrických plánů z let 2001 a 2003, i když zásadní měření je z roku 1980 a pouze z něj lze vycházet. Lepší než kód kvality 3 nelze podle znalce pro předmětnou hranici pozemků [číslo] a [číslo] zpracovat. Znalec studoval i následné dokumenty, ale jako ze stěžejního vycházel z původního měření v roce 1980 Smlouvy o převodu pozemku z let 2001 a 2003 jsou následné produkty, kde je kód kvality 8, kde je mezní odchylka 2,82 m, znalec byl povinen vycházet z údajů v katastru. V daném případě nebyl nalezen žádný relevantní věrohodný podklad ke zpřesnění kvality určení bodů na severní hranici. Znalec přezkoumal v roce 1980 užitou metodu i prostředky, které byly k měření použity, a dospěl k závěru, že tehdy užitá metoda je věrohodná. Bylo tedy zjištěno, že [role v řízení] má postaveny části svých objektů na pozemku st.p. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobců, užívá tak částečně pozemek žalobců. Soud se zabýval i charakterem jednotlivých staveb, kdy dospěl k závěru, že se zemí je pevně spojen základem celý zděný sloupek a pergola – resp. její část určená k sezení, naopak schodiště a chodník jsou pouze úpravou povrchu pozemku. I část schodiště a část chodníku se však nacházejí na parcele žalobců, v podrobnostech lze odkázat na situační náčrt vyhotovený znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci jeho znaleckého posudku č. 98/ 2018 ze dne 15.6.2018, který byl soudem učiněn nedílnou součástí rozsudku.

26. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žalobci unesli své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k žalovaným nárokům ohledně pozemku st.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Znalecky bylo prokázáno, že skutečná vlastnická hranice se nachází jinde, než je hranice užívání v terénu. Protože se účastníci nedohodli na změně hranice souhlasným prohlášením o průběhu hranic, musí soud vycházet z hranice vlastnické, kterou na základě podkladů katastru nemovitostí a zejména měření z roku 1980, stanovil znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Soud se zabýval charakterem jednotlivých staveb, kdy bylo prokázáno, že pergola je minimálně částečně v rozsahu sedací zídky spojena se zemí pevným základem a rovněž tak zděný sloupek u silnice, naopak schodiště a chodník jsou pouze úpravou povrchu pozemku. Proto soud uložil žalované odstranit z pozemku p.č. st. [číslo] v katastrálním území Vrbatův Kostelec část pergoly v rozsahu plochy vymezené podrobnými body 11,12,13 a 14 a zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body 17, 18, 19 a 20, jak jsou vyznačeny v situačním náčrtu vyhotoveném znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci jeho znaleckého posudku č. 98/ 2018 ze dne 15.6.2018, přičemž tento situační náčrt je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, a zároveň rozhodl o povinnosti žalované vyklidit pozemek p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí] a vyklizený předat žalobcům do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, když ohledně dotčené části schodiště a chodníku nebylo možno uložit odstranění, protože se nejedná o věc spojenou se zemí pevným základem, a soud žalobu v této části zamítl. Vycházeje z právního přístupu, podle něhož se úprava povrchu pozemku stává součástí daného pozemku, pak nutně vede soud k závěru, že na dotčené části chodníku a schodiště lze nahlížet jako na součást pozemku, tedy jako na přímé vlastnictví žalobců. Protože však při místním šetření bylo evidentní, že žalovaná užívá ke společné hranici přilehlou část pozemku žalobců, soud uložil žalované i vyklizení a předání pozemku jako takového.

27. V první fázi řízení (do prvního rozsudku ve věci) vycházel soud z nijak nesporovaného zjištění, že mezi účastníky byla dohoda o vzájemném užívání pozemků, která byla vypovězena a nadále tak není dán důvod pro užívání pozemku žalobců ze strany žalované. Nikdo to nezpochybňoval. Jako stěžejní byla zjišťována znalecky hranice mezi pozemky. Po zrušení rozsudku soudu prvního stupně se soud zabýval i charakterem staveb, a to zejména z pohledu následné vykonatelnosti soudního rozhodnutí. Zde však došlo ke změně obranných tvrzení žalované, kdy ona sama nebyla natolik zainteresována na věci, že by tvrzení hned učinila, ale až z výpovědi otce žalované vyplynulo, že žádná dohoda o vzájemném užívání pozemků nebyla dána. Žalobci pak neunesli břemeno důkazní ke svému tvrzení o vzájemné výměně užívání. Tím tedy přestala být rozhodná dohoda, která do té doby podle soudu nahrazovala předchozí nijak neupravený režim stavby. Soud se pak zabýval nejen charakterem staveb z pohledu jejich spojení se zemí pevným základem, ale i tím, jak stavby žalované na pozemku žalobců vypořádat, protože se nacházejí na cizím pozemku. Stavby byly zřízeny za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tehdy na takové stavby dopadal § 135c občanského zákoníku. Soud má za prokázáno, že stavby nebyly zřízeny oprávněně žalovanou, resp. jejími právními předchůdci, že tito neměli souhlas žalobců a ani jejich právních předchůdců. V tomto směru žalovaná neprokázala, že by to bylo jinak. Byli to rodiče žalované, kdo kupovali svůj pozemek v roce 1980, kdy tento vznikl rozdělením stavební parcely [číslo] v k.ú. [obec], geometrický plán byl ve smlouvě uveden, podle dokumentů došlo i k vyměření hranice mezi parcelami [číslo] a [číslo] a k jejímu osazení železnými trubkami. U neoprávněné stavby je třeba ve smyslu § 135c občanského zákoníku zkoumat i další možnosti uspořádání poměrů vlastníka stavby a vlastníka pozemku, zejména s ohledem na účelnost odstranění stavby, v daném případě má soud za to, že část pergoly a zděný sloupek nelze přikázat žalobcům, odstranění není neúčelné a v úvahu nepřichází ani jiný způsob uspořádání poměrů mezi účastníky. V úvahu soud bral i možnost řešení situace formou tzv. přestavku, kterou s sebou přináší aktuální občanský zákoník v § 1087. Soud má za to, že institut přestavku nelze v daném případě uplatnit, neboť sloupek žalované je na pozemku žalobců celý, chodník a schody nejsou stavbou spojenou se zemí pevným základem a pergola nebyla stavěna právním předchůdcem žalované objektivně v dobré víře a navíc nezasahuje na pozemek žalobců malou částí. Takové řešení ve stísněném prostoru by ani neodpovídalo územním poměrům s přímou hranicí, kdy by pergola nekoncepčně vyčnívala do pozemku žalobců. Co se týče námitky žalované uplatněné při jednání 5.10.2021 týkající se vydržení sporné části pozemku žalovanou, resp. jejími právními předchůdci, soud má za to, že jednak byla uplatněna až po koncentraci řízení a jednak by ani nebyla důvodně vznesena, a to vzhledem k tomu, že právní předchůdci žalované nemohli být objektivně v dobré víře při užívání sporné části pozemků žalobců. Bylo prokázáno, že jim hranici pozemků musela být známa, že byla řádně vyměřena a vytyčena a to právě v souvislosti s jejich nabytím pozemku při rozdělení stavební parcely [anonymizováno] v k.ú. [obec] v roce 1980. Soud v průběhu řízení opakovaně apeloval na účastníky řízení, aby spor mezi nimi narovnali a to v komplexu s dalšími spornými vztahy vyplývajícími z jejich vlastnictví sousedních pozemků, a to přímo vůči katastru nemovitostí, když jsou soudu po šetření známy poměry v místě, tj. velmi těsné sousedství. Účastníci, resp. žalobci a právní předchůdci žalované jako příčinu rozvratu dobrých sousedských vztahů shledávají nedorozumění ohledně úmrtí chovaného zvířátka, je však třeba vždy poměřovat vzájemné dohody a ústupky benefitem poklidného budoucího stavu.

28. V souvislosti se zadáním znaleckého posudku soudem znalci [celé jméno znalce] bylo na nákladech za znalecký posudek a za účast znalce u soudního jednání z důvodu jeho výpovědi uhrazeno celkem 14 993 Kč, o jejichž přiznání již bylo rozhodnuto předchozími rozhodnutími soudu. Jde o náklady státu, které soud stanoví k úhradě účastníkům řízení podle § 148 občanského soudního řádu v závislosti na procesním úspěchu ve věci samé. V daném případě byla procesně neúspěšnou žalovaná, které je soud uložil k úhradě ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

29. Pro úspěch žalobců ve věci jim soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení. Pro řízení do vydání prvního rozsudku soudem prvního stupně šlo o celkem 38 214 Kč, tj. odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 6 hlavních úkonů právní pomoci po 1 500 Kč za každého ze žalobců (převzetí zastoupení, žaloba, tři jednání a místní šetření) při snížení o 20% (j. po 2 400 Kč za oba), 6 x režijní paušál 300 Kč, náhrady za ztrátu času v rozsahu čtyř jízd 400 Kč k třem jednáním a místnímu šetření (4x 100 Kč za každou půlhodinu) a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek, dále zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, účelné náklady vynaložené na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši 10 000 Kč, který byl podkladem pro žalobu a byl žalované doručen před vyvoláním řízení, přičemž jeho závěry jsou v podstatné shodě s posudkem soudem zadaného znalce a cestovné 3 128 Kč osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,27 l /100 km benzínu Natural 95 ke dvěma jednáním v roce 2018, [anonymizováno] jednomu jednání v roce 2019 při ujetých 2x 64 km každou cestu a k místnímu šetření 2x 52 km v roce 2019. Soud nepřiznal náklady v souvislosti s úkonem doplnění žaloby k výzvě soudu, neboť k tomuto úkonu došlo na výzvu soudu pro neúplnost žaloby a nelze jej tak přičítat k tíži žalované). Za řízení před odvolacím soudem v roce 2019 celkem 4 819 Kč, tj. na odměně 2 400 Kč, jeden paušál 300 Kč, náhrada za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč, 21% DPH z těchto položek a cestovné k jednání do [obec] 826 Kč osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,27 l /100 km benzínu Natural 95 k jednání při ujetých celkem 142 km. Pro následující řízení před soudem 1. stupně jde o celkem 33 510 Kč, kdy na odměně jde o 8 úkonů po 2 400 Kč (dvě jednání ze šesti přesahovala 2 hodiny), osm režijních paušálů po 300 Kč náhrada za ztrátu času 24krát 100 Kč za cesty k jednáním, 21% daň z přidané hodnoty a cestovné celkem účtovaných 4 470 Kč při 128 km za jednu jízdu 3krát v roce 2020, dvakrát v roce 2021 a jednou v roce 2022. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 76 543 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit v obecné třídenní lhůtě.