12 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalovaného zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 47 200 Kč se zákonným úrokem z částky 47 200 Kč od 21.11.2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na náhradu nákladů řízení částku 2 011 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Chrudimi.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 28 120 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 24.11.2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 47 200 Kč se zákonným úrokem z částky 47 200 Kč od 21.11.2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně a 13 939,60 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná si závaznou objednávkou vozu č. [rok] ze dne 11.3.2020 objednala u žalobkyně dodání vozidla [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno 6 slov] (dále jen„ předmětné vozidlo“) za kupní cenu 672 000 Kč včetně DPH. Přijetím této objednávky ze strany žalobkyně dne 11.3.2020 byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo dodání uvedeného vozidla. Dne 16.3.2020 zaplatila žalovaná zálohu na kupní cenu 20 000 Kč. Dne 14.9.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k převzetí vozidla dne 22.9.2020. Uvedené vozidlo žalovaná dosud nepřevzala a kupní cenu neuhradila. Dle bodu 6) objednávky si účastníci sjednali, že pokud si objednatel nepřevezme předmět koupě do deseti dnů od data uvedeného ve vyrozumění o datu převzetí, platí, že od kupní smlouvy odstoupil, a je povinen zaplatit prodejci smluvní pokutu ve výši 10% z celkové kupní ceny včetně DPH. Protože žalovaná porušila povinnost odebrat objednané vozidlo ve stanovené lhůtě, platí, že dne 2.10.2020 od kupní smlouvy odstoupila. Zároveň žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 67 200 Kč. Výzvou ze dne 20.10.2020 žalobkyně oznámila provedení zápočtu nároku žalované na vrácení uhrazené zálohy na kupní cenu proti nároku na zaplacení smluvní pokuty a vyzvala žalovanou k zaplacení zbývající části smluvní pokuty ve výši 47 200 Kč do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy. Protože žalovaná zbývající část smluvní pokuty 47 200 Kč žalobkyni neuhradila, vyzvala žalobkyně žalovanou dne 13.11.2020 prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dlužné částky písemně předžalobní výzvou, pohledávka zůstala neuhrazena.

2. Proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 14.12.2020 odpor, ve kterém navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalovaná si dne 11.3.2020 objednávkou č. [rok] objednala vůz [anonymizováno] [číslo] za kupní cenu 672 000 Kč s termínem dodání 30.4.2020. Dne 16.3.2020 zaplatila zálohu na tento vůz ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu pak dne 9.4.2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že ruší objednávku vozu z existenčních důvodů a požádala o vrácení zaplacené zálohy. Žalovaná s širší rodinou provozuje restauraci a penzion, uzavřením těchto provozoven přišla o zdroj příjmů. Žalobkyně žalované zálohu nevrátila, ohledně vrácení zálohy se na žalobkyni obracela dopisem i právní zástupkyně žalované dne 25.5.2020 Místo vrácení zálohy obdržela žalovaná dne 17.9.2020 výzvu k převzetí vozidla dne 25.9.2020 s upozorněním, že podmínkou předání vozidla je uhrazení kupní ceny v plné výši. Protože od kupní smlouvy odstoupila a žalobkyně ani nedodržela ve smlouvě uvedený termín dodání, žalovaná vozidlo nepřevzala. Dne 20.10.2020 pak žalovaná obdržela uplatnění nároku na smluvní pokutu, na což odpovídala dopisem ze dne 23.10.2020 její zástupkyně. Žalobkyně se odvolává na bod 6) objednávky, kde byla sjednána smluvní pokuta. Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně je uvedeno, že pokud dodavatel nedodá objednateli předmět koupě ve lhůtě 30 dnů po dni uvedeném v kupní smlouvě jako termín dodání, je povinen objednateli vrátit skutečně zaplacenou zálohu na kupní cenu spolu s příslušenstvím. Termín dodání byl v objednávce uveden 30.4.2020. Výzva k převzetí vozu dne 25.9.2020, tedy 5 měsíců po termínu dodání, je účelová a učiněná pouze proto, aby dodavatel následně nárokoval smluvní pokutu. Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal (§ 6 občanského zákoníku). Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku).

3. Žalobkyně doplnila k výzvě soudu, že žalovaná společně s manželem [jméno] [příjmení] před objednávkou předmětného vozidla objednala dodání vozidla [anonymizováno] [číslo] (objednávka [číslo]), za tento vůz řádně uhradila kupní cenu a vozidlo bylo dne 19.3.2020 (tedy několik dnů před plánovaným dodáním předmětného vozidla) předáno žalované, resp. manželovi žalované. Během tohoto předání byla žalovaná informována, že druhé vozidlo (předmětný [anonymizováno] [číslo]) je již vyrobené a je na cestě do ČR a bude tak připravené k odběru k předpokládanému datu dodání uvedenému v objednávce. Již při tomto jednání se žalovaná dotazovala na možnost posečkání s úhradou kupní ceny vozidla a převzetím vozidla. Žalobkyně naskladnila žalovanou objednaný vůz dne 27.3.2020. Téhož dne prodejci žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] telefonicky kontaktovali žalovanou, že vůz bude připraven k převzetí a vyzvali žalovanou k úhradě doplatku kupní ceny a převzetí vozidla. Zároveň žalobkyně zaslala žalované fakturu [číslo] na doplatek kupní ceny, jehož úhrada je podmínkou pro předání vozidla zákazníkovi, na fakturu žalovaná reagovala e-mailem ze dne 9.4.2020, kterým oznámila, že„ ruší závaznou objednávku vozu“. Žalobkyně se s žalovanou opět telefonicky spojila s tím, že objednávku nelze takto jednostranně zrušit a že vozidlo je připravené k předání. Žalobkyně trvala na odebrání vozu žalovanou. Dne 25.5.2020 vyzvala žalovaná písemně žalobkyni k vrácení zaplacené zálohy 20 000 Kč. Dne 3.6.2020 sdělila žalobkyně žalované, že uplatněný nárok na vrácení zaplacené zálohy není důvodný a oprávněný. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k doplacení kupní ceny a převzetí vozidla. Žalobkyně má za to, že pro posouzení žalobou uplatněného nároku není relevantní, zda žalobkyně vyzvala žalovanou k převzetí vozidla v objednávce uvedené lhůtě pro dodání vozidla. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti vozidlo odebrat, nikoli pokuty za prodlení s převzetím vozidla. Objednávkou č. 1989 si žalovaná objednala individuálně nakonfigurované vozidlo. Kromě barvy a typu čalounění si žalobkyně objednala celou řadu prvků volitelné výbavy. V případě, že zákazník takto individuálně nakonfigurované vozidlo neodebere, vzniká žalobkyni jako prodejci škoda. Vozidlo je pak prodáváno jako tzv. skladový vůz, u kterého zákazník již nemá možnost cokoliv na jeho konfiguraci změnit. Toto omezení je vždy kompenzováno slevou z ceníkové ceny. Jinak zákazník dá přednost nakonfigurování vozu dle svých potřeb. S ohledem na stanovisko žalované žalobkyně po celou dobu aktivně nabízela potenciálním zákazníkům vozidlo objednané žalovanou. S ohledem na náběh výroby a prodeje faceliftované verze vozidla na podzim 2020, kdy se žalobkyní objednané vozidlo stává vzhledově starším typem, je vozidlo reálně prodejné pouze s další slevou z kupní ceny. Žalovanou objednané vozidlo se žalobkyni dosud nepodařilo prodat, přestože ho nabízí za cenu okolo 600 000 Kč, tedy se slevou oproti ceníkové ceně vyšší než uplatněná smluvní pokuta. Při jednání 7.4.2021 žalobkyně doplnila, že k naskladnění vozu došlo 27.3.2020, to se však stalo pouze účetně, fyzicky bylo vozidlo dopraveno na sklad 7.4.2020.

4. Žalovaná v návaznosti na to uvedla, že neobjednala objednávkou [číslo] dodání vozidla [anonymizováno] [číslo], to objednal [jméno] [příjmení], ten 16.3.2020 zaplatil kupní cenu za toto vozidlo a 19.3.2020 automobil převzal za přítomnosti žalované. Dne 19.3.2020 byla provozovna žalobkyně z důvodu vládního nařízení uzavřená, žalobkyně ji otevřela pouze za účelem předání automobilu. Při předání obdržel [jméno] [příjmení] i fakturu [číslo] vystavenou 18.3.2020. Žalované tehdy bylo řečeno, že [značka automobilu], který si objednala, stojí na Slovensku a zhruba do týdne bude připraven k předání. Za týden se však žalované nikdo neozval. Žalovaná popírá, že by se 19.3.2020 dotazovala na možnost posečkání s úhradou kupní ceny a s převzetím vozidla. Žalovaná popírá, že by jí telefonicky dne 27.3.2020 kontaktovali prodejci žalobkyně. Zná pouze [jméno] [příjmení], s [jméno] [příjmení] nikdy nejednala. Nikdo jí nevyzýval k úhradě doplatku kupní ceny. Objednávkou č. [rok] si žalovaná objednala nad rámec základní výbavy pouze střešní nosiče, parkovací asistent, LED světla, hliníková kola a balíček Bezpečnost plus. Nejednalo se o individuálně nakonfigurované vozidlo, jak tvrdí žalobkyně. K tvrzení žalobkyně, že se objednané vozidlo žalobkyni dosud nepodařilo prodat za cenu 600 000 Kč, uvádí žalovaná, že v létě 2020 nabízela žalobkyně automobily [anonymizováno] [číslo] za 580 000 Kč.

5. Při jednání 17.6.2021 žalobkyně doplnila, že ohledně doručení vyzývacího e-mailu na adresu manžela žalované se dovolává ustanovení § 713 občanského zákoníku, kdy bylo jednáno s manželi a obě auta by tak auta podléhala režimu společného jmění manželů a manželé jsou tak oprávněni a zavázáni k jednání ohledně takového majetku a úkon jednoho z nich zavazuje oba manžele. Žalovaná pro případ, že by soud shledal, že je nárok žalobkyně na smluvní pokutu dán, navrhovala postup podle § 2051 občanského zákoníku tedy moderaci smluvní pokuty soudem. Žalobkyně v reakci na to zdůraznila, že nárokuje částku kolem 60 000 Kč celkem včetně složené zálohy, přičemž škoda vzniklá zrušením objednávky žalovanou je vyšší než tato částka. Škoda vznikla žalobkyni jednak na kupní ceně, kdy vozidlo mělo být žalované prodáno za 672 000 Kč po slevách, ale je stále na prodejně a neprodejné za 599 000 Kč, kdy pan [příjmení] vyjádřil, že nepředpokládá prodejnost vozidla bez další výrazné slevy na tuto aktuální cenu a navíc jde o vozidlo individuálně konfigurované, přičemž další škoda vznikla v souvislosti s úvěrováním, a proto je smluvní pokuta zcela přiměřená a není důvod pro moderaci. Vozidlo bylo dohledatelné v nabídce žalobkyně na internetových stránkách v rámci skladových vozidel v oběhu s původní cenou 711 500 Kč s DPH za 599 000 Kč s DPH v černé metalíze. Vozidlo žalobkyně importérovi, který ho dodá k prodeji zaplatí v celé výši, na což má fakturu, probíhá to tak, že se celá kupní cena úvěruje a úročí se úvěr do doby prodeje vozidla, což hodlala žalobkyně prokázat. Žalovaná v reakci na to tvrdila, že nemůže nést odpovědnost za současnou situaci na trhu s automobily a obchodní politiku žalobkyně, kdy v současné době prodává už rok staré vozidlo, kdy ještě v září 2020 nabízela k vyzvednutí žalované a už tehdy se jednalo vozidlo šest měsíců staré, které žalobkyně začala nabízet k prodeji až v roce 2021, to nemůže jít k tíži žalované. Pokud žalobkyni vznikla škoda, tak pak asi úvěrování, ovšem tady by bylo potřeba vycházet z toho, že by v dubnu bylo vozidlo prodáno někomu jinému a jaká by byla škoda. Byla by otázka, jestli by šla cena dolů při prodeji, přece nelze zohlednit deficit, který nevznikl zaviněním žalované, která už 9.4.2020 dala žalobkyni vědět, že nemá zájem o koupi vozidla. Podle žalobkyně minimálně do konce dubna 2020 se měla zrealizovat kupní smlouva, přičemž odstoupení žalované od kupní smlouvy z 9.4.2020 považuje žalobkyně za neplatné, protože nesplňuje zákonné důvody. V letních měsících 2020 probíhala komunikace právních zástupců účastníků, kdy žalobkyně trvala na splnění kupní smlouvy a teprve po výzvě ze září 2020 měla na jisto postaveno, že ze strany žalované nedojde ke splnění kupní smlouvy, a proto považovala kupní smlouvu za zrušenou s následky uvedenými v kupní smlouvě. Je nepochybně dán zájem žalobkyně na zobchodování předmětného vozidla.

6. V prvním závěrečném návrhu žalovaná zdůraznila, že je na celý obchodní vztah třeba nahlížet optikou spotřebitel-podnikatel a zákona na ochranu spotřebitele, jde o nerovnovážný vztah, kdy ze smlouvy hrozí smluvní pokuta pouze žalované, kdy jedinou povinností žalobkyně je případné vrácení složené zálohy při nedodržení termínu.. Sjednaná smluvní pokuta je tak neplatnou. Kromě toho je neurčitá v tom směru, že ve smlouvě jsou dva body 6, o nějž žalobkyně opírá nárok na smluvní pokutu. Žalobkyně měla dát písemně vědět pět dní předem ohledně možného odběru auta, prokazováno to bylo pouze telefonicky a e-mail se zálohovou fakturou byl zaslán na adresu manžela a se špatným příjmením ve faktuře [příjmení]. Ve zrušení objednávky není ani slovo o tom, kde se vozidlo nachází, i pro nesplnění této povinnosti není smluvní pokuta podle žalované po právu. Žalovaná případně navrhuje i moderaci, kdy má za to, že úroky představují u vozidla pouze 1 750 Kč celkem a po žalované nelze požadovat, aby nesla odpovědnost za to, že žalobkyně nabízí rok staré auto a nemůže ho prodat jako nové. Žalovaná je smířena s tím, že si žalobkyně ponechá složených 20 000 Kč na záloze, což je podle žalované náhrada škody. Žalovaná namítala i špatné označení své osoby v objednávce, kde místo [příjmení] je uvedeno [příjmení].

7. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že ze závazné objednávky vozu (tj. kupní smlouvy) č. [rok] ze dne 11.3.2020 vyplývá, že žalovaná uzavřela tuto kupní smlouvu jako nepodnikající fyzická osoba. Ohledně tvrzeného rozporu ujednání o smluvní pokutě s § 1813 občanského zákoníku žalobkyně především poukazuje na skutečnost, že smluvní pokuta zajišťující právní povinnost spotřebitele není uvedena mezi zakázanými ujednáními ve výčtu § 1814 občanského zákoníku, ujednání nezakládá nerovnováhu práv a povinností smluvních stran, v této souvislosti poukazuje na závěry Nejvyššího soudu ČR uvedené v rozsudku sp.zn. 33 ICdo 45/2017, má za to, že smluvní pokuta 67 200 Kč v daném případě paušalizuje náhradu škody a výše smluvní pokuty odpovídá hrozící či vzniklé škodě, kdy již v průběhu řízení vznikla žalobkyni v důsledku porušení právní povinnosti žalované odebrat vozidlo škoda ve výši nejméně 73 000 Kč na ušlém zisku, když vozidlo se nedaří prodat ani za kupní cenu ve výši 599 000 Kč, a další škoda ve výši 1 750,65 Kč na nákladech na financování vozidla. Podle žalobkyně smluvní pokuta v daném případě nezpůsobuje nerovnováhu práv a povinností, když žalované jako spotřebiteli nehrozí žádné riziko. Žalovaná si u žalobkyně objednala nové vozidlo, které si individuálně nakonfigurovala. Neodebráním vozidla pak hrozí, že vozidlo se již žalobkyni nepodaří prodat. Skladové vozy jsou vzhledem k nemožnosti jejich konfigurace zákazníkem vždy hůře prodejné, resp. jsou prodejné za nižší kupní ceny, než vozidla nakonfigurovaná podle přání zákazníka. V případě, že se vozidlo, i vzhledem k nástupu nových modelů, nepodaří žalobkyni prodat ani za nižší kupní cenu, reálně hrozí vznik škody ve výši kupní ceny vozidla. Naopak v případě nesplnění elementární povinnosti žalobkyně jako prodejce dodat žalované objednané vozidlo by žalované nehrozila žádná škoda. Žalovaná si může stejné vozidlo objednat u jiného prodejce (s ohledem na pokles cen v čase dokonce za nižší kupní cenu, příp. za stejnou kupní cenu novější model). Z uvedeného je zřejmé, že smluvní strany v dané věci nečelí stejným rizikům. Postavení žalobkyně je v případě sjednané smluvní pokuty výhodnější, než by bylo postavení spotřebitele bez ujednání smluvní pokuty, bez sjednání smluvní pokuty by žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na náhradu škody přesahující výši sjednané smluvní pokuty, přičemž reálně hrozí, že škoda dále poroste. Jednání žalobkyně nelze považovat za jednání v rozporu s § 6 občanského zákoníku, tedy za nepoctivé jednání, nepoctivým je však jednání žalované, která s vědomím závaznosti objednávky stvrzené zaplacením zálohy na kupní cenu odmítne převzít vozidlo, které je v ten okamžik již vyrobené a připravené k dodání žalobkyni. Žalovaná doplnila, že živnostenský list předkládala pouze k ozřejmění svého oboru podnikání, že byla zasažena vládními opatřeními, protože s širší rodinou provozuje motorest ve [obec], auto chtěla koupit pro svou osobní potřebu.

8. Ze závazné objednávky vozu bylo zjištěno, že si žalovaná u žalobkyně objednala 11.3.2020 nový vůz [anonymizováno] model [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za 672 000 Kč včetně DPH, termín dodání byl sjednán 30.4.2020. Výbava na přání byla podélné hliníkové střešní nosiče za 5 000 Kč, visiopark 1 + přední a zadní parkovací asistent za 12 000 Kč, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] 32 000 Kč, hliníková kola 18´´ [anonymizováno] šedá + dojezdové kolo za 4 000 Kč, packet Bezpečnost+ 23 000 Kč v ceně celkem 76 000 Kč Cena před úpravou včetně DPH byla 635 500 Kč, výbava na přání 76 000 Kč, tj. celkem 711 500 Kč včetně DPH, cena byla pak upravena akčními slevami na 672 000 Kč včetně DPH. Žalovaná prohlásila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami na rubu dokumentu a souhlasí s právy a povinnostmi z nich vyplývajícími, tyto byly žalovanou i podepsány. Podle bodu 6 je žalobkyně povinna nejméně pět pracovních dnů předem prokazatelně smluvenou formou vyrozumět žalovanou o datu, kdy si bude moci převzít předmět koupě. Pokud žalovaná nepřevezme předmět koupě do deseti dnů od data uvedeného ve vyrozumění o datu převzetí, platí, že od kupní smlouvy odstoupila a bude povinna zaplatit prodejci smluvní pokutu ve výši 10% z celkové kupní ceny za předmět koupě včetně DPH. V takovém případě bude žalované vrácena uhrazená záloha za kupní cenu snížená o částku odpovídající smluvní pokutě, pokud smluvní pokuta nepřesahuje zálohu, jinak by byla žalovaná povinna žalobkyni doplatit příslušnou částku. Ustanovení o smluvní pokutě se nepoužije, pokud objednatel ukončí ze své vůle kupní smlouvou na základě ustanovení příslušných právních předpisů na ochranu spotřebitele.

9. Podle všeobecných obchodních podmínek pokud žalobkyně nedodá žalované předmět koupě ve lhůtě 30 dnů po dni uvedeném v kupní smlouvě jako termín dodání, je žalobkyně povinna žalované vrátit skutečně zaplacenou zálohu na kupní cenu spolu s příslušenstvím, které tvoří úrok z této částky ve výši diskontní sazby stanovené ČNB platné v den složení zálohy žalovanou. Není-li stranami dohodnuto jinak, je žalobkyně povinna nejméně pět pracovních dní předem smluvenou formou vyrozumět žalovanou o datu, kdy si bude moci převzít předmět koupě. Pokud si žalovaná nepřevezme předmět koupě do 10 dnů od data uvedeného ve vyrozumění o datu převzetí, platí, že od kupní smlouvy odstoupila a je povinna zaplatiti žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10% z celkové kupní ceny za předmět koupě včetně DPH. V takovém případě bude žalované vrácena uhrazená záloha za kupní cenu snížená o částku odpovídající smluvní pokutě, pokud smluvní pokuta nepřesahuje zálohu, jinak by byla žalovaná povinna žalobkyni doplatit příslušnou částku. Ustanovení o smluvní pokutě se nepoužije, pokud objednatel ukončí ze své vůle kupní smlouvou na základě ustanovení příslušných právních předpisů na ochranu spotřebitele.

10. Z dopisu žalobkyně vůči žalované a její právní zástupkyni z 14.9.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně, byť si je vědoma deklarovaného záměru žalované objednané vozidlo neodebrat, tak v zájmu zachování právní jistoty žalovanou podle článku 6 objednávky vyzývá k převzetí vozidla, které bude připraveno k převzetí 22.9.2020, kdy podmínkou převzetí je uhrazení plné kupní ceny. Žalobkyně upozorňuje, že nepřevzetím do deseti dnů platí, že žalovaná od kupní smlouvy odstupuje.

11. Z výzvy ze dne 20.10.2020 bylo zjištěno, že v ní vyzývala žalobkyně žalovanou k zaplacení 67 200 Kč na smluvní pokutě do sedmi dnů od odeslání výzvy.

12. Z předžalobní výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná žalobkyní vyzývána doporučeným dopisem zaslaným dne 13.11.2020 k zaplacení částky 47 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 27.10.2020 do zaplacení v termínu do sedmi dnů od odeslání výzvy s poučením o následném soudním vymáhání pohledávky při nezaplacení.

13. E-mailem z 27.3.2020 zasílala žalobkyně prostřednictvím zaměstnance [jméno] [příjmení] na [email] zálohovou fakturu na zbytek částky na [číslo] s č. [anonymizováno]. Tato faktura byla vystavena na žalovanou 27.3.2020 na 652 000 Kč E-mailem z 2.6.2020 žalovaná sdělovala [jméno] [příjmení], zaměstnanci žalobkyně, že ruší závaznou objednávku vozu č. [rok] z existenčních důvodů a žádá navrácení zaplacené zálohy 20 000 Kč, kdy k tomuto je nucena situací v našem státě, kterou jistě nemusí podrobně vysvětlovat.

14. V dopise z 25.5.2020 sdělovala žalovaná žalobkyni, že z důvodu vyhlášeného nouzového stavu z 12.3.2020 žalovaná provozující s rodinou restauraci a penzion přišla o zdroj příjmů, a proto 9.4.2020 zrušila objednávku vozu z existenčních důvodů a žádala vrácení složené zálohy. V situaci, kterou nečekala a nezpůsobila, si nemůže dovolit koupit nový vůz. Žalovaná měla za to, že její zrušení objednávky žalobkyně akceptovala, ale vyzývala ji zároveň k vrácení zálohy 20 000 Kč do 10.6.2020 s tím, že jinak bude postupováno soudně. Žalobkyně v dopise z 3.6.2020 žalované sdělovala, že přijetím objednávky žalované žalobkyní došlo k uzavření kupní smlouvy a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny vozidla a jeho převzetí. Žalobkyně měla za to, že mimořádná opatření nejsou důvodem pro zánik závazku žalované vůči žalobkyni z kupní smlouvy, a proto žalobkyně vyzývala žalovanou k doplacení kupní ceny, po čemž mělo být vozidlo žalované předáno.

15. Ze závazné objednávky vozu bylo zjištěno, že si manžel žalované [jméno] [příjmení] u žalobkyně objednal 11.3.2020 nový vůz [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] za 697 000 Kč včetně DPH, termín dodání byl sjednán 30.4.2020. Fakturou vystavenou 18.3.2020 byl [jméno] [příjmení] vyzýván žalobkyní k úhradě částky 697 000 Kč za toto vozidlo ve lhůtě do 1.4.2020. Podle potvrzení o transakci byla částka 697 000 Kč uhrazena 16.3.2020. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že 19.3.2020 bylo [jméno] [příjmení] předáno žalobkyní vozidlo [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že u žalobkyně racoval asi 10 měsíců do 3.5.2020 nebo 4.5.2020, a to jako prodejce nových vozů, jednal s klienty, předváděl vozidla, realizoval zkušební jízdy, připravoval podklady pro předání, dohlížel na čistotu vozů, objednával vozidla ve výrobě, přidával nové zákazníky [anonymizováno] do softwaru. Se zákazníky komunikují prodejci. [příjmení] se dostavili do salonu, byla s nimi realizována zkušební jízda, hovořili o jejich potřebách a vybrali pro ně nejvhodnější vozidla 5008 nebo 3008, pan [příjmení] skladové vozidlo zaplatil a převzal, žalovaná chtěla pro coronakrizi od smlouvy odstoupit, ale to šlo už mimo svědka. Žalovaná si vybrala vozidlo v externím skladišti v zahraničí, kdy ji informovali, že kvůli coronakrizi může dodání chvíli trvat. Žalovaná byla u předání vozidla panu [příjmení], je možné, že se bavili i o druhém vozidle, i kde se vozidlo aktuálně nachází. Po naskladnění vozidla probíhala předprodejní příprava, pak se posílá výzva zákazníkovi e-mailem a faktura. Určitě svědek žalovanou musel kontaktovat, žádné konkrétní věci si nevybaví. Bavili se o situaci v ČR, protože [příjmení] jsou majitelé restaurací a nevěděli, jaký bude vývoj, proto chtěli posunout předání druhého vozidla o nějaký týden, což v rámci týdnů nebyl problém. Za dobu svědkova působení žalovaná vozidlo nepřevzala. Zvýhodnění u odběru více vozů určitě svědek musel konzultovat s vedoucím prodeje [příjmení]. Podle svědka nic nebránilo v předání vozu žalované, protože auta se předávala venku a tak tomu ani za nouzového stavu nic nebránilo. Je možné, že žalovaná objednávku zrušila, ale to by svědek hned předával k vyřízení panu [příjmení], také dělal s majiteli vracení záloh. Pro svědka to byl první případ, kdy se koupě takto komplikovala a nedošlo k předání vozidla. Normálně se k převzetí vozidla vyzývá telefonicky nebo e-mailem, pak se posílal dopis, ale to už ale nedělal svědek. Svědek potvrdil, že ve spise obsažený e-mail s fakturou mohl takto zaslat. Podle svědka ze strany žalobkyně bylo vozidlo k odběru připraveno. Svědek se nepamatuje, že by v daném případě byla smluvena nějaká forma, jakou mělo dojít k vyzvání žalované k převzetí vozidla. Standardně to u žalobkyně probíhalo tak, že se klient vyzýval telefonicky a domlouval se termín předání a posílal se e-mail se zálohovou fakturou na celou kupní cenu vozidla. Pokud by klient telefon nezvedal, posílala se třeba sms zpráva. Je možné, že e-mail byl zasílán panu [příjmení], nikde není stanoveno, že by se musela kontaktovat žalovaná na její e-mail.

17. Z výpovědi vedoucího prodeje žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako vedoucí prodeje řídí prodej vozidel a s tím spojené věci, objednávky a procesy. [příjmení] si objednali vozy [anonymizováno] [číslo] a [číslo], objednávky řešil prodejce pan [příjmení], který jej se situací seznamoval. Ale protože při dvou a více vozech se řeší určité zvýhodnění kupujících, účastní se ho také, protože jenom on nebo majitelé firmy mohou takové zvýhodnění poskytnout. V daném případě sleva pro množství činila 14 000 Kč na každé z aut, přičemž zároveň šlo i o vozidla v rámci tzv. výprodeje skladů. První auto pana [příjmení] bylo plně v režii pana prodejce [anonymizováno]. Druhé auto přišlo na salon, byla zaslána faktura, na kterou žalovaná reagovala žádostí o odklad převzetí vozidla v souvislosti s covidovými opatřeními, jednalo se asi o měsíc, načež ale žalovaná místo převzetí zrušila objednávku. Vozidlo se tak nachází na saloně, je nabízeno k prodeji za 620 000 Kč včetně DPH, ale vzhledem k tomu, že není standardní výbavy a navíc mezitím začal být nabízen nový model po faceliftu, není vozidlo za uvedenou cenu prodejné a není o něj zájem. I při této ceně je už 50 000 Kč pod cenou, podle názoru [jméno] [příjmení] je prodejné maximálně za 590 nebo 600 tisíc korun včetně DPH. Komunikace mezi žalobkyní a klienty probíhá nejprve telefonicky, pak je zasílána faktura e-mailem a po jejím proplacení se opět telefonicky domlouvá den a hodina převzetí. Žalovanou vyzvali i písemně, jak je uvedeno v dokumentaci. Nejprve byla vyzvána telefonicky, pak jí byla zaslána faktura panem [příjmení]. Se žalovanou jednal [jméno] [příjmení] osobně kvůli dodatečným slevám. Jedno vozidlo stálo na centrálním skladě, druhé vozidlo bylo na výrobním skladě v zahraničí a přes prodejní sklad v [obec] bylo vozidlo dodáno žalobkyni. To vozidlo mělo svou zvláštní specifikaci, jinak prodejní postup byl stejný jak u žalované, tak u pana [příjmení]. Žalovaná se osobně účastnila i převzetí vozidla pana [příjmení], v té souvislosti řešili i její vozidlo, to už vozidlo bylo v [obec] a mělo být přepraveno na prodejnu. 27.3.2020 bylo vozidlo žalobkyní fakturováno a došlo k vystavení faktury pro žalovanou. 7.4.2020 bylo vozidlo fyzicky dopraveno ze Slovenska a o tom byla žalovaná zase informována. Proto byl také ze strany žalované žádán odklad, aby si srovnali finance na koupi vozidla. Kromě škody na kupní ceně vznikla žalobkyni i další škoda, kdy u vozidel na prodejně mají tyto přidělenu tzv. kreditní linku, kdy na nich nabíhají úroky z financování a je proto v zájmu každého prodejce taková vozidla prodat co nejdřív. U vozidla, jaké měla objednané žalovaná, jde o 1 500 Kč – 2 000 Kč měsíčně. Se žalovanou telefonicky komunikoval pan [příjmení], 27.3.2020 byla informována o přípravách vozidla a byla jí e-mailem zaslána faktura. Když pak 7.4.2020 dorazilo vozidlo, byla informována telefonicky a právě potom žádala o odklad. Místo toho došlo někdy na konci dubna nebo v květnu ke zrušení objednávky, což s ní ale [jméno] [příjmení] nevyřizoval. [jméno] [příjmení] má za to, že v březnu 2020 tam byla zákonná lhůta pro předávání dříve objednaných vozidel. Všechno se domlouvalo individuálně a chtěl-li někdo vozidlo přivézt domů, bylo to možné domluvit. Určitě i v dubnu předávali objednaná vozidla na prodejně zákazníkům. Nic nebránilo tomu, aby bylo vozidlo žalované předáno do 30.4.2020 18. Z nákladního listu bylo zjištěno, že pro žalobkyni jako příjemce přepravovala firma [právnická osoba] [obec] vozidlem [registrační značka] pro [anonymizována dvě slova] z [obec] mimo jiné i nový [anonymizováno] [číslo] s [VIN kód] dne 7.4.2020.

19. Podle výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaná podniká od 13.5.1998 v hostinské činnosti.

20. Z e-mailu bylo zjištěno, že žalovaná 22.4.2020 žádala od [email] zprávu o návratné záloze.

21. Z webových stránek žalobkyně bylo zjištěno, že vozidlo, které měla objednané žalovaná bylo k 17.6.2021 stále v nabídce skladových vozů žalobkyně určených okamžitému odběru za cenu 599 000 Kč včetně DPH. Ze závazné objednávky soud zjistil, že si předmětné vozidlo 2.8.2021 závazně objednal u žalobkyně za 599 000 Kč nový zákazník.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované bylo zjištěno, že u žalobkyně objednávali dvě osobní vozidla začátkem března 2020, svědek si přebíral vozidlo sám už v březnu 2020, vozidlo žalované na prodejně nebylo a mělo být do týdne k dispozici, což také nebylo, a nikdo nevolal, že by bylo. Žalovaná platila zálohu a na úhradu doplatku vyzvána nebyla. Žalovaná se dovolala nějaké zaměstnankyni, domluvily se na e-mailové zprávě, to už žalovaná chtěla od smlouvy odstoupit kvůli covidu. Svědek jednal výlučně s panem [příjmení], pana [příjmení] vůbec nezná. Když si mohl svědek vyzvednout auto, tak mu od pana [příjmení] přišel e-mail a také mu telefonoval. Auto svědkovi předával pan [příjmení], byla u toho žalovaná i dcera, řešilo se i to druhé auto, ale nebylo k dispozici, nebylo ani do týdne, nebylo ani další týden, v podstatně ten stav trval do dubna 2020, kdy žalovaná odstoupila od smlouvy. Už při přebírání svědkova vozidla byla žalovaná informována, že je vozidlo na Slovensku. Žalovaná se svědkem přišli o zdroj příjmů v souvislosti s nouzovým stavem a žalovaná dostala strach až podlehla panice z celé situace a rozhodla se zrušit objednávku. Pokud svědek dostal e-mail podrobně popsaný pod bodem 12 tohoto odůvodnění rozsudku, pak tomu nevěnoval žádnou pozornost, protože on měl auto plně uhrazené. Svědek má e-mail [email], žalovaná má [email]. Žalovaná svědkův e-mail nepoužívá. Svědek má za to, že si termínu dodání 30.4.2020 nevšimli ani on ani žalovaná. O množstevní slevě s panem [příjmení] nejednali, ani s panem [příjmení] nejednali o této slevě.

23. Fakturami a výpisy z účtu koncesionáře bylo prokázáno, že žalobkyně do 31.5.2021 zaplatila na úrocích za financování předmětného vozidla [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] celkem částku 1 750,65 Kč.

24. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá (§ 1815 občanského zákoníku).

25. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalovaná jako fyzická osoba si u žalobkyně objednala 11.3.2020 nový vůz [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za 672 000 Kč včetně DPH, termín dodání byl sjednán 30.4.2020. Podle všeobecných obchodních podmínek jakožto součásti smlouvy bylo ujednáno, že pokud žalobkyně nedodá žalované předmět koupě ve lhůtě 30 dnů po dni uvedeném v kupní smlouvě jako termín dodání, je žalobkyně povinna žalované vrátit skutečně zaplacenou zálohu na kupní cenu spolu s příslušenstvím, které tvoří úrok z této částky ve výši diskontní sazby stanovené ČNB platné v den složení zálohy žalovanou. Byla ujednána i smluvní pokuta pro případ nepřevzetí vozidla žalovanou ve výši 10% z celkové kupní ceny za předmět koupě včetně DPH. Smluvní pokuta pro případ neplnění povinností žalobkyní sjednána ve prospěch žalované nebyla. Dne 27.3.2020 zaslala žalobkyně na e-mail manžela žalované k zaplacení zálohovou fakturu na doplatek kupní ceny. K 7.4.2020 bylo vozidlo na objednávku žalované dopraveno ze Slovenska. Žalovaná telefonicky žádala posečkání s dodáním vozidla kvůli ekonomické situaci v souvislosti s nouzovým stavem, následně v dopise z 25.5.2020 sdělovala žalovaná, že 9.4.2020 zrušila objednávku vozu z existenčních důvodů, totéž tvrdila i v e-mailu žalobkyni z 2.6.2020. Žalobkyně trvala na plnění uzavřené kupní smlouvy a uhrazení doplatku kupní ceny. Žalobkyně dne 14.9.2020 vyzvala žalovanou k převzetí vozidla, které mělo být připraveno k převzetí 22.9.2020, kdy podmínkou převzetí je uhrazení plné kupní ceny. Žalovaná vozidlo nepřevzala. Dopisem z 20.10.2020 vyzývala žalobkyně žalovanou k zaplacení smluvní pokuty 67 200 Kč do sedmi dnů od odeslání výzvy.

26. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2048 a násl., § 1813 a násl. a § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud se zabýval při rozhodování ve věci samé v prvé řadě otázkou charakteru účastníků řízení, kdy na toto je navázána případná ochrana spotřebitele podle občanského zákoníku, která odpovídá evropským předpisům. Ačkoli byla žalovaná v žalobě označena jako podnikatel svým identifikačním číslem, účastníci následně po prvních závěrečných návrzích, kde žalovaná prvně uplatnila ochranu jako spotřebitel, oba shodně tvrdili, že jde o vztah podnikatel – fyzická osoba. Soud posuzoval ustanovení o smluvní pokutě obsažené ve formulářové objednávce žalované podle intencí obsažených v § 1813 občanského zákoníku, neboť i zajištění spotřebitelské smlouvy podléhá režimu ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2017, sen. zn. 29 I Cdo 6/2017). Dohoda dodavatele se spotřebitelem o smluvní pokutě podléhá primárně testu proporcionality (přiměřenosti) vyjádřenému v § 1813 obč. zák. Ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, jsou zakázaná, ačkoli smluvní pokuta není výslovně uvedena mezi zakázanými ujednáními v demonstrativním výčtu § 1814 obč. zák., má soud za to, že i na ni se úprava vztahuje. Jelikož právní úprava nerozlišuje, jakým způsobem byla smluvní pokuta sjednána – zda spotřebitel měl reálnou možnost ovlivnit obsah ujednání (tedy byla sjednána individuálně) či takovou možnost neměl, zda je obsahem přímých ujednání ve smlouvě, anebo je sjednána nepřímo v obchodních (úvěrových) podmínkách, musí testem proporcionality projít všechna ujednání (s výjimkou ujednání o předmětu plnění nebo o ceně). Vždy je nejprve třeba posoudit rovnováhu práv a povinností smluvních stran. V případě smluvní pokuty je nezbytné v první řadě srovnat, jaké je postavení spotřebitele se sjednanou smluvní pokutou vůči postavení spotřebitele bez sjednané smluvní pokuty, tj. podle zákonných pravidel. Plní-li smluvní pokuta funkci paušalizované náhrady škody, musí se promítnout to, že pokud by nebyla sjednána, musel by spotřebitel nahradit škodu (která by v konkrétním případě mohla být vyšší či nižší než sjednaná pokuta). Nerovnováha se musí posuzovat i co do vzájemnosti; pokud obě strany čelí podobným rizikům, měla by na ně sankční ujednání reagovat obdobně. V daném případě má soud za to, že rizika byla rozložena mezi obě smluvní strany, přesto však smluvní pokuta byla upravena pouze jako povinnost při odstoupení ze strany žalované. Pokud by nedodržela smlouvu žalobkyně nedodala ve sjednané lhůtě automobil, pak by pouze vracela žalovanou uhrazenou zálohu. Další krok představuje zkoumání, zda je zjištěná nerovnováha významná a zda je v neprospěch spotřebitele. Soud má za to, že vzhledem k předmětu kupní smlouvy a výši smluvní pokuty a výši zálohy jde o nerovnováhu významnou. V případě ujednané kupní smlouvy byla smluvní pokuta sjednána nikoli individuálně, ale v rámci obchodních podmínek formulářového charakteru, jejichž obsah žalovaná neměla příliš šanci ovlivnit za situace, že měla zájem o koupi vozidla, což měla. Samozřejmě do doby, kdy se vlivem vis maior (naprosto neočekávanou a do té doby bezprecedentní epidemiologickou situací v České republice, na kterou reagovala česká vláda uzavřením restaurací, což je zdroj příjmů žalované), žalovaná pod vlivem okolností rozhodla smlouvu zrušit, protože v té době už bylo jasné, že nepůjde o situaci krátkodobou. Za dané situace, kdy nejde o individuální sjednání smluvní pokuty, je mnohem evidentnější, že byl narušen požadavek přiměřenosti. Ve všeobecných obchodních podmínkách je smluvní pokuta jakožto povinnost pro žalovanou upravena v jednolitém textu prostém jakéhokoli odlišení, naprosto stejným způsobem je o odstavec výše upravena povinnost žalobkyně k vrácení složené zálohy při nedodání vozidla. Lze tak na uvedené ustanovení o smluvní pokutě nahlížet i jako na překvapivé. Je sice z judikatury známé, že z pouhého umístění v textu obchodních podmínek závěr o nepřiměřenosti vyplývat nemůže, ovšem ve spojení s nepřehledným tokem textu, kdy vedle nezvýraznění smluvní pokuty jednotlivé odstavce nejsou odděleny jeden od druhého ani volným řádkem. lze dojít k závěru i o překvapivosti ujednání. Výlučné ustanovení smluvní pokuty pro žalovanou pro případ odstoupení zakládá významnou nerovnováhu ve vztahu účastníků, spolu s nepřehledností textu obchodních podmínek, kde je sankce uvedena (ovšem nikoli jasně a srozumitelně), při zohlednění faktu, že pro žalobkyni žádná sankce stanovena není, a to nejen sankce nepřiměřená, kdy za sankci v žádném případě nelze považovat vrácení plnění žalované (zálohy) při nerealizování smlouvy, soud vede k závěru, že sjednané ustanovení o smluvní pokutě je zakázané a nelze z něj proto dovozovat žádná práva a povinnosti. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Pouze nad rámec uvedeného soud uvádí, že žalovaná je v pozici slabšího subjektu – spotřebitele a zajisté nelze spravedlivě požadovat po žalované úhradu veškerých škod, které žalobkyně utrpěla nerealizováním obchodu a vyčíslila je na 74 750,65 Kč, žalobkyně je totiž podnikatel, jehož podnikání je typické určitou mírou rizika. I pro případ, že by soud nedospěl k zamítnutí žaloby z důvodu ochrany spotřebitele, nepominul by skutečnost, že žalobkyně dosud drží uhrazenou zálohu zaplacenou na auto ze strany žalobkyně a zajisté by modifikoval smluvní pokutu při zohlednění určité míry rozložení rizika.

27. Svědkovi [jméno] [příjmení] bylo soudem přiznáno svědečné 2 011 Kč, které je nákladem státu, a soud jej proto podle § 148 občanského soudního řádu stanovil žalobkyni jako procesně neúspěšné k úhradě vůči státu, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

28. Pro plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 7 hlavních úkonů právní pomoci po 3 020 Kč, 7 x režijní paušál 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek. Náhradu nákladů řízení 28 120 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě.