3 C 78/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce Anonymizováno , Anonymizováno zastoupeného advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným: 1/ Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2/ Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit pozemek st.p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům), v části obce , adresa, , pozemek p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zahrada) a pozemek p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zahrada), to vše zapsáno na LV č., hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště , adresa, , ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni na nákladech řízení 32 274 Kč k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 14.4.2023 proti žalovaným domáhal, aby bylo uznáni povinnými vyklidit nemovitost specifikovanou ve výroku tohoto rozhodnutí do 15 dnů od právní moci rozsudku. K odůvodnění uvedl, že je na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. 21 D 1266/2021-65 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaní tyto nemovitosti užívají bez právního důvodu. Žalobce je vyzval k vyklizení nemovitosti opakovaně, naposledy stanovený termín uplynul dne 31.3.2023.

2. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 14.2.2024 tak, že první žalovaná v dědickém řízení nežádala ničeho, protože obdržela od zesnulé matky před její smrtí 800 000 Kč a veškeré nemovité věci v domě v , adresa, připadly její dceři. Dále, že zůstavitelka svěřila manželům , jméno FO, , že má obavy o své finanční prostředky i o nemovitosti vzhledem k tomu, že zjistila, že žalovaní vylákali finanční prostředky od matky druhého žalovaného, které měly složit k rekonstrukci nemovitostí, ale žalovaní si je ponechali a matce zbyl dluh, to mínil dokázat novinovým článkem. Dále uvedl, že jej jeho manželka informovala po smrti své matky, že důvodem, proč jí připadlo výlučné vlastnictví k nemovitosti bylo to, že první žalované připadly finanční prostředky zůstavitelky ve výši 800 000 Kč zčásti z celoživotních úspor zůstavitelky a dále první žalovaná čerpala důchodové dávky zůstavitelky, kdy zůstavitelka s přestávkami po dobu 5 let bydlela u dcery , jméno FO, v , Anonymizováno, . Dále uvedl, že s manželkou měli v úmyslu užívat po část roku nemovitosti v , adresa, a nebylo nikdy hovořeno o tom, že by nemovitost měli užívat žalovaní. Ze společných prostředků manželů , jméno FO, bylo do nemovitosti investováno cca 800 000 Kč, které posílali první žalované prostřednictvím účtu její dcery , jméno FO, . Posléze paní , jméno FO, zemřela, žalobce již neměl zájem nemovitost v , adresa, užívat a nabídl ji k odkupu první žalované za 3 300 000 Kč, s čímž nesouhlasila, dohodli se, že dojde k prodeji nemovitosti, ale své vystěhování podmiňovala vyrovnáním. Žalobce má zájem uhradit první žalované náklady, které do nemovitosti vynaložila, nepředložila ale dosud vyúčtování. Dle žalobce investice odpovídají částce 260 000 Kč, což neodpovídá částce poskytnuté žalovaným na rekonstrukci 800 000 Kč. P. , jméno FO, nikdy neumožnila žalovaným zřízení trvalého pobytu ani s nimi neuzavřela nájemní smlouvu. Žalobce poté, co nabyl vlastnického práva, nedal nikdy souhlas žalovaným s užíváním nemovitosti a vyvolal jednání o jejich vystěhování. Jeho manželka neměla v úmyslu se s první žalovanou finančně vypořádávat ani jí ponechat užívací právo k nemovitosti.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 18.7.2023 tak, že předmětné nemovitosti užívají oprávněně. První žalovaná po smrti své matky , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , uzavřela se svou sestrou , jméno FO, ústní dohodu o zápůjčce nemovitosti, součástí dohody bylo, že ujednání, že v případě následného prodeje nemovitosti bude polovina prodejní ceny náležte první žalované, což žalobce potvrdil ve svém emailu ze dne 5.11.2022, jenž byl adresován jeho právní zástupkyni. Součástí dohody byl závazek paní , jméno FO, , že první žalovaná se svým manželem mohou obývat nemovitosti do okamžiku uzavření kupní smlouvy na nemovitosti. Po uzavření dané kupní smlouvy měla plynout paní , jméno FO, povinnost v přiměřené lhůtě polovinu finančních prostředků z prodeje převést na bankovní účet první žalované. Po zavkladování nového vlastníka do katastru měli žalovaní nemovitost vyklidit. Žalovaní ani žalobce závazek mezi první žalovanou a paní , jméno FO, nerozporovali, jedinou výtkou žalobce, která byla pro žalované novotou bylo to, že by se mělo jednat o oddělené právní skutečnosti. Žalobce nerozporoval existenci uzavřené ústní smlouvy mezi zesnulou paní , jméno FO, a první žalovanou, ale rozporoval vzájemnou propojenost jednotlivých závazků, které z ní vyplývají. Žalobce a žalovaná se dohodli na procentuální výši vypořádacího podílu, pro žalobce je nyní ale nemožné dohodnout se na peněžitém vyjádření, je neaktivní. Žalobce v rozporu s dohodou uzavřenou mezi paní , jméno FO, a první žalovanou, kterou sám uznal, se snaží žalované z nemovitosti vypudit před uzavřením dohody o vypořádání. Žalovaní považují žalobu za šikanózní.

4. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 19.2.2024 tak, že ze strany žalobce neexistuje žádný právní zájem na vyklizení předmětné nemovitosti, jelikož součástí ústní dohody mezi první žalovanou a její zesnulou sestrou byl závazek paní , jméno FO, , že žalovaná se svým manželem mohou obývat nemovitosti do okamžiku uzavření kupní smlouvy na nemovitosti, když současně vznikla paní , jméno FO, povinnost v přiměřené lhůtě vyplatit žalovaným polovinu získaných finančních prostředků z prodeje, ode dne zápisu vlastnického práva nového vlastníka pak vznikla povinnost žalovaných nemovitost vyklidit. Žalobce ani žalovaní dohodu nesporovali, ale žalobce začal dělat problémy po úmrtí paní , jméno FO, . Snaha o vyklizení žalovaných je dle jejich názoru šikanózní a v rozporu s dobrými mravy, jedná se o zjevné zneužití práva. Žalovaní nemají zájem nemovitost užívat po jejich prodeji, žalobce sám uznává nárok první žalované na její podíl, nemá tedy důvod k podání této žaloby. Nadto žalovaní nemají kam se vystěhovat a spoléhají na vypořádací podíl. Žalovaní jsou přesvědčeni, že nemovitost obývají oprávněně.

5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 14.11.2024 tak, že zpochybňují věrohodnost svědků , Anonymizováno, , když jejich výpovědi působí jako předpřipravené. Vyjádřili podiv, jaký má svědek , Anonymizováno, přehled o finančních poměrech paní , jméno FO, vzhledem k tomu, že je vzhledem k ní prakticky cizí člověk. První žalovaná neměla dispoziční ani podpisové právo k účtu paní , jméno FO, . V době, kdy se paní , jméno FO, vrátila do , Anonymizováno, a byla nemocná, požádala první žalovaná o předčasný důchod a starala se o ni. , jméno FO, neměla žádný problém s tím, že žalovaní bydleli v domě v , adresa, , jednalo se o rodinný dům, kde žalovaní dlouhodobě bydleli, byl rekonstruován na dvě bytové jednotky, aby ho mohli společně užívat během pobytu paní , jméno FO, v , Anonymizováno, . , jméno FO, a první žalovaná počítaly s tím, že dům náleží každé jednou polovinou, byť v katastru byla zapsána jen paní , jméno FO, . Důvodem bylo to, že první žalovaná měla v určité době finanční problémy, paní , jméno FO, měla obavy z případné exekuce či insolvenčního řízení, chtěla, aby dům byl napsán jen na ni s tím, že v případě prodeje domu se vypořádají. Bylo dohodnuto, že první žalovaná může nemovitost bezplatně užívat. V r. 2019 volala paní , jméno FO, první žalované a informovala i o svém onemocnění a požádala ji, aby přijela, což první žalovaná udělala, starala se zde namísto paní , jméno FO, o jejího strýce. Oprávněnost žalovaných v domě bydlet vyplývá z dohody mezi první žalovanou a paní , jméno FO, . Žalovaní nemají problém se z domu vystěhovat, požadují ale dostatečnou zálohu, aby si mohli zajistit bydlení, pokud by k vystěhování mělo dojít před prodejem, když předpokládají, že po prodeji se rozdělí tak, že cenu domu před rekonstrukcí rozdělí jednou polovinou mezi žalobce a žalované a hodnotu rekonstrukcí v poměru 84,75% pro žalobce a 12,75% pro žalované.

6. Z přípisu žalobce adresovaného první žalované ze dne 20.2.2023 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně m.j. žádá vyklizení předmětných nemovitostí do 10.3.2023. Pokud se týká požadavků na uzavření dohody, žádá o zaslání podrobného a kompletního soupisu výdajů na stavební úpravy.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 16.3.2023 bylo zjištěno, že ji zaslal žalobce prostřednictvím své zástupkyně tehdejšímu zástupci žalovaných a m.j. žádal vyklizení nemovitostí do 31.3.2023.

8. Z e-mailové zprávy tehdejšího zástupce žalovaných adresované zástupkyni žalobce ze dne 6.6.2023 bylo zjištěno, že z rozhovoru u paní notářky , Anonymizováno, vyplynulo, že žalobce je ochoten s první žalovanou uzavřít dohodu o vypořádacím podílu v případě prodeje nemovitosti, který by měl činit polovinu ceny. Pokud se bude vycházet z ceny nemovitostí 2 500 000 Kč, činil by podíl 1 250 000 Kč + částky, které byly vynaloženy na rekonstrukce, když podíl první žalované na těchto prostředcích je 15,25%. Souhrnná částka podílu pro první žalovanou by tak měla činit 1 425 375 Kč, žalovaná slevuje na částku 1 400 000 Kč. První žalovaná navrhuje dohodu, dle které by vypořádací podíl pro ni činil 1 400 000 Kč, z čehož by 800 000 Kč obdržela při podpisu dohody, 600 000 Kč po prodeji nemovitosti s tím, že by nemovitost vyklidila v krátké době po uzavření dohody.

9. Z e-mailové zprávy žalobce adresované první žalované, ke které je připojen jeho přípis jeho právní zástupkyni ze dne 5.11.2022 bylo zjištěno, že žalobce sděluje své zástupkyni, že souhlasí se švagrovou (první žalovaná), že se dům prodá a že si finance spravedlivě vyrovnají. Pokud první žalovaná vychází z ceny nemovitosti v r. 2012 ve výši 900 000 Kč, za použití indexů žalobce dospívá k ceně v r. 2018 na 762 300,84 Kč, dále uplatňuje výdaje ze své strany 861 979 Kč, výdaje ze strany žalovaných 154 987,50 Kč. Uvádí, že platí rozdělit výchozí cenu nemovitosti na půl, poté rozdělit zisk z prodeje (rozdíl mezi prodejní a výchozí cenou nemovitosti) dle zhodnocené investované částky. Pro bezproblémový prodej nemovitosti musí být dům připraven na prodej, klíče předány realitní kanceláři bez následného přístupu do nemovitosti bývalými uživateli. Nesouhlasí s předáním nemovitosti do 30 dnů od podpisu smlouvy o prodeji.

10. Z přípisu zástupce žalovaných zástupkyni žalobce ze dne 30.3.2023 bylo zjištěno, že po smrti jejich matky , jméno FO, uzavřela první žalovaná se svou sestrou , jméno FO, ústní dohodu o zápůjčce nemovitostí, jejíž součástí bylo i ujednání, že v případě následného prodeje nemovitostí bude polovina prodejní ceny náležet první žalované, což žalobce potvrdil i ve svém dopise ze dne 5.11.2022. Součástí dohody bylo i to, že první žalovaná bude nemovitost užívat, dokud nebude uzavřena kupní smlouva na nemovitosti. Po uzavření kupní smlouvy měla sestra první žalované v přiměřené lhůtě na účet první žalované převést polovinu prostředků z prodeje, a současně měla první žalovaná nemovitost vyklidit. Ani první žalovaná ani žalobce nerozporují, že tento závazek existoval. První žalovaná nechala zpracovat znalecký posudek na odhad ceny nemovitosti, aktuální tržní hodnota je 3 500 000 Kč až 3 700 000 Kč, alternativní tržní hodnota je v rozmezí 2 350 000 Kč do 2 750 000 Kč. Celková hodnota investic je v průměru v souhrnu 1 200 000 Kč.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku st.p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům), v části obce , adresa, , pozemek p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zahrada) a pozemek p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zahrada), to vše zapsáno na LV č., hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. 21 D 1266/2021-65 ze dne 16.8.2022.

12. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. 21 D 1266/2021-65 ze dne 16.8.2022 bylo zjištěno, že byla schválena dědická dohoda ve věci vypořádání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, .

13. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi č.j. 4 D 1186/2011 ze dne 15.2.2012 bylo zjištěno, že byla schválena dědická dohoda ve věci vypořádání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , na základě které veškerý nemovitý i movitý majetek zůstavitelky (m.j. i předmětnou nemovitost) nabyla pozůstalá dcera , jméno FO, , druhá pozůstalá dcera , Jméno žalované A, (první žalovaná), která uhradila náklady pohřbu, neobdržela z dědictví ničeho.

14. Z notářského zápisu č.j., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Chrudimi dne 31.1.2012 bylo zjištěno, že , jméno FO, prohlásila své vlastnické právo k movitým věcem, které nabyla darováním od , jméno FO, .

15. Z výstřižku novinového článku, z něhož není patrno, ze kterých je novin a kterého je data ( na okraji je rukou připsáno , adresa, .6.2004) autorů , adresa, bylo zjištěno, že jak je ve článku označena „pětasedmdesátiletá stařenka“ , jméno FO, si půjčila od „radnice“ 100 000 Kč na opravu střechy a kvůli sporům se synem , Anonymizováno, a jeho rodinou nemá ani peníze ani střechu, článek byl zjevně sepsán toliko na základě informací jmenované.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, při jednání ve věci dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že svědek je synem první žalované, v domě v , adresa, bydlel od r. 1993 do r. 2003, ještě s babičkou, ta zemřela v r. 2011. V době, kdy svědek v domě bydlel, tam nebydleli ani , jméno FO, ani žalovaní, Babička chtěla, aby se k ní nastěhovali, aby se o ni matka starala, což činila do poslední chvíle. , jméno FO, od té doby, co emigrovali, byli několikrát na návštěvě. Svědek se bavil s paní , jméno FO, , ta chtěla, aby dům zůstal zachován, aby se měli kam vracet, jako by měly s matkou svědka dům napůl, aby ten dům dál fungoval. Svědek nevěděl, proč byl dům napsán jen na tetu, domnívá se, že matka měla nějaké finanční problémy. Teta chtěla, aby matka svědka v domě normálně žila, dokonce se v r. 2017 domluvily na rekonstrukci, tety uvolňovala i nějaké finanční prostředky, z větší části se po r. 2017 rekonstruovala dolejší část domu. Svědek se domnívá, že teta investovala asi 700 -800 000 Kč, matka, resp. rodiče asi 150-200 000 Kč. V r. 2019 byl svědek u tety na návštěvě, vyjadřovala se, že chce dům zachovat, aby se měla kam vracet. Vztahy mezi matkou a tetou byly sesterské, navštěvovaly se, babička tetu také navštěvovala, třeba i na půl roku, starala se tam o domácnost, hlídala děti. Když teta zemřela, viděl svědek e-mailovou komunikaci, kde strýc uznal, že dům je napůl. Předchozí bydliště v Chrasti matka s manželem opustili, protože se nějak nepohodli s matkou manžela, měla nějaké dluhy, oni to za ni platili, tak se dohodli, že půjdou pryč.

17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, při jednání ve věci dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že svědkyně je dcerou první žalované. Když teta paní , jméno FO, přijela v r.2011 na pohřeb babičky, s matkou se bavily, že nemovitost, ve které babička bydlela a patřila jí, bude přepsána na tetu. Kdy se svědkyně na to ptala matky, řekla jí, že to je kvůli její finanční situaci. Matka s manželem v nemovitosti bydleli od r. 2008-9 nebo 2010. babička v r.2008 vážně onemocněla, matka u ní bydlela a starala se o ni až do konce jejího života. Když se svědkyně ptala matky, říkala jí, že má se sestrou dohodu, že nemovitost budou mít na polovic. Teta s matkou se navštěvoval\y, teta se chtěla do Čech vracet, chtěla nemovitost v , adresa, rekonstruovat, investovala i nějaké finanční prostředky, matka sehnala firmu na rekonstrukci. Svědkyně si není vědoma, že by matka dostala od babičky před jejím úmrtím nějaké prostředky.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, při jednání ve věci dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že svědek je švagr žalobce, manžel jeho sestry. V , adresa, byl naposledy pár týdnů před úmrtím paní , jméno FO, , koncem června 2011, to tam ještě žalovaní nebydleli, pravděpodobně se tam nastěhovali před smrtí babičky. Když přijeli vnuci paní , jméno FO, (děti žalobce) z , Anonymizováno, , jezdil pro ně na letiště, vozil je do svého bydliště v , adresa, , stavovali se v , adresa, , stejně když odjížděli. , jméno FO, mohla mít na účtu 300 000 Kč, chodil jí důchod, měla 15-16 000 Kč. , jméno FO, řekla svědkovi, že nemůže dát dům dceři , jméno FO, kvůli finančním poměrům v její rodině, případným exekucím. , jméno FO, chtěla dům zrekonstruovat a po část roku sem jezdit, určitě nechtěla bydlet se žalovanými. Svědek nebyl nikdy přítomen nějakému jednání mezi , jméno FO, a , jméno FO, .

19. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, při jednání ve věci dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že svědkyně je sestra žalobce. Nikdy nebyla přítomna jednání mezi , jméno FO, a , jméno FO, , které by se týkalo domu v , adresa, . Neví, od kdy bydleli v domě , jméno FO, , svědkyně byla v domě naposledy v r. 2011, paní , jméno FO, tam byla přítomna, starala se o babičku. , jméno FO, řekla svědkyni, že má úspory asi 700 000 Kč, a že o nich nemůže , jméno FO, (první žalovaná) vědět, že by je utratila. Svědkyně neví, zda peníze měla na účtu či doma. , jméno FO, nechala v domě v , adresa, vyměnit okna, platila to, říkala svědkyni, že na to dala 300 000 Kč. , jméno FO, pracovala v zemědělství, mohla mít plat tak 2 000 Kč měsíčně, svědkyně neví, kolik měla důchod, asi 2 000 Kč měsíčně. , jméno FO, investovali do domu asi 800 000 Kč, svědkyni to říkala paní , jméno FO, . , jméno FO, určitě nepočítala s tím, že by tam , jméno FO, bydleli. , jméno FO, si byla vědoma, že v , adresa, jsou peníze, které dostane paní , jméno FO, , paní , jméno FO, chodil důchod na účet, vyrovnali se, že peníze, co chodily z důchodu zůstanou první žalované. , jméno FO, byla po určitou dobu v , Anonymizováno, a přivydělávala si tam, pomáhala paní , jméno FO, starat se o vážně nemocného strýce a za to dostávala mzdu. , jméno FO, neinvestovala do domu žádné peníze, to svědkyně usoudila z toho, že jela okolo domu.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, při jednání ve věci dne 23.4.2025 bylo zjištěno, že svědkyně je dcerou žalovaných, v domě v , adresa, bydlela s rodiči do r. 2016, rodiče tam bydlí i nadále. V , adresa, bydleli na žádost babičky, aby tam nebyla sama. Svědkyně byla přítomna, když matka (první žalovaná) se s paní , jméno FO, dohodly, že dům budou užívat společně a v případě prodeje se rozdělí napůl, měly spolu nádherný vztah, obě dům v , adresa, vnímaly jako srdeční záležitost. Dohodly se na společné rekonstrukci domu, větší část investovala paní , jméno FO, . Babička rekonstruovala okna. Babička chtěla, aby matka (první žalovaná) a paní , jméno FO, měly dům napůl. První žalovaná nedostala žádné finanční vyrovnání.

21. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě s tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Jeho manželka nabyla vlastnického práva k nim v dědickém řízení, kdy první žalovaná nežádala z dědictví ničeho. Žalobce tvrdil, že žalovaní se v minulosti nastěhovali do nemovitosti matky druhého žalovaného, vylákali na ní finanční prostředky na rekonstrukci, které si ponechali pro sebe, matka následně žádala jejich vyklizení. Dále tvrdil, že žalovaní vylákali na jeho manželce asi 800 000 Kč, z nichž na rekonstrukci použili jen 300 000 Kč, zbylé peníze si ponechali. Žalobce a jeho právní předchůdkyně chtěli vlastnit předmětnou nemovitost a neměli vůli zřizovat ve prospěch žalovaných jakékoli užívací právo k této nemovitosti. Právní předchůdkyně žalobce žádné takové právo ve prospěch žalovaných nezřídila. Dle žalobce by odporovalo zdravému rozumu, aby jeho právní předchůdkyně investovala do předmětné nemovitosti a souhlasila s tím, že ji žalovaní budou bezplatně užívat, resp. při jejím prodeji se o prodejní cenu rozdělí.

22. Žalovaní v závěrečném návrhu žádali zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že první žalovaná uzavřela se svou sestrou paní , jméno FO, dohodu o užívání předmětných nemovitostí s tím, že ačkoli dle katastru byly nemovitosti evidovány jen na paní , jméno FO, , fakticky, náležely oběma rovným dílem, absence písemného ujednání byla dána dobrými vztahy mezi první žalovanou a paní , jméno FO, . O dohodě věděl i žalobce, jak vyplývá z jeho e-mailové komunikace. Až do podání žaloby ji nesporoval. Dle dohody pro případný prodej platilo, že po prodeji dojde ke spravedlivému vypořádání, k rozdělení kupní ceny mezi první žalovanou a paní , jméno FO, . Žalovaní byli dohodnuti se žalobcem, že po prodeji a zápisu do katastru nemovitosti vyklidí, do té doby ale budou nemovitosti užívat. První žalovaná požadovala, aby alespoň část kupní ceny žalobce vyplatil před prodejem, aby si žalovaní mohli zajistit náhradní bydlení. Žalobu považují žalovaní za šikanózní a v rozporu s principem rovnosti. Žalovaní jsou v důchodovém věku, žalobce vůči nim zneužívá své právo.

23. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Původním výlučným vlastníkem nemovitostí, které jsou předmětem sporu, byla , jméno FO, , nar., datum, , která nemovitosti vlastnila až do svého úmrtí dne , datum, . O vypořádání dědictví po paní , jméno FO, bylo rozhodnuto usnesením ze dne 15.2.2012, kterým soud schválil dohodu dědiců, tj. pozůstalých dcer , Jméno žalované A, ( první žalovaná) a , jméno FO, (manželka žalobce), dle které veškerý majetek zůstavitelky, tedy nejen nemovitosti, které jsou předmětem tohoto sporu, ale další nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , hotovost ve výši 300 Kč, starší bytové zařízení, práva k účtu č. , č. účtu, se zůstatkem 40 055 Kč, dále účtu č., č. účtu, se zůstatkem ve výši 1 692 Kč, dále účtu č. , č. účtu, se zůstatkem 5 047,40 Kč nabyla manželka žalobce, nabyla čistou hodnotu dědictví 825 882,40 Kč. Pozůstalá první žalovaná nežádala z dědictví ničeho (spis Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 4D 1186/2011). V řízení nebylo prokázáno, čím byla motivována dědická dohoda obou pozůstalých dcer. Byť se jeví jako uvěřitelný důvod, že žalovaní měli finanční problémy a mohla tedy vzniknout obava z případné exekuce, žádný důkaz v tomto směru předložen nebyl, nelze tedy mít za prokázáno, že to byl důvod uzavření dědické dohody. Žalobce oproti tomu tvrdil, že důvodem uzavření dědické dohody bylo to, že první žalovaná od své matky obdržela ještě za jejího života 800 000 Kč, v témže podání ale tvrdí, že důvodem bylo to, že první žalované připadly finanční prostředky zůstavitelky ve výši 800 000 Kč zčásti z celoživotních úspor a dále že žalovaná čerpala důchodové dávky zůstavitelky. Dokonce požadoval, aby soud vyžádal výpis z účtu zůstavitelky u , právnická osoba, . od r. 2005 do úmrtí zůstavitelky (2011), takový důkazní návrh nedává vůbec smyslu, když dle platné právní úpravy banky jsou povinny archivovat dokumenty a výpisy po dobu 10 let. Žalobce tedy v jednom podání mění skutková tvrzení od darování po ponechání si financí po zůstavitelce po svévolné pobírání dávek náležících zůstavitelce, tvrzení žalobce jsou nevěrohodná, zřejmě mají vytvořit zdání, že se první žalované dostalo adekvátních hodnot jako manželce žalobce. Žalobce patrně přehlédl, že zůstavitelka měla u , právnická osoba, . celkem tři účty a všechny připadly dle dědické dohody jeho manželce. V dědickém spise není ani zmínka o darování nějakých výrazných hodnot ještě za života zůstavitelky, ke kterému by, pokud by nedošlo k dohodě, muselo být přihlédnuto (§484 občanského zákoníku z.č.40/1964 Sb.). K tomu žalobce dokonce ve stejném podání tvrdil, že zůstavitelka měla k první žalované nedůvěru, dokonce obavu o své finanční prostředky motivovanou údajným nemorálním jednáním žalovaných ve vztahu k matce druhého žalovaného, to odporuje tvrzení, že by za této situace darovala první žalované tak vysoké finanční prostředky. Soud má za to, že uzavření dědické dohody je výrazem svobodné, jasně formulované vůle obou zákonných dědiček, obě byly zletilé, svéprávné, musely si být vědomy důsledků svého rozhodnutí. Dědická dohoda byla schválena a je platná, ať už bylo motivem k jejímu uzavření cokoli. V řízení bylo prokázáno, že okamžikem úmrtí zůstavitelky (, datum, ) až do vlastního úmrtí (, datum, ) byla výlučným vlastníkem nemovitostí manželka žalobce , jméno FO, (nesporné). Mezi účastníky je nesporné, že nemovitost užívají žalovaní, a to i v současné době, nebylo prokázáno, kdy přesně se do nemovitosti nastěhovali, v tomto směru se nevyjádřil ani žalobce a ani žalovaní, ti uvedli, že v r. 2008 se paní , jméno FO, vrátila z , Anonymizováno, již zjevně nemocná, vyžadovala celodenní péči, proto první žalovaná nastoupila do předčasného důchodu a starala se o ni. Z toho lze dovodit, že žalovaní se do domu nastěhovali někdy mezi lety 2008 a 2011, tedy ještě za života paní , jméno FO, , a od této doby nepřetržitě v nemovitosti bydlí. Nebylo prokázáno, že by mezi žalovanými a paní , jméno FO, , ani paní , jméno FO, a ani žalobcem byla uzavřena jakákoli písemná smlouva, která by upravovala bydlení žalovaných v nemovitosti. Žalovaní tvrdili, že byla uzavřena smlouva ústní mezi nimi a paní , jméno FO, , tedy dohoda, která je opravňovala k bezplatnému užívání nemovitosti a upravovala i vypořádání pro případ prodeje nemovitosti. To žalobce popíral, tvrdil, že paní , jméno FO, ani on neměli vůli zřizovat jakékoli užívací právo žalovaných k nemovitosti, a ani se se žalovanými majetkově vypořádat v případě prodeje nemovitosti. Pokud se týká paní , jméno FO, , zemřela ve věku 80 let zřejmě vážně nemocná, pokud její stav vyžadoval celodenní péči, a tu jí žalovaní, resp. první žalovaná, poskytovali, tak lze mít za prokázáno, že se do domu nastěhovali s jejím souhlasem. Po jejím úmrtí v domě jako rodina bydleli, aniž by proti tomu tehdejší majitelka nemovitosti paní , jméno FO, jakýmkoli způsobem protestovala či alespoň vyjádřila nesouhlas, a to od úmrtí paní , jméno FO, do úmrtí paní , jméno FO, uplynulo 10 let. Rodiny se navštěvovaly, podílely se na nákladech rekonstrukce domu, první žalovaná v době nemoci paní , jméno FO, zajišťovala v , Anonymizováno, péči o strýce paní , jméno FO, , soud má za to, že z toho lze mít za prokázáno, že za života paní , jméno FO, byly vztahy mezi , jméno FO, a žalovanými dobré a existoval minimálně konkludentní souhlas paní , jméno FO, s tím, aby žalovaní bezplatně v nemovitosti bydleli. Prvním prokázaným projevem nesouhlasu s užíváním nemovitosti žalovanými je až přípis žalobce ze dne 20.2.2023, který je v podstatě výzvou k vyklizení nemovitosti. Žalobce sice uzavření dohody o majetkovém vypořádání popíral, ale v rozporu s tím je znění jeho e-mailové zprávy z 5.11.2022, ve které tuto dohodu v podstatě potvrzuje, tj. rozdělení kupní ceny na polovinu s přihlédnutím k výši investic ze strany , jméno FO, a ze strany žalovaných. Předmětem sporu ale není otázka, zda žalobce je povinen žalovaným zaplatit vypořádání kupní ceny, a pokud ano, v jaké výši. Pro účely tohoto řízení bylo relevantní zjištění, zda případné vyklizení nemovitosti ze strany žalovaných bylo vázáno právě na vyplacení vypořádacího podílu. To prokázáno nebylo. Jen pro úplnost soud uvádí, že ve zmíněné e-mailové zprávě žalobce pro účely vypořádání vlastním výpočtem „za použití indexů“ dospívá k hodnotě nemovitosti 762 300,84 Kč, když tuto dle vlastního tvrzení ve vyjádření ze dne 14.2.2024 po úmrtí své manželky nabídl žalovaným k odkupu za 3 300 000 Kč.

24. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:

25. Dle § 1040, odst.1 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem vyzván, aby ji vydal.

26. Dle § 2, odst.3 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

27. Dle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

28. Žalobce prokázal, resp. mezi účastníky je nesporné, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí, které jsou předmětem tohoto sporu. Jako vlastník má ve smyslu ust. §1012 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat. Žalovaní tím, že nemovitost ve vlastnictví žalobce užívají, nepochybně zasahují do jeho vlastnického práva, a bylo na nich, tedy na nich spočívalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že tak činí po právu, resp. že mají právo nemovitost užívat i nadále. Žalovaní neužívali nemovitost bez právního důvodu nebo dokonce protiprávně, soud dospěl k závěru, že k tomu měli minimálně konkludentní souhlas předchozích majitelek, tj. paní , jméno FO, a následně paní , jméno FO, . Žalovaní ale neprokázali, že by existoval právní důvod k jejich užívání nemovitosti po úmrtí paní , jméno FO, , kdy se výlučným vlastníkem stal její manžel – žalobce. Neprokázali, že by existovala nějaká smlouva, např. nájemní či jiná, která by je opravňovala k užívání nemovitosti i po úmrtí paní , jméno FO, . Nebylo prokázáno, že jejich případné vyklizení nemovitosti by bylo vázáno na majetkové vyrovnání pro případ prodeje nemovitosti. Žalobce žalovaným poté, co se stal vlastníkem nemovitostí, souhlas k užívání nedal a nelze dovodit ani souhlas konkludentní, když prakticky bezprostředně po nabytí vlastnického práva je vyzýval k vyklizení. K námitkám žalovaných, že žalobce nemá právní zájem na jejich vystěhování, je třeba uvést, že právní zájem žalobce musí prokazovat je v žalobě na určení, toto je žaloba na plnění. Pokud se žalobce domáhá vyklizení žalovaných, fakticky se ujímá svého vlastnického práva, v tom nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy ani zneužití práva. Soud má za to, že charakter užívání nemovitosti ze strany žalovaných se nejvíce blíží výprose dle § 2189 a násl občanského zákoníku z.č.89/2012 Sb., kdy půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Vrácení pak půjčitel může po výprosníkovi požadovat dle libosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce se domáhá vyklizení žalovaných právem a žalobě vyhověl, když stanovil k vyklizení lhůtu tří měsíců od právní moci rozsudku tak, aby žalovaní měli prostor zajistit si náhradní bydlení. Pokud se týká slyšených svědků, , jméno FO, a , jméno FO, jsou děti první žalované, , jméno FO, je dcerou žalovaných, v podstatě potvrdili uzavření dohody ohledně užívání domu v , adresa, , resp. vnímali jen, že vztahy mezi oběma sestrami i jejich rodinami byly velmi dobré, jinak jsou jejich informace zprostředkované. Pokud se týká výpovědí svědků manželů , Anonymizováno, , paní , Anonymizováno, je sestra žalobce a pan , Anonymizováno, její manžel, ve vztahu k paní , jméno FO, nelze vůbec uvažovat o příbuzenském vztahu, do , adresa, dle vlastního tvrzení jezdili, když pan , Anonymizováno, odvážel vnuky z , Anonymizováno, z letiště při jejich návštěvách do svého bydliště, tak se stavovali v , adresa, . Nelze uvěřit, že by paní , jméno FO, při těchto zjevně sporadických příležitostech prakticky cizím lidem svěřovala výši svého důchodu a svých úspor, navíc každému z nich výrazně odlišně, dále že by hovořila o své dceři, která o ni v té době celodenně pečovala, v tom smyslu, že jí nemůže dát dům kvůli jejím finančním poměrům, nebo že dcera nemůže vědět o jejích úsporách, protože by je utratila. Z žádného důkazu nevyplývá, že by paní , jméno FO, uvažovala o darování domu, dům nikomu nedarovala, byla jeho vlastnicí až do své smrti. Veškeré úspory paní , jméno FO, po její smrti zdědila manželka žalobce, a to včetně takových detailů jako 300 Kč na hotovosti. Soud považuje výpovědi těchto svědků za nevěrohodné, ovlivněné blízkým vztahem k žalobci. Bez významu pro toto řízení je i novinový ústřižek, který žalobce předložil, přes dvacet let starý, pokud souhlasí datum, které na něj někdo dopsal, a měl zřejmě dokládat nemorální chování žalovaných k matce druhého žalovaného. Předně v článku není ani náznak nějakého investigativního šetření pisatele článku, jedná se jen o sepis něčeho, co tvrdila matka druhého žalovaného, bez jakéhokoli ověření, navíc to nemá vůbec žádnou souvislost s nynějším sporem.

29. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu přiznal proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, a to právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 8,5 úkonu po 2 300 Kč ( převzetí plné moci a příprava zastoupení, předžalobní výzva bez právního rozboru ½, sepis žaloby, vyjádření ve věci, účast u tří jednání, z toho jedno z nich přesáhlo 2 hodiny, písemný závěrečný návrh), 7 krát 300 Kč paušál, 2krát 450 Kč paušál, cestovné , ztráta času za cest ke dvěma jednáním 2krát( 4krát 100 Kč), za jedno jednání v r.2025 4krát 150 Kč. Dále cestovné za jednání 3krát 1 108 Kč (cesta , adresa, a zpět, 264 km, paušál 4,20 Kč/1km), soudní poplatek 5 000 kč, celkem činí náklady 32 274 Kč.