15 C 13/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 302 567,42 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 302 567,42 Kč s úrokem z prodlení z částky 302 567,42 Kč od 11.6.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 179,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 53 019,65 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 302 567,42 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje škodu vzniklou žalobkyni dne 20.2.2023. Žalobkyně je vlastníkem motorového vozidla tov. zn. , Anonymizováno, RZ , SPZ, , při cestě po , adresa, z , Anonymizováno, u , adresa, směrem do , adresa, došlo k dopravní nehodě způsobené vyvrácením stromu na pozemku ve vlastnictví žalované, kdy strom zasáhl jedoucí vozidlo a došlo k jeho poškození. O dopravní nehodě byl sepsán úřední záznam Policie ČR, z něhož vyplývá, že došlo k vyvrácení stromu vlivem povětrnostních podmínek. Na vozidle žalobkyně došlo k poškození korby vozidla, konstrukce nástavby a plachty. Vznikla tak škoda v celkové výši 302 567,42 Kč. Žalobkyně má za to, že došlo k porušení prevenční povinnosti ze strany žalované, neboť ta nezajistila svůj majetek tak, aby nevznikla na majetku třetích osob újma.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že nezajistila svůj majetek tak, aby nevznikla na majetku třetích osob újma. Z fotografií pořízených na místě škodní události vyplývá, že se jednalo o pád zdravého stromu, který nebyl napaden dřevokaznou houbou, plísní ani jinou chorobou, která by měla vliv na jeho stav, stejně tak lze posoudit kořenový systém stromu, který byl v pořádku. K pádu stromu došlo vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek. S tímto závěrem věc odložila i Policie ČR. Žalovaná na předmětném pozemku řádně hospodaří, kdy osobou odpovědnou za předmětný úsek je revírník , právnická osoba, , který dle záznamu prováděl kontroly v místě škodní události ve dnech 1. – 2. února a 6. – 7. února 2023, tedy jen pár dnů před zmíněnou událostí. Strom byl revírníkem opakovaně kontrolován a vyhodnocen jako zdravý strom, u kterého nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k jeho pádu.

3. Vedlejší účastník na straně žalované se připojil ke stanovisku žalované, žalovaná žádnou svou povinnost neporušila, za vzniklou škodu tudíž neodpovídá.

4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku, kde se nacházel předmětný strom, náleží , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právo hospodařit s majetkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno6. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 20.2.2023 soud zjistil, že Policie, která zasahovala na místě dopravní nehody zjistila, že poškození vozidla nese známky charakteristické pro pád stromu na vozidlo. Je poškozená krycí plachta, horní konstrukce korby, levá bočnice, levá zadní část podlahy, levé zadní světlo. Bylo provedeno ohledání stromu, tento je bez známek hniloby, poškození (řezem), celkově v dobré kondici. Strom je evidentně vyvrácený vlivem povětrnostní situace z předchozích dní.

7. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu soud zjistil, že nejvyšší naměřené nárazy větru ve dnech od 17.2.2023 do 20.2.2023 v lokalitě , adresa, byly následující: dne 17.2.2023, 10,5 m/s ve stanici , adresa, , 11,6 m/s ve stanici AIM , adresa, , 16 m/s ve stanici , adresa, – Kočkov, 15,1 m/s ve stanici , adresa, , dne 18.2.2023, 12,3 m/s ve stanici , adresa, , 18,4 m/s ve stanici AIM , adresa, , 17,2 m/s ve stanici , adresa, – , Anonymizováno, , 17,3 m/s ve stanici , adresa, , dne 19.2.2023, 7,6 m/s ve stanici , adresa, , 8,2 m/s ve stanici AIM , adresa, , 12,4 m/s ve stanici , adresa, – , Anonymizováno, , 12,5 m/s ve stanici , adresa, , dne 20.2.2023, 11,4 m/s ve stanici , adresa, , 12,9 m/s ve stanici AIM , adresa, , 16,3 m/s ve stanici , adresa, – , Anonymizováno, , 17,2 m/s ve stanici , adresa, .

8. Nejvyšší rychlost větru tak dle Beaufortovy stupnice dosahovala stupně 8, kdy popsaným znakem na souši je lámání větví, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná.

9. Soud dále provedl důkaz fotodokumentací zachycující spadlý strom. Na fotografiích není patrná hniloba či jiné poškození stromu, strom působí zdravě.

10. Z výslechu svědka , adresa, soud zjistil, že svědek pracuje jako řidič nákladního automobilu u žalobkyně, a to od roku 2018. Předmětného dne jel z , Anonymizováno, do , adresa, . Těsně před , adresa, došlo k nehodě, kdy na korbu vozidla a částečně i na kabinu spadl strom. K nehodě přijeli hasiči, rozřezali strom a dali ho stranou, přijela rovněž Policie ČR, která konstatovala, že je to vyšší moc. Svědek měl za to, že kořeny stromu byly uhnilé, že tam nebyl žádný kořenový val a strom nemohl držet, viděl to ovšem pouze ze silnice, přímo u stromu nebyl. Strom byl porostlý nějakou houbou nebo mechem.

11. Z výslechu svědka , právnická osoba, soud zjistil, že svědek pracuje jako revírník u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , revírníka dělá asi 27 let a celou dobu na stejném revíru. Náplní jeho práce je zejména péče o les, výchova mladých porostů, ochrana lesa. Má na starosti okolí děčínského , adresa, , jedná se o oblast zhruba 2000 hektarů. Práci revírníka v této oblasti vykonává sám. Denně vykonává kontrolu revíru, a to v oblasti, kde se zrovna pohybuje, kde se pracuje a podobně. Prochází les a kouká na stav stromů porostu. Kontrola není systematická, provádí se spíše podle plánu těžby oblastí, kde je například kůrovec, kde se zrovna pracuje a podobně. Svědek si vede služební deník, kde u jednotlivých dnů má označení porostní skupiny a počet stromů, které jsou vadné a určené k těžbě. Na místě, kde spadl předmětný strom, vykonával kontrolu 9.1., 1.2., 6.

2. Strom, který spadl, nebyl vyhodnocen jako vadný. Na místě byl den po spadnutí stromu a nepochopil, proč strom spadl, strom neměl žádnou hnilobu. Strom byl v pořádku a nejpravděpodobnější vysvětlení je, že spadl vlivem povětrnostních podmínek. Strom byl zelený, byl nakonec prodán jako cenný výřez, kam se prodávají nejkvalitnější stromy. Fotodokumentace dle svědka odpovídá situaci, je zřejmé, že tam nebyla žádní hniloba. Fotografie zachycující kořeny stromů jsou podle svědka také v pořádku, ale svědek si zcela jistý není. Kořenové vlášení, které vyživuje stromy, je také na fotografiích vidět a je v pořádku. Pokud by svědek strom viděl před pádem, nemohl by na něm poznat, že strom může spadnout. Pokud by strom viděl těsně před pádem, nebylo by na něm nic poznat, strom byl zelený, bez vykázání jakéhokoliv poškození. Obecně je znakem poškození stromu spad listí, loupající se kůra, suché větve. K otázce, za jak dlouho je na stromu poznat napadení nějakou houbou nebo hnilobou, se dle svědka nelze přesně vyjádřit, záleží na tom, o jakou houbu nebo hnilobu se jedná, každopádně za 14 dnů se nic zásadního změnit nemůže. Pokud jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, kontrola je stejná, počasí na tom nic nemění. Pokud je strom špatný, svědek jej označí, zadá ke zpracování a firma, se kterou za tímto účelem spolupracuje, strom porazí. Záleží na svědkovi, jakou lhůtu zadá, minimálně mají 10 dní.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 20.2.2023 došlo k dopravní nehodě způsobené pádem stromu na vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, RZ , SPZ, , při cestě po , adresa, z , Anonymizováno, u , adresa, směrem do , adresa, .

13. Podle § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Podle § 2901 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

15. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Podle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

17. Základní norma povinnosti hradit újmu je obsažena v § 2910 občanského zákoníku a spočívá na principu, že majetkovou škodu či nemajetkovou újmu má nahradit ten, kdo ji způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Porušením zákonné povinnosti je i porušení obecné prevenční povinnosti; povinnost hradit újmu tím způsobenou však přichází v úvahu jen tehdy, není-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Obecně platí, že každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku.

18. Ustanovení § 2937 občanského zákoníku obsahuje úpravu zakládající povinnost k náhradě újmy, pro kterou je rozhodující naplnění tzv. kvalifikované okolnosti, vycházející z více či méně samovolného působení věci, která je způsobilá vyvolat škodu. Jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. I když tu zákon nepožaduje bezprostřední vnější podnět a věc má způsobit újmu „sama o sobě“, je zřejmé, že každou vnitřní příčinu něco zvenčí aktivovalo. Tímto spouštěčem však nemůže být přímo působení člověka na věc, neboť toto ustanovení nechrání před jednáním člověka. Osobou povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Dohledem může být pouhá kontrola věci bez jejího používání i její aktivní využití, při němž se pak dohled vlastně mění na požadavek správného zacházení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2023, sp. zn. , spisová značka, ).

19. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost za škodu způsobenou pádem stromů se bude řešit podle § 2937 občanského zákoníku, spadl-li strom sám bez vnějších vlivů. Spadne-li však strom vlivem povětrnostních podmínek, nepůjde o škodu způsobenou věcí samou od sebe a případná odpovědnost vlastníka se posoudí podle ustanovení o prevenci - § 2900 až 2902 občanského zákoníku (, tituly před jménem, , jméno FO, , komentář ASPI).

20. V projednávané věci vychází soud z toho, že pád stromu byl způsoben povětrnostními podmínkami. Z toho vychází obě strany sporu, potvrzuje to i zjištění Policie ČR, která zasahovala na místě dopravní nehody, a předpokládá to i revírník , právnická osoba, , který byl vyslechnut jako svědek.

21. V případě, že je pád stromu způsoben povětrnostními podmínkami, odpovídá žalovaná, pokud by porušila obecnou prevenční povinnost.

22. Obecná prevenční povinnost znamená spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému. Nejde přitom o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. Dodržení povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, znamená zachovávat takový stupeň bedlivosti, který lze vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod.

23. Zde lze považovat za stěžejní výslech svědka , právnická osoba, , revírníka, který prováděl kontrolu předmětné oblasti.

24. Výpověď revírníka , jméno FO, byla přesvědčivá, spontánní, bez jakýchkoliv vnitřních rozporů. Soud nezjistil žádné skutečnosti, proč by výpovědi svědka , právnická osoba, neuvěřil.

25. Není bez významu, že revírník , jméno FO, vykonává svou práci cca 27 let stále ve stejné oblasti, oblast je mu tedy velice dobře známa.

26. Na místě, kde spadl předmětný strom, vykonával kontrolu naposledy 9.1., 1.2., 6.2. 2023, jak vyplynulo i z jím předloženého služebního deníku. Strom při těchto kontrolách nebyl vyhodnocen jako vadný (takové revírník označuje a následně jsou poraženy), naopak jednalo se o zelený strom, o čemž svědčí to, že byl nakonec prodán jako cenný výřez, tj. v nejkvalitnější kategorii stromů.

27. Výpovědi svědka , jméno FO, odpovídá i zjištění Policie ČR, která zasahovala na místě dopravní nehody a hodnotila strom jako strom bez známek hniloby a v celkově dobré kondici.

28. Jako zdravý se strom jeví i na provedené fotodokumentaci.

29. Zcela logické se tak jeví vyjádření svědka , právnická osoba, , že pokud by strom viděl těsně před pádem, nebylo by na něm nic poznat, strom byl zelený, bez vykázání jakéhokoliv poškození. Obecně je znakem poškození stromu spad listí, loupající se kůra, suché větve. Je třeba rovněž souhlasit s vyjádřením svědka, že za 14 dnů se nic zásadního na stavu stromu změnit nemůže.

30. V rozporu s uvedeným byla výpověď svědka , adresa, , řidiče, který vypověděl, že má za to, že kořeny stromu byly uhnilé, že tam nebyl žádný kořenový val. Dále uváděl, že strom byl porostlý mechem nebo houbou. Je však třeba zdůraznit, že situaci hodnotil pouze ze silnice, jak sám uvedl, přímo u stromu nebyl (ačkoliv v jiné části výpovědi uvedl, že se šel podívat, odkud strom spadl; v jeho výpovědi je tak určitý rozpor). Zejména však je jeho výpověď v rozporu se zjištěním Policie ČR, která na místě zasahovala ve stejnou dobu, kdy strom viděl i svědek , adresa, . Policie ČR hodnotila strom tak, že tento shledala bez známek hniloby, celkově v dobré kondici. Pokud svědek uváděl, že má vlastní fotografie, z nichž je patrný stav stromu, soud po nahlédnutí do těchto fotografií zjistil, že je na nich zachyceno prakticky výlučně poškozené vozidlo, stav stromu z nich patrný není.

31. Lze konstatovat, že revírník , jméno FO, vykonává kontrolu oblasti pravidelně, o své činnosti si vede služební deník, kde zapisuje stromy, které shledá jako vadné, a které následně zadává spolupracující společnosti k poražení. Pokud za necelé první dva měsíce roku 2023 předmětný úsek kontroloval 3x, jeví se toto jako zcela dostačující.

32. Předmětný strom revírník neshledal jako vadný ještě 14 dní před jeho pádem.

33. Jednalo se o zdravý strom (hodnotil jej tak svědek , jméno FO, , Policie ČR, strom byl ostatně nakonec prodán jako cenný výřez), pád stromu zřejmě nebylo možné předvídat.

34. Za dobu od poslední kontroly dne 6.2.2023 do dne nehody se nemohlo na stavu stromu nic zásadního změnit.

35. Soud má tedy za to, že si žalovaná počínala dostatečně obezřetně a byl zachován takový stupeň bedlivosti, který lze vzhledem k situaci požadovat. Soud znovu zdůrazňuje, že nejde o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby byla vyloučena možnost pádu stromu, ale postupovat tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat.

36. Soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem a odborným vyjádřením z oboru dendrologie. Provedení takového důkazu shledal soud nadbytečný, když v řízení bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že žalovaná neporušila svou prevenční povinnost.

37. Soud dále zamítl i další návrhy na doplnění dokazování (místní šeření, sdělení svědka , jméno FO, z hospodářské knihy, zpráva hydrometeorologického ústavu ohledně množství srážek v předmětném období), když tyto byly navrženy až po koncentraci řízení.

38. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaná neporušila svou prevenční povinnost a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

39. Pro úplnost soud dodává, že na výsledku sporu by nic nezměnilo, pokud by k pádu stromu došlo v důsledku samovolného působení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nezanedbala náležitý dohled. Činnost revírníka , jméno FO, lze považovat za naprosto dostačující, když vykonává kontrolu oblasti pravidelně, o své činnosti si vede služební deník, kde zapisuje stromy, které shledá jako vadné. Pokud za první dva měsíce roku 2023 předmětný úsek kontroloval 3x, jeví se toto jako zcela dostačující.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva.

41. Žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši 7 paušálních náhrad po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné vyjádření, 3 x účast na jednání a 3 x příprava na jednání) a dále náhrada cestovních výdajů ve výši 2 079,27 Kč (za 3 jednání při 90 km za cestu , adresa, a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč podle § 1 vyhlášky 398/2023 Sb., průměrné spotřebě 5,5 l na 100 km a ceně pohonných hmot dle § 4 vyhlášky 398/2023 Sb.).

42. Náklady řízení vedlejšího účastníka tvoří mimosmluvní odměna ve výši 38 160 Kč (4 úkony právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 9 540 Kč), paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (12 půlhodin strávených 2x cestou , adresa, a zpět podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrada cestovních výdajů ve výši 3 941,65 Kč (za 2 jednání při 250 km za cestu , adresa, a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč podle § 1 vyhlášky 398/2023 Sb. Sb., průměrné spotřebě 5,9 l na 100 km a ceně pohonných hmot dle § 4 vyhlášky 467/2022 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce vedlejšího účastníka je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i náhrada této daně ve výši 21 % ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalobkyně zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce vedlejšího účastníka vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.