20 C 417/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kvapilem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované 1 zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů a zaplacení částky 217 960 Kč s příslušenstvím

I. Určuje se, že vůči žalobkyni je právně neúčinná smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu spočívající v režimu oddělených jmění a dohoda o vypořádání společného jmění, která byla uzavřena dne 8. září 2021 mezi , Jméno žalované, , narozenou , Datum narození žalované, , a sepsaná , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, , v notářském zápise sp. zn. , AnonymizovánoII. Žaloba, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 217 960 Kč spolu s úrokem ve výši 10 % od 16. července 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 11. 2022 domáhala určení, že vůči žalobkyni je právně neúčinná smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu spočívající v režimu oddělených jmění a dohoda o vypořádání společného jmění, která byla uzavřena dne 8. září 2021 mezi , Jméno žalované, , narozenou , Datum narození žalované, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, , v notářském zápise sp. zn. , Anonymizováno, (dále rovněž „Dohoda“), a po rozšíření žaloby podáním žalobkyně ze dne 16. 4. 2024 rovněž zaplacení částky 217 960 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 5. 2018 uzavřela smlouvu o dílo s , jméno FO, , IČO: , IČO, , sídlem , Adresa žalované, , manželem žalované (dále rovněž „, jméno FO, “ nebo „manžel žalované“), kterou se , jméno FO, zavázal pro žalobkyni vyrobit a osadit okna a dveře v památkově chráněné nemovitosti. , adresa, a dveře vykazovaly závažné vady, , jméno FO, nebyl ochoten tyto vady odstranit, proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo. Protože , jméno FO, žalobkyni nevrátil zálohu 200 000 Kč, žalobkyně uplatnila u Okresního soudu v Děčíně žalobou vedenou pod sp. zn. , spisová značka, nárok na vrácení částky 200 000 Kč a náhradu nákladů za odborné vyjádření ve výši 17 960 Kč. V průběhu řízení , jméno FO, zemřel a řízení bylo usnesením ze dne 20. 10. 2022, č. j. , spisová značka, zastaveno, neboť , jméno FO, zanechal majetek nepatrné hodnoty a neměl proto právního nástupce. Proti předmětnému usnesení žalobkyně podala odvolání. Žalobkyně dále uvedla, že na základě Dohody žalovaná získala do svého výlučného vlastnictví mimo jiné všechny nemovitosti, zatímco , jméno FO, pouze svůj závod a práva k jednomu bankovnímu účtu. K uzavření Dohody došlo až více než 2 roky poté, co žalobkyně uplatnila svou pohledávku vůči , jméno FO, u soudu. V důsledku Dohody se majetek , jméno FO, (dlužníka žalobkyně) zúžil tak, že pozice věřitelky se podstatně zhoršila. Žalovaná měla veškeré informace ohledně toho, že Dohoda povede k tomu, že pohledávka žalobkyně vůči zemřelému manželovi nebude moci být uspokojena. Předmětným vypořádáním byla dotčena práva žalobkyně a jsou splněny podmínky § 737 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále rovněž „o. z.“), aby Dohoda nebyla vůči žalobkyni účinná.

2. Rozšíření žaloby o nárok na zaplacení částky ve výši 217 960 Kč s příslušenstvím žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o nárok uplatněný u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, vůči zemřelému manželovi žalované co do částky 200 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a co do částky 17 960 Kč z titulu náhrady škody, když žalobkyně z důvodu vad díla provedeného manželem žalované pro žalobkyni na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a manželem žalované ze dne 13. 5. 2018 ve znění dodatku č. 1, podle níž měl manžel žalované vyrobit a osadit okna a dveře v památkově chráněné nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, (dále rovněž „Smlouva o dílo“), od Smlouvy o dílo odstoupila, když předtím v návaznosti na zjištěné vady, které manžel žalované neodstranil, nechala vypracovat odborné vyjádření, za které uhradila částku 17 960 Kč a v němž znalec uzavřel, že otvorové výplně nejsou řádně provedené a nesplňují požadavky projektu ani požadavky Městského úřadu Litoměřice, odboru památkové péče na kulturní památku. Vypořádáním SJM , jméno FO, a , Jméno žalované, byla dotčena práva žalobkyně, která uplatňovala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Protože toto řízení bylo zastaveno v důsledku úmrtí manžela žalovaného, je jedinou právem předvídanou možností, jak může žalobkyně pokračovat v řádném uplatňování svých nároků, dovolání se neúčinnosti vypořádání SJM manželů , jméno FO, a uplatnění nároku vůči žalované. S ohledem na pravomocné zastavení řízení proti manželu žalované a vývoj judikatury Nejvyššího soudu, dle kterého soudní určení relativní neúčinnosti vypořádání SJM může být posouzeno jako předběžná otázka v řízení o žaloby na plnění, žalobkyně považuje za hospodárné, aby v tomto řízení byla projednána nejen neúčinnost vypořádání SJM, ale také nárok na zaplacení částky 217 900 Kč, aby žaloba na zaplacení nemusela být vedena v samostatném řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že se svým již zesnulým manželem uzavřela Dohodu, na základě které získala některé majetkové hodnoty ze společného jmění do svého výlučného vlastnictví. Motivem tohoto jednání však rozhodně nebyla údajná pohledávka žalobkyně za , jméno FO, . , jméno FO, nároky žalobkyně zásadně neuznával a aktivně se bránil a navrhoval důkazy na podporu svých tvrzení ve věci sp. zn. , spisová značka, . Uzavření Dohody bylo důsledkem přání , jméno FO, , který byl onkologicky nemocen a věděl, že konec se blíží, aby pozůstalá manželka – žalovaná neměla žádné problémy s vyřizováním pozůstalosti. Protože řízení o pohledávce žalobkyně ve výši 217 960 Kč bylo pravomocně zastaveno, žalobkyně nemá k dispozici vykonatelnou pohledávku ve smyslu § 589 o. z. K návrhu žalobkyně na rozšíření žaloby o nárok na zaplacení 217 960 Kč s příslušenstvím se žalovaná vyjádřila tak, že se jedná o nároky ze Smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a manželem žalované, které nelze uplatnit proti žalované, současně vznesla námitku promlčení a uvedla, že vypořádáním společného jmění manželů , jméno FO, nebylo dotčeno právo žalobkyně, a to nejméně od úmrtí manžela žalované, když eventuální nikdy neuznávaný nárok žalobkyně zanikl úmrtím manžela žalované, když byl vázán toliko na jeho osobu. Z popsaných důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

4. Rozsudkem ze dne 24. 5. 2024, č. j. 20 C 417/2022-84 Okresní soud v Děčíně žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 38 764,04 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

5. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací, svým usnesením ze dne 14. 4. 2025, č. j. 8 Co 157/2025-101, shora uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle pro soud prvního stupně závazného právního názoru odvolacího soudu je rozhodnutí soudu prvního stupně nesprávné, pokud jej soud prvního stupně založil na tom, že žalobkyně nedisponuje vykonatelnou pohledávkou a věc posoudil optikou § 589 o. z., a současně nepřezkoumatelné, neboť se soud prvního stupně vůbec nezabýval tím, co žalobkyně učinila předmětem žaloby a čím argumentovala a nezjišťoval skutečnosti rozhodné pro aplikaci § 737 odst. 1 o. z.

6. Z notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v Děčíně dne 8. 9. 2021 soud zjistil, že dne 8. 9. 2021 byla uzavřena mezi žalovanou a manželem žalované smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu spočívajícího v režimu oddělených jmění a dohoda o vypořádání společného jmění, že uzavřením smlouvy o zřízení režimu oddělených jmění došlo ke zrušení společného jmění manželů (tj. žalované a manžela žalované) a že na základě takto uzavřené smlouvy o zřízení režimu oddělených jmění manželů žalovaná a manžel žalované vypořádali své společné jmění manželů dohodou tak, že ve vlastnictví žalované jsou pozemky v katastrálním území , adresa, , a to st. parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , pozemky v katastrálním území , jméno FO, , a to parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , budova pro výrobu č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, , v obci , adresa, , zapsaná na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , jméno FO, , práva a povinnosti majitele běžného účtu číslo , č. účtu, u České spořitelny, a.s. a práva a povinnosti vkladatele vkladní knížky číslo , hodnota, u České spořitelny, a.s., a že ve vlastnictví manžela žalované jsou práva a povinnosti majitele běžného účtu číslo , č. účtu, u České spořitelny, a.s. a závod, který provozuje jako fyzická osoba podle živnostenského zákona pod identifikačním číslem , hodnota, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, a že jedním z nabývacích titulů ke shora uvedeným pozemkům žalované je smlouva o změně zákonného rozsahu SJM sepsaná formou notářského zápisu , Anonymizováno, ze dne 8. 9. 2021 a že právní účinky zápisu na základě této smlouvy nastaly k okamžiku 8. 9. 2021 13:07:58.

8. Ze smlouvy o dílo ze dne 13. 5. 2018 a jejího dodatku č. 1 ze dne 11. 12. 2018 soud zjistil, že mezi žalobkyní jako objednatelem a manželem žalované jako zhotovitelem byla uzavřena dne 13. 5. 2018 smlouva o dílo ve znění dodatku č. 1, podle níž se manžel žalované zavázal vyrobit okna a dveře uvedená v cenové nabídce tvořící přílohu této smlouvy, a osadit je na místa v budově č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která je nemovitou kulturní památkou (dále rovněž „Dílo“), a žalobkyně se zavázala Dílo převzít a zaplatit za něj cenu ve výši 498 300 Kč bez DPH.

9. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 12. 2018 č. , Anonymizováno, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec v oboru dřevo – zpracování se specializací v oblasti stavebně truhlářské výrobky, nábytku, dřevěných podlah a oken, zabudování otvorových výplní, technologie dřevařské výroby, zpracování dřeva, povrchové úpravy dřevařských výrobků, posuzoval otvorové výplně zhotovené manželem žalované a zabudované v roubence na adrese , adresa, , , adresa, , která je kulturní památkou, a že dospěl k závěru, že otvorové výplně nesplňují a nevyhovují požadavkům plynoucím z norem ČSN, požadavkům projektu a požadavkům Městského úřadu Litoměřice, odboru památkové péče, že okny zatéká, nelze je opravit a upravit, aby splňovaly požadavek projektu a oprava není ekonomická.

10. Z potvrzení Raiffeisenbank a.s. o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 22. 5. 2019 soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 19. 7. 2018 poukázána na účet č. , č. účtu, částka 200 000 Kč se zprávou pro příjemce „, Jméno žalobkyně, , jméno FO, na okna a dveře“.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 1. 2019 a z podací stvrzenky České pošty, s. p. ze dne 3. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se dopisem ze dne 2. 1. 2019 obrátila na , Jméno advokátky, v návaznosti na informaci o převzetí právního zastoupení manžela žalované a její výzvu, aby veškerou komunikaci týkající se Smlouvy o dílo zasílala manželu žalované jejím prostřednictvím, a sdělila jí, že se s ohledem na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodla odstoupit od Smlouvy o dílo z důvodu podstatného porušení smlouvy a že vyzvala manžela žalované o bezodkladné vrácení uhrazené zálohy na cenu díla ve výši 200 000 Kč a o uhrazení částky 17 960 Kč za vypracování odborného posouzení a že předmětný dopis byl podán k poštovní přepravě dne 3. 1. 2019.

12. Z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 12. 2018 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni dopisem ze dne 28. 12. 2018 sdělil, že ji zasílá Odborné vyjádření č.j. , Anonymizováno, a fakturu za vypracování odborného vyjádření na částku 17 960 Kč.

13. Z potvrzení Raiffeisenbank a.s. o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 4. 1. 2019 poukázána na účet č. , č. účtu, částka 17 960 Kč se zprávou pro příjemce „, Jméno žalobkyně, , adresa, “.

14. Z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta, ze dne 1. 7. 2019 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, se předmětným dopisem obrátil na , Jméno advokátky, v zastoupení žalobkyně ve věci odstoupení od Smlouvy o dílo a vyzval manžela žalované k vydání bezdůvodného obohacení (uhrazené zálohy) ve výši 200 000 Kč, nahrazení škody v podobě nákladů na vypracování odborného vyjádření ve výši 17 960 Kč a uhrazení nákladů právního zastoupení ve výši 22 942 Kč.

15. Z listin z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil:- ze žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), že ke zdejšímu soudu byla podána žaloba žalobkyně proti manželu žalované, kterou se žalobkyně vůči manželu žalované domáhala zaplacení částky 217 960 Kč z důvodu odstoupení od Smlouvy o dílo pro vady Díla, kdy částku 200 000 Kč požadovala z titulu nároku na vrácení uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč a částku 17 960 Kč z titulu nároku na náhradu škody spočívající v uhrazené ceně za odborné vyjádření č. , Anonymizováno, vypracované dne 28. 12. 2018 , tituly před jménem, , jméno FO, v souvislosti s uplatněním vad Díla,- z usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , že zdejší soud řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavil z důvodu, že žalovaný dne 3. 7. 2022 zemřel, pozůstalostní řízení bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, neboť zůstavitel (žalovaný) zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty, který byl vydán pozůstalé manželce , Jméno žalované, , jež vypravila pohřeb, a povaha věci tak neumožňuje pokračovat v řízení, neboť účastník řízení (žalovaný) nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde,- z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , že Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 10. 2022, č. j. , spisová značka, potvrdil,- z e-mailové zprávy , Jméno advokátky, ze dne 15. 1. 2019, že , Jméno advokátky, se předmětnou e-mailovou zprávou obrátila na žalobkyni ve věci dopisu žalobkyně ze dne 2. 1. 2019, kterým odstoupila od Smlouvy o dílo, a sdělila jí, že její klient (, jméno FO, ) sice nesouhlasí s tím, že by podstatným způsobem porušil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o dílo, ale je ochoten vzhledem k probíhajícímu sporu vrátit žalobkyni částku 200 000 Kč za podmínky uzavření dohody o narovnání,- z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 17. 12. 2018, že se žalobkyně předmětnou e-mailovou zprávou obrátila na manžela žalované a sdělila mu, že z důvodů vad Díla zvažuje buď provést výrazné úpravy v předávacím protokolu nebo odstoupení od smlouvy,- z e-mailové zprávy , jméno FO, ze dne 15. 12. 2018, že se , jméno FO, předmětnou e-mailovou zprávou obrátil na žalobkyni a sdělil jí, že dne 13. 12. 2018 byla dokončena a zabudována dodávka oken a dveří dle Smlouvy o dílo s výjimkou oken do roubenky, když jejich zabudování nebylo možno z důvodu nepřipravenosti stavby, a požádal žalobkyni o zaslání připomínek k předávanému dílu na e-mailovou adresu,- z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 22. 1. 2019, že se žalobkyně předmětnou e-mailovou zprávou obrátila na , Jméno advokátky, a sdělila jí, že je ochotna přistoupit na dohodu o narovnání a že bude očekávat návrh textu této dohody,- z předávacího protokolu ke smlouvě o dílo, že byl vypracován návrh předávacího protokolu ohledně předání Díla na základě Smlouvy o dílo, který obsahoval technický popis předávaného díla a specifikaci vad Díla.

16. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že mezi žalobkyní a manželem žalované nedošlo ke shodě na znění předávacího protokolu a že mezi žalobkyní a manželem žalované nedošlo k uzavření dohody o narovnání, protože si to manžel žalované rozmyslel.

17. Z těchto skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně jako objednatel uzavřela dne 13. 5. 2018 s manželem žalované jako zhotovitelem smlouvu o dílo ve znění dodatku č. 1, podle níž se manžel žalované zavázal provést Dílo a žalobkyně se zavázala Dílo převzít a zaplatit za něj cenu ve výši 498 300 Kč bez DPH. Žalobkyně zaplatila manželu žalované zálohu na cenu Díla ve výši 200 000 Kč. Mezi žalobkyní a manželem žalované následně vznikl spor, zda Dílo vykazuje vady, žalobkyně a manžel žalované se nedohodli na znění předávacího protokolu a žalobkyně nechala Dílo posoudit , tituly před jménem, , jméno FO, , který dospěl k závěru, že otvorové výplně nesplňují a nevyhovují požadavkům plynoucím z norem ČSN, požadavkům projektu a požadavkům Městského úřadu Litoměřice, odboru památkové péče, že okny zatéká, nelze je opravit a upravit, aby splňovaly požadavek projektu a oprava není ekonomická. Za odborné posouzení Díla žalobkyně uhradila částku 17 960 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 2. 1. 2019 oznámila manželu žalované, že od Smlouvy o dílo odstupuje z důvodu podstatného porušení smlouvy a vyzvala jej k vrácení uhrazené zálohy na cenu Díla ve výši 200 000 Kč a o uhrazení částky 17 960 Kč za vypracování odborného posouzení. Manžel žalované prostřednictvím své zástupkyně , Jméno advokátky, e-mailovou zprávou ze dne 15. 1. 2019 navrhl žalobkyni vzniklý spor vyřešit dohodou o narovnání, podle níž by žalobkyni vrátil částku 200 000 Kč, žalobkyně s tímto návrhem vyslovila souhlas, k uzavření dohody o narovnání však nedošlo, protože si to manžel žalované rozmyslel. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 22. 7. 2019 (jak je soudu známo z jeho činnosti) žalobu proti manželu žalované, kterou se žalobkyně vůči manželu žalované domáhala zaplacení částky 217 960 Kč z důvodu odstoupení od Smlouvy o dílo pro vady Díla, kdy částku 200 000 Kč požadovala z titulu nároku na vrácení uhrazené zálohy ve výši 200 000 Kč a částku 17 960 Kč z titulu nároku na náhradu škody spočívající v uhrazené ceně za odborné vyjádření č. , Anonymizováno, vypracované dne 28. 12. 2018 , tituly před jménem, , jméno FO, v souvislosti s uplatněním vad Díla. Dne 8. 9. 2021 byla mezi žalovanou a manželem žalované uzavřena Dohoda, kterou žalovaná a manžel žalované ujednali jejím uzavřením (od její účinnosti) režim oddělených jmění a vypořádali své zrušené společné jmění manželů tak, že ve vlastnictví manžela žalované jsou pouze práva a povinnosti majitele běžného účtu číslo , č. účtu, u České spořitelny, a.s. a závod, který provozuje jako fyzická osoba podle živnostenského zákona pod identifikačním číslem , hodnota, , a že ostatní majetek, a to pozemky v katastrálním území , adresa, , st. parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , pozemky v katastrálním území , jméno FO, , a to parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , budova pro výrobu č. p. , Anonymizováno, v části obce , adresa, , v obci , adresa, , zapsaná na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , jméno FO, a práva a povinnosti majitele běžného účtu číslo , č. účtu, u České spořitelny, a.s. a práva a povinnosti vkladatele vkladní knížky číslo , hodnota, u České spořitelny, a.s. jsou ve vlastnictví žalované. Ve vztahu k nemovitostem v katastrálním území , jméno FO, byl na základě Dohody proveden zápis do katastru nemovitostí k okamžiku 8. 9. 2021 13:07:

58. Řízení o žalobě žalobkyně proti manželu žalované bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a bylo zastaveno, protože žalovaný dne 3. 7. 2022 zemřel, pozůstalostní řízení bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 16. 9. 2022, neboť zůstavitel (žalovaný) zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty, který byl vydán pozůstalé manželce , Jméno žalované, , jež vypravila pohřeb, a povaha věci tak neumožňuje pokračovat v řízení, neboť účastník řízení (žalovaný) nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.

18. Podle ust. § 716 odst. 1 o. z., věty první snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Podle odst. 2 předmětného ustanovení smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

19. Podle ust. § 736 o. z., věty první je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

20. Podle ust. § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

21. Podle ust. § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

22. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

24. Mezi žalovanou a manželem žalované byla dne 8. 9. 2021 uzavřena Dohoda ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), podle které byl mezi nimi ujednán režim oddělených jmění a podle níž došlo k vypořádání jejich zrušeného (v důsledku zřízení režimu oddělených jmění) společného jmění manželů, a to s účinky k jeho zrušení (tj. ke dni 8. 9. 2021). Dohoda v části týkající se nemovitostí v katastrálním území , jméno FO, nabyla právních účinků zápisem do katastru nemovitosti (tj. k okamžiku 8. 9. 2021 13:07:58). Zda, popř. kdy došlo k nabytí právních účinků Dohody v části týkající se nemovitostí v katastrálním území , adresa, , nebylo v řízení zjištěno, žádný z účastníků přitom netvrdil, resp. nenamítal, že by k tomuto zápisu nedošlo.

25. Výkladem ust. § 737 odst. 1 o. z. se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 22 Cdo 140/2023 a vyložil jej tak, že zákon tímto ustanovením zakazuje, aby se vypořádání společného jmění manželů dotklo práv třetí osoby. „Zákon zakazuje, aby se vypořádání SJM dotklo práv třetí osoby. Účinky relativní neúčinnosti se vztahují na všechny způsoby vypořádání SJM. Již pouhé překročení tohoto zákazu musí mít nutně hmotněprávní účinky, stejně jako tomu bylo v případě § 150 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („obč. zák.“.); neúčinnost nastala již ze zákona (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006). Tyto účinky však podle současné úpravy nenastávají ze zákona, „ex lege“, jejich vyvolání je závislé na aktivitě dotčené osoby.“. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud současně uzavřel, že pohledávka věřitele nemusí být vykonatelná. „Zákon v § 737 odst. 1 o. z. nepožaduje, aby pohledávka věřitele byla vykonatelná, jako je tomu v § 598 odst. 1 o. z. Důvodová zpráva k § 737 o. z. říká: „Tvrzení o újmě způsobené dotčením (resp. v podobě dotčení) a důkaz o ní jsou podmínkou úspěšnosti takové žaloby“. Tedy není třeba tvrzení o vykonatelnosti pohledávky jako je tomu v § 589 odst. 1 o. z., ale jen o způsobené újmě; to je samozřejmě něco jiného, újma je tu i v případě, že o dotčeném právu soud dosud nerozhodoval. Ostatně vzhledem k tomu, že hypotéza § 737 odst. 1 o. z. je oproti § 589 odst. 1 o. z. jiná, širší, ani zde o „vykonatelné právo“ jako podmínku relativní neúčinnosti jít nemůže; jsou pod ní totiž zahrnutelné nejen (potenciálně vykonatelné) pohledávky, ale i jiná práva, která vypořádáním nesmí být dotčena (k tomu viz M. Zuklínová v citovaném komentáři, podobně J. Psutka ve výše uvedeném komentáři, s. 307). Výklad požadující i k relativní neúčinnosti právní skutečnosti podle § 737 odst. 1 o. z. existenci „vykonatelné pohledávky“, resp. vykonatelného práva, tak nemá oporu v zákoně. Podmínkou je existující právo třetí osoby, které je vypořádáním dotčeno. Ostatně ani § 150 odst. 2 obč. zák., podle něhož práva věřitelů nesměla být dohodou manželů dotčena, nechránil jen „vymahatelné pohledávky“ (viz § 42a obč. zák.), ale „práva věřitelů“; nebylo tedy třeba nejprve dosáhnout exekučního titulu, relativní neúčinnost nastala již tím, že dohoda o vypořádání SJM se negativně dotkla „práva věřitele“.“.26. „Předpokladem ochrany třetích osob je skutečnost, že jsou dotčeny vypořádáním SJM, což znamená zhoršení dobytnosti jejich pohledávky. Literatura správně poukazuje, že třetí osoba se může domáhat neúčinnosti vypořádání tam, kde se mění vlastnická struktura věcí tvořících doposud součást SJM, což je typicky v případech, kdy věc v SJM se transformuje na výhradní majetek jednoho z manželů (např. dohodou o výlučném vlastnictví tohoto manžela nebo rozdělením dosud společné věci, kdy se stává výlučným vlastníkem části věci dosud společné), nebo dosud společná věc v SJM získává režim podílového spoluvlastnictví. Podle tohoto přístupu (např. v situaci, kdy má věřitel pohledávku pouze vůči jednomu z manželů) dochází ke zkrácení práva třetí osoby typicky tam, kde dosud společná věc se transformuje na výhradní majetek nedlužícího manžela, nebo tam, kde dosud společná věc se stává věcí ve spoluvlastnictví (bývalých) manželů, přičemž výše spoluvlastnického podílu dlužného manžela představuje nižší hodnotu, než by představovala hodnota vypořádacího podílu na SJM podle § 742 (Leges IV/1 737 15).“ (KRÁLÍK, Michal. § 737 [Účinky vypořádání SJM ve vztahu ke třetím osobám]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

6. Dostupné na beck-online.cz.).

27. V souzené věci se na základě Dohody změnila vlastnická struktura věcí tvořících doposud součást společného jmění manželů (žalované a manžela žalované) tak, že se v zásadě veškerý majetek transformoval na výhradní majetek žalované. Žalovaná přitom do svého výhradního majetku nabyla veškeré nemovité věci, žalovanému „zůstal“ pouze závod provozovaný pod jeho identifikačním číslem a práva a povinnosti majitele jednoho běžného účtu. Skutečnost, že žalovaná nabyla vypořádáním prakticky vše, plyne i z jejích vlastních tvrzení, když v rámci svého vyjádření k žalobě uvedla, že uzavření Dohody bylo důsledkem přání , jméno FO, , který byl onkologicky nemocen a věděl, že konec se blíží, aby pozůstalá manželka – žalovaná neměla žádné problémy s vyřizováním pozůstalosti.

28. Jak plyne z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 140/2023, z hlediska ochrany třetí osoby podle § 737 odst. 1 o. z. zákon nevyžaduje, aby pohledávka věřitele byla vykonatelná. Podstatné je, zda se vypořádání práv třetí osoby dotklo, byť soud o dotčeném právu dosud nerozhodoval. V souzené věci mezi žalobkyní a manželem žalované vznikl spor ze Smlouvy o dílo, kdy se žalobkyně vůči manželu žalované z důvodu jí tvrzených vad Díla domáhala s odkazem na odstoupení od Smlouvy o dílo vrácení zaplacené zálohy ve výši 200 000 Kč a náhrady nákladů na uhrazení odborného posouzení Díla ve výši 17 960 Kč. Protože se žalobkyně a manžel žalované nedohodli na smírném řešení, žalobkyně uplatnila svá práva u zdejšího soudu žalobou. V průběhu soudního řízení o této žalobě (zhruba dva roky od jeho zahájení) došlo mezi žalovanou a manželem žalované k uzavření Dohody. Vzhledem k tomu, že uzavřením Dohody došlo (jak uvedeno výše) k významné změně ve vlastnické struktuře věcí tvořících doposud součást společného jmění manželů (žalované a manžela žalované) ve prospěch žalované, byla dotčena práva žalobkyně uplatňovaná ke dni uzavření Dohody v soudním řízení vůči manželovi žalované, neboť se zhoršilo její postavení věřitele, resp. zhoršila se dobytnost její pohledávky, a to bez ohledu na to, že práva uplatňovaná žalobkyní byla mezi žalobkyní a manželem žalované sporná a v době uzavření Dohody o nich nebylo rozhodnuto (resp. nehledě na to, že následně došlo k zastavení řízení z důvodu úmrtí manžela žalované bez právního nástupce).

29. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že Dohodou byla dotčena práva žalobkyně ze Smlouvy o dílo uplatňovaná vůči manželu žalované, a proto žalobě v části týkající se určení neúčinnosti Dohody vyhověl (výrok I.).

30. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 217 960 Kč s příslušenstvím, soud žalobu v části týkající se tohoto nároku shledal nedůvodnou.

31. Žalobkyně jako objednatel uzavřela s manželem žalované jako zhotovitelem dne 13. 5. 2018 Smlouvu o dílo podle § 2586 o. z., kterou se manžel žalované zavázal provést Dílo a žalobkyně se zavázala Dílo převzít a zaplatit za něj cenu ve výši 498 300 Kč bez DPH.

32. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005, uveřejněném pod číslem 24/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, uzavřel, že splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů; právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno. Nejvyšší soud v předmětném rozsudku vysvětlil, že ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (nyní § 710 o. z.) upravuje jen vztahy mezi manžely uvnitř jejich společného jmění, aniž by mělo průmět do vztahů ke třetím osobám; úpravou obsaženou v ustanovení § 145 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (nyní § 713 odst. 2, 3 o. z.) zákonodárce nezamýšlel prolomit princip autonomie smluvních stran v procesu vzniku závazků ze smluv a vnutit tak účastníkům smlouvy prostřednictvím institutu společného jmění manželů dalšího účastníka, v tomto případě druhého z manželů, jedné ze smluvních stran (dále srovnej např. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. 5138/2007, ze dne 16. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1340/2008, ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1285/2011, a ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 823/2013).

33. Žalobkyní vůči žalované v tomto řízení uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 217 960 Kč představuje totožný nárok uplatněný žalobkyní u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, vůči zemřelému manželovi žalované co do částky 200 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a co do částky 17 960 Kč z titulu náhrady škody, když se jedná o nároky ze Smlouvy o dílo, resp. z tvrzeného odstoupení od Smlouvy o dílo. Protože žalovaná účastníkem Smlouvy o dílo nebyla, resp. se žalobkyní Smlouvu o dílo nesjednala, nemá vůči žalobkyni žádné povinnosti plynoucí ze Smlouvy o dílo, popř. z jejího zrušení, žalobkyni ze Smlouvy o dílo, popř. z jejího zrušení tak nic nedluží a žalobkyně jako věřitel s ohledem na judikaturu citovanou výše nemůže vůči žalované splnění dluhu ze Smlouvy o dílo, popř. z jejího zrušení vymoci.

34. Na žalovanou současně ani dluh manžela žalované odpovídající nároku žalobkyně na zaplacení částky 217 960 Kč nepřešel, když manžel žalované zemřel a zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty. Zanechal-li zůstavitel jen majetek nepatrné hodnoty, nemá zůstavitel právního nástupce, neboť vydal-li soud při zastavení řízení zůstavitelův nepatrný majetek vypraviteli jeho pohřbu, nenabývá tento majetek z titulu dědění, ale rozhodnutím soudu. Skutečnost, že předmětný dluh (původně vymáhaný žalobkyní vůči manželu žalované) na žalovanou nepřešel, byla přitom důvodem zastavení řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , neboť nebyl zjištěn právní nástupce manžela žalované.

35. Konečně k dotazu soudu při jednání konaném dne 7. 11. 2025 žalobkyně uvedla, že k tomu, že žalovaná dluží žalobkyni částku 217 960 Kč, jejíhož zaplacení se původně domáhala vůči manželu žalované, nemá žádné další tvrzení a důkazní návrhy. Žalobkyně tak nárok na zaplacení předmětné částky odůvodňovala pouze tím, že se jedná o částku původně vymáhanou vůči manželovi žalované v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zastaveno z důvodu úmrtí manžela žalované. Tímto způsobem však (z důvodů popsaných výše) nárok žalobkyně vůči žalované vzniknout nemohl.

36. Z výše uvedených důvodů soud výrokem II. žalobu co do zaplacení částky ve výši 217 960 Kč s příslušenstvím zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, neboť poměr úspěchu účastníků je v zásadě totožný.