Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

21 C 226/2021

č. j. 21 C 226/2021-123

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-16 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSDC:2025:21.C.226.2021.1

  1. KS Ústí 14 Co 402/2024-153
  2. OS Děčín 21 C 226/2021-123

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený Anonymizováno Jméno advokáta B Anonymizováno Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že vlastníky nemovitostí, a to parcely p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , Anonymizováno, a , Anonymizováno, : , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bydlení, stojící na pozemku St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na LV , Anonymizováno, pro Katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, , , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , jsou žalobci jako manželé ve společném jmění manželů, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 30 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobci a) a b), jakožto dárci a rodičové, se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 12. 2021 domáhali vrácení daru vůči žalovanému, jakožto obdarovanému synovi, kterému na základě darovací smlouvy ze dne 29. 12. 2017 darovali nemovitosti sestávající z pozemku , Anonymizováno, – zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 a domu č. p. , Anonymizováno, , který je postaven na pozemku St. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – zastavěná plocha nádvoří, to vše nacházející se v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Právní účinky přechodu vlastnického práva nastaly právě ke dni , datum, . V žalobě uvedli, že se jedná se o dům, který bezprostředně sousedí s obydlím žalobců a jejich dalšího syna , Jméno žalobce A, . Vztahy mezi účastníky byly korektní do doby, než se žalovaný oženil. Vztahy mezi žalobci a jejich snachou nejsou dobré, což mělo dle mínění žalobců vliv i na zhoršení chování žalovaného vůči nim a současně i vůči jeho bratrovi , jméno FO, . K rapidnímu zhoršení vztahu a jejich soužití došlo cca od srpna , Anonymizováno, . Žalovaný si vulgárně vynucuje určitá jednání a chování ze strany žalobců (například parkování aut). Vulgarita a násilí žalovaného se v posledních měsících před podáním žaloby vystupňovaly a došlo dokonce i k fyzickým útokům žalovaného na žalobce (jeho otce). Dne , datum, došlo k incidentu, při kterém žalovaný nejprve hrubě vulgárně napadl žalobce (otci nadával do „kriplů“ a „čuráků“, matce že je „píča“ a „posraná , adresa, a ať táhne do , Anonymizováno, “), strkal do nich a poté zaútočil na svého bratra , jméno FO, , který rodiče bránil a způsobil mu zranění, které zapříčinilo jeho pracovní neschopnost. V souvislosti s tím je proti žalovanému vedeno rovněž řízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro podezření z ublížení na zdraví. Těchto vulgárních výrazů žalovaný užil v průběhu podzimu , Anonymizováno, . Žalobci takové jednání vůči nim, ani jejich synovi žalovanému neprominuli. Následně žalobci prostřednictvím dopisu ze dne , datum, žalovanému oznámili odstoupení od darovací smlouvy a odvolání daru v důsledku uvedeného zavrženíhodného jednání, nicméně žalovaný dobrovolně předmět daru nevrátil. Proto se žalobci a) a b) domáhali vydání nemovitostí spolu s určením vlastnického práva k těmto nemovitostem za účelem uvedení faktického stavu do souladu se stavem právním (vlastníky nemovitostí jsou žalobci jakožto manželé a tyto mají ve společném jmění manželů), čímž je mimo jiné dán i naléhavý právní zájem. Dále se žalobci domáhali i vyklizení nemovitostí.

2. Podáním doručeným soudu dne 27. 1. 2022 došlo ze strany žalobců a) a b) k částečnému zpětvzetí žaloby, a to co do části týkající se uložení povinnosti žalovanému vydat nemovitosti a následně je vyklidit ve lhůtě tří měsíců. O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ; v právní moci dne , datum, . Předmětem žaloby tak zůstalo toliko určení vlastnického práva k nemovitostem.Anonymizovaný odstavec4. Žalobci a) a b) učinili dne , datum, podání k soudu, které soud posoudil dle jeho obsahu jako změnu žaloby, jelikož žalobci začali zpochybňovat nabývací titul žalovaného k nemovitostem, které byly předmětem daru a domáhat se určení stran vlastnického práva, avšak nikoli z titulu navrácení daru. Namítli, že jako vlastník stavby č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl ke dni , datum, zapsán toliko žalobce , Jméno žalobce A, , který však není samostatně stranou darovací smlouvy, jelikož touto jsou manželé , jméno FO, , kteří byli vlastníky pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , což v tomto ohledu je smlouva bez závad. Dále jsou vlastníky pozemkové parcely St. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, která však nebyla ve smlouvě správně označena. Žalobci tak mají za to, že darovací smlouva nikdy nevznikla, když k ní nebyl učiněn projev vůle dárce (žalobce) a dárce nebyl ani stranou smlouvy. Dále namítli, že stavba č.p. , Anonymizováno, jako samostatná věc přestala existovat, neboť se stala součástí pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s ohledem na účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a ust. § 3054. Tuto změnu soud při jednání ve věci dne , datum, vyhlášeným usnesením nepřipustil.

5. Soud v řízení provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že práva vedená k nemovitostem na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, , konkrétně St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, , určená k bydlení a pozemek parcela , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada o výměře , Anonymizováno, m2, přísluší , Jméno žalovaného, (žalovanému), který je nabyl na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , a to od , Jméno žalobce A, a , Jméno žalobce B, .

7. Z darovací smlouvy uzavřené dne , datum, soud zjistil, že mezi účastníky došlo k ujednání, na základě kterého žalobci bezplatně převedli vlastnické právo k nemovitostem, tj. pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a stavby č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , typ budova, č. p. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na žalovaného, který uvedené jednání akceptoval, tedy přijal s právními účinky ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Listina je opatřena podpisy účastníků (žalobců a žalovaného), které jsou úředně ověřeny.

8. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 7. 12. 2021 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého zástupce žalovanému oznámili odstoupení od darovací smlouvy ze dne 29. 12. 2017, jejímž předmětem byly nemovitosti a současně tento dar odvolali. Předmětné odstoupení odůvodnili zejména tím, že přibližně od , Anonymizováno, , Anonymizováno, se rapidně zhoršily vztahy žalovaného k žalobcům, kteří jsou rodiči žalovaného. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahu žalovaného s jeho bratrem , Jméno žalobce A, a rodinou. Ze strany žalovaného docházelo k vulgárním ba i fyzickým útokům vůči těmto osobám, které vygradovaly událostí 13. 11. 2021, při které nejprve došlo žalovaným ke slovnímu napadení rodičů včetně sprostých nadávek a strkání, přičemž následně proběhl fyzický útok žalovaného vůči bratru, který se snažil rodiče bránit. Žalovaný způsobil bratrovi zranění, které si vyžádalo jeho pracovní neschopnost od , datum, do , datum, . Z tohoto důvodu je s žalovaným vedeno řízení pro podezření z ublížení na zdraví. Současně se žalobci odkázali na ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Okamžikem doručení dopisu měly nastat účinky odvolání daru. Současně byl žalovaný vyzván k vydání daru včetně uzavření souhlasného prohlášení o vrácení daru potřebného pro provedení zápisu v katastru nemovitostí.

9. Z lékařských zpráv stran , Jméno žalobce A, ze dne , datum, a ze dne , datum, a potvrzení o pracovní neschopnosti soud zjistil, že jmenovaný byl dne , datum, ošetřen v ambulanci , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . pro bolest druhého prstu levé horní končetiny a levého ramene z důvodu napadení známou osobou, což hlásil na policii. Dne , datum, se jmenovaný dostavil na kontrolu, přičemž mu byla dána nová sádrová dlaha, neboť předchozí byla zlomená a druhý prst levé ruky byl stále s mírným otokem. Kontrola byla doporučena za další dva týdny. Z potvrzení o pracovní neschopnosti ze dne , datum, pak vyplynulo, že jmenovanému byla praktickou lékařkou pro dospělé přiznána pracovní neschopnost od , datum, s pravděpodobným trváním do , datum, .

10. Z prohlášení , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že jmenovaný je sousedem žalobců. Celoročně žije na mírném návrší vedle žalobců v mobilním domě. K žalobcům ze svého bydlení vidí, rovněž je u něho na pozemku slyšet řečené. Od , Anonymizováno, , Anonymizováno, viděl a slyšel hádky a spory mezi žalobci, žalovaným a jeho ženou. Jednání žalovaného považuje za sprosté a neslušné, a to i vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobce. Slyšel a viděl, jak žalovaný vůči žalobcům užil výrazů jako „vy jste kriplovská rodina“, „chcete mě okrást“ či na matku křičel, že je „zkurvená , adresa, a ať táhne zpátky do , Anonymizováno, “. Rovněž vůči nim použil výrazů jako „čurák“ či „píča“. Uvedené se mělo odehrát od léta do podzimu , Anonymizováno, , hádky a spory mezi nimi gradovaly. Jmenovaný slyšel i o tom, že žalovaný má spory se svým bratrem , jméno FO, , který žije v domě s rodiči. O napadení, ke kterému mělo dojít, se pouze doslechl, mluvilo se o tom ve vesnici a rovněž mu to vyprávěl právě , jméno FO, mladší.

11. Z reakce žalovaného na odstoupení žalobců od darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaným bylo konstatováno doručení dopisů ze dne , datum, a ze dne , datum, od žalobců s tím, že s obsahem vyslovil nesouhlas. Popřel, že fyzicky napadl svého bratra a že se choval nevhodně vůči svým rodičům (žalobcům). Ba naopak nevhodné chování se dostávalo z jejich strany vůči jeho manželce a k napadání došlo ze strany jeho bratra, tj. napadený býval žalovaný. Žalovaný si není vědom toho, že by úmyslně či z hrubé nedbalosti ublížil žalobcům v takové míře, aby porušil dobré mravy. Proto má za to, že nejsou dány důvody pro odvolání daru pro nevděk podle § 2072 o. z. a nesouhlasí s vydáním daru, k čemuž byl žalobci vyzván.

12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, podaného , jméno FO, soud zjistil, že tato popsala incident, ke kterému došlo dne , datum, . Tento vylíčila tak, že žalovaný byl jeho bratrem , Jméno žalobce A, slovně napaden na jejich zahradě, poté do něho začal i strkat. Žalovaný z místa odcházel, přičemž jeho bratr do něho strčil a žalovaný se proti tomu ohradil, co dělá a bratr jej vyzval, ať se jde prát a několikrát uvedené zopakoval. Na výzvu jmenované, aby odešel pryč odvětil, že mu to tam patří a že je odtamtud dostane pryč. Rovněž jmenovanou začal slovně napadat, kdy ji označil za „svini, cikánku a píču“. Poté vzal do ruky střešní lať, šel s ní proti jmenované a když se s ní napřáhl, žalovaný zasáhl, lať bratrovi vytrhl, zahodil a v tom okamžiku ho bratr chytil a chtěl se s ním prát, což žalovaný neopětoval. Bránil se útoku. Bratra, který ho neustále vyprovokovával k rvačce, od sebe odstrkoval. Žalovaný se snažil odejit, nicméně bratr do něho dále strkal, až ho natlačil na garáž a pokoušel se mu dát ránu pěstí, nicméně žalovaný se tomuto uhnul a bratr udeřil rukou do zdi garáže. Poté ho žalovaný odstrčil a vyzval, ať jde pryč. Na to bratr začal říkat, že mu poranil palec u ruky, že se na něm bude hojit a vše mu zaplatí a že zavolá policii. Následně začal u svého vozu měnit pneumatiku za pomocí heveru s údajně zlomeným prstem. Uvedené jmenovaná chtěla zachytit na video, proto šla domů pro mobil. Když se však vrátila, kolo bylo již vyměněné a natočila tak, jak již obchází své auto a chce odjet. Ten si toho však všiml, mobil jmenované z ruky vytrhl a hozením na zem ho poškodil. Jmenovaná utekla domů, odkud zavolala policii. Mezitím co čekali na příjezd policie, šel bratr žalovaného s dvěma kýbly do sklepa pro uhlí, načež ho jmenovaná vyzvala, ať odejde, že tam nemá co dělat. Poté odešla ven, bratr žalovaného do ní začal strkat a směřoval ji na dveře. Žalovaný si mezi ně stoupl, bratr ho však chytil za mikinu a zatlačil jej do sklepa. V tom okamžiku vyšel z domu , Jméno žalobce A, starší (žalobce), vběhl za nimi do sklepa a začal žalovanému, kterého jeho bratr držel, dávat pěstí do zad. Na to přijela policie. Jmenovaná má za to, že tento incident byl uměle vyvolán z důvodu vrácení daru.

13. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, podaného , jméno FO, soud zjistil, že tato popsala událost, která nastala dne 12. 3. 2022. Její manžel (žalovaný) tohoto dne měnil venku před domem jistič ve společné rozvodové skříni, kterou sdílí s druhou částí domu, v níž žijí žalobci. Na to jmenovaná slyšela, jak se manžel s někým baví a následně slyšela křik, proto vyšla ven z domu, kde viděla , Jméno žalobce A, staršího (žalobce), jak vulgárně nadával manželovi, častoval ho nadávkami jako „kreténe“ a „blbečku“. Několikrát do manžela i strčil a zopakoval, že mu dá pěstí, což se následně i stalo. , jméno FO, udeřil ránou pěstí do obličejové části, který následně poodstoupil a z jeho jednání bylo patrné, že se prát se , jméno FO, starším nechce. Žádné zranění mu způsobeno nebylo. , jméno FO, domluvila, ať to nechá být a jde domů. Takto i učinil. Poté uvedený incident oznámila na zdejší OOP , adresa, .

14. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že byly zahájeny úkony trestního řízení proti podezřelému , Jméno žalovaného, , neboť bylo dospěno k závěru, že jmenovaný spáchal přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku tím, že dne 13. 11. 2021 ve 15:45 hod. ve , adresa, napadl svého bratra , Jméno žalobce A, , který utrpěl zranění na své levé ruce – ukazovák. Tento vyhledal lékařské ošetření v , podezřelý výraz, v , adresa, a poté se doléčoval u své obvodní lékařky. Věc byla původně řešena jako přestupek proti občanskému soužití, který byl oznámen na , právnická osoba, v , adresa, , přičemž před jeho projednáním správním orgánem , Jméno žalovaného, podal návrh na přezkum postupu policejního orgánu na , Anonymizováno, , adresa, , které dalo pokyn k zahájení trestního řízení.

15. Z úředního záznamu ze dne , datum, v 16:00 hod. č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že byla vyslána hlídka na adresu , adresa, , kde mělo dojít k fyzickému napadení mezi bratry. Na tomto místě se , Anonymizováno, , Anonymizováno, spojila s oznamovatelem a poškozeným , Jméno žalobce A, , s jeho bratrem , Jméno žalovaného, a dále byla na místě i švagrová pana , Jméno žalobce A, spolu s matkou obou bratrů. Uvedení byli vytěžení k nastalé události, přičemž každý z nich incident vnímal odlišně. , Jméno žalovaného, nepopřel, že mezi ním a bratrem došlo k postrkování se, nicméně nepadla žádná facka ani rána. Jak došlo ke zranění, si není vědom. Uvedení se shodně vyjádřili k okolnosti, že mezi sebou mají dlouhodobé neshody, tj. jak bratři mezi sebou, tak , Jméno žalovaného, s jeho rodiči.

16. Z úředního záznamu ze dne , datum, soud zjistil, že poškozený , Jméno žalobce A, se dostavil na policii s lékařskou zprávou z , právnická osoba, , ve které stojí, že měl vykloubený prst ukazovák levé ruky, přičemž je narušeno i lůžku kloubu – asi zlomené. Další kontrola byla stanovena na , datum, . Uvedl, že pracuje jako , Anonymizováno, na lodi pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nástup do práce má , datum, , přičemž neschopenku si nechá vystavit u své obvodní lékařky.

17. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že poškozený , Jméno žalobce A, byl telefonicky vyslechnut a uvedl, že je stále v pracovní neschopnosti se zraněním, které mu bylo způsobeno jeho bratrem dne , datum, . Je pravák, je soběstačný a nepotřebuje žádnou podpůrnou pomoc v běžných životních záležitostech.

18. Z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, hod., z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. a z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. soud zjistil, že k incidentu nastalém dne , datum, podalo několik osob vysvětlení. Konkrétně žalovaný a jeho bratr , Jméno žalobce A, , kteří odlišně popsali slet událostí tohoto dne, které se odehrály na zahradě. Žalovaný uvedl, že si není vědom, že by svému bratrovi způsobil jakékoliv zranění, přičemž jeho bratr jej provokoval k rvaní se a snažil se jej i napadnout, respektive do něho strkal a snažil se mu dát pěstí, přičemž se trefil do zdi garáže. Rovněž bratr slovně napadl jeho manželku a vulgárně jí nadával, následně proti ní šel s dřevěnou latí, kterou jmenovaný chytil, aby zabránil dalšímu jednání a nevěděl, zda ji bratrovi i vytrhl nebo ji pustil. , Jméno žalobce A, uvedené popsal tak, že jej bratr nejprve slovně napadl, poté emočně vybuchl a začal ho tahat za bundu. V tu chvíli ho také chytil za bundu a začali se přetlačovat. , Jméno žalovaného, ho namáčkl na zeď od garáže, přičemž měl na hraně venkovní špalety okna svůj prst levé ruky a tím mu ho vykloubil. Ve věci podala vysvětlení i jejich matka , Jméno žalobce B, (žalobkyně), která však samotnému incidentu nebyla přítomna. Slyšela však křik a vulgární nadávky zvenčí, které proběhly mezi jejími syny. Když vyšla ven, viděla, jak se synové dohadují a , jméno FO, se drží za prst na ruce, nicméně již nevěděla, které ruky. Stejně tak podal vysvětlení jejich otec, který byl společně s jejich matkou v domě. Ven vyšli poté, co z venku slyšeli křik. Mezi syny docházelo již k verbálním nadávkám, bylo po rvačce. , jméno FO, mu řekl, že ho bratr , jméno FO, napadl, natlačil jej na zeď, kde mu tímto vykloubil prst na ruce. Na které ruce však již nevěděl. Jednalo se o vyústění dlouhodobě špatných rodinných vtahů, které jsou aktuálně řešeny soudní cestou. K věci rovněž podala vysvětlení i , jméno FO, , manželka , Jméno žalovaného, , která se ztotožnila s verzí svého manžela. , Jméno žalobce A, žalovaného provokoval, strkal do něho a chtěl se rvát, což žalovaný odmítal a jeho pobídky k tomu neakceptoval. , jméno FO, toho , Jméno žalobce A, začal na ni slovně útočit, vulgárně jí nadával a na výzvy, ať je nechá být, že si jej také nevšímají, reagoval slovy, že mu to tam patří a že je odtamtud dostane. Poté šel proti ní s dřevěnou latí, čemuž její manžel chtěl zabránit, proto mu lať vytrhl a zahodil. V ten okamžik , Jméno žalobce A, jejího manžela chytl a chtěl se prát. Ten však odolával a snažil se odejít pryč. Nicméně byl natlačen na garáž a , Jméno žalobce A, mu chtěl dát ránu pěstí, které se její manžel vyhnul a ten se trefil do zdi garáže. , jméno FO, , Jméno žalobce A, poté odstrčil a řekl mu, ať jde pryč. V ten moment začal , Jméno žalobce A, říkat a křičet, že mu manžel poranil palec u ruky a že mu vše zaplatí. Řekl jim, že jde zavolat policii. Poté šel ke svému auto a s údajně zlomeným palcem začal měnit kolo. Proto jmenovaná odešla domů pro mobilní telefon a začala si jej natáčet, avšak kolo měl již přezuté. Když si toho , Jméno žalobce A, všiml, vytrhl jí telefon z ruky a hodil jej na zem, čímž došlo k jeho poškození. Poté šla domů zavolat policii, jelikož , Jméno žalobce A, to neučinil. Než policie přijela, došlo mezitím k další rozepři mezi ní a , Jméno žalobce A, ve sklepě, kde tento neměl dle jejího názoru, co dělat. Začali se dohadovat, , Jméno žalobce A, ji strkal na dveře, přičemž v tom přišel její manžel a stoupl si mezi ně. , Jméno žalobce A, ho začal chytat za mikinu a tlačil jej do sklepa. V tom okamžiku přiběhl i , Jméno žalobce A, starší a dával jejímu manželovi rány do zad. Má za to, že celý incident byl uměle vyvolán z důvodu navrácení daru.

19. Z oznámení o přestupku ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že bylo podáno oznámení přestupku na , Jméno žalobce A, , konkrétně přestupku proti občanskému soužití a přestupku proti majetku, kterého se měl dopustit dne , datum, okolo , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. vůči , jméno FO, , která si jej po předchozí rozepři natáčela na mobilní telefon. Jmenovaný ji měl údajně silně držet, poté jí vytrhnout mobilní telefon z ruky a hodit jej na zem a tím poškodit. Ve věci se jedná o dlouhodobější rodinné majetkové spory, kdy v jejich souvislosti je prováděno šetření k opakovaným událostem, které jsou nahlašovány všemi účastníky sporu.

20. Z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že řízení zahájené z moci úřední se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku proti občanskému soužití a proti majetku, kterých se dne , datum, v čase okolo , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. měl dopustit podezřelý , Jméno žalobce A, (bratr žalovaného) vůči , jméno FO, (manželce žalovaného), když jí měl silně držet a poté jí vytrhnout mobilní telefon z ruky a hodit jej na zem a tím jej poškodit, bylo zastaveno, neboť spáchání skutků, o nichž se vedlo řízení, nebylo obviněnému prokázáno.

21. Z úředního záznamu ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. soud zjistil, že byla vyslána policejní hlídka na adresu , adresa, , kde mělo dojít k fyzickému napadení mezi bratry, přičemž oznamovatelkou a poškozenou byla , jméno FO, , jelikož , Jméno žalobce A, (bratr jejího manžela), ji měl pevně chytit a následně vytrhnout mobilní telefon z ruky a rozbít ho o zem, jelikož jmenovaná si jej natáčela poté, co měl utrpět zranění při předchozím napadení na prstu ruky a přesto na svém vozidle provádět nějaké opravy. Ta vytěžila , jméno FO, , , Jméno žalobce A, , , Jméno žalobce B, a , Jméno žalovaného, , kteří incident popsali tak, jak jej vnímali, přičemž jsou zde značné rozpory a několik verzí. Nicméně se všichni shodli na tom, že mezi nimi, tj. bratry , Jméno žalobce A, a , Jméno žalovaného, s manželkou a , Jméno žalovaného, s manželkou a jeho rodiči jsou dlouhodobé spory.

22. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že byla , Jméno žalobce A, (bratru žalovaného) určena lhůta k podání souhlasu se zahájením přestupku proti občanskému soužití, který lze zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku.

23. Z oznámení o přestupku ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (v protokole o ú. j. je nesprávně uvedeno-, Anonymizováno, ) soud zjistil, že bylo podáno oznámení přestupku na , Jméno žalovaného, , konkrétně přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit dne , datum, okolo , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. vůči , Jméno žalobce A, , kterého měl fyzicky napadnout, přičemž , Jméno žalobce A, měl utrpět zraněná na své levé ruce - ukazovák, kdy tento vyhledal lékařské vyšetření v , podezřelý výraz, v , adresa, .

24. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že věc – přestupek, který měl být spáchán podezřelým , Jméno žalovaného, dne , datum, tím, že měl , Jméno žalobce A, chytit za bundu a v důsledku toho měl narazit na zeď a utrpět zranění na levé horní končetině – pohmoždění levého ramene a podvrtnutí 2. prstu levé horní končetiny se odkládá, neboť nebyl dán souhlas osoby přímo postižené přestupkem, který lze projednat pouze s jejím souhlasem k zahájení řízení.

25. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. – , adresa, -, Anonymizováno, soud zjistil, že manželka žalovaného , jméno FO, podala vysvětlení k objasnění skutečností ze dne , datum, kolem , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., kdy mělo dojít k incidentu jejího manžela s jeho otcem, když manžel měnil jistič v hodinách v rozvodové skříni. Jelikož slyšela křik, vyšla ven, kde viděla právě jmenované. Tchán manželovi nadával, a to i vulgárně („blbečku, kreténe“), několikrát zopakoval, že mu dá pěstí a rovněž do manžela strkal. Vše vyvrcholilo pěstí, kterou dal tchán jejímu manželovi do obličeje. Ten na to reagoval odchodem domů.

26. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jmenovaný celoročně bydlí cca 10 metrů od domu, kde bydlí účastníci, které zná celoživotně. Tudíž má přehled, co se děje v okolí tohoto domu, v podstatě vše vidí a slyší. K soužití přítomných účastníků zprvu nevěděl, co uvést, proto byl doslovně konfrontován se svým prohlášením, které měl podepsat , datum, . Podepsal jej svobodně, nikdo ho k tomu nenutil. Sepisoval ho u advokáta, avšak již neví kde. K tomu opět nevěděl, co má říci. Pouze konstatoval, že co bylo čteno, je hrozné a rodiče (žalobci) si to nezaslouží. Poté uvedl, že v domě není pořád, tudíž k četnosti takového chování může říci, že nebylo každodenní, ale občasné, co si tak vybavuje. Ve svém domě bývá zejména na noc a přes noc, jinak přes den pobývá ve vesnici či mimo. Nikdy neviděl, že by v rámci těchto hádek mělo dojít k fyzickému napadení. Šlo pouze o slovní napadání, výměnu názorů. Avšak jednalo se o velmi nepříjemné napadání, jak ostatně líčil v prohlášení, a sám by si toto ke svým rodičům nikdy nedovolil. Slyšel, jak žalovaný v několika případech na svého otce křičel, že je „čůrák“ a na svoji matku pak že je „píča“ a „zkurvená , adresa, “. Přítomna těmto incidentům měla být i manželka žalovaného spolu s jejich miminkem, které měla na ruce. Vztah žalobců k manželce žalovaného nebyl dobrý, což dovozuje z toho, že se nesnášeli. Žalobci na manželku žalovaného spíš sprostí nebyli, bylo to naopak, tedy manželka žalovaného na ně. V jakém časovém období k tomuto docházelo si již nebyl schopen vybavit, ale mělo to být někdy v létě. Nejprve uvedl, že při těchto incidentech padaly i narážky včetně nadávek i na další osoby, myšleno na žalovaného, avšak poté znejistěl, odkázal se na to, že si to musel srovnat v hlavě, jelikož je poprvé u soudu a uvedl, že tomu tak nebylo. Od jakého okamžiku začalo docházet k těmto sporům mezi účastníky si již přesně nevybavil. Žalovaný s manželkou nejprve dům rekonstruovali, avšak již neví, jak dlouho a poté se nastěhovali. Bylo to asi v roce 2020 nebo v roce 2021.

27. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že ve vztahu k účastníkům nemá žádný vztah. Bydlí v domě , právnická osoba, již cca 19 let, cca asi 100 metrů od domů účastníků, tudíž má přehled, co se kde děje. Mají i společné ploty. Dům, ve kterém bydlí, vlastní jeho švagr. K soužití účastníků neměl moc co říci. Avšak tím, že má dům na kopci, slyší vše, co se děje okolo, jelikož to rezonuje. Jeden den, kdy seděl na dvorku, zaslechl ostrá slova mezi účastníky. Proto se asi týden na to ptal pana , jméno FO, staršího, co se stalo, načež mu odpověděl, že se jeho syn nastěhoval do domu a mají mezi sebou nějaké spory. Neví, o jaký spor mělo jít. Žalovaný dům rekonstruoval, zejména si všiml toho, že dělal novou střechu. V jedno období, cca asi po dobu půl roku mezi nimi docházelo k pravidelným a častým hádkám, což zaznamenal i přesto, že v domě není neustále. Většinou k nim docházelo někdy odpoledne a někdy i večer. Kdy k hádkám docházelo uvedl, že o víkendech v domě moc nebývá, ale zase vše věděl od švagra, který tam po dobu, co on sám tam není, bývá. V jakém období to bylo, to si nevybavuje. Bylo to ale v letním období, jelikož přes zimu většinou člověk nebývá venku na dvorku. Mezi účastníky padala ostrá slova, slova o různých přirozeních. Žalovaný měl svoji matku označit za „píču“. Manželku žalovaného nezná. Proto neví, zda docházelo k hádkám mezi žalobci a ní. Vždy slyšel pana žalovaného, jak křičí na žalobce, avšak kdo si začal, neví. Celé si to pamatuje zejména kvůli tomu, že se jedná o sousedy, jinak by to již dávno vypustil. K těmto incidentům dříve nedocházelo, jde o dobu zhruba předloni. Předtím za žalobci žalovaný jezdil a byl klid. O ničem neví.

28. Z výslechu svědka , Jméno žalobce A, soud zjistil, že jmenovaný je bratrem žalovaného a žalobci jsou jeho rodiče. Žije u svých rodičů s tím, že pracuje jako , Anonymizováno, na , Anonymizováno, a střídají se mu turnusy tři týdny doma a tři týdny v práci. Chování žalovaného vůči rodičům se změnilo zhruba okolo roku 2020, neví, kdy přesně. Má za to, že to bylo v době, kdy začal chodit s jeho současnou ženou. Nepamatuje si data ani dobu. Neví, zda to bylo v roce 2020 nebo 2021. Ze strany žalovaného se jedná o neúctu k rodičům, je vůči nim vulgární. Ku příkladu byl přítomen situacím, kdy se otec na něco zeptal bratra a on mu na to odvětil „co je ti potom ty zmrde“ nebo s rodiči seděl na terase, zeptal se bratra, co dělá a on odpověděl „co se staráš ty čůráku“. K tomuto nedocházelo vždy, kdy se s bratrem u rodičů potkali, bylo to nárazové. Poté se to však začalo stupňovat. Dohadovali se, došlo i k fyzickému kontaktu, kdy bratr strčil do otce. Rodiče se schovávali i za domem. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, na oslavě matčiných narozenin se otec s bratrem popral, přičemž hádku vyprovokoval bratr. Nakonec došlo i k události dne , datum, . Tomu předcházelo, že šel rodičům pro uhlí a když se s ním vracel, slyšel, že se bratr s rodiči hádají a používají různé nadávky. Bratr označoval matku jako „zkurvená , adresa, “, otce pak jako „čůrák“ či „mrzák“. K nadávkám se přidala i jeho manželka paní , jméno FO, , která matce i říkala, jak se může starat o takového mrzáka a říkala jí, „ať táhne do , Anonymizováno, , svině“. Dále zazněly jak od bratra, tak švagrové nadávky jako „krávo, blbá , Anonymizováno, , chcípni“, a to směrem k rodičům a ze strany bratra i vůči němu. Bratr rovněž matce řekl, jak může takhle žít s mrzákem, kterého nechává tahat uhlí, zřejmě schválně, aby dřív chcípl. Když sám parkoval na nádvoří před domem rodičů, bratr na něj zavolal policii, aby odjel s autem z pozemku. Manželka žalovaného u všech incidentů přítomna nebyla. Sám s ní nikdy neměl žádný konflikt. S žalovaným měl dobré vztahy. Nikdo ho v minulosti nežádal o zapůjčení peněz. Nepamatuje si, jaké zaměstnání měl jeho bratr, jen ví, že pracoval na turnusy. Jaká je hlavní příčina rozporů mezi žalovaným a rodiči, neví. Myslí si však, že se jedná o majetkové otázky. On sám se snažil rodiče vždy bránit.

29. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jmenovaná je manželkou žalovaného a žalobci jsou rodiče žalovaného. , jméno FO, se nastěhovali v srpnu 2020, dva roky prováděly rekonstrukci domu. Konkrétně pořídili novou střešní krytinu, zabudovaly se nové vchodové dveře, nová okna, proběhla kompletní rozsáhlá rekonstrukce vnitřku. Vše financovali ze svých příjmů, respektive příjmů ze společného jmění manželů. Zpočátku byly vztahy se žalobci dobré, avšak vše začalo opadat v době, kdy bratr manžela chtěl po jejím manželovi, aby si vzal velký úvěr kvůli splacení jeho dluhů. To však manžel odmítl kvůli rekonstrukci a výdajům spojených s rodinou (mají děti). Poté jej bratr manžela takto žádal ještě asi třikrát, ale manžel mu nikdy žádné peníze nepůjčil. Rodiče manžela mu takové jednání začali vyčítat, stejně tak, že si vzal „pěknou svini“. Po nastěhování manžel nebýval od pondělí do pátku doma, jelikož byl pracovně na cestách. Když tam byla sama, rodina manžela jí začala dělat naschvály, například bratr manžela jí blokoval svým autem výjezd a vjezd pro její auto. Proto si pronajali pozemek vedle příjezdové cesty, avšak jej nemohli užívat, neboť žalobce spolu s panem , jméno FO, dali na tento pozemek plechy, aby se tam nedalo vjet. Poté žalobci chodívali okolo jejich domu, fotili si ho a dívali se dovnitř. Nebo když přijela k domu a vystoupila z auta, žalobce na ni pokřikoval „ty svině jedna zasraná, táhni odsud do , Anonymizováno, “. Také tchán vždy v pátek, když se manžel vrátil z práce, tak si na něho počkal a začal mu říkat, kolikrát opustila dům a že určitě musí mít jiného chlapa. , jméno FO, ji vždy vyslechl a poté rodiče prosil, aby ji nechali být, že si jich také nevšímá. V takovémto duchu se to neslo od počátku, co se nastěhovali. Vše vyvrcholilo událostí v listopadu 2021. Když jí žalobci nadávali, nenechávala si to líbit a rovněž na ně slovně útočila vulgarismy. Žalobkyni řekla „ať táhne do , Anonymizováno, “, jelikož jí říkali, ať táhne do , Anonymizováno, anebo žalobci nadávala, že je „čůrák“, jelikož ji označoval za „děvku“. , jméno FO, si nikdy ke svým rodičům ani bratrovi nevhodně nechoval. Nejvíce nadávek však padlo mezi ní a bratrem žalovaného, který vše inicioval. V červnu 2022 se s manželem odstěhovali, neboť tyto incidenty měly dopad i na jejich starší dceru, které se zhoršil nejen prospěch, ale i psychický stav.

30. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že tento se ztotožnil s řečeným jeho manželkou. Rodiče měli k domu předkupní právo, jelikož dům byl ve vlastnictví obce a rodiče v něm bydleli. Respektive na tu druhou půlku domu, kde bydlel někdo jiný. On za ně zaplatil právě kupní cenu, jak za ten podíl, tak i všechny pozemky, co k tomu patřily. To se stalo ještě předtím, než se s manželkou oženil. Dům začali rekonstruovat, avšak tehdy manželka přišla s tím, že dům není napsaný na žalovaného a nechce tak do toho dávat žádné peníze. Bylo to v době, kdy nebyli svoji. Poté se dělal přepis, matka trvala na darovací smlouvě, kterou připravila jeho manželka. Jiná listina neexistuje. Pokud si dobře vzpomíná, tak s vkladovým řízením nebyly žádné potíže. V té době byly jejich vztahy dobré, poté začaly chladnout. Následně jeho rodiče spolu s bratrem začali manželku urážet. Otec na něho vždy v pátek čekal, a již z okna mu hlásil, co manželka dělala, jak se chovala. On na to reagoval tím, ať je nechají být. S manželkou si o všem říkali. Vůči rodičům či bratrovi nikdy nepoužíval žádné vulgarismy a neurážel je. Co tu vypověděli svědci a jeho bratr, není pravdou. Má za to, že problémy vznikly kvůli tomu, že nepůjčil bratrovi peníze a nevzal si úvěr. Bratr má u rodičů trvalý pobyt, avšak fyzicky bydlí ve svém nezkolaudovaném domě, který se nachází ve středu obce , adresa, .

31. Výkazy žalovaného za měsíce říjen, listopad a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a doklady potvrzené zaměstnavatelem žalovaného potvrzují žalovaného stran jeho pracovního vytížení v tam uvedených dnech.

32. Soud zamítl provedení listinných důkazů předložených žalobci s podáním ze dne 28. 1. 2024 a dále předložených dne , Datum narození advokáta B, a pro věc nerelevantními, jelikož se váží k tvrzením uplatněným v rámci změny žaloby.

33. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci mají mezi sebou rodinné vazby. Žalobci jsou rodiče žalovaného, kteří žili v jednom z dvojdomku v obci , adresa, . Tento dvojdomek (tj. oba domy) byl v jejich vlastnictví. Obývali a doposud obývají dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, ve kterém současně žijí s jejich druhým synem , jméno FO, . Žalobci projevili vůli darovat „polovinu“ tohoto dvojdomku žalovanému, konkrétně stavbu č.p. , Anonymizováno, (dům), který je postaven na pozemku St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) spolu s parcelou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 (zahrada), to vše v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obci , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, u , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Za tímto účelem strany sepsaly písemné ujednání ze dne , datum, , kdy žalobci projevili vůli bezplatně převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem a žalovaný jej přijal. Následně byl proveden vklad do katastru nemovitostí s právními účinky k témuž dni. Nemovitosti nabyl v době, kdy se současnou manželkou nebyli v manželském poměru. Poté žalovaný předmětnou nemovitost začal užívat spolu s jeho manželkou , právnická osoba, . Rovněž započali práce na rozsáhlejší rekonstrukci domu, zejména došlo k výměně střešní krytiny či oken, avšak se rekonstruovaly i vnitřky domu. Vztahy mezi žalobci a žalovaným byly zpočátku dobré, následně však došlo k jejich narušení a soužití rodin se stalo nesnesitelným. K tomuto mělo dojít již v létě , Anonymizováno, , přičemž od té doby se situace jen a jen zhoršovala. Mezi žalobci, žalovaným a jeho manželkou často docházelo ke slovním potyčkám. Stejně tak i mezi žalovaným, jeho manželkou a bratrem žalovaného , jméno FO, . Tito na sebe slovně útočili, uráželi se, používali vulgárních výrazů jako „čůráku“, „mrzáku“, „píčo“, „děvko“ či „zkurvená , Anonymizováno, , táhni zpět do , Anonymizováno, “. To vše vygradovalo incidentem dne 13. 11. 2021, ke kterému byla přivolána Policie, Anonymizováno, ČR, přičemž tento byl řešen jak v přestupkové rovině, tak i rovině trestněprávní, kdy osobou podezřelou byl žalovaný, ale rovněž i , Jméno žalobce A, (bratr žalovaného). Nicméně ani jedno řízení neskončilo rozhodnutím ve věci, tj. nebylo vydáno rozhodnutí o spáchání přestupku ani nedošlo k vydání rozhodnutí v rámci trestního řízení před soudem. Jak vyplynulo z provedených důkazů, policejní orgán neřešil neshody účastníků včetně , Jméno žalobce A, a , jméno FO, ojediněle v inkriminované době. V důsledku této události žalobci přikročili k odvolání daru, což žalovanému písemně oznámili. Ten však na to reagoval kategorickým nesouhlasem a neučinil žádné kroky směřující k navrácení daru.

34. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

35. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

36. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

37. Podle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

38. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

39. Nejprve je třeba uvést, že soudem nebyla připuštěna změna žaloby, jak se domáhali žalobci podáním ze dne 28. 1. 2024, jelikož výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Žalobci se původně domáhali odvolání daru, respektive určovací žaloby – žaloby na určení vlastnického práva k darované věci, kterou byly nemovité věci. Řízení bylo vedeno za účelem zjištění skutkových okolností, které měly vést k vyřešení otázky, zda byly ve věci naplněny podmínky pro odvolání daru, jenž žalovaný nabyl na základě uzavřené darovací smlouvy mezi účastníky. Za tímto účelem bylo prováděno rozsáhlé dokazování, zejména co se týče provedených listinných důkazů a spolu s výslechy svědků a žalovaného, které měly objasnit stěžejní skutkový stav – nevděk obdarovaného vůči dárcům a jím blízké osobě (synovi), respektive zjevné porušení dobrých mravů vůči ní. Následně však žalobci začali rozporovat platnost nabývacího titulu žalovaného k předmětu daru a poukazovali na skutečnosti doprovázející vkladové řízení a domáhali se tak sic určovací žalobou k určení vlastnického práva k nemovitostem, avšak z odlišného záměru (důvodu). Zejména pak zdůrazňovali okolnost, že vlastníkem budovy č.p. , Anonymizováno, byl toliko žalobce (, Jméno žalobce A, ), nikoli oba žalobci s tím, že v darovací smlouvě rovněž vystupovali oba jako manželé, ač měl být na straně dárce toliko žalobce a podepsat ji měl toliko sám. Proto nebyla řádně projevena jeho vůle. Nicméně tak učinili až poté, co se jim dostalo poučení podle § 118b o. s. ř. při jednání ve věci dne , datum, o tom, že rozhodné skutečnosti o věci samé a označení důkazů k jejich prokázání mohou jen do 14 dnů od skončení jednání k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, podání návrhů na provedení důkazů, nebo ke splnění dalších procesních povinností. Podle názoru soudu se žalobci domáhali vydání rozdílného petitu oproti podané žalobě, tj. že vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území v , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, , jsou žalobci jako manželé ve společném jmění manželů. Kdežto vlastníkem stavby č.p. , Anonymizováno, – objekt bydlení, která je postavena na pozemku St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha nádvoří, v katastrálním území v , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obec , adresa, , je žalobce , Jméno žalobce A, , kdy původně mělo být určeno, že vlastníky vymezených nemovitostí jsou žalobci jako manželé ve společném jmění manželů. Soud se neztotožnil s tím, že by nabývací titul, tedy darovací smlouva byla absolutně neplatná z důvodu absence vůle žalobce. Ba naopak z jeho jednání lze bezpochyby dovodit, že v době uzavření darovací smlouvy měl tu vůli převést vlastnické právo k nemovitostem na žalovaného a současně ji i projevil, když darovací smlouvu vlastnoručně podepsal. Nelze dovozovat, že k tomuto nedošlo jen s přihlédnutím k jediné okolnosti, že tak učinil současně s jeho manželkou, které dle jeho tvrzení vlastnické právo v dané době nepříslušelo. Uvedené nemá žádný vliv na jeho samostatně svobodně projevenou vůli, na kterou nutno pohlížet separovaně. Soud v daném případě zohlednil i zásadu hospodárnosti a efektivnosti řízení, jelikož po změněném návrhu by nastala zcela odlišná skutková situace a bylo by třeba provést řadu nových důkazů k jiným skutkovým okolnostem, tj. okolnostem, za kterých došlo k nabytí vlastnického práva žalobce k vymezené nemovité věci, která měla být v katastru nemovitostí vedena ve společném jmění manželů, a u které neměl být v katastru nemovitostí evidován jen jeden z manželů. Proto se soud i nadále zabýval určení vlastnického práva k nemovitým věcem pro účely posouzení okolností k odvolání daru pro nevděk. Jen pro úplnost pak soud uvádí, že se neztotožňuje s názorem zástupce žalobců, že došlo ke splynutí vlastnictví do společného jmění manželů domu č.p. , Anonymizováno, se stavební parcelou , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , neboť bylo zjištěno, že dům č.p. , Anonymizováno, na stavební parcele , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, nabyl do svého výlučného vlastnictví jen žalobce. Z důvodu odlišného vlastnického režimu tak nedošlo ke splynutí stavby s pozemkem dle přechodných ustanovení § 3055 o.z., Anonymizováno, . Jak bylo soudem zjištěno na podkladě darovací smlouvy ze dne 29. 12. 2017, převedli touto smlouvou žalobci na žalovaného coby svého syna bezplatně jejich vlastnické právo k předmětným nemovitostem, přičemž vklad vlastnického práva převedeného uvedenou smlouvou byl povolen s právními účinky k témuž dni (viz výpis z katastru nemovitostí). Mezi účastníky tak byla uzavřena darovací smlouva dle ust. § 2055 a násl. o. z. Dopisem ze dne 7. 12. 2021 označeným jako odstoupení od darovací smlouvy sdělili žalobci žalované, že odstupují od darovací smlouvy ze dne 29. 12. 2017, jejímž předmětem byly nemovitosti a současně tento dar odvolávají. Tento počin zdůvodnili tím, že přibližně od , Anonymizováno, , Anonymizováno, se rapidně zhoršily vztahy žalovaného k žalobcům a stejně tak došlo ke zhoršení vztahu žalovaného s jeho bratrem , Jméno žalobce A, . Ze strany žalovaného dochází k vulgárním ba i fyzickým útokům vůči těmto osobám, které vygradovaly událostí 13. 11. 2021, při níž nejprve došlo žalovaným ke slovnímu napadení rodičů včetně sprostých nadávek a strkání a následně proběhl i fyzický útok žalovaného vůči bratru, který se snažil rodiče bránit. Tomuto žalovaný způsobil zranění, které si vyžádalo jeho pracovní neschopnost od , datum, do , datum, . Žalobci se pak zejména odkázali na zákonné ustanovení § 2072 o. z. Proto žalobci odstoupili od předmětné darovací smlouvy a odvolali dar pro nevděk. Mezi účastníky bylo nesporné, že tato listina byla žalovanému doručena. To ostatně vyplynulo z písemné reakce žalovaného na odstoupení žalobců od darovací smlouvy ze dne 21. 12. 2021, který s obsahem vyslovil nesouhlas s vydáním daru, k čemuž byl žalobci vyzván, jelikož si není vědom toho, že by úmyslně či z hrubé nedbalosti ublížil žalobcům v takové míře, aby porušil dobré mravy.

41. Jelikož se žalobci v tomto řízení domáhali určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, zabýval se soud v souladu s ustanovením § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nejprve otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobců na takovém určení. Soud má za to, že již sám účel předmětnou žalobou sledovaný, tj. zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí, současně implikuje existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, neboť odvolali-li žalobci platně dar, jak tvrdí, pak zápis údajů v katastru nemovitostí o tom, že vlastníkem darovaných předmětných nemovitostí je žalovaný, neodpovídá skutečnosti. Rozsudek určující vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem je tak podkladem pro zápis vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí a lze jej považovat za prostředek k nápravě nesprávně evidovaného stavu v katastru nemovitostí. Soud s ohledem na konstatované v daném případě shledal naléhavý právní zájem žalobců na tom, aby byl uveden do souladu faktický stav se stavem právním.

42. Soud se v posuzovaném případě primárně zaměřil na otázku, zda jsou splněny zákonem vymezené hmotněprávní podmínky stran odvolání daru pro nevděk, jak ostatně vyplynulo z obsahu listiny, kterou mělo k odvolání daru dojít, tudíž zda je podaná žaloba po právu. S ohledem na provedené dokazování, zjištěné skutečnosti a celkové okolnosti případu dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Žalobci řádně naplnili podmínku časového kritéria zakotvenou v ust. § 2075 o. z., tedy že dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dárce může odvolat dar (odstoupit od darovací smlouvy) pro nevděk v případě, že obdarovaný dárci úmyslně či z hrubé nedbalosti ublížil tak, že zjevně porušil dobré mravy. Tak je v ust. § 2072 o. z. definován nevděk. Dle judikatury Ústavního soudu jsou dobré mravy souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (k tomu viz. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97). Z ust. § 2072 o. z. lze dovodit, že odstupuje-li dárce od darovací smlouvy pro nevděk, musí konkretizovat, v čem shledává chování obdarovaného nevděčným, respektive musí zcela konkrétně uvést, jak a čím mu obdarovaný ublížil, aby bylo možné následně provést posouzení takového jednání se zjevným porušením dobrých mravů. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (či členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o zjevné kolizi s dobrými mravy (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2718/2019). Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je totiž jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky odvolání daru (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011).

43. Soud na posuzovaný případ nahlížel optikou kombinace měřítka objektivního závadového jednání žalovaného, tj. zda vykazuje určitou vážnost (zjevné porušení dobrých mravů) a měřítka subjektivního závadového jednání žalovaného, tj. jak bylo ublíženo dárci. Žalobci vylíčili okolnosti, které je k odvolání daru vedly, jak v žalobě, tak v samotném odvolání daru, dá se říci shodně. Upozornili na to, že v době, kdy došlo k darování nemovitostí, chování žalovaného vůči nim bylo zcela korektní a nevykazovalo žádné nevhodné jednání. Situace se však změnila poté, co se žalovaný oženil se svojí současnou manželkou a v srpnu 2020 se společně přestěhovali do darované nemovitosti, neboť žalobci k manželce žalovaného neměli a nemají vřelý vztah, což se bezesporu promítlo i do chování žalovaného vůči nim. Žalovaný spolu s manželkou provedli na darovaném domě rozsáhlé rekonstrukce, do čehož investovali své finance ze společného jmění manželů. Soužití žalobců a žalovaného s rodinou však začalo vyvolávat problémy, neboť domy, ve kterých účastníci žijí spolu bezprostředně sousedí a jedná se tak o dvojdomek, což má dopady i na užívání prostor k nim patřících. , jméno FO, (manželka žalovaného) uvedená tvrzení žalobců o jejich vztazích v rámci své svědecké výpovědi nevyvrátila, ba naopak je utvrdila tím, že bez ostychu a před soudem zcela autenticky uvedla, že mezi ní a žalobci docházelo k častým slovním rozepřím, a především vulgárním nadávkám, které si nenechávala líbit. Proto vůči žalobci užila i slov jako „čůrák“ či vůči žalobkyni „ať táhne do , Anonymizováno, “, nicméně dle jejího tvrzení šlo toliko o obranu, jelikož sami žalobci ji vulgárně označovali jako „děvku“ či ať „táhne zpět do , Anonymizováno, “. Stejně tak uvedla, že k rozepřím docházelo i s bratrem jejího manžela , Jméno žalobce A, , který vše inicioval, což shodně uvedl i žalovaný. K jedné takové události mělo dojít i dne 12. 3. 2022, když tuto oznámila na policii. , Jméno žalobce A, však takové jednání vůči manželce žalovaného popřel. Žalovaný se naopak neztotožnil s tím, že by se vůči žalobcům (rodičům) choval nedůstojně či je častoval vulgárními výrazy tak, jak je jimi i bratrem tvrzeno.

44. Je zcela evidentní, že vztahy mezi účastníky byly již v posuzovanou dobu (a jsou i nadále) velmi špatné a že mezi nimi docházelo k častým sporům, na jejichž příčině se však neshodli. Stejně tak shodně z projevů účastníků i svědků vyplynulo, že tyto vztahy byly narušené i mezi žalovaným, jeho manželkou , jméno FO, a žalobci spolu s jejich synem , Jméno žalobce A, . Žalobci spolu se svědkem , Jméno žalobce A, (jejich synem) důvodem uváděli špatný vliv , jméno FO, (manželky žalovaného) na žalovaného, respektive že jejich vztahy ochladly poté, co se žalovaný se jmenovanou oženil. Naopak žalovaný spolu s jeho manželkou shodně uvedli okolnost, že bratr žalovaného , Jméno žalobce A, jej opakovaně žádal o finanční výpomoc v podobě poskytnutí zápůjčky případně vzetí si úvěru, aby mohl vyřešit své problémy, avšak žalovaný mu ani jednou nevyhověl. Uvedené však , Jméno žalobce A, popřel. Takový přístup však neocenili žalobci, kteří se od té doby začali k žalovanému chovat nehezky a zasahovali jemu a jeho rodině do vzájemného soužití, které jim znepříjemňovali, což vyústilo v to, že se žalovaný s rodinou z dvojdomku v , Anonymizováno, , Anonymizováno, odstěhovali, jelikož jejich neshody vnímaly děti žalovaného a dle tvrzení manželky žalovaného měly dopad na jejich psychický stav. Tyto okolnosti dokreslily celkovou situaci posuzovaného případu a atmosféru, která mezi rodinnými příslušníky panovala a přetrvává doteď. Napjatost rodinných vztahů potvrdili i svědci (, jméno FO, a , jméno FO, ), kteří jsou sousedy účastníků. Oba dva zaznamenali hádky a slovní sváry, ke kterým docházelo mezi účastníky, avšak nebyli již schopni je blíže konkretizovat, respektive časově zařadit, nicméně oba dva uvedli, že se jednalo o letní měsíce. Ani jeden ze svědků takovým jednáním nebyl osobně přítomen, pouze tyto neshody vnímali z doslechové vzdálenosti při pobytu na jejich zahradách, neboť jsou bezprostředními sousedy účastníků řízení. Navíc ani jeden ze svědků nepřetržitě nepobýval doma přes víkendy, jak ostatně vyplynulo z jejich výpovědí, což současně i koliduje s tím, že žalovaný v pracovním týdnu nebýval doma, a tudíž k tvrzeným neshodám mohlo docházet primárně o víkendech včetně pátků, kdy se vracel ze zaměstnání.

45. Žalobci jak v žalobě, tak i v samotném odvolání daru, toliko obecně konstatovali zhoršení jejich vztahu s žalovaným přibližně od srpna , Anonymizováno, , což mělo vygradovat konfliktem dne 13. 11. 2021. Nicméně nikterak blíže jimi tvrzené zhoršení nespecifikovali a nerozvinuli tak, aby bylo možno takové jednání žalovaného vůči nim řádně posoudit. Žalobci zůstali toliko v obecné rovině tvrzení, ze kterého však nejsou patrné žádné zcela konkrétní události, pohnutky, konání či nekonání, kterého by se žalovaný vůči nim dopustil. Stejně tak žalobci konstatovali, že žalovaný vůči nim hrubě a vulgárně choval, vynucoval si různé druhy chování žalobců a členů jejich rodiny s tím, že jeho vulgarita a násilí se zejména vůči žalobci zintenzivnila, přičemž mělo dojít nejen k verbálním, ale i k fyzickým útokům žalovaného na žalobce. Tato tvrzení však opětovně nebyla nijak blíže vylíčena a prokázána. Je s podivem, že k takto žalobci tvrzeným závažným excesům ze strany žalovaného nebyla přivolána ani v jednom případě policie, respektive že již v té době nedošlo z jejich strany k nějakým opatřením a řešení situace či rovnou k přistoupení k právním důsledkům (tj. odvolání daru). Soud tak pro neurčitost, když žalobci neuvedli konkrétní skutečnosti, v nichž spatřují hrubé porušení dobrých mravů žalobcem vůči nim a členovi jeho rodiny, nemohl posoudit intenzitu těchto tvrzených jednání a posunků, k nimiž mělo docházet již od srpna 2020 do listopadu 2021 ze strany žalovaného, stejně tak je nemohl vyhodnotit z hlediska jejich četnosti a rozsahu, a to i s přihlédnutím k motivu žalobců darovat tak hodnotný dar, který bezesporu vyžaduje i vyšší stupeň vděčnosti ze strany obdarovaného, ač dle tvrzení žalovaného za dům č.p. , Anonymizováno, , který zprvu nabyli do svého vlastnického práva jeho rodiče, zaplatil kupní cenu on sám, což nebylo ze strany žalobců nijak rozporováno. Žalobci se primárně odkazovali na události nastalé dne 13. 11. 2021, které vyhrocené rodinné vztahy měly završit a podnítit je k tomu, aby přikročili k projevu vůle dar odvolat. Takové chování se bezesporu příčí dobrým mravům, neboť není v souladu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi rodinnými příslušníky určuje, jaký má být obsah jejich jednání. Ovšem zákonná dikce § 2072 o. z. explicitně vyžaduje zjevný rozpor s dobrými mravy, aby mohlo být uznáno za důvod k vrácení daru.

46. Porušení dobrých mravů vůči třetím osobám, a to osobám obdarovanému blízkým, potažmo osobám dárci blízkým, jak má být správně stanoveno (jedná se o zjevný lapsus calami – chyba v psaní, což mimo jiné dokládá i důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku), se za nevděk považuje jen v případě, že to odůvodňují okolnosti. Uvedené tak nelze považovat za automatické, ba naopak by mělo být aplikováno ve výjimečných případech, a proto je zapotřebí zkoumat, zda okolnosti daného případu daný závěr odůvodňují. Pro výklad odůvodňující okolnosti zůstává rozhodující, jak se závadné chovní obdarovaného namířené vůči osobě dárci blízké skutečně osobně dotýká dárce. Jak bylo řečeno již výše, dne 13. 11. 2021 mělo dojít jak ke slovní, tak následně i fyzické potyčce mezi bratry, tedy žalovaným a jeho bratrem , Jméno žalobce A, (synem žalobců), čímž je naplněna podmínka osoby blízké dárcům (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2023, sp. zn. 33 Odo 134/2003). Žalovaný se tak měl proti svému bratru provinit, což žalobci považují za ublížení jim samotným. Žalovaný měl při jejich incidentu, kdy došlo nejen k verbálním posunkům, ale i k fyzickému kontaktu, při kterém mělo být , Jméno žalobce A, způsobeno zranění na levé ruce jeho ruky (konkrétně ukazováčku), v důsledku kterého byl v pracovní neschopnosti. Uvedené zejména dokládají protokoly o podaných vysvětleních sepsané policejním orgánem včetně předchozích oznámení takového jednání spolu s lékařskými zprávami. Nutno však konstatovat, že jednotlivá vysvětlení (tj. žalovaného a , Jméno žalobce A, ) se značné liší v okolnostech, za kterých mělo k incidentu dojít. Ani jeden z vyslechnutých svědků tomuto incidentu přítomen nebyl.

47. V této souvislosti je zapotřebí poukázat i na rozpor tvrzení žalobců. Tito bezprostředně po incidentu, k němuž došlo dne 13. 11. 2021, v rámci podání vysvětlení shodně uvedli, že sporu mezi žalovaným a jeho bratrem nebyli přítomni od počátku, jelikož byli uvnitř domu, odkud slyšeli křik a dohady, a proto vyšli ven na zahradu, kde byli právě jejich synové. Co se však mezi nimi odehrálo, osobně neviděli. V rámci podané žaloby a odvolání daru však události tohoto dne popsali odlišně tak, že se z nich podává, že tomuto mělo předcházet právě hrubé vulgární slovní napadení ze strany žalovaného, následně i strkání, kterému chtěl právě jejich syn , Jméno žalobce A, zabránit, a proto vystoupil na jejich obranu, avšak žalovaný na něho zaútočil a způsobil mu zranění, které si vyžádalo pracovní neschopnost.

48. V posuzovaném případě nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by žalovaný úmyslně či z hrubé nedbalosti žalobcům ublížil, což by zároveň dosáhlo takové intenzity, aby došlo ke zjevnému porušení dobrých mravů ať již ve vztahu k žalobcům, tak vůči jím osobě blízké, tj. synu , Jméno žalobce A, . Soud zohlednil všechny okolnosti případu tak, jak mu ukládá zákon spolu s konstantní judikaturou. Má za to, že žalovaný se nedopustil takového nevděku a provinění na morální úrovni, aby bylo vyhověno revokaci daru, byť samotní dárci subjektivně jeho jednání osobně jako újmu pociťují (zároveň i tu, která byla způsobena jejich synovi). V řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný úmyslně dopustil nevděčného jednání vůči žalobcům či přistupoval bezohledně k jejich oprávněným zájmům. Žalobci neurčitě vylíčili jednání žalovaného, kterým mělo dojít ke zjevnému porušení dobrých mravů. Jen tak, při současném splnění zákonného předpokladu podle § 2075 o. z. mohou nastat zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárců, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jejich vlastnictví ex nunc, tj. okamžikem, kdy jejich projev vůle došel obdarovanému.

49. Soud se zejména zabýval nejen jednáním obdarovaného, ale i jednáním dárců, potažmo osoby jím blízké, a to i jejich jednání dřívější, neboť dlouhodobost těchto vztahů uvedené vyžaduje. Soud tvrzený nevděk žalovaného nepovažuje ve světle zjištěného za zavrženíhodný. Naopak v tomto shledává vyhrocené rodinné vztahy, ke kterým došlo v důsledku vnitřních neshod účastníků a událostí, které tyto vyvolaly, neztotožněním se žalobců a švagra s osobou manželky žalovaného a rozepřím, k nimiž může v rámci generačního soužití obvykle docházet, když účastníci žijí v rámci dvojdomku, což z podstaty této formy bydlení je patrné, že dochází k intenzivnějším kontaktům jejich obyvatel, častějšímu potkávání se a řešení nastalých situací běžného každodenního fungování. Soud přihlédl k tomu, že mezi účastníky panovaly (v posuzovanou dobu), a i nadále panují neshody, přičemž vzájemné verbální urážky a útoky nejsou v jejich vztahu výjimečné, stejně tak ani ve vztahu k manželce žalovaného či jeho bratrovi. Nicméně nutno konstatovat, že tyto panující neshody a slovní urážky automaticky nepředstavují nevděk, který by žalovaný vyjadřoval (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2838/2017). Soud tak komplexně vyhodnotil závadové chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného odvolacího důvodu, přičemž rozhodujícím kritériem bylo především hledisko objektivní a až poté bylo vzato v potaz hledisko subjektivní. Soud však nemá za to, že tento požadavek byl v posuzovaném případě naplněn, jelikož žalobci se odkazují primárně na jeden nastalý skutek (útok), který byl podrobněji dotvrzen a prokazován, avšak tento nebyl vyhodnocen za tak závažné provinění mající za následek revokaci daru. V chování žalovaného vůči žalobcům, potažmo jejich synovi, zcela absentuje prvek soustavnosti, neboť žalobci jak v samotném úkonu v podobě odvolání daru, tak i v rámci žaloby žádná jiná dílčí jednání nespecifikovali (skutkově je nevymezili) a omezili se toliko na skutek konkrétního nemravného jednání v jednom případě, což nelze mít zato, že závadnost takového chování naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru podle § 2072 o. z. V tomto směru lze odkázat na závěr, ke kterému dospěl Nejvyšší soud stran soustavnosti, tedy že jednotlivá jednání, která lze v souhrnu považovat za hrubé porušení dobrých mravů, je možno prohlásit za soustavné, jestliže jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost, jinými slovy že k nim došlo v krátkém časovém období (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011). Soud zde současně neshledal potřebnou intenzitu, rozsah a dopady takového jednání jak do sféry dárců, tak i jim osobě blízké, které by z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárců) vzbuzovaly pochybnosti o zjevné kolizi s dobrými mravy. V řízení zjištěné chování žalovaného vůči dárcům skutečně nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů ve výše uvedeném smyslu.Anonymizovaný odstavec51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 492 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jím požadovaná odměna podle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalovaného zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

52. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.