25 C 400/2019

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozený Datum narození žalované advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky původně žaloba o zaplacení částky 615 000 Kč s příslušenstvím, nyní žaloba o zaplacení částky 332 900 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, kterého se mu dostalo užíváním nemovitostí, které jsou v jejím výlučném vlastnictví bez právního důvodu v období od , datum, do , datum, a dále v období od , datum, do , datum, . Pokud se jedná o konkrétní specifikaci těchto nemovitostí, jedná se o:- pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m 2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, , Anonymizováno, , postavená na tomto pozemku, zapsáno na , Anonymizováno, č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , přičemž v tomto případě se konkrétně jedná se o nemovitosti, které žalovaný užívá k provozování autoopravny,- pozemek parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m 2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , bydlení, postavená na tomto pozemku,- pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m 2, , Anonymizováno, ,- pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m 2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, postavená na tomto pozemku, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , přičemž v tomto případě se jedná o nemovitosti určené k bydlení, konkrétně se jedná o rodinný dům a pozemky s užíváním rodinného domu související.Svoji žalobu podrobně zdůvodnila tím, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , schválil soud dohodu účastníků o úpravě péče a výživě jejich společných nezletilých dětí pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství ve znění, kdy nezletilou , Anonymizováno, , narozenou , datum, a nezletilého , Anonymizováno, , narozeného , datum, svěřil do péče žalobkyně s povinností žalovaného platit výživné pro nezletilou , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně a pro nezletilého , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí předně uvedených nemovitostí (dále jen „nemovitostí“, „soudem projednávaných nemovitostí“, případně „nemovité věci“) na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky vkladu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Poté, kdy žalobkyně tyto nemovité věci koupila, se k ní žalovaný nastěhoval a jako manžel je s veškerým příslušenstvím se žalobkyní užíval. Po zániku manželství účastníků rozvodem žalovaný odmítá dům, resp. nemovité věci vyklidit a vyklizené žalobkyni odevzdat a tyto nadále užívá, přestože jeho právo bydlení rozvodem manželství zaniklo ke dni , datum, . Účastníci dne , datum, písemnou formou uzavřeli „nájemní smlouvu na dobu neurčitou na objekt autoopravny na adrese , adresa, “ za podmínek, že nájemník, tj. žalovaný se zavazuje platit nájemné stanovené na 1 (slovy jednu) Kč ročně, a to vždy nejpozději k poslednímu dni v roce na rok následný. Nájemník, tj. žalovaný se zavazuje uhradit všechny platby s provozem objektu s autoopravnou spojené, tj. voda, elektřina, plyn a pojištění objektu (jejímž oferentem byl žalovaný), avšak žalobkyně tvrdí, že nájemní smlouva je absolutně neplatná. Z jejího obsahu nevyplývá, zda byla účastníky uzavřena podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) nebo podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Každopádně, ať už šlo o obecný nájem věci podle § 663 a násl. obč. zák. nebo o nájem nebytových prostor podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 522/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 522/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje zákon č. 124/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor (§ 3), předmětná nájemní smlouva nemá veškeré podstatné náležitosti jakékoliv nájemní smlouvy. Žalobkyně proto tvrdí, že tato nájemní smlouva je neplatná, a to absolutně, a žalovaný, který autoopravnu provozuje vždy toliko na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba bez č. p. (, Anonymizováno, ) v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , postavená na tomto pozemku, tyto nemovitosti užívá od počátku bez právního důvodu (§ 37, § 39 obč. zák.). Pro doplnění žalobkyně uvádí, že uvedené se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od , datum, , přičemž vznik nájmu a s tím související otázky (platnost nájemní smlouvy) budou posuzovány podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor a podle obč. zák. Žalovaný, kterému právo bydlení v nemovitostech žalobkyně zaniklo rozvodem, je srozuměn s tím, že žalobkyně proti žalovanému podala žalobu na vystěhování (vyklizení) z domu jednoho z rozvedených manželů s nedostatkem společného nebo stejného práva, kdy věc je vedena pod sp. zn. , spisová značka, , a řízení o této věci bylo zahájeno dne , datum, . Žalobkyně vychází ze skutečnosti, že od data právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, která nastala ke dni , datum, , jsou žalobou projednávané nemovitosti žalobkyně žalovaným užívané bez právního důvodu. Žalobkyně se z nich odstěhovala již v únoru r. , Anonymizováno, , aniž by byla uzavřena nájemní smlouva, a aniž by žalobkyni za užívání těchto nemovitostí žalovaný něco platil. Žalobkyně má za to, že žalovanému, který užívá její nemovitosti i poté, kdy mu právo bydlení zaniklo rozvodem, vzniká na její úkor bezdůvodné obohacení, které je žalovaný jí povinen ve formě peněžité náhrady vydat, a to ve výši obvyklé ceny. Žalobkyně uplatnila již před podáním této žaloby nárok na vydání bezdůvodného obohacení proti žalovanému za dobu od , datum, do , datum, (pozn. soudu: za dobu předcházející žalovanému období), tj. za dobu, kdy žalovanému (dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství) zaniklo právo bydlení v nemovitostech žalobkyně. Již od uvedeného data při absenci nájemní smlouvy nebo jiného relevantního titulu užívání, je žalovaný užívá bez právního důvodu a současně od uvedeného dne mu vzniká bezdůvodné obohacení užíváním cizí věci, z které je povinen platit žalobkyni úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým. Řízení o nároku žalobkyně za uvedené období je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, (pozn. soudu: toto řízení je přerušeno).

2. Za období od , datum, do , datum, (pozn. soudu: období uplatněné touto žalobou) žalobkyně původně požadovala bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a za období od , datum, do , datum, (pozn. soudu: období uplatněné touto žalobou) žalobkyně původně požadovala bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , kdy dle jejího názoru nelze pominout, že žalovaný užívá nejen byt v domě žalobkyně, ale i jeho další prostory a pozemky, a že už z toho důvodu nelze odvíjet výši náhrady jen od nájemného z bytu, nýbrž z nájemného za užívání obdobného objektu jako celku, obvyklého v daném čase a místě. Uvedená částka byla v průběhu řízení žalobkyní ponížena (žaloba byla vzata zčásti zpět) z důvodu závěrů vyslovených ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , z oboru ekonomiky, ceny a odhady, odvětví nemovitosti, který výši obvyklého nájemného za obě žalovaná období stanovil v celkové částce , částka, .

3. Řízení o žalobkyní uplatněném nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, (pod touto spisovou značkou). Řízení o uplatněném nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, bylo původně vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Soud tato dvě řízení usnesením ze dne , datum, spojil ke společnému řízení a věc je nadále vedena pod sp. zn. , spisová značka, (tj. touto spisovou značkou).

4. Žalovaný se žalobě bránil tím, že nemovitosti užíval, respektive je stále užívá, neboť je přesvědčen o svém vlastnickém právu k nim, neboť tyto nemovitosti společně s žalobkyní nabyli v průběhu manželství do jejich společného jmění (tj. společného jmění manželů) na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, (tj. v době jejich manželství), přičemž se v části podílel na zaplacení kupní ceny těchto nemovitostí (v průběhu soudního řízení tuto část určil částkou , částka, ). Skutečnost, že na kupní smlouvě je uvedena jako kupující pouze žalobkyně dle žalovaného o ničem nevypovídá, neboť podstatné je, že nemovitosti byly zakoupeny v průběhu manželství, když na zaplacení kupní ceny se podíleli oba dva z manželů. Pozn. soudu: žalobkyně v řízení naopak tvrdila, že nemovitosti koupila v průběhu manželství se žalovaným do svého výlučného vlastnictví, což žalovaný mimo jiné od počátku věděl, kdy kupní cena nemovitostí byla zaplacena výhradně z majetku (prostředků) náležejících do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaný v rámci svojí obrany dále odkazoval na § 769 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dle žalovaného uzavřel, že okamžikem zániku práva bydlení v případě rozhodnutí soudu ve smyslu § 769 o. z. je konec lhůty pro vyklizení dle pravomocného rozsudku o vyklizení manžela s právem bydlení. Do této doby by nemělo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť do této doby trvá odvozené právo manžela přesto, že manželství již zaniklo rozvodem. Uzavřel tedy, že žalobkyni nemohl vzniknout nárok z titulu bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání nemovitostí žalovaným, neboť mezi účastníky nikdy nedošlo k dohodě o užívání nemovitostí, resp. právu bydlení a nedošlo ani k vydání pravomocného rozsudku o vyklizení, kdy žalovaný ani nikdy nebyl žalobkyní k vyklizení předmětných nemovitostí vyzván. Pozn. soudu: žalovaným odkazované řízení bylo pravomocně ukončeno na úrovni rozsudku okresního soudu, když odvolací řízení ve vztahu k němu bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání. Výzvy žalobkyně žalovanému směřovaly dle žalovaného vždy a pouze k vydání bezdůvodného obohacení. Dále pak tvrdil, že nemovitosti po období uváděné žalobkyní neužíval, resp. užíval je pouze po dobu do , datum, , kdy však současně uvedl, že nemovitosti nevyklidil, má tam stále své věci, které si občas chodí kontrolovat. Nemovitosti opustil tak, že poté, kdy se mu stal úraz je přestal užívat, ale věci si tam nechal, ponechal si i klíče (jak od nemovitostí určených k bydlení, tak od nemovitostí určených k jeho podnikání), má to tam zamčené. Odůvodnil to svým přesvědčením o svém vlastnickém právu k nim. Dále uvedl, že pokud se jedná o prostory, ve kterých se nachází autoopravna, nájemní smlouva mezi ním a žalobkyní k nim byla uzavřena pouze z důvodu, že to byla podmínka živnostenského úřadu pro možnost provozovat jeho živnost v těchto nemovitostech (prostorách), neboť vlastnické právo k nim dle katastru nemovitostí svědčilo pouze žalobkyni a on, aby si tam mohl zřídit své sídlo, k nim musel mít formálně uzavřen nájemní vztah. Bylo to tedy pouze z důvodu žádosti živnostenského úřadu.

5. Soud v první fázi řízení, s ohledem na shora uvedenou obranu žalovaného, tj., kterou mimo jiné namítal, že žalobou projednávané nemovitosti náleží do společného jmění manželů, posuzoval jako předběžnou otázku vlastnictví k projednávaným nemovitostem, kdy po ukončení této fáze dokazování učinil takový skutkový a právní závěr, že nemovitosti žalobkyně nabyla v průběhu manželství s žalovaným do svého výlučného vlastnictví a je tak jejich výlučnou vlastnicí. Závěr soudu a jeho zdůvodnění v této části řízení (tj. kterou se zabýval předběžnou otázkou ohledně vlastnictví k soudem projednávaným nemovitostem) jsou však v této fázi řízení zcela nadbytečné (proto se jimi soud v rozsudku nezabývá), neboť v průběhu tohoto řízení byla otázka vlastnictví projednávaných nemovitostí pravomocně soudně vyřešena ve prospěch žalobkyně, konkrétně rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve znění doplňujícího usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , kterými byla zamítnuta žaloba žalovaného, kterou se domáhal určení, že žalobou projednávané nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků (manželů), resp. podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy věc posuzující soudy dospěly k takovému skutkovému a právnímu závěru, podle kterého tyto nemovitosti nabyla do svého výlučného vlastnictví v průběhu manželství s žalovaným žalobkyně, a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , a jsou tak v jejím výlučném vlastnictví. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

6. Otázka vlastnictví k projednávaným nemovitostem je tak pravomocně soudně vyřešena.

7. V další části odůvodnění rozsudku se tak soud bude zabývat výhradně oprávněností nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a jeho výše ve vztahu k tomu, zda, jakým způsobem a z jakého důvodu žalovaný užíval nemovitosti po zániku manželství rozvodem ve vztahu k žalobou projednávanému období a ve vztahu ke stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení s ohledem na charakter užívaných věcí a dobu jejich užívání.

8. Za účelem zjištění skutkového stavu věci pro tuto část řízení provedl soud následující důkazy, které hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti.

9. Z obsahu listiny – výpisu z katastru nemovitostí prokazujícímu stav evidovaný k datu , datum, soud zjistil a má za prokázáno, že jako vlastník nemovitostí touto žalobou projednávaných je evidována žalobkyně. Listina: Kupní smlouva ze dne , datum, . Právní účinky vkladu práva ke dni , datum, (č. l. 21-23 spisu).

10. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil a má za prokázáno, že manželství účastníků bylo k návrhu žalobkyně pravomocně rozvedeno dnem , datum, . Odvolací řízení k odvolání žalovaného proti rozsudku o rozvodu manželství bylo dnem , datum, pravomocně zastaveno pro zpětvzetí odvolání žalovaným (č. l. 14-16, 17 spisu).

11. Z obsahu kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , Anonymizováno, a , jméno FO, jako prodávajícími a žalobkyní na straně kupující soud mimo jiné zjistil a má za prokázáno, že touto smlouvou byla projevena vůle kupující, tj. žalobkyně touto kupní smlouvou nabýt do svého vlastnictví soudem projednávané nemovitosti za kupní cenu , částka, . Kupní smlouva obsahuje na její první straně prohlášení, kterém se uvádí: „kupující prohlašuje, že výše uvedené nemovitosti jsou pořízeny výhradně z jejích prostředků (č. l. 18-20 spisu). Pozn. soudu: , jméno FO, základě dalšího dokazování bylo zjištěno, že podpisu této kupní smlouvy byla přítomna jak žalobkyně, tak žalovaný.

12. Z obsahu nájemní smlouvy na dobu neurčitou ze dne , datum, uzavřené žalobkyní na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce soud zjistil, že nájemní poměr byl uzavřen na základě následujících podmínek:- 1. Nájemník se zavazuje platit nájemné stanovené na 1 (slovy jednu) Kč ročně, a to vždy nejpozději k poslednímu dni v roce na rok následný.- 2. Nájemník se zavazuje uhradit všechny platby s provozem objektu s , Anonymizováno, spojené, tj. voda, elektřina, plyn a pojištění objektu (č. l. 24 spisu).

13. Z obsahu listiny – určení ceny nemovitosti ze dne , datum, , právnická osoba, , jméno FO, , , adresa, , IČO , IČO, soud zjistil a má za prokázáno, že žalobkyně při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházela z částky stanovené touto realitní kanceláří, která mimo jiné určila částku obvykle vynakládanou v daném čase a místě za užívání obdobného předmětu nájmu tak, že nájemné nemovitostí žalobkyně, které jsou určené k bydlení (tj. pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m 2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , bydlení, postavená na tomto pozemku, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m 2 zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba) stanovila částkou , částka, měsíčně, a nájemné nemovitostí žalobkyně určených k provozování autoopravny (tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m 2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, , Anonymizováno, , postavená na tomto pozemku, zapsáno na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, ) stanovila částkou , částka, měsíčně (č. l. 25 spisu).

14. Z obsahu výzvy k plnění žalobkyně ze dne , datum, , učiněné prostřednictvím jejího právního zástupce , Jméno advokáta, , adresované žalovanému soud zjistil a má za prokázáno, že s odvoláním na vlastnictví žalobou projednávaných nemovitostí žalobkyní a odmítavý postoj žalovaného po zániku manželství rozvodem opustit dům, resp. žalobou projednávané nemovité věci vyklidit a takto vyklizené odevzdat žalobkyni a jeho setrvání v dalším užívání těchto nemovitostí, přestože právo bydlení rozvodem manželství zaniklo dnem , datum, , žalobkyně žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá „částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, a to za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (č. l. 26, 27 spisu). Z podacího arch vyplývá, že uvedená písemnost byla podána k přepravě na poštu dne , datum, (č. l. 28 spisu).

15. Žalovaný ve své výpovědi učiněné před soudem dne , datum, , v části vztahující se k režimu užívání soudem projednávaných nemovitostí vypověděl, že pokud se týká nemovitostí v části bydlení, tam má žalobkyně neustálý přístup. , jméno FO, odtamtud odešel před , datum, po jeho napadení. Napaden byl , datum, a již před tímto datem bydlel u své bývalé manželky. Pokud se týká podnikatelských prostor, ty nevyklízel, protože nebyl schopen cokoliv dělat. Konkrétně v období od , datum, do , datum, (pozn. soudu: v žalovaném období) podnikatelské prostory vyklizeny určitě nebyly a nejsou vyklizeny dosud. Má své věci k podnikání. Má to tam uzamčené. , adresa, má on. Pokud se týká nějakých výzev, je si vědom, že od soud mu něco přišlo. Nepamatuje si, jestli se to týkalo nějakého vyklizení. Že by mu něco posílala sama žalobkyně, o tom neví. , jméno FO, otázku, zda jakýmkoliv způsobem oznámil žalobkyni, že jí obytnou část předmětných nemovitostí vrací, odevzdává, případně jí oznámil nebo vyzval k tomu, ať si je převezme vypověděl, že k ničemu takovému z jeho strany nedošlo. , jméno FO, další otázku, v jakém časovém horizontu je schopen nyní „podnikatelské“ prostory vyklidit a předat od nich žalobkyni klíče, když mu je z průběhu soudního řízení zcela zřejmá vůle žalobkyně na jejich vyklizení, vypověděl, že s ohledem na to, že „je vlastníkem této , Anonymizováno, “, nemá v úmyslu něco vyklízet. K uzavřené nájemní smlouvě ve vztahu k podnikatelským prostorám vypověděl, že tato smlouva byla sepsána pouze na základě požadavku živnostenského úřadu s tím, že žalovanému tam přímo řekli, co má konkrétně obsahovat, např. že tam musí být uvedena adresa, stanovení ceny nájmu, kdy mu řekli, že cena může být symbolická a pokud jsou manželé, že to může být třeba , částka, . Pokud se týká podpisu kupní smlouvy ze dne , datum, , uvedl, že se s jejím finálním znění seznámil a věděl, že na kupní smlouvě je jako kupující uvedena pouze žalobkyně. Zdůvodnil to tím, že to bylo iniciováno žalobkyní z důvodu, že kdyby se stalo něco s jeho podnikáním, aby o dům nepřišli. Dále to bylo z důvodu, že kdyby se mu něco stalo, aby se o dům nedělily ještě i děti z jeho prvního manželství. Uvedl, že pokud by se stalo něco mezi účastníky, problém by nenastal, neboť dům náležel jim oběma, neboť ho kupovali v manželství. Proto s tím neměl žádný problém. To, že je v kupní smlouvě uvedeno nějaké slovo „výlučně“ (žalovaným míněno prohlášení žalobkyně v kupní smlouvě, že nemovitosti jsou pořízeny výhradně z jejích prostředků) zjistil až v průběhu soudních řízení. On si však toto slovo vykládal tak, že si na dům nebrali žádnou půjčku, žádný úvěr a bylo to výlučně z vlastních zdrojů.

16. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi v části vztahující se k režimu užívání soudem projednávaných nemovitostí v obecné rovině vypověděla, že ona se z nemovitosti odstěhovala již v roce , Anonymizováno, (pozn. soudu: tato skutečnost dále vychází i z obsahu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v , adresa, ve věci nezletilých dětí účastníků ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a obsahu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v , adresa, o rozvodu manželství účastníků ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) a prakticky od této doby se snažila s žalovaným dohodnout na užívání nemovitostí, tj. jak určených k bydlení, tak určených k podnikání žalovaného. Navrhovala mu, aby žalovaný nemovitosti užíval společně s jejich dětmi, což činila z důvodu, aby zajistila dětem azyl s tím, že žalovaný by se o dům staral. Uvedla, že by ho tam klidně nechala podnikat až do důchodu. Reálná situace však byla taková, že žalovaný v domě bydlel, dílnu užíval, přičemž když tam přijela, vysmíval se jí. Byl tam s bývalou manželkou. Věci, které v domě měli, žalovaný s bývalou manželkou prodávali, má o tom i záznam z , Anonymizováno, . Tento stav trval až do doby, kdy podala žalobu na vyklizení nemovitosti. Když žalovaného požádala o klíče od domu, řekl jí, že jí nic nedá. Pokud se týká nájemní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli dne , datum, uvedla, že v době jejího uzavření byla těhotná, nevěnovala tomu zcela pozornost, impuls k jejímu uzavření vzešel od žalovaného, vysvětloval to tím, že se tím vyhnou nějakým komplikacím, že to bude uzavřeno, aby mohla fungovat dílna, protože přicházela různá udání. Smlouva měla být uzavřena pouze ke garáži. Pokud se týká placení nájemného, dříve to nekontrolovala, ale má za to, že teď to žalovaný jistě platí. , jméno FO, to si jistě dává pozor. Pokud se týká podpisu kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou nabyla soudem projednávané nemovitosti, uvedla, že žalovaný s ní byl tehdy na místě přítomen. Že by se tehdy podivoval např. tomu, že smlouvu nepodepisuje také, tak to vůbec ne.

17. Při jednání soudu konaném dne , datum, soud žalovaného v souladu s § 118a o. s. ř. vyzval k tomu, aby konkrétním způsobem specifikoval realizaci opuštění žalobou projednávaných nemovitostí určených k bydlení, ke kterému došlo dle jeho tvrzení dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil tak, že od tohoto data, kdy byl , Anonymizováno, a měl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se kterým dlouhodobě „, Anonymizováno, “ tuto nemovitost neužívá vůbec. , jméno FO, otázku soudu, zda tuto skutečnost, tj. opuštění nemovitosti žalobkyni oznámil, neodpověděl. , jméno FO, otázku soudu, zda v této souvislosti vrátil žalobkyni klíče od nemovitosti odpověděl, že klíče má u sebe, chodí mu tam pošta.

18. Při jednání konaném téhož dne na otázku soudu, aby žalobkyně soudu sdělila, zda a jakým způsobem vyzývala žalovaného k opuštění soudem projednávaných nemovitostí určených k bydlení, žalovaná odkázala na svoje dřívější vyjádření učiněné před soudem, že emailovou komunikaci, kterou žalovaného žádala o vyklizení nemovitosti nedohledala, kdy odkázala na žalobu na vyklizení nemovitosti, která byla žalovanému doručována do jeho vlastních rukou.

19. Z obsahu spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil a má za prokázáno, že ke zdejšímu soudu byla dne , datum, doručena žaloba žalobkyně na vystěhování (vyklizení) z domu jednoho z rozvedených manželů s nedostatkem (absencí) společného nebo stejného práva, obsahem které je (mimo jiné) žalobní tvrzení žalobkyně, že poté, kdy na základě kupní smlouvy ze dne , datum, koupila žalobou projednávané nemovitosti, se žalovaný do uvedeného domu nastěhoval a jako manžel ho s veškerým příslušenstvím užíval. Po zániku manželství rozvodem žalovaný odmítá dům, resp. nemovité věci vyklidit a vyklizené jí odevzdat a tyto nadále užívá. Žaloba byla žalovanému doručena do jeho vlastních rukou dne , datum, na adresu , adresa, (pozn. soudu: místo, kde se nachází žalobou projednávané nemovitosti). Pozn. soudu: nejpozději dne , datum, se tedy žalovaný dozvěděl o tom, že žalobkyně se dožaduje jeho vystěhování z žalobou projednávaných nemovitostí. Soud dále uvádí, že žalobkyně ve svém žalobním tvrzení ve vztahu k žalobě na vyklizení nemovitostí uvádí, že žalobu podává z důvodu, že žalovaný odmítá dům, resp. nemovité věci vyklidit a vyklizené jí předat (což je zcela logické, neboť žaloba je posledním řešením v situaci, kdy nedojde k dohodě mezi účastníky nebo k dobrovolnému splnění určité povinnosti). Z toho, že žalobkyně podala tuto žalobu (, datum, ) a z obsahu tvrzení v této žalobě obsaženého, soud uvěřil i jejímu zcela logickému tvrzení, uváděnému v řízení o vydání bezdůvodného obohacení, že žalovaného k vystěhování nemovitostí v době po rozvodu manželství a v době předcházející období, za které požaduje vydání bezdůvodné obohacení (v daném případě před datem , datum, ) vyzývala, když pouze nedohledala emailovou korespondenci, která by se k těmto výzvám vztahovala.

20. Z obsahu znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , z oboru ekonomika, ceny a odhady, odvětví nemovitosti č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , včetně jeho doplnění ze dne , datum, a ústního doplnění formou provedeného výslechu znalce, učiněného vůči soudu při jednání konaném dne , datum, znalec stanovil cenu obvyklého nájemného za užívání žalobou projednávaných nemovitostí při zohlednění účelu jejich využití tak, že tato výše byla stanovena částkou , částka, pro období od , datum, do , datum, a částkou , částka, pro období od , datum, do , datum, (č. l. 281 a následující spisu). Pozn. soudu: , jméno FO, základě výsledků znaleckého posudku vzala žalobkyně žalobu zpět co do části přesahující výši bezdůvodného obohacení stanovenou znaleckým posudkem, na což soud reagoval zastavením řízení co do části , částka, . Co do uvedené části je řízení pravomocně zastaveno.Anonymizovaný odstavec22. Právní posouzení věci:

23. Podle § 769 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně. Komentované pravidlo upravuje situaci, která existuje v případě, když manželé v době trvání manželství neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, ani stejné, ani společné právo, bez ohledu na to, zda věcněprávní nebo závazkové, tj. v případě, kdy jeden manžel měl, pokud jde o bydlení, právo silnější než jeho manžel. Samozřejmým předpokladem použití zdejšího ustanovení je, že bývalí manželé (nebo manželé uvažující o rozvodu podle § 757) nejsou schopni se dohodnout o právu bydlet, resp. o právu bydlení pro toho manžela, který má v domě nebo v bytě (na rozdíl od druhého manžela) pouze právo bydlet, popř. jiné právo, které je svou povahou slabší než právo druhého manžela. V takovém případě může manžel, kterému k domu nebo bytu svědčí vlastnické nebo jiné věcné právo, anebo výhradní právo nájemní nebo jiné výhradní závazkové právo, žádat, aby soud rozhodl o povinnosti druhého (bývalého) manžela se z domu nebo bytu vystěhovat, neboť jeho manžel bydlí po rozvodu bez právního důvodu (kterým bylo dříve manželství, resp. sňatek).

24. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného a účinného ke dni uzavření nájemní smlouvy účastníků ze dne , datum, (dále jen „obč. zák.“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky.

25. Podle § 37 odst. 1 téhož obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Podle odst. 2 téhož ustanovení právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. Podle odst. 3 téhož ustanovení právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný. Projevovaná vůle je vadná, není-li myšlena vážně (opravdově). Jednající záměrně vytváří mezi svojí pravou vůlí a projevem vzájemný nesoulad. Tradičně se mezi případy poruchy ve vážnosti projevu vůle řadí – vnitřní výhrada, předstírané právní jednání (simulace) a právní jednání učiněné v žertu (včetně podobných případů). Řešení těchto případů není jednotné, nutno mezi nimi rozlišovat, i když ve všech případech lze hovořit o vědomé vadě vážnosti vůle (oproti tomu jako nevědomé vady vůle se označují případy, kdy jednající neví o neshodě vůle a jejího vnějšího projevu). O předstírané právní jednání (simulované, na oko) jde, když projev vůle má působit jako vážný, ale jednající ve skutečnosti žádný projev vůle učinit nechce. Tím se simulace liší od jednání s vnitřní výhradou, při kterém jednající právně jednat chce. Simulace může být jednostranná nebo společná.

26. Podle § 39 téhož obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

27. Podle § 40 odst. 1 téhož obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.

28. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, platného a účinného ke dni uzavření nájemní smlouvy účastníků ze dne , datum, pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen "nájemce") smlouvou o nájmu (dále jen "smlouva"). Podle odst. 2 téhož ustanovení nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Podle odst. 3 téhož ustanovení smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Podle odst. 4 téhož ustanovení, pokud smlouva neobsahuje náležitosti podle odstavce 3, je neplatná.

29. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platného a účinného v době vzniku bezdůvodného obohacení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.31. , jméno FO, základě zjištěného skutkového stavu věci po následné aplikaci právní normy, resp. právních norem na shora uvedený skutkový stav dopadajících dospěl soud k takovému závěru, podle kterého má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo tím, že užíval nemovitosti, které má žalobkyně ve svém výlučném vlastnictví bez právního důvodu, a to v období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, , neboť žalovaný tyto nemovitosti po takto vymezené období užíval (přes výslovný nesouhlas žalobkyně) i po rozvodu manželství, kdy však (původním, resp. předchozím) právním důvodem užívání těchto nemovitostí žalovaným bylo právě manželství s žalobkyní, která je jejich výlučnou vlastnicí, resp. sňatek, kdy tento právní důvod rozvodem manželství pominul, resp. odpadl (zde odkaz na komentář k § 769 o. z., podle kterého může manžel, kterému svědčí vlastnické právo k domu nebo bytu žádat, aby soud rozhodl o povinnosti bývalého manžela se z domu nebo bytu vystěhovat, neboť jeho manžel v tomto domě nebo bytě bydlí po rozvodu bez právního důvodu, kterým bylo dříve manželství, resp. sňatek. Z uvedeného tedy jinými slovy vyplývá, že rozvodem manželství právní důvod bydlení v domě nebo bytě manžela, kterému toto právo nesvědčí, odpadne).

32. Soud k danému závěru dospěl na základě následujících skutečností: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí žalobou projednávaných nemovitostí, které do svého vlastnictví nabyla v průběhu manželství s žalovaným, na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne , datum, . Manželství účastníků bylo k návrhu žalobkyně pravomocně rozvedeno dnem , datum, . Žalobkyně podala k soudu dne , datum, žalobu na vystěhování (vyklizení) z domu jednoho z rozvedených manželů s nedostatkem (absencí) společného nebo stejného práva, kdy obsahem žaloby je mimo jiné žalobní tvrzení žalobkyně, podle kterého po zániku manželství rozvodem žalovaný odmítá vyklidit dům, resp. nemovité věci, které jsou v jejím výlučném vlastnictví, a které žalovaný jako její manžel s veškerým příslušenstvím užíval, a vyklizené je žalobkyni odevzdat a tyto nadále užívá. Žalovaný se nejpozději dne , datum, , kdy mu byla tato žaloba doručena do jeho vlastních rukou, prokazatelně dozvěděl o tom, že žalobkyně se dožaduje jeho vystěhování z žalobou projednávaných nemovitostí. Ze skutečnosti, že žalobkyně podala dne , datum, žalobu o vyklizení nemovitostí a z obsahu tvrzení v této žalobě obsaženého, soud dále uvěřil i tvrzení žalobkyně, že žalovaného k vystěhování nemovitostí v době po zániku manželství vyzývala i před podáním této žaloby, když však v tomto ohledu se jí pouze nepodařilo dohledat emailovou korespondenci, která by se k těmto výzvám vztahovala. Oproti tomu soud s ohledem na odmítavý postoj žalovaného k vystěhování nemovitostí žalobkyně a jejich řádného předání žalobkyni včetně předání klíčů, aby mohla v plné míře vykonávat svoje vlastnická práv k nim, a který přetrvává i v současné době, neuvěřil jeho tvrzení, že si nepamatuje, že by ho žalobkyně k vystěhování někdy vyzývala, když např. uvedl, že si ani nepamatuje, co bylo obsahem obsílky zasílané soudem (pozn. soudu: jednalo se o žalobu na vyklizení nemovitostí). Pokud se týká prostor (které jsou též ve výlučném vlastnictví žalobkyně), ve kterých žalovaný provozuje autoopravnu a nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, ve vztahu k těmto prostorám, zde je nepochybné, že byla uzavřena v režimu zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, platného a účinného ke dni uzavření nájemní smlouvy účastníků, kdy však s ohledem na znění § 3 odst. 4 tohoto zákona trpí absolutní neplatností, neboť neobsahuje podstatné náležitosti této smlouvy, kdy např. neobsahuje údaj o způsobu platby nájemného, popř. neobsahuje řádné označení předmětu nájmu (zde odkaz na důkaz uvedený v bodě 32 odůvodnění tohoto rozsudku). Podle § 3 odst. 4 tohoto zákona je tedy smlouva za tohoto stavu (kdy neobsahuje podstatné náležitosti uvedené v § 3) neplatná. V daném případě, tj. v případě absolutně neplatné smlouvy, se uplatní i ve vztahu k této části nároku režim bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný užíval a stále užívá tyto prostory autoopravny bez právního důvodu. Soud ve vztahu k této nájemní smlouvě dále uvádí, že s ohledem na (v tomto ohledu) shodné tvrzení účastníků dospěl k závěru, že vůle účastníků ve vztahu k uzavření této smlouvy nebyla dále ani vážná, neboť účelem této smlouvy nebylo uzavřít nájemní poměr za stanovené nájemné, avšak uzavřít jí pouze tzv. „na , Anonymizováno, “ za účelem možnosti žalovaného realizovat svojí podnikatelskou činnost v nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, tehdy jeho manželky (tj. nikoliv za účelem pronajímat určitou věc za stanovené nájemné). V tomto ohledu soud odkazuje na § 37 odst. 1 obč. zák. a soudem vyložený výklad k němu. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , z oboru ekonomika, ceny a odhady, odvětví nemovitosti, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , který znalecký posudek doplnil jeho písemným doplněním ze dne , datum, a ústním podáním, učiněným vůči soudu při jednání konaném dne , datum, , kdy znalec stanovil cenu obvyklého nájemného za užívání žalobou projednávaných nemovitostí při zohlednění účelu jejich využití (tj. v části bydlení a v části realizování podnikatelské činnosti). Výše bezdůvodného obohacení za užívání žalobou projednávaných nemovitostí tak byla stanovena částkou , částka, pro období od , datum, do , datum, a částkou , částka, pro období od , datum, do , datum, . Obě strany se s výsledky znaleckého posudku ohledně výše bezdůvodného obohacení ztotožnily.

33. Z dalších soudem v řízení provedených důkazů, tj. nad rámec v tomto rozsudku vyložených, soud v tomto rozsudku nevychází, neboť nejsou pro posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a jeho výše ve vztahu ke zjištění, zda, jakým způsobem a z jakého důvodu žalovaný užíval nemovitosti po zániku manželství rozvodem a ve vztahu ke stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení s ohledem na charakter užívaných věcí a dobu jejich užívání žalovaným vypovídající, a které směřovali výhradně ke zjištění komu svědčí vlastnické právo k projednávaným nemovitostem, neboť tato předběžná otázka soudu byla v průběhu tohoto soudního řízení meritorně pravomocně soudně vyřešena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve znění doplňujícího usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, ve prospěch žalobkyně, a soud je tímto závěrem ve svém rozsudku plně vázán.

34. Ze všech shora vyložených důvodů proto soud žalobě, ve znění jejího částečného zpětvzetí, ke kterému žalobkyně přistoupila pouze s ohledem na výsledek znaleckého posudku, kterým byla zjištěna odpovídající výše bezdůvodného obohacení, zcela vyhověl.

35. Pokud žalovaný odkazoval na rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v tomto ohledu soud uvádí, že je ve vztahu k projednávané věci (mimo jiné) nepřiléhavý (neodráží týž skutkový stav věci), neboť v tomto rozsudku byl mimo jiné dovozen skutkový závěr o tom, že žalobkyně žalovaného, po kterém s domáhala vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve v užívání nemovitostí v jejím výlučném vlastnictví po rozvodu manželství, nevyzývala tohoto žalovaného k vyklizení uvedených nemovitostí (pozn. soudu: žalovaný tedy neměl vědomí o tom, že nemovitosti užívá v rozporu s vůlí žalobkyně) a vyzvala ho pouze k vydání bezdůvodného obohacení. Za tohoto skutkového závěru pak rozhodující soud žalobu na vydání bezdůvodného obohacení zamítnul, neboť usoudil, že přiznání bezdůvodného obohacení by za tohoto skutkového stavu bylo v rozporu se zásadami slušnosti.

36. V soudem projednávaném případě žalobkyně žádá o vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, , když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se o skutečnosti, že žalobkyně žádá vyklizení těchto nemovitostí dozvěděl nejpozději dne , datum, (což žalobkyně v řízení prokázala žalovaným převzatou žalobou na vyklizení nemovitostí). Součástí žalobního tvrzení žalobkyně ve věci žaloby na vyklizení bylo, že žalobu podává právě z důvodu odmítavého postoje žalovaného její nemovitosti dobrovolně vyklidit a vyklizené je žalobkyni předat. V tomto ohledu soud považuje za zcela věrohodné a přisvědčil tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaného o vyklizení nemovitostí žádala ještě před uplatněním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, potažmo i žaloby na vyklizení nemovitostí, avšak k této skutečnosti se jí nepodařilo dohledat předmětnou emailovou komunikaci. Naopak tvrzení žalovaného o tom, že nevěděl o požadavku žalobkyně na vyklizení nemovitostí, a že byl žalobkyní až vyzván k vydání bezdůvodného obohacení se za stavu věci, kdy např. tvrdil, že si ani nepamatuje, co bylo obsahem zásilky soudu jím převzaté dne , datum, (kterým byla právě žaloba na vyklizení nemovitostí) jeví jako účelové a nevěrohodné. Žalobkyně tedy dle názoru soudu vůči žalovanému zvolila právně předpokládaný (odpovídající) postup, který se nepříčí jak zásadám slušnosti, tak dobrým mravům.

37. Pokud pak žalovaný namítal, že nárok žalobkyně je nutno posoudit ve smyslu korektivu dobrých mravů podle § 3 o. z., neboť žalovaný s ohledem na (jím tvrzené) financování kupní ceny nemovitosti ve výši , částka, se vždy považoval za vlastníka nemovitosti a takto se k ní i choval, se neslučuje s jeho dřívější výpovědí učiněnou před soudem dne , datum, , která je s tímto jeho vyjádřením v přímém rozporu, kdy uváděl, že věděl, co je obsahem kupní smlouvy ze dne , datum, , se kterou se před jejím podpisem seznámil, kdy si byl vědom, že nemovitosti do svého výlučného vlastnictví kupuje pouze žalobkyně, pouze ona je smluvní stranou této kupní smlouvy, kdy proti tomu nebrojil a byl s tím srozuměn, a to jednak z důvodu, že pokud by se stalo něco s jeho podnikáním, byla by tato nemovitost nepostižitelná (dle jeho slov by jim jí nesebrali), a dále pak z důvodu, že pokud by se s ním něco stalo, byly by z případných nároků na nemovitost vyloučeny jeho potomci z prvního manželství. Žalovaný si tedy v době podpisu kupní smlouvy žalobkyní byl dobře vědom toho, jaké právní následky nastanou pro případ, kdy nemovitost nabude do svého výlučného vlastnictví pouze žalobkyně a byl s tím srozuměn, kdy jeho další tvrzení, že si za tohoto stavu současně myslel, že tyto nemovitosti jsou současně nabývány do společného jmění manželů (neboť smlouva byla uzavírána v době manželství s žalobkyní) se soudu jeví jako nevěrohodné a ryze účelové. Soud je tedy přesvědčen, že vůlí žalovaného v době podpisu kupní smlouvy žalobkyní bylo, aby tyto nemovitosti nabyla do svého vlastnictví právě ona.

38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci je nepochybné, že rozhodnutí soudu o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, to vše s přihlédnutím k tomu, kdy znalec v rámci jeho výslechu vypověděl, že oblast, kde se nacházejí soudem projednávané nemovitosti, od kterých se odvíjí výše bezdůvodného obohacení, je v tomto ohledu specifická, kdy obvyklé ceny nájmu, zejména určených k podnikání jsou na velmi nízké úrovni, nesrovnatelné k oblastem nacházejícím např. v Praze apod., když pouze z uvedeného důvodu byla výše bezdůvodného obohacení stanovena v částce podstatně nižší, než byla původní představa žalobkyně. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku v celkové výši , částka, (stanoveného dle sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), z odměny za zastupování ve výši , částka, , přičemž soud vycházel z tarifní hodnoty plnění ve výši , částka, (tj. z tarifní hodnoty plnění, ve které byla žalobkyně dle znaleckého posudku úspěšná), kdy náklady řízení sestávají z částky , částka, za každý z 30 úkonů poskytnuté právní služby: převzetí a příprava věci ve vztahu ke sp. zn. , spisová značka, , převzetí a příprava věci ve vztahu ke sp. zn. , spisová značka, (jež byla následně sloučena s tímto řízením), žaloba ve věci sp. zn. , spisová značka, , žaloba ve věci sp. zn. , spisová značka, (jež byla následně sloučena s tímto řízením), 18 x účast při jednání soudu, a to konkrétně dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, dne , datum, , dne , datum, před OS , adresa, , dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , 8 x podání žalobkyně ve věci samé, konkrétně ze dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z 30 režijních paušálů k 30 úkonům poskytnuté právní služby po , částka, , tedy , částka, podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále z žalobkyní vynaloženého nákladu (zálohy) na znalecký posudek ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, , která je splatná k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pouze pro doplnění soud uvádí, že právní zástupce žalobkyně soudu sdělil a doložil, že rozhodnutím Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne , datum, mu byla zrušena registrace plátce daně z přidané hodnoty.