26 C 85/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neúčinnosti právního jednání vůči žalobkyni

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 22. 6. 2023, kterou , jméno FO, , narozená , datum, , bytem , adresa, , bezúplatně převedla na žalovaného nemovitosti v katastrálním území , adresa, , a to pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, č. e. , Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je vůči žalobkyni právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 76 126,60 Kč. Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec3. Při jednáních, jež se ve věci konala, soud provedl dokazování účastníky označenými listinami a vyslechl svědky (označené žalovaným).

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:Anonymizovaný odstavec6. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 24. 5. 2023, č.j. , spisová značka, , vyplývá, že krajský soud – jako soud odvolací – odmítl odvolání povinného , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, proti usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2023, č.j. , spisová značka, , kterým byla zcela zastavena exekuce vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , k uspokojení pohledávky oprávněné , Jméno žalobkyně, . (žalobkyně), ve výši 23 577 797 Kč s příslušenstvím, proti povinnému, za účasti , jméno FO, , a současně změnil nákladový výrok usnesení okresního soudu potud, že oprávněná je povinna nahradit povinnému náklady řízení ve výši 65 751,40 Kč. Důvodem zastavení exekuce byl fakt, že exekuční titul (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 15. 9. 2022, č.j. , spisová značka, ) nebyl při podání exekučního návrhu vykonatelný, přestože na něm byla vykonatelnost formálně vyznačena. Povinnost k náhradě nákladů řízení uložil odvolací soud žalobkyni (oprávněné), jelikož dovodil, že procesně zavinila zastavení exekuce, když sama nepodala návrh na zastavení exekuce, přestože – s ohledem na tehdy již publikovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2399/19 – měla vědět, že exekuce je vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, neboť povinnému neuplynula třídenní pariční lhůta ke splnění exekučním titulem uložené platební povinnosti.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22. 11. 2023, č.j. , spisová značka, , vyplývá, že obvodní soud vyhověl žalobě , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, (žalovaného v této věci), jíž se proti společnosti , Jméno žalobkyně, . (žalobkyni v této věci) domáhal vyloučení předmětných nemovitostí, které nabyl od své matky darovací smlouvou ze dne 22. 6. 2023. Dovodil, že darovací smlouva není vůči k žalobkyni právně neúčinná, neboť nedisponuje vykonatelnou pohledávkou ve vztahu k matce žalovaného. Žalobkyně napadla rozsudek obvodního soudu odvoláním, o němž rozhodl , Anonymizováno, soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne 16. 5. 2024, č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu řízení před obvodním soudem trpělo vadou, již nebylo lze zhojit. Obvodní soud měl totiž vyčkat, resp. řízení přerušit do rozhodnutí zdejšího soudu o odpůrčí žalobě. Tyto další skutečnosti soud zjistil z odvolání žalobkyně a rozhodnutí odvolacího soudu ve věci vedené Obvodním soudem pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, .

8. Z notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sepsaného 14. 10. 2003 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , soud zjistil, že uvedeného dne (a v uvedené formě) uzavřeli prodávající , jméno FO, a , jméno FO, s kupujícími manžely , adresa, , jméno FO, kupní smlouvu, kterou prodávající prodali kupujícím, do jejich SJM a za kupní cenu v celkové výši 500 000 Kč, pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ; vklad touto smlouvou převáděných vlastnických práv do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 15. 10. 2003.

9. Z notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sepsaného 14. 10. 2003 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , soud zjistil, že uvedeného dne (a v uvedené formě) uzavřel prodávající , jméno FO, s kupujícími manžely , adresa, , jméno FO, kupní smlouvu, kterou prodávající prodal kupujícím, do jejich SJM a za kupní cenu v celkové výši 1 200 000 Kč, pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a na něm stojící stavbu (rekreační objekt) v katastrálním území , adresa, ; vklad touto smlouvou převáděných vlastnických práv do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 15. 10. 2003.

10. Z kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2006 soud zjistil, že prodávající , jméno FO, prodal kupující , jméno FO, pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (se , Anonymizováno, ) v katastrálním území , adresa, za kupní cenu ve výši 135 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděných vlastnických práv do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 24. 1. 2007.

11. Z kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2007 soud zjistil, že prodávající , jméno FO, prodala kupující , jméno FO, podíl o velikosti jedné ideální poloviny na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a na něm stojící stavbě (rekreačním objektu č. e. , Anonymizováno, ) v katastrálním území , adresa, , a to za kupní cenu v celkové výši 50 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděných (spolu)vlastnických práv do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 7. 2. 2007.

12. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 10. 4. 2013, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že SJM , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, bylo zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti; rozsudek nabyl právní moci dne 23. 5. 2013. V odůvodnění rozsudku je zmíněno datum uzavření manželství (, datum, ) a deklarovaným důvodem zúžení SJM byla skutečnost, že , jméno FO, vzniklo dne 23. 4. 2010 živnostenské oprávnění.

13. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 29. 2. 2016 vyplývá, že se tohoto dne , jméno FO, a , Jméno žalovaného, dohodli na vypořádání jejich společného jmění, které bylo zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, , a to tak, že do výlučného vlastnictví , jméno FO, připadly nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je rekreační stavba bez č. p., pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), dále v katastrálním území , adresa, (pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , budova č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , budova – garáž bez č. p. na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a v katastrálním území , jméno FO, (pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, ). , Jméno žalovaného, podle této dohody nenabyl žádnou majetkovou hodnotu.

14. Z rozhodnutí Finančního úřadu v , adresa, ze dne 13. 10. 2011, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , soud zjistil, že , jméno FO, byl v rámci daňové exekuce udělen příklep k vydraženým nemovitostem, a to podílu o velikosti jedné ideální poloviny k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stavbě č. e. , Anonymizováno, stojící na této parcele (budově pro rodinnou rekreaci) a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , všechny v katastrálním území , adresa, , s tím, že (nejvyšší) podání vydražitelky činilo 153 333 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 11. 2011. Sdělením ze dne 5. 12. 2011, jímž soud také provedl důkaz, Finanční úřad v , adresa, sdělil příslušnému (, Anonymizováno, ) katastrálnímu úřadu, že rozhodnutí o příklepu nabylo právní moci, a požádal, aby byla v katastru nemovitostí vyznačena změna vlastnických práv.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 21. 6. 2023 je zřejmé, že , jméno FO, byla k tomuto dni v katastru nemovitostí evidována jako vlastnice předmětných nemovitostí v katastrálním území , adresa, , tj. pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, č. e. , Anonymizováno, , pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Jako nabývací titul je zde uvedeny dvě kupní smlouvy ze dne 14. 10. 2003 (právní účinky vkladu k 15. 10. 2003), kupní smlouva ze dne 23. 1. 2007 (právní účinky vkladu k 24. 1. 2007), kupní smlouva ze dne 7. 2. 2007 (právní účinky vkladu k 7. 2. 2007), rozhodnutí správce daně o udělení příklepu ze dne 13. 10. 2011 (právní moc k 2. 11. 2011)a „smlouva (dohoda) o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zúžení SJM“ ze dne 29. 2. 2016 (právní účinky vkladu k 7. 3. 2016). Zapsána je zde rovněž poznámka o postižení nemovitostí exekučním příkazem soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 4. 10. 2022, č.j. , spisová značka, , vydaným v exekučním řízení vedeném proti povinnému , tituly před jménem, , jméno FO, . A z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 24. 8. 2023 je zřejmé, že k tomuto dni byl v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných nemovitostí žalovaný; jako nabývací titul je u něj uvedena darovací smlouva ze dne 22. 6. 2023, podle níž byl vklad převáděných práv povolen s právními účinky ke dni 4. 7. 2023.

16. Z darovací smlouvy ze dne 22. 6. 2023 soud zjistil, že dárkyně , jméno FO, darovala žalovanému (obdarovanému) všechny předmětné nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Ve smlouva je dohodnuta odkládací podmínka, podle níž dojde k převodu vlastnických práv až poté, co nabude právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť tím zaniknou účinky exekučního příkazu č.j. , spisová značka, , kterým byly předmětné nemovitosti postiženy.

17. Z darovací smlouvy z téhož dne (22. 6. 2023) plyne, že , jméno FO, darovala , jméno FO, nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s budovou , adresa, a pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Ve smlouva je rovněž dohodnuta odkládací podmínka pravomocného zastavení exekuce sp. zn. , spisová značka, .

18. Z darovací smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřené rovněž dne 22. 6. 2023 vyplývá, že , jméno FO, darovala , jméno FO, nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s garáží, pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s rodinným domem č. p. , Anonymizováno, , a pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s garážemi). Ve smlouva bylo zároveň sjednáno věcné břemeno odpovídající právu dárkyně na bezplatné doživotní užívání nemovitostí a byla rovněž dohodnuta odkládací podmínka pravomocného zastavení exekuce sp. zn. , spisová značka, .

19. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 18. 7. 2023, č.j. , spisová značka, , plyne, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vyrozuměl povinného , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , že dne 8. 7. 2023 bylo zahájeno exekuční řízení na návrh oprávněné (žalobkyně), k uspokojení její pohledávky ve výši 23 577 797 Kč s příslušenstvím (přiznané rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, a rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ), s tím, že po doručení tohoto vyrozumění nesmí povinný nakládat se svým majetkem (až na uvedené výjimky).

20. Ze (dvou) sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 8. 2024 vyplývá, že ani v exekuci, kterou vedl k uspokojení pohledávky žalobkyně podle exekučního titulu (rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ) pod sp. zn. , spisová značka, , a která byla zastavena, ani v exekuci, kterou vede k uspokojení téže pohledávky žalobkyně pod sp. zn. , spisová značka, , nebyla vymožena žádná částka pro pohledávku oprávněné ani pro náklady exekuce.

21. Listina ze dne 21. 8. 2024, označená jako „prohlášení o poskytnutí daru“, obsahuje prohlášení , jméno FO, , narozené , datum, , že v období od října 2006 do února 2007 darovala své dceři , jméno FO, finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a 135 000 Kč na nákup nemovitostí v katastrálním území , adresa, (jedné ideální poloviny pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , hodnota, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), a v říjnu 2011 jí ještě darovala 160 000 Kč za účelem pořízení přilehlých pozemků (jedna ideální polovina na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dále listina obsahuje prohlášení , jméno FO, , že uvedené finanční prostředky obdržela.

22. Z kupní smlouvy ze dne 30. 8. 2000 soud zjistil, že město , adresa, (prodávající) prodalo , jméno FO, (kupujícímu) pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, za kupní cenu ve výši 181 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 1. 9. 2000.

23. Z rozhodnutí stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, ze dne 13. 2. 2001 vyplývá, že tento stavební úřad, na žádost manželů , adresa, , jméno FO, , vydal dodatečné povolení ke stavebním úpravám rozestavěného rodinného domu na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a povolení k trvalému užívání stavby (uvedeného rodinného domu s garáží); rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 3. 2001. Na základě tohoto rozhodnutí doručili manželé , jméno FO, příslušnému katastrálnímu úřadu „žádost o zápis stavby na list vlastnictví“ ze dne 28. 3. 2001 (což soud zjistil z této žádosti).

24. Z kupní smlouvy ze dne 2. 4. 2002 vyplývá, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, (prodávající) prodali manželům , jméno FO, a , jméno FO, (kupujícím) pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, za kupní cenu ve výši 181 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 3. 4. 2002.

25. Z kupní smlouvy ze dne 1. 10. 2003 plyne, že společnost , právnická osoba, . (prodávající) prodala manželům , jméno FO, a , jméno FO, (kupujícím) nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , na něm stojící budovu bez č. e., dále pozemky p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), a to za kupní cenu v celkové výši 4 000 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděných vlastnických práv do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 11. 11. 2003.

26. Z kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2009 plyne, že město , adresa, (prodávající) prodalo manželům , jméno FO, a , jméno FO, (kupujícím) budovu č. p. , Anonymizováno, , jméno FO, stojící na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to za kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč; vklad touto smlouvou převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni 3. 2. 2009.

27. Z notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sepsaného 9. 4. 2018 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , soud zjistil, že uvedeného dne (a v uvedené formě) uzavřeli , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, , , tituly za jménem, , na straně jedné, a , jméno FO, , na straně druhé, oba zastoupeni advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , „smlouvu o smluveném majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu“. Smlouva obsahuje jejich prohlášení, že uzavřeli manželství dne , datum, a od té doby nabývají majetek do SJM, které nebylo nijak rozšířeno či zúženo (ani jinak modifikováno), a že do SJM – kupními smlouvami ze dne 1. 10. 2003 a 29. 1. 2009 – nabyli nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s budovou č. p. , Anonymizováno, , jméno FO, , která je zčásti postavena pozemku jiného vlastníka). Ve vztahu k těmto nemovitostem SJM zúžili a současně se dohodli, že připadají do výlučného vlastnictví , jméno FO, , která převezme i na nich váznoucí dluhy.

28. Z dopisu ze dne 12. 12. 2023, adresovaného , jméno FO, , resp. v jejím zastoupení zástupkyní žalovaného (advokátkou , Jméno advokátky, ), pro žalobkyni, plyne, že , jméno FO, žalobkyni vyzvala k náhradě škody ve výši 2 285 546,24 Kč. Svou výzvu odůvodnila tím, že v důsledku postupu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v nezákonně vedené exekuci sp. zn. , spisová značka, , která byla pravomocně zastavena až dne 3. 7. 2023, nebyla schopna zcela vrátit půjčku ve výši jistiny 25 000 000 Kč a úroku 63 013,70 Kč, která byla splatná dne 15. 12. 2022. Vrátila jen částku 16 963 748 Kč a zbylou část (8 099 265,70 Kč) uhradit nemohla kvůli blokaci bankovních účtů. Proto musela věřiteli uhradit jednak smluvní pokutu ve výši 1 619 853,14 Kč, jednak smluvní úrok z prodlení ve výši 665 693,074 Kč.

29. Z opisů vybraných údajů z daňových přiznání podaných , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, v letech 2000, 2001 a 2002 vyplývá, že 1) v roce 2000 činil jeho základ daně 908 548,29 Kč a byl určen z dílčích základů daně ve výši 593 409 Kč (závislá činnost), 446 909,98 Kč (příjmy z podnikání 6 791 136,92 Kč po odečtení výdajů ve výši 6 344 226,94 Kč) a 1 291,31 Kč (příjmy z kapitálového majetku); 2) v roce 2001 činil jeho základ daně 2 115 900 Kč a byl určen z dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 2 094 176 Kč, příjmů z podnikání ve výši 3 791 145 Kč po odečtení výdajů ve výši 3 032 404 Kč, tj. částky 758 741 Kč, a příjmů z kapitálového majetku ve výši 4 962 Kč, a po odečtení nezdanitelných a započitatelných položek v celkové výši 156 800 Kč; 3) a v roce 2002 činil jeho základ daně 1 781 300 Kč a byl určen mj. z dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 1 482 068 Kč, příjmů z podnikání ve výši 5 302 902 Kč po odečtení výdajů ve výši 4 462 669 Kč, tj. částky 840 233 Kč, a příjmů z kapitálového majetku ve výši 4 962 Kč, též po odečtení nezdanitelných a započitatelných položek v celkové výši 156 800 Kč.

30. Z listiny označené jako „informativní výpis konta“, vystavené dne 7. 3. 2022 , právnická osoba, , vyplývá, že v rámci evidence (státu) odváděných pojištění je u , jméno FO, v době od 1. 10. 1998 do 31. 12. 2005 evidován údaj o pojištění (bez souběžného údaje o zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti), dále je u ní evidován údaj o pojištění v době od 1. 10. 2010 do 31. 12. 2012 a od 1. 1. 2014 do 31. 7. 2014, údaj o zaměstnání v době od 8. 12. 1988 do 31. 12. 1995 a o samostatné výdělečné činnosti v době od 1. 6. 2010 do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2020.Anonymizovaný odstavec32. Ze snímku z katastrální mapy je patrné, že pozemky v katastrálním území , adresa, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, spolu (jako celek) sousedí.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec36. Ve vztahu k výslechu svědkyně , jméno FO, soud podotýká, že tento důkaz provedl, i když jej účastníci výslovně nenavrhovali. Písemné prohlášení svědkyně o poskytnutí darů její dceři , jméno FO, totiž soud nepovažoval za postačující k prokázání těchto (pro věc významných) tvrzení žalovaného a žalovaný v tomto směru jiný důkaz neoznačil, byť jej na to soud upozornil při jednání dne 29. 7. 2024. Uvedený důkaz byl potřeba ke zjištění skutkového stavu a vyplynul z obsahu spisu /§ 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Na záměr provést důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, soud účastníky – s odkazem na uvedené ustanovení o. s. ř. – též upozornil při jednání dne 29. 7. 2024.

37. Mezi účastníky ostatně nebylo sporné, že žalovaný je synem , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, , že (a také za co) byl otec žalovaného odsouzen rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, (viz shora) a že mu byla uložena předmětná platební povinnost (k náhradě škody způsobené trestnou činností), kterou ani zčásti neuhradil. Žalovaný učinil nesporným i to, že manželství jeho rodičů zaniklo rozvodem , datum, a že rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , jímž rozhodoval o odvolání jeho otce proti rozhodnutí Okresního soudu v , Anonymizováno, ve vztahu k zastavení první exekuce, nabylo právní moci dne 3. 7. 2023. Uvedená shodná tvrzení účastníků tudíž soud mohl považovat za vlastní skutková zjištění, jakkoliv rovněž vyplynula z provedených důkazů (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.).

38. Na základě skutkových okolností zjištěných z provedeného dokazování, i se zřetelem na to, co mezi účastníky nebylo sporné, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:Anonymizovaný odstavec40. Shora uvedené (dílčí) skutečnosti a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr soud považuje za postačující pro rozhodnutí věci samé, na kterém by nic nezměnilo ani případné provedení dalších účastníky označených důkazů; proto je soud – s respektem k zásadě hospodárnosti řízení – neprovedl. Jde v prvé řadě o důkazy označené a předložené žalobkyní při jednání před soudem dne 24. 2. 2025, jimiž hodlala zpochybnit pravdivost výpovědi svědkyně , jméno FO, . Důkazy měly prokázat, že její synové v době, kdy jim darovala nemovitosti (tj. ke dni 22. 6. 2023), již vlastnili nemovitý majetek, a proto je nebylo potřeba zajistit darováním jiných nemovitostí; jednalo se o důkazy (kupní smlouvy, výpisy z katastru nemovitostí a přehledy vlastnictví) týkající se nabytí a katastrální evidence nemovitostí ve vztahu k , jméno FO, a žalovanému. Soud tyto důkazy nemohl provést již jen pro účinky koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř., která v této věci nastala s koncem jednání dne 21. 10. 2024. Tvrzení, na které výpověď svědkyně obsahově navazovala, žalovaný v řízení uplatnil dříve, a tudíž žalobkyně mohla dříve (včas) označit rovněž tyto důkazy. Nadto soud podotýká, že by je neprováděl, ani kdyby byly označeny včas, neboť pro rozhodnutí věci nebylo podstatné, zda synové manželů , jméno FO, v době darování nemovitostí (ne)vlastnili jiné nemovitosti (a jaké). Také důkaz rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , označený žalovaným při témže jednání, soud nemohl provést v důsledku koncentrace řízení. Nejde totiž o důkaz, který by bylo možné uplatnit po koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 poslední věty o. s. ř. Důvodem k prolomení koncentrace řízení není to, že důkaz může utvrdit pravdivost dílčí části svědecké výpovědi otce žalovaného. Ani obsah rozhodnutí o žalobě podané správkyní konkursní podstaty úpadce , právnická osoba, , (mj.) proti otci žalovaného by ostatně na rozhodnutí soudu v této věci neměl žádný vliv. Jde-li o právní základ (trestněprávní) odpovědnosti otce žalovaného, jež se – v soukromoprávní rovině – projevila ve vykonatelném adhezním výroku rozsudku krajského soudu (o náhradě škody), soud z rozhodnutí trestních soudů vychází, resp. je jimi i vázán (srov. § 135 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

41. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:

42. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném v rozhodné době (dále jen „ObčZ“), tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

43. Podle § 144 ObčZ, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

44. Podle § 148 odst. 2 ObčZ na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

45. Podle § 150 odst. 1 ObčZ dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 téhož ustanovení práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena. Podle odst. 4 téhož ustanovení, nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

46. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 téhož ustanovení se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

47. Podle § 591 odst. 1 OZ se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

48. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

49. Nejprve se soud zabýval tím, zda závazek otce žalovaného k náhradě škody způsobené jeho trestnou činností, jak mu byla uložena rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , náležel do SJM rodičů žalovaného.Anonymizovaný odstavec51. K tomu lze poukázat na závěry přijaté Nejvyšším soudem v usnesení z 3. 10. 2016, sp. zn. , spisová značka, , v němž dovodil, že součástí společného jmění manželů v režimu § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ jsou i závazky, které mají původ v trestné činnosti jednoho z manželů, jestliže jejich rozsah nepřesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Nejvyšší soud přitom odkázal i na závěry dobové odborné literatury, s níž se ztotožnil (viz Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2., rozšířené vydání. , adresa, : ASPI, 2007, 252 s., s. 93–94).Anonymizovaný odstavec53. V této věci je třeba vycházet z judikatury a doktrinálních závěrů týkajících se právní úpravy SJM dle ObčZ ve znění od 1. 8. 1998, dle které – na rozdíl od právní úpravy BSM – zásadně jsou součástí SJM rovněž všechna pasiva (závazky) získaná i jen jedním z manželů za trvání manželství.

54. Soud se proto dále zabýval tím, zda předmětný závazek otce žalovaného k náhradě škody ve výši (na jistině) 23 577 797 Kč lze hodnotit jako (ne)přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům rodičů žalovaného.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec57. Jaké byly skutečné (reálné) majetkové poměry manželů , jméno FO, v době trestné činnosti otce žalovaného, je tudíž prakticky nemožné zjistit. Vedle solidních legálních příjmů si totiž otec žalovaného, který tehdy byl hlavním (či jediným) zdrojem rodinných příjmů, opatřoval další prostředky skrytým způsobem – trestnou činností. To lze s jistotou konstatovat sice jen u trestné činnosti, za niž byl pravomocně odsouzen, avšak pro účely tohoto rozhodnutí, kdy soud hodnotí, nakolik (věrohodně) byla vyvrácena presumpce daná § 144 ObčZ, nelze zcela přehlédnout ani (v podstatě přetrvávající) podezření, že se tak v nemalém rozsahu dělo i v jiných případech.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec60. Za popsaných okolností soud nemůže konstatovat, že by žalovaný spolehlivě prokázal (anebo v řízení jinak vyšlo najevo), že předmětný závazek otce žalovaného vskutku přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům jeho rodičů. Soud tudíž vyšel z (hodnověrně nevyvrácené) právní domněnky svědčící ve prospěch SJM, jak ji stanoví § 144 ObčZ ve vztahu k majetku i závazkům, a uzavřel, že se předmětný závazek – přestože vznikl za trvání manželství jen otci žalovaného (jeho přičiněním) – stal součástí SJM rodičů žalovaného.

61. Dále soud zkoumal, zda předmětné nemovitosti v katastrálním území , adresa, , které žalovanému darovala jeho matka smlouvou ze dne 22. 6. 2023, byly součástí SJM manželů , jméno FO, .

62. Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nabyli oba manželé kupními smlouvami ze 14. 10. 2003, s právními účinky vkladu převáděných práv ke dni 15. 10. 2003, tj. za trvání manželství a v zákonném (nemodifikovaném) režimu SJM. Projevy vůle výslovně směřovaly k nabytí nemovitostí do SJM. Nemovitosti se tedy staly součástí jejich SJM podle § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ (což ani žalovaný v řízení nijak nezpochybňoval).

63. Jinak tomu ovšem je u pozemků zbylých (tj. p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), u nichž nabývací tituly zmiňují jen matku žalovaného , jméno FO, , která tudíž byla zapsána v katastru nemovitostí jako jejich (jediná) vlastnice. Žalovaný v rámci své procesní obrany dovozoval, že se tyto nemovitosti nestaly součástí SJM jeho rodičů, a v té souvislosti tvrdil, že je jeho matka nabyla za své výlučné prostředky, které za tím účelem získala darem od své matky , jméno FO, .

64. Jelikož i u těchto pozemků platí, že byly nabyty za trvání manželství a v nemodifikovaném režimu SJM, zásadně se měly stát součástí SJM manželů , jméno FO, , přestože je formálně nabyla jen , jméno FO, /srov. § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ/. Pokud by je ale vskutku nabyla výhradně za peněžní prostředky získané darem od matky, pak by se tyto nemovitosti součástí SJM nestaly. Soud se tedy procesní obranou žalovaného zabýval, neboť právní režim těchto pozemků nebyl bez významu pro právní posouzení věci.

65. Nelze nevidět, že manželé , jméno FO, zprvu nabývali nemovitosti do SJM a od určité doby, přestože výdělečně činný byl až do roku 2010 pouze , Jméno žalovaného, st., je v nabývacích titulech uvedena jen , jméno FO, . Konkrétně – vychází-li soud z toho, co v řízení vyšlo najevo – počínaje kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2006 (p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), a to vyjma kupní smlouvy uzavřené dne 29. 1. 2009 s prodávajícím městem , adresa, (tato výjimka mohla být důsledkem toho, že manželé , jméno FO, již dříve – kupní smlouvou z 1. 10. 2003 – do SJM nabyli mj. pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na němž stála právě budova č. p. , Anonymizováno, , jméno FO, , kterou jim v roce 2009 prodávalo město , adresa, ).

66. K zúžení SJM rozhodnutím soudu v roce 2013 došlo s odůvodněním, že , jméno FO, začala podnikat (SJM tedy mělo být chráněno před riziky spojenými s jejím podnikáním). To se však soudu nejeví v kontextu této věci jako důvod příliš věrohodný. Návrh na zúžení SJM byl podán teprve v roce 2013 (podle spisové značky rozsudku, jímž bylo návrhu vyhověno), ačkoliv , jméno FO, začala podnikat již v roce 2010, a deklarovaný důvod zúžení SJM zpochybňuje rovněž zvolený způsob jeho pozdějšího vypořádání, ve kterém veškeré veřejně evidované hodnoty SJM, tj. nemovitosti v katastru nemovitostí takto zapsané, nabyla právě ona.Anonymizovaný odstavec68. Žalovaný k důkazu o peněžních prostředcích, které měla jeho matce darovat jeho babička (, jméno FO, ) za účelem nákupu nemovitostí v katastrálním území , adresa, , označil pouze jejich společné písemné prohlášení ze dne 21. 8. 2024, k němuž se soud již vyjadřoval, když vysvětloval, proč vyslechl svědkyni , jméno FO, , i když žalovaný tento (logicky se nabízející důkaz) neoznačil. Do obsahu takovéto listiny v podstatě lze – bez hrozících trestněprávních následků – pojmout i nepravdivé (neúplné, zkreslené) informace. A samotný podrobný obsah listiny, který přesně informoval o událostech z doby před více než 16 lety, se soudu nejevil – zvláště v kontextu ostatních okolností této věci – jako (dostatečně) věrohodný a postačující. Za účelem (případného) prokázání tvrzení žalovaného proto soud provedl důkazy přímé, a to zejména výslech svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž k darům se v rámci své výpovědi vyjádřil i svědek , jméno FO, .Anonymizovaný odstavec70. Soud přesto nemá důvod nevěřit svědkyni , jméno FO, , že své dceři , jméno FO, postupně darovala peněžní prostředky ve výši, která mohla dosáhnout řádu až 1 000 000 Kč. Ovšem to nic nevypovídá o skutečném využití těchto darů, resp. o tom, že , jméno FO, jejich část (celkem 350 000 Kč) vskutku použila na plnou úhradu konkrétní kupní ceny a nejvyššího podání v dražbě. Svědkyně sice hovořila o jakési „chatě“, kterou měla její dcera zmínit – a což bylo jediné účelové využití darů, na které si při své výpovědi vzpomněla – avšak v kontextu celé její výpovědi je zřejmé, že z toho nelze vycházet. Svědkyně si totiž události doby minulé příliš nepamatuje (a vysvětlila proč) a skutečnost, že si – shodou okolností – vybavila jenom to, že (menší) část celkového daru měla být použita na nákup chaty, spíše bude ovlivněna tím, že o věci se svou dcerou přednedávnem hovořila (přinejmenším při sepisu prohlášení ze dne 21. 8. 2024), když jak , jméno FO, , tak , Jméno žalovaného, o nemovitostech ve , adresa, hovoří právě jako o „chatě“.

71. Svědkyně , jméno FO, i svědek , jméno FO, shodně vypověděli, že předmětné nemovitosti, které kupovala jen , jméno FO, , byly zaplaceny pouze z peněz, které obdržela darem od své matky. Soud však těmto jejich výpovědím neuvěřil (nepovažoval je za natolik věrohodné, aby jimi mohla být vyvrácena domněnka svědčící ve prospěch SJM dle § 144 ObčZ).

72. Nad rámec toho, co soud zmínil ve vztahu k pravděpodobným motivům, které mohly vést k tomu, že další nemovitosti od určité doby již nakupovala jen , jméno FO, (a nikoliv i nadále spolu se svým manželem – až na jednu výjimku), a k následným právním jednáním ve vztahu k SJM a jeho vypořádání, lze poukázat i na to, co zmiňovala žalobkyně. Předmětné nemovitosti v katastrálním území , adresa, spolu totiž (přímo či blízce) sousedí a v rukou jednoho vlastníka zjevně tvoří (funkční) celek, jenž manželé , jméno FO, označují za „chatu“.

73. Manželé , jméno FO, koupili do SJM v říjnu 2003 pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , což je podle snímku z katastrální mapy největší z pozemků, který ostatní obklopuje, pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a na něm stojící rekreační domek (o němž se svědkyně , jméno FO, vyjádřila, že šlo o větší budovu, s tím, že ve druhé – zřejmě v budově č. e. , Anonymizováno, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – tehdy ještě bydlela , jméno FO, ). A v únoru 2007 koupila již sama , jméno FO, od , jméno FO, pozemek p. č. st. , Anonymizováno, a dále podíl (jednu ideální polovinu) na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s rekreační chatou č. e. , Anonymizováno, , přičemž zbylý podíl (½) na těchto dvou pozemcích vydražila v rámci daňové exekuce v říjnu 2011, čímž byl komplex nemovitostí v podstatě dokončen (jak je patrné z katastrální mapy, k úplnému scelení v jeden kompaktní celek chybí pouze pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je zcela obklopen pozemkem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

74. Chybí tak jiná rozumná (logická) odpověď na otázku, proč by byl tento komplex rodinných nemovitostí původně vytvářen nemovitostmi nabývanými do SJM manželů , jméno FO, (s vizí, že bude v budoucnu bezúplatně převeden na jednoho ze synů), a zbytek nemovitostí, které do funkčního (a vlastnického) celku přirozeně zapadaly, později nakupovala již , jméno FO, do svého výlučného vlastnictví. To vše v situaci fungující rodiny a v čase, kdy obživu rodiny zajišťoval převážně , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, ., neboť , jméno FO, začala podnikat až v roce 2010 (a generovat významnější zisk ještě později – v roce 2013), a zároveň v čase, kdy se SJM rozrostlo nejméně o nemovitosti nabyté za kupní ceny přesahující v součtu 7 500 000 Kč. Svědkyně , jméno FO, své dceři pravděpodobně vskutku průběžně darovala různě vysoké (písemně nepodchycené) hotovostní peněžité obnosy, které nepochybně mohla využít jak pro svou osobní spotřebu, tak pro potřeby rodiny, resp. SJM. Z ničeho však hodnověrně nevyplynulo, že z takto darovaných prostředků , jméno FO, (výlučně) zaplatila úplatu za nemovitosti, které se staly dílčími částmi budovaného komplexu nemovitostí ve , adresa, .

75. Nelze ani přehlédnout, že žalovaný původně tvrdil, že jeho matka část úplaty za nemovitosti zaplatila i z příjmů, které měla ze svého podnikání, tj. nikoliv výlučně z darovaných peněz. Tuto obranu již později neakcentoval a tvrdil, že k úhradě došlo výlučně z darovaných peněz. Kdyby se na nákupu podílely (byť jen z malé části) příjmy z jejího podnikání, jež se stávaly součástí SJM, byly by i nabyté nemovitosti součástí SJM, neb by na ně nedopadla zákonná výluka, a část darovaných peněž na nákup použitých by představovalo vnos do SJM, který by byl k vypořádání po zániku (či zúžení) SJM.

76. Procesní obranu žalovaného, že zbylé nemovitosti v katastrálním území , adresa, nabyla do svého výlučného vlastnictví jeho matka právě z důvodu, že je zakoupila výlučně z peněz darovaných jí jeho babičkou , jméno FO, , soud tudíž – s přihlédnutím k okolnostem provázejícím tento případ – hodnotí jako účelovou.

77. Soud proto dospěl k závěru, že všechny nemovitosti, které byly předmětem darovací smlouvy uzavřené dne 22. 6. 2023 mezi žalovaným (obdarovaným) a jeho matkou (dárkyní), původně byly součástí SJM jeho rodičů. Vyvratitelná domněnka založená § 144 ObčZ totiž (spolehlivě) vyvrácena nebyla.

78. Společné jmění rodičů žalovaného, manželů , jméno FO, , bylo (podle § 148 odst. 2 ObčZ) zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti dnem právní moci rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, , tj. dnem 23. 5. 2013. Takového zúžení SJM založilo potřebu jeho vypořádání, stejně jako v případě jeho zániku, neboť – ve vztahu k věcem, které netvořily obvyklé vybavení společné domácnosti – SJM zaniklo /§ 149 odst. 4 ObčZ ve znění účinném k 23. 5. 2013 (jakkoliv toto ustanovení odkazuje jen na § 148 odst. 1 ObčZ, je třeba jej aplikovat i na případy zúžení SJM podle § 148 odst. 2 ObčZ – viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. , spisová značka, )/.

79. Protože SJM manželů , jméno FO, bylo zúženo za účinnosti ObčZ, rovněž jeho vypořádání se řídí tímto zákonem (ObčZ), bez ohledu na to, že je zčásti vypořádávající dohodu uzavřeli za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (OZ). K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, : „… Zánik společného jmění a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit; jde o dvě právní skutečnosti, působící postupně (sukcesívně – k tomu viz např. Knapp. V., Luby, Š. a kol.: Československé občanské právo. Orbis Praha 1974, díl I., s. 111), přičemž k vypořádání nemůže dojít bez předchozího zániku (resp. zrušení či zúžení) SJM. Právní režim zániku SJM a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit. Proto se vypořádání SJM, zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před 1. 1. 2014, řídí stejným právním režimem, jako jeho zánik, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.“80. Dohoda o vypořádání SJM, kterou manželé , jméno FO, uzavřeli dne 29. 2. 2016, se tedy řídí § 150 ObčZ.

81. Dohodou ze dne 29. 2. 2016 nabyla všechny vypořádávané majetkové hodnoty (nemovitosti v katastrálních územích , adresa, , jméno FO, , zatímco její manžel nenabyl nic. Následně, dne 9. 4. 2018, uzavřeli manželé , jméno FO, další smlouvu, dle jejíhož obsahu měla , jméno FO, nabýt nemovitosti v katastrálním území , adresa, , jež původně byly součástí jejich SJM. , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, . ani touto smlouvou nic nenabyl. Právní jednání (dohody) směřující k vypořádání SJM manželů , jméno FO, , která z právní sféry otce žalovaného vyvedla (veřejně evidovaný) majetek, tj. nemovitosti, aniž by zde byla jiná majetková hodnota, kterou by bylo lze případně použít k uspokojení jejich pohledávek (v rámci exekuce), tudíž byla způsobilá výrazně zasáhnout do práv (postavení) věřitelů. Tomu ovšem brání ustanovení § 150 odst. 2 ObčZ, které ex lege zakládalo (relativní) neúčinnost takové dohody o vypořádání SJM, která je s ním v rozporu (dotýká se práv věřitelů). K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 6. 2013, sp. zn. , spisová značka, : „Žalobou podanou podle § 42a ObčZ nelze úspěšně odporovat dohodě o vypořádání společného jmění manželů, jejíž právní bezúčinnost nastala podle ustanovení § 150 odst. 2 ObčZ. Věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě dohody o vypořádání společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost dohody podle § 150 odst. 2 ObčZ nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu.“82. Dohoda manželů , jméno FO, o vypořádání jejich zúženého SJM ze dne 29. 2. 2016 tedy byla vůči věřitelům (tzn. i vůči právní předchůdkyni žalobkyně, které předmětná pohledávka původně svědčila) právně bezúčinná přímo ze zákona (§ 150 odst. 2 ObčZ). Nemovitosti, jež , jméno FO, touto dohodou připadly, proto mohly být i nadále použity k uspokojení pohledávek věřitelů (a to případně i věřitele, který disponoval pohledávkou vzniklou jen vůči jejímu manželovi v době před uzavřením dohody).

83. Manželé , jméno FO, ve svých výpovědích (neurčitě) zmiňovali, že , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, . při vypořádání SJM obdržel významné majetkové hodnoty (mělo jít o cenné obrazy a peníze za prodej nemovitostí v , adresa, ). A soud věří tomu, že nemalé hodnoty při vypořádání SJM skutečně obdržel. Je však evidentní, že si ponechal jen takové hodnoty, které byly anebo jsou (zejména věřitelům) skryté a stěží dostupné, resp. spíše zcela nedostupné (viz kupř. uvedené obrazy či peněžitá hotovost). To však jen podtrhuje závěry soudu o skutečném účelu manžely , jméno FO, uskutečněných právních jednání.

84. V daných souvislostech soud podotýká, že pro rozhodnutí této věci nepovažoval za potřebné více objasňovat okolnosti týkající se obsahu smlouvy, kterou manželé , jméno FO, , zastoupeni advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , uzavřeli (ve formě notářského zápisu) dne 9. 4. 2018, tj. zda obsah tohoto právního jednání, který nerespektoval dosavadní vývoj majetkoprávních vztahů mezi manžely, byl formulován záměrně (jak naznačovala žalobkyně), anebo se jednalo o chybu advokáta (jak uváděl svědek , jméno FO, ).

85. Nemovitosti v katastrálním území , adresa, , které , jméno FO, připadly dohodou z 29. 2. 2016, tj. pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (s rekreačním domkem), se skutečně staly jejím vlastnictvím, na čemž nic nemění ani právní neúčinnost dohody vůči věřitelům.

86. Co se týče zbylých předmětných pozemků, tj. p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, které se staly rovněž součástí SJM manželů , jméno FO, , ale dohodou z 29. 2. 2016 (ani dohodou jinou) vypořádány nebyly, ve vztahu k nim nastala nevyvratitelná domněnka vypořádání dle § 150 odst. 4 ObčZ, a to uplynutím tří let od 23. 5. 2013 (zúžení SJM), tj. dnem 23. 5. 2016. Tímto dnem se – bez ohledu na stav zápisů v katastru nemovitostí – staly podílovým spoluvlastnictvím , jméno FO, a , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., přičemž jejich podíly jsou stejné.

87. Darovací smlouva uzavřená dne 22. 6. 2023 mezi , jméno FO, a žalovaným již je podřízena režimu § 2055 OZ. A co se týče bezúplatného převodu pozemků, které , jméno FO, připadly do vlastnictví dohodou o vypořádání SJM z roku 2016, nezavdává tato smlouva důvod k pochybnostem o její platnosti. Jako jejich vlastnice s nimi mohla libovolně nakládat a žalovanému je darovat (srov. § 1012 OZ).

88. Jinak tomu ovšem je u zbylých žalovanému darovaných pozemků (p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), kde pochybnosti existují. Darování totiž směřovalo k převodu celého vlastnictví, přestože , jméno FO, – ve vztahu ke každému z těchto pozemků – svědčil pouze spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální poloviny. A vzhledem k obecné právní zásadě nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má), a s přihlédnutím k tomu, že princip materiální publicity vyjádřený v § 984 odst. 1 OZ chrání dobrověrného nabyvatele pouze v případě úplatného převodu vlastnictví, by bylo lze – formálně vzato – uzavřít, že předmětná darovací smlouva je v části, v níž , jméno FO, daruje žalovanému více než jednu ideální polovinu těchto nemovitostí, neplatná pro rozpor se zákonem podle § 580 odst. 1 OZ ve vztahu k § 576 Kč (protože se jednalo o bezúplatný převod, lze předpokládat, že by žalovaný takový dar přijal, i kdyby mu matka darovala pouze 50% spoluvlastnický podíl).

89. Soud se dále zabýval tím, zda je předmětná darovací smlouva právním jednáním, které je vůči žalobkyni právně neúčinné podle § 591 ve vztahu k § 589 odst. 1 OZ.

90. Žalovaný namítal, že jeho matka (dárkyně) není dlužníkem žalobkyně, vůči kterému by měla (vykonatelnou) pohledávku, a tudíž jejímu právním jednání nelze odporovat. S tímto názorem se však soud neztotožnil. K tomu lze poukázat např. na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že: „Pojem „dlužník“ užitý v ustanovení § 42a ObčZ nelze vykládat – zejména se zřetelem ke shora uvedenému účelu odpůrčí žaloby – ve stejném smyslu, v jakém je užit při úpravě závazkového práva... Uvedený pojem nelze posuzovat jen podle významu použitého slova, ale zejména za použití pravidel logického a systematického výkladu. Hovoří-li zákon při úpravě závazkového práva o „dlužníku“, je z kontextu, v jakém tento pojem užívá, nepochybné, že má na mysli jen osobu, která je povinna splnit závazek (dluh). Z obsahu a smyslu ustanovení § 42a ObčZ je však zřejmé, že v něm uvedený pojem „dlužník“ zahrnuje nejen toho, kdo je zavázán splnit závazek (dluh), ale také jeho manžela, a to za předpokladu, že věřitel má právo na uspokojení vymahatelné pohledávky ze společného jmění dlužníka a jeho manžela, popřípadě z majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě smlouvy o zúžení společného jmění do svého výlučného vlastnictví.“ Jakkoliv toto rozhodnutí vykládá právní úpravu relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) dle ObčZ, jeho závěry jsou použitelné i pro úpravu obsaženou v OZ. Z uvedeného plyne, že by matka žalovaného byla dlužníkem ve smyslu § 591 a § 589 odst. 1 OZ, i kdyby předmětný závazek otce žalovaného k náhradě škody způsobené jeho trestnou činností (jak mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ) nebyl součástí jejich SJM. Soud nicméně dospěl k závěru, že závazek byl součástí SJM, a tím spíše je matka žalovaného dlužnicí ve smyslu uvedených ustanovení OZ, na čemž nic nemění ani fakt, že exekuční titul platební povinnost ukládá pouze otci žalovaného.

91. Předmětná darovací smlouva bezpochyby je právním jednáním dlužníka (matky žalovaného), které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele (žalobkyně).

92. Jak zdůrazňovala žalobkyně, a jak vyplynulo z provedeného dokazování, manželé , jméno FO, postupovali a právně jednali tak, že docílili stavu, kdy , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, . (formálně) nemá žádný majetek, který by bylo možné exekučně postihnout, a nemovitého majetku se nakonec zbavila i , jméno FO, , když jej dne 22. 6. 2023 darovala svým synům, přičemž právní kroky k tomu směřující koordinovala v rámci probíhající (první) exekuce vedené k uspokojení předmětné pohledávky, aby k (právním účinkům) převodu došlo dříve, než žalobkyně podá nový exekuční návrh (což se jevilo jako nevyhnutelné). K tomu také došlo a v rámci druhé exekuce, když byly postiženy tytéž (předmětné) nemovitosti, se žalobkyně jednak musí bránit vylučovací žalobě, jednak musela podat žalobu odpůrčí. A na úhradu dluhu soudní exekutor dosud nic vymohl.

93. Darovací smlouva byla uzavřena dne 22. 6. 2023, odpůrčí žalobu tedy žalobkyně podala včas (, datum, ), tj. ve dvouleté lhůtě podle § 591 OZ.

94. Žádná ze situací uvedených pod písmeny a) až d) § 591 OZ nenastala, ačkoliv se žalovaný písm. d) dovolával, když dovozoval, že dar byl plněním, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zřejmě proto, že se měl podílet na rekonstrukci, a darování mu bylo přislíbeno). Ani s tím se však soud neztotožnil. Darovací smlouvy ze dne 22. 6. 2023 – s ohledem na okolnosti, za nichž byly uzavřeny, a na již popsaný historický vývoj právních jednání, na jejichž základě se nemovitosti staly součástí SJM a poté je opustily – byly uzavřeny proto, aby byl ochráněn rodinný majetek před právními důsledky trestné činnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., nikoliv (alespoň ne primárně) proto, že by to žádaly mravní závazky či pravidla etiky. Ty soud v daných souvislostech vskutku nevidí (a dovodit neumí). Majetek bylo možné synům rozdělit kupř. v pořízení pro případ smrti (závěti), anebo jim (některým z nich) naopak mohl být darován již výrazně dříve, když – jak vyplynulo z výpovědí manželů , jméno FO, – už dříve bylo rozhodnuto, že k darování dojde (žalovaný nabyl zletilosti v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , jméno FO, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Došlo k němu však až za okolností, které umožňují přijmout závěr o úmyslu (záměru) zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně. K tomu žalobkyně správně poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 2. 2019, sp. zn. , spisová značka, , podle něhož je třeba podmínky § 591 písm. d) ObčZ vykládat v souladu se smyslem a účelem institutu relativní neúčinnosti, s tím, že „výjimku z možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka je namístě aplikovat jen tehdy, převáží-li mravní závazek nebo ohledy slušnosti nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost vůči věřiteli“. Taková situace však v této věci, vzhledem k uvedenému, nenastala.Anonymizovaný odstavec96. Předmětná darovací smlouva tudíž je vůči žalobkyni (relativně) právně neúčinná podle § 591 věty první OZ.

97. Soud je si vědom, že důsledkem částečné neplatnosti darovací smlouvy, pokud jde o převod jedné ideální poloviny pozemků p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , by – obecně vzato – měla být nemožnost úspěšného odporu, protože jedna ideální polovina pozemků by stále měla svědčit otci žalovaného. Pokud totiž smlouva v této části nevyvolala zamýšlené právní účinky a nevyvedla pozemky (resp. jejich ideální polovinu) z majetkové sféry dlužníka, nelze ani uzavřít, že by – v dané části – šlo o smlouvu, která zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na specifické okolnosti tohoto případu však soud dospěl k závěru, že aplikace tohoto obecného pravidla není namístě. Nelze totiž přehlédnout, že – navzdory tomu, že šlo o majetek náležející do SJM – byla v katastru nemovitostí jako jediná vlastnice zapsána právě , jméno FO, a že realizovaný převod (darování) plně korespondoval tomu, co mezi sebou manželé , jméno FO, historicky dohodli, přičemž konsensus jejich vůlí takto s nemovitostmi naložit (darovat je žalovanému) existoval i v době uzavření předmětné darovací smlouvy (což potvrdil , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, . ve své výpovědi). Právní následek, resp. výsledek v podobě bezúplatného převodu nemovitostí na žalovaného tedy odpovídá i vůli druhého (de iure) spoluvlastníka nemovitostí a skutečnost, že – s ohledem na stav zápisu v katastru nemovitostí – smlouvu s žalovaným fakticky uzavřela jen jeho matka (a nikoliv spolu s ní i otec) a smluvní text byl formulován tak, aby odpovídal katastrálním zápisům, nutně nemusí být k újmě platnosti předmětného darování, resp. vést k jeho absolutní neplatnosti (k tomu srov. zejména § 574 OZ, který vyjadřuje obecnou právní zásadu, dle které je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné). Opačný závěr (o absolutní neplatnosti části darovací smlouvy) by tedy – za daných okolností – mohl být hodnocen i jako přepjatě formální. Soud proto, a též v zájmu předejití případným dalším formálním sporům, dospěl k závěru, že je v této věci namístě určit relativní neplatnost ve vztahu k darovací smlouvě jako celku.

98. Ze všech shora vysvětlených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že darovací smlouva ze dne 22. 6. 2023, jíž , jméno FO, darovala žalovanému nemovitosti v katastrálním území , adresa, , je vůči žalobkyni právně neúčinná.

99. Závěrem soud podotýká, že na jeho rozhodnutí nemohla mít vliv skutečnost, že žalobkyně není původním věřitelem (poškozeným v trestním řízení) a předmětnou pohledávku nabyla postoupením od správce konkursní podstaty, a stejně tak nebylo podstatné, za jakou úplatu jí pohledávka byla postoupena. Podstatné je, že disponuje pohledávkou, která jí byla přiznána pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu.

100. Soud se – s ohledem na vyřčené důvody rozhodnutí – podrobněji nezabýval ani tím, zda by žalobě bylo lze vyhovět, kdyby předmětný (vykonatelný) závazek, jenž má otec žalovaného vůči žalobkyni, nebyl součástí SJM manželů , jméno FO, , ale výlučným dluhem (závazkem) otce žalovaného (což dovozovala žalobkyně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, č.j. , spisová značka, ).

101. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Podle § 151 odst. 2 věty první o. s. ř., ve znění účinném od 30. 6. 2024, soud určil odměnu (a náhrady) advokáta dle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tj. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), přičemž takto – s ohledem na zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. nálezem Ústavního soudu z 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 – postupoval i ve vztahu k úkonům právní služby, které zástupce žalobkyně učinil v době do 29. 6. 2024 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 5. 2013, sp. zn. , spisová značka, ). Celkem tudíž soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 76 126,60 Kč, jež sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, z odměny advokáta ve výši 20 400 Kč za celkem , hodnota, úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. vyjádření ze dne 29. 1. 2024, 4. vyjádření ze dne 5. 4. 2024, 5. jednání před soudem dne 29. 7. 2024, 6. vyjádření ze dne 27. 8. 2024, 7. vyjádření ze dne 19. 9. 2024, 8. jednání před soudem dne 21. 10. 2024 od 9:40 do 11:40 hod., 9. jednání před soudem dne 21. 10. 2024 od 11:40 do 12:20 hod., 10. jednání před soudem dne 13. 1. 2025 od 9:05 do 11:05 hod., 11. jednání před soudem dne 13. 1. 2025 od 11:05 do 11:10 hod. a 12. jednání před soudem dne 24. 2. 2025, při sazbě odměny ve výši 1 500 Kč za každý z úkonů právní služby učiněný do 31. 12. 2024 podle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024, a ve výši 2 300 Kč dle týchž ustanovení AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 (tj 1 500 Kč x 9 + 2 300 Kč x 3), z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 4 050 Kč, tj. 9 x 300 Kč za 9 úkonů učiněných do 31. 12. 2024 (dle tehdy účinného znění AT) a 3 x 450 Kč za 3 úkony učiněné po 1. 1. 2025 (dle aktuálního znění AT), z náhrady cestovních výdajů za cestu zástupce žalobkyně z , Anonymizováno, do , adresa, na jednání před soudem a zpět (za jednu cestu celkem , hodnota, km) ve dnech 29. 7. a 21. 10. 2024 a 13. 1., 10. 2. (nekonalo se) a 24. 2. 2025 v celkové výši 29 811,60 Kč /vypočteno za jízdy vozidlem s průměrnou (kombinovanou) spotřebou 5,3 l motorové nafty na 100 km, dle předpisů o cestovních náhradách účinných v roce 2024 (, Anonymizováno, , Anonymizováno, km) za cesty uskutečněné v tomto roce, tj. náhrada za 1 km jízdy ve výši 7,65 Kč, resp. celkem 11 934 Kč, a dle předpisů účinných v roce 2025 za cesty v něm uskutečněná , Anonymizováno, , Anonymizováno, km), tj. náhrada za 1 km jízdy ve výši 7,64 Kč, resp. celkem 17 877,60 Kč – viz § 13 odst. 5 advokátního tarifu), z náhrady za čas promeškaný těmito cestami v celkové výši 5 850 Kč /počítáno s obvyklou dobou trvání cesty z , Anonymizováno, do , adresa, přes 4 do 4,5 hodiny (za 18 započatých půlhodin s náhradou za 1 započatou půlhodinu ve výši 100 Kč podle § 14 odst. 1 AT ve znění do 31. 12. 2024 a za 27 započatých půlhodin s náhrady za 1 započatou půlhodinu ve výši 150 Kč podle § 14 odst. 1 AT ve znění od 1. 1. 2025)/ a z náhrady za čas promeškaný v souvislosti s účastí při jednání dne 10. 2. 2025, které bylo odročeno bez projednání věci, ve výši 1 150 Kč podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem DPH – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 12 865 Kč /podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 61 261,60 Kč, po zaokrouhlení/.

102. Soud žalobkyni nepřiznal uplatněnou náhradu ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to podání ze dne 16. 7. 2024, kterým doplnila žalobní tvrzení. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby obsah tohoto podání učinila součástí předchozího podání ze dne 5. 4. 2024, jímž se sice primárně vyjadřovala k možnému přerušení řízení, avšak doplnila jím i žalobní argumentaci, anebo aby skutečnosti a důkazy uplatnila u jednání před soudem dne 29. 7. 2024. Náklady spojené s tímto podáním nelze považovat za vynaložené účelně (opodstatněně) a žalobkyni nenáleží jejich náhrada.

103. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění této povinnosti mu určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.