32 C 200/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zvýšení výživného I. Výživné naposledy stanovené částkou 4 200 Kč měsíčně, které je žalovaný povinen hradit žalobkyni, se s účinností od 1. 10. 2023 zvyšuje na částku 5 300 Kč s tím, že výživné je splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, za nějž výživné náleží, k rukám žalobkyně.Nedoplatek na výživném za období od 1. 10. 2023 do 30. 4. 2024 ve výši 7 700 Kč je žalovaný povinen zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně k rukám žalobkyně splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci tohoto rozsudku.Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 10. 2020 č. j. , spisová značka, , , AnonymizovánoII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 10. 2023 domáhala zvýšení výživného na zletilé dítě, které bylo naposledy upraveno rozsudkem okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 10. 2020 č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, kdy bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobkyně částkou 4200 Kč měsíčně. Žalobkyně spatřuje změnu poměrů především v tom, že od posledního zvýšení výživného nastoupila na vysokou školu, kdy žalobkyně je v současné době studentkou univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, a to fakulty sociálně ekonomické, obor ekonomika a management. Přechodem na vysokou školu došlo ke zvýšení jejich životních nákladů. Žalobkyně žije ve své domácnosti se svou matkou, která je zaměstnána jako tisková mluvčí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , kde současně žije i partner matky. Příjem matky je 29 964 Kč, žalovaný je zaměstnán jako řezník výše jeho příjmu není žalobkyni známa. S ohledem na uvedené tedy žalobkyně požaduje zvýšit výživné na částku 10 000 Kč měsíčně počínaje dnem 01. 10. 2023. Od matky dostává 2 000 Kč měsíčně kapesné, jinak jí matka hradí další náklady, jako náklady na dopravu, náklady při studiu apod. Jiný příjem žalobkyně nemá. Náklady domácnosti, ve které žije se svou matkou, činí 17 500 Kč měsíčně splátka hypotéky, 15 000 Kč náklady na domácnost, jídlo apod. 2 000 Kč za psy, elektřina 5 600 Kč, pojištění 1 000 Kč. Matka žalobkyně nemá jinou vyživovací povinnost.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil žalobkyně se žalovaným nestýká, celý spor považuje za pokračování boje mezi matkou žalobkyně a žalovaným žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . se sídlem v , Anonymizováno, , jako řezník jeho příjem činí 33 710 Kč čistého. Žalovaný do práce dojíždí ze svého bydliště v , Anonymizováno, osobním automobilem, kdy hromadnou dopravu by s ohledem na pracovní dobu a vzdálenost nemohl využívat. Cesta do práce no tak stojí 6 500 Kč měsíčně. Dále má žalovaný vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, (16 let) které zasílá částku 1500 Kč, jakož i k synovi , jméno FO, (8 let), se kterým žije ve společné domácnosti a zajišťuje jeho výživu. Žalovaný hradí nájemné 8 600 Kč měsíčně, nyní 10 000 Kč, zálohy na elektřinu činí 5 000 Kč měsíčně, žalovaný hradí žalobkyni na výživném částku 4 200 Kč měsíčně, reálně tak po odečtení nákladů hospodaří s částkou do 8 000 Kč, ze které hradí veškeré náklady tříčlenné domácnosti včetně nejmladšího syna. Životní situace žalovaného se tak od posledního rozhodování nezvýšila, vzhledem k nutné dopravy do práce se reálně snížila. Matka žalobkyně dle informací žalovaného prodala svou nemovitost za částku 2 500 000 Kč, rovněž si měla zakoupit dům nový, jezdí vozidlem Škoda Superb a její životní úroveň je podstatně vyšší než životní úroveň žalovaného. Žalovaný je tedy přesvědčen, že částka ve výši 4 200 Kč je částka maximální vyšší výživné si žalovaný nemůže dovolit. Žalobkyně studuje vysokou školu, avšak stále žije v domácnosti s matkou a do školy dojíždí, nehradí tak například ubytování na koleji bytě a podobně. Matka žalobkyně dosahuje větší životní úrovně, měla by se rovněž podílet na výživě žalobkyně vyšší měrou, jelikož nemá jinou vyživovací povinnost. Žalovaná by si mohla přivydělat i formu brigády.

3. Z potvrzení o studiu ze dne 29. 6. 2023 soud zjistil že, žalobkyně je v akademickém roce 2023/2024, tj. od 29. 6. 2023 do 30. 9. 2024 studentkou 1. ročníku prezenčního studia vysoké školy, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

4. Ze sdělení OSSZ Děčín ze dne 21. 11. 2023 soud zjistil, že žalovanému nejsou vypláceny dávky nemocenského pojištění, není přihlášen jako osoba samostatně výdělečně činná a není poživatelem důchodu vypláceného českou správou sociálního zabezpečení.

5. Z potvrzení , Anonymizováno, , adresa, příspěvková organizace, soud zjistil že průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně činí 29 880 Kč.

6. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 24. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný není příjemcem dávek státní sociální podpory a dávek pěstounské péče. Z přehledu vyplacených dávek vystaveným úřadem práce soud dále zjistil že žalovanému nebyly vyplaceny žádné dávky.

7. Z přehledu záloh vystaveným dne 18. 4. 2023 soud zjistil že předepsaná výše záloh elektřiny hrazených žalovaným činila původně 7 170 Kč, která byla následně změněna na výši 5 889 Kč, jak soud zjistil z účastnického výslechu žalovaného.

8. Ze smlouvy o nájmu na čísle listu 26 soudního spisu soud zjistil, že žalovaný měl v období od 1. 11. 2020 do 31. 10. 2021 v pronájmu byt v , adresa, za nájemné ve výši 7 500 Kč, přičemž spolu s nájemným byl žalovaný povinen platit částku 1 100 Kč jako zálohu na služby. Smlouva byla prodloužena do 30. 5. 2023, jak soud zjistil z prodloužení smlouvy o nájmu ze dne 9. 12. 2022. Ze smlouvy o nájmu předložené při jednání soud zjistil, že žalobce uzavřel novou smlouvu k pronájmu bytu na období od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025 za nájemné 10 000 Kč měsíčně a zálohy ve výši 1 000 Kč.

9. Z potvrzení , Anonymizováno, , soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí částku 33 710,67 Kč, stejné skutkové zjištění soud učinil i z účastnického výslechu žalovaného.

10. Z účastnického výslechu žalovaného soud dále zjistil, že do zaměstnání v Lipové dojíždí ze svého bydliště v , adresa, osobním automobilem z roku 1999, a to pět dnů v týdnu. Za benzin tak vynaloží 6 000 Kč měsíčně, v zimě až 6 500 Kč. S ohledem na rozvržení směn a umístění pracoviště není možné dojíždět veřejnou dopravou, ani spolujízda není možná, neboť žádný z kolegů nežije poblíž žalovaného. Změnit zaměstnání za bližší bydlišti není možné, neboť v místě bydliště řezníkům nabízejí podstatně nižší mzdu, což by bylo pro žalovaného likvidační. Přestěhování se blíže k zaměstnání zvažoval, nicméně syn chodí do školy v , adresa, . Žalovaný má další dvě vyživovací povinnosti, nezletilé , jméno FO, (15 let) hradí 1 500 Kč měsíčně, očekává ale, že dojde ke zvýšení výživného. S nezletilým , jméno FO, žije ve společné domácnosti. Nájemné činí 10 000 Kč, 5 889 Kč činí elektřina, dále hradí náklady spojené fotbalem, který hraje nezletilý , adresa, . Žalovaný žije ve společné domácnosti s partnerkou, která je v současnosti na úřadu práce, v květnu ale nyní začala pracovat v nemocniční kantýně. Partnerka by měla mít 19 000 Kč čistého. Dále žalovaný splácí automobil, který pořídil před šesti lety, zbývá doplatit 56 000 Kč, na pořízení si vzal půjčku, měsíční splátka je 2 500 Kč.

11. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je studentkou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí and Labem, kde studuje prvním rokem ekonomiku a management, před tím studovala střední škodu obchodní v Děčíně. Žalobkyně bydlí s matkou v , adresa, , od pondělí do čtvrtka, kdy má výuku, dojíždí do školy vlakem. Brigádu žalobkyně nemá, pouze přes léto pracovala dva měsíce u Máchova jezera, kde si za celou dobu přivydělala 20 000 Kč. Uvažovala i o brigádě během studia, ale má obavu, že by to časově nestíhala, například v pondělí má výuku od osmi do sedmi hodin, v úterý v závislosti na lichém a sudém týdnu od osmi do dvanácti či od dvou do šesti hodin, ve středu do osmi do dvanácti hodin a ve čtvrtek od dvanácti do pěti hodin. Matce ze svého na náklady bydlení nepřispívá, veškeré náklady s bydlením hradí matka, bydlí v rodinném domě, jedná se o dvoupatrový dům s šesti místnostmi. Kromě žalobkyně a matky v domě žije i přítel matky a na víkendy dojíždí jeho dcera. Přehled o nákladech domácnosti žalobkyně nemá. Za cestovné hradí 2 000 Kč měsíčně. Stravuje se doma. V souvislosti se studiem hradí náklady za učebnice a musela si pořídit nový počítač.

12. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu úvěrovou smlouvu k pořízení vozidla, neboť skutečnost, která měla být tímto důkazem prokázána, má soud za prokázánu z účastnického výslechu.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně v akademickém roce 2023/2024 nastoupila prezenční studium Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kam čtyři dny v týdnu cestuje ze svého bydliště v , adresa, . Bydlí v rodinném domě se svou matkou a jejím přítelem, na chod domácnosti nikterak nepřispívá. Jiný příjem než výživné nemá, od matky dostává kapesné 2 000 Kč. Přes léto si během dvou měsíců přivydělala částku 20 000 Kč, jinak žádnou brigádu v současnosti nemá. Matka žalobkyně má příjem 29 880 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán jako řezník s měsíčním příjmem 33 710 Kč, do zaměstnání dojíždí svým vozidlem z , adresa, , kde bydlí se svou partnerkou, která je od května 2024 zaměstnána s příjmem 19 000 Kč čistého měsíčně, za pohonné hmoty vynaloží 6 000 – 6 500 Kč měsíčně. Kromě toho hradí 10 000 Kč měsíčně nájemné, zálohy 1 000 Kč, dále zálohy na elektřinu ve výši 5 889 Kč, výživné na nezletilou , jméno FO, ve výši 1 500 Kč měsíčně a splátku úvěru za auto ve výši 2 500 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného tedy činí průměrně 25 639 Kč měsíčně.

14. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

15. Podle § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

17. Dle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba18. Soud se nejprve zabýval tím, zda se podstatně změnily okolnosti, když o vyživovací povinnosti bylo, jak je soudu známo z jeho činnosti, naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 10. 2020 č. j. č. j. , spisová značka, , , datum, bývá spojen více samostatný způsob života. I s ohledem na věk žalované má soud za to, že okamžikem faktického studia na vysoké škole ke dni 1. 10. 2023 se fakticky změnili okolnosti a je tak přípustná změna vyživovací povinnosti stanovená naposledy téměř před 4 lety předchozím rozsudkem.

19. Soud jako podpůrnou metodu stanovení výživného využil doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, podle které po zohlednění dalších dvou vyživovacích povinností výživného (8 let a 15 let) by výživné na zletilé dítě mělo činit částku 5 335 Kč. Soud nicméně zohlednil skutečnost, že ačkoli doporučující tabulky sledují sjednocení rozhodovací praxe soudů při určování výživného, uvedené tabulky nemají povahu právního předpisu, nejsou závazné, jejich povaha je pouze doporučující. Proto se soud dále zabýval veškerými okolnostmi případu.

20. Soud především zohlednil, že životní úroveň dětí by měla být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Žalobkyně žije v domácnosti se svou matkou, která jí hradí kapesné ve výši 2 000 Kč, nicméně kromě uvedeného, jak vyplynulo z provedeného dokazování, jí výživné poskytuje v naturální podobě, když jí umožňuje, ač zletilé, bez toho, aby se podílela na nákladech domácnosti, bydlet a stravovat se ve svém domě.

21. Žalovaný má příjem 33 710 Kč a výdaje 25 639 Kč měsíčně. Součástí nákladů jsou i pohonné hmoty ve výši 6 000 Kč, které musí žalovaný vynakládat na cestu do práce, kdy, jak vyplynulo z dokazování, žalovaný nemůže najít obdobnou práci, která by byla placená stejně, jako jeho v jeho současné zaměstnání, přičemž přestěhování se blíže k práci není možné z důvodu, že syn žalovaného navštěvuje školu v místě současného bydliště. Byť má soud pro situaci žalovaného pochopení, je soud toho názoru, že důsledek této situace, tedy situace, kdy syn žalovaného navštěvuje školu v místě bydliště, nelze bez dalšího přenášet na žalobkyni, což platí i o skutečnosti, že žalovaný hradí veškeré náklady na bydlení a na splátky automobilu sám, ačkoli žije společně se svou přítelkyní, která je na úřadu práce. Z dokazování navíc vyplynulo, že přítelkyně žalovaného získala zaměstnání, tudíž se nadále bude moci, nikoli v teoretické, ale i v praktické rovině, podílet na nákladech domácnosti žalovaného.

22. Po zvážení všech okolností případu se tedy soudu jeví jako spravedlivá výše výživného ve výši 5 300 Kč s přihlédnutím k potřebám žalobkyně, příjmům obou rodičů a skutečnosti, že otec má dosud další vyživovací povinnosti, přičemž dle zjištění soudu je v možnostech žalovaného hradit na výživném o částku 1 100 Kč více, o to více, když jeho partnerka již bude schopná se podílet na nákladech domácnosti žalovaného. Současně soud neshledal žádné mimořádné okolnosti na straně žalobkyně či žalovaného, ať již mimořádné výdělkové poměry či mimořádné výdaje, které by odůvodňovaly snížení či zvýšení uvedené měsíční částky výživného. Současně soud rozhodl o tom, že dochází ke změně předchozího rozhodnutí o výši vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni a to od 1. 10. 2023, tedy ode dne, kdy žalobkyně nastoupila studium na vysoké škole.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. Žalobkyně navrhovala přiznat nově výživné ve výši 10 000 Kč, žalovaný namítal, ačkoli vzájemný návrh nepodal, že je dán důvod spíše pro snížení přiznaného výživného, soud se i touto obranou musel zabývat. Proto vyhodnotil, že když nově přiznal žalobkyni výživné ve výši 5 300 Kč měsíčně, je to žalobkyně, která byla v řízení převážně úspěšná. Žalobkyně se nicméně práva na náhradu nákladů řízení při jednání vzdala, proto soud nepřiznal náhradu žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.