10 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 344 01 Draženov zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba o zaplacení 14 800,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši nás 14 800,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 800,50 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby žalovaný zaplatil žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 2,5 % p. a. z částky 14 800,50 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 007,50 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Návrhem ze dne , datum, , který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 800,50 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožaloval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu mezi účastníky uzavřené dohody ze dne , datum, , kterou si účastníci vypořádali svá práva a povinnosti, včetně práva bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství. Žalovaný předmětnou dohodu respektoval a hradil příspěvek na nájemné žalobkyni do února 2025. Od března 2025 bez vysvětlení, tuto povinnost vyplývající z předmětné dohody, přestal plnit. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. , spisová značka, .27 ze dne , datum, bylo manželství účastníků řízení rozvedeno. Předmětný rozsudkem nabyl právní moci dne , datum, .

3. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. Na svoji obranu poukazoval na obsahové nesrovnalosti předmětné dohody a považoval ji za v části upravující nárok žalobkyně za absolutně neplatnou. Připomněl, že v bodě IV. bod 3 měla mít žalobkyně uzavřenou dohodou mít plně bytovou potřebu saturovanou a stran zajištění nového bydlení neměla již po žalovaném ničeho nárokovat, veškeré bytové potřeby měla mít tím uspokojeny. Pod bodem IV. bod 4 neměli mít vůči sobě žádných pohledávek ani závazků z titulu společného bydlení v rodinné domácnosti , adresa, a podle čl. V neměli vůči sobě uplatňovat pro dobu po rozvodu manželství žádnou vyživovací či příspěvkovou povinnost. Uzavřením dohody měl žalovaný za to, že tímto má veškeré povinnosti s žalovanou již vypořádané.

4. Soud má za prokázané, že v souvislosti s plánovaným nesporným rozvodem, žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství a o případné vyživovací povinnosti, a to dne , datum, . Na obsahu předmětné dohody, se tak, jak soud zjistil z výslechu účastníků řízení, účastníci dohodli a obsah písemné podoby připravovala bývalá zástupkyně žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, .

5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo manželství účastníků řízení rozvedeno a předmětný rozsudkem nabyl právní moci dne , datum, . Z obsahu rozvodového rozsudku soud zjistil, že soud měl splněny podmínky pro rozvod manželství bez zjišťování příčiny rozvratu manželství a účastníci řízení si upravili společné jmění manželů včetně práva bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství dohodou ze dne , datum, , ještě ve fázi před rozvodem tzn. před zánikem společného jmění manželů. Předmětná dohoda se tak stala účinnou, tzn. plněním žalovaného ve prospěch žalobkyně, tak nedocházelo k plnění bez právního důvodu i v situaci, kdy žalovaný podle předmětné dohody plnil ještě před její účinností. Tato skutečnost byla důvodem, pro který v dané právní věci nemohla být účinná procesní obrana, kterou vůči žalobkyni v průběhu řízení, požadoval.

6. Mezi účastníky řízení nebylo ani sporu, že podle dohody uzavřené dne , datum, bylo do února, ze strany žalovaného ve prospěch žalobkyně podle článku IV bod 5 Smlouvy, ze dne , datum, , plněno a žalovaný se navrácení finančních prostředků po žalobkyni nedožadoval.

7. Žalovaná se dožadovala tohoto plnění v dané právní věci za období březen 2025 až květen 2025 - 3 x 4 933,50 Kč - 14 800,50 Kč.

8. Ze smlouvy označené jako Smlouva o vypořádání majetkových vztahů, bydlení pro dobu po rozvodu manželství a případně vyživovací povinnosti manželů ze dne , datum, soud zjistil, že byla připravovaná bývalým zástupcem žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Smlouva je členěna na oblasti vypřádání společného jmění manželů, práva bydlení. Vzájemnou vyživovací povinnost účastníků řízení smlouva neupravuje. Pro předmětné řízení byl podstatný článek IV. Smlouvy ze dne , datum, (§ 738, § 739 z.č. 89/2012 Sb.), kterým bylo upraveno, že po rozvodu zůstane bydlet v místě posledního společného bydlení manželů na adrese , adresa, žalovaný. Žalovaná se zavázala z této adresy vystěhovat. Bytová potřeba měla být podpisem dohody uspokojena tzn. žalovaná si byla povinna najít nové bydlení a navzájem neměli mít žádné vzájemné povinnosti. Na toto zjištění navazuje zjištění ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, ze které soud zjistil, že žalovaná svoji bytovou potřebu uspokojovala v bytě č. , hodnota, v , adresa, v , název města, za nájem ve výši 6 000 Kč a zálohu za služby spojené s užíváním bytu v podobě elektřiny a plynu ve výši 6 000 Kč tzn. celkem 12 000 Kč -polovina představovala částku ve výši 6 000 Kč. Tak jak vyplynulo i z výpisu z účtu předmětnou částku žalovaný žalobkyni hradil spolu s výživným vyměřeným a akceptovaným účastníky řízení pro danou dobu 3 000 Kč. Předmětný byt měla žalobkyně užívat od , datum, do , datum, . Spolu s ní právo užívat tento byt měly i společné děti účastníků řízení.

9. Ještě před nastěhováním se do výše zmíněného bytu, žalobkyně žádala o městský byt na základě žádosti ze dne , datum, tzn. ještě v době, kdy bydlela na adrese , adresa, , ještě před rozvodem manželství.

10. O tom, že se ji nakonec i s dětmi podařilo přestěhovat se do požadovaného městského bytu s nižším nájmem svědčí skutečnosti zjištěné z nájemní smlouvy ze dne , datum, . Na základě této smlouvy bylo založeno žalobkyni právo užívat byt č. , hodnota, o velikosti 2 + 1 v , adresa, ulici čp. , číslo, v , název města, po dobu dvou let od , datum, . Z evidenčního listu ke dni , datum, soud zjistil výši měsíčních plateb v souvislosti s předmětným bytem, a to výši nájmu 4019 Kč a výši poplatků za teplo, teplou vodu, vodné, stočné. energii společných prostor a společnou TV ve výši 3 848 Kč - celkem tak 7 867 Kč měsíčně s tím, že elektřinu měla žalobkyně psanou na sebe a hradila zálohy ve výši 1 390 Kč. Z evidenčního listu ke dni , datum, soud ujistil výši nájmu 4122 Kč, teplo, teplá voda, vodné, stočné, energie společných prostor, společná TV 3 838 Kč - celkem 7 960 Kč měsíčně. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že na elektřinu platila zálohu 2 000 Kč měsíčně.

11. Z prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že byla žalobkyni od původního pronajímatele vrácena po srážce 2 000 Kč kauce ve výši 10 000 Kč.

12. Z vyúčtování elektřiny za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že skončilo přeplatkem 2 630,51 Kč. Za období od , datum, do , datum, nedoplatkem 3 740 Kč. (tato položka není předmětem tohoto řízení).

13. Při stanovení výše nároku bylo ze strany žalobkyně vycházeno z toho, že nájem představoval částku ve výši 7 960 Kč, polovina z toho představuje 3 980Kč, žalobkyně se dožadovala za jednotlivé měsíce 3 933,50 Kč tzn. žádala částku nižší a 2 000 Kč hradila elektřinu tzn. 1 000 Kč jako ½ tzn. celkem 4 933,50 Kč.

14. Z výpisu z účtu , právnická osoba, . - výpis žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný se podílel na ½ nájemného a spotřebované energie, kdy tuto část spolu s výživným hradil od září 2023 do února 2025, kdy nejprve se jednalo o částku ve výši 6 000 Kč poté o částku ve výši 4 950 Kč. Dne , datum, vrátila žalobkyně žalovanému vrácenou kauci ve výši 10 000 Kč, dne , datum, vrátila zálohu na energii 6 740 Kč, dne , datum, vyúčtovanou energii 6 083 Kč, dne , datum, – 1 315 Kč. Dne , datum, vrátila zálohy na energii ve výši 6 740 Kč. Vzhledem k tomu, že po celou dobu nebyly vzneseny žádné námitky co do způsobu a průběhu úhrad jednotlivých částek, ani co do jejich výše ze strany žalovaného soud považuje za prokázané, že tímto způsobem se i účastníci řízení dohodli a žalobkyně učinila vypořádání skutečné výše energií po zúčtovacím období, kdy přeplatek na zálohách navrátila zpět žalovanému na účet o čemž svědčí skutečnosti zjištěné z výpisu z účtu žalobkyně. Smlouva o vypořádání majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, přesný způsob poloviny úhrady skutečně prokázaného nájemného a skutečně spotřebovaných energií neupravuje a na základě smluvní volnosti byla mezi účastníky realizací úhrad založena praxe, která byla do února 2025 oběma zcela akceptovaná.

15. Žalobkyně se ve své výpovědi zmínila, že obsah předmětné dohody se přepracovával, tak i výše finančního vyrovnání ke kterému měl být zavázán žalovaný. Předmětnou dohodu vypracovávala zástupkyně žalovaného , tituly za jménem, , jméno FO, , na obsahu se však nakonec oba shodli. Dle žalobkyně měl právě bod 5 odstavce IV dohody toto vyrovnání vyvažovat. Původně měla žalobkyně žádat 600 000 Kč, tato částka se jí jevila za přiměřenou. Při výpočtu průměrného nájemného a služeb 5 000 Kč od června 2023 do července 2030 - představuje 430 000 Kč. Žalovaný v rámci své výpovědi s výší takového vypořádání nesouhlasil. Měl za to, že žalobkyně byla vypořádána až nad rámec toho, na co by správně měla nárok.

16. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že z důvodu ukončení společného soužití s žalovaným započala s žalovaným vyjednávat podmínky vzájemné majetkového vypořádání. Nejdříve jí bylo ze strany žalovaného nabídnuto vyplacení částky ve výši 150 000 Kč plus polovina nájemného a energie. Tuto nabídku žalobkyně vyhodnotila v poměru délky trvání manželství za nepřiměřené nízkou. Sama se pak po žalovaném dožadovala vyplacení 500 000 Kč nebo 600 000 Kč. S tímto návrhem zase nesouhlasil žalovaný. Nakonec našli kompromis a žalovaný se zavázal žalobkyni vyplatit částku ve výši 300 000 Kč a hradit polovinu nájmu a energie.

17. Oba účastníci řízení byli ve shodě o tom, že předmětnou dohodu sepisovala tehdejší zástupkyně žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobkyně měla plnou možnost zasahovat do obsahu dohody. Účastníci řízení mají společné dvě děti, které měli od prvopočátku jejich rozchodu ve střídavé péči a z původního místa společného bydlení , adresa, se žalobkyně odstěhovala , datum, na adresu , adresa, do , název města, . Společné soužití však společně s žalovaným ukončili v květnu roku 2023. Na výše uvedené adresy nového bydlení platila žalobkyně nájem včetně energií 12 000 Kč a nájem měla sjednaný do , datum, . Žalovaný plnil své povinnosti z Dohody o vypořádání od prvopočátku. Žádost o levnější byt městský měla žalobkyně podanou ještě v době, kdy byla v , název města, . V městském bytě žalobkyně bydlela od srpna 2024 - nájem hradila včetně služeb hradila 7 867 Kč a elektřinu 2 000 Kč - celkem tak odhadovala 10 000 Kč. Oproti původnímu bydlišti platil žalovaný nižší částku něco přes 4 000 Kč. Platby od žalovaného z dohody o vypořádání chodily na účet žalobkyně pravidelně spolu s výživným, kdy tato skutečnost má oporu i ve výpisu z účtu žalobkyně od , právnická osoba, .s. V rámci vypořádání si žalobkyně odvezla jídelní stůl a židle, sedačku, dvě komody z jídelny, které má nyní v obývacím pokoji, lednici, pračku, mikrovlnku a auto. Společnou domácnost vedla žalobkyně s žalovaným v domě na adrese , adresa, , který byl ve vlastnictví rodičů žalovaného.

18. Z výpovědi žalovaného soud zjistil že k ukončení společného soužití došlo s žalobkyní pro dlouhodobé neshody. Dohodu o vypořádání společného jmění manželů vytvářeli společně s žalobkyní v obývací pokoji a pak písemnou podobu té dohodě dala , tituly před jménem, , jméno FO, . V případě společných dětí fungovala střídavá péče, řešili se poměry i k dětem ať už dohodou mezi účastníky řízení i soudně. Žalovaný měl za to, že po celou dobu manželství žalobkyně ničím na nic nepřispívala, na energie, na výši úvěru, ten splácí žalovaný do současné doby. Ten úvěr byl na renovaci bydlení v domě, který je rodičů žalovaného. Rodiče nic na zhodnocení baráku účastníkům nezaplatili. Žalovaný měl za to, že rodiče se celý život o něj starali, a tak se teď na důchod o ně stará on. Žalovaný má stále příjem přibližně 2000 EUR měsíčně, žalobkyně měla 20 000 Kč, ale když pracoval v Čechách mněl příjem stejný. Žalovaný odjížděl do práce ve 4 h ráno a vracel se domů v 15.30 h a při odpolední ve 12 h a vracel se ve 23.30 h. Dle něj zvládal i péči o děti. Ten bod 4 pod bod 5 vnímal tak, že se jedná o takovou pomoc po rozvodu. Sama žalobkyně mu prý měla sdělit, že když ji navýší plat, tak on už nebude muset platit tu částku. Poprvé začal platit už od srpna, kdy začala platit ten nájem. Platil, důvěřoval ji. Nájemní smlouvu mu měla dát žalobkyně k nahlédnutá až po ¾ roce, platit pravidelně a pak přestal, protože si řekl už dost. Poměřoval poměry žalobkyně a své, a i s platbami výživného na děti a jejich poměry, vyhodnotil si, že nezl. Klára je již přes týden na Intru. Měl za to, že má stejně děti jako žalobkyně, i přesto se mu zvedlo výživné a platil i na Kláru internát.

19. Pokud žalovaný argumentoval nesrozumitelností a účinností Smlouvy o vypořádání majetkových vztahů, bydlení pro dobu po rozvodu manželství a případně vyživovací povinnosti manželů ze dne , datum, , tak jak vyplývá ze samotné úpravy, předmětná dohoda skutečně se stala účinnou až v momentě právní moci rozsudku o rozvodu manželství, i když faktické vypořádání učinili účastníci ještě před faktickým zánikem společného jmění manželů rozvodem manželství. V případě této dohody se jedná o jediný způsob, jak si mohou účastníci řízení upravit vzájemná práva a povinnosti ze SJM ještě před zánikem společného jmění manželů. V daném konkrétním případě tato dohoda pak sloužila jako důkaz pro nesporný rozvod, kdy soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a shledal pro tento postup podmínky, když přistoupil k rozvodu účastníků řízení ve smyslu ustanovení § 757 z.č. 89/2012 Sb. rozsudkem ze dne , datum, . Předmětný rozsudek nabyl právní moci. Za předpokladu, pokud by k rozvodu nedošlo, nenastaly by účinky této dohody. Pokud by nebyla naplněna a účinná byl by dán prostor pro vydání bezdůvodného obohacení. K tomuto však nedošlo a žalovaný se podle této dohody i řídil, po dobu více jak jednoho roku pravidelně z této dohody i plnil žalobkyní polovinu skutečně prokázaného nájemného a polovinu skutečně spotřebovaných energií.

20. V případě bodu 5 článku IV, je speciálně upraven počátek plnění, kdy měl začít plnit polovinu skutečně prokázaného nájemného a polovinu skutečně prokázaných energii v novém bydlení po přestěhování se žalované do tohoto nového bydlení do , datum, , nedohodnou-li se účastníci jinak. Z obsahu této dohody nevplývá jakékoliv jiné dělení než jedna polovina, není to vázáno na první bydlení, je patrné, že má být plněno do , datum, a ne do 18.tého roku věku jejich společného syna (tak, jak argumentoval na počátku žalovaný), neboť ten by tohoto věku dosáhl , datum, a v předmětné dohodě není o této skutečnosti ani žádná informace. Účastníci dohody se ani jinak nedohodli. Plnit žalovaný přestal zcela svévolně, když vyhodnotil, že žalobkyně se už nemá tak špatně a je na tom lépe než on. Chtěl už začít žít, a ne plnit jen na děti, tak jak vyplynulo i z jeho výpovědi. Doba plnění je vázána na datum , datum, , pokud se nedohodnou jinak, žádné podmínky změny kvality poměrů zde nejsou určeny jako podmínka pro plnění.

21. Tak jak soud zjistil z předmětné dohody, účastníci řízení nemají už žádné pohledávky ani závazky z titulu společného bydlení v rodinné domácnosti , adresa, tzn. vztaženo zpětně z doby, kdy spolu na této adrese žili a měli na této adrese i společnou domácnost.

22. Tak jak soud zjistil z obsahu předmětné dohody i z výpovědi účastníků řízení žalovaný vyplatil na vyrovnání žalobkyni v rámci vypořádání společného jmění manželů částku ve výši 300 000 Kč.

23. Po provedeném dokazování, po posouzení každého důkazu jednotlivě a ve vzájemné souvislosti soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne , datum, dohoda o vypořádání společného jmění manželů, která upravovala majetek i bydlení a nároky s tím související. Předmětná dohoda byla uzavřena oběma účastníky řízení a oba se jí museli cítit být i vázáni, když byla využita i jako důkaz pro rozvod manželství. Účastníci řízení byli pravomocně rozvedeni a žalovaný od počátku odstěhování se žalobkyně srpen 2023 (z výpisu účtu platba od září 2023) ze společného bydliště do února 2025 včetně hradil polovinu skutečně prokázaného nájemného a polovinu skutečně spotřebovaných energií. Takto dle dohody měl činit do , datum, , nedohodnou-li se účastníci řízení jinak. Mezi účastníky řízení žádná dohoda o ukončení této povinnosti žalovaného z vypořádání společného jmění manželů uzavřena nebyla. Bylo tak povinností žalovaného stále plnit si tuto povinnost ve vztahu k žalobkyni i v březnu až v květnu 2025 na základě mezi nimi uzavřené Smlouva o vypořádání majetkových vztahů, bydlení pro dobu po rozvodu manželství a případně vyživovací povinnosti manželů ze dne , datum, . Soud po provedeném dokazování vyhodnotil nárok žalobkyně za zcela po právu, a proto ji v plném rozsahu vyhověl.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním savých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu i zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. Soud tento, s ohledem na počátek prodlení a zákonnou výši, částečně zamítl.

25. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Neúspěch žalobkyně byl jen v nepatrné výši v podobě zákonných úroků z prodlení, kterých se dožadovala v nesprávné zákonné výši, byla to tak žalobkyně, komu náleží právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za pět úkonů právní služby (příprava převzetí, předžalobní výzva, sepis návrhu, účast na jednání , datum, , , datum, , předložení návrhu na doplnění dokazování soud nepovažoval za vyjádření ve věci) – 5 x 1 700 Kč tzn. 8 500 Kč, 5 x režijní paušály 5 x 450 Kč tzn. 2 250 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů – 2 257,50 Kč. Celkem tam byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 007,50 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .