19 C 43/2020

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 / 344 01 Domažlice zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 50 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 35 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 1 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Domažlicích.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Domažlicích.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 18 997 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a stanoviska žalovaného1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč z titulu odstoupení od kupní smlouvy, uzavřené dne , datum, , na základě které od žalovaného právní předchůdkyně žalobce (původní žalobkyně , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá dne , datum, ) zakoupila osobní motorové vozidlo Ford Galaxy, registrační značky , SPZ, (dále též jen „vozidlo“), a to pro vadné plnění spočívající ve spadávání motoru vozidla do nouzového stavu v důsledku vadného turbodmychadla, v čemž žalobce spatřuje podstatné porušení smlouvy.

2. Právní předchůdkyně žalobce v podané žalobě uvedla, že shora uvedené kupní smlouvě předcházela kupní smlouva, uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce dne , datum, , na základě které však k převodu vlastnického práva nedošlo. Původní účastníci smlouvu posléze zrušili a nahradili kupní smlouvou ze dne , datum, . Mezi uzavřením obou kupních smluv měla u sebe vozidlo po nějakou dobu právní předchůdkyně žalobce a zhruba deset dní žalovaný. Žalovaný právní předchůdkyni žalobce před uzavřením kupní smlouvy informoval o provedené výměně turbodmychadla u kupovaného vozidla. Teprve poté, co žalobce začal po uzavření nové kupní smlouvy s vozidlem jezdit do Německa, se na vozidle projevila závada, kdy při vyšších rychlostech spadával motor vozidla do nouzového režimu. Závadu nemohl žalobce (resp. jeho právní předchůdkyně) zjistit dříve, neboť do té doby používal vozidlo pouze ke krátkým cestám po Domažlicích. Právní předchůdkyně žalobce žalovanému závadu oznámila v první polovině února 2018 a žalovaný jí měl přislíbit opravu vozidla poté, co dojde k doplacení zbytku kupní ceny. Závadu však žalovaný podle žalující strany neopravil ani po urgencích, a proto právní předchůdkyně žalobce dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, , od smlouvy odstoupila, neboť uvedená vada znemožňuje řádné a bezpečné užívání vozidla. Žalovaný převzetí vozidla a vrácení kupní ceny odmítl, přestože zprvu měl odstoupení od smlouvy akceptovat. S vozidlem žalobce najel od podpisu kupní smlouvy 4 426 km.

3. Právní předchůdkyně žalobce v žalobě dál zdůraznila, že před odstoupením od smlouvy zjistila, že snížení výkonu vozidla (resp. spadávání motoru vozidla do nouzového režimu) způsobuje vadné turbodmychadlo, které nebylo vyměněno za nové, ani za repasované, jak žalovaný tvrdil, neboť patrně došlo pouze k výměně jeho části. Problému s turbodmychadlem si podle žalující strany žalovaný musel být vědom, jelikož jej před prodejem vozidla nechal opravit. Právní předchůdkyně žalobce by přitom nikdy kupní smlouvu neuzavřela, kdyby o vadném turbodmychadle věděla; vozidlo pořizovala proto, aby jej užívala v silničním provozu. Jedinou možností opravy vozidla je podle autorizovaného servisu výměna turbodmychadla za nové či repasované. Bez jeho výměny není možné vozidlo užívat. K výměně turbodmychadla žalovaným před uzavřením kupní smlouvy tedy podle žalující strany zjevně nedošlo, přestože to žalovaný tvrdil. Vzhledem k tomu, že žalovaný zjevně nenechal provést řádnou výměnu turbodmychadla, vyjádřila právní předchůdkyně žalobce nadto domněnku, že ji žalovaný mohl úmyslně uvést v omyl ohledně stavu vozidla, v důsledku čehož by v daném případě mohlo jít o neplatné právní jednání.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že kupní smlouva ze dne , datum, je v pořadí druhou kupní smlouvou uzavřenou s právní předchůdkyní žalobce ohledně předmětného vozidla, a že k převodu vlastnického práva došlo až druhou kupní smlouvou ze dne , datum, . V mezidobí měl vozidlo u sebe pouze asi dva dny, neboť právní předchůdkyně žalobce řádně nesplácela dohodnuté splátky kupní ceny. V nové kupní smlouvě si její účastníci ujednali i novou výši kupní ceny, která odrážela technický stav vozidla, roku výroby 2000, s nájezdem 268 400 km. Právní předchůdkyně žalobce měla možnost si vozidlo dostatečným způsobem prohlédnout, seznámit se s jeho technickým stavem a uskutečnit zkušební jízdu. V prosinci 2017 navíc nechal žalovaný do vozidla namontovat u poskytovatele servisu motorových vozidel repasované turbodmychadlo, které objednal od společnosti , právnická osoba, ., přičemž právní předchůdkyni žalobce při prodeji současně poučil o nutnosti šetrné jízdy, a to právě s ohledem na výměnu turbodmychadla. Turbodmychadlo bylo v době prodeje plně funkční, o čemž podle žalovaného svědčí i skutečnost, že žalobce s vozidlem najel více než 6 000 km, což by při vadném turbodmychadle, které znemožňuje jízdu rychlostí vyšší než 50 km/h, nebylo možné. Podle názoru žalovaného tedy právní předchůdkyně žalobce nebyla oprávněna od smlouvy odstoupit, a proto žalovaný odstoupení od smlouvy neakceptoval.II. Dokazování5. Mezi účastníky bylo nesporné, že a) byla uzavřena kupní smlouva [resp. že ohledně předmětného motorového vozidla byly postupně uzavřeny dvě kupní smlouvy, přičemž k převodu vlastnického práva došlo až na základě kupní smlouvy ze dne , datum, (a to po doplacení zbývající části kupní ceny)], že b) uzavření kupní smlouvy předcházelo prohlášení žalovaného, že nechal vyměnit turbodmychadlo, že c) právní předchůdkyně žalobce na začátku března oznámila žalovanému problémy s vozidlem a že d) právní předchůdkyně žalobce dopisem ze dne , datum, odstoupila od kupní smlouvy.

6. Ve dvou postupně uzavřených kupních smlouvách (č. l. 3 a 3 verte) si strany ujednaly, že technický stav odpovídá stáří vozidla a počtu ujetých kilometrů, a kupující současně prohlásil(a), že po prohlídce vozidla, zkušební jízdě a seznámení se s poznatky prodávajícího o vozidle s dohodnutou cenou souhlasí (v první kupní smlouvě si přitom strany ujednaly kupní cenu ve výši 58 000 Kč při stavu tachometru ve výši 268 400 km, ve druhé – pro věc rozhodující – kupní smlouvě pak byla kupní cena snížena na částku 50 000 Kč, a to při nájezdu přes 269 000 km).

7. Z dopisu právní předchůdkyně žalobce žalovanému ze dne , datum, , označeného jako Odstoupení od Smlouvy o prodeji vozidla, jímž právní předchůdkyně žalobce odstoupila od smlouvy ze dne ze dne , datum, (na č. l. 7 verte), se podává, že důvod pro odstoupení spatřovala právní předchůdkyně žalobce ve vyskytnuvší se vadě, spočívající v poruše motoru, který spadával do nouzového režimu. Vadu přitom právní předchůdkyně žalobce shledala podstatným porušením smlouvy. Dopisem ze dne , datum, (na č. l. 9) současně právní předchůdkyně žalobce žalovaného naposledy vyzvala k převzetí vozidla a vrácení kupní ceny. Na odstoupení od smlouvy reagoval žalovaný mimo jiné dopisem ze dne , datum, (č. l. 4), ve kterém odstoupení od smlouvy neakceptoval, neboť podle něj nebyly splněny zákonné podmínky. Konstatoval, že právní předchůdkyni žalobce poskytl detailní informace o technickém stavu vozidla, což odrážela i snížená kupní cena oproti původně uzavřené kupní smlouvě; současně právní předchůdkyni žalobce upozornil na potřebu šetrné jízdy s ohledem na výměnu turbodmychadla.

8. Z dodacího listu ze dne , datum, vystaveného , jméno FO, , IČO , IČO, , na jméno žalovaného (č. l. 49), vyplývá, že na předmětném vozidle měla být provedena montáž repasovaného dílu turbodmychadla, výměna oleje, olejového filtru a vzduchového filtru, a to dne , datum, . Současně z faktury č. , hodnota, , ze dne , datum, (č. l. 50), vyplývá, že obchodní společností , právnická osoba, IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , byla , jméno FO, (, právnická osoba, ., , adresa, ) vyúčtována k úhradě částka 7 750 Kč, a to za repasi turbodmychadla 85 kW ve výši 5 500 Kč, při vratné kauci ve výši 2 000 Kč a poštovném ve výši 250 Kč.

9. Z žalující stranou předložených cenových nabídek autorizovaného servisu vozů značky Ford na opravu turbodmychadla předmětného vozidla (č. l. 67-68 verte) se podává, že v říjnu 2020 by montáž nového turbodmychadla stála 76 059,39 Kč, respektive 42 009,99 Kč u levnější verze turbodmychadla.

10. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi potvrdil tvrzení žalovaného, že předmětné vozidlo opravoval pan , jméno FO, , který u něho byl v té době na praxi a na jehož práci dohlížel, přičemž rovněž potvrdil, že došlo k výměně celého repasovaného turbodmychadla. Takový druh opravy se podle svědka provádí poměrně často a výměna není časově náročná. K dotazu žalující strany svědek uvedl, že inkriminovanou opravu nemá zanesenou ve svém účetnictví, neboť ji provedl zadarmo v rámci vzájemných přátelských služeb.

11. Svědek , jméno FO, uvedl, že výměnu celého repasovaného turbodmychadla provedl z kamarádství zadarmo, jelikož si s žalovaným tímto způsobem pomáhají. Podle svědka by výměna turbodmychadla v současnosti vyšla na 20 000 Kč až 30 000 Kč. Současně svědek potvrdil, že repasované turbodmychadlo dodal žalovaný. Podle mínění svědka je sice možné vyměnit pouze část turbodmychadla, ale to musí provést odborník, a je to časově náročnější.

12. Svědek , jméno FO, sdělil, že byl původní žalobkyní požádán, aby jí pomohl vozidlo odvést, přičemž si pouze vybavil, že vozidlo mělo problém s turbodmychadlem.

13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť si na opravu předmětného vozidla nepamatoval.

14. Žalobce v účastnické výpovědi uvedl, že posléze vytknutou vadu pozoroval při svých cestách do zaměstnání ve , název města, a zpět, a to v průběhu měsíce února 2018. K oznámení vady žalovanému došlo podle žalobce „asi v průběhu března 2018“, přičemž žalovaný měl slíbit, že závadu odstraní. V rámci účastnické výpovědi se žalobce ohradil proti tvrzení, že měl s vozidlem najet přes 4 000 km; podle jeho názoru to muselo být výrazně méně.

15. Žalovaný při své účastnické výpovědi sdělil, že „nové“ turbodmychadlo nechal namontovat v prosinci 2017 firmou, s níž spolupracuje. Podle žalovaného šlo o repasovaný díl, což také žalobci sdělil. V průběhu března či dubna 2018 jej však kontaktovala původní žalobkyně s tím, že je na autě nějaký problém. Jelikož mu nesdělila, co přesně s turbodmychadlem je, navrhl žalovaný, aby se všichni (tedy patrně žalovaný, žalobce a jeho právní předchůdkyně) sešli, dostavila se nicméně jen matka žalobce, jež mu vozidlo nechala a následně odstoupila od smlouvy, což ovšem žalovaný neakceptoval. Nadto žalovaný v účastnické výpovědi uvedl, že si nevzpomíná, že by v lednu 2018 byla jakkoli řešena otázka turbodmychadla – podle žalovaného k tomu důvod, neboť vozidlo nemělo žádné problémy s ním spojené.

16. Z fotokopie textových zpráv mobilního telefonu právní předchůdkyně žalobce s žalovaným v období od , datum, do , datum, (na č. l. 145) soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobce žalovaného informovala o neustálém spadávání vozidla do nouzového režimu. Žalovaný na zprávu reagoval odesláním telefonního čísla na pana , jméno FO, . Dne , datum, právní předchůdkyně žalobce žalovanému sdělila, že „na vině je nejspíš turbo“, a tázala se žalovaného, jak chce situaci řešit.

17. Z odborného vyjádření č. 7/2019 ze dne , datum, zpracovaného soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 10-19), soud zjistil, že snížení výkonu předmětného vozidla bylo způsobeno vadným turbodmychadlem, a tato skutečnost znemožňuje řádné a bezpečné užívání vozidla v silničním provozu. Po prohlídce spodní motorové části vozidla dospěl zpracovatel odborného vyjádření k závěru, že patrně došlo pouze k výměně pohonu turbodmychadla (tzv. actuator), turbodmychadlo tedy nebylo řádně vyčištěno ani správně repasováno. Popsaná závada představuje pravidelný problém všech motorů TDi výrobce Volkswagen s variabilní regulací 1.9TDi, 2.0TDi, tedy i předmětného vozidla.

18. Jelikož shora uvedené odborné vyjádření vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , který je zapsán v seznamu soudních znalců, přistoupil soud k jeho ustanovení a následnému výslechu. Znalec po poučení popsal způsob repase turbodmychadel s tím, že se domnívá, že v daném případě repase řádně provedena nebyla, když došlo pouze k výměně regulátoru, kterážto skutečnost se projeví (až) ve vyšších otáčkách motoru, a turbodmychadlo pak nepracuje správně. Ve vyšších otáčkách se totiž nesprávně repasovaný díl zahltí sazemi a nánosy, v důsledku čehož spadne do nouzového režimu. K dotazu žalované strany znalec připustil, že při zpracování odborného vyjádření inkriminované turbodmychadlo nevyjmul, nemůže proto vyloučit, že v minulosti k jeho výměně skutečně nedošlo. Znalec navíc konstatoval, že u vozidla obdobného stáří a množství naježděných kilometrů se problém s turbodmychadlem objevuje poměrně často. Podle znalce by přitom rozdíl 6 000 km v nájezdu mezi dobou výměny turbodmychadla a jeho znaleckým zkoumáním neměl být podstatný, neboť turbodmychadlo by mělo být schopno v adekvátním stavu vydržet nájezd zhruba 150 000 km. Podle mínění znalce by v rozhodné době mělo být možné provést kvalitní repasování turbodmychadla za minimálně 7 000 Kč, v současnosti za „nižší desetitisíce“.III. Skutkové hodnocení věci19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný nechal na motorovém vozidle Ford Galaxy, registrační značky , SPZ, , vyměnit v autoservisu, s nímž spolupracuje, původní turbodmychadlo za repasované, a to předtím, než dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobce první kupní smlouvu, na jejímž základě mělo dojít k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu za kupní cenu ve výši 58 000 Kč (při stavu tachometru 268 400 km). Z důvodu vzájemných nesrovnalostí žalovaný s právní předchůdkyní žalobce uzavřeli dne , datum, novou kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu za kupní cenu ve výši 50 000 Kč (při stavu tachometru 269 000 km). V mezidobí uzavření obou kupních smluv vozidlo užíval jak žalobce (případně po nezjištěnou dobu jeho právní předchůdkyně), tak jej měl po určitý blíže neurčený čas v dispozici i žalovaný.

20. V kupní smlouvě ze dne , datum, si její strany ujednaly, že technický stav vozidla odpovídá stáří vozidla a počtu najetých kilometrů. Kupující současně prohlásila, že jí byla umožněna prohlídka vozidla, zkušební jízda a že byla seznámena s poznatky prodávajícího o vozidle. Žalobce, pro kterého patrně původní žalobkyně vozidlo zakoupila, začal vozidlo užívat k cestám do zaměstnání v Německu až po uzavření nové kupní smlouvy. Do té doby jej užíval pouze ke krátkým cestám po Domažlicích, kdy vozidlo nevyvinulo vyšší rychlost, tedy rychlost přesahující 60 km/h. V přesně nezjištěné době před dnem , datum, informovala původní žalobkyně žalovaného o „trvání spadávání motoru vozidla do nouzového režimu“, a dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, , právní předchůdkyně žalobce od kupní smlouvy ze dne , datum, odstoupila z důvodu podstatného porušení smlouvy, spočívajícího ve skryté vadě v podobě spadávání motoru do nouzového režimu, pro kterou nemůže být vozidlo řádně užíváno k účelu, k němuž bylo pořizováno.

21. Jde-li o klíčové skutkové zjištění, že žalovaný nechal skutečně repasované turbodmychadlo vyměnit, tvrzení žalovaného bylo podle mínění soudu prokázáno svědeckými výpověďmi , jméno FO, a , jméno FO, ve spojení obsahem shora specifikovaného dodacího listu a faktury za objednané repasované turbodmychadlo od obchodní společnosti , právnická osoba, . Jde-li o věrohodnost jmenovaných svědků, soud na rozdíl od žalující strany nepovažuje určité rozpory v jejich svědecké výpovědi za natolik podstatné, aby mohly způsobit nepoužitelnost tohoto důkazního prostředku. Jinak řečeno, tvrdil-li svědek , jméno FO, ve výpovědi, že výměnu turbodmychadla pro žalovaného prováděl v době, kdy byl u svědka , jméno FO, pouze na praxi, což současně odporuje jeho tvrzení, že na učiliště chodil v letech 2012 až 2015, jde o rozpor, který je v kontextu časového odstupu svědecké výpovědi od zkoumané události (výměna turbodmychadla) „tolerovatelný“, a nemůže mít sám o sobě za následek nevěrohodnost tohoto svědka, zvláště když výměnu původního turbodmychadla za repasované nepřímo potvrzuje i obsah výpovědi znalce, jenž možnost výměny v posledku připustil. Na základě uvedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, proto soud uzavřel, že k výměně turbodmychadla za repasované před uzavřením kupní smlouvy skutečně došlo, a nelze tak přisvědčit námitce žalobce, že inkriminovaná kupní smlouva představuje ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku neplatné právní jednání z důvodu uvedení žalující strany v omyl ohledně technického stavu vozidla.

22. Současně vzal soud – a to primárně na základě obsahu odborného vyjádření ve spojení s výpovědí znalce – za prokázané, že spadávání motoru předmětného vozidla do nouzového režimu je zapříčiněno turbodmychadlem, které patrně nebylo před výměnou řádně repasováno. Specifikovaná vada turbodmychadla se přitom s potřebnou mírou pravděpodobnosti vyskytovala již v době přechodu nebezpečí škody na právní předchůdkyni žalobce, tedy ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, (v podrobnostech viz níže). , adresa, konkrétně je vada turbodmychadla zapříčiněna, zda vadnou repasí či chybnou montáží samotného repasovaného turbodmychadla, je pak podle názoru soudu pro posouzení daného sporu již zcela nepodstatné, a proto soud zamítl důkazní návrh žalobce - zpracování znaleckého posudku; jinak řečeno, má-li soud za prokázanou existenci vady věci v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, bylo by zpracování znaleckého posudku (nejen z hlediska hospodárnosti řízení) zcela nadbytečné.IV. Právní hodnocení věci23. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud dále citovaná ustanovení občanského zákoníku, v prvé řadě ustanovení § 2002 odst. 1, podle kterého platí, že poruší-li některá strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je přitom takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

24. Právo kupujícího z vadného plnění přitom podle ustanovení § 2100 odst. 1 občanského zákoníku zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později.

25. Neoznámí-li ovšem kupující vadu věci včas, pozbývá podle ustanovení § 2111 občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy.

26. Současně podle ustanovení § 2112 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle druhého odstavce téhož paragrafu pak soud k účinkům podle prvního odstavce přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

27. Podstatou projednávané věci je otázka, zda byla právní předchůdkyně žalobce oprávněna odstoupit od kupní smlouvy podle ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, tedy z důvodu, že se na předmětném vozidle vyskytla (podstatná skrytá) vada spočívající ve spadávání motoru do nouzového režimu.

28. Podle kupní smlouvy ze dne , datum, došlo k přechodu nebezpečí škody na předmětném vozidle na právní předchůdkyni žalobce v souladu s ustanovením § 2132 věta druhá občanského zákoníku již převzetím vozidla; na právní předchůdkyni žalobce tedy přešlo nebezpečí škody nejpozději dne , datum, [pro úplnost je vhodné zaznamenat, že ačkoliv z tvrzení účastníků vyplývá, že žalobce s vozidlem disponoval v přesně neurčené době již před uzavřením druhé kupní smlouvy, soud za stavu non liquet (viz níže) vyšel z předpokladu, že k přechodu nebezpečí škody na věci na právní předchůdkyni žalobce došlo až v okamžiku uzavření druhé kupní smlouvy, to jest dne , datum, ].

29. Pro posouzení, zda žalobci náleží práva z vadného plnění podle ustanovení § 2099 a násl. občanského zákoníku je třeba posoudit, zda shora uvedená vada je vadou ve smyslu ustanovení § 2095 občanského zákoníku a contrario. Soud při tomto posouzení neztrácel ze zřetele, že předmětem koupě bylo použité, osmnáct let staré vozidlo s nájezdem přes 269 000 km. Přestože totiž odpovědnost za vady dopadá rovněž na věci použité, je namístě právě tuto významnou charakteristiku prodávané věci vždy vzít do úvahy. Za vadu použité věci lze přitom považovat jen takový nedostatek, jenž neodpovídá míře používání a opotřebení věci, která se u věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá (srov. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 21. 9. 2016 sp. zn. 33 Cdo 2487/2015). Současně ale soud nemohl přehlédnout závěry žalobcem dovolávaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021 sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, podle kterých vady použité věci nesmí bránit užití věci v souladu s účelem, k němuž se taková věc obvykle užívá.

30. Jelikož si účastníci v kupní smlouvě jiný účel užití vozidla neujednali, je nutno vyjít z účelu obvyklého, tedy z předpokladu, že právní předchůdkyně žalobce kupovala předmětné vozidlo za účelem jeho provozu na pozemních komunikacích. Pakliže přitom vzal soud za prokázané, že vadné turbodmychadlo způsobuje při vyšších otáčkách spadávání motoru do nouzového režimu, tedy že s vozidlem není možné jet rychleji než 50-60 km/h, a přitom je mimořádně pravděpodobné, že tato vada na vozidle existovala již v době přechodu nebezpečí věci na kupující, soud uzavřel, že žalovaný plnil na základě uzavřené kupní smlouvy vadně ve smyslu ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku, neboť inkriminovaná vada ve svém důsledku znemožňuje řádné užití vozidla k obvyklému účelu. Jakkoli tedy z dokazování vyplynulo, že diskutovaná závada na turbodmychadle představuje „běžné opotřebení použité věci“, v daném kontextu jde současně o závadu, která zjevně znemožňuje řádné použití vozidla v silničním provozu. Pro ilustraci, resp. žalovanému případně na vysvětlenou soud uvádí, že kupříkladu závada brzdného systému (přesněji řečeno např. opotřebení brzdových destiček) bude bezesporu taktéž představovat „běžné opotřebení použité věci“, současně však – nebude-li tato skutečnost v kupní smlouvě nějakým způsobem specifikována – bude znemožňovat řádné užití vozidla k obvyklému účelu.

31. Přijal-li tedy soud závěr, že shora specifikovaná vada turbodmychadla brání obvyklému způsobu užití věci, je v posledku nutno ji označit za podstatnou vadu, která může mít za následek podstatné porušení kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, neboť je namístě úsudek, že by právní předchůdkyně žalobce kupní smlouvu ohledně vozidla, pořizovaného za účelem jeho provozu na pozemních komunikacích, neuzavřela, kdyby o závadě vyměněného turbodmychadla v době uzavření kupní smlouvy věděla, respektive je pravděpodobné, že ji uzavírala s (důvodným) přesvědčením, že původní závada turbodmychadla byla v mezidobí odstraněna.

32. Uvedená vada by tedy – obecně vzato – byla způsobilá založila právo žalující strany z vadného plnění podle ustanovení § 2106 odst. 1 občanského zákoníku. Aby však právní předchůdkyni žalobce vskutku svědčilo právo odstoupit od smlouvy, musely by být – kumulativně – splněny následující předpoklady: muselo by být postaveno na jisto, že šlo o vadu skrytou, a současně by žalující strana musela tvrdit a prokázat, že tuto vadu vytkla právní předchůdkyně žalobce včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při dostatečné péči zjistit.

33. Žalující strana proto byla povinna označit a prokázat konkrétní datum, kdy zjistila posléze dovolávanou vadu (tedy spadávání motoru do nouzového režimu), a konkrétní datum, kdy tuto vadu poprvé vytkla žalovanému. Na přesném označení konkrétních dat je přitom nutno trvat, neboť zákonodárcem definované lhůty „včas“ a „bez zbytečného odkladu“, stanovené pro notifikaci vady, jsou ustálenou judikaturou vykládány jako lhůty zpravidla nepřekračující několik dní. Pro posouzení, zda měla právní předchůdkyně žalobce právo na odstoupení od smlouvy, je proto nezbytné, aby byl počátek běhu lhůty a její konec zcela přesně stanoven. Žalující stranou zvolený způsob označení rozhodných okamžiků běhu této lhůty je tudíž nedostatečný. Z hlediska výsledků dokazování pak platí, že za okamžik vytknutí vady právní předchůdkyní žalobce je nutno považovat přesně nezjištěný den předcházející dni , datum, , přičemž tato skutková nejasnost (stav non liquet) musí jít z podstaty věci k tíži žalující strany.

34. Nadto nelze ztrácet ze zřetele, že právní předchůdkyně žalobce mohla při vynaložení dostatečné péče vadu zjistit nejpozději dne , datum, , tedy při uzavírání kupní smlouvy, kdy měla možnost provést zkušební jízdu. V této souvislosti je namístě klást k tíži žalující strany, že nevynaložila dostatečnou péči v podobě řádné zkušební jízdy, kdy soud považuje za notorietu (viz § 121 o. s. ř.), že v rámci zkušební jízdy proběhne jízda zakupovaného vozidla nejen na teritoriu městské aglomerace, ale rovněž v podmínkách silničního provozu, při kterých je možno jet alespoň maximální povolenou rychlostí, tedy rychlostí 90 km/h. Na základě závěrů znalce, respektive jím vypracovaného odborného vyjádření, má soud za to, že inkriminovaná vada v době uzavření smlouvy existovala, a proto by se logicky musela projevit již při řádné zkušební jízdě.

35. I kdyby posledně zaznamenaný předpoklad neplatil, je zřejmé, že vzhledem k počtu žalující stranou ujetých kilometrů (a je poněkud kuriózní, pakliže v žalobě uváděnou hodnotu žalobce posléze v účastnické výpovědi popíral), právní předchůdkyně žalobce (prizmatem prokázaného data notifikace - viz výše) zjevně vadu nevytkla v zákonné lhůtě, tedy bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu žalobce při svých cestách do zaměstnání v Německu poprvé odhalil. Oznámení vady po více než měsíci od okamžiku, kdy žalobce či jeho právní předchůdkyně mohli při vynaložení dostatečné péče vadu zjistit, tedy nelze považovat za včasné oznámení vady ve smyslu ustanovení § 2111 občanského zákoníku, a proto žalující strana pozbyla právo na odstoupení od smlouvy.

36. V důsledku žalovaným vznesené námitky opožděnosti oznámení vady by soud podle ustanovení § 2112 odst. 2 věty první občanského zákoníku žalobci jakékoli právo z vadného plnění neměl přiznat, v posuzované věci nicméně soud přikročil k použití druhé věty citovaného ustanovení, podle které prodávající nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Klade-li totiž soud k tíži žalující strany, že před uzavřením smlouvy patrně neuskutečnila řádnou zkušební jízdu, je obdobně nutno klást k tíži žalovaného, že ačkoliv nechal turbodmychadlo vyměnit za repasované, neboť si zjevně byl vědom s ním spojených problémů, sám patrně zkušební jízdou neověřil, že předchozí problém byl po výměně za repasované turbodmychadlo odstraněn, a že vozidlo je tudíž – v mezích svého stáří a „nájezdu“ – plně funkční.

37. Podle mínění soudu se tedy žalovaný spolupodílel na vzniku daného stavu, a proto za situace, kdy žalující straně sice prekludovalo právo na odstoupení od smlouvy, nicméně současně v důsledku aplikace ustanovení § 2112 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku nezanikla práva z vadného plnění, dospěl soud k závěru, že v zájmu spravedlivého řešení věci je namístě přiznat žalobci právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

38. S ohledem na předpokládané náklady, jež by vznikly při znaleckém zkoumání vady za účelem stanovení přiměřené výše slevy, a to k poměru výše kupní ceny vozidla, přistoupil soud ke stanovení přiměřené kupní ceny v souladu s ustanovením § 136 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě vlastní úvahy. Při stanovení výše slevy vyšel soud z částky, za kterou bylo možno v době uzavření kupní smlouvy pořídit repasované turbodmychadlo, a to včetně jeho montáže, neboť je zjevné, že bez takové opravy by kupující nemohl vozidlo k obvyklému účelu používat. Z faktury vystavené společností , právnická osoba, . ve spojení s výpovědí znalce vyplynulo, že repasované turbodmychadlo bylo v rozhodné době možno zakoupit za částku cca 7 000 Kč, s přičtením nákladů za práci, které by musela žalující strana na montáž repasovaného turbodmychadla vynaložit, považuje soud za přiměřenou slevu z kupní ceny 50 000 Kč částku 15 000 Kč, kterou žalobci přiznal, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.V. Stručná rekapitulace věci39. V posledku nad rozhodný rámec věci považuje podepsaný soud za vhodné závěrem zmínit následující (a výše buď nezmíněné, nebo nedostatečně akcentované) skutečnosti.

40. V prvé řadě se sluší zdůraznit, že posuzovaná žaloba se od zahájení řízení vyznačovala tím, že z hlediska svého obsahu „balancovala“ na samé hraně věcné projednatelnosti, a to v zásadě i poté, co byla žaloba na základě předchozího poučení soudu doplněna. Uvedený nedostatek přitom spočíval ve faktické neúplnosti skutkových tvrzení, a to v tom smyslu, že žalující strana ve svém důsledku nebyla nikdy v průběhu řízení s to přesně označit konkrétní datum, kdy poprvé zjistila posléze vytknutou vadu, ani přesné datum, kdy k vytknutí této vady poprvé došlo. Mimo jiné i vzhledem ke značně specifickým procesním okolnostem věci (kdy soud věc nejprve projednával v nestandardních pandemických podmínkách, a následně „řešil“ právní nástupnictví po původní žalobkyni) soud sice v průběhu řízení nepřikročil k odmítnutí žaloby, konsekventně nedostatečná skutková tvrzení žalující strany (následkem kterých soud rozhodoval v kontextu dostatečně nezjistitelného skutkového stavu) nicméně nevyhnutelně vedla k závěru, že žalobě není možno v plném rozsahu vyhovět.

41. Současně soud – na základě shora uvedených skutkových zjištění, podle kterých mělo vozidlo ke dni přechodu nebezpečí na žalující stranu vadu, která vykazuje znaky podstatné vady – nemohl ve svém rozhodnutí náležitým způsobem nezohlednit, že za situace, kdy z výše pojednaných důvodů žalující straně nezaniklo právo z vadného plnění, je namístě korigovat právní vztah účastníků řízení tím, že žalobci bude přiznáno právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Prizmatem dikce ustanovení § 2106 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2107 občanského zákoníku přitom podepsaný soud vyšel k předpokladu, že uplatnila-li žalující strana svůj nárok z titulu odstoupení od smlouvy, je možno na základě výkladu a maiori ad minus – za splnění podmínky, že jí nezaniklo právo z vadného plnění – žalující straně přiznat právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.VI. Náklady řízení42. O nákladech státu rozhodl soud podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. třetím a čtvrtým výrokem tohoto rozsudku podle poměru úspěchu (a neúspěchu) účastníků ve věci samé. Žalobce byl ve věci neúspěšný v rozsahu 70 %, neboť žaloba byla ve výši 35 000 Kč zamítnuta. Tomu odpovídá i neúspěch žalovaného v rozsahu 30 %, neboť žalobě bylo co do částky 15 000 Kč vyhověno. V daném poměru tedy účastníci nesou náklady zaplacené státem, které jsou tvořeny toliko znalečným ve výši 1 500 Kč. Žalobce je proto povinen s ohledem na neúspěch ve věci v rozsahu 70 % uhradit státu odpovídající poměrnou část nákladů ve výši 1 050 Kč a žalovaný částku 450 Kč odpovídající jeho neúspěchu ve věci v rozsahu 30 %.

43. O nákladech řízení účastníků řízení potom rozhodl soud striktně podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., na jehož základě žalovanému náleží náhrada 40 % veškerých jím účelně vynaložených nákladů řízení, pročež soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 18 997 Kč. Účelně vynaložené náklady žalovaného sestávají z odměny a náhrady hotových výdajů jeho právního zástupce, jímž byl advokát. Odměna právního zástupce žalovaného kalkulovaná z tarifní hodnoty 50 000 Kč činí podle ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bodu 5. advokátního tarifu za jeden úkon právní služby částku 3 100 Kč. Právní zástupce žalovaného ve věci učinil celkem jedenáct a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, dvě písemná podání ze dne , datum, a ze dne , datum, , a celkem devět úkonů za účast na jednáních před soudem, přičemž za jednání konaná ve dnech , datum, a , datum, náleží odměna za dva úkony právní služby za každé jednání, neboť jednání v daných dnech přesáhlo vždy dvě hodiny; za účast právního zástupce u jednání konaného dne , datum, pak náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny, neboť šlo o jednání, při němž byl pouze vyhlášen tento rozsudek). Pro úplnost soud uvádí, že neztratil ze zřetele, že právní zástupce žalovaného v předloženém vyúčtování neuvedl účast na jednáních ve dnech , datum, a , datum, , na kterých byl právní zástupce žalovaného přítomen, a proto má žalovaný právo na náhradu odměny svého právního zástupce i za tyto úkony právní služby. Odměna právního zástupce žalovaného tedy celkem činí částku 35 650 Kč, navýšenou o náhradu hotových výdajů v celkové výši 3 600 Kč a o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 250 Kč (součet odměny a paušální náhrady hotových výdajů) ve výši 8 243 Kč. Soud tudíž přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 997 Kč.