19 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 104 652 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalované dožaduje zaplacení částky 104 652 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 791 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 861 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů částku 16 480,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Domažlicích.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 79 284 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení1. Žalobce se původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalované zaplacení částky 104 652 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nároků v souvislosti s odstoupením od kupní smlouvy, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, , jejímž předmětem bylo motorové vozidlo tovární značky Microcar M.Go. K odstoupení od této smlouvy mělo dojít dopisem žalobce ze dne , datum, ; žalobce přitom v návrhu hovoří o relativní neplatnosti předmětné kupní smlouvy s tím, že měl být před jejím uzavřením uveden v omyl. Žalobce přitom v návrhu odkazuje na závěry znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, , resp. na jím indikované vady daného motorového vozidla.

2. Zdejší soud vydal k návrhu žalobce dne , datum, elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor, jenž v poskytnuté lhůtě obsáhle odůvodnila tak, že považuje návrh žalobce za nedůvodný. Vyjádřila přitom přesvědčení, že není možné, aby vozidlo s uváděnými vadami mohlo vůbec ujet 135 km z místa koupě do bydliště žalobce, podle žalované je proto zjevné, že vozidlo v době předání objektivně nemohlo trpět vytknutými vadami (únik velkého množství oleje, problém s elektroinstalací, chybějící zadní uchycení motoru). Závěry žalobcem předloženého znaleckého posudku, jenž neobsahuje žádnou fotodokumentaci vytknutých vad, pak považuje žalovaná za spekulativní a neodůvodněný, navíc jsou vyvráceny žalovanou předloženým znaleckým posudkem, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, . Vychází-li proto žalobce z premisy, že vozidlo bylo před prodejem havarované, a že je po prodělané dopravní nehodě a následných opravách nevhodné k provozu na pozemních komunikacích, pak ji zcela vyvrací závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce tedy podle žalované při uzavírání kupní smlouvy dne , datum, nejednal v omylu, a tato smlouva je tudíž platná.

3. Při jednání dne , datum, soud poučil žalobce, že prozatím neunáší břemeno tvrzení, v návaznosti na to žalobce doplnil žalobu podáním ze dne , datum, , ve kterém nejprve zdůraznil, že byl před zakoupením vozidla žalovanou ujištěn o tom, že vozidlo je bez vad a nikdy nebylo bourané. Po převozu vodidla do bydliště žalobce bylo s vozidlem absolvována pouze cesta na evidenční prohlídku dne , datum, , poté bylo vozidlo dne , datum, přepsáno na žalobce, a následně (poté co jej syn žalobce dvakrát použil) se dne , datum, pod vozidlem nacházela kaluž oleje a vozidlo nestartovalo. V rozmezí 3. 11. až , datum, proto žalobce telefonicky kontaktoval žalovanou, uvedené vady reklamoval a primárně požadoval jejich opravu. Žalovaná strana (prostřednictvím manžela žalované) navrhla, aby žalobce zajistil prohlédnutí mechanikem, jenž dne , datum, zjistil následující závady: únik oleje, vadný (svařovaný) držák motoru, nedobíjení baterie, špatné startování, chybějící část zadního přichycení motoru a špatné uchycení předních blatníků a předního nárazníku; podle mechanika přitom vozidlo celkově vypadalo jako havarované a následně opravované. Téhož dne proto žalobce o výsledku prohlídky a o závěru, že oprava bude spíše finančně nákladnější informoval žalovanou, jež začala reagovat spíše vyhýbavě. Následně proto žalobce prostřednictvím právního zástupce vady u žalované uplatnil opětovně písemně dne , datum, s tím, že byla žádána oprava do , datum, . Poté strany komunikovaly o řešení situace, což vyústilo dne , datum, v prohlídku vozidla, kterou žalovaná strana absolvovala prostřednictvím znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (jehož posudek ovšem nebyl žalobci do zahájení soudního řízení nikdy předán), ani poté však žalovaná nebyla ochotna věc řešit, žalobce proto přípisem ze dne , datum, od kupní smlouvy odstoupil a žádal vrácení kupní ceny 100 000 Kč, a dále zaplacení škod, které jednáním žalované vznikla (částka 2 791 Kč, skládající se z pojistného ve výši 1 791 Kč, nákladů za evidenční prohlídku vozidla ve výši 500 Kč a nákladů spojených s přepisem vozidla ve výši 500 Kč). Jelikož žalovaná ani poté nepředložila žádný konstruktivní návrh řešení věci, přistoupil žalobce k podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobce přitom v doplnění žaloby připomněl, že i podle posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, má předmětné vozidlo celou řadu závad (nestartuje, vyosení variátoru „motor – převodovka“, sváry na držáku motoru či závady na karoserii), se kterými není možno vozidlo provozovat na pozemních komunikacích. Pro úplnost žalobce v doplnění žaloby uvádí, že vozidlo sice absolvovalo evidenční prohlídku, při této prohlídce však není technický stav vozidla jakkoli kontrolován.

4. Ve vyjádření žalované k doplnění žaloby žalovaná opětovně vyjádřila přesvědčení, že žalobce by nemohl po převzetí vozidla vozidlo používat jím popisovaným způsobem, jestliže by se jím vytknuté vady vyskytovaly již při jeho převzetí dne , datum, . V této souvislosti žalovaná poukázala na (novou) skutečnost, že mimo cesty z , adresa, do , adresa, , cesty na evidenční prohlídku a zpět a cesty k mechanikovi muselo vozidlo po převzetí kupujícím ujet dalších 593 km (stav tachometru při jeho zkoumáním , tituly před jménem, , jméno FO, byl totiž 61 881 km, při evidenční kontrole dne , datum, přitom pouze 61 261 km). Ujetí takové vzdálenosti s žalobcem označenými závadami tak žalovaná považuje za nemožné, tyto závady se proto při převzetí na vozidle nemohly vyskytovat.

5. Při jednání dne , datum, provedl soud účastnické výpovědi, výslech znalce , právnická osoba, a svědecké výpovědi manželky žalobce, manžela žalované a syna žalované, a poté jednání odročil za účelem výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, (jenž se nemohl tohoto jednání zúčastnit); při jednání dne , datum, soud vyslechl znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a dále provedl svědecký výpovědi syna a synovce žalobce. Jelikož soud následně – k návrhu žalobce, jenž byl předtím poučen, že ve věci neunáší důkazní břemeno – přikročil k zadání revizního znaleckého posudku, proběhlo odročené jednání až dne , datum, , kdy byl vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ; protože žalobce trval rovněž na výslechu svědka , jméno FO, , odročil soud jednání na , datum, , při kterém po závěrečných návrzích obou stran přikročil k vyhlášení tohoto rozsudku.II. Dokazování6. Mezi stranami byly v posledku nesporné následující skutečnosti: účastníci uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vozidlu Microcar M.Go, a to za kupní cenu 100 000 Kč. Uzavření smlouvy předcházela zkušební jízda, kterou absolvoval syn žalobce. Mezi stranami dále nebylo sporné, že žalobce vytkl vady nejprve telefonicky, a poté písemně dne , datum, , přičemž přípisem ze dne , datum, od smlouvy odstoupil.

7. Mezi stranami tak byla sporná „toliko“ otázka, zda posléze zjištěné závady vozidla byly na vozidle přítomny již ke dni převzetí vozidla kupujícím, tedy dne , datum, ; na řešení této otázka proto soud zaměřil dokazování.

8. V kupní smlouvě ze dne , datum, (ve svazku listin na č. l. 15) je uvedeno, že kupující je srozuměn se skutečností, že kupuje věc již užívanou a prohlašuje, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla, přičemž současně prohlašuje, že byl seznámen s níže uvedenými závadami, žádná závada však ve smlouvě uvedena není.

9. Z účastnických výpovědí vyplynulo, že prodej/koupi vozidla měli primárně na starosti manželé účastníků řízení, v případě žalobce tedy jeho manželka , jméno FO, , v případě žalované její manžel , jméno FO, . Žalobce uvedl, že dne , datum, (synové účastníků) provedli krátkou zkušební jízdu, žalobce se pouze ujistil, že auto nebylo bourané (ten den byli s manželkou nemocní). Jelikož mu bylo řečeno, že jedny dveře vozidla nejdou z venku otevřít, dostal slevu z kupní ceny ve výši 1 000 Kč, žádné další vady prodávající neuvedli. Po podpisu smlouvy, který se uskutečnil u prodejců doma (bylo tam světlo), vozidlo řídil synovec žalobce, domů přijeli někdy po jedné hodině ranní. Žalovaná uvedla, že vozidlo vlastnila zhruba dva roky, používal je pouze syn, po tu dobu auto nebylo bourané; žalovaná nadto uvedla, že kupujícím nedoporučovala jet s vozidlem tak dlouhou cestu (tedy asi 130 km).

10. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že ji pan , jméno FO, ubezpečil, že auto nebylo bourané. Potvrdila, že ještě dne , datum, , kdy bylo auto na evidenční kontrole, na vozidle neshledávali žádné problémy. Dne , datum, , po asi dvou jízdách, nicméně svědkyně pod autem našla skvrny od oleje, přičemž již den předtím auto nestartovalo. Podle svědkyně přitom syn absolvoval pouze dvě jízdy o celkovém nájezdu zhruba 600 km. Svědkyně proto kontaktovala mechanika, jenž po prohlídce vozidla zjistil, že vozidlo bylo patrně bourané, přičemž svědkyni měl říci: „Co jste to koupili?“. Svědkyně přitom zdůraznila, že by s manželem nikdy nekoupili auto, které by bylo bourané. Svědkyně proto telefonicky kontaktovala pana , jméno FO, , přičemž vytkla veškeré vady, které předtím indikoval mechanik při prohlídce vozidla.

11. Svědek , jméno FO, uvedl, že s manželkou chtěli auto prodat ještě před zimou, neboť v zimě se auta špatně prodávají. Technicky stav vozidla měl na starosti syn, který s ním jezdil. Jelikož původně měl syn s autem jet další den do školy, před prodejem si dne , datum, z vozidla ještě vyndával nějaké věci na školní výstavu.

12. Svědek , jméno FO, , syn žalované a , e-mail, , potvrdil, že dne , datum, ještě odjel s autem do školy a vrátil se zpět domů, přičemž si z auta musel vyndat nějaké modely, které měl na školní výstavu. Při zkušební jízdě řídil vozidlo nejprve svědek, poté syn žalobce. Dále svědek uvedl, že s vozidlem nikdy nehavaroval ani s ním neměl žádnou kolizi; o nějakém sváru na držáku motoru nic nevěděl (v této souvislosti připustil, že měli svařování ve škole).

13. Svědek , jméno FO, , syn žalobce a , jméno FO, , potvrdil, že absolvoval zkušební jízdu, kdy jelo „naprosto normálně“, nazpět jel s vozidlem bratranec s přítelkyní, a dále potvrdil, že dva dny jezdil skoro celý den po škole s autem „po kamarádech“, neboť z něj měl radost. Další den ale auto nešlo nastartovat, a poté, co jej nastartovali přes kabely, máma zjistila, že je pod autem olej. Svědek přitom uvedl, že celou dobu jelo auto normálně, nic zvláštního při jízdě nepozoroval. Současně sdělil, že s autem neměl žádnou kolizi a že neumí svařovat.

14. Svědek , jméno FO, , synovec žalobce, potvrdil, že vozidlo z , adresa, do , adresa, řídil on, přičemž cesta trvala nejméně tři hodiny. Kromě toho, že bylo auto pomalé, svědek žádné problémy při jízdě nezpozoroval, auto se řídilo dobře. Svědek byl současně přítomen dotazu kupujících, zda auto nebylo bourané, přičemž jim bylo jasně řečeno, že nebylo.

15. Svědek , jméno FO, , mechanik, ke kterému bylo auto dovozeno žalující stranou na prohlídku, uvedl, že vozidlo špatně startovalo, unikal z něj olej, viditelně byl svařovaný držák motoru, chyběly šrouby a na první pohled bylo zjevné, že blatníky mají jiné odstíny. Svědek potvrdil, že ten, kdo s autem, kterému chyběly dané šrouby, musel pociťovat určité nárazy. Olej podle svědka unikal z hlavy motoru od vstřikování, během dvou dnů uniklo odhadem 100 ml.

16. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ze dne , datum, (ve svazku listin na č. l. 15) se podává, že znalec provedl prohlídku vozidla dne , datum, v , adresa, s tím, že vozidlo je dlouhodobě nepojízdné. Znalec ve stručném posudku uvedl, že přední část karoserie vozidla je patrně po nehodně a je opravena velmi neodborným způsobem, přičemž přední blatníky mají jiný odstín než ostatní díly karoserie, jejich slícování s předním nárazníkem a dveřmi je provedeno velmi nedbale. Znalec dále poukázal na nemožnost nastartování motoru ani s náhradním zdrojem, závadu v elektroinstalaci, hrubé netěsnosti motoru (únik oleje), svařovaný držák motoru a chybějící část uchycení motoru v zadní části. Podle znalce jsou přitom zjištěné vady „naprosto zásadní a musely existovat již v době koupě“. Vozidlo je tak podle znalce „zcela nevhodné“ pro provoz na pozemních komunikacích, přičemž uvedení vozidla do odpovídajícího technického stavu by si vyžádalo náklady, které by překročily obvyklou cenu vozidla. V rámci svého výslechu při jednání (srov. č. l. 68) znalec setrval na závěru, že zjištěný svár na držáku motoru znemožňuje bezpečný provoz vozidla na pozemních komunikacích, připustil ale, že není s to říci, zda byl svár na držáku již ke dni převzetí vozidla žalobcem. Obdobně znalec nebyl schopen stanovit přesnou příčinu úniku oleje.

17. Ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (ve svazku listin na č. l. 25) se znalec zabývá obdobnými vadami jako ve shora uvedeném posudku , právnická osoba, (netěsnost způsobující únik velkého množství oleje, vada držáku motoru, nedobíjení baterie, chybějící části zadního přichycení motoru a špatné uchycení předních blatníků a předního nárazníku), znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nicméně zdůraznil, že neshledal například poškození rámu, ze kterého by bylo možno usuzovat na významnou havárii vozidla. Z uvedených závad navíc pouze v případě chybějícího zadního přichycení motoru (dvěma šrouby) podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jde o závadu, která by při kontrole STK mohla být klasifikována jako „nebezpečná závada“, jež bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy vozidla na pozemních komunikacích. V rámci výslechu při jednání znalec zdůraznil, že vozidlo by v technickém stavu, ve kterém je zkoumal, nemohlo ujet cca 600 km, a to již proto, že chybějící zadní přichycení motoru způsobuje určité rázy, které jsou patrné při rozjezdu i brždění; pokud by přitom šrouby přichycení motoru byly řádně upevněny, neměly by během 600 km dlouhé jízdy vypadnout. Současně znalec opětovně vyjádřil přesvědčení, že svár držáku motoru nepředstavuje závažnou vadu, a to za předpokladu, že byl svár proveden správně (ke sváru přitom podle znalce došlo před , datum, , neboť při prohlídce na znalce působilo, že svár je staršího data).

18. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v revizním znaleckém posudku (č. l. 109) uvedl, že na podvozkové části vozidla, zavěšení zadní a přední nápravy nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo, že došlo k dopravní nehodě vozidla; zavěšení jednotlivých kol vozidla včetně jeho řízení je s běžnou provozní vůlí odpovídající době provozu a stáří vozidla, přičemž nevykazuje výměnu jeho jednotlivých dílů. Na převodovce, zvláště pak na její spodní části a části variátoru bylo zjištěno silné znečištění od oleje; jelikož přitom horní část motoru včetně bloku motoru nebyla olejem znečištěna, je možno usuzovat, že v žádném případě nedošlo k masivnímu úniku olejové náplně. Vzhledem k počtu najetých kilometrů se každopádně v případě úniku oleje jedná o závadu související s opotřebením jednotlivých dílů vozidla. Tentýž závěr je pak podle znalce namístě učinit taktéž v případě obtížné startovatelnosti vozidla, resp. poruchy na elektroinstalaci. Dále znalec zjistil, že došlo k zavaření držáku motoru, přičemž svár byl proveden z obou stran, a tudíž muselo patrně dojít k odlomení držáku z tělesa motoru. Vzhledem k poloze a místu sváru (v důsledku čehož si tohoto sváru nemusel technik při STK vůbec všimnout) muselo být prováděno svařování tohoto dílu po demontáži z vozidla, přičemž podle celkové oxidace povrchu sváru lze podle znalce konstatovat, že svár je staršího data a musel být již na vozidle v době koupě (podle znalce nicméně nelze jednoznačně určit, zda zde byl svár již v době zakoupení vozidla žalovanou, nebo zda byl umístěn až v době, kdy vozidlo provozovala žalovaná). Znalec při prohlídce vozidla rovněž indikoval zjevné vyosení variátoru a převodovky oproti příčné vodorovné ose vozidla, což souvisí s chybějícími šrouby upevnění převodovky k rámu vozidla; v této souvislosti znalec zdůraznil, že nemohlo při ujetí cca 600 km dojít k uvolnění a vytočení šroubů, pakliže by byly tyto šrouby převodovky řádně upevněné (znalec přitom vyjádřil přesvědčení, že mechanik servisu, do kterého údajně vozidlo v době, kdy jej provozovala žalovaná, jezdilo, si musel všimnout, že zde chybí šrouby upevnění převodovky k rámu vozidla a nebo, že jsou tyto šrouby povoleny). Znalec přitom zdůraznil, že při jízdě s uvolněnou převodovkou muselo při rozjezdu a brzdění docházet k rázům (o tom svědčí i stopy otěru na držáku převodovky), současně ale připustil, že nezkušený řidič nemusel vznikající rázy „úplně zaznamenat“. Pokud jde o výměnu blatníků a dalších dílů karoserie, je podle znalce zřejmé, že výměna jednotlivých dílů byla provedena neodborným způsobem pomocí plastových pásek.

19. V návaznosti na závěry znalce , právnická osoba, bylo v revizním znaleckém posudku zdůrazněno, že opravené díly přední části karoserie nikterak nesnižují bezpečnost posádky vozidla; pokud byla výměna dílů karoserie důsledkem nějaké kolize, šlo o velmi malou kolizi, neboť nebyl narušen rám ani nosné části podvozku vozidla. Nadto se , tituly před jménem, , jméno FO, ohradil proti tvrzení , právnická osoba, , že by vozidlo s opravenými držáky motoru svařováním nemělo být vůbec provozováno na pozemních komunikacích, případně že by takový provoz nebyl bezpečný. Souhlas naopak vyjádřil , tituly před jménem, , jméno FO, se závěrem , právnická osoba, , že svár motoru není možno na první pohled odhalit.

20. V případě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, revizní znalecký posudek oponuje prezentovanému názoru, že únik oleje mohl být důsledkem přetížení vozidla po jeho prodeji, neboť podle , tituly před jménem, , jméno FO, vzhledem ke konstrukci vozidla a nastavení maximální rychlosti 45 km/h nemůže dojít k přetížení motoru (tento závěr ovšem revizní znalecký posudek poněkud relativizuje v bodu 4.5.2, ve kterém poukazuje na možnost, že by vozidlo mohlo tuto rychlost výrazně překročit). V této souvislosti revizní znalecký posudek připomíná, že únik oleje nebyl masivní. Na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, se , tituly před jménem, , jméno FO, domnívá, že lze jednoznačně konstatovat, že v době prodeje musely šrouby uchycení převodovky a motoru již ve vozidle chybět, případně musely být nedostatečně utaženy. Revizní posudek se současně neztotožnil se stanoviskem , tituly před jménem, , jméno FO, , že by vozidlo neprošlo ani evidenční kontrolou, neboť při ní technický stav vozidla nehraje roli. Naproti tomu zcela v souladu s tvrzením , tituly před jménem, , jméno FO, se revizní znalecký posudek postavil na stanovisko, že svár na držáku motoru nepředstavuje závažnou vadu – jelikož svár držáku byl proveden z obou stran, je možno konstatovat, že takto provedená oprava neohrožuje v žádném případě bezpečnost silničního provozu.

21. Během svého výslechu před soudem , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že inkriminovaný svár na držáku motoru (jenž je staršího data) není překážkou z hlediska STK, a rovněž potvrdil, že absence šroubů musela být při jízdě znát, současně však připustil, že jede-li člověk s vozidlem poprvé, nemusí to vlastně poznat. Nadto , tituly před jménem, , jméno FO, opakovaně zdůraznil, že únik oleje i problém s dobíjením baterie představují běžné opotřebení, které vzniká nahodile. K výslovnému dotazu pak znalec uvedl, že chybějící šrouby je možno opětovně našroubovat zpět, čímž by důsledky jejich absence (problémy s vyosením a únikem oleje z převodovky) v zásadě měly být odstraněny.III. Skutkové hodnocení věci22. Na základě provedených důkazů, hodnocených v souladu s pokynem uvedeným v ustanovení § 132 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nejen jednotlivě, ale taktéž v jejich (logickém) souhrnu, dospěl soud k níže uvedeným skutkovým zjištěním. Je přitom vhodné na tomto místě uvést, že jakkoli se klíčovým důkazem pro řešení výše označené otázky v posledku staly závěry revizního znaleckého posudku, současně platí, že zbývající provedené důkazy – s níže pojednanými výjimkami – se navzájem nevyvrací, naopak se logicky doplňují.

23. Nejzjevnější rozpory existují mezi znaleckými závěry , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, , i z toho důvodu nechal soud vypracovat revizní znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Je nicméně nutno zdůraznit, že soud měl od počátku řízení za to, že znalecké závěry , právnická osoba, nemohou představovat relevantní základ pro potřebná skutková zjištění za situace, kdy je předmětný znalecký posudek natolik stručný, že jeho závěry jsou ve svém důsledku převážně nepřezkoumatelné. Důvodnost pochybností soudu pak v rámci svého výslechu nepřímo potvrdil sám znalec , právnická osoba, , jenž osvětlil okolnosti daného znaleckého zadání v tom smyslu, že neměl možnost podrobněji předmětné vozidlo zkoumat. Současně je třeba zdůraznit, že znalec , právnická osoba, při svém výslechu nepůsobil přesvědčivě ani při zodpovídání (ve své podstatě teoretické) otázky, proč by samotná existence sváru na držáku motoru měla znemožňovat provoz vozidla na pozemních komunikacích.

24. Druhý – nikoliv zcela nepodstatný – rozpor spatřuje soud mezi písemným zněním smlouvy, ve kterém není uvedena žádná vada vozidla, a obsahem účastnické výpovědi žalobce, jenž poukázal na určitých defekt dveří u spolujezdce (dveře nešly zvenku otevřít), v jehož důsledku obdržel od prodávající symbolickou slevu ve výši 1 000 Kč (na existenci defektu dveří přitom ve své výpovědi poukázal i svědek , jméno FO, (srov. č. l. 84 verte). Žalující stranou akcentovaná skutečnost, že před uzavřením smlouvy byla žalovanou stranou ujištěna, že vozidlo je zcela bez závad, je proto třeba vnímat v tomto kontextu.

25. Ve zbývajícím rozsahu se provedené důkazy vzájemně doplňují, soud tak dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení (s tím, že paradoxně koupi/prodej měli primárně na starosti manželé účastníků) uzavřeli dne , datum, písemnou kupní smlouvu, na jejímž základě byl za částku 100 000 Kč předmětný automobil převeden z vlastnictví žalované do vlastnictví žalobce. Kupní cena přitom byla (patrně na základě ústního dodatku ke smlouvě) snížena na částku 99 000 Kč. Uzavření kupní smlouvy předcházela zkušební jízda, kterou absolvoval žalobcův syn , jméno FO, . Zkušební jízda přitom probíhala již po západu slunce, neboť žalobce s rodinou dorazili do , adresa, kolem šesté hodiny večerní, v místě zkušební jízdy nicméně bylo podle svědka , jméno FO, určité osvětlení. Po uzavření kupní smlouvy řídil vozidlo do , adresa, žalobcův synovec (svědek , jméno FO, ), cesta o délce zhruba 130 km mu trvala cca 3 hodiny. Po převozu vodidla do bydliště žalobce absolvovalo vozidlo dne , datum, cestu na evidenční prohlídku, a následně (patrně ve dnech 1. a , datum, ) s ním syn žalobce (v přesně nezjištěných místech) ujel cca 600 km. Dne , datum, si manželka žalobce všimla, že se pod vozidlem nachází kaluž oleje, vozidlo poté nešlo ani nastartovat. Manželka žalobce proto telefonicky kontaktovala žalovanou stranu a v návaznosti na to syn žalobce, poté co bylo vozidlo nastartováno s pomocí startovacích kabelů, jel s vozidlem dne , datum, k mechanikovi (svědek , jméno FO, ), jenž zjistil, že z motoru uniká olej, že držák motoru byl svařován, že baterie nedobíjí (a proto vůz špatně startuje), že v zadním přichycení motoru chybí dva šrouby a že přední blatníky a přední nárazník nejsou dobře umístěny a že mají jinou barvu než zbytek karoserie; mechanik proto usoudil, že vozidlo vypadalo jako havarované a opravované. Následně žalobce dne , datum, již dříve telefonicky vytknuté vady vozidla vytkl písemně, dne , datum, proběhla stranami domluvená prohlídka vozidla a dne , datum, žalobce od kupní smlouvy písemně odstoupil.

26. Jde-li o indikované závady vozidla, je možno konstatovat, že mezi zjištěními svědka , jméno FO, a znalců , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, neexistují zásadnější rozpory, všichni čtyři víceméně poukázali na totožné závady, neshodli se však v kvalifikaci jejich závažnosti (a tím pádem ani v otázce, zda ta která vada ve svém důsledku znemožňuje provozování vozidla na pozemních komunikacích), a nadto se neshodli v – z dále uvedených důvodů klíčové – otázce, zda bylo předmětné vozidlo bourané.

27. Znalec , právnická osoba, i svědek , jméno FO, dospěli k závěru, že vozidlo muselo být havarované, jejich závěr je ovšem „podepřen“ toliko celkovým dojmem. Naproti tomu závěr , tituly před jménem, , jméno FO, , petrifikovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , že vozidlo neprodělalo žádnou závažnější kolizi, vychází ze skutečnosti, že nebyl narušen rám ani nosné části podvozku vozidla. Soud proto přijal jednoznačný skutkový závěr, že předmětné vozidlo nebylo havarované, mohlo prodělat pouze menší, nepodstatnou kolizi, která se případně projevila na vyměněných částech karoserie.

28. Další podstatný rozpor mezi závěry znalců , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, odstranil revizní znalecký posudek, jenž se jasně a přesvědčivě přiklonil k závěru , tituly před jménem, , jméno FO, , že existence sváru na držáku motoru bez dalšího nemá žádný relevantní vliv na otázku bezpečnosti a způsobilosti vozidla být provozováno na pozemních komunikacích. Namítá-li žalobce v závěrečném návrhu, že tento závěr byl podmíněn předpokladem, že daný svár byl proveden řádně, což ovšem nebylo v řízení prokazováno, poněkud přehlíží, že , tituly před jménem, , jméno FO, v revizním znaleckém posudku zdůraznil, že svár na držáku motoru nepředstavuje závažnou vadu, a to právě proto, že svár držáku byl proveden z obou stran, takto provedená oprava tudíž neohrožuje v žádném případě bezpečnost silničního provozu (srov. str. 42 znaleckého posudku na č. l. 109). Za této situace proto soud považoval za nadbytečný procesní návrh žalobce, aby bylo doplněno dokazování o otázku, zda byl svár proveden řádně.

29. Obdobně považoval soud za nadbytečné zkoumání přesné příčiny úniku oleje z motoru, neboť znalec , tituly před jménem, , jméno FO, jednoznačně stanovil, že příčinou úniku oleje z motoru byla netěsnost, kterou označil za důsledek běžného opotřebení, tedy důsledek, který v kontextu posuzované věci není právně relevantní. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle závěrů revizního znaleckého posudku došlo u předmětného vozidla k úniku oleje nejen z motoru vozidla, ale rovněž (a patrně ve větší míře) k úniku oleje z převodovky, a to v důsledku jejího vyosení poté, co se uvolnily šrouby, které zajišťovaly přichycení převodovky.

30. Jde-li právě o ony chybějící šrouby, akceptoval soud stanovisko přijaté v revizním znaleckém posudku, že ke dni prodeje vozidla musely být šrouby nedostatečně utaženy, v důsledku čehož se postupně (v neurčenou dobu) uvolnily a z vodila vypadly. Soud přitom předpokládá, že k finálnímu uvolnění došlo až během jízdy dne , datum, , neboť s tímto závěrem by korespondovala v řízení prokázaná skutečnost, že dne , datum, byla pod vozidlem nalezena olejová skvrna, přičemž je rovněž možno předpokládat, že šlo o olej, kterých pocházel právě z převodovky, nikoliv z motoru vozidla (viz výše). Soud ostatně v návaznosti na postřeh znalce , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za nepravděpodobné, že by syn žalobce byl s to ujet s vozidlem, u kterého by již tyto šrouby zcela chyběly, cca 600 km, aniž by si něčeho všiml.

31. Pro úplnost soud přijal skutkový závěr, opírající se o stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, , že špatné dobíjení baterie (závada elektroinstalace) představuje běžné opotřebení vozidla, ke kterému zjevně došlo po přechodu nebezpečí škody na žalobce, pakliže bylo prokázáno, že vozidlo začalo špatně startovat nejdříve dne , datum, (srov. výpovědi manželky a syna žalobce).

32. Konečně v případě indikované závady v podobě nedobře doléhajících a odlišnou barvu vykazujících dílů karoserie dospěl soud k závěru, že šlo o takovou „závadu“, již musela žalující strana odhalit při běžné obhlídce vozidla (na tom se v zásadě shodli všichni tři znalci). Skutečnost, že se žalující strana rozhodla absolvovat prohlídku vozidla (a zkušební jízdu) za zhoršené viditelnosti (tedy patrně za umělého světla), na tomto závěru nemůže nic změnit.IV. Právní hodnocení věci33. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud dále citovaná ustanovení občanského zákoníku, v prvé řadě ustanovení § 2002 odst. 1, podle kterého platí, že poruší-li některá strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je přitom takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

34. Právo kupujícího z vadného plnění přitom podle ustanovení § 2100 odst. 1 občanského zákoníku zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího přitom založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

35. Současně je třeba zmínit, že podle ustanovení § 2112 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.

36. Podstatou projednávané věci je v posledku toliko otázka, zda žalobcem vytknuté (a shora podrobně rozebrané) vady představují podstatné porušení povinností prodávající, jež opravňují kupujícího k odstoupení od předmětné kupní smlouvy podle ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, podle kterého má kupující právo odstoupit od smlouvy, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy.

37. Pro posouzení, zda žalobci náleží práva z vadného plnění podle ustanovení § 2099 a násl. občanského zákoníku je třeba posoudit, zda shora uvedená vada je vadou ve smyslu ustanovení § 2095 občanského zákoníku a contrario. Soud při tomto posouzení neztrácel ze zřetele, že předmětem koupě bylo použité, specifické vozidlo s nájezdem přes 60 000 km. Přestože totiž odpovědnost za vady dopadá rovněž na věci použité, je namístě právě tuto významnou charakteristiku prodávané věci vždy vzít do úvahy. Za vadu použité věci lze přitom považovat jen takový nedostatek, jenž neodpovídá míře používání a opotřebení věci, která se u věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá (srov. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 21. 9. 2016 sp. zn. 33 Cdo 2487/2015). Tento imperativ pak musel soud poměřovat závěrem přijatým Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 25. 5. 2021 sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, tedy že případné vady použité věci nesmí bránit užití věci v souladu s účelem, k němuž se taková věc obvykle užívá.

38. Jde-li o skutečnost, že přední části karoserie jevily znaky výměny, má soud za to, že žalobce mohl při vynaložení dostatečné péče tuto vadu zjistit již při uzavírání kupní smlouvy; rozhodl-li se (aniž byl v řízení alespoň tvrzen nějaký, byť jen nepřímý nátlak), že dojde k prohlídce vozidla a zkušební jízdě až po západu slunce, musí jít tato okolnost k jeho tíži. Platí proto, že tuto vadu žalobce vytkl zjevně opožděně.

39. V případě ostatních diskutovaných závad je nejprve namístě uvést, že podle kupní smlouvy ze dne , datum, došlo k přechodu nebezpečí škody na předmětném vozidle na žalobce v souladu s ustanovením § 2132 občanského zákoníku již převzetím vozidla. Veškeré závady, které označil , tituly před jménem, , jméno FO, za „běžné opotřebení“, tak představují závady, za které žalovaná neodpovídá, neboť v řízení nebylo ani tvrzeno, že by vznik těchto závad způsobila žalovaná porušením některé své povinnosti. Indikace vadné elektroinstalace (špatné dobíjení baterie) a unikajícího oleje z motoru tak nemůže vést k porušení smlouvy, jež by odůvodňovalo odstoupení od smlouvy.

40. Obdobný závěr je třeba učinit v případě držáku motoru, neboť existence řádně provedeného sváru nemůže podle závěrů revizního znaleckého posudku představovat podstatou závadu, jež by opodstatňovala odstoupení od smlouvy. Pro úplnost je přitom třeba zdůraznit, že v řízení nebylo zjišťováno, proč v minulosti (znalci se v zásadě shodli, že svár byl proveden před přechodem nebezpečí škody na žalobce) k opravě držáku motoru došlo, přičemž takové zjištění nejen není nyní k dispozici (non liquet), nýbrž je patrně i reálně nemožné. Prizmatem podstatných procesních okolností posuzované věci postačí uvést, že žalobce v řízení neprokázal, a ve svém důsledku ani dostatečně netvrdil, že o opravě držáku motoru žalovaná věděla, či přinejmenším vědět měla (soud se přitom omezí na připomenutí, že podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, by inkriminovaný svár nemusel odhalit ani technik při STK).

41. V této souvislosti je třeba se věnovat žalující stranou opakovaně akcentovanému tvrzení, že by žalobce nikdy předmětnou smlouvy neuzavřel, pokud by věděl, že vozidlo bylo bourané. Z výše uvedených důvodů soud přijal výše rozebrané (negativní) skutkové zjištění, že předmětné vozidlo bourané nebylo. Právní argumentace žalující strany, že byla žalovanou uvedena v omyl, tak postrádá potřebný skutkový základ.

42. Jedinou vadou potenciálně způsobilou představovat podstatné porušení kupní smlouvy je tak absence dvou šroubů uchycení převodovky, resp. s tím spojené vyosení převodovky a variátoru, neboť právě tuto závadu označil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, za neslučitelnou s řádným provozem na pozemních komunikacích. V rámci svého výslechu nicméně , tituly před jménem, , jméno FO, přisvědčil závěru, že jde o závadu sice podstatnou, nicméně poměrně jednoduše odstranitelnou potud, že postačí chybějící šrouby (jež by neměl být problém mít k dispozici) namontovat zpět, čímž bude automaticky napraveno problematické vyosení převodovky a variátoru (a konsekventně i problém unikajícího oleje z převodovky).

43. Za této situace se soud zabýval otázkou, zda indikace této podstatné – ale snadno odstranitelné – vady, může představovat zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy, přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, že podle ustanovení § 1923 občanského zákoníku existence odstranitelné vady bez dalšího právo na odstoupení od smlouvy nezakládá (srov. též ustanovení § 2107 odst. 3 občanského zákoníku). Soud přitom dospěl k závěru, že v dané věci nebyly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy proto, že s přihlédnutím k celkovému kontextu věci by se závěr, že toliko chybějící šrouby uchycení převodovky představují jediný relevantní důvod pro odstoupení od smlouvy, jevil přehnaně formalistickým, a ve svém důsledku až absurdním.

44. Soud proto dospěl k závěru, že v dané věci nebyly splněny podmínky pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalobcem tak nepožívá právní ochrany, pročež je namístě jeho žalobu v plném rozsahu zamítnout.V. Stručná sumarizace45. Soud z výše rekapitulovaných důvodů žalobu zamítl, a to proto, že se žalobce svého nároku domáhal z titulu odstoupení od smlouvy. Je přitom vhodné uvést, že domáhal-li by se žalobce jiného práva z vadného plnění, typicky práva na přiměřenou slevu, mohly by výše uvedené závěry – v zájmu spravedlivého řešení věci – vést k alespoň částečnému úspěchu žalobce.

46. Sluší se přitom opětovně zdůraznit, že soud posuzoval nárok žalobce primárně optikou ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je podstatné porušení, zakládající důvod pro odstoupení smlouvy, takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaná strana o některé závadě (s výjimkou indikovaného defektu dveří u spolujezdce a výměny předních částí karoserie) věděla. Za situace, kdy naopak bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná strana ujela s vozidle více než 700 km (a to vozidlem s maximální rychlostí 45 km/h), aniž by kterýkoliv z jeho řidičů zaznamenal jediný problém, a současně zůstává ve stavu non liquet otázka, kdy a proč došlo k uvolnění předmětných šroubů, se soud v procesním kontextu, kdy platí princip, že vítěz bere vše, přiklonil k závěru, že je méně nespravedlivé, bude-li ve sporu věcně neúspěšná strana, jež měla vozidlo k dispozici nikoliv nepodstatnou dobu po přechodu nebezpečí škody na věci (přičemž okolnosti nájezdu cca 600 km během dvou dnů zůstaly skutkově v zásadě neobjasněny), než by bylo, pakliže by ve věci byla neúspěšná strana, jež k momentu přechodu nebezpečí vzniku škody mohla být v dobré víře, že vozidlo nevykazuje žádné podstatné závady. Uvedená premisa samozřejmě nevylučuje, že dané rozhodnutí působí ve vztahu k žalující straně alespoň částečně nespravedlivě, soud však ze všech zaznamenaných důvodů neměl jinou možnost jak – pokud možno co nejvíce v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 občanského zákoníku – meritorně rozhodnout.VI. Náklady řízení47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované nárok na náhradu veškerých jí účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna ve výši 5 300 Kč za každý z celkem deseti úkonů právní služby v celkové výši 53 000 Kč. S tím koresponduje náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 300 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 56 300 Kč, tedy náhrada ve výši 11 823 Kč. Mezi účelně vynaložený náklad žalované je třeba počítat rovněž prokázané náklady na vypracování znaleckého posudku (a jeho dodatku) , tituly před jménem, , jméno FO, (srov. č. l. 146-148) v celkové výši 11 161 Kč. Oproti žalovanou předloženému vyúčtování tedy soud snížil právním zástupcem žalované vyúčtovanou odměnu advokáta, neboť dospěl k závěru, že vyjádření k reviznímu znaleckému posudku nepředstavuje úkon právní služby, jenž by měl být nahrazován, neboť s přihlédnutím k rozhodným okolnostem nepředstavuje úkon nutný, a tedy účelně vynaložený. Celkem tak účelně vynaložené náklady žalované představuje částka 79 284 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

48. Jelikož v řízení (v souvislosti s výslechem znalců , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechem svědka , jméno FO, ) vznikly státu náklady ve smyslu ustanovení § 148 o. s. ř., uložil soud ve věci neúspěšnému žalobci povinnost tyto náklady státu nahradit. Jde přitom o celkovou částku 16 480,80 Kč, kterou tvoří vyplacené znalečné , právnická osoba, ve výši 3 238,40 Kč, znalečné vyplacené , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 3 000 Kč, znalečné vyplacené , tituly před jménem, , jméno FO, v celkové výši 21 767 Kč (snížené o žalobcem uhrazenou záloha ve výši 15 000 Kč), a konečně svědečné svědka , jméno FO, ve výši 3 475,40 Kč.