4 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Dufkovou dne datum ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva <b>I. Určuje se, že žalobkyni [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], svědčí dědické právo v dědickém řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném [datum], trvale bytem [část obce a číslo], projednávané Okresním soudem v Domažlicích pod spisovou značkou [spisová značka], prostřednictvím notáře Mgr. [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře pod spisovou značkou [spisová značka].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 40 580 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]</b> 1. Žalobkyně podala dne [datum] u Okresního soudu v Domažlicích žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jí svědčí dědické právo v dědickém řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném [datum], naposledy trvale bytem [část obce a číslo], projednávaném Okresním soudem v Domažlicích pod spisovou značkou [spisová značka] prostřednictvím notáře Mgr. [jméno] [příjmení], jako soudního komisaře, pod jeho spisovou značkou [spisová značka], neboť se zůstavitelem žila nejméně 10 posledních roků před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o tuto společnou domácnost pečovala v domku žalobkyně v [obec]. Výhradně žalobkyně vařila, prala, žehlila, nakupovala, uklízela a to nejen pro ně dva, ale někdy i pro zůstavitelova bratra, který žil až do své smrti sám v zůstavitelově domku v [část obce]. Do dědického řízení se žalobkyně přihlásila jako dědička třetí třídy.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, tvrdila, že žalobkyně se zůstavitelem udržovala dlouhodobě známost, zůstavitel u ní dlouhodobě přespával, stravoval se, doprovázela jej na lékařská vyšetření, avšak nežili společně ani v [obec] u žalobkyně, ani v [část obce] u zůstavitele. Žalobkyně tak nesplňuje podmínky uvedené v § 1637 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sbírky, a žaloba by měla být zamítnuta.

3. Ze spisu [spisová značka] Okresního soudu v Domažlicích bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně trvale bytem [adresa], zemřel [datum] v [adresa] jako svobodný, aniž po sobě zanechal jakékoliv pořízení pro případ smrti. Ze šetření bylo zjištěno, že zůstavitel neměl manželku, neměl děti a nezanechal ani rodiče, pouze sestru [celé jméno žalované], narozenou [datum]. Při jednání v řízení o pozůstalosti dne [datum] bylo zkonstatováno, že pozůstalý synovec [jméno] [příjmení] v protokole o předběžném šetření uvedl, že zůstavitel nezanechal závěť, zemřel bezdětný, rodiče předemřeli a jako dědička ze zákona by přicházela v úvahu ve třetí dědické třídě pozůstalá sestra [celé jméno žalované]. Dopisem ze dne [datum] uplatnila své dědické právo na pozůstalost [celé jméno žalobkyně], přičemž v tomto dopise uvádí, že byla družkou zůstavitele 34 let, přičemž minimálně posledních 10 let s ním žila ve společné domácnosti. V poslední době se o zůstavitele každodenně a celodenně starala vzhledem k jeho onemocnění, když současně odmítal hospitalizaci v nemocnici a měla ho v domácí péči. Pozůstalá sestra [celé jméno žalované] naproti tomu uvedla, prostřednictvím svého zástupce, že neuznává tento dědický nárok pozůstalé družky, neboť se fakticky nejednalo o stav, který by splňoval zákonné podmínky pro uznání dědického nároku spolužijící osoby sdílející společnou domácnost.

4. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud odkázal [celé jméno žalobkyně], aby uplatnila své právo žalobou na určení svého dědického práva ve lhůtě dvou měsíců od právní moci předmětného usnesení. Dne [datum] byla u Okresního soudu v Domažlicích podána předmětná žaloba ve lhůtě stanovené soudem. Z odůvodnění předmětného usnesení bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] dopisem ze dne [datum] uplatnila své dědické právo na pozůstalost s tím, že byla družkou zůstavitele 34 let, přičemž minimálně posledních 10 let s ním žila ve společné domácnosti, v poslední době se o zůstavitele každodenně a celodenně starala vzhledem k jeho onemocnění, kdy současně odmítal hospitalizaci v nemocnici a měla ho v domácí péči. Pozůstalá sestra naproti tomu uvedla, že neuznává tento dědický nárok pozůstalé družky, neboť se fakticky nejednalo o stav, který by splňoval zákonné podmínky pro uznání dědického nároku spolužijící osoby sdílející společnou domácnost. Vzhledem k tomu, že v danou chvíli závisí další průběh dědického řízení na určení sporné skutečnosti, byla [celé jméno žalobkyně] odkázána k uplatnění svých práv žalobou u soudu ve smyslu § 170 zákona č. 292/2013 Sbírky. Námitky pozůstalé sestry [celé jméno žalované] jsou ve vztahu k dědickému právu [celé jméno žalobkyně] povahy skutkové, jedná se o skutkový spor vyžadující dokazování, které není možné řešit v rámci nesporného řízení, přičemž otázka tvrzených skutečností ohledně existence podmínek pro uznání nároku spolužijící osoby sdílející společnou domácnost je pak v rámci sporného řízení řešena vedle dalších předběžných otázek podstatných pro závěr o dědickém právu.

5. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného nesporného skutkového stavu: Zůstavitel [jméno] [příjmení] zemřel [datum] jako svobodný, bezdětný, aniž by po sobě zanechal závěť. Rodiče předemřeli a jako dědička ze zákona by přicházela v úvahu ve třetí dědické třídě pozůstalá sestra [celé jméno žalované]. Při projednání pozůstalosti vznikl mezi [celé jméno žalované], pozůstalou sestrou, a [celé jméno žalobkyně], která tvrdí, že byla družkou zůstavitele 34 let a posledních 10 let s ním žila ve společné domácnosti, o zůstavitele každodenně a celodenně starala vzhledem k jeho onemocnění, při odmítání hospitalizace v nemocnici a měla ho v domácí péči, spor o dědické právo.

6. Každý z účastníků navrhl soudu důkazy k prokázání svých tvrzení. Veškeré důkazy účastníky navrhované soud provedl vyjma návrhu žalované na vyžádání zprávy od pohřební služby tykající se zaplacení kytice na rakev od žalobkyně.

7. V dané věci je třeba vycházet z ustanovení § 1637 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sbírky (dále jen „o.z.“), který specifikuje třetí třídu dědiců. Podle uvedeného ustanovení nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost, nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

8. Spor je v dané věci o to, zdali v této třetí třídě dědiců bude dědičkou pouze zůstavitelova sestra [celé jméno žalované], nebo zdali společně s pozůstalou sestrou svědčí dědické právo žalobkyni [celé jméno žalobkyně] jako osobě, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost anebo byla odkázána výživou na zůstavitele.

9. Podle § 101 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sbírky (dále jen „o.s.ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména: a) tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložení jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

10. V dané věci obě účastnice řízení, jak žalobkyně, tak žalovaná, tvrdily všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a současně splnily ve smyslu ustanovení § 120 odstavec 1 o.s.ř. svoji povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Důkazními prostředky jsou ve smyslu § 125 o.s.ř. všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazů předepsán, určí jej soud.

11. Žalobkyně tvrdila pro věc důležité skutečnosti v podané žalobě, dále prostřednictvím svého zástupce a současně i ve své účastnické výpovědi dne [datum], k dotazu soudu či zástupců účastníků řízení v průběhu celého řízení.

12. Žalovaná tvrdila pro věc rozhodné skutečnosti prostřednictvím svého zástupce a současně se k věci vyjadřovala při jednání, které bylo nařízeno dne [datum].

13. Tvrzení žalobkyně ve vztahu k jejímu dědickému právu spočívalo v tom, že se zůstavitelem udržovala známost téměř 35 let, zpočátku tak, že u ní někdy přespal, jedl. Žili tehdy jeho rodiče a bratr a on byl v kontaktu i s nimi. V posledních deseti letech však po vzájemné domluvě bydleli v domku v [obec] u žalobkyně a vedli společnou domácnost. Výhradně žalobkyně vařila, prala, žehlila, nakupovala, uklízela a to nejen pro ně dva, ale někdy pro zůstavitelova bratra [jméno], který pak žil až do své smrti sám v zůstavitelově domku v [část obce]. Zůstavitel byl hodně svérázné povahy, špatně se snášel s lidmi, měl často konflikty i na veřejnosti. Propustili jej někdy v r. 2002 ze zaměstnání, a protože se nepohodl ani na úřadech, přišel nakonec o veškeré příjmy včetně sociálních dávek. Proto žili několik let oba jen z příjmu žalobkyně až do doby, než zůstavitel dostal starobní důchod. Nesnášel se ani například se synem žalobkyně, který bydlí s žalobkyní v [obec]. Byl bezohledný k lidem z okolí, často se utrhl i na žalobkyni. Popisované problémy se později prohloubily s jeho nemocí, trpěl rozsáhlými bércovými vředy a všichni lékaři, kteří jej vyšetřovali, jej ihned odesílali na hospitalizaci. To on za každou cenu odmítal, třebaže byl ze všech stran upozorňován na nepříznivé následky s tím spojené. O to všechno byla těžší péče žalobkyně o něj. Byl zcela odkázán na pomoc žalobkyně, sám existovat nemohl. Vředy vyžadovaly neustálé čistění, převazování, podávání medikamentů, návštěvy lékařů. Zůstavitel vážil nejméně 140 kg, manipulace s jeho tělem byla namáhavá a často nemožná. On sám špatně chodil, byl na své okolí nepříjemný, léky zásadně odmítal brát, odmítal i převazování vředů, ačkoliv mu neustále mokvaly a vytékala z nich lymfa. Žalobkyně mu je směla jenom omývat. Na všechna lékařská vyšetření jej musela osobně doprovázet, pro léky mu dojížděla. Navíc on vědomě ignoroval jakékoliv rady a doporučení, lékaři z tohoto důvodu často komunikovali jen se žalobkyní. Zůstavitel nechtěl řešit ani žádné administrativní záležitosti, pro důchod si raději jezdil každý měsíc do [část obce], nechtěl mít vlastní bankovní účet, nechtěl si přehlásit pobyt k žalobkyni. Ještě více se změnil po smrti svého bratra a poté, co zloději vystihli, že v [část obce] nikdo nebydlí. Vnikli na jeho pozemek, přeřezali tam dokonce řetězy a odvezli přinejmenším jeho starý motocykl. To špatně snášel, bál se navíc o další starožitnosti, které v domku měl. Nechal si namontovat fotopast, ale nakonec nedal jinak, než, že budou společně bydlet u něho. Posledních šest týdnů před jeho smrtí tedy byli převážně v [část obce], třebaže v domku nic pořádně nefungovalo, netekla voda, nešla elektrika, nebylo možno jej dobře vytápět a podobně. Žalobkyně to občas musela řešit tak, že odjela v noci domů uvařit či vyprat a ráno zase k zůstaviteli se do [část obce] vrátila. To se stalo právě i v den jeho smrti, několik dní předtím se nevyspala a zůstavitel sám žalobkyni poslal domů se vyspat, aby ráno jej mohla odvézt k lékaři. Vyjádření žalované k jejímu dědickému právu a k soužití se zůstavitelem nechápe, neboť žalovaná nebyla se zůstavitelem a žalobkyní v kontaktu, žila po celou dobu v Břasích a o jejich soužití nic neví.

14. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce se vyjádřila k podané žalobě a tvrdila, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že se zůstavitelem žila nejméně deset posledních roků před jeho smrtí ve společné domácnosti a že z tohoto důvodu o takovou domácnost pečovala, podle vědomostí žalované tomu tak nebylo. Žalovaná se se zůstavitelem stýkala, měli obvyklé vztahy a od zůstavitele ví, že nechtěl, aby s ním žalobkyně bydlela ve společné domácnosti. Žalobkyně s ním proto v [část obce] nikdy nežila, ale ani on s ní nežil v [obec] ve společné domácnosti. Pravdou je, že zůstavitel dlouhodobě se žalobkyní udržoval známost, dojížděl za ní do [obec] a pak se vracel do [část obce] zvláště, když se s ní nebo jejím synem pohádal. V [část obce] trvale žil se svým bratrem [jméno] [příjmení] až do jeho smrti [datum] a poté tam žil sám. Není proto pravda, že by s ním v [část obce] nebo [obec] žalobkyně vedla společnou domácnost. Žalovaná nepopírá, že žalobkyně bratrovi žalované [jméno] vařila, prala, pomáhala mu při jeho zdravotních problémech, ale o žití ve společné domácnosti nešlo, stejně jako nešlo ze strany žalobkyně o péči o společnou domácnost. Navíc i proto, že vyhrocené vztahy i neustálé rozbroje měl zůstavitel se synem žalobkyně [jméno]. Zůstavitel, pokud se zdržoval v [obec], finančně nepřispíval na chod domácnosti, kromě občasných nákupů potravin, nepřispíval na nájemné, elektřinu a podobně. Že nešlo vždy o idylické vztahy se žalobkyní v [obec], svědčí i fakt, že zůstavitele v květnu 2021, tedy krátce před jeho smrtí, dokonce žalobkyně vykázala z [obec] a on dožil sám v [část obce]. Žalovaná nenamítá nic proti tvrzení, že žalobkyně a zůstavitel dlouhodobě udržovali známost, že u ní někdy přespával, stravoval se, že jej doprovázela na lékařská vyšetření. To ale nenaplňuje zákonné podmínky k tomu, aby bylo možné žalobkyni označit za dědičku zůstavitele. Není pravda, jak žalobkyně tvrdí, že v posledních deseti letech po vzájemné domluvě zůstavitel u ní bydlel v [obec] a že tam vedli společnou domácnost. Rovněž není pravda, že bratr zůstavitele [jméno] žil až do své smrti v [část obce] sám, jak tvrdí žalobkyně, z čehož patrně dovozuje, že zůstavitel s ní trvale žil v [obec]. Zůstavitel totiž ve skutečnosti žil v [část obce] se svým bratrem [jméno] a do [obec] pouze zajížděl. V dubnu 2021 žalobkyně se svým synem [jméno] vykázali zůstavitele z [obec]. Žalobkyně v [část obce] se zůstavitelem nežila, jen mu tam vozila jídlo, krátce se zdržela a odjížděla. Jak by tam také mohla bydlet a vést společnou domácnost, když sama uvádí, že tam nic pořádně nefungovalo, netekla voda, nešla elektřina a podobně. Dokonce tam žalobkyně neměla ani postel ke sdílení společné domácnosti, neměla tam obvyklé potřeby každé ženy, kosmetiku, ošacení, osobní předměty. Stav domácnosti zůstavitele byl extrémně neutěšený. Zůstavitel nebyl bez finančních prostředků, jak dále tvrdí žalobkyně, do r. 2003 žil s matkou, která brala sociální dávky, pak šel do předčasného důchodu a též ho živil až do své smrti bratr [jméno], po němž zůstavitel zdědil asi 450 000 Kč. Ze všech těchto důvodů navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby.

15. Žalovaná sama při jednání dne [datum], kterého se osobně účastnila, když žádného dalšího jednání se již osobně nezúčastnila, nevyužila svého práva účasti na jednání, a osobně se nevyjadřovala k probíhajícímu řízení. Uvedla, že tři dny po smrti bratra [jméno] přišla žalobkyně s tím, že ona si bere [část obce] a žalovaná [část obce], ale s tím žalovaná nemohla souhlasit, protože v [část obce] žili rodiče žalované, nemovitost byla po rodičích a v [obec], to zase bylo dědictví po bratrovi [jméno], a tam nastal spor. Po poučení soudu, že v dané věci je spor o to, zdali je žalobkyně dědičkou po zůstaviteli, žalovaná uvedla, že s bratrem byli (míněno žalobkyně a zůstavitel) dost dlouho ještě za života rodičů, ale scházeli se tajně, všechno bylo v tajnosti, aby rodiče nevěděli. Když byl u ní přes noc, tak potom musel do [část obce], kde bylo hospodářství a ten druhý bratr chodil do práce a on se o to hospodářství musel postarat. Když byl delší čas v [obec], tak tam zase vznikly spory, protože se nesnášel se synem žalobkyně, bylo to takové žití nežití. Dále žalovaná uvedla, že má citový vztah k domku v [část obce], protože v tom domku vyrostla, jezdili tam její děti na prázdniny a co se týká starožitností, tak se nedomnívá, že by to byly starožitnosti, které by měly nějakou výraznou hodnotu, ale i ty by se daly nějakým způsobem rozdělit. [příjmení] [jméno] měl byt a k rodičům se přistěhoval jen s válendou. Uvedla, že by mohla i navrhnout, že by paní žalobkyni se dostal ten [obec] a nějak by se vzájemně vyrovnaly.

16. Po tomto jednání soud dal možnost účastníkům vyřešit projednávaný spor smírnou cestou. Podáním ze dne [datum] žalovaná soudu sdělila, že k dohodě mezi účastníky nedošlo a setrvává na svém původním stanovisku.

17. K prokázání tvrzení obsažených v žalobě či ve vyjádření žalované a tvrzení tam uváděných byl navržen účastnický výslech obou účastnic. Žalobkyně souhlasila s tím, že bude ve věci vyslechnuta, žalovaná se svým výslechem nesouhlasila, a proto důkaz účastnickou výpovědí žalované proveden nebyl.

18. Výpověď účastníka řízení má v systému důkazních prostředků místo tzv.„ podpůrného prostředku“, kdy nelze materiální pravdu ve sporu prokázat jinak. Vychází se z lety podpořeného výzkumu, že vyslýchaný účastník jako osoba přímo zainteresovaná na výsledku sporu nemůže z psychologického hlediska být totiž dokonale objektivním pramenem poznání pro soud. Ovšem v určitých specifických sporech lze říci, že důkaz výslechem účastníka je považován za účelný a důležitý, kdy je třeba zjišťovat skutečnosti nejosobnějšího, nejintimnějšího charakteru, kdy kromě účastníků samotných na skutečnosti vyvěrající z jejich vnitřního přesvědčení, jejich vnitřního duševního života, jejich prožitku, nemůže reagovat nikdo jiný, a je to pro posouzení věci důležité. Na druhé straně má účastnický výslech značný osobní subjektivní charakter, vyjádřeno slovy Josefa Hory (Československé civilní právo. Řízení před soudy prvé stolice se stálým zřetelem ke Slovensku a Podkarpatské Rusi, Praha 1923):„ Výslech účastníka není pramen nejčistší. Egoismus je člověku vzorem, nelze jej z lidské bytosti vypudit a může být snad svůdcem k nepravdě.“. V dané věci má však účastnický výslech žalobkyně význam, a snad by měl význam i účastnický výslech žalované význam, k poměrům v rodině a ve vztahu k podrobnému vylíčení vnímání soužití žalobkyně a zůstavitele.

19. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi popsala svůj vztah se zůstavitelem slovy„ Občas bouřlivý, občas normální, ale takového, jaký byl, jsem ho měla ráda.“ Vztah trval 34 let a začal ještě za života rodičů zůstavitele, kterým se partnerky zůstavitele nelíbily, a on do určité míry respektoval stanovisko svých rodičů, a proto vztah s žalobkyní byl natajno. Stejně takto měla i žalovaná, která se tajně vdala a odstěhovala se za menželem do [obec], ještě když žili v [název obce]. V [část obce] tudíž nevyrůstala. V této době zůstavitel za žalobkyní dojížděl, občas přespával. Po smrti rodičů cca 15 – 18 let zpátky se postupně nastěhoval k žalobkyni a čas od času do [část obce] dojížděl. V této nemovitosti žil bratr zůstavitele [jméno] až do své smrti [datum] a staral se o drobné zvířectvo a hospodářství. Popisovala, že vztahy mezi [jméno] a [jméno] byly komplikované. [jméno] sám byl svérázné povahy, nerespektoval názory ostatních i samotný vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl velmi komplikovaný a fungoval přes obrovskou toleranci a vstřícnost žalobkyně. Zůstavitel byl velmi konzervativní, tvrdohlavý, proto finanční prostředky ze starobního důchodu mu byly zasílány poštou, tyto finanční prostředky si přebíral od pošťačky v [část obce a číslo], kam si pro tyto peníze dojížděl. Společně s žalobkyní měli plechovku u ní doma v [obec], kam sdružovali finanční prostředky a z těchto finančních prostředků uspokojovali své potřeby. Žalobkyně pro sebe i o pro zůstavitele vařila, prala a starala se o společnou domácnost. Ve své výpovědi popsala podrobně i péči o zdravotní stav zůstavitele, který na jednu stranu vyžadoval dojíždění k lékaři, předepisování a vyzvedávání léků a jiných zdravotnických pomůcek, avšak na druhou stranu žádné léky nebral a léčebné postupy nerespektoval. Žalobkyně s ohledem na zjištěnou diagnózu, zejména bércové vředy a nadváhu, mu omývala nohy, dojížděla s ním lékaři, prala ručníky (hadry), kterými měl omotány nohy, sbírala byliny, které mu měly pomoci. Popisovala, že společně jezdili rádi na výlety, hrady, zámky, do lesa, chodili sbírat lesní plody. Na výlety brávali s sebou i bratra zůstavitele [jméno], a když žili rodiče zůstavitele, tak v poslední době i je. Dále popisovala komplikovaný vztah zůstavitele k synovi [jméno], který s nimi po určitou dobu žil ve společné domácnosti, neustálé dohady, hádky a třenice. [jméno] se vyjádřila tak, jestli vlastně udržováním vztahu se zůstavitelem neublížila svým dětem, neboť v době, kdy žil v [obec], tak ostatní děti a vnoučata, která žalobkyně má, nemohla do její domácnosti dojíždět, neboť si to zůstavitel nepřál. Nedokáže si vysvětlit postoj žalované k soužití žalobkyně se zůstavitelem, neboť velice dobře věděla, že společně žili. Do [část obce] dojížděla jednou dvakrát do roka na Dušičky, svůj příjezd hlásila bratrovi [jméno], ten pak volal [jméno], aby přijel z [obec] do [část obce]. Dále vypovídala o zaměstnání [jméno] [příjmení] jako„ lesáka“ v [ulice] [právnická osoba] zhruba do r. 2006, kdy z důvodu reorganizace měl být ukončen jeho pracovní poměr a on nebyl schopen dále být zaměstnán, neboť nebyl schopen přistoupit na podmínky jiných zaměstnavatelů. K okolnostem posledních dnů či týdnů života [jméno] [příjmení] a jeho smrti žalobkyně uvedla, že došlo zhruba měsíc, dva měsíce před jeho smrtí ke krádeži motocyklu v [část obce a číslo], a proto se rozhodl, že se do [část obce] přestěhuje, bude dům hlídat a pokud někdo přijde, tak mu„ ustřelí koule“. Dům v [část obce] byl velmi zanedbaný, nešla elektřina, netekla téměř voda, neutěšený stav. Uvedla, že občas v [část obce] v tu dobu přespala, jinak se vracela domů, prala prádlo, vařila a vozila to zůstaviteli. Dokonce vozila i dříví v kufru auta, aby bylo čím přitopit. V den, kdy byl žalobkyní nalezen mrtev dne [datum], žalobkyně přivolala sestřenici zemřelého [jméno] [příjmení], neboť najednou nevěděla, co má dělat a ta jí nabídla pomoc i s vypravením pohřbu. Parte nechávala připravit [jméno] [příjmení] a je zde uvedena jako družka zůstavitele. K [jméno] Herinkové uvedla, že vždycky měly vztahy dobré, vycházely spolu, vždy jí nabízela pomoc, kterou využila. Ovšem zjistila, že ona sama má osobní zájem na nemovitosti zůstavitele [jméno] [příjmení], a proto se angažuje v tomto dědickém sporu.

20. Ze spisu Policie České republiky, územního odboru [obec], OOK, [číslo jednací], týkající se náhlého úmrtí [jméno] [příjmení], narozeného [datum], trvale bytem [adresa], dne [datum], bylo zjištěno z vytěžení bratra zemřelého [jméno] [příjmení], že v domě v [část obce] bydlel společně s bratrem, ale„ dnes byl v [obec] u své přítelkyně [celé jméno žalobkyně], tam za nimi okolo oběda přijel [jméno] a jel s nimi společně na výlet do obce Hora sv. [název obce]. Okolo 16:00 hodiny [jméno] z [obec] odjel. Okolo 17:00 hodiny spolu bratři telefonicky hovořili a domluvili se, že [jméno] přijede do [část obce]. Okolo 20:00 hodiny [jméno] našel svého bratra ležet na chodbě v domě a zavolal ZZS [obec]“ V dané věci byla vytěžena i [celé jméno žalobkyně], která uvedla, že je přítelkyní [jméno] [příjmení] a uvedla, že [jméno] se [jméno] bydlí spolu v [část obce] a jsou to takový samorosti. Její přítel [jméno] byl u ní doma v [obec] přes noc a jeho bratr [jméno] za nimi do [obec] dne [datum] někdy v době okolo 13:30 hodin přijel s tím, že potřebuje opravit spací pytel, a protože bylo hezky, tak se všichni jeli společně projet při hranici ČR. Do [obec] se vrátili asi kolem 16:00 hodiny a [jméno] odjel zpět do [část obce]. Někdy v době okolo 16:30 hodin volal její přítel [jméno] svému bratrovi, že má spací pytel opravený a že mu jej přiveze. Tato slova [jméno] [příjmení] potvrdil.

21. Ze spisu Policie České republiky, [stát. instituce], územního odboru [obec], [číslo jednací] bylo zjištěno, že oznamovatel [jméno] [příjmení] dne [datum] v 13:55 hodin oznámil na linku 158, že v obci [část obce a číslo] mu někdo odcizil motocykl značky Simpson. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že dne [datum] v 16:00 hodin z místa odjížděl, protože momentálně bydlí u své přítelkyně v obci [adresa] a motocykl byl na místě. A dnes [datum] v 13:40 hodin zjistil, že motocykl je pryč. Tuto informaci mu telefonicky sdělil soused [jméno] [příjmení], který se stará o oznamovatelovo zvířata. Byl kontaktován soused oznamovatele [jméno] [příjmení], ten k věci uvedl, že na pozemek pana [příjmení] chodí dvakrát denně ráno kolem deváté hodiny a večer kolem devatenácté hodiny, aby se postaral o domácí zvířata. Při tomto chodí pravidelně kolem zaparkovaného motocyklu, kdy si dne [datum] v 19:00 hodin všiml, že motocykl se již na místě nenachází, kdy motocykl viděl na místě naposledy, si nevybavuje. O tom, že motocykl na místě není, kontaktoval telefonicky pana [příjmení] až druhý den [datum] … [příjmení] následně kontaktovala druhého souseda z nemovitosti [adresa] v obci [příjmení] [jméno] [příjmení], ten uvedl, že neviděl žádné podezřelé osoby ani vozidla, uvedl, že parkuje své vozidlo před domem, kdy v tomto vozidle má autokameru, která zaznamenává prostor před a za vozidlem, kdy se zapíná snímačem na pohyb. Tato kamera zaznamenává mimo jiné i vjezd na pozemek náležející k nemovitosti [adresa] v obci [část obce]. Pro danou věc je důležité vyjádření [jméno] [příjmení] v úředním záznamu z [datum]:„ Jak jsem již uvedl, trvale bydlím na adrese [adresa], kde také přebírám veškerou korespondenci. Již delší dobu jsem ve starobním důchodu, nikde nepracuji, datovou schránku ani e-mailovou adresu nemám zřízenou. K předmětné věci mohu uvést, že dne [datum] v 16:00 hodin jsem odjížděl z [část obce], protože momentálně bydlím u své přítelkyně v obci [adresa], kdy malý motocykl tovární značky Simpson ……, byl ještě na svém místě a v otevřeném dřevěném přístřešku na neoploceném pozemku náležejícím k rodinnému domku. Dne [datum] ve 13:40 hodin jsem zjistil, že motocykl je pryč. Tuto informaci mi telefonicky sdělil soused [jméno] [příjmení], který se stará o má domácí zvířata. K motocyklu mohu vést, že patřil mému bratrovi [jméno] [příjmení], který v únoru zemřel a který s ním jel naposledy zhruba rok a půl zpět. Od té doby o dům, pozemek a zvířata pečuji já, potažmo můj soused [jméno] [příjmení]“ 22. Ze spisu Policie České republiky, [stát. instituce], územního odboru [obec], OOK, [číslo jednací] ve věci šetření náhlého úmrtí [jméno] [příjmení], narozeného [datum], trvale bytem [adresa], zemřelý [datum], bylo zjištěno ze šetření policie, že [jméno] [příjmení] byl dne [datum] nalezen kolem 10:30 hodin mrtev ve své nemovitosti na adrese [část obce a číslo] a bylo provedeno šetření k případu náhlého úmrtí. Na místě byla vytěžena družka zemřelého [celé jméno žalobkyně], která uvedla, že s [jméno] [příjmení] žije již 23 let, převážnou dobu spolu žijí v místě jejího trvalého bydliště v obci [obec], ale teď poslední čtyři týdny chtěl být [jméno] [příjmení] (v úředním záznamu z [datum] chybně uvedeno [jméno]) ve svém domě v [část obce]. Uvedla, že za ním několikrát denně jezdila, vozila mu jídlo, starala se o něj v rámci možností. [jméno] [příjmení] si prý do ničeho nenechal mluvit, v domě nesměla nic dělat, nedovolil jí ani posekat zahradu. Viděla ho naposledy v 01:15 hodin ráno dne [datum], kdy odjížděla k sobě domů do [obec]. Poté ho našla v jeho domě v Capartících bez známek života zhruba v 10:30 hodin dne [datum], kdy přivolala sestřenici zemřelého [jméno] [příjmení], protože nevěděla, co má dělat. Ke zdravotnímu stavu [jméno] [příjmení] uvedla, že měl bércové vředy, tzv. otevřené nohy, hodně ho to bolelo, nemohl už pořádně chodit, pořád si stěžoval na bolest nohou, ale nijak zásadně se neléčil, k lékaři prý moc nechodil. Ví pouze o lékařce MUDr. [příjmení] z [obec], k jinému doktoru asi nechodil. Kromě ní ho nikdo nenavštěvoval. Z blízkého příbuzenstva má pouze sestru [celé jméno žalované], kterou již o úmrtí vyrozuměla. Na místě byla dále vytěžena [jméno] [příjmení], která uvedla, že jí kolem 10:30 hodin telefonovala [celé jméno žalobkyně], že našla [jméno] [příjmení] mrtvého, hned volala záchrannou službu a poslala je na místo. Poté přijela na místo i sama, aby [celé jméno žalobkyně] pomohla. K [jméno] [příjmení] uvedla shodné věci jako [celé jméno žalobkyně]. Ze sdělení policisty OOP [obec] prap. [příjmení], se za rychlou záchrannou službou na místo dostavila MUDr. [příjmení], která konstatovala smrt bez cizího zavinění a jako příčinu smrti s největší pravděpodobností uvedla zástavu srdce. Na místě byl dále vytěžen soused [jméno] [příjmení], který uvedl, že na protější nemovitost 34 v [část obce] jezdí na chalupu, ale jelikož jsou s manželkou již důchodci, tak zde jsou přes léto pořád. Uvedl, že [jméno] [příjmení] zná, věděl o tom, že poslední čtyři týdny byl zase ve svém domě, ale moc ho neviděl, protože prakticky vůbec nevycházel. Viděl ho naposledy před 14 dny. Pokaždé, když ho viděl, tak si [jméno] [příjmení] stěžoval na bolesti nohou. Kromě jeho přítelkyně [celé jméno žalobkyně] ho nikdo jiný nenavštěvoval … [adresa] v [část obce] je starý, prakticky neudržovaný, rovněž zahrada kolem domů není vůbec udržována. Dveře a okna domu byly bez známek nějakého nového poškození, dům byl odemčený. [jméno] [příjmení] byl nalezen na podlaze v obývacím pokoji mezi gaučem a stolem. V domě bylo nalezeno šest kusů legálně držených dlouhých zbraní, dále jeden kus historické zbraně, která nepodléhá registrace a dále tři kusy dlouhých zbraní, které mohou být pravděpodobně drženy nelegálně a také velké množství střeliva. Případné nelegální držení zbraní může prověřováno samostatně.

23. Ke všem případům byla pořízena fotodokumentace, která dokumentuje stav domu, domácnosti, značné zanedbání domácnosti v domě [adresa] v [část obce].

24. Ve věci byla slyšena řada svědků navržených žalobkyní a stranou žalovanou.

25. V dané věci byli slyšeni jako svědci i policisté, kteří se zabývali náhlým úmrtím zůstavitele a jeho bratra. 26. [jméno] [příjmení] šetřil náhlé úmrtí [jméno] [příjmení], nebyl schopen se vyjádřit v dané věci ke vztahu žalobkyně a zůstavitele, pouze věděl, že byli dva bratři a že dům, resp. domácnost byla velmi zanedbaná. Z policejního spisu mu byly známy fotografie, které pořizoval. K témuž se vyjadřoval další z policistů [jméno] [příjmení]. Pamatoval si, že na místě byl druhý z bratrů a žena, příjmením [celé jméno žalobkyně] s tím, že oba uváděli, že se jeli na něj podívat, protože jim nebral telefon. Uvedl, že živý bratr bydlel s tím zemřelým, ale v době, kdy zemřel, byl na návštěvě u svojí přítelkyně a byli domluveni, že za nimi přijede, ale nejel, tak mu telefonovali a potom přijeli. Nebyl schopen se vyjádřit k tomu, zdali ten živý bratr bydlel trvale v [adresa], ale ví jenom to, že ten dotyčný říkal:„ Já tady s ním bydlím a teď jsem momentálně u přítelkyně v [obec]“ Další z policistů [jméno] [příjmení], který šetřil úmrtí [jméno] [příjmení], uvedl, že mna místě byl druhý z bratrů, který uváděl, že v tom domě bydlel s bratrem, ale říkal, že tam moc nepřebývá, protože je v [obec] nebo v [obec] u své přítelkyně. V domácnosti v [část obce], řečeno slušně, byl obrovský nepořádek, špína, prach. Nebylo možné podle množství věcí, které byly v domě, identifikovat, kdo tam žil.

27. Poslední z policistů slyšený jako svědek [jméno] [příjmení] řešil úmrtí [jméno] [příjmení]. [celé jméno žalobkyně] byla přítelkyní [jméno] [příjmení]. Na místě samém [celé jméno žalobkyně] uváděla, že spolu byli 30 let jako přítel přítelkyně, druh družka. [jméno] [příjmení] s ní bydlel v [obec] nějaký čas, potom odešel do [část obce], kde ona s ním nebydlela, ale každý den za ním dojížděla a starala se o něj. V domácnosti byl neuvěřitelný nepořádek, léta se tam neuklízelo. O tom, že byl [jméno] [příjmení] podivín, řekl někdo, jestli paní [příjmení], neví. Paní [příjmení] nazvala paní [celé jméno žalobkyně] přítelkyní [jméno] [příjmení] s tím, že mu tam vozila jídlo.

28. Svědkyně [jméno] [příjmení], partnerka syna žalobkyně [jméno] [příjmení], se jedenkráte setkala s [jméno] [příjmení] v [obec] a dle jejího vyjádření„ to není člověk, kterého bych si chtěla pustit do svého života, je to velmi komplikovaná osobnost, a to podle mého názoru učebnicový příklad narcistické osobnosti poruchy osobnosti. Nedbal na názory jiných, choval se k druhým arogantně, nesnesl jakýkoliv jiný názor, nebyl schopen vcítit se do potřeb jiných a všechno muselo být podle něj.“ Vztah svědkyně a syna žalobkyně trvá devět a půl roku, z toho sedm let žili ve společné domácnosti u svědkyně, kdy v březnu 2020 společně soužití přerušili z důvodu stěhování se [jméno] [příjmení] do domácnosti matky, aby jí v době nemoci pomohl a také v souvislosti s covidovou situací. Vztah však nadále trvá. Věděla, že vztah [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] trval minimálně po dobu známosti svědkyně a [jméno] [příjmení]. I přes komplikovanou osobnost [jméno] [příjmení] byl jejich vztah harmonický, užívali si, když jezdili na výlety, do cukráren, restaurací, na hrady a zámky. Společně chodili na borůvky, brusinky, na houby do lesa, do přírody. Do domácnosti žalobkyně nesměl nikdo z jejích příbuzných přijíždět, neboť si to [jméno] [příjmení] nepřál. Na [obec] si dělal nároky a bral je za své. Ví, že společně finančně hospodařili, měli plechovku po kafi, kam dávali peníze. [celé jméno žalobkyně] se starala o domácnost, prala i pro [jméno], vařila i pro [jméno], uklízela a zajišťovala veškerý chod domácnosti, kdy měl [jméno] zajištěny veškeré životní potřeby. [jméno] v [obec] připravoval dříví na zimu, postavil fóliovník, přístřešky na auta. Vztah fungoval po dobu zhruba 34 let. Všechny tyto skutečnosti ví od žalobkyně a od [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] neměl ani hezké vztahy s bratrem [jméno], což ví z vyprávění a sestra [jméno] [příjmení] žila někde v Břasích a do místa nejezdila. Pokud přijela na hřbitov, tak musela [jméno] zavolat, aby do [část obce] přijel, protože tam nebyl. Nehezké vztahy se sestrou, to, že se nestýkali, ví, neboť jí nechtěl ani vyplatit peníze po bratrovi z důvodu, že nejezdí, nezajímá se a s ničím nepomůže. Ve svém opakovaném výslechu pak uvedla, že si není vědoma situace, že by byl [jméno] [příjmení] z domácnosti v [obec] vyhozen, důvod, proč šli s žalobkyní do [část obce], byla krádež Simpsonu, aby to ohlídal. Nikdy neměla zájem se do [obec] přestěhovat a ani po smrti [jméno] se [obec] nepřestěhovala. Upřesnila, že pokud uváděla, že se s ním potkala jenom jednou, tak měla na mysli, že se spolu bavili. Jinak ho za ta léta viděla v [obec] nesčetněkrát a fyzicky ho viděla pokaždé, když do [obec] přijela. Současně uvedla, že měl [jméno] v [obec] své osobní věci, oblečení po židlích, protože si je nedával do skříně, v obývacím pokoji, kolem stolu, věci denní potřeby, toaletní potřeby, holení, kolínská, hřeben, hygienické potřeby, rozestlaná postel, nedojedená snídaně, kterou mu připravovala žalobkyně. Vybavení domácnosti si společně nekupovali, neboť žalobkyně měla plně vybavenou domácnost a všechny základní věci tam byly, ale [jméno] byl velmi šikovný a uměl plno věcí opravit – rozbitý mixér, záchod, splachování, auto. Ví, že společně kupovali televizi a lednici. [jméno] kupoval k určitým příležitostem žalobkyni květiny. Často jí vozil do cukrárny, kam ji pozval, platil za ní. Projevoval jí náklonost, což svědkyni překvapilo. Dokonce viděla na stole lísteček:„ Lásko, jel jsem pustit kozu na sluníčko.“ Při té své povaze byl vůči žalobkyni schopen takovýchto projevů.

29. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], souseda zůstavitele z [část obce], žijícího v domě [adresa] bylo zjištěno, že v [část obce] žije od r. 2009 nebo 2010, s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vycházel jako dobrý soused, nikoliv kamarád, vzájemně si pomáhali. Vztah obou bratrů dle jeho názoru byl dobrý. [jméno] byl morous, ale nebyl zlý člověk. O tom, že oba bratři měli ještě sourozence, nevěděl, věděl však, že byli nějací blízcí příbuzní, ale kdo to byl, neví. Žalobkyni, kterou znal pod označením [jméno] z [obec], znal a věděl, že spolu s [jméno] žili,„ [jméno] bydlel spíš u té [jméno] v [obec], já jsem je totiž i často vídával spolu v [obec], kde jsem chvíli také bydlel, v té cukrárně, já jsem bydlel nad tou cukrárnou. Bral jsem to tak, že jsou to dva senioři, kteří mají ještě chuť do života a navíc, to vím z doslechu, že to tam nebylo příliš příjemné místo k žití, v těch [část obce] uvnitř.“ V [část obce] bydlel [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bydlel spíš u té [jméno]. [jméno] měla starou červenou [jméno], dvakrát třikrát do týdne přivezla [jméno] do [část obce], aby tam zůstal přes noc, aby to hlídal a ráno ho zase vyzvedávala. Ten den, kdy byl nalezen mrtev [jméno], která za ním přiběhla, že našla [jméno] mrtvého, s ním měla jet k lékaři. 30. [jméno] [příjmení], dlouholetá kamarádka žalobkyně a současně i kamarádka [jméno] [příjmení], vypověděla, že se do [část obce] přistěhovala před třinácti lety ze [obec], kde žila v domku [adresa] a jejím sousedem byl [jméno] [příjmení]. V roce 2019 odešla do nájmu v [obec]. Popsala vztah [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] jako vztah dvou partnerů, kteří se měli rádi, všude byli spolu, chovali se vzájemně k sobě pěkně, žalobkyně se o [jméno] [příjmení] starala a i ona s nimi byla někdy na výletě. [jméno] [příjmení] měl baráček v [část obce], měl tam i nějaké zvířectvo, většinou byli u žalobkyně, občas byli v [část obce], když se sekala a sušila tráva. V domku byla neuvěřitelná špína, nepořádek, kde se nedalo vůbec být a nikde nic nefungovalo. Byla s nimi společně nakupovat, ví, že nákupy platila žalobkyně, zůstavitel zůstával v autě. Žalobkyně vykonávala běžné práce, prala, žehlila, vařila a dělala to i pro [jméno] [příjmení], prádlo bylo pověšené na zahradě v [obec]. Společně žili v [obec]. V [část obce] si neuvědomuje, že by společně žili. Od žalobkyně ví, že se [jméno] [příjmení] před smrtí nastěhoval do [část obce] se slovy„ Prosím tě, ten starý blázen se rozhodl, že bude doma.“ Žalobkyně za ním každý den jezdila, neví, jestli přespávala, převazovala mu nohy, omývala ho, navařila jídlo.

31. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je kamarádkou žalobkyně, seznámili se před třinácti lety přes byliny. Navštěvovala žalobkyni a [jméno] [příjmení] v [obec] nebo ji oni nabrali v [obec] a jeli společně na borůvky, brusinky, do [obec] na výlet. Pomohli jí přestěhovat se z [země] do [obec]. Uvedla, že žalobkyně a zůstavitel společně žili, většinou v [obec], s ohledem na komplikovanou povahu [jméno] [příjmení] občas odešel do [obec], byl neústupný, dělal si, co chtěl. Žalobkyně se o zůstavitele starala, uvařila, měla v [obec] koupelnu, celkově se postarala, přivezla ho, odvezla…„ Bez ní by byl úplně nemožný, nebyl by schopen se postarat.“ I když už nemohl, měl nemocné nohy, tak ho [jméno] vozila do [část obce] za zvířaty. Ví, že zůstavitel měl nevelký důchod a všechno, co kupovala [jméno], když šli nakoupit, platila ze svého.

32. Svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádka žalobkyně 30 let od doby, co se žalobkyně do [obec] nastěhovala, ví, že v [obec] žila žalobkyně nejprve s manželem a po rozvodu žila s [jméno] [příjmení]. Domnívá se, že tam spolu žili určitě dvacet let. Ví, že tam žil, protože u ní v [obec] stálo jeho auto. Domnívá se, že vztah měli pěkný, sedávali spolu venku na lavičce na zahradě, jezdili spolu v autě. Od žalobkyně ví, že vykonávala domácí práce i pro [jméno], na zahradě viselo prádlo, ale nevšimla si, zdali bylo i pánské.

33. Svědek [jméno] [příjmení] zná [celé jméno žalobkyně] i [jméno] [příjmení]. Žije v [část obce] od r. 1986 a taktéž dělal v lese s [jméno] [příjmení]. Když se nastěhoval do [část obce], tak tam byl ještě manžel žalobkyně a potom se tam nastěhoval [jméno]. Myslí si, že to už bude nějakých 30 let, co tam je. Dokonce tam měl i kancelář, takže když potřeboval kvůli práci, tak tam k němu chodil. Vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem popisoval jako partnerský a to takový, že ona se o něj starala a on jí spíš využíval. Bydlel buďto u ní v [obec], anebo byla ona u něj na [část obce], ale to bylo spíš výjimečně.

34. Svědek [příjmení] [příjmení] znal jak žalobkyni, tak [jméno] [příjmení], neboť dělal 33 let v lese u [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se celý život o [jméno] starala a její syn sekal trávu v [část obce], pořád se o něj starali, pořád ho vozili, protože měl nohy špatný, byl nemocný a nervózní. On společně s partnerkou a žalobkyně se zůstavitelem se vzájemně navštěvovali, došli si na kafe. Vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl normální, perfektní. Vařila mu, starala se o něj, a když byli společně na obědě, tak dělala všechno pro něj. [jméno] [příjmení] bydlel„ u [jméno] v [obec], většinou. Většinou u [jméno] v [obec] a potom přes léto, když bylo třeba udělat nějakou trávu, tak jeli do [část obce], ale to většinou dělal [jméno] kluk a taky ještě [jméno], když byl naživu….“ Nabádal zůstavitele, aby převedl majetek na [jméno], ale on to bral tak, že ho chce posílat do hrobu. Rok před svou smrtí, po smrti [jméno], na tom byl už hodně špatně, nebyl schopen sám o sebe se postarat. Ještě dva dny před smrtí byl svědek u žalobkyně na kafi, protože štípal dříví a to tam [jméno] [příjmení] byl a ještě vynadal synovi žalobkyně, že řeže, štípe dříví špatně.

35. Svědek [jméno] [příjmení] je kamarád žalobkyně zhruba 10 let, občas se navštíví. Má chalupu v [část obce]. Kamarádili se přes [jméno] [příjmení], který byl hajný, a ona s ním žila. Na to přišel tak, že byli často spolu, když byl u nich na návštěvě, tak tam vždycky byl a vlastně poslední dobou byl většinou u ní, protože to už nemohl, měl nemocné nohy, ona se o něj starala. Buďto byl u ní v [obec] nebo byli u něj na chalupě, ale ta chalupa v těch [část obce], to bylo hodně zanedbaný, tam se o to nikdo nestaral, byla tam vysoká tráva, takže byl spíš u ní v těch [obec] Poslední dobou, když se zastavoval u žalobkyně, tak tam zůstavitel byl, spal tam, starala se o něj. Pokaždé tam byl, pokaždé tam přespával, spal dole na gauči, měl tam brýle, hůl. Domnívá se, že v [část obce] po smrti [jméno] nikdo nežil. Neví, jestli tam někdo přespával nebo nepřespával, proto si myslí, že poslední rok byl už jenom u žalobkyně.

36. Svědkyně [jméno] [příjmení] šest let pracovala v hospodě v [část obce]. Žalobkyni zná, protože žila s [jméno] [příjmení]. Žalovanou viděla tak 2x, měla být snad sestra [jméno] [příjmení]. Se žalobkyní má kamarádský přátelský vztah. To, že žalobkyně se zůstavitelem žila, ví, protože šest let žila, bydlela v [část obce] nad hospodou a viděla [jméno] s [jméno], že byli pořád spolu. Vídala také auto před barákem a také je spolu potkávala v [obec], v [obec]. Žili spolu u [jméno] v [obec], občas v [část obce], ono totiž v těch [část obce] se nedalo pořádně žít. Občas v [část obce] byli. Ví, že [jméno] i [jméno] po smrti [jméno] do [část obce] jezdili, ale jestli tam chtěli trvale žít, to neví. Vztah mezi sebou měli pěkný. Se zůstavitelem se bavila 14 dnů před jeho smrtí v autě před hospodou a ví, že zanedbával svůj zdravotní stav, nechtěl to řešit. Uvedla, že kdyby neměl [jméno], tak by umřel podstatně dřív. [příjmení] [jméno] nikdy nikoho v [část obce] neviděla, že by se o něj postaral. A když umřel [jméno], tak zůstala jenom [jméno] a paní [celé jméno žalované], o které mluvil jako o [jméno]. Společně je viděla 2x – 3x v restauraci na kafi. Od žalobkyně ví, což jí říkala týden před smrtí, že [jméno] ulehl a že snad by měl být v [část obce] a ona mu tam jezdila ošetřovat nohy a taky jídlo, protože by umřel hlady. 37. [jméno] [příjmení], prodavačka z cukrárny v [obec], znala žalobkyni a zůstavitele [jméno] [příjmení] z jejich návštěv v cukrárně. Útratu v cukrárně hradil vždy pan [jméno] za všechny. Navázali spolu přátelský vztah poté, co chtěli zůstat v cukrárně déle a jí ujel autobus, tak jí svezli domů. Od žalobkyně i zůstavitele ví, že byli druh a družka, žili spolu 32 let. [příjmení] u nich nikdy nebyla, od obou měla informaci, že žili spolu v [část obce]. Byla na pohřbu [jméno] [příjmení], parte jí přišlo domů. Po smrti [jméno] [příjmení] není v žádných kontaktech a vztazích s žalobkyní.

38. Svědkyně [jméno] [příjmení], sousedka [jméno] [příjmení], uvedla, že jej znala od r. 1983 stejně tak i jeho bratra Zdeňka. [celé jméno žalobkyně] zná 15 let zhruba. Předtím ji možná vídala. [celé jméno žalobkyně] označila za partnerku [jméno] [příjmení], uvedla, že mezi nimi byl vztah. Vídala ji, když přijela s [jméno] do [část obce]. Za života rodičů [jméno] [příjmení] byl chvíli s rodiči a bratrem v [část obce] a chvíli byl u ní v [obec]. K povaze [jméno] [příjmení] uvedla, že byl velmi konfliktní. Po smrti rodičů zůstal v nemovitosti sám [jméno], protože [jméno] byl často v [obec] a do [část obce] pouze dojížděl. [celé jméno žalobkyně] nikdy v [část obce] nežila a pouze tam občas přijela. Před smrtí byl [jméno] [příjmení] v [část obce], neví jak dlouho, a proč. [celé jméno žalobkyně] za ním jezdila na návštěvy, vozila mu jídlo, hygienické potřeby, dříví a jezdila s ním k doktoru. Po smrti [jméno] se starali s manželem o zvířata, která v [příjmení] [jméno] [příjmení] měl, neboť on byl v [obec]. Nedokáže si představit, že by někdo v domácnosti [část obce a číslo] přebýval.

39. Svědek [jméno] [příjmení], manžel svědkyně [jméno] [příjmení], uvedl, že zná všechny účastníky řízení včetně zůstavitele [jméno] [příjmení] a jeho bratra [jméno]. Vyjadřoval se povšechně. Uvedl, že [celé jméno žalované] jezdila do [část obce], když měla ještě manžela tak dvakrát, třikrát do roka a žalobkyně, kterou označoval [jméno], také do [část obce] jezdila. Do vztahu mezi zůstavitelem a [celé jméno žalobkyně] se nepletl, neví, jak to mezi nimi bylo, věděl, že [jméno] určitou dobu pobýval u [celé jméno žalobkyně], potom přijel do [část obce], zase odjel a v tu dobu, kdy byl pryč, se s manželkou starali o jeho slepice a králíky a on tím pádem za ní mohl jezdit, mohl jezdit s ní na výlety, do cukráren, a co on ještě ví. [celé jméno žalobkyně] se o něj starala, vozila mu jídlo, hygienické potřeby, starala se o něj, dříví mu vozila, to bylo před jeho smrtí. Přepírala ubrousky, ručníky, do kterých si balil nohu, s ohledem na jeho zdravotní stav. Ví, že spolu jezdili na výlety a ví, že u ní byl. Vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl dlouhodobý. Dokud žila matka zůstavitele, vztahu nepřála, ale potom, když už byla starší, tak si zvykla a nechala tomu volný průběh. Po smrti rodičů žil v [část obce a číslo] [jméno] s [jméno], rodinným přítelem byl spíše [jméno], který se svěřoval, že ho [jméno] utahá. Byl z něj zdeptaný, do něčeho ho pořád tlačil. Po smrti [jméno] tam žil [jméno], pokud nebyl u [celé jméno žalobkyně]. Manželé [příjmení] se starali o zvířata s tím, že akorát sdělovali, kdy tam nebudou a to neví, jestli [jméno] přijel, pustil slepice, nebo je zavřel.

40. Ve věci byl vyslechnut jako svědek syn žalované, [jméno] [příjmení]. Stejně jako ostatní svědci se vyjadřoval ke vztahům mezi žalobkyní a zůstavitelem, ke vztahu žalobkyně a žalované. Sám uvedl, že žalobkyní zná, protože jezdila společně se zůstavitelem za jeho matkou do [obec] a také proto, že se s ní stýkal jeho strýc [jméno] [příjmení] [jméno] existenci žalobkyně ví zhruba 20 let. Po smrti strýce [jméno] byl v [část obce] zhruba dvakrát. Jeho výpověď ve vztahu k vzájemným návštěvám a návštěvám jeho matky a něho v [část obce] byly nepřesné, zdály se být i vyhýbavé, což vyplývá z položené otázky soudu na č. l. 82 spisu. Skutečnosti týkající se soužití ví„ z různých střípků“, z toho, co sdělovala matka, z různých telefonátů. Ke svému strýci uvedl, že byl velký svéráz. Ke vztahu zůstavitele a žalobkyně uvedl, že zůstavitel potřeboval někoho, aby se o něj postaral a žalobkyně potřebovala někoho, kdo by udělal nějaké práce kolem baráku. Charakterizoval to jako přátelství, možná účelové. Ví, že se vzájemně navštěvovali, ví, že když se pohádal [jméno] [příjmení] s žalobkyní, že odjel do [část obce], když se v [část obce] pohádal se svým bratrem [jméno], odjel do [obec] za paní žalobkyní. Ví, že si žalobkyně stěžovala jeho matce na [jméno]. Stav domácnosti byl vždy zanedbaný, po smrti strýce [jméno] [příjmení] byl ještě zanedbanější. Svědek uváděl, že byl zůstavitel proutník, že měl vdané paničky, jezdil za nimi i v době, kdy měl vztah s žalobkyní. Současně ví i o dalších ženách, se kterými udržoval vztahy, jedna bydlela na [obec], jak se jmenovala, neví, potom v [část obce] s paní [příjmení], tu měl ještě před paní [celé jméno žalobkyně], ale nějaké kontakty tam byly i když měl paní [celé jméno žalobkyně] a potom jezdil za nějakou cukrářkou z [obec]. K finančním poměrům svého strýce uvedl, že byl vždy finančně závislý částečně na svých rodičích. Vztahy mezi sourozenci hodnotil jako standardní, dobré. Pozůstalostní řízení po strýci [jméno] skončilo tak, že [jméno] nechtěl dát nemovitosti, a proto si peníze na účtu rozdělili na polovic a [jméno] měl vyplatit hodnotu nemovitostí mámě, ale nic jí nedal a máma ho neuháněla. Pouze dedukoval, že měl [jméno] na to, že šel do předčasného důchodu, docela pěkný důchod. Vyslovil domněnku, že [jméno] žalobkyni využíval a zneužíval. Pohřeb zpočátku zařizovala sestřenice [jméno] ([příjmení]) se žalobkyní a potom [jméno]. Pohřeb financovala jeho matka. To, že se na parte objevilo [jméno], družka, tak k tomu uvedl, že to nějak vyplynulo ze situace, ale není si jistý, že je to správně a asi nikdo nedomýšlel, jaké to může mít důsledky. Sám uvedl, že by [jméno] být na parte neměla, že by tam měla být rodina, sestra. Důvod přítomnosti žalobkyně ve společnosti H, když jezdil na návštěvy za svou sestrou, spatřoval v tom, že [jméno] jezdil nerad přes [obec], také hůř viděl a ona ho hlídala a bylo lepší, když nejel sám.

41. Další svědkyní, která byla slyšena k návrhu strany žalované, byla [jméno] [příjmení], která je vzdálenou příbuznou žalované a obou bratrů [příjmení] O [celé jméno žalobkyně] věděla, že je to přítelkyně [jméno] [příjmení]. Po smrti [jméno] [příjmení] se poznaly blíže. Věděla, že za ní [jméno] [příjmení] dojíždí do [obec]. Se žalovanou byla v kontaktu dvakrát do roka, občas si telefonovaly, občas se potkaly, spíše na pohřbech. Bylo velmi obtížné, aby svědkyně charakterizovala vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem [jméno] [příjmení]. Uvedla, že byl dlouhodobý, letitý, začal ještě za života zůstavitelových rodičů. Přes několikeré dotazy soudu uvedla, že se jednalo o vztah milenecký. Z její výpovědi vyplynulo, že zůstavitel žil v domácnosti [celé jméno žalobkyně], ale žil i v domácnosti v [část obce]. Uvedla, že měl vztahy s vdanými ženami, dokonce, že se žalobkyně kvůli němu kdysi rozvedla. Měl svéráznou povahu a nevycházel s dětmi žalobkyně. Uvedla, že se o něj žalobkyně starala a tolerovala veškeré jeho zvláštnosti. Charakterizovala žalobkyni jako hodnou ženskou, se kterou si zůstavitel neustále pohrával a využíval jí. Nerozporovala, že se o něj starala, prala mu, vařila a starala se o jeho zdravotní stav tak, jak mohla. Od žalobkyně se dozvěděla, že budou muset zůstavitele odvézt z [obec] zpátky do [část obce], ale počkají, až nebudou takové mrazy, nějaký duben. Vystěhovali ho v květnu. Pohřeb zařizovala svědkyně společně s [jméno] a s jejím synem [jméno]. K označení žalobkyně na parte„ [jméno], družka“, uvedla„ no to nevím, to tam uvedla ta slečna v pohřební službě, je to takové logické, byla s [jméno], tak tam byla“. Na dotaz soudu, kdo byl pro zůstavitele nejbližším člověkem v posledním roce, dvou, tří, čtyř, pěti let, tak uvedla, že byl na [jméno] hodně závislý, ale byl nevyzpytatelný, neví, co se mu honilo v hlavě. S [jméno] byli sžití, zvlášť, co zemřel [jméno]. Po smrti [jméno] byl u té [jméno] pořád a potom se mu v prosinci otevřely nohy. Když ho vystěhovali (jako psa), tak pořád [jméno] volal, aby ho vzala zpátky a ona tvrdila, že se tam přestěhovala přítelkyně jeho syna, že tam má děti a že už se tam nevejde. Společně se zůstavitelem zařizovala prodej zůstavitelovi parcely vedle své nemovitosti v [obec], ale po smrti zůstavitele z toho sešlo. Popřela jakýkoliv majetkový zájem na výsledku dědického řízení po zůstaviteli. K domácnosti [část obce a číslo] v době, kdy [jméno] zemřel, uvedla, že nebyli schopni najít ani šaty do rakve. Uvedla, co se týká finančního hospodaření, že [jméno] nikdy neměl dost peněz, živili jej rodiče, potom [jméno] a taky [jméno]. [jméno] měl důchod a všechno to, co nabyl, nabyl dědictvím po rodičích a po bratrovi. Co se týká chodu domácnosti v [obec], tak od žalobkyně ví, že nepřispíval a od [jméno] ví, že platil nákupy. [jméno] odmítl vyplatit své sestře jakékoliv finanční prostředky z dědického řízení po bratrovi [jméno]. Finanční prostředky z dědictví po bratrovi [jméno] neví, kde jsou, protože prý podle žalobkyně měly být v autě. Nenašly se. Ke vztahu uvedla, že byl zůstavitel erotoman a že mu hodně záleželo na posteli a stěžoval si, že mu [jméno] nestačí, ale taky musel něco jíst a taky mu musel někdo ovazovat nohy a starat se o něj. K tomu pak uvedla, že to byla [jméno].

42. Svědkyně Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že byla partnerkou [jméno] [příjmení] šest let. [celé jméno žalobkyně] navázala vztah s [jméno] [příjmení] až po jejich rozchodu. I poté byli v občasném kontaktu, neboť bydleli v jedné obci. K osobě [jméno] [příjmení] uvedla, že byl zvláštní povaha, jen jeho názor platil a těžko se s ním jednalo. Obdivovala žalobkyni, že to s ním tak dlouho vydržela a starala se o něj a taky ví, že se starala o jeho bratra [jméno]. Ke vztahu obou uvedla, že spolu chodili na dřevo, jezdili na výlety, vozil jí udělané dřevo, přebýval v [obec], k příbuzným jezdili spolu, ke známým jezdili spolu. Jednoznačně nazvala jejich vztah jako druh a družka. Žalobkyně mu vařila, prala, starala se o něj a on jí na oplátku přivážel dříví. Ze své zkušenosti ví, že k ženám se choval zůstavitel vždy hezky, ale nechoval se hezky k dětem. Důvodem jejich rozchodu byla neschopnost bližšího soužití a neschopnost domlouvat se na výchově dětí. Dál byli spolu schopni se bavit a komunikovat. K rozchodu došlo poté, co dostala byt v [obec] a společně se třemi dětmi se odstěhovala. Po celou dobu jejich soužití nepřispíval na stravu, občas přinesl kousek zastřeleného kusu, ale koupil automatickou pračku. Nikdy v [obec] u žalobkyně nebyla, ale myslí si, že tam [jméno] [příjmení] bydlel. Čas od času přespával v [část obce]. Domek byl natolik zpustlý, že se tam nedalo být. Viděla v [část obce] vyprané prádlo a nebyl nikdo jiný, kdo by jej vypral, než žalobkyně. Vídala zůstavitele společně s žalobkyní. V poslední době, u tohoto hovoru byla i žalobkyně, si stěžoval na svůj zdravotní stav, ukazoval otevřenou nohu. Společně s žalobkyní jí nabízeli, zda-li by si nevzala jeho zvířata, včely, po smrti [jméno]. Také ví, že paní [příjmení] volala do [obec], ať se přijede postarat o slepice, protože oni musí na delší dobu odjet k mamince. Paní [příjmení] se starala nejenom o slepice, ale i o králíky. Před smrtí [jméno] a ani po smrti [jméno] určitě zůstavitel nepobýval v [část obce] častěji. Ke krádeži motorky uváděl, že snad bude muset zpátky nastěhovat do [část obce], jinak mu všechno rozkradou. Neví, kde žil několik týdnů před svou smrtí, ale domnívá se, že v [obec], protože o tu nohu se musela žalobkyně starat.

43. Soud ve věci provedl důkazy předloženými listinami a to lékařskými zprávami, ze kterých vyplynul vážný zdravotní stav zůstavitele s nutnou hospitalizací, kdy v r. 2016, 2017 a 2021 byl v péči pro bércové vředy na obou dolních končetinách. Bylo zjištěno, že pacient střídal ošetřující lékaře, léčbu nerespektoval, hospitalizaci odmítal, a to i přes významný objektivní nález a potíže. V lékařské zprávě MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] se objevuje, že pacient je vulgární, verbálně agresivní, nepřeje si bérce převazovat, nenechá si je ani přes domluvu převázat, hospitalizaci není nakloněn. K této lékařce byl pacient odeslán z chirurgické ambulance MUDr. [příjmení] pro mnohočetné bércové vředy dolních končetin. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], ambulance pro choroby kožní a pohlavní, s.r.o., a ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] interní ambulance z [datum], bylo zjištěno, že zůstavitel navštěvoval interní ambulanci v [obec] občasně, původní návštěva byla pro recidivující a špatně se hojící bércové vředy oboustranně v terénu s chronickými žilními venostázami. Byla zjištěna obezita a i kardiovaskulární problémy. Opakovaně odmítal hospitalizaci, předepsané léky zřejmě nebral. Léčebný režim nedodržoval. Na vyšetření jej vždy doprovázela družka [celé jméno žalobkyně]. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl odkázán plně na její pomoc, která o něj se starala a pečovala. Pro špatnou hybnost a obezitu mu musela zjišťovat základní životní potřeby.

44. K těmto lékařským zprávám žalobkyně uvedla, zejména k poslední citované, že uvedené skutečnosti zjistila lékařka na základě návštěv a pohovorů za života [jméno] [příjmení].

45. Ve věci bylo předloženo parte [jméno] [příjmení] vystavené společností [právnická osoba] [obec], kde jsou za osoby pozůstalé uvedeni na prvním místě [jméno], družka, na druhém místě [jméno], sestra, na třetím místě [jméno], [jméno] s rodinou, synovci a poté ostatní příbuzní a všichni ti, co ho měli rádi.

46. Ve věci bylo předloženo parte [jméno] [příjmení] vystavené společností [právnická osoba] [obec], kde jsou za osoby pozůstalé uvedeni na prvním místě [jméno] s partnerkou [jméno], [jméno], sourozenci, na druhém místě [jméno] s rodinou a [jméno], synovci, na třetím místě ostatní příbuzní a všichni ti, kdo jej měli rádi.

47. Žalobkyně pak předložila fotokopie fotografií z běžného života žalobkyně s [jméno] [příjmení], na kterých je ona společně s ním ve volném čase, v domácnosti, na zahradě či na výletech. Jedná se o fotografie, které zachycují delší časový úsek, neboť je patrné plynutí času a přirozené stárnutí osob zachycených na jednotlivých fotografiích.

48. Soud hodnotil důkazy ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř., každý důkaz samostatně a ve vzájemných souvislostech, pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, i k tomu, co uvedli účastníci řízení, a vyvodil skutkové závěry.

49. Jako účastnice řízení byla vyslechnuta pouze žalobkyně, žalovaná se omezila pouze na svá tvrzení.

50. Jaká skutková zjištění vyplynula z provedeného dokazování? Jaký vztah, soužití, koexistence byly mezi žalobkyní a zůstavitelem?

51. Po provedeném dokazování není sporné, že vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl dlouhodobý, přes 30 let. Jednalo se o vztah partnerský, milenecký, vztah, kdy jeden druhého vzájemně potřeboval. Toto nebylo ani mezi účastníky řízení sporné. Sporným se jevilo, zdali žalobkyně a zůstavitel žili nejméně po dobu jednoho roku od smrti zůstavitele ve společné domácnosti, zda 1) z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnosti anebo 2) byla žalobkyně odkázána výživou na zůstavitele.

52. V daném okamžiku je třeba si říci, že soužití muže a ženy je téma, které se týká drtivé většiny lidské populace. Drtivá většina totiž v nějakém heterosexuálním partnerském vztahu žije a každodenně zažívá„ nástrahy“, které z tohoto soužití plynou. Otázka partnerského vztahu mezi mužem a ženou je nejpřirozenějším vztahem muže a ženy a je nejzákladnější jednotkou společenství, která překračuje všechny kulturní, sociální a jiné rozdíly. Formy a podoby partnerského soužití jsou podmíněny například prostředím, kulturou, náboženstvím, ale jsou současně jakýmsi výsledkem přirozenosti muže a ženy. Proto tolik, kolik je takovýchto partnerských vztahů, tak tolik existuje druhů soužití a muži a ženy spolu v těchto vztazích žijí, setrvávají i přesto, že jsou si vědomi vzájemných zlozvyků, které má každý člověk. Proto pokud ženy kritizují své milence, manžely, partnery, druhy, před svými kamarádkami, kolegyněmi, a pokud muži se občas neudrží a nad půllitrem piva se svěří kamarádovi o absolutně nesnesitelných vlastnostech a chování své partnerky, je však s podivem, proč spolu muži i ženy i nadále v tomto partnerském vztahu, ať už se jedná o pár mladý, či starší, manželský či žijící v nesezdaném soužití, nadále žijí?

53. Z provedeného dokazování totiž bylo zjištěno, že osobnostní charakteristika [jméno] [příjmení] byla zvláštní, ve své podstatě byl zřejmě bez jakékoliv tolerance k osobám, které jej měly rády, popřípadě se mu snažily pomoci, a které s ním žili a aniž by soud na daném místě hodnotil provedené dokazování ve vztahu k tomu, zdali žalobkyně a zůstavitel byly osoby spolužijící, tak žalobkyně sama uvedla, že zůstavitele se vším tím, jaký byl, ho měla ráda, a proto na tomto místě je možná třeba říci:„ Je to s nimi těžké, ale bez nich ještě těžší…“.

54. Je tedy nepochybné, že vztah žalobkyně a zůstavitele prošel s ohledem na uvedenou délku jeho trvání rozličnými fázemi. V době, kdy byl navázán tento jejich vztah, byli čtyřicátníky plnými života v aktivním věku po všech stránkách. Společně v tomto vztahu zestárli. Během této doby i v tomto vztahu začali mít k sobě navzájem různé a odlišné potřeby než v počátcích tohoto vztahu. Je nepochybné, že minimálně posledních pět let před smrtí [jméno] [příjmení] byl velmi vážně nemocen a nebyl schopen bez péče někoho jiného existovat a žít. Může být ze strany žalované, ze strany svědka [příjmení] a určitým způsobem i ze strany svědkyně [příjmení] relativizována osoba žalobkyně ve vztahu k zůstaviteli na tu nejesenciálnější a základní rovinu, tedy to, že se stala jakousi obětí [jméno] [příjmení], která byla zneužívána, využívána a nechala se zneužívat a nechala se využívat, ale ani jeden z těchto svědků nepojmenoval a necharakterizoval, jaký vztah oni dva spolu měli. Svědek [příjmení] dokonce vůbec nechtěl hodnotit, jaký vztah spolu měli. Uvedl, že spolu jezdili, protože neuměl [jméno] [příjmení] jet přes [obec]. Svědkyně [příjmení] byla shovívavější. Uvedla, že žalobkyně je hodná ženská, která se starala o [jméno] [příjmení]. Avšak relativizování vztahu mezi žalobkyní a zůstavitelem zpochybňovalo místo žalobkyně v životě [jméno] [příjmení].

55. Z provedeného dokazování je zřejmé, že zůstavitel byl velký individualista, který se nepřizpůsobil žádným konvencím, a proto i vztah žalobkyně a zůstavitele byl možná více specifický než vztahy ostatních heterosexuálních párů a možná svéráznější, protože žili v menších pohraničních obcích. Daný spor o dědické právo byl vyvolán tím, že zůstavitel neučinil pořízení pro případ smrti, aby zůstavil své partnerce podíl na pozůstalosti, když pozůstalá sestra zůstavitele neuznává dědické právo žalobkyně a žalobkyně je nedostatkem svých nároků nepříjemně zaskočena, když nepředpokládala, že mezi ní a žalovanou, jako druhou dědičkou, budou rozpory, a proto se žalobkyně domáhá svého dědického práva podanou žalobou.

56. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně je zůstavitelovou dědičkou ve třetí třídě dědiců podle § 1637 zákona č. 89/2012 Sbírky jako osoba spolužijící, když splňuje základní předpoklad 1) žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku od jeho smrti ve společné domácnosti a 2) z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost.

57. Žalobkyně a zůstavitel žili společně ve společné domácnosti v domácnosti žalobkyně v [adresa]. V této společné domácnosti žili minimálně po smrti bratra zůstavitele [jméno] [příjmení], který zemřel [datum]. Soužití žalobkyně a zůstavitele lze skutečně nazvat jako soužitím druha a družky. Charakterizovat jinak tento vztah by bylo ve vztahu k žalobkyni, ale i zůstaviteli, dehonestující. Jako dlouholeté partnery, druhy a osoby, které k sobě patří, je charakterizovali slyšení svědci, kteří se s žalobkyní a zůstavitelem stýkali po celá léta. To, že zůstavitel potřeboval mít kontrolu nad svým majetkem v [část obce a číslo] je zcela logické. Dlouhodobé žití v nemovitosti [část obce a číslo], pokud je toto možno střízlivě říci, jakékoliv žití v [adresa] bylo nemožné. Bez elektriky, bez vody, v domácnosti, kde byl letitý nepořádek, v domácnosti, kde byl nalezen mrtvý [jméno] [příjmení] a kde stejnou smrtí zemřel i [jméno] [příjmení]. Z fotodokumentace z obou policejních spisů byl zřejmý stav domácnosti. To, že [jméno] [příjmení] před svou smrtí chtěl v této nemovitosti bydlet, aby ji hlídal, neboť mu předtím byl odcizen motocykl Simpson, odpovídá zcela jeho naturelu a jeho osobnostním rysům. Rozhodl se, že si ohlídá svůj vlastní majetek a zakročí, jak bylo řečeno, když někdo přijde tím, že mu ustřelí koule. Je pochopitelné, že žalobkyně byla zoufalá a svěřovala se s touto situací svědkyní [příjmení], žalované [celé jméno žalované], svědkyni [příjmení], i dalším lidem. Nevěděla, co si v dané situaci má počít. Závažný zdravotní stav [jméno] [příjmení] a jeho rozhodnutí pohlídat si nemovitost a trávit určitou dobu ve své vlastní nemovitosti v [část obce]. Trvalé žití [jméno] [příjmení], aniž by byl evidenčně přehlášen z [adresa] na adresu žalobkyně [obec a číslo], na tom nic nemění. Bylo prokázáno, že zůstavitel se o zvířata, která měl v [část obce], sám osobně nestaral, pověřil sousedy [příjmení], kteří mu zvířata obhospodařovali. Dokonce oslovil svědkyni [příjmení], jestli by si od něj slepice či včely nevzala. O přebývání v domácnosti a žití v domácnosti [celé jméno žalobkyně] svědčí i záznamy ze spisu prošetřující smrt [jméno] [příjmení].

58. Kdo ze svědků je schopen se vyjadřovat k soužití žalobkyně a zůstavitele, když se vychází z ochrany soukromí, ochrany rodinného života? Právní normy nejsou koncipovány pro život v ideálním světě a nejsou schopny postihnout různorodost faktického života, kdy různá neformální soužití osob jsou velmi četná a uvedené osoby jsou zahrnuty za dědice, neboť u těchto osob se předpokládá nejenom faktické soužití, ale také náklonost a často i účast na získání jmění k zůstavitelovo prospěchu.

59. Bylo nepochybně prokázáno slyšením svědků, účastnickou výpovědí žalobkyně a listinnými důkazy, z nichž zejména je třeba vycházet z policejních spisů, u nichž nejaktuálnější je spis týkající se krádeže motocyklu, který vypovídá neblíže o situaci žalobkyně a zůstavitele, že žalobkyně a zůstavitel žili společně ve společné domácnosti v [obec], v domácnosti žalobkyně, společně pečovali o tuto domácnost, každý podle svých možností a schopností, určitým způsobem sdružovali finanční prostředky (plechovka od kafe), hradili společně společné potřeby. Žalobkyně pro zůstavitele prala, vařila, starala se o jeho zdravotní stav a obstarávala společnou domácnost v [obec]. Žalobkyně pociťovala újmu, která postihovala zůstavitele jako svoji vlastní, právě s ohledem na společné sdílení dobrého i zlého. V [část obce] si zůstavitel nepřál, aby se činily jakékoliv zásahy a tomu odpovídal i stav celé domácnosti a celé nemovitosti.

60. Tvrzení o tom, že žalobkyně vyhodila zůstavitele před jeho smrtí z [obec], nebyl prokázán.

61. Je nepochybné, že vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl vztah dvou nejbližších lidí. Zůstavitele není možno vyslechnout, není možno se jej zeptat, jaký měl on vztah k žalobkyni, ale není možno popřít, že žalobkyně k němu určitě něco cítit musela, protože snášet velmi specifickou povahu zůstavitele v kombinaci s jeho těžkým onemocněním, když sama žalobkyně má určité zdravotní problémy (v jednací síni byla o francouzských holích), nebylo zcela jednoduché. Navíc oba aktéři byli už v určitém věku, kdy se zcela jednoznačně předpokládají zdravotní problémy, které s věkem přichází. Bylo prokázáno, že zůstavitel měl zájem zvelebovat dům a okolí domu, kde žil společně s žalobkyní v [obec], postavil skleník, přístřešek na auto, sám se rozčiloval, když se skládalo na dvoře dříví na otop a určitě, pokud by mu na tom nezáleželo, tak by toto nechal bez povšimnutí. Svědkyně [příjmení] uváděla, že sám vozil žalobkyní dříví. Ze strany žalované pak bylo uváděno, že si žalobkyně stěžovala, že se zůstavitel vyjadřoval i k nákupu kotle do [obec].

62. Žalobkyně i svědci se pak vyjadřovali k těm nejniternějším záležitostem rodiny [jméno] [příjmení]. Je otázkou, zdali někteří svědci byli na tomto sporu majetkově zainteresováni. Svědek [jméno] [příjmení] nepochybně, neboť je synem žalované. Ve své výpovědi nebyl schopen se zcela jednoznačně vyjádřit, v jakých osobních kontaktech byl s [jméno] [příjmení], v jakých osobních kontaktech byl s [celé jméno žalobkyně], když vždy odkazoval na střípky, útržky rozhovorů. Jako očitý svědek vypovídal jen ke stavu domácnosti v [část obce] a k poslední návštěvě [celé jméno žalobkyně] po smrti [jméno] [příjmení] a k tomu, že dvakrát třikrát do roka [jméno] [příjmení] společně s [celé jméno žalobkyně] přijeli do [obec]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že před smrtí [jméno] [příjmení] se snažila pomoci [jméno] [příjmení] prodat stavební parcelu v [obec], která sousedí s jejím domem. Popřela, že by měla jakýkoliv majetkový zájem v uvedeném sporu. Nicméně toto její konání ve vztahu ke svérázné charakteristice [jméno] [příjmení] nesedí. Na jednu stranu nedovolil nikomu sáhnout na majetek, nevyplatil ani své sestře dědický podíl po bratru [jméno] [příjmení], nesepsal závěť, nepořídil po případ smrti, neměl zřízený účet a na druhou stranu by pověřil někoho jednat ohledně prodeje své vlastní nemovitosti. Je otázkou, jakým způsobem hodnotit výpověď uvedené svědkyně. Manželé [příjmení], sousedé z [část obce], vypovídali velmi formálně, avšak jejich výpověď koresponduje s výpovědí ve věci šetření smrti [jméno] [příjmení]. Starali se o zvířata [jméno] [příjmení], neboť v domě v [část obce a číslo] pobýval velmi zřídka. V době, kdy měli odjíždět pryč, volali [jméno] [příjmení], aby se o zvířata postaral. [jméno] [příjmení], společně s [jméno] [příjmení], se pak vyjadřovali i k tzv. sukničkářství [jméno] [příjmení]. Snažili se zpochybnit vztah [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] tím, že uváděli, že [jméno] [příjmení] měl vždy vdané ženy a to i v době, kdy již měl vztah s [celé jméno žalobkyně]. Ing. [příjmení] jako bývalá partnerka [jméno] [příjmení] uvedla, že [jméno] [příjmení] měl sice svéráznou povahu, avšak k ženám se choval vždy hezky. Vztah s [celé jméno žalobkyně] navázal až poté, co byl ukončen jejich vztah. Sama se vyjádřila, že určitě [jméno] [příjmení] byl druhem [celé jméno žalobkyně]. Jedná se o osobu, která nemá jakýkoliv zájem na uvedené věci. Jedná se o svědka, který je nestranný.

63. Ve věci vypovídala jako účastnice řízení pouze žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Žalovaná odmítla svou účastnickou výpověď. Pro prokazování vztahu mezi žalobkyní a zůstavitelem, ale současně i vztahů v rodině, je účastnický výslech velmi důležitý, neboť právě v těchto citlivých záležitostech může být důkazem a je důkazem k prokázání těchto skutečností, neboť pokud vycházíme ze zásady, že rodinný život je tzv. obezděn, tak kdo může vypovídat o vztazích v rodině než ten, kdo do této rodiny patří. [jméno] [příjmení] je mrtvý, [jméno] [příjmení] je taktéž mrtvý. Z partnerského vztahu zůstala pouze [celé jméno žalobkyně]. Žalovaná zpochybňuje družský vztah [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], tvrdí, ale k prokázání svého tvrzení nenabídla svůj účastnický výslech, aby toto své tvrzení svým účastnickým výslechem podpořila. [jméno] [příjmení] k tomuto vypovídal pouze povšechně, [jméno] [příjmení] hodnotí svéráznost [jméno] [příjmení], hodnotí [celé jméno žalobkyně] jako osobu, která nepochybně byla partnerkou [jméno] [příjmení], ale přes jeho svéráznou povahu s ním nežila, protože on s nikým nechtěl žít. Je zde určitá pochybnost, zdali nemá majetkový zájem na dané věci s ohledem na možnost prodeje parcely v [obec], která sousedí s jejím domem. Naopak svědci, které navrhovala žalobkyně, vyjma svědkyně [jméno] [příjmení], partnerky syna žalobkyně, jsou osobami žijícími v obci [obec], popřípadě v okolních obcích, [jméno] [příjmení] znali, jako svého předchozího zaměstnavatele či kamaráda, a scházeli se u [celé jméno žalobkyně]. Potvrzovali dlouhodobý partnerský družský vztah, kdy [jméno] [příjmení] sdílel společnou domácnost s [celé jméno žalobkyně] se všemi specifiky, který tento vztah charakterizuje a vyplývající z individualit jak žalobkyně, tak zejména zůstavitele.

64. Žalobkyně a zůstavitel společně jako pár zestárli. Je obecně známo, že s přibývajícím věkem, s přibývajícími nemocemi se negativní vlastnosti zvýrazňují a proto, pokud si žalobkyně či zůstavitel stěžovali na vzájemné soužití, nejedná se o nic neběžného a nemění to nic na jejich vzájemném vztahu. Je to pouze povzdechnutí, postesknutí aniž by kdokoliv cokoliv chtěl na tomto vztahu měnit. A můžeme spekulovat, pokud by [jméno] [příjmení] nezemřel, tak by trval jejich vztah i nadále.

65. A ve vztahu vzájemné odkázanosti výživou či společné hospodaření? Každý z partnerů do partnerského vztahu vkládá, co může, co je schopen, co je ochoten, čeho je schopen a čeho je ochoten. Každý z partnerů je schopen a ochoten do vztahu investovat různě, a takto to je nejen u partnerů nesezdaných, ale takto je i u manželských párů. Někdo o vztah pečuje více, někdo o vztah pečuje méně. Někdo vkládá vícero finančních prostředků, jiný méně finančních prostředků, jiný více fyzické práce, jiný méně fyzické práce, a může to být v různých obdobích soužití různé. Někdy je jeden z partnerů potřebnější, někdy je druhý z partnerů potřebnější, vzájemně si pomáhají podle toho, kdo je momentálně v tom vztahu slabší.

66. Minimálně rok před smrtí byl [jméno] [příjmení] nepochybně slabší v tomto partnerském vztahu a vyžadoval větší pozornost, větší péči a tuto pozornost a tuto péči mu [jméno] [celé jméno žalobkyně] nepochybně poskytla. Kdyby nechtěl tuto pozornost a péči přijímat, určitě s ohledem na svoje charakterové a volní vlastnosti, by se vymezil razantněji než jen tím, že si chtěl ohlídat svůj majetek a pár týdnů před svou smrtí bydlel v [adresa], kam za ním však několikrát za den [celé jméno žalobkyně] dojížděla, aby mu přivezla jídlo, vyprala ošacení a postarala se o jeho zdravotní stav, když on jakoukoliv lékařskou péči odmítal.

67. A pokud vycházíme z judikátů, že i hospodyně může být považována za osobu spolužijící, pokud vedla domácnost svému příbuznému či známému, tak byla [celé jméno žalobkyně] méně než hospodyně a nemělo by jí svědčit dědické právo po [jméno] [příjmení] Měla by mít menší právo než sestra [jméno] [příjmení], která je dědičkou po zůstaviteli z pozice svého pokrevního příbuzenství, aniž by mu poskytla pomoc v jeho nemoci, v jeho nelehké situaci nebo nabídla pomoc [celé jméno žalobkyně] a poskytla tuto pomoc, popřípadě děti žalované? 68. [celé jméno žalobkyně] byla bezesporu osobou nejbližší [jméno] [příjmení], která pociťovala újmu, která postihla [jméno] [příjmení], jako újmu sobě vlastní a splňuje zákonné předpoklady osoby spolužijící a dědičky ve třetí třídě dědiců. Proto soud žalobě tak, jak byla podána, vyhověl.

69. Soud zamítl návrh na vyžádání dokladů od společnosti [právnická osoba], pohřební služby, týkající se zaplacení kytice, kterou kupovala [celé jméno žalobkyně] na pohřeb [jméno] [příjmení], když tento důkaz se jeví soudu jako nadbytečný. Žalobkyně soudu doložila fakturu, ze které vyplývá, že zakoupila předmětnou kytici. I kdyby toto bylo sporné, takto nemůže mít vliv na výsledek tohoto sporu.

70. Všechny důkazy byly hodnoceny i pohledem vycházejícím z časové posloupnosti, ty které jsou časově aktuální a ty které vypovídají o stavu tak zvaně ex post. Objektivními se jeví policejní spisy, které vycházejí právě z doby, kdy k náhlým úmrtím došlo, či ke krádeži došlo. Aktuálně popisují vztahy mezi účastníky či žalobkyní a zůstavitelem. Stejně tak jsou objektivními listinnými důkazy obě parte a předložené lékařské zprávy.

71. Závěr je tedy jednoznačný. Bylo prokázáno, že mezi zůstavitelem a žalobkyní se jednalo po dobu delší než jednoho roku o trvalé společenství hospodářské, partnerské i sociální, které vedli společně v domácnosti žalobkyně v [obec]. S nikým jiným zůstavitel společnou domácnost nevedl. To, že občas přebýval v [část obce a číslo], bylo přirozené, neboť v této nemovitosti prožil kus svého života, žili tam jeho rodiče, žil tam jeho bratr [jméno].

72. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů, které musela vynaložit s uplatněním svého práva u soudu. Náklady řízení spočívají v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sbírky za jeden úkon právní služby podle § 9 odstavec 3 písmeno a) po 2 500 Kč, kdy v dané věci byly učiněny následující úkony právní služby: 1) příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby za jeden úkon právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno a) …………………………………………………….…….. 2 500 Kč 2) účast u jednání soudu dne [datum] za jeden úkon právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno g) ……………………………………………………………………… 2 500 Kč 3) účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 hodin do 11:10 hodin za dva úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno g) ……………………………………..... 5 000 Kč 4) účast u jednání soudu dne [datum] od 8:30 hodin do 12:30 hodin za dva úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno g) ……………………………………… 5 000 Kč 5) účast u jednání soudu dne [datum] od 8:30 hodin do 12:25 hodin za dva úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno g) ……………………………………… 5 000 Kč 6) účast u jednání soudu dne [datum] za jeden úkon právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno g) ……………………………………………………………………. 2 500 Kč 7) vypracování závěrečného návrhu ze dne [datum] za jeden úkon právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno d) …………………………………………………….... 2 500 Kč za účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] zástupce žalobkyně nepožadovat Celkem deset úkonů ………………………………………………………………....... 25 000 Kč za každý úkon jeden režijní paušál podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu po 300 Kč, celkem 3 000 Kč cestovné advokáta z [obec] ze sídla advokátní kanceláře do [obec] k nařízeným jednáním a zpět, ujeto celkem 66 kilometrů při průměrné spotřebě pohonných hmot Natural 95 - 5,1 litrů na 100 kilometrů v roce 2021 – amortizace vozidla 4,40 Kč za 1 kilometr, cena pohonných hmot 27,80 Kč za 1 litr v roce 2022 – amortizace vozidla 4,70 Kč za 1 kilometr, cena pohonných hmot 44,50 Kč za 1 litr [datum] ……………………………………………………………………………... 384 Kč [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 460 Kč ……………… 2 300 Kč Celkem cestovné ……………………………………………………………………… 2 684 Kč náhrada za ztrátu času podle § 14 advokátního tarifu 100 Kč za každou započatou půlhodinu při cestě advokáta ze sídla advokátní kanceláře z [obec] k jednání k Okresnímu soudu v Domažlicích a zpět ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] za každou cestu 200 Kč, celkem ………………………………………………………… 1 200 Kč DPH 21 % z částky 31 884 Kč ………………………………………………….….. 6 695,64 Kč Celkové náklady řízení činí 40 580 Kč (40 579,64 Kč) a jsou splatné podle § 151 zákona [číslo] Sbírky k rukám zástupce žalobkyně.