5 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 10. 1. 2022 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 450 k s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 6 450 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku 600 Kč do 15 dnů od doručení rozsudku na účet Okresního soudu v Domažlicích č. účtu: číslo – bankovní účet variabilní symbol. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se domáhá zaplacení částky 6 450 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení a smluvními úroky a oběma úroky od datum do zaplacení pro nesplněný závazek žalované vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené datum. Podle této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč se sjednanými úroky ve výši 2 000 Kč odpovídající úrokové sazbě 18,96 % ročně se sjednanou odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná zaplatila ve prospěch pohledávky 10 800 Kč a po postoupení pohledávky ještě 1 500 Kč. Platby byly alokovány na jednotlivé položky úvěrové smlouvy, takže jistina představuje částku 6 183,45 Kč a dlužné úhrady za služby 266,55 Kč a dále pak jde o úroky, které byly za označené období kapitalizované. Protože závazek žalované nebyl uhrazen v plném rozsahu, domáhá se ho žalobkyně soudní cestou. K nařízenému jednání se žalobkyně omluvila ovšem s ohledem na žádost žalované, že bude pohledávku žalobkyně splácet, navrhla žalobkyně vydání rozsudku pro uznání. Soud však nemůže tento procesní návrh akceptovat, neboť závazek vyplývající z úvěrové smlouvy, uzavřené žalovanou jako spotřebitelkou, je třeba považovat částečně za neplatný. Za platně uzavřený závazek a v podstatě splněný je možné považovat vlastní částku poskytnutou jako úvěr se sjednanými úroky, tedy částku 10 000 Kč na jistině a 2 000 Kč na úrocích. Toto ujednání odpovídá ustanovení § 2395 obč. zák., podle něhož úvěrovaný má povinnost poskytnuté finanční prostředky a úroky vrátit. Podle tvrzení obsažených v žalobě, žalovaná plnila do doby postoupení pohledávky 10 800 Kč, po postoupení pohledávky ještě 1 500 Kč Celkem tak zaplatila žalovaná 12 300 Kč, tedy pokud jde o povinnost vrátit finanční prostředky poskytnuté jako úvěr a smluvené úroky, je závazek žalované splněn. Pokud pak jde o vyčíslený nárok, vzhledem k tomu, že platby byly alokovány ještě na další položky úvěrové smlouvy, je třeba považovat toto ujednání úvěrové smlouvy za neplatné vzhledem k ustanovení § 1813 obč. zák., § 1796 obč. zák. a § 580 obč. zák. Podle § 1813 obč. zák., jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu prav nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1796 obč. zák. neplatnou smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit, či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V případě závazku žalované, který se vztahuje k ujednání o odměně za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek je třeba poukázat na to, že tyto částky činí 60 % poskytnutých finančních prostředků mimo sjednané úroky, kdy se jeví toto ujednání jako lichevní, pro které je žalovaná jako spotřebitelka v nepřiměřené nevýhodě oproti finanční částce, kterou úvěrem získala a měla vrátit při sjednaných úrocích. Takové ujednání je nemravné a vlastně odporující ustanovení § 1813 obč. zák. a k neplatnosti právního jednání přihlíží podle § 588 obč. zák. soud i bez návrhu. Proto jakkoliv žádala žalovaná o možnost splácet vyčíslenou částku, nepovažuje soud za zákonné rozhodnout vyhovujícím výrokem rozsudkem pro uznání ale žalobu jako neplatný nárok je nutno pro neplatné ujednání zamítnout. S rozhodnutím ve věci pak souvisí i výrok o nákladech řízení, kdy neúspěšné žalobkyni nelze žádné náklady přiznat. Žalované pak žádné náklady nevznikly. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku 600 Kč dle § 4 odst. 1 písm. j a položky 2 bod. 2 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/91 Sb. Proti tomuto rozsudku se nelze dovolat s výjimkou odvolání do výroku o doplacení soudního poplatku, které může podat žalobkyně do 15 dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Plzni podáním u soudu podepsaného v jednom vyhotovení