7 C 331/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na určení povinnosti odstranit stromy rostoucí u hranice společného pozemku, žaloba na zdržení se zásahů do vlastnického práva a odstranění protiprávního vztahu <b>I. Návrh žalobců, aby žalované byla uložena povinnost odstranit řadu tújí stojících při hranici pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se sázení stromů ve vzdálenosti 3 metrů od společné hranice pozemků parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], se zamítá.</b> <b>II. Návrh žalobců, aby žalovaná byla povinna odstranit větve smrku stříbrného stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] přesahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména však zdržet se spadu jehličí na pozemek žalobců, se zamítá.</b> <b>III. Návrh žalobců, aby žalovaná byla povinna odstranit větve jalovce stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] zasahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se spadu listí na pozemek žalobců, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna provádět údržbu tújí na hranici pozemků ve vlastnictví žalobců, pozemků parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], a to do výše 2 metrů odpovídající výše plotu žalobců, vždy v období od září do března následujícího roku, nejpozději však vždy do 31. 3. každého roku.</b> <b>V. Žalobce a) a žalobce b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7.392,55 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Návrhem ze dne [datum] se žalobci dožadovali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost odstranit řadu tújí stojích při hranici pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se sázení stromů do vzdálenosti 3 metrů od společné hranice pozemků parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. obci [obec], odstranit větve smrku stříbrného stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] zasahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], zdržet se neoprávnění zásahu do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se spadu jehličí na pozemek žalobců, stínění, odstranit větve jalovce stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] přesahující na pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] a zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnických práv žalobců, zejména pak zdržet se spadu listí na pozemek žalobců. Dále se dožadovali, aby žalované byla uložena povinnost odstraňovat větve do dvou metrů na hranici plotu tak, aby nepřesahoval na pozemek žalobců a nepřesahoval nad dva metrů plotu.

2. Žalobci tento svůj návrh odůvodnili tím, že jsou společně vlastníky pozemku parc. [číslo] stav. parc. [číslo], jejíž součástí je dům [adresa] v [obec]. Jejich nemovitost sousedí s nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované, a to s pozemkem parc. [číslo] stav. parc. [číslo], jehož součástí je dům [adresa]. Na pozemku, který je ve vlastnictví žalované parc. [číslo] je řada vzrostlých tújí, jejíž výška přesahuje tři metry vzdálených u hranic pozemku parc. [číslo] asi 200 – 300 cm. Vzrostlé túje způsobují žalobcům problémy. v podobě kořenů tújí, které prorůstají do pozemku ve vlastnictví žalobců, rozrušují základy plotu, jež je postaven k pozemku žalobců parc. [číslo] spadané jehličí zanáší pozemek žalobců, vzrostlé túje způsobují nepřiměřené stínění pozemku žalobců a domu [adresa], ve kterém žalobci trvale bydlí, stínění je celoroční a i výrazně zhoršuje pěstování zeleniny a ostatních rostlin.

3. V rámci smírného vyřešení předmětu sporu se žalobci domáhali alespoň pravidelného ořezu tújí. Straně žalované naposledy zaslali předžalobní výzvu ze dne [datum]. Na toto žalovaná nikterak nereagovala. Na pozemku žalované parc. [číslo] stojí i dále vzrostlý stříbrný smrk, jalovec, kdy tento byl vysazen před [datum]. Kořeny smrku prorůstají do pozemku ve vlastnictví žalobců a rozrušují základy plotu, jež je postaven na pozemku žalobců č. parc. [číslo], spadané jehličí a listí zanáší pozemek žalobců, a to pravidelným spadem listí a jehličí na jejich pozemek. Vzrostlý smrk způsobuje nepřiměřené stínění na pozemek žalobce a dům [adresa], ve kterém žalobci trvale bydlí, stínění je celoroční, výrazně zhoršuje pěstování zeleniny a ostatních plodin.

4. Žalovaná s předmětnou žalobou zcela nesouhlasila. Považovala jednání žalobců za šikanózní. Vyhodnocovala podanou žalobu za reakci na stížnost, kterou žalovaná adresovala stavebnímu úřadu, která se týkala betonové zdi vystavěné na pozemku žalobců do výše přesahující dva metry nad úroveň terénu strany žalované. Žalovaná nezaregistrovala, že by ze strany žalobců bylo navrženo smírné řešení sporu ohledně ořezu tújí, ujistila žalobce, že zajistí zastřižení v období vegetačního klidu, takto i učinila. Ze strany žalobců byl uveden termín, který je dle žalované nevhodný. Předmětné túje se na pozemku žalované nacházely před zakoupením nemovitosti žalovanou. Žalovaná po celou dobu pravidelně předmětný živý plot udržovala. V momentě vybudované zdi na pozemku žalobců začaly stromy vyhánět do výšky, špičky tújí teprve v posledním roce přerůstaly výšku žalobci vybudované zdi. Tato skutečnost dle žalované je odůvodněna tím, že túje mají nedostatek světla, a tím takto vzrůstají. Pozemek žalobců je umístěn západně od pozemku žalované a nad žalobci vystavenou zeď přesahovaly jen špičky stromů, ke stínění pozemku žalobců, teoreticky mohlo docházet pouze v dopoledních hodinách, a pokud by bylo, jednalo by se o stínění naprosto zanedbatelné oproti stínění pozemku žalované díky betonové zdi postavená žalobci na jejich pozemku. Túje se na předmětném pozemku nacházely ještě před [datum] jako živý plot oddělující sousedící pozemky, stromy se zde nacházely již v době koupě nemovitosti žalovanou v roce 2008. Ze strany žalované byl tento živý plot pouze a jen doplňován, a k této činnosti přistoupila žalovaná zejména v důsledku svévolného zásahu žalobců, kdy část vzrostlých na pozemku žalované byla odstraněna při stavbě zdi žalobců. Žalovaná se domnívá, že jednotlivé části živého plotu doplněné po roce 2014 musí používat ochrany jako v živém plotě zasazené k [datum]. Dále poukazuje na to, že předmětné túje měly funkci rozhrady mezi pozemky. V tomto ohledu odkazovala na ustanovení § 1017 odst. 1 zákona č. 89/12 Sb. a na § 1017 odst. 2 zákona 89/2012 Sb.

5. Žalovaná poukazovala na to, že stromy tvořící rozhradu mezi pozemky žalobců a žalované by za běžných okolností hranici tří metrů výšky úroveň terénu nepřekročily, kdyby žalobci nezbudovali mezi pozemky vysokou zeď. Žalovaná nepovažuje za nepřiměřené místním poměrům, že mezi ní a žalobci se nachází živý plot, když ten mají na svém pozemku umístěný jak žalobci, tak je takový plot umístěn i na sousedním pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení]. Stejný živý plot je umístěn i mezi pozemkem žalované a pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení] Smrk a jalovec, kteří se nacházejí na pozemku žalované, se zde nacházejí již před [datum] Smrk se nachází severovýchodně od pozemku žalobců, a tak jejich stínění pozemků prakticky nepřipadá ani v úvahu. Žalovaná nemá problém s tím, aby žalobci, případné větve, které přesahují na jejich pozemek ve vhodném ročním období, řezali. Z jalovce žádná část nepřesahuje na pozemek žalobců, nikterak ani žalobcům nepřekáží. Z jehličnaté dřeviny není možné, aby padaly listy na pozemek žalobců. Pokud žalobci argumentovali kořenovým systémem, který měl narušovat stavbu betonové zdi, byli to žalobci, kteří se rozhodli betonovou zeď postavit při vědomí existence rozhrady v podobě plotu. Za daných okolností žalovaná namítala, že není naplněno ustanovení předcházení hrozící škodě.

6. Podle § 1017 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Podle § 1017 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. ustanovení odstavce 1 nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Podle § 1016 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Podle § 1016 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

7. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že v době výstavby domu žalobců, předchozí vlastník nemovitosti započal stavět a realizovat svah tak, aby nevznikl schod mezi pozemky. Ze strany žalobců byla realizovaná hranice mezi pozemky v podobě jakéhosi bednění a původní sousedka měla nízký plůtek z pletiva, aby zamezila úniku psa na jejich pozemek. Díky bednění předmětný svah držel. V roce 2008 si tuto nemovitost koupila žalovaná, v rozhodném období ten svah tam byl. V roce 2012 začala upravovat terén vzadu a začala odkopávat svah, sázet túje k bednění, při hranici. V roce 2017 pak zbytek a ze strany žalobce a) byla žalovaná upozorněna na možnost sesuvu, bylo doporučeno, aby tam dala něco nižšího. Komplikované vztahy mezi žalovanou a žalobci započaly v době, kdy byli nuceni zúčastnit se přestupkové komise v [obec]. V lednu 2018 i přes upozornění žalobce b) došlo k rozpadu bednění včetně kytek na pozemek žalované. Ze stany žalované byli žalobci upozornění, že si mají tyto předměty uklidit. Žalobci toto odmítli a rozhodli se obrátit na stavební úřad. Žalobci se obrátili na stavební úřad s tím, že jsou si vědomi, že tam budou muset vytvořit nějaký plot, nevěděli však parametry, podmínky. I přes řádné zaměření, přípravu oslovili geodézii, aby nebyl problém. Někdy v půl roce 2018 přišlo oznámení od stavebního úřadu, že žalobci mají vše v pořádku. Stavební úřad se vyjádřil, že nemají kompetence řešit túje. Z výpovědi žalobkyně b) bylo dále zjištěno, že v roce 2016 – 2017 v momentě, jak odkopávali terén ze strany žalované, byly vysazeny nové túje. Za účelem výstavby oplocení žalobci oslovili formu z [obec] a rozhodli se pro zděný plot do dvou metrů s tím, že firma měla přijet 1. července. Lhůta pro vystavení plotu byla do 15. července. Ze strany žalobkyně b) soud zjistil, že byla přesvědčena o tom, že výstavba byla realizovaná v době vegetačního klidu, měli připraveno a schváleno vše od úřadů. Ze strany žalované byly činěny hrozby komisí a i tím, že jim otráví psa. Dne 2. července začala firma pracovat, a v důsledku konfliktu účastníků řízení, byla atmosféra velmi napjatá. Ze strany žalované byly realizovány naschvály a žalobci měli obrovský strach, že zaměstnanci firmy odmítnou pokračovat v pracích a práce nedokončí. Následně ze strany žalované a její matky byli osočováni, že tito zaměstnanci jim ukradli jejich věci. V roce 2019 došlo k předvolání ke komisi v [obec], aby bylo vše objasněno. V roce 2020 následně přišla stížnost od stavebního úřadu, byla realizována kontrolní prohlídka výšky plotu. Stavebním úřadem bylo rozhodnuto, že je vše v pořádku. Ze strany matky žalované byly stále vyvíjeny tlaky a vyhrožování. V důsledku konfliktu se sousedy byla žalobkyně b) nucena změnit práci, aby se zcela psychicky nezhroutila. Konkrétních aktivních kroků se neúčastnila žalovaná, avšak její matka, nicméně žalovaná jí podporovala, natáčela si jednání, aby měly případně důkazy a nebo průběh byl takový, že jednání započala matka žalované a žalovaná jednání ukončovala. V roce 2012 měl být pořízen letecký snímek, který osvědčuje to, že túje na předmětném pozemku nebyly. V roce 2016 měly být vysázeny túje z první půlky, druhá půlka zahrady měla být v roce 2017. Bedýnky, které nebyly velké, tak jak vyplynulo i z fotodokumentace, vykukovaly jen pár cm nahoře, byly zapuštěny v písku tak, aby bylo možné sekat trávu. Žalobkyně uvedla, že si byla vědoma toho, že nemusí mít žádný plot ani vrata, neboť neměli malé děti ani psy, kde by bylo v nebezpečí, že by mohli zasahovat majetku třetí osoby. Od roku 2008 do roku 2016 bylo mezi pozemky pouze to ztracené bednění. Žalovaná však začala zkopávat terén, sázet ty túje. Původní majitelka měla mít túje na druhé straně, tyto túje měli pak přesazovat na hranici pozemku s žalobci.

8. Z výzvy žalobců ze dne [datum], kterou doručovali žalované, a kterou fakticky žalovaná i převzala, soud zjistil, že se žalobci dožadovali prořezu tújí, keřů a stromů tak, aby tyto nestínily na dům žalobců, žádali odstranění tújí a keřů, a to nejpozději do [datum]. V tomto ohledu poukazovali už na ústní výzvy, které směrovaly vůči žalované, kde se dožadovali ořezu tújí, keřů, neboť tyto byly sázeny ani ne 1,5 metrů či 3 metry od společné hranice pozemku, vzrostlé túje měli v době výzvy přesahovat 3 metry výšky, stejně tak túje při hranici pozemku účastníků řízení. Žalovaná bez svolení žalobců bezprostředně u hranic sázela túje, kdy nebyla respektována vzdálenost 1,5 – 3 metrů od hranice pozemků. Výška živého plotu přesahovala výšku plotu žalobců, který měří 2 metry a v důsledku tohoto způsobuje stínění pozemku žalobců.

9. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o vlastnictví pozemku a jeho součásti.

10. K doložení výšky a stavu porostů žalované k poměru plotu žalobců předložili žalobci černobílou fotodokumentaci. Tato fotodokumentace nebyla datovaná, soud z ní zjistil, že na pozemku žalobců se nachází zděný plot, v rohu těch pozemků vzrůstá na pozemku žalované stříbrný smrk a jalovec a javor, kteří zasahují do výše plotu. Pokud se jedná o jalovec, javor, tito jsou výlučně na pozemku žalované, nikterak nepřesahovali na pozemek žalobců. Stříbrný smrk zasahoval větvemi v rohu do části pozemku žalobců. Z pohledu žalobců vstupu v první části pozemku je zřejmý vzrůst tújí, který přesahuje plot žalobců, avšak tento přesah nikterak nepřesahuje do pozemku žalobců. Túje se nachází výlučně v celé své velikosti, když přesahují plot žalobců, na pozemku žalované. Stříbrný smrk se nachází v části pozemku v rohu, jsou zde předměty, není zřejmé, že by z fotodokumentace bylo doloženo, že by výkon vlastnického práva žalobců byl ohrožen.

11. Z výpovědi žalované soud zjistil, že neměla problém v tom, aby ve vhodném vegetačním období žalobci prořezávali tyto větve v rámci uplatněné svépomoci. Zděný plot na straně žalobců je vroubkovaný, okrasný. Z předložené fotodokumentace není patrné, že by kořeny prorůstaly z pozemku žalované na pozemek žalobců a hroutil by se tak plot jakýmkoliv směrem. Z fotodokumentace o realizaci výstavby zděného plotu žalobců soud zjistil, že hranici pozemku z druhé strany představovaly túje na straně pozemku žalované, ty byly nízkého vzrůstu, nedosahovaly v žádném případě výšky půl metru, nepřesahovaly ani výši pokládaného zděného plotu. Bylo vidět bednění, které bylo z hranice odstraněno. Je zřejmé, že na hranici pozemků mezi pozemky je svah. Při vytyčování hranic zděného plotu soud nezaznamenal, že by předmětné túje zasahovaly do předmětného plotu, bylo zřejmé, že nejprve je živý plot a pak byl zděný plot, hranice mezi pozemky byla v důsledku živého plotu zřetelná. Toto zjištění pak zcela vylučuje, aby žalovaná mohla dostát svým zákonným povinnostem a sázet živý plot 1,5 – 3 metry od plotu žalobců. Betonový plot stavěli žalobci podle svého rozhodnutí.

12. Z fotodokumentace, z listinných důkazů předložených oběma účastníky řízení a z výpovědi žalované soud zjistil, že živý plot vyjadřuje charakter vztahů mezi sousedy, kdy tyto vztahy jsou problematické.

13. Z fotodokumentace je zřejmé, že jehličnan zasahuje na pozemek žalobců ze strany žalované, avšak žalovaná neměla námitky proti svépomocnému ořezu tohoto stromu ze strany žalobců. Z dané fotodokumentace předložené žalobci soud zjistil, že túje přesahují plotu žalobců, nicméně jejich vzrůst- větve, která přesahují nad pozemek žalobců v celé délce, se nacházejí na pozemku žalované. Stejně tak, pokud se jedná o jalovec, ten nemá listy a jehličí a v tomto ohledu soud nezaznamenává žádný spad z fotografií. Jediné větve, které přesahují z pozemku žalované na pozemek žalobců, jsou větve stříbrného smrku v rohu zahrady, kde se nenacházely při místním šetření tak, jak soud zjistil žádné rostliny, žádné kytky, žádné záhony.

14. Z fotodokumentace, kterou žalobci označili datem [datum], soud zjistil, že rozhradu mezi pozemky žalobců a žalované představují bednění, která jsou osázená kytkami, na druhé straně jsou již túje s dalšími rostlinami menšího vzrůstu, které však nikterak nepřiměřeně nepřesahovaly výšku. Květiny byly osázeny tímto způsobem do květináčů, bylo tak zřejmé, že to tak bylo v době, kdy túje už byly zasazeny a v důsledku tohoto nelze argumentovat nepřiměřeným stíněním těch tújí ve vztahu kytkám rostoucím v květináči.

15. Z fotodokumentace datované žalobci [datum] nelze vyhodnotit zcela, zda je mezi pozemky žalobců a žalované nachází živý plot s ohledem na velikost fotografie.

16. Z fotodokumentace bez data předložené žalovanou je patrná hranice keřů mezi pozemky žalobců a žalované.

17. Z fotodokumentace předložené ze strany žalované soud zjistil, že túje vzrůstu vyššího než výška zděného plotu přesahují pouze a jen v nepatrné části, celistvě se však nacházejí pouze na pozemku žalované. V případě jalovce se jedná o strom, který výrazně přesahuje zděný plot, který byl postaven žalobci na hranici pozemků, a který však nikterak neomezuje žalobce spadem listí ani jehličí na jejich pozemek.

18. Z fotografie, kde synovi žalované bylo 1,5 roku focených v roce 2009 je zřejmé, že se zde již nacházejí keře a další túje byly vysazovány v roce 2011, které průběžně začaly hynout a byly dosazovány, tak jak i vyplynulo z výpovědi žalované.

19. Z letecké fotodokumentace z roku 2012 soud zjistil, že mezi pozemky žalobců a žalované byla již zřejmá hranice, kterou představovaly keře, v roce 2015 také.

20. Z vyjádření žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se cítila být dotčena požadavky žalobců. Přibližně před 3 lety si žalobci v těsné blízkosti s pozemkem žalované postavili betonový plot. Před tím byla ze strany žalobců vyzvána k odstranění živého plotu s výhružkou, že v případě, pokud by tak neučinila, byla by donucena úředně. Žalovaná má za to, že předmětný plot byl vystaven bez svolení stavebního úřadu, je více jak 2 metry vysoký, byl realizován bez jejího souhlasu, při výstavbě bylo neoprávněně vstupováno na její pozemek, byla ořezána půlka jejího živého plotu a byly poškozeny i elektrické dráty. Žalovaná byla přesvědčena o tom, že předmětný živý plot byl v době již zakoupení v roce 2008 při hranicích pozemků. Z vyjádření bylo zjištěno, že předmětný plot upravuje a zkracuje každé dva roky, dále byla připravena víc. Byla přesvědčena o tom, že není možné, aby předmětné túje stínily na pozemku žalobců.

21. Z leteckého snímku z roku 2012 předloženého žalobci soud zaznamenal hranici pozemků, kterou tvoří keře, kytky. Není vidět celá hranice.

22. Z leteckého snímku z roku 2015 je zřejmá hranice keřů mezi pozemky žalobců a žalované.

23. Z dokumentace k nemovitosti [obec a číslo] soud zjistil, že žalobci mají živý plot v přední části zahrady. Tento živý plot je zřejmý i po levé straně předmětné nemovitosti. Jisté keře jsou zaznamenány i na pozemku žalované.

24. Z fotodokumentace předložené žalobci z období Velikonoc bez uvedení roku soud zjistil, že na rozhraní pozemku se nacházejí túje. Tyto nejsou vysokého vzrůstu, tvoří hranici. Na pozemků žalobců jsou prázdná bednění.

25. Z místního šetření, které bylo realizováno na místě samém mezi pozemky žalobců a žalované [obec a číslo], [obec a číslo], dne [datum] soud zjistil, že v místě se nachází cesta a řada rodinných domů a z okolí bylo zřejmé, že zahrady jsou ve většině případů opatřeny živým plotem, byly zřejmé i listnaté porosty vzrostlejšího vzrůstu a i drátěné ploty, které se nacházely na pozemcích sousedních subjektů, kteří přímo sousedí s pozemkem žalobců a žalované. Soud zjistil, že na pozemku žalobců byl vystaven v roce 2018 v červenci zděný plot, který je dlouhý 29,5 m. Ze strany žalobců je ozdobný. Za plotem se nachází živý plot, který nepatrně zasahoval nad zděný plot, nacházel se však výlučně na pozemku žalované. Bylo zjištěno, že živý plot je řezaný, nesouměrně a viditelně, nebylo zjištěno, že by kořeny tújí, stromů prorůstaly na pozemek žalobců. Žalobci se vyjadřovali v tom směru, že túje přesahovaly zděný plot. Při místním šetření soud neshledal žádný zásadní přesah tújí, který by způsoboval stínění pozemku žalobců a který by jim komplikoval výkon jejich vlastnického práva na jejich pozemku. Soud zjistil, že v rohu pozemku přerůstá asi tak 3 m nad plot, šeřík přesahuje 1,5m. Z pozemku žalované byl zjištěn živý plot tújí a roste zde i jalovec, který je výlučně na pozemku žalované, přesahuje však výšku zděného plotu přibližně o 3 m. Túje jsou v různé výšce, toto zjištění potvrzuje tvrzení žalované o tom, že túje průběžně dosazovala. Zděný plot je vnímán jako hezký plot jen ze strany žalobců, plní si i svoji funkci, aby se pokud možno strany sporu neviděly. Ze strany žalované se jedná v případě zděného plotu o betonovou zeď. Při místním šetření byla zjištěna svažitost svahu pozemků mezi žalobci a žalovanou. Mezi drátěným plotem a tújemi je rozestup a tento je i mezi zděným plotem a tújemi. Je zřejmé, že před stavbu zděného plotu tvořil rozhradí mezi pozemky živý plot. Sám žalobce a) v rámci šetření vnímal bednění jako jakousi jen optickou rozhradu. Túje se nachází od plotů žalobců 50,40,30 cm. Květiny, túje, keře ze strany žalované tvoří estetický zákryt zděné stěny. V rámci šetření nebylo zjištěno stínění pozemku žalobců v důsledku porostů žalované. Smrk se nachází zcela v rohu zahrady, nebrání ve výkonu vlastnického práva žalobců na jejich pozemku. V minulosti měl být mezi pozemky ještě malý plůtek. Tento byl zjištěn i z fotodokumentace předložené ze strany žalované, nízká drátěný plůtek. Z místního šetření byl zjištěn i výškový rozdíl mezi pozemky tzv. svah. Ke stavbě plotu, tak jak soud zjistil z písemnosti ze dne [datum], adresované [stát. instituce] výstavby, žalobci přistoupili z důvodu toho, že žalovaná měla udělat protiprávní úpravu terénu, aniž by zajistila dostatečně upevnění, aby nedošlo k poškození jejich pozemku. Z místního šetření soud nabyl dojmu, že předmětná stavba plotu neřeší nikterak stabilitu svahu, zakrývá však a srozumitelně odděluje pozemky žalobců a žalované. O tom, že vztahy mezi žalobci, žalovanou a její matkou nejsou dobré, svědčí řada listin, provedená k důkazu, ale i samotné účastnické výpovědi. Z písemností ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou, aby obnovila terén, řešila túje při hranicích pozemků a oznámili žalované, že postaví plot. Z listin předložených žalobci soud zjistil, že plot byl postaven plně v souladu se stavebními předpisy, byla učiněna i kontrola v rámci místního šetření, o čemž svědčí skutečnosti z protokolu ze dne [datum], nebyl shledán žádný nedostatek. Z provedeného dokazování je však zřejmé, že túje byly při hranici pozemku dřív, než byl postaven zděný plot žalobců.

26. Z výpovědi žalobkyně soud nezjistil větší intenzitu spadu jehličí, listí z keřů a stromů z pozemku žalované na pozemek žalobců. O velmi špatném charakteru vztahu mezi účastníky řízení svědčí skutečnosti zjištěné z rozhodnutí [územní celek] ze dne [datum], kdy žalovaná byla uznána vinnou z přestupku občanskému soužití, kdy vyhrožovala žalobci a). Z trestní věci vedené pod [spisová značka], kdy matka žalované svým jednáním měla poškodit žalobce. Předmětnými listinami soud má za prokázané, že charakterizují komplikované vztahy mezi zúčastněnými a odůvodňují výstavbu zděného plotu, který byl vystavěn žalobci v roce 2018.

27. Z výpovědi žalované soud zjistil, že v době zakoupení nemovitosti v roce 2008 z části byl pozemek osázen, něco bylo ze strany žalované dosázeno, nebo doplňováno. V průběhu let docházelo i úhynu části živého plotu. Malý plůtek tvořil hranici mezi pozemky včetně živého plotu, byl v rozhraní s pozemky. Předmětný malý plot byl odklizen žalobci v roce 2018, kdy začali stavět zděný plot. Předmětný terén udržovala zejména matka žalované. Matka žalované má na této adrese pouze trvalé bydliště, ale bydlela tam ne vždy. V době nastěhování se v roce 2008 byl mezi těmito pozemky živý plot. Živý plot byl vzrostlý, žalovaná jej udržovala, zastřihávala. Žalovaná považovala předmětný živý plot za přirozenou rozhradu mezi pozemkem jejím a žalobců. Z počátku neměli mezi sousedy žádné problémy. Konflikty začaly v důsledku chování dětí, které mlátily jejího syna. Žalovaná kupovala předmětný pozemek i s tím malým plůtkem a živým plotem. Došlo ke vzrůstu tújí v důsledku výstavby zděného plotu, kdy túje se vyhánějí za světlem. Žalovaná nechtěla nést zodpovědnost za sesunutí jejich plotu na její pozemek. Z výpovědi bylo zřejmé, že její plot ona vnímala tam jako přirozenou rozhradu, která byla už před rokem 2014. Nebyla schopna zajistit dodržení vzdálenost živého plotu od zděného plotu žalobců, neboť zděný plot byl postaven teprve v roce 2018, tzn., v době, kdy už existoval živý plot v podobě tújí. Žalovaná popřela, že by cokoliv odkopávala. Z její strany došlo ke zpevnění, postavili nízký plot, ta hlína jako taková byla cihlová, i takto ujíždělo směrem dolů. Zděný plot žalobkyně považovala za velmi špatný, neboť v důsledku jeho existence jim odchází květiny, stíní jim, túje nepřirozeně vysoko rostou. Betonový plot i brání ve větrání. Žalovaná zpochybnila, že by předmětný betonový plot byl postaven v souladu se stavebním zákonem. Požadavek žalobců, aby 2 x do roka seřezávala plot, považovala za šikanózní. V průběhu roku plot roste o 4 cm. V roce 2012 – 2013 ty túje doplňovala, včetně tújí tam byly i jiné stromy. V roce 2016 dokoupila 6 tújí, ty dosadila dozadu, pak doplnila. Plot ořezala v dubnu roku 2021. Žalovaná si přesně nepamatovala ten datum, z místního šetření ze dne [datum] tak, jak soud i z fotodokumentace zjistil, předmětné túje pouze nepatrně zasahovaly plot. Žalovaná prohlásila, že je připravena 1 x do roka střihávat živý plot do výšky betonového plotu. To vyjádřila za účelem vylepšení vztahů mezi sousedy.

28. Mezi stranami sporu byl navrhován smír, který by se vyjadřoval k uložení povinnosti žalované, aby zastřihávala každý rok, nejpozději však vždy do 31. 3. každého roku pravidelně živý plot. Žalovaná s tímto smírem neměla problémy, avšak nesouhlasila s tím, aby každá ze stran si nesla své náklady řízení, neboť vnímala od počátku předmětnou žalobu za nedůvodně podanou.

29. Po posouzení všech okolností daného případu, po provedeném dokazování, kdy soud vyhodnocoval každý důkaz jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že nárok žalobců v bodě I. až III. tohoto řízení za nedůvodný. Zejména z místního šetření soud má za prokázané, že předmětné túje tvořily přirozenou rozhradu mezi sousedními pozemky do doby než se žalobci rozhodli vystavět plot zděný. Předmětné bednění, jak sám žalobce a) v rámci místního šetření uvedl, bylo jen optickou rozhradou. Soud nemá za prokázané, že by rostliny, keře, stromy z pozemku žalované ohrožovaly majetek žalobců, že by svými kořeny, spadem listí, jehličí, stíněním ničily majetek žalobců a znemožňovaly by vykonávat vlastnické právo žalobců na jejich pozemku. Tak jak soud v rámci místního šetření zjistil, smrk se nachází v zadní části pozemku, na kterém není žádná výsadba kytek a zeleniny, žalobcům nic nebrání v tom, aby přesahující větve odřízli v rámci svépomoci. Toto jejich právo pak i vyplývá z obč. zák. a k tomuto jednání mají i svolení žalované, pokud žalobci budou k této činnosti přistupovat ve vhodném vegetačním období. Pokud se jedná o jalovec, tento přesahuje výšku zděného plotu, nejedná se však o strom, který by byl nebezpečný, hrozil pádem, tvořil nepřiměřeně stín, v celé jeho výši se nachází na pozemku žalované. Z jeho stran není žádný nepřiměřený spad jehličí, listí, které ani nemá. O neobvyklém a zvýšeném spadu jehličí a listí nehovořila ve své výpovědi ani žalobkyně B). Po provedeném dokazování, opět zejména z místního šetření, soud nemá za prokázané, že by docházelo k prorůstání kořenů z pozemku žalované na pozemek žalobců, ať už se jedná o túje, stromy či keře. Nebyla zjištěna žádná hrozba na majetku žalobců v důsledku kořenového systému z pozemku žalované. Byli to žalobci, kteří se původně rozhodli s ohledem na charakter vztahů mezi žalovanou vystavět plot. Soud nemá za prokázané tak, jak žalobci tvrdili, že k osázení tújí došlo v roce 2016. Předmětné túje v místě pozemku žalované byly již v době předchozí, tak jak vyplynulo z účastnické výpovědi žalované, ale vlastně i žalobkyně a z listinných důkazů, které byly doloženy ortofoto snímky 2012, 2015. Pokud se jedná o smrk a jalovec, tam nebylo sporu, že byly vysazeny před [datum]. Dále dle soudní judikatury je nepřípustné, aby bylo přivoleno odstranění stromů, keřů, které byly osazeny v blízkosti sousedské hranice před [datum]. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že stříbrný smrk a jalovec byly osazeny v roce 2014. Vlastník pozemku tzn. žalobci se nemohou po žalované domáhat odstranění stromů, které byly vysazeny před rokem 2014, tzn., před účinností nového obč. zák. z roku 2012 Tento důvod je opřen o to, že obč. zák. z roku 1964 výslovně nestanovoval povinnost sázet stromy v požadované vzdálenosti od hranic pozemku. Povinnost sázet stromy v požadované vzdálenosti od hranice pozemku neplatí, pokud je na sousedním pozemku les, nebo sad, netvoří-li rozhradu. V tomto ohledu soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR z 27. 6. 2017 pod [spisová značka]. V daném případě soud má za prokázané, že přirozenou rozhradu s ohledem na okolnosti daného případu a stavu dokazování byla hranice tvořená živým plotem, na kterou navazoval drátěný plot, který byl odstraněn žalobci a s ohledem na negativní vztahy a chování žalobců k žalované a obráceně, došlo k výstavbě zděného plotu ke stavu, kdy keře a stromy již byly osazeny a nebylo tak možné ani dostát povinnostem, které zakládá již zákona č. 89/2012 Sb. K osazení stromů, keřů došlo v období před účinností zákona č. 89/2012 Sb. V případě vysazení stromů jde o jednání, které se vyznačuje jednorázovostí. Pokud se jedná o jednání, které bylo učiněno před účinností tohoto zákona, jedná se o uzavřený děj a v tomto ohledu tento nemůže být podroben novým právním následkům. V době před [datum] neexistovaly parametry vzdálenosti výsadby dřevin od sousedního pozemku. Z místního šetření je zřejmé, že existence vzrostlých stromů, živého plotu na hranici pozemku, není ničím neobvyklým, co by demonstrovalo ojedinělost v rámci místních poměrů. Soud v rámci místního šetření v dohledu zaznamenal túje i většího vzrůstu a i vyšší stromy na jiných pozemcích. Stejně tak jednotlivé pozemky byly vymezeny, jejich hranice byly stanoveny živými ploty, drátěnými ploty, byly v kombinaci živého a drátěného plotu.

30. Vzhledem k tomu, že sousedské vztahy mezi žalobci a žalovanou jsou velmi komplikované a vzhledem k tomu, že soud zaznamenal mezi listinnými důkazy a výpovědi žalované jisté rozpory co do údržby plotu, kdy žalovaná se vyjadřovala ve svém písemném vyjádření dne [datum], že ořezává, zkracuje túje každé dva roky. V průběhu jednání dala pouze a jen příslib, že tak bude činit každý rok, za účelem zajištění dobrých sousedských vztahů. Soud vyhodnotil, že s ohledem na předcházení dalším sporům mezi žalobci a žalovanou, je v jejich zájmu, aby soud připustil rozšíření žaloby, které učinil při ústním jednání dne [datum] a vyhověl tak žalobcům do části, ve které se dožadovali úpravy tújí, mimo vegetační období 1 x do roky. Tuto skutečnost žalovaná nikterak nepopírala, jedná se o něco, co přislíbila, však co bylo v rozporu s tím, co soud zjistil v rámci dokazování. Ve zbývající části soud žalobě nevyhověl, neboť nárok žalobců neměl oporu v provedeném dokazování.

31. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu převažuje na straně žalované ¾: 1/4 tzn. 2/4 (½). Předmětné náklady představuje odměna za 8 úkonů právní služby 8 x po 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. (vyjádření k žalobě, účast na jednání [datum], nad 2 h ústní jednání [datum], místní šetření [datum], ústní jednání [datum] - 8 x 1 500 Kč, 7 RP podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 8 x 300 Kč 2400 Kč, jízdné [obec] [obec] a zpět 2 x 10,8 km - benzín BA 95 44,50 Kč na 1 l, při spotřebě 8,7 l na 100 km, amortizace 4,7 Kč na 1 km- 83,60 Kč + 101,50 Kč, 2 půl hodiny ztráta času 2 x 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 14 785,10 Kč /2 tzn. 7.392,55 Kč. Žalobci jsou tak povinni uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7.392,55 Kč, a to společně a nerozdílně k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].