7 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: výživné manželky <b>I. Návrh žalobkyně, aby žalovaný byl povinen přispívat žalobkyni na výživné částkou ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce k rukám žalobkyně s účinností od [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 109 154,70 Kč, a tuto uhradit do týdne od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně dožadovala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně s účinnosti od podání žaloby.

2. Žalobkyně tento svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci jsou manželé, kdy uzavřeli manželství dne [datum]. V průběhu manželství se jim narodily děti. Manželé zrušili společnou domácnost v únoru roku 2020, kdy se žalobkyně odstěhovala z rodinného domu na adrese [obec a číslo] a od té doby žijí odděleně, hospodaří samostatně, byla si nucena kompletně vybavit byt na adrese současného bydliště. Průměrný měsíční příjem žalobkyně představuje částku 23 000 Kč čistého, naproti tomu žalovaný vykonává práci ve Spolkové republice Německo, jeho průměrný příjem představuje částku 1 700 EUR měsíčně. Žalobkyně s ohledem na poměry, výši příjmu žalovaného má za to, že je zcela po právu a spravedlivé požadovat po žalovaném výživné 10 000 Kč měsíčně tak, aby byla zajištěna hmotná a kulturní úroveň tak, jak má na mysli § 697 zákona č. 89/2012 Sb.

3. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, považoval ho za nemravný a nedůvodný. V rámci svého vyjádření neopomněl poukázat na řízení ve věci péče o nezletilé, které probíhá u Okresního soudu v Domažlicích již dlouhou dobu. Z manželství tak není možno vystoupit. Žalobkyně odmítla [datum] přistoupit na střídavou péči, kdy tento náhled byl účastníkům při jednání předběžně sdělen. Žalovaný považuje, že k rozvratu manželství přispěla žalobkyně a to nevěrou, konflikty. Žalovaný si všímal postoje žalobkyně, již v létě roku 2020, nedokázal si to však zdůvodnit. Žalobkyně se dožalovala jistého chování ze strany žalovaného, přestala žít manželským životem, chovala se tak, že vše směřovala k rozpadu manželství. Při náhodném náhledu na facebook žalobkyně žalovaný zjistil nevěru žalobkyně. Žalobkyně se dopouští protiprávního jednání ve veřejném prostoru proti žalovanému. Dle zjištění si měl žalovaný najít jinou ženou, měl ji vyhodit z domu. Žalovaný pracuje ve SRN, příjem 1 500 EUR, má však vyšší výdaje na cestovné, kdy jezdí každý den do Německa a zpět 50 km, představuje v průměru 6 000 Kč měsíčně na pohonné hmoty. Žalovaný odmítl to, že by měla být zajištěna stejná životní úroveň manželů pouze jen z toho důvodu, že má vyšší příjem.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné a soud tak považuje za své zjištění, že jsou manželé, že uzavřeli [datum] manželství a v případě obou se jedná o manželství první. Mezi účastníky řízení v současné době je vedeno řízení o nezletilé děti, které se narodily ze vztahu, s tím, že řízení je komplikované z důvodu postoje obou manželů a v důsledku jejich povahových rysů a není stále po dvou letech ukončeno. Účastníci řízení žijí od října 2020 odděleně.

5. S řízením v dané právní věci se reálně s ohledem na sebeprezentaci účastníků řízení prolínalo řízení ve věci péče o nezletilé děti. Toto řízení ve věci péče o nezletilé probíhalo paralelně, ale i v rámci tohoto řízení. To bylo i důvodem pro přerušení řízení do [datum] v dané právní věci, neboť oba účastníci řízení vnímali jako zásadní, řízení ve věci péče o nezletilé a předpokládali dohodu o všech otázkách.

6. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb.

7. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

8. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

9. Manžele mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Nelze ji vyvažovat výši příjmu. Zásadní jsou i okolnosti, že manžele mají povinnost s úctou spolu žít, být si věrni, vzájemně se respektovat, svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvořit zdravé rodinné prostředí, společně pečovat o děti důležitý je i důvod vedoucí k opuštění domácnosti, důvod k odmítnutí návratu, slušnost a dobré mravy.

10. Z výpovědi obou účastníků řízení má soud za zjištěné, že zásadním bodem v řízení ve věci výživného nerozvedené manželky bylo řízení ve věci péče o nezletilé děti. Účastníci řízení ve svých účastnických výpovědí demonstrovali své postoje, stížnosti, neústupnost a povahy, způsob jednání. Tyto jejich postoje v rámci předmětného řízení pak byly následně podpořeny také znaleckým posudkem, který v dané věci žádali provést, který byl vypracován ve věci výchovy a výživy k jejich nezletilým dětem pod [spisová značka].

11. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že do roku 2019 považoval manželství za zcela normální, manželé spolu žili a vychovávali společně děti. Zlom vnímal jako zásadní v momentě oslavy 30 narozenin manželky, v té době se cítil jak„ páté kolo u vozu“. Dál následoval vývoj, kdy koncem roku 2019 přemýšleli o dovolené u moře, to zrealizovali a v únoru 2020 odjeli do Egypta. Manžel vnímá, že manželka vyvolávala uměle konflikty, podsouvala mu, že se chová špatně, dožadovala se nápravy, manžel chtěl řešit jejich vztah, avšak manželka se nechtěla cítit a být vnímaná jako blázen a nechtěla ho řešit přes poradnu. Konflikt mezi manželi se vyhrocoval, docházelo k napadání, docházela už i k nim policie. V období jara a léta 2020 už manželka deklarovala, že si najde nějaké nové bydlení, že se odstěhuje i s dětmi. V tu dobu už byla nekontaktní a vzbudila ještě větší pozornost ze strany manžel. Manželé kontaktovali OSPOD, domluvili se na způsobu péče – střídavé, toto realizovali na nečisto, původně o víkendech. V roce 2020 už žalovaný začal připravovat kroky vedoucí k rozvodu, stále mezi rodiči byla praktikována ve vztahu k dětem střídavá péče. Manžel zjistil náhledem do komunikace mezi manželkou a [jméno], spolupracovníkem manželky, že se jedná o milenecký poměr, který oba dva praktikovali. Manželka toto popírala, viděla, že manžel je žárlivý, nechtěl ji nikam pustit, proto si dělali z něho takto legraci. Manželka se měla odstěhovat v době, kdy byl on v práci, k jejím rodičům, vzala si své osobní věci. Posoudil tento její postoj za afektovaný. Manžel považoval vztah v době, kdy manželka opouštěla domácnost již nenávratně zničený. Manžel vykonstruovával i skutečnosti týkající se důvodu absence manželky v domácnosti, že byla u svého partnera. O tom, že si dělali naschvály, není pochyb, když manželka byla pryč večer, šel si s dětmi lehnout a nechal klíče ve dveřích. Manželka se po návratu nemohla dostat domů. V rámci prováděného dokazování však nebylo prokázáno, že by manželka byla u svého milence. Bylo však tímto prokázáno, že vztahy mezi manžely byly konfliktní, ať už si dělali naschvály nebo ne, nikterak si situaci neulehčovali.

12. Žalovaný má příjem, který zhruba s přídavky na dítě představuje 50 000 Kč měsíčně, platí veškeré náklady spojené s bydlením, potřeby dětí. Manželka má oproti tomu slevu na dani, přídavek na děti ji i přesto, že mají praktikovanou střídavou péči děti, z poloviny nedává. Manželka byla 6 let na mateřské dovolené, v tu dobu hradil vše on. Není pravdou, že by manželce dával pouze a jen příděl 100 EUR na měsíc. Měla k dispozici 200 EUR, a když se jelo na nákup a utratila se ta částka, tak byla vždy doplněna. Manželka vždy s nákupem čekala na manžela, nikdy toto nepraktikovala sama. Když opouštěla domácnost, měla manželka k dispozici 100 000 Kč, tuto skutečnost dokládala v rámci řízení o výchově k nezl. dětem. Manžel měl za to, že manželka rozhodně nestrádá. Manžel po celou dobu v rámci výpovědi své těžiště výpovědi stavěl na tom, že manželka měla mimomanželský poměr, začala se chovat podezřele, jezdila domů později, v minulosti dělali spolu kávu, povídali si, po návratu z dovolené z Egypta došlo už k vzájemnému odcizení. Od roku 2021 je na straně manžela již nová partnerka. Tuto zná již dlouhodobě, znali se už před 26 lety. Byl schopen realizovat i domácí práce i ty co dělala manželka, avšak manželka to po něm nevyžadovala, neboť měla za to, že to není od něj přirozené, hledala pouze a jen důvody k nedorozumění.

13. Pokud pan žalovaný nahlížel na facebook na profil žalobkyně, nelze v tomto jeho jednání vidět jen jakýsi omyl, ale hrubé narušení soukromí žalobkyně. Jedná se o jednání, které je proti dobrým mravům zcela bez respektu k manželce. Žalovaný byl srozuměn s tím, že jeho manželka jeho osobní počítač užívá.

14. Navíc žalovaný vyloučil, že by na manželku žárlil.

15. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že při vyměření výživného při posledním rozhodnutím soudu ve věci péče o nezletilé, soud přihlédl k výši rodičovského přídavku při vyměření výše výživného. Manžel postupoval podle tohoto rozsudku, hradil částku, která představuje rozdíl mezi částkami stanovenými na výživném jemu a manželce. Tato skutečnost byla potvrzena i rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum] v rámci jeho odůvodnění. I přesto, že předmětný rozsudek byl zrušen Krajským soudem v Plzni, z výpovědi žalovaného soud zjistil, že stále podle předmětného rozsudku postupuje a hradí rozdíl na výživné ve výši 2600 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného se nikterak nezměnily, proti době, kdy žil ve společné domácnosti s žalobkyní. Jediným příjmem žalovaného je příjem ze zaměstnání a Kindergeld. Náklady jsou spojené s bydlením a s příspěvky k dětem, kdy kromě výživného, hradí dětem stavební spoření a platí obědy. I k této skutečnosti bylo ze strany soudu přihlédnuto při vyměření výše výživného. Dle rozsudku soud ve věci péče o nezletilé ze dne [datum] dále zjistil, že výše příjmu žalobkyně představuj 26 000 Kč měsíčně. Tak jak vyplynulo z výpovědi manželky jediným výdajem, který byl odlišný oproti době minulé je výdaj spojený s bydlením, kdy splácí k rukám svých rodičů 10 000 Kč měsíčně, jedná se o byt, který zakoupili rodiče žalobkyně. Z výpovědi žalobkyně ve věci péče o nezletilé se žalobkyně vyjádřila, že tento byt nekoupila do svého vlastnictví, protože by byl problém v rámci vypořádání společného jmění manželů. Z výpovědi je však nepochybné, že předmětnou částku investuje do svého vlastního majetku a že tímto úkonem jen sledovala, aby předmětný byt, který byl zakoupen ještě za trvání manželství, netvořil společné jmění manželů a skutečně ani netvoří.

16. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že předmětný byt neopustila, ale cítila se být vyhozena ze společné domácnosti ze dne na den. Přijela za svými rodiči, tam pak dorazil žalovaný, ten se vyjádřil, že už se do [obec] vracet nemá. Manželka připustila, že po určitou dobu a i v současné době je praktikována střídavá péče o děti. Ta však neprobíhá v pořádku, jsou značné konflikty mezi rodiči, dělají si naschvály, incidenty řeší policie. Manželé se vzájemné ponižují, píší si nevhodné SMS, sprostě se označují, a to i před dětmi. Manželka vnímala velký obrat v postoji žalovaného v prosinci roku 2019, když přišel o práci, začal žalobkyni ponižovat, byl nespokojený a nedával žalobkyni peníze, žalobkyně měla možnost ze 100 EUR nakoupit v Německu, to také využívala, hospodařila s příjmem, který dosahoval mateřské. Celou dobu ji podporovali její rodiče. Žalovaný vyměnil klíč, žalobkyně si ani nemohla odnést ani své osobní věci z domácnosti. Psychický teror vnímala a pociťovala již právě od prosince roku 2019 až do dubna 2020, kdy se začala i ozývat na svoji obranu. Manželka popřela, že by měla přítele, osobu, která by byla zásadní pro opuštění domácnosti. Ten důvod, pro který opustila domácnost, byl charakter vztahu s manželem, který ji určitým způsobem lhal, jeho postoj a chování byl pro ni nepřijatelný. Některé věci ventilovala na veřejné síti, avšak v obecné rovině, nikoho tam konkrétně neoznačovala, chtěla jen upozornit ženy, aby nedopadly jako ona. O životní úrovni a o nutnosti finančních prostředků se osobně s žalovaným nebavila. Žalobkyně vnímala, že žalovaný dělal i naschvály, zmizely jí stěrače, nutil děti, aby se převlékaly v autě, měly oblečení, když jdou k matce, tvořil neklid.

17. Neklid mezi manželi, kromě toho, že byl ještě před opuštěním domácnosti žalobkyní, přetrvává do současné doby a odnáší to hlavně děti žalobkyně a žalovaného. Vzájemné urážky a napadání jsou zřejmá a vyplynula i ze závěru znaleckého posudku. Byly zvýrazněny povahové vlastnosti obou manželů jako zásadní, proč manželé nemohou spolu setrvávat ve společné domácnosti a žít spolu jako manželé. Za předpokladu, pokud by existoval nějaký další vztah, by byl pouze a jen důsledkem povahových vlastností obou manželů, kteří nebyli schopni vyřešit krizi smírnou cestou a tak, aby mohli žít společně.

18. Z výpovědi žalobkyně soud dále zjistil, že vnímala žalovaného jako velmi žárlivého, žárlil na kolegu v době narozenin, i to se projevilo v jejich vztahu. Žalobkyně odmítla, že by sprostě oslovovala žalovaného před dětmi. V rámci předmětného řízení účastníci řízení uvedli případy týkající se dětí, kdy tyto nepochybně musely mít stres v důsledku napjatého vztahu mezi rodiči. Žalobkyně připustila, že bydlení si hledala již dříve, než fakticky opustila domácnost. V současné době příjem manželky představuje částku kolem 30 000 Kč měsíčně, jedná se o průměrný příjem. Žalobkyně je nucena vynakládat výdaje spojené s vodou, stočným, elektřinou společných prostor 3 303 Kč měsíčně, elektřinu 1034 Kč měsíčně, jediným zásadním výdajem, který je odlišný je hypotéka, kterou splácí rodičům, kdy tento rozdíl v nákladech bydlení vyplynul z výpovědi žalobkyně, toto zásadní navyšující výdaj v podobě 10000 Kč oproti době minulé. Jedná se však o investici do majetku samotné žalobkyně, tak jak vyplynulo z protokolu z její výpovědi ve věci péče o nezletilé z [datum], kdy vysvětlila důvody pro které byt je evidovaný na její rodiče, proto, aby neměla problémy s žalovaným v rámci řešení společného jmění manželů.

19. O tom, že zásadním důvodem, pro který došlo k ukončení společného soužití manželů jsou jejich povahové vlastnosti a způsob jednání v krizových situacích potvrzují nejen výpovědi obou účastníků řízení a listinné důkazy, které účastníci řízení předložili soudu k dokumentaci toho, jakým způsobem realizují vzájemná oznámení Policii ČR, zejména žalovaný, jak se k sobě chovají, jak zejména žalovaný zcela ignoruje soukromí manželky, soudu předložil komunikaci, která se netýkala rozhodně hovoru mezi žalobkyní a žalovaným, ale i znalecký posudek z oboru klinické psychologie vypracovaný PhDr. [jméno] [příjmení], znalkyní v řízení ve věci péče o nezl. děti.

20. Ze závěru znaleckého posudku je zcela zřejmé, že účastníci řízení jsou rodiče, kteří upřednostňují svůj dokonalý sebeobraz a zdůrazňování nedostatků druhého z partnerů před opravdovým zájmem svých dětí. Děti se staly pouze a jen předmětem řízení, které obklíčili jejich oba rodiče se svými zájmy. V případě žalovaného soud zjistil, že se jedná o osobnost disharmonicky strukturovanou, s akcentovanými egocentrickými rysy. V případě jeho přiměřeného sociálního kontaktu může mít potíže participovat na přátelských vztazích pro omezenou reciprocitu, empatii, schopnost altruismu, souběžně se sklony k sebeprosazení. Osoba žalovaného je osobou dominantní, direktivní, přestože se prezentuje jako osoba se snahou pro kooperaci a vyhnout se konfliktů. Na jedné straně je osobou zranitelnou, na druhou stranu může reagovat na frustraci svých potřeb silnou emoční reakcí, ale je také vybaven sníženou mírou úzkosti, která pak nemá na jeho osobnost dostatečně brzdný vliv, což ho disponuje k sebeprosazování a neústupnosti. Z hlediska dynamiky osobnosti je vybaven nezralými obrannými mechanismy psychiky včetně externalizace viny a devalvace. U osoby žalovaného je zřejmé, že se jedná o osobu s oslabenou sebereflexí, která je předpokladem pro žádoucí sebekorekci. Osoba žalovaného nevykazuje psychotické onemocnění, duševní onemocnění v pravém smyslu slova.

21. V případě osobnosti žalobkyně soud zjistil, že se také přinejmenším jedná o osobnost disharmonicky strukturovanou s akcentovanými vztahovačnými rysy. Pokud se jedná o vztahy, žalobkyně má sklony k obezřetnosti, druhým příliš nedůvěřuje, může mít potíže participovat na přátelských vztazích, spíše než žádoucí reciproční postoje, jsou u ní zastoupeny kritické a direktivní. V případě chování druhých očekává skryté, negativní motivy, nároky druhých ji popuzují, sama je však vznáší. I žalobkyně je neúzkostná což zakládá konfliktní jednání, přestože prezentuje kooperativní postoj, submisivitu a snahu vyhýbat se konfliktům. Emoční rozlady jsou důsledkem nenaplněných cílů a ambicí díky její pragmatické praktičnosti. Stejně tak jako žalovaný disponuje nezralými obrannými mechanismy psychiky včetně externalizace viny a projekci, kdy frustraci a selhání promítá navenek do druhých. Žalobkyně má oslabenou sebereflexi, která je důležitá pro sebekorekci. Žalobkyně nevykazuje psychotické onemocnění či duševní onemocnění v pravém slova smyslu.

22. Konflikt mezi žalobkyní a žalovaným je demonstrován ve všech řízeních, kde jsou účastníky. Povahové rysy obou účastníků řízení, neschopnost řešit konfliktní situace, dominance žalovaného a podezřívavost žalobkyně, neupřímnost, nedospělost, neústupnost, nedostatek empatie, kdy oba se snaží prezentovat se jen v tom lepším světle a nepochybují o sobě, jsou důvodem, pro který nemohou tito dva žít ve společném manželství. Existence dalšího partnera je v případě obou jen důsledkem jejich závadového vztahu. Oba účastníci řízení by si měli, zejména pak žalovaný, který vytváří obsah spisu nevyžadovanou komunikací, uvědomit, že jejich děti umí číst a jednou by si mohly přečíst i něco více o svých rodičích ze spisového materiálu soudu. Jednání obou účastníků řízení je až absurdní, pokud se jedná o výměnu brýlí, osobní věcí dětí po týdnu, telefony v rámci realizované střídavé péče. Oba účastníci řízení jsou sochaři duševního zdraví svých dětí a tělesného zdraví. Na straně žalobkyně byl prokázán vyšší příjem než ten, který tvrdila v rámci návrhu, její příjem je 30 000 Kč měsíčně. Jediný další výdaj navíc má v podobě úhrady hypotéky a nákladů spojených s užíváním bytu ve výši 10.000Kč, kterou splácí svým rodičům, kdy předmětný byt není napsán na žalobkyni, neboť se obávala, že by byl problém při vypořádání SJM. Tato investice je tak investicí do majetku žalobkyně, která prozatím není formálně vedena jako vlastník předmětného bytu. Příjem žalovaného představuje měsíčně částka ve výši 50 000 Kč, přispívá výživné na obě děti 2 600 Kč měsíčně, platí stravné, nakupuje věci do školy a hradí stavební spoření pro děti. Z důvodu odcizení se s žalovaným, žalobkyně plánovala opustit domácnost, prezentovala tento svůj úmysl před žalovaný, plánovala to, když o hledání bytu psala i v komunikace s panem [příjmení]. Soud nemá za prokázané, že by byla vyhozena, nečekaně ze dne na den, jen se naplnil její plán a je zcela nerozhodné, zda k tomu dopomohl i žalovaný svým jednáním a sdělil žalobkyni, že se již nemá vracet. Prohlubujícím se konfliktem mezi účastníky řízení se i obnažovaly jejich povahové vlastnosti. Pan žalovaný měl potřebu prokazovat, že to byla žalovaná, která rozbila manželství, navázáním nového vztahu. Paní žalobkyně přes poučení dané soudem o neunesení důkazního břemene, signalizovala i možnou dispozici s předmětem řízení, ale na tu žalovaný nepřistoupil, protože nesouhlasil s tím, aby si každá ze stran nesla své náklady, vzniklé v souvislosti s tímto řízením a dispozici s předmětem řízení neučinila. Po celou dobu řízení až do jeho završení účastníci řízení potvrzovali své osobnosti a důvody pro které spolu nemohou žít, jako manžele tzn. důvodem nejsou další partneři nebo vyhození z domu, to vše by mohlo být jen důsledkem.

23. Důvodem pro vyměření výživného nerozvedené manželky nemůže být pouze a jen rozdíl v příjmech účastníků řízení a formálně shodná životní úroveň účastníků řízení. V kontextu všech zjištění, manžele žijí odděleně z důvodu svých povah, kdy rostoucí konflikt eskaloval v ukončení společné domácnosti. Manželky výrazný nový výdaj-hypotéka a náklady placené jejím rodičům je spojený s novým bydlištěm, jedná se však o jednoznačnou investici do jejího budoucího majetku. Manžele si po týdnu střídají děti, žalovaný hradí výživné, které vzešlo z rozhodnutí soudu, i přesto, že byl tento rozsudek zrušen, žalovaný dál přispívá na obědy dětí, platí stavební spoření. Manžele k sobě ztratili vzájemnou úctu a respekt, chovají se k sobě hrubě a nehezky, hrají své role, ale bez nadšených diváků, kdy jejich příběh je tragický, a to zejména pro jejich dvě společné děti.

24. V souhrnu zjištěného, soud nemá za prokázané, že došlo pro chování žalovaného k ekonomickému úpadku žalobkyně, k výrazné rozdílnosti poměrů, které by odůvodňovaly příspěvek v podobě výživného od žalovaného ve prospěch žalobkyně, a to v jakékoliv výši.

25. Po provedeném dokazování, po posouzení každého důkazu jednotlivé a ve vzájemné souvislosti, soud vyhodnotil nárok žalobkyně za zcela nedůvodný, a proto jej zamítl.

26. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle úspěchu ve věci. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl ve věci úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k obraně svého práva proti žalobkyni. Předmětné náklady představuje odměna za právní pomoc 6,5 úkonů právní služby (příprava převzetí, 4 účast u ústního jednání- 3,5 úkonu, 2 vyjádření soudu-6 x 12947 Kč, 1 x 6473,50 Kč podle § 7, § 8 odst. 2 vyhl. 177/1996 Sb., 7 x režijní paušály 7 x 300 Kč, cestovné po trase [obec] u [obec] – [obec] a zpět (77 km x 2 x 4), rok 2021 cena 1 l nafty 27,20 Kč, amortizace 4,4 Kč na 1 km, rok 2022 cena 1 l nafty 36,10 Kč, amortizace 4,7 Kč na 1 km, průměrná spotřeba 5,3 l na 100 km, cestovné v roce 2022 2 171,40 Kč + 884 Kč, cestovné v roce 2021 677,60 Kč a 222 Kč, 21 % DPH 18.944,20 Kč. Žalobkyně je tak povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 109 154,70 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].