9 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem jméno FO sídlem adresa pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci – č.e. , číslo, – stavba pro rodinnou rekreaci, stojící na pozemkové parcele ve vlastnictví třetí osoby parc. č. , číslo, část obce , adresa, , v k.ú. , adresa, , zapsaná v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, , se zrušuje.II. Nařizuje se soudní prodej nemovité věci uvedené ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyně , Jméno žalobkyně, ½, žalovaný , Jméno žalované A, ¼ a žalovaná , Jméno žalované B, ¼ z výtěžku zpeněžení.III. Žaloba se v části uložení povinnosti žalované , Jméno žalované B, a žalovanému , jméno FO, zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl na nemovitosti z výtěžku veřejné dražby až částku ve výši 245 802,69 Kč zamítá.IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá vyplatit na vypořádací podíl částku ve výši 3 000 Kč z titulu úhrady doplatku za vypravení pohřbu se zamítá.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích částku ve výši 3 500,62 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na nákladech řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích částku ve výši 3 500,62 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k objektu individuální rekreace č.e. , číslo, , stojící na pozemkové parcele ve vlastnictví třetí osoby parc. č. , číslo, část obce , adresa, , v k.ú. , adresa, , zapsaná v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, , a tuto nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že by soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným, a to každému na jeho vypořádací podíl na této nemovitosti částku stanovenou na základě znaleckého posudku, od níž by se odpočetla částka 124 401,345 Kč. Dále se pak domáhala náhrady nákladů řízení.

2. K žalobě žalobkyně uvedla, že shora uvedenou nemovitost nabyla do vlastnictví se svým zesnulým partnerem , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, za kupní cenu ve výši 400 000 Kč. Na základě smlouvy nabyla žalobkyně a její partner vlastnictví každý v rozsahu ideální ½ nemovitosti. Po smrti partnera v rámci dědického řízení nabyli vlastnické právo k ideální polovině nemovitosti žalovaní, a to každý v rozsahu ¼. Žalobkyně nechce setrvat v podílové spoluvlastnictví z důvodu špatných vztahů se žalovanými. Rozdělení nemovitosti bez současného snížení její hodnoty není možné, a proto navrhuje zrušení podílového spoluvlastnictví za současného určení nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, která disponuje prostředky k vypořádání spoluvlastnických podílů. Žalobkyně dále uvedla, že kupní cena nemovitosti byla hrazena z úvěrové smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobkyní, , jméno FO, , , jméno FO, a společností , právnická osoba, . dne , datum, s úvěrovým rámcem ve výši 420 000 Kč. Tento úvěr uhradila žalobkyně ze svých prostředků v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl ze strany žalobkyně řádně splacen. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uhradila celou kupní cenu z vlastních zdrojů, došlo ze strany , jméno FO, k bezdůvodnému obohacení co do ½ pohledávky (tj. částky 245 802,69 Kč), uhrazené žalobkyní, a to z titulu úvěrové smlouvy. , jméno FO, měl tak povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení. V rámci dědické sukcese přešla následně práva a povinnosti , jméno FO, na žalované. Žalobkyně proto po nich požaduje tuto svou pohledávku, včetně pohledávky z titulu úhrady části nákladů za výpravu pohřbu zůstavitele ve výši 3 000 Kč, jež přihlásila i do pasiv dědictví po zemřelém partnerovi. Pohledávka nebyla zahrnuta do dědictví, což žalobkyně zjistila ze schválené dohody dědiců. Žalobkyně tak požaduje úhradu těchto pohledávek prostřednictvím započtení své pohledávky v rámci tohoto řízení na vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaných, neboť celou nemovitost uhradila ze svých výlučných prostředků. V průběhu řízení pak žalobkyně změnila svůj postoj ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví, když navrhla, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví mezi žalobkyní a žalovanými, nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě a žalovaným byla stanovena povinnost z výtěžku z veřejné dražby uhradit žalobkyni až částku 245 802,69 Kč, s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaní k žalobě uvedli, že souhlasí se žalobkyní, že vzájemné vztahy účastníků nejsou dobré, avšak nesouhlasí se žalobou, tak jak byla podána žalobkyní. Žalovaní souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, činí nesporným výši spoluvlastnických podílů a uvádí, že nesouhlasí s tím, že by se jejich otec bezdůvodně obohatil a toto obohacení by měli vydat. K tomu pak uvedli, že je sice pravdou, že úvěr na pořízení předmětné nemovitosti byl hrazen z účtu žalobkyně, avšak většinu finančních prostředků i zajištění domácnosti a kvalitního života žalobkyně obstarával otec žalovaných ze svých příjmů, když žalobkyně byla závislá pouze na příjmu ze svého důchodu. Žalovaní nesouhlasili ani s cenou nemovitosti a započtením pohledávek z dědictví na vypořádací podíl.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Kupní smlouvou ze dne , datum, nabyla , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, , a to každý ideální ½ na nemovitosti č.e. , číslo, – objekt individuální rekreace na pozemkové parcele č. , číslo, , část obce , adresa, , v k.ú. , adresa, , zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , číslo, , za kupní cenu ve výši 400 000 Kč. Dle čl. III. kupní smlouvy se kupující zavázali uhradit kupní cenu ve dvou splátkách z hypotečního úvěru poskytnutého ČS a.s. Výpisem z katastru nemovitosti, pořízeném na stránkách www.cuzk.cz, bylo doloženo vlastnictví účastníků řízení s tím, že žalobkyně má ideální ½ nemovitosti a žalovaní každý ideální ¼ nemovitosti. Výši spoluvlastnických podílů učinili účastníci řízení nesporným.

6. Z usnesení Okresního soudu , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že , Jméno žalované B, a , Jméno žalované A, nabyli vlastnické právo k předmětné nemovitosti s podílem každý o velikosti ideální ¼.

7. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně spolu s , jméno FO, , , jméno FO, uzavřeli s , právnická osoba, . smlouvu o hypotečním úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalobkyni částka ve výši 420 000 Kč za účelem koupě ind. rekr. chaty č.e. , číslo, , na par. ř. , číslo, , chatová oblast , adresa, , vše v k.ú. , adresa, . K zajištění smlouvy o úvěru byla mezi žalobkyní a , právnická osoba, . uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. , číslo, , za účelem zajištění úvěru poskytnutého , právnická osoba, . ke koupi rekreační chaty, č. , číslo, . Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, byl zjištěn zápis zástavní smlouvy k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně na základě smlouvy o zřízení zástavního práva s účinky vkladu ke dni , datum, . Dle plánu anuitních splátek byla první splátka na hypoteční úvěr splatná ke dni , datum, a poslední splátka byla plánována ke dni , datum, . Dopisem ze dne , datum, potvrdila , právnická osoba, . zůstatek na hypotečním úvěru ke dni , datum, ve výši 371 492,03 Kč a vyslovila souhlas s doplacením hypotečního úvěru.

8. Z přihlášky do pasiv dědictví ze dne , datum, a jejího doplnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že si žalobkyně přihlásila do dědictví pohledávku ve výši 245 802,69 Kč z titulu uhrazené ½ pohledávky z titulu uhrazené pohledávky z úvěru č. , číslo, poskytnutého ČS, a.s. a pohledávku ve výši 3 000 Kč z titulu úhrady části nákladů za výpravu pohřbu zůstavitele ve výši 3 000 Kč. Platba částky ve výši 3 000 Kč pak byla doložena kopií příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, .

9. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaných se dopisem obrátil na právního zástupce žalobkyně s návrhem komplexního řešení vzájemných majetkových sporů.

10. Detailem z účtu žalobkyně byla doložena její bonita pro případ prokázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně však v průběhu řízení uvedla, že její finanční situace se změnila a nemá prostředky na vyplacení případného vypořádacího podílu.

11. Ze znaleckého posudku č. , číslo, ze dne , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechu znalkyně k podanému znaleckému posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti byla určená částkou ve výši 600 000 Kč. Při jednání pak znalkyně uvedla, že aktuální obvyklá cena odpovídá částce ve výši 650 000 Kč.

12. Ze znaleckého posudku č. , číslo, ze dne , datum, vypracovaného , jméno FO, a výslechu znalce k podanému znaleckému posudku bylo zjištěno, že tento znalec ocenil obvyklou cenu nemovitosti na částku 840 000 Kč, když znalec při jednání uvedl, že tato cena odpovídá i aktuálnímu ocenění.

13. Z potvrzení , právnická osoba, . k účtu vedenému na jméno žalované , Jméno žalované B, ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla žalovanou uhrazena daň z nemovitosti k předmětné chatě ve výši 89 Kč, tj. 1/3 vyměřené daně z nemovitosti a nájem k pozemku, na kterém stojí chata ve výši 404 Kč, tj. ½ nájemného. Dopisem ze dne , datum, byl , jméno FO, vyrozuměn vlastníkem pozemku, na kterém stojí předmětná chata, o navýšení nájemného splatného do , datum, , s tím, že nájem na rok 2020 činí 688 Kč. Zároveň byl doložen podací lístek osvědčující úhradu nájmu.

14. Ze sdělení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že dědický spis po zemřelém , jméno FO, je archivován u Okresního soudu , adresa, , když řízení bylo pravomocně ukončeno. Z obsahu dědického spisu sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaná , Jméno žalované B, a , Jméno žalované A, byli dědicové po zemřelém , jméno FO, . Usnesením Okresního soudu , adresa, , byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyli mimo jiné každý id. ¼ nemovitosti, o níž se v tomto řízení jedná. V rámci dědického řízení nebyla pohledávka žalobkyně z titulu uhrazené ½ pohledávky z úvěru č. , číslo, poskytnutého , právnická osoba, ve výši ke dni úmrtí zůstavitele 245 802,69 Kč a pohledávka žalobkyně z titulu uhrazených nákladů za období let 2014-2016 ve výši ke dni úmrtí zůstavitele 183 527 Kč, uznána a tyto pohledávky nebyly zařazeny do pasiv pozůstalosti.

15. Z předložených zdanitelných příjmů od zaměstnavatele zemřelého , jméno FO, soud zjistil, že úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2014 činil 180 402 Kč a výše vyplacených diet činila 47 727,67 Kč. Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2015 činil 193 376 Kč a výše vyplacených diet činila 398 620,58 Kč. Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2016 činil 179 131 Kč a výše vyplacených diet činila 399 536,22 Kč. Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2017 činil 175 888 Kč a výše vyplacených diet činila 324 676,90 Kč. Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti zdanitelných v ČR za rok 2018 činil 172 781 Kč a výše vyplacených diet činila 324 676,90 K. Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti ze rok 2019 činil 127 067 Kč a výše vyplacených diet činila 159 248,46 Kč.

16. K výzvě soudu bylo ze strany společnosti , právnická osoba, dne , datum, sděleno, že , jméno FO, nebyl nalezen mezi evidovanými uživateli služeb elektronických komunikací poskytovaných společností , právnická osoba, .

17. K výzvě soudu bylo ze strany , právnická osoba, . sděleno dopisem ze dne , datum, , že , jméno FO, není jejím klientem. Účet byl zavřen dne , datum, a žádné závazky neměl po splatnosti.

18. Ze sdělení Okresního soudu , adresa, soud zjistil, že proti povinnému , jméno FO, bylo vedeno exekuční řízení, jehož předmětem byla exekuce, pod sp. zn. , spisová značka, , kde oprávněným byla společnost , právnická osoba, . a exekuční řízení pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem bylo nařízení exekuce a pověření soudního exekutora a oprávněným byla , právnická osoba, . Ze sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že exekuce nařízená na základě usnesení Okresního soudu , adresa, , č.j. , spisová značka, byla skončena vymožením. Povinný uhradil platbu v hotovosti dne , datum, .

19. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry žalobkyně, soud zjistil, že společně se svým manželem byli ručitelé za úvěr, kterým byla financována chata, jež je předmětem sporu, když žalobkyně spolu se svým partnerem nedisponovali dostatečnými peněžními prostředky k jejímu zakoupení. , jméno FO, nemohl žádat o úvěr, neboť by mu nebyl poskytnut, s tím, že přesné důvody neví. Svědkyně uvedla, že žalobkyně měla ze stavebního spoření nebo důchodového spoření částku ve výši cca 100 000 Kč a že má za to, že si žalobkyně půjčovala od banky na pořízení chaty částku 400 000 Kč. Dále pak uvedla, že na chatě nebyla po dobu asi deseti let, informace ohledně chaty a zvelebování chaty má zprostředkované od své sestry.

20. Při právním posouzení soud vycházel z ust. § 1140 NOZ, dle kterého nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalobkyně se v souladu s ust. § 1143 NOZ obrátila na soud se svou žádostí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy nakonec navrhla, shodně jako žalovaní prodej nemovitosti ve veřejné dražbě. Zákonem upřednostňovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví, a to reálné rozdělení věci nebylo v dané věci možné, aniž by došlo ke snížení hodnoty dané nemovitosti, a to s ohledem na dispozice rekreačního objektu. O přikázání věci do výlučného vlastnictví za vypořádací podíl ve výši 745 000 Kč neměl žádný ze spoluvlastníků zájem. Soud tak v souladu s ust. § 1147 rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a předmětnou nemovitost přikázal prodat ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje dle jejich spoluvlastnických podílů.

21. Při stanovení výše případného vypořádacího podílu soud vycházel z provedených znaleckých posudků, když tito znalci byli soudem vyslechnuti. , tituly před jménem, , jméno FO, stanovila obvyklou cenu nemovitosti částkou 650 000 Kč a , jméno FO, stanovil obvyklou cenu nemovitostí částkou ve výši 840 000 Kč. V průběhu řízení v rámci jednání o možném smírném řešení věci našli účastníci shodu na výši vypořádacího podílu ve výši 745 000 Kč. S touto částkou se soud zcela ztotožnil, když se jedná o průnik cen stanovených znalci, když soud shledal tuto částku jako adekvátní.

22. Žalobkyně se v rámci vypořádání domáhala tzv. širšího vypořádání, když požadovala, aby v rámci rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání, byla stanovena povinnost, aby bylo na její podíl vyplaceno žalovanými požadované plnění ve výši 245 802,69 Kč z titulu bezdůvodného obohacení , jméno FO, , když v rámci nástupnictví po zemřelém přešla povinnost vydat bezdůvodné obohacení na děti zemřelého – žalované. Dále pak požadovala žalobkyně, aby byla na její vypořádací podíl započtena pohledávka z titulu úhrady části nákladů na výpravu pohřbu ve výši 3 000 Kč.

23. V souladu s ust. § 1148 NOZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

24. K pohledávce žalobkyně z titulu úhrady části nákladů na výpravu pohřbu soud uvádí, že tuto pohledávku nelze uspokojovat započtením v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví, když tato pohledávka nesouvisí s vlastnictvím k dané nemovitosti. Soudu tak nezbylo, než-li žalobu v této části zamítnout.

25. Soud v rámci posuzování případného bezdůvodného obohacení ze strany žalovaných coby právních nástupců po zemřelém , jméno FO, , jehož vydání se žalobkyně domáhala v rámci tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví, uvádí, že v článku II. kupní smlouvy je uvedeno, že kupující kupují předmětnou nemovitost za dohodnutou kupní cenu ve výši 400 000 Kč a kupující uvedenou nemovitost kupují do podílového spoluvlastnictví, a to každý id. ½. V článku III. smlouvy se kupující zavazují zaplatit kupní cenu prodávajícím z hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, ve dvou splátkách s tím, že první splátku ve výši 208 000 Kč se zavazují kupující uhradit nejpozději do 10-ti dnů ode dne podpisu smlouvy tak, že 192 000 Kč na účet prodávajících a 16 000 Kč na účet zprostředkovatele. Druhou splátku ve výši 192 000 Kč se zavázali kupující uhradit nejpozději do 10-ti dnů ode dne podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práva na základě kupní smlouvy příslušnému katastrálnímu úřadu. K dotazu soudu, shodně tak i v žalobě a i v průběhu jednání setrvala žalobkyně na tvrzení, že id. ½ nemovitosti byla nabyta , jméno FO, z důvodu zajištění jeho bytových potřeb pro případ, že by došlo k úmrtí žalobkyně, když byt ve kterém spolu bydleli, je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. O případné úhradě poloviny kupní ceny mezi žalobkyní a , jméno FO, nebyla dohoda. K výslovnému dotazu soudu, zda se jednalo o darovaní id. ½ nemovitosti ze strany žalobkyně panu , jméno FO, , popř. zda byl jiný právní důvod, pro který byla právě id. ½ nemovitosti nabyta , jméno FO, , žalobkyně uvedla, že o právním důvodu neuvažovali, chtěli zajistit bytovou potřebu pro případ, že se se žalobkyní něco stane. Ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nebyly ze strany žalobkyně doplněny relevantní tvrzení, že došlo v souladu s ust. § 2991 NOZ ze strany , jméno FO, k bezdůvodnému obohacení. Žalobkyně dovozuje bezdůvodné obohacení z úhrady celé kupní ceny nemovitosti ze svých výlučných zdrojů, když p. , jméno FO, neuhradil ½ kupní ceny i když získal spoluvlastnický podíl a k úhradě se zavázal v rámci kupní smlouvy.

26. Dle ust. § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2997 odst. 1 NOZ dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo který, je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

28. Podstatou liberačního důvodu uvedeného v ust. § 2997 odst. 1 NOZ – vědomé plnění nedluhu, je vědomost ochuzeného, s ohledem na niž lze ospravedlnitelně tvrdit, že podkladem plnění byla vůle k nepodmíněnému rozmnožení majetkové sféry jiného. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Vědomé plnění nedluhu (vnucené obohacení) je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení.

29. Soud v dané věci dospěl k následujícím závěrům. V kupní smlouvě bylo stanoveno, že celá kupní cena bude hrazena z hypotečního úvěru, jež byl poskytnut žalobkyni ještě před podpisem kupní smlouvy, a to jako úvěr účelový. Dohoda mezi žalobkyní a panem , jméno FO, ohledně vypořádání za polovinu kupní ceny uzavřena nebyla, o právním důvodu nabytí neuvažovali, což žalobkyně výslovně uvedla k dotazu soudu. Cílem nabytí spoluvlastnického podílu bylo zajištění bytových potřeb pro pana , jméno FO, pro případ úmrtí žalobkyně. Již při podpisu kupní smlouvy si tak žalobkyně byla vědoma toho, že kupní cenu uhradí formou hypotečního úvěru. Dále si byla vědoma toho, že pan , jméno FO, nabude vlastnictví k id. ½ nemovitosti. Žalobkyně tedy měla vědomí o tom, že bude plnit v rámci hypotečního úvěru celou kupní cenu, ačkoliv žádná dohoda o kompenzaci uzavřena nebyla ani nebylo o ní uvažováno a v důsledku tohoto obohatí pana , jméno FO, . Žalobkyně si tedy byla vědoma, že hradí-li celou kupní cenu z hypotečního úvěru, obohatí tím pana , jméno FO, , v čemž soud shledává formu zahaleného darování, když úmyslem nabytí id. ½ nemovitosti, bylo zajištění bytových potřeb pana , jméno FO, pro případ, že by se se žalobkyní něco stalo. Z jednání žalobkyně soud dovozuje, že žalobkyně zcela vědomě se zavázala k úhradě celé kupní ceny formou hypotečního úvěru s vědomím, že pan , jméno FO, není osobou zavázanou z hypotečního úvěru, a to bez jakékoliv dohody o případné kompenzaci. Žalobkyně byla jednoznačně vedena úmyslem zajistit bytové potřeby svého partnera pro případ, že by se s ní něco stalo, když bydleli v bytě ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Ze všech těchto skutečností soud dovozuje, že žalobkyně měla v úmyslu pana , jméno FO, dobrovolně obohatit, aniž by požadovala kompenzaci.

30. Soud má tak za to, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neuvedla, žádné relevantní tvrzení, ze kterého by bylo možno dovodit bezdůvodné obohacení, ani nenavrhla soudu důkaz, ze kterého by tato skutečnost vyplývala. Soud má za to, že žalobkyně měla jednoznačný úmysl uhradit celou kupní cenu formou hypotečního úvěru s tím, že nemovitost nabude do podílového spoluvlastnictví s panem , jméno FO, , který získá id. ½ nemovitosti, čímž ho obohatí za účelem zajištění jeho případných bytových potřeb, aniž by požadovala za toto kompenzaci, tj. došlo k dobrovolnému a bezpodmíněnému rozmnožení majetku ze strany žalobkyně panu , jméno FO, , čímž byl naplněn liberační důvod ust. § 2997 odst. 1 NOZ. Soudu nebylo tedy prokázáno, že by se pan , jméno FO, obohatil na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu a byla naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení upravena ust. § 2991 NOZ. Soudu proto nezbylo, nežli žalobu v části širšího vypořádání mezi spoluvlastníky zamítnout.

31. Soud shledal žalobu důvodnou v té části, kde se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že obě strany uvedly, že nelze po nich spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví a nemohou být k tomu nuceni. Zákonem preferované řešení věci v podobě rozdělení nemovitosti v daném případě nebylo možné, žádný ze spoluvlastníků neměl zájem o vypořádání přikázáním do jeho výlučného vlastnictví, s tím, že by vyplatil ostatní účastníky, když by cena nemovitosti byla stanovena na částku 745 000 Kč. Soudu pak nezbylo než-li rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje dle jejich příslušných podílů.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a rozhodl o způsobu jeho vypořádání. V dané věci je zapotřebí na procesní úspěch účastníků v řízení pohlížet jako na částečný – stejný a náhradu nákladu řízení žádnému z účastníků nepřiznat, když se jedná o řízení s povahou iudicum duplex, tj. řízení s totožným postavením žalobce i žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. 404/22). Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval že „Žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jho ústavně zaručeného práva.“ V řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř.

33. V souvislosti s provedením důkazů znaleckými posudky při jednání vznikly soudu náklady spojené s vyplacením znalečného, jež bylo soudem znalcům pravomocně přiznáno. , tituly před jménem, , jméno FO, byla přiznána odměna za účast na jednání konaném dne , datum, v celkové výši 2 500 Kč a , jméno FO, odměna v celkové výši 4 501,24 Kč. Náklady státu na provedení znaleckých posudků tak činí celkem částku ve výši 7 001,24. Soud proto uložil straně žalující a straně žalované úhradu těchto nákladů, a to každé straně ve výši jedné poloviny, když obě strany trvaly na výsleších obou znalců.