9 C 206/2018

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne 15. 9. 2021 soudkyní JUDr. Vladimírou Mašinovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem údaje o zástupci o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje: -) pozemek č. stavební číslo o výměře 276 m2 – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova adresa v obec na stavební parcele číslo -) parcela číslo o výměře 1243 m2 – zahrada, když tyto nemovitosti jsou zapsány na list vlastnictví, pro k. ú. a územní celek, tj. nemovitosti v hodnotě 2 005 000 Kč, -) satelit v hodnotě 3 000 Kč, -) filtr na vodu značka v hodnotě 7 000 Kč, -) kombinovaný sporák značka v hodnotě 500 Kč.

II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje: -) značka automobilu v hodnotě 120 000 Kč, -) přívěsný vozík značka značka v hodnotě 5 000 Kč, -) automatická pračka značka v hodnotě 2 000 Kč, -) myčka značka v hodnotě 1 500 Kč, -) mikrovlnná trouba značka v hodnotě 350 Kč.

III. Ohledně: -) nosiče kol a střešního boxu, -) motocyklu značka jméno, RZ RZ, -) lednice značka, -) televizního přístroje značka, -) motocyklu značka, se řízení zastavuje.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání podílů částku 301 116 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit Českému státu na náhradě nákladů řízení částku 5 605,76 Kč do 1ho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na č. ú. bankovní účet, variabilní symbol.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 8. 10. 2018 žalobu, ve které žádal, aby soud vypořádal společné jmění manželů, když to zaniklo rozvodem manželství ke dni 2018, což bylo ověřeno ze spisu 3 C 103/2016. Manželství účastníků trvalo od 2006 do 2018.

2. V bodu 2 žaloby uvedl, že předmětem vypořádání jsou nemovitosti, tj. parc. číslo o výměře 276 m2, jejíž součástí je stavba rodinného domu adresa, dále parc. číslo o výměře 1243 m2 – zahrada, dále movité věci tvořící obvyklé vybavení nemovitosti a vnosy, které byly učiněny z jeho výhradního majetku do společného jmění manželů, u kterých uvedl jak jejich výši, tak i účel, na který byly použity.

3. Zároveň navrhl disparitu podílu podle § 742 odst. 1 písm. f) obč. zák. s poukazem na to, že žalovaná se sice věnovala po dobu 8mi let na mateřské rodičovské dovolené péči o nezletilé děti, avšak dalších 5 let se bezdůvodně vyhýbala výdělečné pracovní činnosti tak, že veškeré starosti o finanční zajištění rodiny včetně nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů ležely výlučně na žalobci, který se intenzivně staral jak o své nezletilé děti, tak i o syna žalované.

4. V navrženém petitu žádal, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány zejména nemovitosti, dále uvedl movité věci, které měly připadnout do vlastnictví toho kterého z účastníků s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl s přihlédnutím k disparitě podílů.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla své stanovisko k jednotlivým movitým věcem s tím, že s navrženým vypořádáním souhlasila až na nosič kol, který nemá ve svém držení, položka 6 – TV a satelit byla pro ní nesrozumitelná, a dále poukázala na to, že jeden z motocyklů, a to značka typ byl ještě za trvání manželství prodán.

6. Pokud jde o hodnotu nemovitostí, žádala o doplnění znaleckého posudku ze dne 2017 tak, aby byly zhodnoceny její investice po provedení odhadu.

7. Žádala, aby MASA společného jmění manželů byla rozšířena o účet žalobce vedený u právnická osoba příjmení, důchodové spoření a investiční životní pojištění žalobce u právnická osoba.

8. Pokud jde o tvrzené vnosy žalobce, uznala částku 51 830 Kč, kterou měl žalobce před uzavřením manželství. Z dalších tvrzených vnosů uznala, že byla zaplacena částka 700 000 Kč na dluh za úvěr u právnická osoba, ale pokud jde o jednotlivé náklady na rekonstrukce tak, jak je žalobce uvádí v žalobě, považuje je za nepřehledné a neprůkazné.

9. Sama argumentovala výší svých vnosů do SJM, a to částkou 100 000 Kč, kterou dostala darem od svého otce.

10. Žalovaná rozhodně nesouhlasila s disparitou podílů, nesouhlasila s tím, že se vyhýbala práci, neboť po té, kdy 8 let byla na mateřské dovolené, pracovala brigádně a dělala domácí práci. Tvrzení, že se žalobce staral intenzivně o děti, nemůže být pravdivé již jen proto, že pracoval jako řidič a v důsledku toho pobýval často mimo domov. S vypořádáním navrhovaným žalobcem ohledně jednotlivých movitých věcí i nemovitostí souhlasila s tím, že to byl právě žalobce, kdo nesouhlasil s dohodou na vypořádání.

11. Soud se nejprve zabýval požadovanou disparitou podílů žalobce. Je sice pravda, že i v poměrech obč. zák., zákona č. 89/2012 Sb. může soud rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů, soud však pro tento postup nevidí žádné důvody.

12. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2362/2018 je možné k disparitě podílu přistoupit jen výjimečně, když jde o negativní okolnosti tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k ním soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 1781/2004 se podává, že odklon od rovnosti podílu manželů je na místě jen za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty.

14. V rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 3637/2010 jsou příkladmo uvedeny relevantní důvody ke stanovení disparity podílů, tj. požívání návykových látek, gamblerství, či alkoholismus.

15. Podle rozsudku NS 22 Cdo 3976/2011, pak nelze vyhovět návrhu na disparitu podílů jen proto, že jeden z manželů se významnou měrou podílel na materiálním zabezpečení rodiny, aniž by zohlednil přínos manžela, který pečuje o rodinnou domácnost.

16. V daném případě žalovaná obstarávala péči o děti a vzhledem ke svým možnostem se snažila si přivydělat. V této souvislosti soud výpověď jméno příjmení, bývalé přítelkyně žalované a současné družky žalobce, soud nepokládá za nestrannou již vzhledem k jejich současným vzájemným vztahům. Jestliže tato svědkyně vypovídala o tom, jak účastníci hospodařili, její výpověď byla v rozporu s výpovědí samotného žalobce. Ačkoliv svědkyně tvrdila, že všechny práce v domácnosti vykonávala ona a ještě vypomáhala žalované s domácí prací, žalobce na jednání ve věci úpravy péče o nezletilé děti dne 2016 vypověděl, že„ větší díl prostředků na domácnost dává on, menší částí přispívá manželka a na výchově dětí se podílíme společně“. Žalobce také nepotvrdil výpověď svědkyně, že nákupy pro domácnost činily částku 10 000 Kč za 14 dní, ale uvedl, že se jedná o částku poloviční.

17. V protokolu ze dne 2017 ve spisu zdejšího soudu spisová značka žalobce uvádí:„ nepopírám, že pro děti pere a žehlí výlučně matka a v podstatě také vaří“.

18. Pokud se jedná o výdělky matky, doložila dohodu o provedení práce ze dne 2014, 2013, 2015 a 2016. Zaměstnavatelem ve všech těchto případech byl jméno příjmení, právnická osoba. Dále měla uzavřenou dohodu se svojí matkou v době od 2013 do 2013.

19. Vzhledem k tomu, co bylo citováno výše i vzhledem k provedeným důkazům má soud za to, že v daném případě nejsou dány důvody pro disparitu podílů účastníků.

20. V průběhu řízení vzal žalobce ohledně položek uvedených v bodu III. tohoto rozsudku žalobu zpět a soud proto řízení zastavil. Žalovaná souhlasila s prvními čtyřmi položkami, nesouhlasila však, aby byl z vypořádání SJM vyloučen motocykl značka. Ohledně tohoto motocyklu však má soud za prokázané, že byl uhrazen z výlučných prostředků žalobce. To vyplývá z dokladů o zaplacení částky 30 000 Kč, kde je uvedeno, že se jedná o zálohu na motocykl, a tato částka byla vybrána z účtu žalovaného dne 2013, což koresponduje s příjmovým pokladním dokladem z tohoto dne na 30 000 Kč, dále dne 2013 zaplatil žalobce dalších 114 000 Kč, což rovněž vyplývá z příjmového pokladního dokladu, a tuto částku, respektive částku 100 000 Kč zaslal dne 2013 ze svého účtu na účet manželky. Doklady o těchto platbách jsou založeny v přílohové obálce na č. l. 58 a skutečnost, že tato částka byla použita na zaplacení ceny motocyklu značka, žalovaná potvrzuje i ve své výpovědi ze dne 2020 (č. l. 149 p. v.). Z kupní smlouvy o prodeji motocyklu značka založené na č. l. 138 spisu pak vyplývá, že tento motocykl byl zakoupen za částku 108 000 Kč, na základě této smlouvy, která je ze dne 2013, zbytek pak činilo příslušenství. Soud proto, i pokud jde o tuto položku, řízení zastavil, když ve všech případech, ve kterých bylo řízení zastaveno, postupoval podle § 96 o. s. ř.

21. Pokud jde o vypořádání SJM, soud postupoval podle § 742 obč. zák. Podle odst. 1 tohoto ustanovení, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatňují-li se ustanovení § 741 použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležící do společného jmění.

22. V daném případě se na rozsahu společného jmění účastníci v průběhu řízení dohodli (až na motocykl značka, jak bylo vysvětleno výše). Pokud jde o nemovitosti, žalovaná souhlasila s tím, aby zůstaly ve výlučném vlastnictví žalobce. Ohledně ceny těchto nemovitostí předložil žalobce spolu se žalobou znalecký posudek, který ohodnocoval cenu nemovitostí ke dni 2017. Vzhledem k návrhu žalované, aby byl tento znalecký posudek aktualizován, soud nechal zpracovat dodatek k tomuto znaleckému posudku, nicméně i po aktualizaci ze dne 2020 zůstala cena nemovitostí nezměněna, tj. činila 2 005 000 Kč. V této souvislosti soud připomíná, že jestliže dodatek ke znaleckému posudku byl zpracován na návrh žalované, je to ona, kdo musí náklady na zpracování dodatku tohoto znaleckého posudku hradit, neboť tento dodatek byl zpracován v jejím zájmu a cena stanovená posudkem ze dne roku 2017 se oproti ceně z roku 2020 nijak nezměnila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu cenu tohoto dodatku ke znaleckému posudku.

23. Každý z účastníků argumentoval svými vnosy do rekonstrukce domu, nicméně soud má za to, že tyto vnosy se projevily již v hodnotě samotné nemovitosti, a proto k nim při vypořádání SJM zvlášť nepřihlížel.

24. Stejně tak soud nepřihlížel k tvrzenému vnosu žalované ve výši 100 000 Kč, které jí měl darovat její otec, neboť ten, když byl slyšen jako svědek v tomto řízení, to nepotvrdil – k tomu viz výpověď svědka jméno příjmení na jednání dne 2019 – č. l. 123 a násl. spisu.

25. Ohledně movitých věcí se účastníci dohodli tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a dohodli se i na ceně těchto movitých věcí.

26. Soud dále hodnotil, co bylo ze společného majetku vynaloženo na majetek každého z účastníků. Na důchodovém spoření žalobce u právnická osoba a investičním životním pojištění žalobce u právnická osoba a finančních prostředků na účtu žalobce u právnická osoba, č. ú. bankovní účet jde o majetkové hodnoty ve výši 104 233 Kč.

27. U žalované finanční prostředky na důchodovém spoření žalované u právnická osoba a na investičním životním pojištění žalované u právnická osoba a na účtu žalované vedeném u právnická osoba, č. ú. bankovní účet činí celkem 57 331 Kč.

28. Pokud se jedná o vnosy žalobce, žalobce prokázal výpisem z účtu ze dne 2007, že mu matka darovala částku 400 000 Kč.

29. Dalším vnosem žalobce z výhradního majetku do SJM je částka, kterou žalobce nabyl prodejem svých nemovitostí v k. ú. obec, když tyto nemovitosti prodal kupní smlouvou ze dne 2012 manželům jméno příjmení a jméno příjmení za kupní cenu 1 800 000 Kč, z té mu přišlo na účet 1 652 000 Kč, zbývající část byla použita na úhradu daně z převodu nemovitostí a odměny realitní kanceláře. Z této částky zaplatil žalobce na úvěrovou smlouvu obou účastníků částku 700 000 Kč převodem na účet stavebního spoření dne 2013. Platba realitní kanceláře je ve výpisu z běžného účtu žalobce ze dne 2012, kde je potvrzena částka 1 652 000 Kč, zaplacení částky 700 000 Kč na dluh obou účastníků u právnická osoba z titulu úvěrové smlouvy číslo pak nepopírá ani žalovaná. Je tedy zřejmé, že žalobce získal za dobu trvání manželství částku 2 052 000 Kč, z této částky uplatňuje jako investice do společného majetku částku 1 289 972 Kč, když v této částce je započtena úhrada meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, tj. částka 700 000 Kč. Dále za první část kupní ceny automobilu Kia Cee – 179 490 Kč a měsíční splátky úvěru na automobil ve výši 179 490 Kč. Celkový nárok žalobce za vnosy pak žalobce vyčísluje na částku minimálně 1 741 802 Kč. Soud však celou tuto částku nemá za prokázanou, když jak bylo uvedeno výše, nepočítá s náklady na rekonstrukci domu, které žalobce uplatňuje ve výši 230 992 Kč ani se splátkami na značka automobilu v celkové výši 179 490 Kč. Pokud jde o první částku, soud již vysvětlil, že náklady vložené do rekonstrukce domu jsou zohledněny ve znaleckém posudku, který hodnotu domu vyčísluje, a pokud jde o splátky ve výši 179 490 Kč, jsou to částky placené za dobu trvání manželství, když cena osobního automobilu byla těmito splátkami zcela uhrazena a není zřejmé, zda tyto splátky byly činěny z výlučných prostředků žalobce.

30. Celkové hospodaření rodiny bylo zcela neprůhledné, protože, pokud jde o účet žalobce, byly z něho prováděny různé platby různým osobám, které nedovedl řádně vysvětlit, a není tak zcela zřejmé, jaká přesně částka z prostředků, které získal do svého výlučného vlastnictví, byla použita na společné vlastnictví manželů.

31. Soud proto při stanovení vypořádacího podílu vycházel z toho, že žalobce získal majetek v celkové hodnotě 2 119 733 Kč (tj. nemovitost 2 005 000 Kč movité věci 10 500 Kč a finanční prostředky ve výši 104 233 Kč, žalovaná pak movité věci v hodnotě 128 850 Kč a finanční prostředky ve výši 57 331 Kč. Celková hodnota vypořádávaného majetku pak činí 2 305 914 Kč. Z toho však je nutno odečíst vnosy žalobce, které soud vyčíslil na 1 331 320 Kč (1 741 802 Kč, které žalobce uplatňuje – 230 992 Kč na rekonstrukce – splátky značka 179 490 Kč).

32. Po odečtení vnosů žalobce do majetku tvořícího SJM zbývá částka 974 594 Kč, polovinu této částky činí částka 487 297 Kč. Žalovaná kromě hodnoty movitých věcí 128 850 Kč získává ještě částku 57 331 Kč, což jsou prostředky na jejích účtech z důchodového spoření, investičního životního pojištění a na jejím účtu, v celkové výši 57 331 Kč. Tímto vypořádáním tedy získává žalovaná majetek v hodnotě 186 181 Kč. Rozdíl ve vypořádání tedy činí 301 116 Kč. Tuto částku soud uložil žalobci k zaplacení do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, když postupoval podle § 160 o. s. ř.

33. Pokud jde o povinnost k zaplacení nákladů státu ve výši 5 605,76 Kč, již shora bylo vysvětleno, že se jedná o náklady na dodatek znaleckého posudku, který byl zpracován na základě návrhu žalované.

34. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Dokazování bylo velmi obsáhle vedeno pro tvrzené důvody pro disparitu podílů účastníků, když důvody pro disparitu podílů soud neshledal, dále žalovaná prokazatelně již od počátku řízení souhlasila s tím, aby nemovité věci, tedy věci nejvyšší hodnoty, byly vypořádány tak, že zůstanou ve vlastnictví žalobce, a pokud jde o vypořádací podíl, žalobce navrhoval, aby žalované byla vyplacena částka 95 875 Kč. Nedá se tedy říci, že by to byl on, kdo byl v řízení zcela úspěšný, když soud přiznal žalované částku o 205 241 Kč vyšší jako vypořádací podíl. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15ti dnů od jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvou vyhotoveních; o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Povinnosti uvedené ve výrocích tohoto rozsudku je možno vymáhat výkonem rozhodnutí.