114 C 34/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno žalovaného 2. , IČO IČO sídlem adresa žalovaného 2. zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 386 438,58 Kč s příslušenstvím, částky 322 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaní 1, 2 společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 386 438,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23.5.2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 10 000 Kč a částku 322 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 14.11.2019 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 282 379,70 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 287 575,90 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2.IV. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu ve výši 4 538 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 domáhal po žalovaných 1, 2 zaplacení částky ve výši 386 438,58 Kč s příslušenstvím a částky ve výši 322 000 Kč s příslušenstvím, dohromady částky 708 438,58 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení a neuhrazenou kapitalizovanou smluvní pokutu.

2. Žalobu zdůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 22. 6. 2018 uzavřena smlouva o dílo, předmětem smlouvy byla výstavba rodinného domu na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , termín dokončení díla byl sjednán na 31. 5. 2019 a termín předání díla na 5. 6. 2019, žalovaní 1, 2 nedodrželi termín dokončení díla, proto od smlouvy odstoupil dne 13. 11. 2019. Podle žalobce dílo vykazovalo vady a nedodělky, které u žalovaných 1, 2 reklamoval, nelíbila se mu špatně provedená práce, žalovaní 1, 2 nevedli stavební deník a smlouvu podepsal jako spotřebitel. Žalovaní 1, 2 byli v prodlení s oplechováním střechy, s terénními úpravami, s vyhotovením drenáže, instalací plynového kotle, podlahami, elektroinstalací, instalací dveří, nedodělanými stropy, nezhotovenou koupelnou, dlažbou i dřevěnou terasou. Žalobce odkázal na znalecký posudek , jméno znalce, , který staveniště navštívil dne 16. 11. 2019 a znalecký posudek vyhotovil dne 28. 12. 2020, podle znalce k datu 16. 11. 2019 byly na stavbě provedeny práce v hodnotě 3 254 103,18 Kč, náklady na odstranění vad a škody vyčíslil na částku 80 541,76 Kč, za situace, kdy žalobce žalovaným 1, 2 doposud zaplatil 3 560 000 Kč, mají mu žalovaní 1, 2 vrátit 386 438,60 Kč.

3. Žalobce vyčíslil smluvní pokutu ve výši 322 000 Kč, odpovídá sjednané smluvní pokutě dle smlouvy ve výši 0,05 % za každý den prodlení, za období od 6. 6. 2019 do 13. 11. 2019, kdy byli žalovaní 1, 2 v prodlení se zhotovením díla představuje kapitalizovaná smluvní pokuta částku ve výši 322 000 Kč.

4. Žalovaní 1, 2 se k žalobě poprvé vyjádřili v odporu, oba shodně uvedli, že se žalobou nesouhlasí a nároky žalobce neuznávají.

5. Žalovaný 1 se dále k žalobě vyjádřil podáním ze dne 17. 2. 2022 a uvedl, že dílo na základě smlouvy prováděl pouze on jako zhotovitel, nejednalo se o stavbu na klíč, část prací i materiálu si zajišťoval sám žalobce, dílo nemohl provádět řádně a včas pro nedostatek součinnosti na straně žalobce, proto se ani nemohl ocitnout v prodlení se zhotovením díla, jak vyplývá ze smlouvy. Nedostatek součinnosti spočíval v tom, že žalobce nezajistil včas boxy na žaluzie, které dodal až v říjnu 2019, proto žalovaný nemohl dodělat fasádu, přípojku na plynový řád zajistil žalobce v říjnu 2019, proto se v domě netopilo a netekla teplá voda, plynový uzávěr instaloval v červenci 2019, nevybral si včas podlahu, měnil způsob zhotovení díla. Žalovaný 1 dále namítal nevhodné klimatické podmínky pro výstavbu rodinného domu. Žalovaný 1 nepopřel ve smlouvě sjednaný termín provedení díla do 31. 5. 2019 a jeho předání do 5. 6. 2019, avšak bránil se tím, že dle odstavce III. čl. 3.3 smlouvy o dílo k nedodržení termínů dokončení a předání díla došlo pro nedostatek součinnosti na straně žalobce jako objednatele, resp. pro tento nedostatek součinnosti došlo k prodloužení sjednaného termínu dokončení díla. Žalovaný 1 nesouhlasil s tím, že stavba vykazovala nedodělky představující oplechování střechy, nedostatek terénních úprav, drenáže, plynového kotlu, podlahy, elektroinstalace, že chyběly dveře, strop, že nebyla dodělaná koupelna, chyběly dlažby, dřevěné terasy nebo zahradní domek, ohledně těchto nedostatků žalobce nemluví pravdu, žalobce nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit, možnost odstoupení nebyla ve smlouvě ujednána, pokud žalobce odstoupil ze zákona, mohl tak učinit pouze pro podstatné porušení smlouvy, podle žalovaného 1 k žádnému podstatnému porušení smlouvy nedošlo, žalovaní 1, 2 se nikdy neocitli v prodlení a nemohl vzniknout ani nárok na kapitalizovanou smluvní pokutu. Žalovaní vedli stavební deník, který zůstal u žalobce, žalobce jim ho odmítl vydat poté, co jim znepřístupnil stavbu a znemožnil dílo dokončit. Pokud jde o vady díla, žalobce nikdy žádné vady u žalovaných nenamítal. Žalovaný 1 navrhl zamítnutí žaloby.

6. Žalovaný 2 se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 12. 9. 2022 a uvedl, že on nikdy od žalobce neobdržel žádné plnění, na stavbě se nepodílel, odkázal na vyjádření žalovaného 1 a namítl nedostatek pasivní legitimace na své straně, navrhl zamítnutí žaloby.

7. Žalobce byl u prvního jednání ze strany soudu poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení, označil a předložil důkazy, byl poučen na případné následky nedostatku splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, současně byl vyzván, jaká tvrzení má doplnit a upřesnit, tedy jak byla ujednána cena díla, zda a kdy bylo dílo dokončeno a předáno, kdy se žalovaní 1, 2 ocitli v prodlení a z jakého důvodu, jakou fázi rozestavěnosti dílo v době prodlení vykazovalo, z jakého důvodu od smlouvy odstoupil, s jakými důsledky, kdy došlo ke vrácení vzájemného plnění, v čem shledává podstatné porušení smlouvy, kdy žalobce žalovaným 1, 2 oznámil odstoupení od smlouvy a jak dospěl k vyčíslení žalované částky.

8. Žalovaný 1 u prvního jednání ve věci dne 14. 9. 2022 vznesl kompenzační námitku ve výši 80 000 Kč s tím, že se jedná o nedoplatek fakturované ceny díla fakturou č. 20190017 ze dne 23. 9. 2019 se splatností dne 30. 9. 2019, touto fakturou žalovaný 1 vyúčtoval žalobci cena díla ve výši 160 000 Kč za provedení obkladu, dlažeb a sádrokartonu, žalobce fakturu uhradil částečně, proto zbývá k úhradě 80 000 Kč.

9. Na základě zákonného poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce podáním ze dne 25. 4. 2023 doplnil skutková tvrzení a zopakoval, že žalobce žalovaným 1, 2 zaplatil 3 830 675 Kč, z toho 3 560 000 Kč za práce a materiál dle rozpočtu a částku 270 675 Kč za vícepráce, přehled neprovedených prací k datu odstoupení od smlouvy vyplývá ze znaleckého posudku, navíc dílo bylo provedeno vadně, znalecký posudek byl vypracován k datu 28. 12. 2020 a znalec staveniště navštívil osobně v listopadu 2019. Konkrétně k datu 16. 11. 2019 nebylo dle žalobce provedeno obsypání potrubí ručně sypaninou bez prohození sítem, zřízení vrstvy z geotextilie, dodávka a provedení konstrukce skladby zpevněných ploch, dodávka a provedení konstrukce skladby - podklad ze štěrkodrtě, tenkovrstvá silikonová hydrofilní zrnitá omítka, cementový postřik vnějších stěn, vápenocementová omítka hrubá jednovrstvá, příplatek k vápenocementové omítce, tenkovrstvá silikonová hydrofilní zrnitá omítka, tenkovrstvá dekorativní mozaiková středně zrněná omítka, okapový chodník , geotextilie pro ochranu, oplechování konstrukcí a ostatní klempířské prvky, přesun hmot, ocelové a zámečnické prvky, přesun hmot, neviditelný plastový obrubník, přípojka splaškové kanalizace, žlaby a svody, drenáž.

10. U dalšího jednání ve věci ze dne 16. 5. 2023 se žalobci opětovně ze strany soudu dostalo zákonného poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení, označil a předložil důkazy, zejména soudu sdělil, z čeho dovozuje aktivní a pasivní legitimaci účastníků, z jakého důvodu od smlouvy odstoupil, zda ze zákonných či smluvních důvodů, co představuje žalovaná částka, zda se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, náhrady škody nebo odpovědnosti za vady, případně kdo žalobci škodu způsobil, jakou škodu mu způsobil, jakým protiprávním jednáním, zda je naplněn kauzální nexus mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, nechť specifikuje, kolik ze žalované částky 386 438,58 Kč představuje bezdůvodné obohacení a kolik případná škoda.

11. Žalobce u jednání ze dne 16. 5. 2023 k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení a uvedl, že pasivní legitimace žalovaných 1, 2 vyplývá ze smlouvy o dílo, žalobce smlouvu uzavřel s oběma žalovanými jako zhotoviteli díla, s oběma žalovanými jednal, bylo mu jedno, jak se mezi sebou oba žalovaní dohodli a jak si mezi sebou vypořádali cenu díla, od smlouvy odstoupil dne 13. 11. 2019, a to podle odst. IX čl. 9.1.3) pro pomalý postup prací zhotovitele, který nezaručoval dokončení díla v dohodnutém termín, případně dle odst. IX čl. 9.1.4) smlouvy z důvodu zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele. Žalobce měl být ze strany žalovaných 1, 2 ubezpečen na dodržení termínu dokončení díla v květnu 2019, k tomu nedošlo, během léta 2019 se neustále vedla jednání mezi účastníky, žalovaní nepostupovali tak, jak si žalobce představoval, odkládali dokončení díla, žalobci sdělili, že přijdou a na stavbu nepřišli. Stavba se protahovala, na podzim se zhoršovalo počasí, v říjnu a v listopadu nebyla dodělaná střecha, fasáda, došla mu trpělivost, a proto od smlouvy odstoupil, a to i ze zákonných důvodů, jednalo se o podstatné porušení smlouvy, kdy žalovaní 1, 2 nebyli schopni žalobci zaručit dokončení díla a práce odkládali. Žalovaná částka 386 438,58 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaných 1, 2, tj. jedná se o částku, kterou žalobce žalovaným 1, 2 zaplatil a co žalovaní neprovedli, byť podle smlouvy provést měli. Žalobce od smlouvy odstoupil dne 13. 11. 2019, dne 16. 11. 2019 staveniště navštívil znalec, který posoudil, které položky z položkového rozpočtu nebyly provedeny, tyto neprovedené práce jsou ve znaleckém posudku označeny fialově, jedná se o nárok z bezdůvodného obohacení, který zahrnuje rovněž hodnotu špatně provedené práce. Žalobce nevymezil, kolik ze žalované částky představuje to, co vůbec nebylo provedeno a co bylo provedeno špatně. Žalobce nárok u soudu uplatnil nikoli z odpovědnosti za vady nebo náhrady škody, ale z bezdůvodného obohacení, nebyl schopen v této fázi sdělit, jak dospěl k žalované částce a následně upřesnil, že se jedná i o nárok z titulu náhrady škody. Podle žalobce byla cena díla mezi účastníky ujednána ve výši 4 000 000 Kč, jednalo se o cenu bez DPH, neboť zhotovitelé nebyli plátci DPH, na tuto cenu žalobce uhradil 3 560 000 Kč.

12. Žalovaný 1 u jednání ze dne 16. 5. 2023 upřesnil své námitky a dodal, že shledává ve věci nedostatek pasivní legitimaci na straně žalovaného 2, který se stavby neúčastnil, pokud jde o důvody odstoupení od smlouvy, k naplnění smluvního důvodu odstoupení pro pomalý postup zhotovitele nedošlo, neboť by musel předcházet prodlení, tedy nastat před termínem dokončení a předání díla (5. 6. 2019), což žalobce ani netvrdil, ani neprokazoval. Podle žalovaného 1 nebyly naplněny žádné zákonné ani smluvní důvody pro odstoupení, proto z těchto důvodů smlouva zrušena nebyla. Žalovaný 1 připustil, že pro následnou nemožnost plnění, kdy dílo dokončil třetí subjekt odlišný od zhotovitelů, došlo ke zrušení smlouvy mezi účastníky, žalovaný 1 nesouhlasil s tím, že by se dne 6. 6. 2019 ocitl v prodlení, a to mimo jiné proto, že mezi účastníky byly ujednány vícepráce.

13. U jednání ze dne 16. 5. 2023 se rovněž žalovaným 1, 2 dostal zákonného poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a byli ze strany soudu vyzváni, aby doplnili námitky, označili a předložili důkazy za účelem splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, tedy sdělili, zda dílo zhotovili řádně a včas, zda byly v prodlení se zhotovením díla, z jakého důvodu bylo vyloučeno prodlení, v čem spočíval nedostatkem součinnosti ze strany žalobce, z jakého důvodu se nejednalo o stavbu na klíč, jak špatné byly klimatické podmínky a důvody započtení.

14. Žalovaní 1, 2 po poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. doplnili skutková tvrzení, uvedli, že řadu prací provedli a řadu materiálu dodali, byť žalobce tvrdí opak, provedli obsypání potrubí, navezení kameniva, zřízení vrstvy z geotextilie, zřízení geotextilie netkané, přesun hmot ocelové a zámečnické prvky, přesun hmot po konstrukci klempířské, přípojku splaškové kanalizace nebo montáž lešení. Na druhé straně některé práce neprovedli, protože jim žalobce zamezil v přístupu na staveniště, nechal si stavbu dodělat třetím subjektem, žalovaní 1, 2 nemohli dokončit dílo, případně žalobce v průběhu zhotovení díla měnil požadavky dle položkového rozpočtu, konečně řada věcí nebyla provedena pro nedostatek součinnosti. Žalovaní 1, 2 vyloučili, že by je žalobce urgoval k dokončení díla, rovněž žalobce u žalovaných 1, 2 žádné vady a nedostatky nereklamoval, žalobce nikdy neuplatnil práva z vadného plnění. Oba žalovaní souhlasili s tím, že cena díla byla ujednána ve výši 4 000 000 Kč bez DPH s tím, že žalobce z ceny díla uhradil 3 830 675 Kč.

15. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to smlouvy o dílo ze dne 22. 6. 2018, dodejky o doručení odstoupením od smlouvy, předžalobní výzvy, podací stvrzenky, faktury, emailové komunikace, seznamem víceprací, zprávou a revizi technickým, protokolem, zprávou o výchozí revizi, výpisem z účtu, fotodokumentací, výzvou o přidělení čísla popisného, přidělení čísla popisného, e-mailovou komunikací ze dne 14. 6. 2019 a 17. 6. 2019, e-mailem se dne 23. 9. 2019, fakturou č. 20190017, žádostí o vytyčení plynárenského zařízení, smlouvou od dílu na zhotovení plynovodní přípojky, e-mailem se dne 27. 5. 2019, fakturou č. 20190008, whats appovou komunikací, e-mailem, fakturou č. 2020065, příjmovým pokladním dokladem, výzvou před konáním před podáním žaloby a e-mailem ze dne 17. 6. 2019. Soud dále prováděl dokazování účastnickou výpovědí žalobce teda , Jméno žalobce, , účastnickou výpovědí žalovaného 1. , Jméno žalované, a výslechem znalce , jméno znalce, .

16. Žalobce ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že v červnu 2018 uzavřel smlouvu o dílo se žalovanými 1, 2 na výstavbu rodinného domu v , adresa, , vystupoval jako objednatel, žalovaní 1, 2 jako zhotovitelé díla. Předmětem smlouvy byla výstavba rodinného domu včetně dalších prací, které jsou specifikovány v odst. II. čl. 2.1 a položkovém rozpočtu, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo. Cena byla ujednána ve výši 4 000 000 Kč bez DPH. Se stavbou žalovaní 1, 2 započali dne 25. 6. 2018, od počátku mělo dílo zpoždění, například při vykopání základových pásů a vylití betonu žalovaní dodatečně zjistili, že to udělali špatně, proto vykopali nové základové pásy a znovu to zalili betonem, tím se stavba protahovala. Žalovaní neprováděli dílo řádně, práce vázly, dílo mělo být dokončeno a předáno nejpozději 5. 6. 2019. Dílo se prodlužovalo, blížil se podzim 2019, zima, chyběly omítky, fasády, nemohl je dostat na stavbu, na díle pracovali málo, nevěnovali se řádně zhotovení díla. Měl obavy, že to do zimy nestihnou, proto v listopadu 2019 od smlouvy odstoupil. U žalovaných 1, 2 si objednal zhotovení díla na klíč, cena ujednaná ve smlouvě byla z jeho strany řádně uhrazena, zaplatil všechny faktury, celkem tedy uhradil 3 660 000 Kč, neuhradil 340 000 Kč, neboť část díla žalovaní 1, 2 neprovedli, ale zaplatil vše, co žalovaní provedli. Popsal, co bylo a nebylo provedeno na díle, byť byla provedena střešní konstrukce, včetně izolace a střešní fólie, chybělo oplechování, hromosvod, okapy, chyběla elektroinstalace v zahradním domku, byla provedena i omítka u zahradního domku, sádrokarton částečně, u montáže obkladů a dlažeb byla domluvena nově stěrka, montáž kotle i malování bylo provedeno, chyběly dveře a montáž dveří, podlahy chyběly v zahradním domku, zateplení fasády bylo provedeno částečně, terénní úpravy chyběly zcela a zhotovení terasy, její obložení dlažbou chybělo zcela. Primárně podle žalobce žalovaná částka 386 438,58 Kč představuje peníze za fasádu, kterou žalovaní 1, 2 neprovedli, případně provedli špatně, protože za kompletní zhotovení fasády uhradil 360 000 Kč. Zbývající část žalované částky představuje cenu za dveře, které nebyly dodány a namontovány, u dalšího jednání žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že v podstatě za dílo uhradil 3 830 675 Kč. V této částce jsou zahrnuty vícepráce ve výši 73 060 Kč. I přesto, že se o žádné vícepráce nejedná a žalovaný 1 ho uhrazením faktury vydíral. Faktury, které žalovaný vystavil, nemají žádnou vypovídací hodnotu, jsou obecné, není z nich zřejmé, za jaké práce byly vystaveny, proto z nich nelze ničeho dovodit a je třeba vycházet ze znaleckého posudku, z tohoto posudku je zřejmé, které práce byly provedeny a zaplaceny, které nebyly provedeny a byly zaplaceny, žalobce uvedl, že byť tyto práce byly nasmlouvány, provedeny nebyly a byly z jeho strany zaplaceny, on tyto neprovedené zaplacené práce vyčíslil na 353 827 Kč podle položkového rozpočtu, dále navýšeno na 450 237,41 Kč za fasádu. Žalovaný 1 na stavbu nechodil, byť byl z jeho strany opakovaně vyzýván. Se žalovaným 1 byla velmi špatná spolupráce, nikdy ho včas neupozornil na to, co je třeba objednat, zařídit, byť se jednalo o stavbu na klíč, žalobce si vybíral design podlahy vany, žalovaní nic neobjednávali, ale vždy ho upozornili na poslední chvíli, co má zajistit. Připustil, že boxy na žaluzie objednával on, objednal plechové boxy, podle žalovaného byly nevyhovující, odmítl na ně dát fasádu, ujistil ho, že boxy zajistí, k tomu došlo v srpnu nebo v září 2019. Nic nezajistil, popřel, že by se na tom dohodli, proto v říjnu 2019 objednal nové boxy, které byly dodány v průběhu podzimu 2019. Byl na žalované 1, 2 naštvaný, chtěl se stěhovat, neměl kde bydlet, končil mu nájem. Od léta 2019, případně od května 2019 je opakovaně vyzýval k dokončení díla, upozorňoval na nutnost dokončení díla. Došla mu trpělivost, obrátil se na právníka a od smlouvy odstoupil. Dodal, že si nepamatuje, kdy žalované požádal o vícepráce, až na konci roku 2019 vyřizoval připojení plynu. Podle znalce dílo vykazovalo vady, připustil, že žalované 1, 2 neupozornil na špatně provedené práce neobrátil, nechtěl si stavbu opravit od žalovaných 1, 2, kteří celé dílo pokazili, proto po nich požaduje vrácení minimálně částky 360 000 Kč, která představuje uhrazenou zálohu za fasádu a terénní úpravy. Vyloučil, že by se se žalovanými domluvil na prodloužení termínu dokončení a předání díla.

17. Žalovaný 1 , jméno FO, ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že cenová kalkulace byla provedena dle položkového rozpočtu, který navrhl žalobce, cena díla dle rozpočtu činila 4 000 000 Kč, dílo bylo zahájeno v červnu 2018, mělo být dokončeno do 31. 5. 2019 a termín předání díla byl ujednán v červnu 2019. Hrubá stavba byla zhotovena na podzim v roce 2018, do prosince 2018 byl dům pod střechou, v zimě se dělaly izolace, v lednu 2019 rozvody, elektroinstalace, vnitřní omítky, podlahy, sádrokarton, během února až červen 2019 se prováděla elektroinstalace, přičemž řadu věcí jako zásuvky nebo dlažbu nebylo možné dodělat před hotovými omítkami. Žalovaný popsal, jak žalobce trval na posunutí příčky, měnil způsob provedení díla odlišně od položkového rozpočtu, účastníci se dohodli na vícepracích, které byly provedeny mezi únorem a červnem 2019, což ovlivnilo termín dokončení díla, např. požadoval provedení stěrky, na to se musel žalovaný 1 nejprve proškolit v létě 2019 se souhlasem žalobce, naučil se to, v červenci 2019 stěrky prováděl, boxy, které si na žaluzie zajistil žalobce byly nevhodné, plechové, bránily dokončení díla, tyto nevhodné plechové boxy byly dodány v létě 2019, pro nevhodnost byly odstraněny, čekalo se na dodání dalších boxů, které byly dodány až na podzim 2019, proto mohli žalovaní dokončit fasádu až na podzim, na druhé straně větší část fasády na domě byla, zbytek se dokončoval po montáži boxů na žaluzie. Práce v exteriéru se prováděly v říjnu 2019, žalovaní se neocitli v prodlení a žalobce neměl žádné důvody pro odstoupení. Další nedostatky v součinnosti na straně žalobce spočívaly v přípojkách, kdy žalobce nezajistil přípojku plynu, ani hlavní uzávěr plynu, nebylo možno topit, pozdě instaloval plynový kotel. Za všechno, co žalobce žalovaným 1, 2 zaplatil, obdržel protiplnění, tedy provedení díla, proto mu nic nedluží, naopak žalobce jim dluží 80 000 Kč za poslední fasádu. Vícepráce si žalobce objednal, nebyly provedeny bez jeho souhlasu a byly z jeho strany zaplaceny. Žaloba není důvodná, ani co do uhrazené částice díla, ani co do smluvní pokuty.

18. Znalec , jméno znalce, ve své výpovědi před soudem uvedl, že je znalcem v oboru obytné výstavby a oceňování nemovitostí. Od žalobce dostal objednávku na ocenění rozestavěné stavby, na stavbu přišel dne 16. 11. 2019, při prohlídce stavby byl žalobce a rovněž zástupce zhotovitele pan , jméno FO, , znalec vycházel z projektové dokumentace, prováděcí dokumentace, fotodokumentace, sdělení objednatele, sdělení p. , jméno FO, i osobní prohlídky stavby, neměl k dispozici stavební deník, ten se dle žalobce nevedl. Znalec vypracoval znalecký posudek v prosinci 2020 s odstupem času, neboť zakázku na vypracování posudku v písemné podobě obdržel později, jeho stanovisko bylo pro žalobce podstatné za účelem mimosoudního vyřešení sporu, k čemuž nedošlo, proto znalecký posudek vypracoval písemně v prosinci 2020 písemně, posoudil kvalitu práce, rozsah provedených a neprovedených prací, rozsah vad a nedodělků.

19. Smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena dne 22. 6. 2018, objednatel (žalobce) u žalovaných 1, 2 (zhotovitel) dle smlouvy objednal výstavbu rodinného domu na parc. č. , hodnota, v katastrálním území horní , adresa, , včetně zahradního skladu, kryté terasy a krytého ochozu kolem domu, krytého stání, zpevněných ploch, vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, plynovodní přípojky včetně venkovního domovního rozvodu plynu, vnějšího domovního rozvodu elektra, dešťové kanalizace se vsakovací jímkou a sjezdu, rozsah díla je specifikován v projektové dokumentaci a v položkovém rozpočtu, který je přílohou č. 2 smlouvy, práce měly být dle smlouvy zahájeny nejpozději k datu 25. 6. 2018, termín ukončení prací byl sjednaná do 31. 5. 2019 a podle smlouvy mělo být dílo předáno objednateli nejpozději do 5. 6. 2019, přičemž termíny provedení díla se prodlužují o dobu, po kterou objednatel neposkytl zhotoviteli součinnost, pokud zhotovitel nemohl provádět práce na díle z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, které by narušovaly technologické procesy prací. Cena díla byla dle odst. IV. čl. 4.1 ujednána ve výši 4 000 000 Kč, cena byla dána harmonogramem prací podle přílohy č. 4 smlouvy. Podle odst. VIII. čl. 8.2 pokud zhotovitel nesplní termín předání díla podle smlouvy, má objednatel právo vyúčtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení, podle odst. IX. čl. 9.1.3 má objednatel právo odstoupit od smlouvy v případě, že zhotovitel podstatným způsobem poruší své povinnosti vyplývající ze smlouvy, a to zejména pro pomalý postup zhotovitele, který nezaručuje dokončení díla v dohodnutém termínu, případně dle čl. 9.1.4. pro zastavení prací zhotovitele. Nedílnou součástí smlouvy byl harmonogram prací (příloha č. 4 smlouvy o dílo) a položkový rozpočet (příloha č. 2 smlouvy o dílo).

20. Podle položkového rozpočtu (příloha č. 2 smlouvy o dílo) představuje cena díla bez DPH 3 478 261,15 Kč, cena s DPH představuje částku 4 000 000,32 Kč a podle soupisu prací, který je nedílnou součástí položkového rozpočtu, představují náklady soupisu celkem 3 478 261,15 Kč bez DPH, DPH činí 521 739,17 Kč, cena s DPH představuje 4 000 000,32 Kč.

21. Odstoupením od smlouvy ze dne 13. 11. 2019 žalobce jako objednatel odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 22. 6. 2018, odstoupení doručil žalovanému 1 dne 14. 11. 2019 a žalovanému 2 dne 18. 11. 2019. Odstoupení od smlouvy žalobce zdůvodnil tím, že dílo nebylo v termínu dokončeno, byl opakovaně prodloužen termín dokončení díla, žalovaní 1, 2 objednateli sdělili, že na díle budou pokračovat až 18. 11. 2019, podle objednatele žalovaní porušili smlouvu podstatným způsobem, proto odstoupením od počátku ruší smlouvu o dílo, současně tímto odstoupením uplatnil zadržovací právo na všechny věci, které byly v prostorách jeho nemovitosti k zajištění své pohledávky z titulu nevyúčtovaných záloh a smluvní pokuty ve výši 322 000 Kč.

22. Předžalobní výzva ze dne 19. 5. 2021 (doručená žalovaným 1, 2) je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci, žalovaní 1, 2 byli ze strany žalobce vyzváni k zaplacení částky ve výši 757 047,35 Kč.

23. Fakturou č. 2020065 vystavenou dne 30. 12. 2020 znalec žalobci fakturoval za vypracování znaleckého posudku částku ve výši 10 000 Kč, splatnost faktury byla dne 7. 1. 2020.

24. Podle pokladního dokladu č. 2020065 ze dne 7. 1. 2021 žalobce znalci uhradil za vypracování znaleckého posudku 10 000 Kč.

25. E-mailovou zprávou ze dne 19. 6. 2019 žalobce sdělil firmě , právnická osoba, , že mohou montovat boxy na žaluzie nejdříve 3. 7. 2019.

26. Podle e-mailu ze dne 1. 8. 2019 žalobce firmě , právnická osoba, sdělil nevhodnost namontovaných plechových boxů na žaluzie.

27. Podle seznamu víceprací rodinného domu , adresa, ze dne 26. 9. 2019 žalovaní pro žalobce provedli víceprace v hodnotě 73 060 Kč.

28. Podle zprávy o revizi spalinové cesty, technického protokolu a revize spalinové cesty, zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení byly revize provedeny v září 2019, konkrétně revize spalinové cesty proběhla 23. 9. 2019 a revize elektrických zařízení 26. 9. 2019.

29. Podle výpisu z účtu žalobce vedeného u ČSOB, a.s. žalobce žalovanému hradil částky dle vystavených faktur za provedené práce na díle stavby, tj. částku ve výši 3 560 000 za provedení díla dle položkového rozpočtu a částku ve výši 270 675 Kč za vícepráce.

30. Na fotodokumentaci je zachycena výstavba rodinného domu v , adresa, objednatele-žalobce.

31. Podle výzvy o přidělení čísla popisného bylo v roce 2020 přiděleno rodinnému domu žalobce č. p. , Anonymizováno, .

32. Podle e-mailu ze dne 14. 6. 2019 žalobce žalovanému 1 sdělil, že aktuálně hledá vanu, poslal mu odkaz na případný výběr.

33. Podle e-mailu ze dne 23. 9. 2019 žalovaný 1 žalobci zaslal fakturu za provedení podlah, sádrokartonu a malování vystavenou dne 23. 9. 2019 na částku 160 000 Kč, č. faktury 20190017 se splatností dne 30. 9. 2019.

34. Podle e-mailu ze dne 17. 6. 2019 žalobce vybíral interiérové dveře v průběhu června 2019.

35. Podle žádosti o vytyčení plynárenského zařízení požádal žalobce plynárenskou společnost o vytyčení plynárenského zařízení až v červnu 2019, smlouva o dílo na zhotovení plynovodní přípojky byla uzavřena na provedení díla v termínu od 10. 6. 2019 do 30. 8. 2019.

36. Podle e-mailu ze dne 27. 5. 2019 žalovaný 1 žalobci zaslal fakturu za provedení kanalizační přípojky ve výši 250 000 Kč, faktura č. 20190008 byla vystavena dne 27. 5. 2019 se splatností dne 30. 5. 2019.

37. Z whatsappové komunikace mezi účastníky vyplývá obsah a způsob vzájemné komunikace objednatele a zhotovitelů, resp. zhotovitele 1.

38. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci.Mezi účastníky byla dne 22. 6. 2018 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení, tj. výstavba rodinného domu žalobce na pozemku parcelové č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to zhotoviteli-žalovanými 1, 2. Práce na stavbě byly zahájeny v termínu smlouvě odpovídající, nejpozději 25. 6. 2018, dílo nebylo dokončeno v ujednaném termínu do 31. 5. 2019 ani nebylo předáno objednateli do 5. 6. 2019, jak bylo smlouvou stanoveno. Cena díla byla ujednána ve výši 4 000 000,32 Kč s DPH. Předmětem díla dle odst. II čl. 2.1 smlouvy byla výstavba rodinného domu včetně zahradního skladu, kryté terasy a krytého ochozu kolem domu (přesahu střechy), krytého stání, zpevněných ploch, vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, plynovodní přípojky, včetně venkovního domovního rozvodu plynu, vnějšího domovního rozvodu elektra, dešťové kanalizace se vsakovací jímkou a sjezdu. Rozsah díla vyplýval podle odst. II. čl. 2.3 smlouvy z projektové dokumentace pro provedení stavby, která byla přílohou č. 1 smlouvy a položkového rozpočtu, který byl přílohou č. 2 smlouvy o dílo. Smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele byla ujednána v odst. VIII. čl. 8.1 smlouvy o dílo tak, že objednatel měl právo vyúčtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení, právo na odstoupení bylo ujednáno v odst. IX. čl. 9.1 smlouvy tak, že objednatel měl právo odstoupit od smlouvy v případě, že zhotovitel podstatným způsobem porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, podstatné porušení smluvních povinností představovalo dle smlouvy hrubé nebo opakované nekvalitní plnění zhotovitele, nedodržení termínu zahájení díla o 30 dnů a více, pomalý postup prací zhotovitele, který nezaručoval dokončení díla v dohodnutém termínu, zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele, nedohodnuté zvýšení ceny nebo nedodržení projektovaných vlastností díla neodstranitelným způsobem. Zhotovitelé (žalovaní 1, 2) prováděli dílo zpočátku podle harmonogramu prací, stavbu založili dne 25. 6. 2018, zhotovili základovou desku, přípojky, na podzim 2018 provedli hrubou stavbu včetně betonáže věnců, střešní konstrukce včetně izolace a střešní fólie, montáž oken a vstupních dveří, do prosince 2018 byl dům pod střechou, v období od 10. do 15. 11. 2018 byla technologická přestávka pro vysychání podlah, v lednu 2019 prováděli izolace, elektroinstalace, omítky, podlahy, sádrokarton, od února do června dodělávali elektroinstalace, dohodnuté vícepráce, což vedlo k prodloužení termínu dokončení díla, za takto sjednané vícepráce žalobce žalovaným 1, 2 zaplatil minimálně 270 675 Kč. Žalovaní 1, 2 zhotovili dílo nikoli jako stavbu na klíč, část věcí zajišťoval žalobce, např. vybíral dlažby, obklady, vybavení, zajišťoval jako stavitel – objednatel připojení na energetické sítě, v létě 2019 zajistil plechové boxy na žaluzie, které byly nevhodné, proto žalovaní 1, 2 nemohli dokončit fasádu, která byla v létě 2019 rozdělaná a nedokončená z důvodu nevhodných boxů, správné boxy byly žalobcem zajištěny až na podzim (říjen 2019), k dokončení fasády ze strany žalovaných nedošlo, protože žalobce jim zamezil ve vstupu na staveniště. Připojení na energetické sítě (elektřina, plyn, osazení HUZ) žalobce zajistil na podzim 2019, proto se v domě netopilo a nebyl instalován plynový kotel. V létě 2019 žalobce změnil způsob provedení obkladů, požadoval stěrku, na kterou se zhotovitel musel proškolit, což učinil v průběhu léta 2019 se souhlasem žalobce. Dne 13. 11. 2019 žalobce jako objednatel od smlouvy o dílo odstoupil pro porušení povinností zhotovitelů podstatným způsobem, odstoupení doručil žalovanému 1 dne 14. 11. 2019 dne a žalovanému 2 dne 18. 11. 2019. K datu odstoupení, tj. 13. 11. 2019 bylo dílo v převážném rozsahu zhotoveno, žalobce zaplatil žalovaným 1, 2 k tomuto datu z celkové ceny díla sjednané ve smlouvě ve výši 4 000 000,32 Kč (položkový rozpočet) celkem 3 560 000 Kč. Žalobce spolu s odstoupením vyúčtoval žalovaným 1, 2 smluvní pokutu ve výši 322 000 Kč z důvodu prodlení za období od 6. 6. 2019 do 13. 11. 2019 ve výši 0,05 % za každý den prodlení z ujednané ceny díla, předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2021 žalobce žalované 1, 2 vyzval k zaplacení celkové částky 757 047,35 Kč do 5. 6. 2021.

39. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 22. 6. 2018. Ani jeden z účastníků v průběhu řízení nezpochybňoval uzavření smlouvy, její obsah nebo náležitosti. Ze smlouvy jednoznačně vyplývá, že žalobce smlouvu uzavřel jako objednatel a žalovaní 1,2 jako zhotovitelé, předmětem smlouvy byla výstavba rodinného domu pro žalobce na pozemku p.č. , hodnota, v , adresa, za 4 000 000 Kč, rozsah díla vyplýval z projektové dokumentace a položkového rozpočtu, které byly nedílnou součástí smlouvy o dílo stejně jako harmonogramu prací. Pokud jde o cenu díla ve výši 4 000 000,32 s DPH Kč, i přesto, že účastníci před soudem tvrdili a shodli se na tom, že cena byla ujednána ve výši 4 000 000 Kč bez DPH, protože zhotovitelé nebyli plátci DPH, vzhledem k položkovému rozpočtu (příloha č. 2 smlouvy) a krycímu listu soupisu soud dovodil cenu díla ve výši 4 000 000,32 Kč s DPH. V položkovém rozpočtu, který byl nedílnou součástí smlouvy bez ohledu na to, zda je zhotovitel plátce DPH či nikoli, je cena rozdělena na cenu bez DPH ve výši 3 478 261,15 Kč a cenu s DPH ve výši 4 000 000,32 Kč, DPH dle smlouvy představovalo ve snížené sazbě 15% částku 521 739,17 Kč. Proto soud neměl pochybnosti o tom, že cena díla skutečně představovala 4 000 000,32 Kč a jednalo se o cenu s DPH. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že termín dokončení díla vyplývající ze smlouvy byl ujednán na 31. 5. 2019 a termín předání díla do 5. 6. 2019. Všichni účastníci se shodli na tom, že termín dokončení, ani předání díla nebyl ze strany žalovaných 1,2 jako zhotovitelů dodržen. Žalovaní 1, 2 nezpochybňovali, že žalobce od smlouvy o dílo odstoupil písemně dne 13.11.2019 a že jim odstoupení řádně doručil. Z písemného obsahu tohoto jednostranného právního jednání žalobce ze dne 13. 11. 2019 vyplývají důvody odstoupení, tj. podstatné porušení smluvních povinností na straně zhotovitelů (žalovaných 1, 2) bez jakéhokoli dalšího upřesnění takových důvodů vyplývajících ze smlouvy, žalobce se ohledně důvodů odstoupení omezil pouze na odkaz příslušného ustanovení smlouvy, tj. odst. 9.1 smlouvy, až v průběhu řízení upřesnil, že odstoupil od smlouvy z důvodů vyplývajících z odst. IX čl. 9.1.3 a 9.1.4., tedy pro pomalý postup zhotovitele nezaručující dokončení díla v dohodnutém termínu nebo zastavení prací z rozhodnutí zhotovitele. Z odstoupení rovněž dle soudu přesně vyplývá, jak žalobce dospěl k vyčíslení kapitalizované smluvní pokuty ve výši 322 000 Kč.

40. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že až do odstoupení žalobce žalovaným 1, 2 uhradil za provedení díla celkem 3 560 000 Kč (práce a materiál dle položkového rozpočtu) a 270 675 Kč za ujednané vícepráce.

41. Základní sporná otázka mezi účastníky spočívala v tom, zda se žalovaní 1, 2 ocitli dne 6. 6. 2019 v prodlení, tj. zda pro toto prodlení byl žalobce oprávněn od smlouvy o dílo v celém rozsahu odstoupit, zda v důsledku odstoupení došlo ke zrušení smlouvy od počátku a žalobce má tudíž právo na vrácení bezdůvodného obohacení z důvodu zrušení smlouvy, tedy pro následné odpadnutí právního důvodu vzájemných plnění. V neposlední řadě, zda pro toto prodlení při zhotovení díla byl žalobce oprávněn vyúčtovat žalovaným 1, 2 smluvní pokutu za každý den prodlení ve výši 322 000 Kč a zda jsou tedy jeho nároky, jichž se u soudu domáhal důvodné.

42. Žalobce trval po celé řízení na tom, že žaloba je důvodná, žalovaní nedodrželi termín dokončení díla, nepředali mu ho včas, proto byli v prodlení, podstatným způsobem porušili své smluvní povinnosti, a proto byl oprávněn od smlouvy v celém rozsahu dne 13. 11. 2019 odstoupit. Na základě odstoupení byla smlouva zrušena a žalovaní mu mají vrátit to, co jim zaplatil a co žalovaní 1, 2 pro žalobce neprovedli, tedy částku ve výši 386 438,58 Kč. Z důvodu prodlení má rovněž právo na vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 322 000 Kč, tato odpovídá ujednání ve smlouvě, kde se účastníci dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení.

43. Žalovaní 1, 2 naopak po celé řízení trvali na tom, že jejich prodlení nenastalo, z důvodu sjednaných víceprací nebo nedostatku součinnosti na straně žalobce bylo podle žalovaných jakékoli prodlení na straně zhotovitelů vyloučeno, proto žalobce nebyl oprávněn z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit. I za situace, kdy by prodlení zhotovitelů bylo možno dovodit, nejednalo se dle žalovaných 1, 2 o zákonný důvod odstoupení, neboť dle smlouvy prodlení zhotovitelů objednatele k odstoupení podle odst. IX čl. 9.1 neopravňovalo, důvody odstoupení byly vymezeny taxativně v odst. IX čl. 9.1, přičemž prodlení s předáním díla, které nastává po nedodržení termínu dokončení a předání díla, nebylo jako důvod odstoupení ve smlouvě účastníky ujednán. Žalovaní 1, 2 navíc důrazně vyloučili, že by jim žalobce zaplatil za něco, co by neprovedli nebo nedodali, souhlasili s tím, že žalobce na plnění ze smlouvy uhradil 3 560 000 Kč, tato částka dle žalovaných odpovídá vyúčtovaným pracím a dodanému materiálu, naopak žalobce žalovaným 1, 2 část faktury ve výši 80 000 Kč dosud nezaplatil. Žalovaní 1, 2 potvrdili, že část díla neprovedli, protože jim v tom žalobce zabránil.

44. Pokud jde o výpověď žalobce, soud ji nepovažuje za zcela věrohodnou. V prvé řadě touto výpovědí nejsou prokazována skutková tvrzení žalobce, pro jejich vzájemné rozpory. Žalobce měl za to, že žalovaným celkem zaplatil 3 660 000 Kč, ačkoli v žalobě a doplnění skutkových tvrzení tvrdil, že uhradil pouze 3 560 000 Kč, popíral úhradu víceprací, byť se na nich účastníci ve výši 270 000 Kč shodli, konečně dle žalobce žalovaná částka představovala úhradu za fasádu ve výši 450 237,41 Kč, kterou dle žalobce neudělali vůbec nebo udělali špatně. Pro tuto nejednoznačnost a vnitřní rozpory ve výpovědi, soud nemohl považovat výpověď žalobce za zcela věrohodnou, navíc tato výpověď byla v rozporu s dalšími důkazy, nepotvrzovala ani to, co žalobce ve svých skutkových tvrzeních před soudem v řízení uvedl.

45. Pokud jde o výpověď žalovaného, tuto soud považuje spíše za věrohodnou, je třeba mít na mysli, že primárnímu hodnocení byla podrobena výpověď žalobce, kterého tížilo břemeno tvrzení a důkazní, žalovaní se žalobě bránili a v tomto směru žalovaný 1 účastnickou výpovědí tvrzené námitky prokázal, soud mu dal za pravdu, protože jeho sdělení ohledně víceprací nebo nedostatku součinnosti koresponduje s dalšími důkazy nebo nespornými tvrzeními, např. žalobce potvrdil nevhodné plechové boxy na žaluzie a jejich pozdní dodání, z předložené komunikace mezi účastníky nevyplývá nic o tom, že by žalobce urgoval dokončení díla v květnu 2019 nebo uplatňoval vady díla, to, že žalovaní prováděli pro žalobce vícepráce, bylo mezi účastníky na základě tvrzení nesporné, byť to žalobce zpochybňoval, nesporné tvrzení o úhradě vyfakturovaných víceprací dávají žalovaným za pravdu v tom, že vícepráce byly ujednány a ze strany žalobce zaplaceny.

46. Soud ve věci prováděl výslech znalce, , jméno znalce, . Vzhledem k tomu, že se dle závěru soudu znalce vyjadřoval k řadě otázek, které mu nepříslušely, zkoumal hodnotu provedených či neprovedených prací, zohledňoval vady díla nebo nedodělky, stanovoval hodnotu věcí, vzhledem k výhradám žalovaných 1, 2, skutečnost, že pro odstup času jsou závěry znalce, který staveniště navštívil dne 16.11.2019, aniž by byla zajištěna přítomnost zhotovitelů, nepovažuje soud předložený znalecký posudek a výslech znalce za objektivní, zejména s ohledem na jeho nepřezkoumatelnost. Znalec navíc neměl k dispozici stavební deník nebo faktury, v posudku absentuje fotodokumentace a současně na některé dotazy a připomínky nebyl schopen ani reagovat, když pouze setrvával na svých závěrech. Znalce své závěry postavil na sdělení žalobce nebo p. , jméno FO, , kterého mylně považoval za zástupce zhotovitele. Proto soud nemohl bez dalšímu převzít závěry znalce a pouze na jeho závěrech o žalobě rozhodnout.

47. Předžalobní výzvy jsou výzvami se základním skutkovým a právním rozborem věci.

48. Podle § 1908 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. splněním dluhu závazek zaniká.

49. Podle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.

50. Podle § 1914 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy a je-li stranám znám i podle účelu smlouvy.

51. Podle § 1914 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li plněno vadně, má příjemce práva vadného plnění.

52. Podle § 1921 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

53. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitel.

54. Podle § 1968 občanského zákona č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení, dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitel.

55. Podle § 1969 občanského zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

56. Podle § 1975 občanského zákona č. 89/2012 Sb. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

57. Podle § 1977 občanského zákona č. 89/2012 Sb. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

58. Podle § 1978 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

59. Podle § 1978 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

60. Podle § 2001 občanského zákona č. 89/2012 Sb. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

61. Podle § 2002 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

62. Podle § 2002 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

63. Podle § 2003 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama měnit.

64. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

65. Podle § 2004 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. plní-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění, nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

66. Podle § 2005 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran, tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

67. Podle § 2006 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění, není nemožné plnění, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

68. Podle § 2007 občanského zákona č. 89/2012 Sb. při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam, není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části.

69. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. smlouvu o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

70. Podle § 2590 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením, to neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele, nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

71. Podle § 2590 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

72. Podle § 2591 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí, uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

73. Podle § 2594 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal nebo příkaz, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

74. Podle § 2604 občanského zákona č. 89/2012 Sb. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

75. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

76. Podle § 2605 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

77. Podle § 2606 občanského zákona č. 89/2012 Sb. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

78. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

79. Podle § 2623 občanského zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

80. Podle § 2628 občanského zákona č. 89/2012 Sb. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

81. Ze shora uvedeného vyplývá, že splněním závazek dlužníka zaniká. Splnění tzv. solucio je právní skutečnost způsobující zánik závazku, co se týká účinků splnění na trvání existence závazku, jde o úpravu kogentní, je-li plněno částečně, nastávají účinky zániku závazku pouze co do splněné části, částečné plnění zákon výslovně umožňuje, neodporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy, není věřitel dokonce ani oprávněn částečné plnění odmítnout (§ 1930). Částečné splnění je třeba odlišovat od plnění dílčího. Dílčí plnění například plnění postupné po sjednaných splátkách či etapách dodávek je pouze specifický způsob určení způsobu plnění a jeho rozložení v čase, v podstatě jde o určení času plnění, na rozdíl od částečného splnění nejde o porušení povinnosti dlužníka. Závazek zaniká také pozdním splnění, tedy je-li plněno nikoliv včas, avšak nezanikl závazek rovnou již prodlením u tzv. fixních smluv. Nic to nemění na tom, že nedodržení termínu plnění se dlužník dostává do prodlení, porušuje smlouvu a musí snášet následky z toho plynoucí, například případné úroky z prodlení, náhradu škodu, smluvní pokutu nebo přechod nebezpečí. Pokud však dodatečně splnění dosáhne, bude se jednat o splnění ve smyslu komentovaného ustanovení, další trvání prodlení pomine a závazek zanikne.

82. Ustanovení § 1908 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. ukládá dlužníkovi splnit dluh řádně, tedy bez vad a včas, nejpozději při splatnosti, na svůj náklad a nebezpečí, tj. na svou odpovědnost. Včasnost splnění se odvíjí od dodržení určené doby splatnosti dluhu, dluh byl splněn pouze tehdy včas, nestalo-li se tak až po době splatnosti, respektive po určeném času plnění ve smyslu ustanovení § 1958 až § 1963. V opačném případě se dlužník dostává do prodlení podle § 1968. Určení času plnění může vyplývat buď z obsahu smlouvy, jejího účelu anebo je podpůrně stanoveno zákonem, když může odviset i od úkonu věřitele.

83. Ustanovení § 1914 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. upřesňuje pro úplatné závazky podstatu povinnosti splnit dluh, přímo navazuje na ustanovení § 1721, dle kterého ze závazku má dlužník povinnost dluh splnit, jednak na ustanovení § 1908 odst. 2, že dlužník musí dluh plnit řádně a včas. Uvedené základní vymezení platí obecně pro závazky, pro úplatné se však dále konkretizuje, jaké parametry má řádné plnění mít, a to právě prostřednictvím pojmu vad, vadného plnění a vadného splnění, pro vadné splnění se pak v návaznosti na to stanovují speciální právní následky, kterými je vznik práv z vadného plnění, které jsou obsahem úpravy druhého odstavce.

84. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je čas plnění kategorií, která dopadá na realizaci závazkových práv a povinností, je třeba odlišovat čas vzniku závazkových povinností od času jejich plnění, právním důvodem k určení času plnění může být ujednání stran ve smlouvě, ať již výslovně nebo jde jen o určení implicitní vyplývající z povahy věci a účelu závazku, ze zákona nebo soudním rozhodnutí, zásadně má přednost smluvní ujednání, není-li smluvního ujednání, uplatní se speciální zákonná úprava přesného určení času plnění, čas plnění, zejména pak splatnost, je určující pro řadu dalších soukromoprávních institutů, jak hmotněprávních, tak procesněprávních, zejména jde o vymahatelnost práva u soudu, počátek běhu promlčecí lhůty, možnost započtení, vznik prodlení, zánik závazků u fixních závazků i vznik dalších následků porušení smlouvy. Je tedy třeba u každé závazkové povinnosti vždy velmi důkladně posoudit, kdy přesně tento okamžik nastává.

85. Právní úprava prodlení vyplývající z ustanovení § 1968 občanského zákona č. 89/2012 Sb. vychází z pojetí obchodního zákoníku a co do myšlenkového základu tuto úpravu přejímá. Ustanovení o prodlení ve smyslu citovaného ustanovení je kogentní. Pokud jde o druhou větu, dlužník nemůže být postihován sankčním režimem ve prospěch věřitele v případech, kde by sám věřitel byl tohoto příčinou, nelze ujednat, že dlužník bude v prodlení i tehdy, pokud je to zapříčiněno jednáním věřitele. Takové ujednání by odporovalo obecnému pojetí spravedlnosti a bylo by nemravné. Samotné obecné podmínky vzniku prodlení je možnost ujednat od zákona odchylně, potud jde o úpravu dispozitivní. Ve smyslu shora uvedeného je prodlení dlužníka určitý trvající závazkový stav, do kterého se dlužník svým jednáním dostává. Jde o jeho speciální kvalifikované právní postavení, ve kterém se ocitá, jakmile jsou naplněny zákonné předpoklady. Zákon stanovuje, že dlužník je v prodlení tehdy, neplní-li svůj dluh řádně a včas, jeho posuzování se tedy vztahuje k časovému období po splatnosti, tj. nejde o plnění včas. Po celou dobu, po kterou pak dluh v tomto horizontu není řádně plněn, nastává prodlení, vzhledem k výše řečenému je zřejmé, že jde vždy o určitý časový úsek, u něhož musí být alespoň potenciálně určitý počátek a konec, zákon hovoří o době prodlení, jde o trvající zvláště kvalifikovaný stav spojený s určitými následky, například po dobu prodlení přechází nebezpečí škody na věci, běží úroky z prodlení a podobně.

86. Z uvedeného vyplývá, že prodlení je vymezeno obsahem ustanovení § 1968, jde o určitý průtah, prodlevu a zdržení se s plněním. Prodlení je vždy určitým v čase trvajícím kvalifikovaným stavem, do kterého se dlužník svým jednáním dostává. Jde o jeho právní postavení, ve kterém se ocitá, neplní-li svůj dluh řádně a včas a vztahuje se k časovému období po splatnosti. Po celou dobu, po kterou pak dluh v tomto horizontu není řádně plněn, ocitá se dlužník v prodlení. Ustanovení § 1969 zdůrazňuje, že takové prodlení nemá samo o sobě žádné účinky na trvání primárního dluhu, i během prodlení je dlužník povinen dluh plnit a věřitel je oprávněn to po něm požadovat. Prodlení nemá remisorní, tedy zprošťující účinky, i po vzniku prodlení dluh trvá, a to v nezměněné podobě. Nedochází k žádné transformaci obsahu závazku, jak je tomu u vadného plnění dle § 1914 odst. 2 občanského zákona, mohou k němu ale případně přistupovat sankční následky. Alternativou k trvání dluhu je věřitelova možnost závazek ukončit odstoupením od smlouvy, k čemuž může přistoupit buď na základě zákonných důvodů nebo důvodů smluvních. Ustanovení § 1969 je třeba celkově číst především jako zdůraznění faktu, že prodlením nedochází ke zproštění dlužníka jeho povinnosti plnit a že věřiteli vzniká jako alternativa také možnost ukončit závazek odstoupení. Ustanovení tím však zdaleka neshrnuje veškeré důsledky prodlení, kromě vzniku práva odstoupit od smlouvy dochází u peněžitých plnění též ke vzniku práva na úrok z prodlení, u nepeněžitých plnění dochází k přechodu nebezpečí škody na věci. Obecně může prodlení jako druh porušení povinnosti zakládat též povinnost k náhradě újmy, zejména škody, může aktivovat práva z utvrzení dluhu, zejména povinnost zaplatit smluvní pokutu či z jeho zajištění, například právo požadovat plnění po ručiteli, zpeněžit zástavu nebo dalších smluvně zakotvených práv včetně například závdavku.

87. Z ustanovení § 1975 občanského zákona č. 89/2012 Sb. vyplývá, že kromě dlužníka se do stavu prodlení v rámci závazkového vztahu může dostat i věřitel. I zde se pojmově jedná o prodlevu s provedením určitých jednání či opomenutí, se kterými se řádný průběh realizace obsahu závazku pojí. Zatímco dlužník se do prodlení dostává v důsledku toho, že včas neposkytne věřiteli řádné plnění, věřitel se do prodlení dostává tím, že toto řádně nabídnuté plnění včas nepřijme nebo že neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu, oproti prodlení dlužníka je prodlení věřitele kategorie specifičtější, která se nemusí dotýkat všech závazků, zatímco povinnost dlužníka plnit dluh existuje v závazkovém vztahu vždy, specifická povinnost věřitele dané plnění určitým manifestním způsobem přijmout, o to méně pak povinnost věřitele poskytovat nějakou konkrétní součinnost, již existovat ve všech závazcích nemusí a obecně tomu tak ani není, mnohem více než u prodlení dlužníka, tak závisí na povaze a konkrétním obsahu daného závazku. Obecně jde proto fakticky v návaznosti na to o určité doplňkové přidružené věřitelovi povinnosti ve vztahu k plnění dlužníka, jejich smyslem je umožnit řádné splnění povinnosti dlužníkovi. Sami o sobě ekonomický význam nemají.

88. Součinnost potřebnou ke splnění dluhu je možno vedle nepřijatých plnění chápat buď jako druhý z potenciálních důvodů prodlení věřitele, anebo i jako pojem, který se s nepřijetím plnění částečně překrývá, i samotné přijetí plnění by bylo totiž možno považovat za určitý druh potřebné součinnosti, součinnost by potom byla pojmem širší. Ve smyslu zákonného textu však pojem součinnosti vystupuje spíše jako kategorie mírně užší, více navázaná na stadium plnění dluhu, které finálnímu přijetí dokončeného plnění předchází. Jedná se o součinnost nutnou, a to již v průběhu realizace plnění, nezbytná k tomu, aby vůbec mohlo být konečně dohotovené plnění věřiteli řádně nabídnuto. Součinnost se tedy primárně váže k fázi provádění plnění, zatímco nepřijetí plnění se váže až k okamžiku, kdy je plnění provedeno a jako hotové nabídnuto věřiteli.

89. Z uvedeného vyplývá, že mezi následky prodlení jak dlužníka, tak věřitele patří vznik práva druhé smluvní strany od smlouvy odstoupit. Občanský zákoník nově zakotvuje toto právo přímo v pasáži týkající se prodlení, kdy jde o speciální úpravu k obecné úpravě odstoupení od smlouvy upravené v ustanoveních § 2001–2005 občanského zákona. Oproti této obecné úpravě, která dovoluje odstoupení od smlouvy pouze při na stálém či hrozícím porušení smlouvy podstatným způsobem, speciální ustanovení § 1977–1979 dávají vzniknout právu na odstoupení i při porušení nepodstatném.

90. Rozdíl spočívá v tom, že porušení musí spočívat v prodlení, zatímco obecná úprava hovoří o porušení smlouvy v obecném smyslu, ustanovení § 1977 a §1978 konstituují speciální přísnější a závažnější kategorii porušení smluvní povinnosti prodlením. Proto je třeba rozlišovat dvě obsahové kategorie porušení smluvních povinností, porušení smlouvy prodlením a porušení smlouvy jiným způsobem. Zároveň také ve vztahu k obecné úpravě odstoupení platí, že předmětem úpravy je pouze odstoupení sankční reagující na situaci nastalého porušení smlouvy, respektive prodlení. Obecná úprava oproti tomu zná i případy odstoupení předběžného, preventivního, kdy je reagováno i na situaci porušení teprve hrozícího. Nikoli každé porušení smluvních povinností může spadat do kategorie prodlení, u prodlení věřitel je pojem navázán na nepřijetí řádného nabízeného plnění nebo na neposkytnutí potřebné součinnosti, u prodlení dlužníka je prodlení jen takové porušení smluvní povinnosti, které vykazuje znaky průtahů, prodlevy, omeškání či zdržení se s plněním, jde vždy o určitý časový úsek, u něhož musí být určitý počátek a konec, a tedy musí být potenciálně možné povinnost dodatečně splnit či její plnění obnovit. Zákon rozlišuje dvojí režim porušení smlouvy podstatným způsobem a nepodstatným způsobem, respektive rozlišuje podstatné a nepodstatné porušení smlouvy prodlením. Odlišnosti v tomto smyslu lze pokládat jen za čistě formulační, bez hlubšího významu. Ustanovení § 1977 hovoří sice o porušení smluvních povinností podstatným způsobem, zatímco § 1978 hovoří o situaci, kdy prodlení zakládá nepodstatné porušení, není ale třeba rozdílným formulacím přikládat jiný než normativní význam.

91. Odstoupení od smlouvy ve smyslu ust. § 2001 občanského zákona č. 89/2012 Sb. patří k nejčastějším způsobům zániku nesplněného závazku, jde o způsob zániku závazku zejména pro ty případy, kdy nelze očekávat, že závazkový vztah splní účel, pro který jej strany sjednaly. Odstoupení od smlouvy je poměrně zásadní, silné právo oprávněné strany, jehož využití je z toho důvodu vždy přísně vázáno jen na výslovně uvedené případy upravené zákonem nebo ujednáné ve smlouvě. Existence závazku je odstoupením od smlouvy ukončena pouhým jednostranným právním jednáním, aniž je třeba jakéhokoli souhlasu či vyjádření druhého účastníka nebo aniž je dále třeba zvláštního rozhodnutí soudu, jak je tomu v některých jiných právních řádech. Důsledkem odstoupení je navíc nejen ukončení smluvního vztahu a účinky do budoucna, ale i zrušení závazku od samého počátku.

92. Ve srovnání se zdánlivě podobným institutem výpovědi, jejímž důsledkem je prosté nepokračování závazkového vztahu, v případě odstoupení od smlouvy jde o ukončení relativně závažnější a zpravidla s dalekosáhlejšími důsledky. V důsledku standardní výpovědi závazek končí, další práva a povinnosti ze smlouvy nevznikají, práva a povinnosti, která ale do okamžiku výpovědi vznikla, zůstávají, jejích splnění může být případně i vymáháno standardní žalobou na plnění. Při odstoupení od smlouvy naopak právní důvod plnění odpadá, neboť závazek se zrušuje od počátku, dlužné plnění z doby před účinností odstoupení doplněno být nemusí a nelze je ani vymáhat. Stejně tak si stany nejsou povinny poskytovat žádná další plnění do budoucna. V této podobě jde tedy o jednoznačně závažný zásah do trvání závazku a o jeden z průlomů do zásady „pacta sunt servanda“, která se jinak odráží v povinnosti zavazující obě strany uzavřený závazek dodržet. Oprávněnému se zde poskytuje možnost závazek nejen jednostranně opustit, ale dokonce jej i se zpětnou účinností zrušit, a to s příslušnými z toho vyplývajícími účinky.

93. Z ustanovení § 2005 občanského zákona č. 89/2012 Sb. se podává, že zásadou je, že odstoupením zaniká celý obsah závazku, tedy veškerá práva a povinností jím založená, zaniká tak závazek v celé své šíři. Odstoupení od smlouvy má za následek zrušení závazku ex tunc a s tím spojený zánik práv a povinností stran co se týká jeho obligačních, ale i věcněprávních dopadů.

94. Z uvedeného dále vyplývá, že zákon neobsahuje žádná zvláštní pravidla pro vypořádání stran po nastoupení účinku odstoupení, jak tomu bylo v obchodním zákoníku, proto se uplatní obecná úprava bezdůvodného obohacení podle § 2991 a následujících občanského zákona. Úprava bezdůvodného obohacení výslovně počítá i s případy, kdy bylo plněno dle závazku, který byl zrušen. Dle § 2991 odst. 2 platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Ustanovení § 2993 pak jako obecný důsledek stanoví, že plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnili-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění, tím není dotčeno, to platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.

95. Zákonná úprava směřuje k tomu, aby byly výrazné zásahy zpětných účinků odstoupení pokud možno minimální a zrušení závazku se zbytečně netýkalo i těch jeho částí, které mohou odstoupením přetrvat, proto je stanoveno, že v případě již proběhnuvšího částečného plnění může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Účinky odstoupení se tedy mohou týkat pouze té části závazku, která ještě splním nezanikla a fakticky se tedy o zrušení úplné jednat nebude. Uvedený zákonný režim však obsahuje významnou výjimku, která pravidlo prolamuje. Od celého závazku, tedy včetně již splněných částí, je možno odstoupit v případě, že částečné plnění nemá pro věřitele význam, pak lze odstoupit ohledně celého plnění. Již poskytnuté části bude třeba vypořádat v obecném režimu dle pravidel bezdůvodného obohacení.

96. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, soud proto žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítl.

97. V prvé řadě je třeba konstatovat, že projednávaná právní věc měla tři základní roviny. V prvé řadě musel soud posoudit, zda byly naplněny právní předpoklady pro odstoupení od smlouvy o dílo, a to budˇ zákonné nebo smluvní. Pro posouzení právních důvodů odstoupení musel jako předběžnou otázku soud vyhodnotit, zda se žalovaní jako zhotovitelé díla dostali do prodlení s provedením díla a porušili tak smlouvu, současně zda případné prodlení je právním předpokladem pro odstoupení od smlouvy a zda uplatněné odstoupení ze dne 13.11.2019 vyvolalo právní účinky zákonem předpokládané, tj. došlo k zániku celého závazku, jak žalobce tvrdil. Poslední rovina právní věci představovala posouzení toho, zda žalobci svědčí nárok na vydání bezdůvodného obohacení z jakéhokoli právního důvodu ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákona.

98. Důvody, které vedly soud k tomu, že žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl, spočívají v řadě skutečností. V prvé řadě nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaní 1, 2 byli v prodlení s provedením díla, resp. pokud by případně v prodlení byly, byla jejich odpovědnost za prodlení vyloučena pro nedostatek součinnosti na straně žalobce. Žalovaní 1, 2 skutečně nedodrželi termín dokončení a předání díla, avšak dle soudu toto nesplnění termínu dokončení díla nelze klást žalovaným za vinu, neboť bylo způsobeno nedostatečnou součinností na straně žalobce jako objednatele, který včas nezajistil věci nezbytné pro dokončení díla, např. vhodné boxy na žaluzie, jejichž absence vedla k tomu, že žalovaní nemohli dodělat fasádu. Prodlení žalovaných bylo vyloučenou rovněž tím, že si strany ujednali vícepráce, vzhledem k tomu, že zhotovitelé vícepráce prováděli až do léta 2019, žalobce za ně zaplatil, nejsou pravdivá tvrzení žalobce, že žádné vícepráce ujednány nebyly. Nedostatek součinnosti, ujednané vícepráce nebo změna způsobu provedení díla, konkrétně stěrka místo obkladů, na níž se všichni shodli a znalec ji potvrdil, vyvolaly dle soudu u zhotovitelů 1, 2 důvodné přesvědčení, že minimálně konkludentně došlo k prodloužení termínu dokončení a předání díla. Konečně žalobce soudu ani nepředložil žádný důkaz o tom, že trval na dokončení a předání díla do 5.6.2019, zhotovitele ani nevyzýval, ani neurgoval, neupozorňoval na nedodržení termínu, z předložené e-mailové nebo whatsappové komunikace nevyplývá žádné upozornění na nedodržení termínu, naopak je projevem zájmu všech stran dál pokračovat ve zhotovení díla. Souhlas žalobce s dodatečným proškolením zhotovitele na stěrku z důvodu změny v provedení díla v létě 2019, nevhodnost plechových boxů a jejich opožděná instalace nebo absence plynového kotle, který zajišťoval žalobce, jsou projevem toho, že ujednaný termín dokončení díla nebylo možno dodržet, důvody nedodržení jsou převáženě na straně žalobce, který si vícepráce objednal nebo nezajistil včas dostatek součinnosti, případně požadoval jiné provedení než ve smlouvě ujednané. Proto nelze spravedlivě prodlevu na díle přičítat zhotovitelům, jak se žalobce domnívá. Žalobce naopak ve výpovědi před soudem uvedl, že na podzim, když se stavba protahovala, mu došla trpělivost a od smlouvy odstoupil, z toho lze vyvodit, že žalobce předpokládal a byl srozuměn s tím, že k dokončení díla nedojde v květnu 2019, ale později, nebyl spokojen s tím, že koncem října 2019 nebyla ještě dokončená fasáda, kterou měli žalovaní dodělat až v listopadu 2019, jak vyplývá rovněž z obsahu odstoupení. Protože žalobce od smlouvy odstoupil a neumožnil přístup zhotovitelů na stavbu. Dílo si nechal žalobce dokončit třetí osobou. Konečně žalobce ve výpovědi uvedl, že fasáda byla částečně provedena, avšak vadně, proto se domáhá žalovanou částkou vrácení peněz za špatně odvedenou práci.

99. Žalovaný 2 v průběhu řízení vznesl námitku nedostatku pasivní legitimace na své straně, navrhoval z tohoto důvodu zamítnutí žaloby, soud této námitce nevyhověl, neshledal nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného 2. V řízení sice vyšlo najevo a bylo mezi účastníky nesporné, že dílo, tj. stavbu v převážném rozsahu prováděl žalovaný 1. Na druhé straně však tato skutečnost nic nemění na tom, že žalobce uzavřel smlouvu o dílo dne 22. 6. 2018 jak se žalovaným 1, tak žalovaným 2, oba žalovaní se ve smlouvě zavázali pro objednatele dílo provést, tedy postavit rodinný dům včetně přípojek, kanalizací nebo terénních úprav, a to za úplatu. Ze smlouvy o dílo dle soudu jednoznačně vyplývá aktivní a pasivní legitimace účastníků, na straně žalobce jako objednatele je naplněna aktivní legitimace k žalobě, neboť jako objednatel hradil cenu díla, kterou chce částečně zpět, na straně žalovaných 1, 2 naopak je naplněna pasivní legitimace, pokud se jako zhotovitelé ve smlouvě o dílo zavázali provést pro žalobce dílo a za toto provedení účtovali ceny vyplývající z jednotlivých faktur, které hradil žalobce. Soud v tomto směru dal žalobci za pravdu, pro účely pasivní legitimace je irelevantní, jak si provedení díla mezi sebou oba žalovaní rozdělili, případně, jak se podělili o cenu díla. Pokud jsou oba žalovaní ve smlouvě jako zhotovitelé označeni, je žalobce oprávněn žalovat z důvodu bezdůvodného obohacení představující vrácení ceny díla, oba zhotovitele, jak správně učinil. Dle soudu nelze ve věci dovodit nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného 2.

100. Žalobce se žalobou ze dne 27. 10. 2021 v prvé řadě u soudu domáhal po žalovaných 1, 2 vyúčtované smluvní pokuty, která představovala sankci za prodlení na straně žalovaných. Žalobce vyúčtoval smluvní pokutu podle § 2048 občanského zákona ve výši 322 000 Kč v souladu se smlouvo. Podle odst. VIII čl. 8.2 smlouvy o dílo má objednatel právo na smluvní pokutu za každý den prodlení ve výši 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH. Pomine-li soud nemožnost přezkoumání samotné výše smluvní pokuty s ohledem na to, že dle nesporných tvrzení účastníků byla cena díla ujednána ve výši 4 000 000 Kč bez DPH, a naopak dle smlouvy a položkového rozpočtu ve výši 4 000 000,32 s DPH, cena bez DPH dle smlouvy činila 3 478 261,15, není vůbec zřejmé, z jaké částky žalobce při výpočtu smluvní pokuty vycházel, respektive z jaké vycházet měl. V prvé řadě, vzhledem k tomu, že soud vyloučil odpovědnost žalovaných 1, 2 za prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákona pro nedostatek součinnosti nebo prodloužení termínu z důvodu víceprací, nebyly na straně žalobce splněny zákonné podmínky pro vyúčtování smluvní pokuty, pokud žalobce smluvní pokutu přesto pro období od 6. 6. 2019 do 13. 11. 2019 vyúčtoval žalovaným 1, 2, soud mu tento nárok na smluvní pokutu ve výši 322 000 Kč nepřiznal a žalobu v této části z důvodů shora uvedených zamítl.

101. Další část žalované částky ve výši 386 438,58 Kč měla dle žalobce představovat bezdůvodné obohacení na straně žalovaných, které vzniklo důsledkem odstoupení od smlouvy ze dne 13.11.2019, jež vedlo ke zrušení smlouvy od počátku. Podle žalobce mu náleží bezdůvodné obohacení ve výši 386 438,58, o tuto částku se měli žalovaní 1, 2 obohatit, neboť za tyto peníze neposkytli žalobci žádné plnění, případně práce provedli vadně. Žalobce důvody odstoupení shledával v tom, že žalovaní se dostali do prodlení a smlouva ho v takovém případě k odstoupení opravňovala, jak dovozoval z odst. IV čl. 9.1.3. nebo 9.1.

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaní za prodlení nenesou odpovědnost, pokud se v prodlení ocitli, nedošlo k tomuto prodlení jejich vinou, případně se účastníci konkludentně dohodli na prodloužení termínu dokončení díla. Je dle soudu představitelné, že pokud byly ujednány vícepráce, žalobce i přes nedodržení termínu se žalovanými běžně komunikoval, žádné výhrady k nedodržení termínu žalovaným nesdělil, lze toto považovat za konkludentní souhlas s tím, že dílo nebude dokončeno včas tak, jak vyplývá ze smlouvy, ani být dokončeno z důvodu víceprací nebo nedostatku součinnosti být nemůže. Soud si je vědom toho, že dle čl. 10.6 bylo možné měnit obsah smlouvy pouze písemně, na druhé straně mezi účastníky byly ujednány vícepráce bez písemné smlouvy, měnil se obsah provedení, nikoli všechny kroky účastníků byly podchyceny smlouvou, proto i ve vztahu k prodloužení termínu díla lze spravedlivě konkludentnímu souhlasu přičítat význam. Z tohoto důvodu neshledal soud odstoupení po právu, podle soudu nebyly naplněny žádné zákonné důvody pro odstoupení a v důsledku odstoupení žalobce ze dne 13.11.2019 smlouva o dílo zrušen nebyla.

102. Žalobce odstoupení zdůvodnil pomalým postupem zhotovitele nebo zastavením prací zhotovitele podle odst. IX smlouvy. K tomu soud dodává, že byť důvod, proč odstoupení nemohlo vyvolat žádné právní účinky, protože prodlení žalovaných nenastalo, případně za prodlení nenesou odpovědnost, neshledal by soud ani smluvní nebo zákonné důvody pro odstoupení za situace, kdy by prodlení žalovaných skutečně prokázáno bylo. I v případě, že by žalovaní byly důvodně v prodlení, protože dílo nedokončili včas, nemohl by soud dát žalobci za pravdu, že je pro takový případ prodlení sjednáno smluvně právo na odstoupení. Podle smlouvy o dílo byl dle odst. IX čl. 9.1.3. objednatel sice oprávněn od smlouvy odstoupit, avšak pouze pro pomalý postup zhotovitele, který nezaručoval dokončení díla v termínu, tj. 31.5.2019. V tomto směru dal soud za pravdu žalovaným, že se ve věci nejednalo o oprávněné důvody odstoupení, když žalobce práva na odstoupení využil řadu měsíců poté, co mělo být dílo dokončeno, neboť odstoupil až 13.11.2019. Soud tato ustanovení vykládal dle obsahové stránky tak, že skutečně lze práva na odstoupení využít pouze za situace, kdy odstoupení předchází sjednanému termínu dokončení díla, jeho předání, tedy provedení díla, kdy je zkrátka zhotovení věci včas ohroženo, a nikoli, kdy prodlení zhotovitelů přetrvává po řadu měsíců. To, že žalobce práva na odstoupení využil až v listopadu 2019, kdy mu došla trpělivost, podporuje závěr soudu, že k dohodě o prodloužení termínu dokončení díla mezi účastníky skutečně došlo. Vzhledem k prokázané činnosti zhotovitelů na díle i v období po 31.5.2019, vícepracích nebo dodělávkách, lze dle soudu jednoznačně vyloučit důvodnost předpokladů pro odstoupení spočívajících v zastaví prací dle odst. IX čl.9.

1. Zastavení všech prací zhotovitele nebylo řádně ze strany žalobce ani tvrzeno, zejména nebylo vůbec prokázáno. Naopak ze vzájemné komunikace účastníků evidentně vyplývá snaha všech zúčastněných dílo dokonči, a to až do listopadu, kdy žalobce od smlouvy odstoupil. Nejen z účastnické výpovědi žalovaného, ale z dalších důkazů podporujících jeho výpověď, tj. předložená e-mailová korespondence, whatsappovou korespondenci, SMS komunikaci, dokládají, že i po sjednaném termínu dokončení a předání díla žalovaní práci dodělávali, žalovaný 1 se účastnil proškolení na stěrky, když žalobce změnil způsob provedení díla, společně dojednávali výměnu plechových boxů na žaluzie, přičemž nevhodné boxy byly dodány v červenci 2019 a vhodné až na podzim nebo se prováděli vícepráce, za které žalobce zaplatil. více než 270 000 Kč.

103. Žalobce odstoupení ze dne 13.11.2019 zdůvodňoval rovněž zákonnými důvody, aniž by je blíže specifikoval. Občanský zákoník č. 89/2019 Sb. skutečně pamatuje na možnost odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení. Podle citovaného ustanovení § 1977 občanského zákona poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Případně dle § 1978 odst. 1 občanského zákona zakládá-li prodlení jedné smluvní strany nepodstatné porušení smluvních povinností, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla. V tomto směru však na straně žalobce absentovala jakákoli tvrzení o podstatném či nepodstatném porušení smlouvy, o splnění lhůty pro podstatné porušení smluvních povinností, a to odstoupení bez zbytečného odkladu, případně stanovení přiměřené lhůty k nápravě, ať už výslovně nebo mlčky, případně ve smyslu ustanovení § 2001 pro podstatné porušení smlouvy a absence tvrzení o tom, že zhotovitelé 1., 2. museli vědět o tom, že termín dokončení a provedení díla je pro žalobce natolik zásadní, že pokud by termín nebyl dokončen a pokud by žalovaní 1., 2. žalobci sdělili, že termín nedodrží, žalobce by s těmito účastníky žádnou smlouvu nikdy neuzavřel. Dle soudu odstoupení od smlouvy ze dne 13.11.2019 s ohledem na tvrzený počátek prodlení dne 6.6.2019 nelze v žádném případě považovat za odstoupení bez zbytečného odkladu, jak má na mysli ustanovení § 1977 občanského zákona.

104. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl, v prvé řadě se žalobci nepodařilo v řízení prokázat prodlení na straně žalovaných 1, 2, resp. odpovědnost žalovaných za případné prodlení. Za situace, kdy prodlení žalovaných 1, 2 nebylo prokázáno, nemohl být žalobce oprávněn domáhat se po žalovaných smluvní pokuty ve výši 322 000 Kč a rovněž nebyl oprávněn od smlouvy pro prodlení na straně žalovaných od smlouvy odstoupit. I za situace, kdy by prodlení bylo na straně žalovaných 1, 2 prokázáno, nebyli by dle soudu naplněny právní důvody pro odstoupení od smlouvy o dílo, neboť samotné prodlení na straně žalovaných 1,2 jako zhotovitelů neopravňovalo žalobce dle smlouvy k odstoupení po dobu tohoto případného prodlení, muselo by se jednat o odstoupení, které samotnému prodlení předchází. S ohledem na časový odstup od tvrzeného počátku prodlení dne 6. 6. 2019 a odstoupení jako jednostranného právního jednání na straně žalobce ze dne 13. 11. 2019 lze dle soudu sotva dovodit zákonný požadavek včasnosti odstoupení, tj. odstoupení bez zbytečného odkladu, jak má na mysli ust. § 1977 občanského zákona.

105. Ze všech těchto důvodů dospěl soud k závěru, že právní jednání žalobce označené jako odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 13.11.2019 a doručené žalovaným 1, 2 nevyvolalo zamýšlené právní účinky, neboť nebylo toto právní jednání učiněno po právu. Proto dle závěru soudu nemohlo na základě tohoto odstoupení dojít k zániku závazku, který byl mezi účastníky založen na základě smlouvy o dílo ze dne 22. 6. 2018. Odstoupením od smlouvy nebyla smlouva o dílo ze dne 22. 6. 2018 zrušena a na základě tohoto právního jednání nemá žalobce žádný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní důvod plnění z tohoto důvodu neodpadl.

106. Konečně nelze ponechat stranou ani právní úpravu smlouvy o dílo. Je třeba mít na paměti, že na smlouvu o dílo dopadají nejen obecná ustanovení občanského zákona o závazcích podle § 1721 a násl., ale rovněž speciální úprava smlouvy o dílo dle § 2586 odst. 1 a násl. občanského zákona, navíc pak přísnější úprava smlouvy o dílo vyplývající z ustanovení § 2623 občanského zákona upravující jako předmět díla stavbu. V tomto směru je třeba připomenut, že s ohledem na výjimečnost institutu odstoupení od smlouvy, jehož důsledkem je zrušení smlouvy od počátku, a současně minimalizace následků, je možné odstoupit od smlouvy pouze co do nesplněné části, pokud má toto splnění význam. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo dílo téměř dokončeno, jak lze dovodit i ze znaleckého posudku, nebyl dle soudu žalobce oprávněn odstoupit od celé smlouvy, jak učinil, když v odstoupení uvedl, že smlouva se ruší od počátku. I pro rozpor se zákonem, když je vyloučeno v případě smlouvy o dílo odstoupit od provedené části díla, soud nemohl shledat odstoupení žalobce po právu. Na druhé jsou uplatněné nároky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 386 438,58 Kč v rozporu s obsahem odstoupení, dle kterého zamýšlel žalobce zrušit smlouvu celou. Žalobce se však žalobou ze dne 27.10.2021 nedomáhal vrácení celého plnění, které z titulu ujednané ceny díla žalovaným poskytl, tj. částky ve výši 3 560 000 Kč.

107. Soud se v projednávané věci zabýval nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení. Soud sice dovodil, že odstoupení nevyvolalo zamýšlené právní účinky a na jeho základě smlouva nebyla zrušena, na druhé straně v řízení vyšlo najevo, že žalovaní 1, 2 obdrželi odstoupení od smlouvy a nebylo jim umožněno pokračovat v díle, splnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalobce jim zabránil v přístupu na staveniště a nechal si dílo dokončit třetí osobou. V takovém případě dle soudu došlo nikoli v důsledku odstoupení od smlouvy, ale v důsledku případné nemožnosti plnění k zániku zbývající části nesplněného závazku, případně k jeho zániku konkludentně za souhlasu obou stran, když ani jedna ze stran nepožadovala a netrvala na poskytnutí zbývajícího plnění ze smlouvy, tj. dokončení díla. Za této situace bylo třeba, aby soud posoudil, zda nárok žalobce ve výši 386 438,58 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a následujících občanského zákona, protože právní důvod odpadl, je oprávněný či nikoli.

108. Žalovaní 1, 2 po celé řízení trvali na tom, že žalobci nic nedluží a za poskytnuté finanční prostředky ve výši 3 560 000 Kč obdržel protihodnotu, a to v podobě dodaného materiálu a zhotoveného díla, v podstatě v řízení vyšlo najevo, že téměř v celém rozsahu dílo bylo provedeno, neboť žalobce po odstoupení od smlouvy začal dílo užívat, do domu se nastěhoval, z toho lze usuzovat, že dům byl v takové fázi rozestavěnosti, že nebránil užívání, bylo ho možno užívat a bylo možno v něm bydlet. Takový závěr soudu lze dovodit i z předloženého znaleckého posudku nebo výslechu znalce. Naopak žalovaní 1, 2 vznesli v průběhu řízení kompenzační námitku ve výši 80 000 Kč s tím, že není uhrazena část vystavené faktury, vzhledem k tomu, že se jednalo o kompenzační námitku a soud žalobě nevyhověl v celém rozsahu, tímto nárokem se nezabýval, neboť se nejednalo o samostatný nárok, ale pouze námitku k započtení.

109. Žalobce bezdůvodné obohacení vyčíslil v částce 386 438,58 Kč. Ke svému tvrzení bezdůvodného obohacení však dle soudu neposkytl dostatečná skutková tvrzení ani nepředložil relevantní důkazy. Žalobce byl opakovaně ze strany soudu vyzýván, aby tak učinil, byl upozorněn na následky nesplnění svých povinností tvrdit a prokazovat spočívající v neúspěchu ve věci. I přesto žalobce soudu nesdělil, jaký rozsah rozestavěnosti dílo v listopadu 2019, tj. k datu odstoupení od smlouvy dílo vykazovalo, co zhotoveno bylo a co nikoli, zejména, za co žalobce žalovaným zaplatil 3 560 000 Kč, tj. jaké práce a materiál žalobce žalovaným 1, 2 zaplatil, konkrétně co bylo provedeno a co žalobce uhradil, naopak, co provedeno nebylo, a přesto bylo ze strany žalobce uhrazeno, neboť ve smyslu citovaného ustanovení § 2999 odst. 2 občanského zákona plní-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty. Z tohoto důvodu bylo zcela zásadní, aby v řízení vyšlo najevo, co žalobce žalovaným zaplatil, konkrétně za co, a zda za toto plnění (úhrady) obdržel protihodnotu v podobě zhotoveného díla. Žalovaní se po celé řízení bránili tím, že žalobci nic nedluží, za získané finanční prostředky (cenu díla) dodali žalobci plnění (výstavbu), naopak žalobce jim za všechno, co pro něj provedli, neuhradil 80 000 Kč. Žalobce svá skutková tvrzení nahrazoval zjištěním znalce , jméno znalce, , jehož znalecký posudek současně žalobci sloužil jako důkaz. Soud si je vědom toho, že účastník je oprávněn odkázat na obsah listin v řízení předložených, ale nemůže zcela a úplně rezignovat na základní procesní povinnosti tvrdit a prokazovat a hájit se tím, že tak to znalec spočítal, a proto je to v pořádku. S ohledem na rozpory v závěrech znalce a těch tvrzeních, která žalobce učinil nebo rozpory mezi znaleckým posudkem a výpovědí žalobce, pochybnosti o objektivnosti závěrů z důvodů shora uvedených, kdy znalec u jednání nebyl schopen vyvrátit námitky žalovaných ohledně toho, co nebylo provedeno, když znalec stanovisko žalovaných nezjišťoval a jeho závěry nelze podrobit přezkoumání jednoduše proto, že žalobce si nechal dodatečně po odstoupení dílo dodělat. Nelze tak pro tuto skutečnost posoudit, jestli určitá trubka v zemi byla před odstoupením nebo nikoli.

110. Pro absenci projektové dokumentace, stavebního deníku nebo vystavených faktur, kterými žalovaní 1,2 postupně dílo účtovali, nelze objektivně a spravedlivě zjistit, zda žalobce dílo přeplatil, tj. k datu odstoupení 13.11.2019 uhradil i něco, za co mu žalovaní 1, 2 plnění neposkytli. Pro nedostatek tvrzení a důkazů se dle soudu žalobci nepodařilo prokázat, že jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že pokud se účastníci dohodli na zániku zbytku závazku (to, co nebylo provedeno žalovanými, ale dokončeno třetí osobou) nebo tato část závazku zanikla z důvodu nemožnosti plnění, nic to nemění na platnosti původního závazku v rozsahu provedeného díla. Žalobce dle soudu ani nemohl zamýšlet zrušení smlouvy od počátku, neboť to zákon vylučuje, nikdy nepožadoval vrácení celého plnění, tj. uhrazené ceny díla, tedy toho, co doposud zaplatil oproti vrácení díla. Proto se bezdůvodné obohacení primárně týká nedokončeného provedení díla. Zde je třeba mít na paměti, že cena díla byla ujednána ve výši 4 000 000,32 Kč. Z této ceny žalobce, jak bylo nesporné, uhradil 3 560 000 Kč. Žalobce tudíž nezaplatil celou cenu díla, neuhradil doplatek ve výši 440 000 Kč a na druhé straně žalovaní 1, 2 mu ani celé dílo neprovedli. Podle soudu se žalobce proto nemůže domáhat bezdůvodného obohacení, když na tuto nesplněnou část závazku nic za úplatu žalovaným neplnil.

111. Jak bylo uvedeno shora, případná nemožnost zbytku plnění nebo souhlas stran se zrušením zbytku závazku se v žádném případě nedotkla těch plnění, která byla poskytnuta s ohledem na platnost částečného plnění. Na základě řádně uzavřené smlouvy ze dne 22.6.2018 žalovaní 1, 2 zhotovili pro žalobce dům v rozsahu smlouvy uvedeném a za to obdrželi cenu díla ve výši 3 560 000 Kč. Nebylo sporu o tom, že zbytek díla nedokončili, a za nedokončenou část neobdrželi žádné finanční plnění, doplatek ceny, protože žalobce dokončení díla znemožnil a nepustil zhotovitele na staveniště. Tato skutečnost nemá žádný vliv na práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy a vztahující se ke splněné části závazku. Dle soudu skutečně nelze vyloučit, že dílo nebo jeho část mohlo být provedeno vadně, v takovém případě bylo na žalobci, aby uplatnil svá práva z vadného plnění, vytknul nedostatky a zvolil si právo z vadného plnění. V tomto směru, je třeba dát žalovaným za pravdu, že žalobce taková práva z vadného plnění neuplatnil, žádné vady u žalovaných 1, 2 nevytknul, proto tato práva nemohl uplatnit u soudu navíc žalobou z bezdůvodného obohacení. Námitka žalovaných o nedostatku řádného vytknutí vad dle zákona bez zbytečného odkladu byla uplatněna důvodně. Žalobce sice tvrdil, že vady vytkl, nic ke svému tvrzení nepředložil. Naopak trval na tom, že fasáda byla udělaná špatně, a proto chce zpět své peníze. Takový postup je dle soudu nepřijatelný a nezákonný, zákon přesně stanový, jak je třeba v případě vadného plnění postupovat, žalobce výslovně u soudu uvedl, že žalovaná částka nepředstavuje nárok z vadného plnění, ale bezdůvodné obohacení. Dle soudu nelze institut práva z vadného plnění dle ust. § 1914 odst. 2 občanského zákona obcházet a při požadavku vrácení bezdůvodného plnění do tohoto nároku zahrnout vadná plnění, jak žalobce v součinnosti se znalcem učinil. Bezdůvodné obohacení skutečně může představovat pouze plnění, o které se druhá strana na úkor toho, kdo plnil, obohatila. Nároky z vadného plnění jsou odlišnou právní kategorií.

112. Pokud jde o částku 10 000 Kč, které se žalobce rovněž u soudu po žalovaných 1, 2 domáhal, vzhledem k tomu, že žalobce ani netvrdil základní předpoklady odpovědnosti za nárok jako škodu, která žalobci zaplacením znaleckého posudku vznikla, soud ani v této části žalobě nevyhověl a žalobu zamítl. Navíc se jedná o náklady za vypracování znaleckého posudku, jak vyplývá z dokladu o zaplacení, podle soudu jde tedy spíše o náklady řízení než samostatný nárok náhrady škody.

113. Z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

114. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný 1 byl v řízení zcela procesně úspěšný, má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů v řízení účelně vynaložených. Tyto náklady řízení žalovaného 1 představující odměnu právního zastoupení podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu při stanovení odměny z tarifní hodnoty 718 438,58 Kč, 1 úkon po 11 180 Kč, celkem za 20 úkonů, a to převzetí věci dne 19.1.2022, odpor ze dne 19.1.2022, studium spisu před vyjádřením ze dne 2.2.2022, vyjádření ze dne 17.2.2022, porada před prvním jednáním dne 12.9.2022, jednání dne 14.9.2022, porada dne 11.5.2023, jednání dne 16.5.2023, porada dne 14.6.2023 a vyjádření ze dne 15.6.2023, jednání ze dne 20.9.2023, porada dne 6.12.2023, jednání dne 8.12.2023 – 2x, jednání dne 26.3.2024-2x, porada dne 17.9.2024 a jednání dne 18.9.2024-3x, dohromady 20x 11 180 Kč, celkem 223 600 Kč, 20 režijních paušálu po 300 Kč, celkem 6 000 Kč a jízdné osobním motorovým vozidlem značky Audi A7 sport B, RZ , SPZ, při průměrné spotřebě 8 l na 100 km, cesta z Havířova do Frýdku-Místku a zpět, ujeto tam a zpět 40 km, za účelem nahlížení do spisu dne 2.2.2022 a jednání 14.9.2022, vyhláškové ceny 44,50 na litr benzínu a opotřebení ve výši 4,70 Kč, dohromady 330,40 x 2, tj. 660,80 Kč, vyhláškové ceny benzínu v roce 2023 ve výši 41,20 Kč a opotřebení ve výši 5,20 na 1 km, celkem 339,80 Kč x 3, tj. 1 019,40 Kč za tři cesty k soudu dne 16.5.2023, 20.9.2023 a 8.12.2023, v roce 2024 vyhlášková cena benzínu 38,20 Kč a opotřebení ve výši 5,60 Kč na 1 km, celkem 346,24 x 2 za cestu k soudu dne 26.3.2024 a 18.9.2024, dohromady 692,48 Kč. celkem jízdné 2 372,70 Kč ě náhrada za ztrátu času celkem 1 400 Kč (14 půlhodin po 100 Kč), dohromady 233 372 Kč plus DPH ve výši 49 007,70 Kč, dohromady s DPH ve výši 282 379,70 Kč. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalobce povinen zaplatit žalovanému 1. do tří právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

115. Žalovaný 2 byl rovněž procesně úspěšný, jeho náklady řízení představují odměnu právního zastoupení s ohledem na tarifní hodnotu 1 úkon po 11 180 Kč, za 20 úkonů částka ve výši 223 600 Kč, tj. převzetí věci dne 28.1.2022, odpor ze dne 28.1.2022, studium spisu před vyjádřením ze dne 8.2.2022, vyjádření ze dne 12.2.2022, porada před prvním jednáním dne 13.9.2022, jednání dne 14.9.2022, porada dne 10.5.2023, jednání dne 16.5.2023, vyjádření 14.6.2023, porada dne 19.9.2023, jednání ze dne 20.9.2023, porada dne 7.12.2023, jednání dne 8.12.2023 – 2x, porada 25.3.2024, jednání dne 26.3.2024-2x a jednání dne 18.9.2024-3x, dohromady 20x 11 180 Kč, celkem 223 600 Kč, 20 režijních paušálu po 300 Kč, celkem 6 000 Kč a jízdné osobním motorovým vozidlem Ford Mondeo, RZ: , SPZ, při průměrné spotřebě benzínu natural 8,4 l na 100 km, cesta z Ostravy do Frýdku-Místku a zpět, ujeto tam a zpět 46 km, za účelem nahlížení do spisu dne 8.2.2022 a jednání 14.9.2022, vyhláškové ceny 44,50 na litr benzínu a opotřebení ve výši 4,70 Kč, dohromady 761,70 Kč, vyhláškové ceny benzínu v roce 2023 ve výši 41,20 Kč a opotřebení ve výši 5,20 na 1 km, celkem 398,99 Kč x 3, tj. 1 196,82 Kč za tři cesty k soudu dne 16.5.2023, 20.9.2023 a 8.12.2023, v roce 2024 vyhlášková cena benzínu 38,20 Kč a opotřebení ve výši 5,60 Kč na 1 km, celkem 346,24 x 2 za cestu k soudu dne 26.3.2024 a 18.9.2024, dohromady 692,48 Kč, celkem jízdné 2 632,60 Kč a náhrada za ztrátu času celkem 2 800 Kč (28 půlhodin po 100 Kč), dohromady 237 665,18 Kč plus DPH ve výši 49 910,70 Kč, dohromady s DPH ve výši 287 575,90 Kč. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalobce povinen zaplatit žalovanému 1. do tří právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

116. V průběhu řízení vznikly náklady státu za výslech znalce ve výši 4 538 Kč, které byly přiznány usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. 9. 2024 č. j. 114 C 34/2021–122. Tyto náklady státu je dle výroku IV. žalobce povinen zaplatit České republice jako procesně neúspěšný účastník řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.