Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

119 C 16/2023

č. j. 119 C 16/2023-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-07 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSFM:2025:119.C.16.2023.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Anonymizováno sídlem Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno o 20 335 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 20 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši11,75 % ročně z částky 1 200 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení,11,75 % ročně z částky 1 200 Kč od 6. 2. 2022 do zaplacení,11,75 % ročně z částky 1 215 Kč od 6. 3. 2022 do zaplacení,11,75 % ročně z částky 760 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení,11,75 % ročně z částky 760 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 6. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 7. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 9. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 10. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 11. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 12. 2022 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 1. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 2. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 3. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 5. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 8. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 11. 2023 do zaplacení,15 % ročně z částky 760 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení a14,75 % ročně z částky 760 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení,se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 335 Kč s příslušenstvím. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že při nástupu nesvéprávného opatrovance – žalovaného, do Domova , Anonymizováno, byla dne 4.10.2019 podepsána tehdejším opatrovníkem Smlouva o poskytování sociální služby a současně i Smlouva na nadstandardní péči na 1 440 Kč měsíčně. Tato částka byla Domovem , Anonymizováno, následně navýšena za měsíc leden 2022 o částku 1200 Kč, za měsíc únor 2022 o částku 1200 Kč, za měsíc březen 2022 o částku 1215 Kč, za měsíc duben 2022 o částku 760 Kč a za měsíce květen 2022 až leden 2024 o částku 760 Kč měsíčně, kterou byl žalovaný povinen měsíčně v předepsané výši hradit žalobkyni vždy do 5. dne v měsíci, a to dle uvedené smlouvy o nadstandardní péči. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek, avšak k úhradě dluhu nedošlo, proto se žalobkyně domáhá těchto úhrad za dobu od ledna 2022 do ledna 2024 ve výši 20 335 Kč za tyto nadstandardní služby. Navýšení částky pak žalobkyně odůvodnila článkem II. odstavec 1. v návaznosti na článek II. odstavec 5., kdy byla žalobkyní uplatněna cenová doložka, a žalobkyně tak nově stanovila cenu za služby ve výši 2640 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2022 došlo k navýšení ceny, což bylo řádně oznámeno straně žalované. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle doplněných tvrzení žalobkyně u jednání dne 9.8.2024 se navýšení ceny za nadstandardní služby nově mělo týkat 1) ošetřovatelská intervence (komplexní hygienická péče s prevencí proleženin, sledování poruch celistvosti kůže mimo komplexní hygienu, hodnocení fyziologických funkcí, analýza, hodnocení a podpora psychického stavu a s tím spojené aktivizace), 2) nutriční péče (vyšetření a zhodnocení nutričního stravu, kontrola nutričního stavu u malonutričních klientů, sledování změny hmotnosti, sestavení nutričního plánu a jeho kontrola, edukace, reedukace, propočet a kontrola jídelníčku, kontrola a aktualizace dietního systému a pozorování a zaznamenávání schopnosti příjmu potravy) a 3) administrativní úkon spojený s poskytnutím hrazené zdravotní péče. Podle názoru žalobkyně pak dané zvýšení ceny za nadstandard žádnému schválení opatrovnického soudu za žalovaného jako osoby omezené ve svéprávnosti, nepodléhalo. Zvýšení bylo možné provést jednostranně žalobkyní tzv. uplatněním cenové doložky podle původní smlouvy o nadstandardní péči č. 219/2019 ze dne 4. 10. 2019.

2. Původně se žalobkyně domáhala zaplacení celkem částky 20 400 Kč s příslušenstvím, ale o 65 Kč bylo řízení zastaveno, protože žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět. Současně pak také žalobkyně upravila platby za jednotlivé měsíce, za které jí měl žalovaný konkrétní platby dlužit, proto byla připuštěna současně také změna žaloby, a to usnesením okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 22. 02. 2024, č. j. 119 C 16/2023–28.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, považoval ji za nedůvodnou. Náklady dle smlouvy o nadstandardní péči, uvedené v článku II. za tuto péči ve výši 1440 k č měsíčně, žalovaný řádně hradí a není tudíž v prodlení s placením této částky. Dále pak poukázal na rozhodnutí , adresa, č.j. , spisová značka, s tím že řízení o schválení právního jednání, spočívajícího v uzavření dodatku číslo 1. ke smlouvě o nadstandardní péči, bylo zastaveno, a to s poukazem na skutečnost, že listina označená jako „podklady pro stanovení ceny a rozsahu nadstandardní péče“ obsahuje mimo jiné úkony, které žalovaný vůbec nepotřebuje a je zcela zbytečné, aby takovýto nadstandard žalovaný platil. Pakliže má dojít k navýšení nadstandardní péče musí být součástí smlouvy o nadstandardní péči přesný rozpis úkonů péče, včetně ceny a rozsahu poskytování nadstandardní péče. V daném případě tato podmínka splněna není a navýšení ceny není nikterak odůvodněno, a hlavně není tento právní úkon schválen soudem. Absentuje-li soudem schválený dodatek, který by navyšoval cenu za nadstandardní péči, nemůže být jakékoli navýšení ceny důvodné. Nelze akceptovat, aby tzv. cenová doložka nevyžadovala schválení soudem. Pokud se žaloba o ni opírá, pak tato je také stižena neplatností pro nedostatečnou určitost.

4. Dle ustanovení §157 odst. 2 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými k důkazům, a to smlouvou o poskytování sociálních služeb č. 219/2019 z 4. 10. 2019, smlouvou o poskytování nadstandardní služeb č. 219/2019 z 4. 10. 2019, uplatněním cenové doložky ze dne 26. 8. 2020, výzvou k úhradě z 29. 9. 2022, opatrovnickým spisem , adresa, , ze kterých zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti. Z označených listin a ze spisu sp. zn. , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný byl již v minulosti omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen činit žádná právní jednání s výjimkou právně jednat pouze v běžných záležitostech každodenního života (Rozsudek okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ) a soud již také prodloužil omezení svéprávností žalovaného o pět let (Rozsudek okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , naposledy jmenoval opatrovníkem , adresa, (Rozsudek okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, s právní mocí k , datum, ). Stejným rozsudkem pak , adresa, schválil za žalovaného smlouvu o poskytování sociální služby č. 219/2019 ze dne 4. 10. 2020 a smlouvu o nadstandardní péči č. 219/2019 ze dne 4. 10. 2019, uzavřené mezi žalovaným, zastoupeným tehdejším stálým opatrovníkem, a , Anonymizováno, , jejímž předmětem je poskytování služby a stanovení jejího rozsahu (ubytování, stravování, úkony péče, fakultativní činnosti), a dále výše úhrady a způsob placení. Smlouva o nadstandardní péči se pak týkala pouze péče nehrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění a jen takové péče, která je zdravotní péčí ve smyslu zákona o zdravotních službách. Za tuto nadstandardní péče měl žalovaný podle schválené smlouvy hradit 1 440 Kč měsíčně. Následně, bez jakéhokoliv řádně uzavřeného dodatku č. 1 (a už vůbec ne schváleného případně soudem), žalobkyně od 1. 1. 2022 zvýšila úhradu za poskytování tzv. nadstandardní péče na částku 2 200 Kč měsíčně. Tuto skutečnost stálý opatrovník , adresa, ) zjistil tak, že je mu pravidelně žalobkyní zasíláno vyúčtování každý měsíc povýšené na novou částku za nadstandardní služby. Stálý opatrovník byl sice kontaktován žalobkyní s tím, že chce podepsat předmětný dodatek č. 1, na základě kterého by došlo ke zvýšení poplatku za nadstandardní služby z částky 1440 Kč na částku 2 200 Kč, a proto stálý opatrovník žalovaného podal návrh u opatrovnického soudu ke schválení právního jednání za žalovaného – schválení Dodatku č.

1. Tento dodatek č. 1 nebyl ale nikdy za žalovaného podepsán stálým opatrovníkem žalovaného. K tomuto rovněž byl připojen dopis žalobkyně ze dne 26.8.2020 „uplatnění cenové doložky, ve které se dokonce úhrada o nadstandardní služby s účinností od 1.11.2020 navyšuje (jednostranně) o částku 1 200 Kč na částku 2 640 Kč. Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že pokud byla stálým opatrovníkem soudu předložena listina, tzv. podklady pro stanovení ceny a rozsahu nadstandardní péče (týkající se dodatku č. 1 k nadstandardním službám pro žalovaného), pak soudem bylo (i po zhlédnutí žalovaného) zjištěno, že jsou zde uvedeny úkony, které žalovaný , Jméno žalovaného, nepotřebuje, bylo by tedy zbytečné, aby se takový nadstandard v rozsahu dodatku č. 1 platil. K uzavření smlouvy o nadstandardu, jak konstatoval opatrovnický soud, je nutno přistoupit individuálně s ohledem na osobnost a zdravotní stav každého konkrétního opatrovance, přitom přesný rozpis úkonů nadstandardní péče včetně ceny a rozsahu je nutno učinit součástí smlouvy o nadstandardní péči, pakliže by mělo dojít k navýšení ceny. Opatrovnický soud řízení usnesením ze dne , spisová značka, podle ustanovení § 16 zákona o zvláštních řízeních soudních zastavil pro neexistenci důvodu vedení takového řízení, pakliže právní úkon, jehož se navrhovatel domáhá (rozuměj schválení dodatku č. 1 o navýšení ceny za nadstandardní služby), jím dosud nebyl uzavřen. Z obsahu opatrovnického spisu nebylo dále zjištěno, že by kdykoliv od 15. 6. 2022 dosud byl podán stálým opatrovníkem žalovaného návrh na schválení jakéhokoli dodatku k nadstandardním službám pro žalovaného.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je ke dni vyhlášení tohoto rozsudku omezen ve své právnosti., zatím je žalovaný. zastoupen stálým opatrovník, kterým je , adresa, . Dosud nedošlo ke schválení žádného dodatku ke smlouvě o poskytování nadstandardních služeb č. 219/2019 ze dne 4.10.2019, kterým by byly navýšeny úhrady za nadstandardní služby, které by byly určitě definované nad rámec definovaný v uzavřené Smlouvě ze dne 4. 10. 2019. Neexistuje žádné akceptační stanovisko žalovaného ve vztahu k nadstandardní službám, které by šly nad rámec jejich dosavadního poskytování tak, jak tyto byly sjednány (a k 1.1.2022 zřejmě i poskytovány) podle smlouvy o nadstandardních službách č. 219/2019 ze dne 4. 10. 2019, a to ani pokud jde o zvýšení plateb za ně (a které by navíc nebyly hrazené ze zdravotního pojištění žalovaného). Následně pak žalobkyně zaslala stálému opatrovníkovi žalovaného dopis z 26. 8. 2020, v němž požadovala „po uplatnění cenové doložky“ dle smlouvy o nadstandardní péči číslo 219/2019 ze dne 4.10.2019 po žalovaném dokonce úhradu ve výši 2 640 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2020. K úhradám „navýšení“ však ze strany žalovaného nedošlo. Opatrovanec byl i v období od 1/2022 do 1/2024 umístěn v zařízení Domov , Anonymizováno, . Stálý opatrovník žádal, aby mu soud udělil souhlas s dodatkem č. 1 ke smlouvě o nadstandardní péči č. 219/2019, podle kterého s účinností od 15. 3. 2022 měla činit nově cena za nadstandardní péči 2 200 Kč měsíčně, který byl nově za účelem zvýšení ceny za nadstandardní služby předložen žalobkyní. Dodatek měl být uzavírán na dobu neurčitou. Opatrovník nikdy tento dodatek za žalovaného nepodepsal a soud proto nikdy neschválil toto právní jednání za žalovaného. Z článku I. tohoto dodatku vyplývá, že žalovaný má nadále zájem na tom, aby měl v Domově přístup k nadstandardní ošetřovatelské péči, tedy i ošetřovatelské péči nehrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění, avšak důvodně poskytnuté s ohledem na zdravotní stav klienta. Z tzv. specifikace nadstandardní péče v rozsahu nehrazené zdravotní péče dle smlouvy o nadstandardní péči číslo 219/2019 měl činit výčet zdravotních výkonů, které měly být posuzovanému poskytnuty, a to 1) ošetřovatelská intervence (komplexní hygienická péče s prevencí proleženin, sledování poruch celistvosti kůže mimo komplexní hygienu, hodnocení fyziologických funkcí, analýza, hodnocení a podpora psychického stavu a s tím spojené aktivizace), 2) z toho nutriční péče (vyšetření a zhodnocení nutričního stravu, kontrola nutričního stavu u malonutričních klientů, sledování změny hmotnosti, sestavení nutričního plánu a jeho kontrola, edukace, reedukace, propočet a kontrola jídelníčku, kontrola a aktualizace dietního systému a pozorování a zaznamenávání schopnosti příjmu potravy) a 3) administrativní úkon spojený s poskytnutím hrazené zdravotní péče. Žalobkyně vyčíslila za dobu od 1.1.2022 do 31.1.2024 nedoplatek na těchto nadstandardních službách za žalovaným ve výši 20 335 Kč s úrokovým příslušenstvím s ohledem na to, že stálý opatrovník neprováděl úhradu nadstandardní služby ve výši 2 640 Kč resp. 2 200 Kč, kterou si sama žalobkyně bez uzavřeného dodatku za žalovaného a bez schválení soudu navýšila. Žalovaný , Anonymizováno, , není ležící, pohybuje se po zařízení i mimo něj, nemá žádnou dietu, je schopen se najíst, není obézní.

7. Soud hodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto důkazy je možné vyhodnotit jako věrohodné, vzájemně se podporující a doplňující pro dále prezentovaný skutkový závěr, když soud o shora popsané důkazy opírá skutková zjištění, z nich provedená a shora uváděná.

8. Soud nevzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že tvrzená nadstandardní péče je pro žalovaného nezbytná a je žalovanému v celém rozsahu poskytována, a že jde o péči nehrazenou jako zdravotnický výkon z veřejného zdravotního pojištění žalovaného9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle ust. § 461 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

11. Podle ust. § 483 odst. 2 písm. d) spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních, uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky.

12. Soud po provedeném dokazování předmětný žalobu o zaplacení částky 20 335 Kč s příslušenstvím zamítl. Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že v daném případě spočívající v v uplatnění nároku na zvýšenou měsíční úhradu za nově stanovenou cenu za nadstandardní péči nelze přiznat. Smlouva o nadstandardní péči se týkala pouze péče nehrazená ze systému veřejného zdravotního pojištění, přičemž jakékoli zvýšení, byť prováděné v režimu čl. II. této smlouvy, by za opatrovance – žalovaného, podléhalo schválení právního jednání (plnění žalovaného), neboť se nejedná o běžnou záležitost, jak se uvádí v ust. § 461 odst. 1 o.z. A nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu. Toto schválení navýšení úhrady za blíže nekonkretizované služby v rámci nadstandardní péče nebylo dosud za zastoupeného opatrovance – žalovaného, ani uzavřeno (formou dodatku) a ani schváleno soudem, což bylo potvrzeno i žalobkyní. Nikoliv běžné majetkové záležitosti vyžadují k perfekci právního úkonu schválení soudu. Soud právní úkon, který se neběžné majetkové záležitosti týká, schválí jen tehdy, je-li v zájmu zastupovaného. Otázku, zda jde o běžnou či neběžnou majetkovou záležitost při správě majetku, je třeba posoudit vždy na základě jednotlivých okolností a celkové povahy každého konkrétního případu. Rozhodujícími hledisky pro posouzení toho, zda jde o běžnou záležitost, je nejen absolutní hodnota majetku, jehož se právní úkon týká, ale i majetkové poměry zastoupeného, jakož i složitost právního úkonu. Zásadní pro rozhodnutí, zda je ke konkrétnímu úkonu třeba schválení opatrovnickým soudem, je pak zejména okolnost (nebo i pouhá možnost), že se právní úkon (v tomto konkrétním případě však dosud neučiněným) zástupcem – zde stálým opatrovníkem žalovaného, projeví negativně v majetkové sféře zastoupeného [srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 856/2011, z 25. 6. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2275/2011, a z 29. 4. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4696/2014 (ústavní stížnost podanou proti posledně uvedenému rozhodnutí odmítl Ústavní soud České republiky usnesením z 27. 10. 2015, sp. zn. I. ÚS 1970/15)]. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že navýšení dosud sjednané částky ve smlouvě o nadstandardní péči, jednoznačně vyžadují schválení soudem, když ad absurdum, žalobkyně by jednostranně mohla navyšovat bez řádného odůvodnění (pouhým oznámením „uplatněním cenové doložky“) částku za nadstandardní služby o jakoukoli částku a žalovaný ad absurdum, by byl povinen ji hradit. Již samotné navýšení o cca 35 % oproti původně sjednané částce za tzv. „nadstandard“ se s ohledem na „dobu neurčitou“ a příjem žalovaného z invalidního důchodu zcela negativně může projevit v majetkové sféře zastoupeného. Zbývá dodat, že právní jednání přesahující rámec běžné záležitosti při nakládání s majetkem nesvéprávného žalovaného, aniž by bylo schváleno soudem ve smyslu § 461 o.z., není perfektní a nemůže vyvolat zamýšlené právní následky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1433/2011). Smlouvou o nadstandardní péči se zakládal relativně dlouhodobý právní poměr (na dobu neurčitou), s možností zvyšování sjednaných úhrad v různě nastavených souvislostech dle této smlouvy, a nelze jakkoli připustit, aby byl nesvéprávný žalovaný vystaven svévolnému (jednostrannému) právnímu jednání žalobkyně ve věci zvyšování úhrad bez omezení limitu a navíc na dobu neurčitou. Jednou věcí je připuštění možnosti zvýšení, druhou věcí pak je posouzení a schválení plnění nesvéprávným žalovaným z tohoto zvýšení – zda je či není přípustné, zda je či není přiměřené, zda je či není v zájmu nesvéprávného atd. Toto posouzení učiněného právního jednání (a učiněno za žalovaného dosud ani nebylo) pak za nesvéprávného jako „ne běžné záležitosti“ musí provést a schválit opatrovnický soud, nikoli soud v nalézacím řízení.

13. Soud má navíc za to, že nadstandardní péče je ve smlouvě z 4. 10. 2019 vymezena tak obecně, nekonkrétně a bez bližší specifikace, že ani nelze zjistit, za co se ve skutečnosti úhrada žalobkyni dostává (byť ve výši 1 440 Kč, když primárně tyto „služby“ by měly být hrazeny také z prostředků „příspěvku na péči“, který žalobkyně pro žalovaného pravděpodobně inkasovala ve sledovaném období. Existuje naprosto tenká a nezřetelná hranice mezi žalobkyní tvrzenými potřebami žalovaného na zdravotnické výkony označované jako „hygienická péče s prevencí proleženin“, a sociálními službami „pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu“. Není zřejmé nakolik žalovaný potřebuje konkrétní zdravotnické výkony označené takto žalobkyní a nakolik tyto zdravotnické služby nejsou kryty popsanými sociálními službami. V daném případě by se k této otázce mohl vyjádřit jen na odborník, který by popsal z tohoto pohledu, jaký je zdravotní stav žalovaného. Protože se však žalobkyně k jednání nařízenému na 25.11.2024 a 7. 2. 2025 nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem případně poučena dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby případně doplnila tvrzení, proč žalovaný potřebuje zrovna tyto zdravotnické výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a proč nedostačují u žalovaného v daném ohledu pouze poskytované sociální služby, které jsou hrazeny z příspěvku na péči, který je žalovanému poskytován. Dále pak by se odborník také musel vyjádřit k tomu, zda zdravotní výkon označován nyní žalobkyní jako „analýza hodnocení a podpora psychického stavu s tím spojená aktivizace“ je pro žalovaného nezbytná jako zdravotnický výkon nehrazený ze zdravotnického pojištění, případně zda existuje nějaký zdravotnický výkon hrazený ze zdravotnického pojištění, který by v tomto ohledu žalovanému mohl pomoci, případně zda v rámci sociálních služeb mu již poskytována podpora s ohledem na jeho zdravotní stav a mentální retardaci již zcela nepostačuje k danému účelu. A rovněž pak je třeba pochybovat o tom, zda žalovaný potřebuje zdravotní výkon „vyšetření a zhodnocení nutričního stavu“, když bylo zjištěno, že žalovaný má běžné potřeby, nemá nadváhu a je v tomto ohledu bezproblémový.

14. Za této situace soud skutečně má za to, že žalobkyně neprokázala, že by byl žalovaný jako opatrovanec povinen platit za nadstandardní služby další částky. Proto soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a rovněž nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč, která představuje 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to za sepis vyjádření k žalobě ze dne 11.3.2024, dále za 3x přípravu k jednání a za účast u 3 jednání (9.8..2024, 25.11.2024 a 7.2.2025). Soud nemohl žalovanému přiznat odměnu za jeho právní zastoupení, když v tomto ohledu neudělil plnou moc advokátovi žalovaný (byť jednající stálým opatrovníkem), ale právní zástupce zde zastupoval stálého opatrovníka dle předložené plné moci ze dne 11. 3. 2024, což je třeba odlišovat od zastoupení žalovaného.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.