12 C 239/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, Anonymizováno, č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha a č. Anonymizováno lesní pozemek, vše evidováno na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa se zrušuje.

II. Soud přikazuje nemovitosti specifikované výrokem I. tohoto rozsudku do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu ze zrušeného podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, specifikovaným výrokem I. tohoto rozsudku, částku částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 373,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 373,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení k pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha a č. Anonymizováno lesní pozemek, vše evidováno na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa a jeho vypořádání tak, že všechny tyto movité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž žalované bude vyplacena přiměřená náhrada, kdy pro účely smírného jednání nabízí částku 85 000 Kč. Později v souladu se znaleckým posudkem byla navrhovaná náhrada zvýšena na částku 93 240 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je většinovým vlastníkem předmětných nemovitostí, je jediný kdo se o tyto nemovitostí jako řádný hospodář stará, zabezpečuje jejich údržbu a zajišťuje, aby i nadále pro budoucí generace mohly plnit funkci lesa. Žalovaná se naopak o údržbu pozemků nezajímá, nijak se na této nepodílí, a to ani vlastní prací ani finanče. Žalovaná s žalobcem ohledně pozemků dlouhodobě nekomunikuje, a to jak ohledně možného odkupu, tak např. ohledně udělení souhlasu k žádosti o dotace, kdy v tomto důsledku musel žalobce žádost stáhnout, což ohrožuje řádné hospodaření na pozemcích.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 31. 10. 2024 tak, že aktuálně nezná situaci na místě samém, tedy že ji není známo, kdo se o nemovitosti stará. Dále žalovaná navrhuje provést ocenění nemovitostí znalcem, kdy na základě tohoto znaleckého posudku bude uvažovat o tom, zda by měla zájem získat spoluvlastnický podíl žalobce pro sebe, či zda lze nemovitosti reálně rozdělit. Ve vyjádření ze dne 30. 6. 2025 žalovaná rozporuje skutečnost, že se o nemovitosti stará výhradně žalobce, neboť ji k této skutečnosti nebyly předloženy žádné faktury ani nákladové dokumenty. Dále uvádí, že je ochotna svůj podíl žalobci prodat, ale nikoli za částku stanovenou znaleckým posudkem (93 240 Kč) ale za částku 149 536 Kč, alternativně nabízí odkup podílu žalobce za částku 598 144 Kč (rovněž nad cenou stanovenou znaleckým posudkem ve výši 372 940 Kč.)

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa zjistil soud, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitostí, zapsaných na tomto listu vlastnictví, a to pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha a č. Anonymizováno lesní pozemek. Podíl žalobce je v rozsahu 4/5, podíl žalované je v rozsahu 1/5.

4. Z e-mailu zaslaného žalobcem dne 31. 5. 2022 na adresu e-mail soud zjistil, že se žalobce pokoušel kontaktovat žalovanou s informací, že se v lokalitě předmětných pozemků začala pohybovat inspekce životního prostřední a vzhledem ke stavu lesa zde hrozí pokuty. Dále se na ni obrací s žádostí o zvážení prodeje lesa, z důvodu lepšího hospodaření v případě jediného vlastníka a s žádostí o poskytnutí telefonního kontaktu.

5. Z e-mailu zaslaného žalobcem dne 22. 9. 2022 na adresu e-mail soud zjistil, že se žalobce obracel na žalovanou s žádostí o souhlas s provedením rekonstrukce porostu.

6. Z dalších předložených listin bez uvedeného data a podacích lístků ze dne 3. 10. 2022 a 9. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce opakovaně pokoušel žalovanou kontaktovat ohledně vyřešení situace s předmětnými pozemky.

7. Z průvodního dopisu ze dne 13. 9. 2023 včetně dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k uzavření dohod o vypořádání spoluvlastnictví, a to z důvodu, že s ním žalovaná nekomunikuje.

8. Z výzvy ze dne 18. 4. 2024 včetně podacího lístku ze dne 3. 5. 2024 učiněné jméno FO, jako právní zástupkyní žalobce, soud zjistil, že žalovaná byla opětovně vyzvána k uzavření dohody o vypořádání spoluvlastnictví, a to nejpozději do 15. 5. 2024. Současně byla žalovaná vyzvána k případné úpravě dohody a upozorněna na možnost soudního řešení sporu.

9. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady lesní půdy tituly před jménem jméno FO č. posudku 3/2025 zjistil soud, že znalec ocenil předmětné nemovitosti na částku 466 180 Kč, tedy v případě žalobce činí jeho podíl 372 940 Kč a v případě žalované 93 240 Kč. Dále znalec uvedl, že pozemky osobně prohlédl, kdy tímto zjistil, že reálně rozdělení věci je obtížné a to s ohledem na skutečnost, že majetek není hodnotově stejnorodý. Dále znalec upozornil, že hodnota majetku klesá, neboť je potřeba ihned provádět nákladová opatření bez dobrého výnosu, jako odstranění souší, zalesnění holin a prořezávky. Kvalita porostů na předmětných pozemcích je znalcem vyhodnocena jako špatná, rovněž perspektiva je znalcem hodnocena jako špatná, kdy je potřeba odstranit odumírající porosty a provést zalesnění.

10. Z listiny s názvem vlastnický separát lesní hospodářské osnovy soud zjistil, že se žalobce stal vlastníkem části předmětných nemovitostí, kdy k podpisu předávacího protokolu o převzetí vlastnického separátu lesní hospodářské osnovy došlo dne 14. 7. 2016. Listina obsahuje, mimo jiné, doporučení a upozornění pro vlastníka lesa. Mezi výčet povinností vlastníka lesa patří např. povinnost provádět taková opatření, aby se zabránilo a předcházelo působení škodlivých činitelů jako kůrovec, požáry, hmyz apod.

11. Z odborného stanoviska k prováděným lesnickým pracím ze dne 29. 8. 2025 soud zjistil, že na jaře roku 2023 došlo na předmětných pozemcích k rozsáhlejší těžbě rozpadajícího se zbytku porostu, kdy tato těžba byla doporučena s ohledem na aktuální stav lesa a hrozící rozvoj kůrovcové kalamity. K této těžbě byl žalobce odborným lesním hospodářem vyzván z důvodu zamezení šíření škůdce na okolní zdravé porosty. Na vytěženém území poté proběhla asanace, úklid klestu a holina byla řádně oplocena před zvěří.

12. Z předložené listiny s názvem žádost o dotaci z programu rozvoje venkova soud zjistil, že datum podání žádosti je 20. 10. 2022. Žalobce v žádosti uvádí, že předmětné pozemky jsou poškozeny klimatickým faktorem jako je sucho a dále biologickým škůdcem a bez dotačních peněz není schopen porost zrekonstruovat natolik, aby mohl opět plnit biologickou funkci lesa.

13. Z listiny s názvem soupis nároků a listiny s názvem protokol o předání a převzetí vlastnického separátu lesní hospodářské osnovy soud již nezjistil žádné pro řízení významné okolnosti.

14. Všechny shora provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.

15. Žalovaná sice u jednání uvedla, že má námitky proti znaleckému posudku a žádala o revizní znalecký posudek, nicméně výslechem žalované soud zjistil, že se nejedená o námitku proti správnosti výpočtu znalce, ale žalovaná nesouhlasí s tím, že pozemky jsou oceňovány až po provedené těžbě v roce 2023, která dle jejího názoru pozemky znehodnotila. K těmto tvrzením však znalecký posudek vyhotovován nebyl a rovněž k této skutečnosti nenavrhuje ani vypracování revizního posudku, kdy by tento posudek opět vycházel ze stavu, který je na pozemcích nyní. Žalovaná svůj názor, že mají pozemky vyšší hodnotu opírá o listinu s názvem soupis nároků, ze které plyne cena jiných pozemků v obci adresa. Tato listina však nerozporuje odborné vyjádření znalce ohledně ceny předmětných, pozemků, kterých se netýká. Soud o závěrech znalce, který oceňoval konkrétní pozemky které jsou předmětem této žaloby, nemá pochybnosti a provedení revizního znaleckého posudku se tak jeví zcela nadbytečné. Soud tedy zamítl návrh žalované, aby byl ve věci vypracován revizní znalecký posudek, neboť pro tento postup neshledal důvod. S ohledem na časové hledisko, kdy žalovaná tento návrh přednesla (až v den jednání dne 1. 9. 2025, kdy výzva k vznesení námitek k znaleckému posudku ji byla doručena dne 17. 3. 2025) lze tento návrh považovat spíše za pokus o prolongaci řízení. Výslech znalce žalovaná rovněž nepožadovala.

16. Po zhodnocení výsledků výše uvedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého jsou žalobce a žalovaná spoluvlastníky nemovitostí, pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, neplodná půda, č. hodnota ostatní plocha, jiná plocha a č. Anonymizováno lesní pozemek, vše evidováno na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa Podíl žalobce činí 4/5 podíl žalované 1/5. Hodnota pozemků činí dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO celkem 466 180 Kč, tedy v případě žalobce je hodnota jeho podíl 372 940 Kč a v případě žalované 93 240 Kč. Vzhledem k charakteru pozemků (les) je rozdělení pozemků velmi obtížné s ohledem na různou hodnotu jednotlivých částí lesa. Komunikace mezi žalobcem a žalovanou ohledně společného hospodaření v posledních letech neprobíhala, kdy žalovaná nereaguje na písemné ani telefonické výzvy žalobce. Aktuální stav předmětných pozemků je neuspokojivý a je nutno provést řadu opatření, aby byla funkce lesa zachována, případně obnovena. V minulosti tyto opatření prováděl žalobce sám, ale s ohledem na nedostatečnou komunikaci s žalovanou a nákladovost chystaných opatření již nadále chce v hospodaření s předmětnými pozemky pokračovat samostatně. Žalobce i žalovaná projevili zájem o získání pozemků do svého výlučného vlastnictví, přičemž oba osvědčili dostatek finančních prostředků pro výplatu podílu protistrany. Žalovaná nabízí na vypořádací podíl žalobce více, než je stanoveno znaleckým posudkem, a to o 225 204 Kč.

17. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Podle § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

20. Podle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě mezi účastníky nebyla dosažena dohoda (§ 1141 odst. 1 o. z.), je s ohledem na výše uvedená zjištění, návrh žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1143 o. z.) třeba považovat za oprávněný a důvodný, a soud proto tomuto návrhu vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem zrušil a přikázal nemovitosti za přiměřenou náhradu žalobci (§ 1143, § 1147 o. z.) S tímto ostatně vyslovila souhlas i žalovaná, kdy tato rovněž uvedla, že již nadále nemá zájem být spoluvlastníkem daných nemovitostí, ale má zájem o rozdělení společné věci, případně o přikázání do jejího výlučného vlastnictví.

22. Ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví soud vycházel z ustanovení §1144 o.z. a odborného stanoviska znalce, kdy tak dospěl k závěru, že rozdělení pozemků by bylo velmi obtížné s ohledem na skutečnost, že majetek je hodnotově nestejnorodý. Vyčlenění 1/5 podílu lesa tak, aby tento bylo možno správně ocenit a dosáhnout tak spravedlivého cenového vyrovnání je za této situace komplikované. S ohledem na výše uvedené proto dospěl soud k závěru, že spoluvlastnictví bude vypořádáno přikázáním věci do výhradního spoluvlastnictví jednoho z účastníků.

23. O přikázání předmětných nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví projevili zájem jak žalobce, tak žalovaná s tím, že oba mají v úmyslu si předmětné nemovitosti ponechat ve svém vlastnictví a hospodařit na nich a rovněž oba prokázali, že mají finanční prostředky na výplatu podílu protistrany. Žalovaná byla dokonce ochotna nabídnout i částku vyšší, než kolik bylo stanoveno ve znaleckém posudku, jako cena obvyklá.

24. Soud při rozhodování, komu z účastníků tedy přikázat předmětné pozemky do výhradního vlastnictví hodnotil následující kritéria:

25. Předně se soud zabýval skutečností, že žalobci náleží největší spoluvlastnický podíl a je zde zájem na zachování hospodaření a užitku lesních pozemků. Z provedeného dokazování má soud rovněž za prokázané, že dosud veškerou správu nad pozemky vykonával výhradně žalobce, který chce v uvedeném nadále pokračovat, a má jasné představy o dalším účelném využití věci. Žalobce se o lesní pozemky stará ve svém volném čase kdy je toto jeho zálibou, rovněž je však v daném oboru vystudován a profesně se věnuje spravování pozemku pro Anonymizováno jako mistr lesní výroby. Žalovaná sama již ve svém prvním podání uvedla, že nemá vůbec představu o tom, v jakém stavu se pozemky nacházejí, ani kdo je momentálně spravuje. Konkrétní představu o dalším účelném využití pozemků žalovaná nemá, kdy od doby jejich zakoupení v roce 2013 tyto osobně navštívila pouze dvakrát. Žalobce se dále snažil zajistit dotace pro další možné hospodaření, kdy se pozemky momentálně nacházejí ve špatném stavu. Žalovaná žádnou takovou snahu ani netvrdila, naopak připustila, že odmítla podepsat žádost o dotaci z důvodu, že ze své praxe ví, že dotace se musejí často vracet a nejevilo se jí to proto jako vhodný postup. Žádost tedy z důvodu absence souhlasu žalované podána být nemohla a žalobci tak bylo znemožněno provádět nákladné investice, které bez uvedených dotací není schopen hradit, ale které jsou pro záchranu lesa nezbytné. Podpůrně pak soud hodnotil i kritéria vzdálenosti bydliště účastníků od předmětných pozemků a citovou vazbu k nim, kdy i tato kritéria vyznívají ve prospěch žalobce, který bydlí ve vzdálenosti asi 5 Km, oproti žalované, která bydlí ve vzdálenosti asi hodinu jízdy ve Slovenské republice. Citovou vazbu k pozemkům žalobce má z důvodu, že se již po několik let stará o tyto pozemky a je to jeho koníčkem, naopak žalovaná uvedla, že zde žádnou takovou vazbu nemá.

26. Soud tedy uzavírá, že přikázal nemovitosti žalobci, neboť takové řešení je účelnější pro další využití nemovitosti, a to zejména s ohledem na velikost podílu žalobce, jeho konkrétní představy o dalším využití věci a jeho dosavadní péči a údržbě předmětných nemovitostí.

27. Co se pak týče částky, kterou nabídla žalovaná, že by uhradila žalobci za jeho spoluvlastnický podíl a jež je vyšší než částka stanovená znaleckým posudkem, je v tomto směru možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1114/2016, dle kterého při přikázání společné věci v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jednomu ze spoluvlastníků je výše navržené náhrady přesahující obvyklou cenu spoluvlastnického podílu jen jedním z kritérií, které musí soud zvážit při úvaze o tom, komu společnou věc přikáže, a proto soud není v zásadě povinen přikázat společnou věc za náhradu tomu ze spoluvlastníků, který navrhne nejvyšší částku jako základ přiměřené náhrady. Jak již bylo konstatováno, žalobce jako spoluvlastník s největším podílem má zájem o přikázání nemovitých věcí do jeho výlučného vlastnictví, když tato skutečnost, a dále zájem na zachování hospodářského užitku lesních pozemků, převáží nad ze strany žalované nabídnutou vyšší náhradou za spoluvlastnické podíly. Při rozhodování o tom, komu bude společná věc přikázána, se nejedná ve své podstatě o dražbu mezi spoluvlastníky, proto výše uvedená kritéria svědčící ve prospěch žalobce, která soud pro rozhodnutí vymezil s přihlédnutím k individuálním okolnostem, převážila nad skutečností, že žalobkyně nabízí nyní vyšší vypořádací podíl. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná nemá k pozemkům žádné vazby, nepodílela se na hospodaření, nekomunikovala s žalobcem a nyní nesouhlasí s vypořádáním pouze z toho důvodu, že cena pozemku je nyní nižší, než za jakou ho původně nabyla. Motivací žalované k přikázání pozemků je tak zřejmě pouze vidina vyššího budoucího zisku, kdy obdobně jako jsou judikatorně preferování spoluvlastníci, kteří chtějí věc užívat oproti těm, kteří ji chtějí prodat, soud zde preferuje spoluvlastníka, který projevil a projevoval zájem se o věci řádně starat.

28. Protože žalované přísluší při tomto způsobu vypořádání přiměřená náhrada (§ 1147 o.z.), zabýval se soud i otázkou hodnoty těchto nemovitých věcí. Tato hodnota byla stanovena znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO a celková hodnota těchto nemovitostí činí 466 180 Kč. S ohledem na výši podílu žalované ve výši 1/5 byl proto žalobce zavázán zaplatit žalované na přiměřenou náhradu částku ve výši 93 240 Kč, a to ve lhůtě stanovené ve výroku III. tohoto rozsudku.

29. V řízeních o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, s ohledem na skutečnost, že soud není návrhem účastníků vázán, bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. (stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Byť jednání žalobkyně vůči žalobci soud neshledal jako zcela korektní, zároveň zde neshledal zvláštní důvody pro závěr, že by náklady řízení měla nést pouze žalovaná, která se rovněž domáhala přikázání nemovitostí do svého vlastnictví a ve sporu nezůstala pasivní.

30. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud státu právo na náhradu nákladů řízení, které stát zaplatil na znalečném s tím, že každý z účastníků je povinen zaplatit ½ celkových nákladů státu. Konkrétní výše náhrady nákladů řízení a lhůta splatnosti je uvedena ve výroku V., a VI. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).