Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

14 C 243/2023

č. j. 14 C 243/2023-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSFM:2024:14.C.243.2023.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Moniky Szkanderové a přísedících Mgr. Edity Pobořilové a Vratislava Němce ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , adresa zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta vedlejší účastník: Jméno účastníka , IČO IČO účastníka , se sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 320 120 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 320 120 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 53 113,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce a vedlejší účastník vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení ve výši, která bude dodatečně stanovena v samostatném rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 11. 2023 doručenou soudu téhož dne domáhal po žalované jako zaměstnavateli zaplacení částky ve výši 320 120 Kč na základě odpovědnosti za škodu.

2. Žalobce žalobu zdůvodnil tím, že je zaměstnancem žalované, dne 14. 7. 2020 utrpěl pracovní úraz podvrtnutím lokte s důsledky necitlivosti malíčku a necitlivosti prsteníčku, což si vyžádalo operativní zákrok s dočasnou pracovní neschopností od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2021. Žalovaná mu vyplatila bolestné, část náhrady mzdy, část náhrady mzdy neuhradila, proto mu vznikla majetková újma představující ušlou mzdu za období od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2021v celkové výši 431 646 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě žalované částky dne 24. 11. 2023, žalovaná nárok žalobce odmítla, přičemž žalovaná částka 320 120 Kč představuje ušlou mzdu za období od listopadu 2020 do srpna 2021.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 25. 1. 2024 a uvedla, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce je zaměstnancem žalované a že dne 14. 7. 2020 utrpěl pracovní úraz, který žalovaná odškodnila bolestným a ztrátou na výdělku za období od 14. 7. 2020 do 31. 7. 2020. Vše ostatní žalovaná považuje za sporné, když podle znalce pojišťovny obvyklá délka léčení předmětného úrazu představuje 10–14 dnů, prodloužení nemocenské na straně žalobce bylo pro onemocnění obecné povahy, tj. šlo o chronické onemocnění po akutním vzplanutí chronických obtíží. Žalovaná odkázala na závěry znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , který navíc vyloučil pracovní úraz a dovodil, že potíže byly způsobeny chronickými změnami a pro obecné onemocnění žalovaného. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

4. V průběhu řízení vstoupil do řízení vedlejší účastník, a to pojišťovna, která se připojila ke stanovisku žalované a nárok žalobce odmítla, podle vedlejšího účastníka neexistuje příčinná souvislost mezi pracovní neschopností žalovaného do 31.8.2021 a pracovním úrazem ze dne 14. 7. 2020, stejně jako žalovaná vedlejší účastník poukázal na závěry obou znaleckých posudků.

5. Soud ve věci nařídil jednání, u něhož všichni setrvali na svém procesním stanovisku. Žalobce trval na tom, že existence pracovního úrazu je mezi účastníky nesporná, neboť zaměstnavatel, tedy žalovaná odškodnila bolestné a ušlou mzdu za prvních 14 dnů. Žalobce setrval na tom, že dlouhodobá pracovní neschopnost byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze 14. 7. 2020 a pro účely smíru navrhl částku ve výši 220 120 Kč. Naopak žalovaná i vedlejší účastník navrhli zamítnutí žaloby s tím, že dlouhodobá pracovní neschopnost na straně žalobce byla z důvodu obecného onemocnění.

6. Žalobci se u prvního jednání ve věci dostalo zákonného poučení podle § 118a odst. 1., 3. o. s. ř., byl ze strany soudu poučen, aby doplnil skutková tvrzení, označil a předložil důkazy, žalobce po poučení soudu doplnil skutková tvrzení, uvedl, že mezi účastníky byl založen pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 7. 2007, den nástupu do zaměstnání byl sjednán na 2. 7. 2007, pracovní poměr mezi účastníky i nadále trvá, žalobce byl zařazen na pozici zámečníka, montéra, svářeče a řidič s původní mzdou ve výši 16 540 Kč měsíčně. Dne 14. 7. 2020 utrpěl pracovní úraz, který spočíval ve zhmoždění levého lokte, poranění loketního kloubu, a to při výkonu práce, žalobce popsal úrazový děj, kdy zvedal bazénový díl, křuplo mu v lokti, znecitlivěl mu malíček a část prsteníčku, pracovní úraz si vyžádal dobu léčení od 14. 7. 2020 do 31. 8. 2021, z důvodu pracovního úrazu podstoupil operační zákrok v červnu 2021 a rehabilitaci od 9. 7. 2021 do 26. 7. 2021. Žalobce nesouhlasil se závěry znaleckých posudků, poukázal na rozpory znaleckých posudků co do existence pracovního úrazu a vyčíslil pravděpodobný výdělek, při výpočtu žalované částky vycházel z hrubé mzdy ve výši 503,98 Kč na hodinu při osmihodinové pracovní době.

7. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to dopisu pojišťovny, mzdových listů za roky 2020 a 2021, náhradou za ztrátu na výdělku, potvrzením dočasné pracovní neschopnosti, lékařskou zprávou nemocnice , adresa, , lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, , zprávou neurologické laboratoře, lékařskými zprávami ze dne 23.9.2020 a 25.11.2020, propouštěcí zprávou, lékařskou zprávou ze dne 13. 10. 2022, přehledem vyplacených dávek nemocenského pojištění, platovým výměrem, průkazem o zdravotní péči, pracovní smlouvou, žádosti o rehabilitační vyšetření, zprávou o rehabilitaci, rozpisem rehabilitací, propouštěcí zprávou, žádostí o rehabilitace, výzvou k náhradě a potvrzením lékaře, dále sdělením podstatného obsahu znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie ze dne 25.7.2022 a výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie.

8. Podle pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 2. 7. 2007 nastoupil žalobce u žalované do pracovního poměru jako zámečník – montér – svářeč firmy s tím, že den nástupu do práce byl sjednána na 2. 7. 2007 a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

9. Podle mzdového listu za rok 2020 činila hrubá mzda vyplacena v červenci za červen 2020 částku 32 773 Kč.

10. Podle listiny označené jako náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti měl žalobce dočasnou pracovní neschopnost od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2021, vyplacená mzda ze zmeškaných 15 kalendářních dnů činila 14 576 Kč.

11. Dopisem pojišťovny adresovaném zaměstnavateli (žalované) pojišťovna sdělila, že dle závěru soudního znalce 14. 7. 2020 došlo u žalobce k podvrtnutí v oblasti levého loketního kloubu, pracovní neschopnost v jediné a přímé souvislosti s pracovním úrazem ze dne 14. 7. 2020 byla znalcem určena obvyklou dobou léčení 10–14 dnů, další prodloužení pracovní neschopnosti bylo pro onemocnění obecné povahy.

12. Podle rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti obvodního lékaře , právnická osoba, byl žalobce v pracovní neschopnosti od 16. 7. 2020.

13. Podle ambulantního nálezu nemocnice , adresa, , chirurgické ambulance došlo u žalobce ke zhmoždění lokte, když žalobce zvedal břemeno v práci, křuplo mu v lokti a dostavil se do ambulance pro bolestivost v oblasti levého lokte, již v minulosti stav po operaci v oblasti levého lokte a stav po operaci karpálního kanálu, objektivně bez otoku, hematomu, lehce citlivé v oblasti ulnárního epikondylu, v místě původní jizvy hybnost plná všemi směry, hybnost prstu i zápěstí v normě, podle vyšetření RTG levého lokte bez patrných traumatických změn, léčba byla nastavena ortézou, klidový režim do odeznění bolestivosti.

14. Podle lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 8. 2020 je žalobce několik let po operaci pro neuropatii, aktuálně po těžkém zatížení levé horní končetiny, bolestivost, podána analgetika, dlaha s nepřetěžováním.

15. Podle lékařské zprávy ze dne 23. 9. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, z neurochirurgické ambulance , adresa, aktuálně u žalobce trauma lokte vlevo, zhoršení potíží, zhoršení svalové síly pravé ruky, palpační bolestivost nad průběhem nervu s tinelem.

16. Podle lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 11. 2020 pacient po traumatu lokte před půlrokem vlevo, pooperační změny, uvolnění kanálu prokazuje strukturální změny na Uln. nervu v oblasti lokte, doporučená operační revize.

17. Podle propouštěcí zprávy , nemocnice, hospitalizace žalobce trvala od 7. 6. 2021 do 9. 6. 2021, kdy žalobce je po operaci CP zadní i přední přístup, reziduálními lopatie v úrovni C6, při práci zvedal těžší břemeno, ucítil křupnutí, od té doby výrazná citlivost v oblasti lokte nad nervem, po předoperační přípravě provedena operace, výkon bez komplikací, diagnostický souhrn recidiva vlevo.

18. Podle zprávy ze dne 13. 10. 2020 neurochirurgické ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobce v roce 2015 operován pro neuropatii, kompresi u nervu v oblasti lokte, před traumatem žádné poruchy citlivosti, degenerativní změny na krční páteři, v minulosti operován, následně indikováno operační řešení, revize ulnárního nervu vlevo v oblasti lokte, z důvodu situace covidu operace odkládána, k přetrvávajícím potížím doporučena revize deliberace z jizvy a přední transpozice nervu, která s efektem.

19. Podle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie vyhotoveného dne 25. 7. 2020 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, došlo u žalobce dne 14. 7. 2020 k podvrtnutí v oblasti levého loketního kloubu bez poranění nervu s normální hybností prstu levé ruky, pracovní neschopnost od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2020 není v přímé souvislosti s popisovaným poraněním v rámci pracovního úrazu, s ohledem na diagnózu, tedy podvrtnutí levého loketního kloubu, se nedá předpokládat, že by pracovní neschopnost trvala déle jak 10–14 dnů, přičemž u žalobce byly již před pracovním úrazem prováděny chirurgické zákroky v oblasti loketního a středového nervu.

20. Podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí , tituly před jménem, , jméno FO, u žalobce při události se dne 14. 7. 2020 došlo k poškození loketního nervu, pomalé obrně loketního nervu, mononeuropatie horní končetiny, diagnóza není úrazová, u žalobce byly přítomny v době úrazu diagnózy, a to chronický polyneuropatický syndrom horní končetiny po opakovaných výkonech, stav dekomprese KT oboustranně. Podle znalce se úraz nestal, popisované obtíže žalobce jsou chronického charakteru, v době vzniku potíží byly přítomné, na terénu již přítomných změn periferních nervů levé horní končetiny v oblasti lokte došlo ke vzniku aktuálního vzplanutí chronických obtíží. Popisovaný mechanismus úrazu ze dne 14. 7. 2020 nebyl příčinou vzniku takového poškození zdraví, jehož léčení si vyžádalo pracovní neschopnost od 14. 7. 2020 do 31. 8. 2021, úraz se vůbec nestal, pracovní neschopnost souvisela s léčbou obecného onemocnění, které bylo přítomno již v době vzniku potíží ze dne 14. 7. 2020, proto se jedná o neúrazovou diagnózu, pracovní neschopnost nesouvisela se vznikem obtíží ze dne 14. 7. 2020, ale s léčbou obecného onemocnění.

21. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci.Pracovní smlouvou ze dne 2. 7. 2007 byl mezi účastníky založen pracovní poměr, žalobce u žalované nastoupil dne 2. 7. 2007 na pracovní pozici zámečník, montér a svářeč firmy, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pracovní poměr i nadále trvá, dne 14. 7. 2020 utrpěl žalobce pracovní úraz, následně byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2021, zdravotní stav žalobce si vyžádal operativní zákrok ve , nemocnice, a následnou rehabilitaci, do zaměstnání se žalobce vrátil v září 2021. K úrazu došlo dne 14. 7. 2020 tak, že žalobce zvedal bazénový díl o váze 15 kg, zvedal ho oběma rukama, s druhou osobou, křuplo mu v levém lokti, obvodního lékaře vyhledal dne 16. 7. 2020, tento mu vystavil pracovní neschopnost, žalobce se léčil ve , nemocnice, na oddělení neurochirurgie, kde podstoupil v létě 2021 operativní zákrok a následnou rehabilitaci. Žalovaná z důvodu pracovního úrazu uhradila žalobci bolestné a ušlou mzdu za období od 14. 7. 2020 do 31. 7. 2020. V době úrazu ze dne 14. 7. 2020 žalobce trpěl chronickým onemocněním, prodělal v roce 2015 operaci levé končetiny i krční páteře, trpěl chronickým polyneuropatickým syndromem horní končetiny, byl po opakovaných neurochirurgických výkonech, proto byl v péči odborného lékaře neurochirurgické ambulance , nemocnice, nemocnice v , adresa, .

22. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě na základě znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, , které vzájemně korespondují a jednoznačně vylučují příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a dlouhodobou pracovní neschopností žalobce do 31. 8. 2021. Znalecké posudky jsou ve shodě s listinnými důkazy, a to zejména lékařskými zprávami, z nichž dle soudu jednoznačně vyplývá chronické onemocnění žalobce obecné povahy, které vedlo k dlouhodobé pracovní neschopnosti a operativnímu zákroku, za které nenese zaměstnavatel žádnou odpovědnost. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pracovní poměr byl řádně založen pracovní smlouvou ze dne 2. 7. 2007, že žalobce pro žalovanou pracoval dne 14. 7. 2020 a k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů. Žalovaná ani nezpochybňovala, že ke křupnutí a podvrtnutí lokte došlo při zvedání bazénového dílu o váze 15 kg, poranění bylo objektivizováno lékařskými zprávami. Mezi účastníci bylo nesporné, že dne 14. 7. 2020 žalobce při plnění pracovních povinností utrpěl pracovní úraz, proto zaměstnavatel (žalovaná) uhradil nároky bolestného a ušlou mzdu za období od 14. 7. 2020 do 31. 7. 2020. Dle závěru soudu se však žalobci nepodařilo prokázat, že další dlouhodobá pracovní neschopnost od 1. 8 .2020 do 31. 8. 2021, která vedla ke ztrátě na výdělku, byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 14. 7. 2020. , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie, jednoznačně konstatoval, že s pracovním úrazem ze dne 14. 7. 2020 je v příčinné souvislosti maximálně pracovní neschopnost v rozsahu 10–14 dnů, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dokonce vyloučil existenci jakéhokoli pracovního úrazu, znalec zjistil, že v době úrazu žalobce trpěl chronickým onemocněním levé horní končetiny, byl po opakovaných chirurgických výkonech a dne 14. 7. 2020 u něj došlo ke vzplanutí chronických obtíží, proto je dle znalce naprosto vyloučena jakákoliv příčinná souvislost mezi úrazem ze dne 14. 7. 2020 a pracovní neschopností od 16. 7. 2020 do 31. 8. 2021. Soud neměl žádné důvody pochybovat o závěrech znaleckých posudků, žalobce nepředložil soudu žádné důkazy, které by závěry znalců zpochybňovaly, navíc dle soudu závěry znalců korespondující s předloženými lékařskými zprávami. Z tohoto důvodu soud při rozhodování o nároku žalobce vycházel z předložených znaleckých posudků, výslechu znalce, který zcela na svá zjištění ve znaleckém posudku odkázal a neměl žádný důvod ustanovit dalšího znalce, jak žalobce po celé řízení navrhoval.

23. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

24. Podle § 271 a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

25. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, soud proto žalobě nevyhověl a výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Žalobce se u soudu po žalovaném zaměstnavateli společnosti , právnická osoba, domáhal náhrady újmy na zdraví ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, konkrétně náhrady škody ve výši 320 120 Kč, která představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem, případně pravděpodobným výdělkem v rozhodném období a vyplacenou výši nemocenské. Soud vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že samotný základ nároku není po právu, nezabýval se z důvodu ekonomie řízení otázkou průměrného či pravděpodobného výdělku a skutečnou výši žalované částky. Soud dospěl s ohledem na provedené dokazování, zejména odborné závěry znalců a předložené lékařské zprávy k závěru, že žalobci se v průběhu řízení nepodařily prokázat základní předpoklady odpovědnosti za škodu, tj. že žalovaná jako zaměstnavatel nese odpovědnost za ušlý výdělek v důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti na straně zaměstnance (žalobce). Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec oboru zdravotnictví, odvětví traumatologie a ortopedie, dospěl k závěru, že dne 14. 7. 2020 se úraz vůbec nestal. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobce o pracovním úrazu ze dne 14. 7. 2020 bylo mezi účastníky nesporné, jak vyšlo v řízení najevo, měl soud za to, že k poškození nervů levého lokte skutečně došlo dne 14. 7. 2020, kdy žalobce zvedal břemeno o váze 15 kg oběma rukami, vytočil se, zvedal bazénový díl spolu s kolegou, podvrtnutí vedlo ke znecitlivění malíčku a části prsteníčku s délkou léčení 14 dnů. Dle soudu došlo k úrazu při přeplnění pracovních úkolů. Na druhé straně však v řízení bylo zjištěno, že v době úrazu byly na straně zaměstnance přítomny další diagnózy spočívající v chronickém onemocnění na poli neuropatickém syndromu horní končetiny. Žalobce byl po opakovaných neurochirurgických výkonech, v roce 2015 prodělal operaci levého lokte, krční páteře, je u něho diagnostikována mononeuropatie horní končetiny, lékaři dospěli k závěru, že je třeba provést revizi operace z roku 2015, dne 14. 7. 2020 došlo ke vzplanutí oněch chronických onemocnění, samotný úraz si vyžádal maximální dobu léčení 10-14 dnů. Dle soudu pouze takto dlouhá doba léčení je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 14. 7. 2020. Pokud žalobce byl v pracovní neschopnosti i následně od 1.8. 2020, nebylo tak z důvodu pracovního úrazu ze dne 14. 7. 2020, ale z důvodu obecného onemocnění, které existovalo v době úrazu ze dne 14. 7. 2020. Pro nedostatek příčinné souvislosti mezi délkou pracovní neschopnosti a pracovním úrazem, soud nemohl žalobě vyhovět, neshledal žalobu po právu a žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná. Má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje odměna právního zastoupení s ohledem na tarifní hodnotu 1 úkon podle § 7 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 úkon po 9 620 Kč celkem za 5 úkonů (převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 25.1.2024 a jednání u soudu ze dne 10. 6. 2024, 4. 11. 2024, 24. 11. 2024) dohromady 48 100 Kč, 5 režijních paušálu po 300 Kč, celkem 1 500 Kč, náhrada za promeškaný čas jednání k soudu 9 půl hodin po 100 Kč, celkem 900 Kč a jízdné k jednání ve 3 případech z , město, a zpět celkem ujeto 1 jízda 55 km, tam a zpět 110 km, osobní motorovým vozidlem , název, , registrační značky , SPZ, , vyhláškové ceny nafty, při průměrné spotřebě 6.5 l na 100 km, vyhláškové ceny 38,70 Kč, opotřebení 5,60 Kč na km, dohromady 2 613,60 Kč, dohromady činí náklady řízení 53 113,60 Kč. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalobce povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

28. Vedlejší účastník, který byl rovněž procesně úspěšný, se vzdal práva na náhradu nákladů řízení, proto bylo výrokem III. rozhodnuto, že žalobce a vedlejší účastník vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

29. V průběhu řízení vznikly náklady státu za výslech znalce u soudu, u jednání ze dne 20. 11. 2024, podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce byl zcela procesně neúspěšný, má tedy povinnost dle výroku IV. zaplatit náklady řízení, které stát platil a které budou dodatečně stanoveny v samostatném rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku do tří dnů od právní moci takového rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.