16 C 11/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozená Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) Jméno žalobce E , narozený Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E f) Jméno žalobce F , narozená Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce E všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu rušení držby podle § 176 a násl o. s. ř. I. Žalovaní jsou povinni zdržet se bránění v užívání cesty žalobci, která vede přes pozemky , číslo, , zapsané v Katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a umožnit jim pokojný a ničím nerušený průchod a průjezd vozidel přes pozemky , číslo, , zapsané v Katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .II. Žalovaní jsou povinni odstranit dva sloupky a kovový řetěz, včetně zámku, které jsou umístěny na pozemku parc. č. , číslo, zapsaném v Katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, a uvést cestu, která se nachází na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , do původního stavu.III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům a) až f) náklady řízení ve výši 28.869 Kč, do 3 dnů od právní moci usnesení, k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se domáhají žalobou došlou soudu dne , datum, proti žalovaným ochrany z rušené držby. Žalobu odůvodňují tím, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné pozemků parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , které jsou využívány jako jediná příjezdová cesta k nemovitostem žalobců i jiných vlastníků okolních nemovitostí (dále jen „příjezdová cesta“). Dne , datum, žalovaní příjezdovou cestu (konkrétně na pozemku parc. č. , číslo, ) osadili dvěma sloupky, mezi které natáhli kovový řetěz, který je k jednomu sloupku pevně přichycen a k druhému sloupku je zamykán visacím zámkem, čímž znemožnili žalobcům příjezd s vozidly k jejich nemovitostem. Zábranu nelze objet.

2. Žalobci dále uvádějí, že přitom mají ve prospěch většiny svých nemovitostí zřízeno k částem příjezdové cesty věcné břemeno chůze a jízdy. Žalobci a) až d) tvrdí, že nedostali od žalovaných klíče k visacímu zámku, neboť odmítli podepsat dokument s názvem „Protokol o předání klíče, poučení k užívání regulačního systému a dohodu o pravidlech užívání“, žalobci e) a f) tento dokument také nepodepsali, klíče od visacího zámku od žalovaných dostali, přesto je tato překážka na příjezdové cestě omezuje, a to tím, že pokaždé, když očekávají návštěvu nebo má za nimi někdo přijet, musí osobně přijít k překážce a odemknout. Příjezdová cesta byla žalobci i jejich právními předchůdci nerušeně využívána více než 50 let za účelem chůze a jízdy. Žalovaní až do , datum, nebránili žalobcům ve využívání příjezdové cesty. Žalobci tak mají za to, že žalovaní svévolně ruší držbu žalobců k právu pokojného průjezdu a průchodu po příjezdové cestě k nemovitostem v jejich vlastnictví.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že žaloba je nedůvodná, a to jednak z toho důvodu, že žalobci považují příjezdovou cestu jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci, přičemž vedou i správní řízení, nemohou se tedy domáhat ochrany rušené držby, neboť držba veřejného práva není možná. Dále považují žalovaní žalobu za opožděnou, když žalobci věděli, že jejich práva jsou ohrožena již od , datum, , resp. od , datum, . Žalobcům nabízeli zřízení věcných břemen, a pokud jde o žalobce e) a f), vůči nimž nemůže být žaloba důvodná už vůbec, když obdrželi od visacího zámku klíč.

4. Soud předesílá, že v souladu s § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, přičemž skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí věci učinil z účastníky označených a předložených listin. Soud nesouhlasí s žalovaným v tom, že se jedná o řízení o odstranění stavby, a je třeba použít ust. § 177 odst. 2 o. s. ř. Dané ustanovení se použije v případě, domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo zákazu odstranění stavby, kdy tímto prováděním nebo odstraněním stavby může být ohroženo jeho právo. V řízení není tvrzeno, že by žalovaní prováděli či odstraňovali nějakou stavbu.

5. Z výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále také jen „KÚ MSK“) soud zjistil, že žalobci a) a b) mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. e. , číslo, , a pozemky parc. č. , číslo, .

6. Z výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u KÚ MSK soud zjistil, že žalobci c) a d) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. ev. , číslo, , a dále pozemků parc. , číslo, .

7. Z výpisu listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u KÚ MSK soud zjistil, že žalobci e) a f) mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. ev. , číslo, , a dále pozemek parc. č. , číslo, .

8. Z výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného u KÚ MSK soud zjistil, že žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to mimo jiné pozemků parc. č. , číslo, , které jsou vedeny v katastru nemovitostí jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Soud dále z výpisu zjistil, že pozemky žalovaných parc. č. , číslo, jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch pozemků žalobců a) a b), a to konkrétně pozemků parc. č. st. , číslo, , dále ve prospěch pozemků žalobců c) a d), a to konkrétně pozemků parc. č. st. , číslo, , a i ve prospěch pozemků žalobců e) a f), a to pozemků parc. č. st. , číslo, a parc. č. , číslo, , přičemž ve prospěch těchto pozemků žalobců e) a f) jsou navíc zatíženy i další pozemky žalovaných, a to pozemky parc. č. , číslo, .

9. Z fotografií předložených žalobci, proti kterým žalovaní nevznesli žádné námitky, soud zjistil, že na těchto je zobrazena asfaltová cesta, na které je umístěna překážka bránící průjezdu tak, jak je popsána v žalobě, tj. po obou stranách cesty jsou umístěny sloupky spojeny kovovým řetězem, na řetězu visí cedule.

10. Z ortofotomapy a katastrální mapy soud zjistil, že příjezdová cesta vede po pozemcích žalovaných a je příjezdovou cestou k nemovitostem ve vlastnictví žalobců. Z mapy je také viditelné, že je příjezdová cesta zpevněna.

11. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, jel po příjezdové cestě k chatě, kdy narazil na překážku na cestě spočívající v řetězu přes cestu, který nebylo možné objet, musel tedy zvonit na žalovanou 1), aby mu umožnila průjezd. Ta mu nepředala klíče od zámku, neboť odmítl podepsat „protokol o předání klíče“, s jehož obsahem nesouhlasil. Řetěz nakonec odemkla. Na překážku na příjezdové cestě narazila i jeho matka dne , datum, , když jej jela na chatu navštívit. Musela také oslovit žalovanou 1), aby řetěz odemkla. Příjezdovou cestu využívá pro příjezd k chatě, tato cesta byla vždy průjezdná, na chatě tráví s přítelkyní a dětmi dovolenou několikrát do roka, zejména v létě, a také některé víkendy. K prohlášení připojil nepodepsaný dokument „Protokol o předání klíče, poučení k užívání regulačního systému a dohodu o pravidlech užívání.“12. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že on i jeho rodina užívá příjezdovou cestu více než 50 let, příjezdová cesta je dále po stejnou dobu využívána také chataři, tj. současnými i bývalými vlastníky chat, za účelem přístupu a příjezdu k těmto chatám. Cestu užívali nerušeně i žalobci, přičemž ve vstupu a vjezdu na příjezdovou cestu nebylo nikdy nikým bráněno - rodinám, návštěvám, řemeslníkům, ani jiným osobám. Nikdy nebyla na cestě žádná závora či řetěz, cestu využívali i turisté. Žalovaná 1) umístila dne , datum, podél příjezdové cesty dva sloupky, které spojila řetězem a visacím zámkem, aby nikdo nemohl bez jejího povolení projet. Vedle řetězové zábrany umístila vozík a auto, aby překážku nebylo možné objet.

13. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dříve vlastnila v katastrálním území , adresa, pozemky, přičemž předmětnou příjezdovou cestu dříve využívala, a to bez jakékoli zábrany či omezení vlastníků cesty. Nikdy nebylo na cestě umístěno žádné mechanické zařízení typu závora či řetěz, které by zamezovalo či jakýmkoliv způsobem omezovalo vstup a vjezd chatařům k jejich nemovitostem, cesta byla vždy volná a průjezdná všem. Cesta byla vždy průjezdná i poté, co v roce , rok, prodala své nemovitosti žalobcům a) a b), když poté navštěvovala své bývalé sousedy.

14. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, spolu s přítelem , jméno FO, a dětmi jela na chatu, kterou vlastní její matka a strýc, a která se nachází v chatové oblasti na , adresa, . Když přijížděli po příjezdové cestě k chatám, zjistili, že v části zděného plotu žalovaných se podél cesty nachází dva sloupky spojené řetězem a zamčeným visacím zámkem, vedle sloupku byl postaven přívěsný vozík a vozidlo, takže řetěz nešlo objet. Museli oslovit žalovanou 1), aby řetěz odemkla, proběhla hádka, kdy žalovaná 1) požadovala podepsat dokument o převzetí klíče a taktéž požadovala plnou moc, že můžeme chatu užívat. Na chatu jezdí od dětství a příjezdová cesta byla vždy průjezdná, bez závor či jiných překážek.

15. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, jela navštívit s přítelem na chatu na , adresa, svého syna s rodinou, kdy narazila na řetězovou zábranu umístěnou přes cestu v kopci podél zděného plotu, museli se obrátit na žalovanou 1), aby řetěz odemkla, přičemž ta zjišťovala, kam jede, za kým, z jakého důvodu, což bylo pro ni nepříjemné.

16. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že vlastnila chatu č. ev. , číslo, v obci , adresa, , kterou darovala svému synovi , jméno FO, . Příjezdovou cestu využívá celá její rodina více než 50 let, příjezdová cesta je dále po stejnou dobu využívána také chataři, tj. současnými i bývalými vlastníky chat, za účelem přístupu a příjezdu k těmto chatám. Cestu užívali nerušeně i žalobci, přičemž ve vstupu a vjezdu na příjezdovou cestu nebylo nikdy nikým bráněno, a to rodinám, návštěvám, řemeslníkům, ani jiným osobám. Nikdy nebyla na cestě žádná závora či řetěz, cestu využívali i turisté. Žalovaná 1) umístila dne , datum, podél příjezdové cesty dva sloupky, které spojila řetězem a visacím zámkem, aby nikdo nemohl bez jejího povolení projet. Vedle řetězové zábrany umístila vozík a auto, aby překážku nebylo možné objet.

17. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že dříve vlastnil v katastrálním území , adresa, pozemky, přičemž předmětnou příjezdovou cestu dříve využíval, a to bez jakékoli zábrany či omezení vlastníků cesty. Nikdy nebylo na cestě umístěno žádné mechanické zařízení typu závora či řetěz, které by zamezovalo či jakýmkoliv způsobem omezovalo vstup a vjezd chatařům k jejich nemovitostem, ani jiným osobám jako nájemníkům, řemeslníkům, poštovním doručovatelům apod. Cesta byla vždy volná a průjezdná všem. Cesta byla vždy průjezdná i poté, co v roce 2002 prodal své nemovitosti žalobcům a) a b), když poté navštěvoval své bývalé sousedy a po příjezdové cestě chodil pěšky i jezdil autem.

18. Z listiny označené jako Poslední návrh ke zřízení věcných břemen ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalovaných vyzval právní zástupkyni žalobců ke zřízení věcných břemen ve prospěch nemovitostí žalovaných s tím, že jinak po , datum, přistoupí žalovaní k tomu, že technicky umožní průjezd jen těm osobám, které mají zřízeno věcné břemeno, ostatním nikoliv.

19. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k odstranění sloupků a řetězu, které brání žalobcům vstup a vjezd k jejich nemovitostem.

20. Z listiny právního zástupce žalovaných označené jako Sdělení k Výzvě ze dne , datum, , ze dne , datum, , z listiny právního zástupce žalovaných označené jako Sdělení k Návrhu ze dne , datum, , ze dne , datum, , a z listiny právní zástupkyně žalobců označené jako Odpověď k Vašemu sdělení, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi účastníky probíhala vzájemná komunikace ohledně možnosti zřízení věcných břemen k příjezdové cestě.

21. Z listiny právní zástupkyně žalobců ze dne , datum, adresované , právnická osoba, ve , adresa, , odboru regionálního rozvoje a stavební úřad, předložené žalovanými, soud zjistil, že je vedeno správní řízení o určení příjezdové cesty jako veřejně přístupné účelové komunikace.

22. Z nepodepsané listiny označené jako Protokol o předání klíče, poučení k užívání regulačního systému a dohodu o pravidlech užívání, soud nezjistil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

23. Správní spis , právnická osoba, , adresa, sp. zn. , hodnota, , č. účtu, vzhledem ke zkrácenému řízení nebyl soudem vyžádán.

24. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

25. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné pozemků parc. č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, , které jsou využívány po dobu vyšších desítek let jako příjezdová komunikace k nemovitostem, které se nacházejí v jejím okolí. Jedná se o asfaltem zpevněnou komunikaci. Pozemky, na nichž je komunikace umístěna, jsou v katastru nemovitostí evidovány jako ostatní komunikace. Žalobci využívají příjezdovou komunikaci za účelem přístupu a příjezdu ke svým nemovitostem – chatám, které se nacházejí v blízkosti příjezdové komunikace. Příjezdová cesta je využívána nejen žalobci, ale i ostatními vlastníky okolních nemovitostí, i dalšími osobami jako jsou návštěvy, nájemníci, řemeslníci, poštovní doručovatelé, turisté apod. Probíhá správní řízení o určení příjezdové cesty jako veřejně přístupné účelové komunikace.

26. Ve prospěch většiny pozemků ve vlastnictví žalobců jsou v katastru nemovitostí zapsána věcná břemena práva chůze a jízdy po předmětné komunikaci, kdy zatíženými pozemky jsou pozemky ve vlastnictví žalovaných, které předmětnou příjezdovou komunikaci tvoří.

27. Žalovaní dne , datum, umístili na komunikaci pevnou překážku spočívající v tom, že podél cesty, konkrétně na parcele parc. č. , číslo, , umístili dva sloupky, které spojili řetězem, který je zamčen visacím zámkem. Žalobci e) a f) jsou držiteli klíčů od visacího zámku, žalobci a) až d) nikoli. Přes výzvu žalobců žalovaní tuto překážku z cesty doposud neodstranili.

28. Nutno dodat, že žalovaní nerozporují tvrzení žalobců, že žalobci užívají příjezdovou cestu za účelem přístupu ke svým nemovitostem, nerozporují ani umístění zábrany na příjezdové cestě.

29. Podle ust. § 177 odst. 1 věta druhá o.s.ř. žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby.

30. Podle ust. § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

31. Podle ust. § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

32. Podle ust. § 987 o.z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

33. Podle ust. § 988 odst. 1 o.z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

34. Podle ust. § 1003 o.z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

35. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

36. Po právní stránce soud dospěl k následujícím závěrům.

37. Soud předně konstatuje, že žaloba byla podána v zákonné prekluzivní lhůtě šesti týdnů, když k umístění překážky na příjezdovou cestu došlo dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, . Soud nesouhlasí s tvrzením žalovaných, že žaloba je podána po lhůtě, když žalobci byli dle svých tvrzení uvedených v rámci správního řízení ohroženi již od , datum, , resp. od , datum, . Jako rozhodný okamžik považuje soud den umístění překážky na příjezdovou cestu, tedy , datum, , neboť až toho dne došlo k faktickému omezení práva žalobců, tedy k nezprůjezdnění příjezdové cesty, resp. ke ztížení průjezdu.

38. Smyslem a účelem právní úpravy obsažené v ust. § 1003 o.z. a násl. je ochrana faktického stavu držby před svémocným zásahem do této držby. Předmětem žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, kdy soud v daném řízení nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou a pravou. Podmínkou úspěchu žaloby je držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat, že jde o kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Zda žalobcům skutečně svědčí právo, jehož držba je rušena, je proto tento typ řízení zcela nevýznamné. Rušením držby je pak každé omezování držitele ve výkonu drženého práva, kterým třetí osoba brání držiteli ve výkonu práva či výkon práva (různým způsobem) ztěžuje. Soud tedy při rozhodování o žalobě na ochranu rušené držby nezkoumá právní vztahy, ale vychází z faktického (pokojného) stavu a z existence svémocného rušení držby.

39. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou držiteli práva průjezdu a průchodu po předmětné příjezdové cestě, když až do , datum, příjezdovou cestu využívali bez omezení za účelem přístupu ke svým nemovitostem; příjezdová cesta byla bez omezení využívána řadu let širokým okruhem osob. Nadto mají žalobci zřízeno ve prospěch svých nemovitostí věcné břemeno chůze a jízdy k většině pozemků žalovaných, které tvoří příjezdovou cestu. Dne , datum, žalovaní umístili přes příjezdovou cestu řetěz, který je opatřen zamykacím visacím zámkem, čímž narušili právo žalobců bez omezení příjezdovou cestu využívat. Žalobci a) až d) nedostali od žalovaných klíče k visacímu zámku, tudíž pokaždé, když po příjezdové cestě jedou, musí v místě překážky oslovit žalované, aby zámek odemkli. Žalobci e) a f) sice klíče od zámku dostali, avšak pokaždé, když za nimi jedou příbuzní, návštěva či jiné osoby, musí pěšky dojít k řetězu a visací zámek odemknout, to samé i v případě, kdy tyto osoby od nich odjíždějí. Z uvedeného je tedy patrno, že uzamykáním řetězu na visací zámek žalovaní ruší pokojný stav, v daném případě poslední držbu žalobců spočívající v průchodu a průjezdu přes příjezdovou cestu ke svých nemovitostem.

40. Pokud jde o námitku žalovaných ohledně toho, že žalobci považují příjezdovou cestu jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci, pak soud k této uvádí, že z tvrzení žalovaných toliko vyplývá, že se tak žalobci domáhají z důvodu toho, že je příjezdová cesta užívána veřejně. Nutno však podotknout, že podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je znak veřejného užívání toliko jednou z vícero podmínek pro vydání rozhodnutí o tom, že určitá komunikace je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Veřejné užívání samo o sobě není podmínkou vzniku a trvání účelové komunikace. Jinak řečeno existenci účelové komunikace nelze posuzovat primárně jen na základě tvrzení, že pozemek je veřejností využíván jako veřejně přístupný.

41. Vzhledem k tomu, že žalobci prokázali svoji poslední pokojnou držbu i svémocné rušení držby ze strany žalovaných ode dne , datum, , soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaným uložil obnovení původního stavu stanovením povinnosti zpřístupnit předmětnou příjezdovou cestu za výše uvedeným účelem.

42. Soud připomíná, že smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu a v tomto řízení nedochází k posuzování právních otázek týkajících se existence subjektivního práva držitele. Nic proto nebrání tomu, aby některý z účastníků podal žalobu petitorní, kde bude rozhodováno o ochraně subjektivního práva, kdy právní moc petitorního rozhodnutí má za následek, že ochrana prostřednictvím tohoto rozhodnutí se stane bezpředmětnou.

43. Žalobci byli ve sporu plně úspěšní, proto jim soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 28.869 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6.000 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) po 7.200 Kč podle § 7, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (1 úkon právní služby po 1.500 Kč, snížený o 20 % z důvodu zastupování více účastníků, tedy 6x 1.200 Kč za každého zastoupeného účastníka), dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z částky 3.969 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a režijních paušálů.