18 C 38/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 28 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení částky 121 320 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 680 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení a částku 2 400 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 13 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč od 14. 10. 2020 do 23. 2. 2021 a z částky 13 320 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 102 400 Kč od 14. 10. 2020 do 23. 2. 2021.

IV. Vzájemný návrh žalované, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalované částku 121 320 Kč, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 68 441 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 1 060 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 000 Kč (nárok č. 1) s odůvodněním, že žalovaná poptala u žalobkyně provedení díla spočívajícího ve vybudování nabíjecí infrastruktury. Akceptací písemné objednávky díla došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o dílo za podmínek určených písemnou objednávkou. Cena díla byla sjednána ve výši 2 048 000 Kč. Žalobkyně dílo provedla a plně sloužící svému účelu jej řádně a včas předala, kdy žalovaná předávací protokol podepsala bez jakýchkoliv výhrad. Žalovaná nesplnila svou část závazku, když nezaplatila řádně a včas vystavenou fakturu č. 200100024 ze dne 18. 9. 2020 znějící na částku 115 720 Kč se splatností 13. 10. 2020, přestože protokol obsahuje výslovné ujednání, že je žalobkyně oprávněna dofakturovat zbylých 5 % ceny díla. Žalovaná na tuto fakturu plnila pouze částečně, a to pouze částku 87 720 Kč dne 23. 2. 2021. Doplatek žalovaná neuhradila ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.

2. Dále se žalobkyně svou žalobou domáhala zaplacení částky 78 000 Kč (nárok č. 2) s odůvodněním, že na základě smlouvy o dílo ze dne 2. 1. 2020 se žalobkyně zavázala dokončit pro žalovanou dílo spočívající ve zhotovení nabíjecí infrastruktury pro elektromobily a žalovaná se zavázala řádně a včas zaplatit cenu díla ve výši 1 560 000 Kč. Zálohovou fakturu na částku 436 810 Kč i fakturu na základě částečného předávacího protokolu ve výši 1 045 190 Kč žalovaná uhradila. Přestože dílo bylo žalované předáno nejprve částečně dne 5. 6. 2020 a poté na základě konečného předávacího protokolu dne 7. 7. 2020, neuhradila žalovaná poslední fakturu č. 200100014 znějící na částku 78 000 Kč ze dne 7. 7. 2020 s datem splatnosti 6. 8. 2020, přestože v protokolu bylo výslovně ujednáno oprávnění žalobkyně doúčtovat zbývajících 5% sjednané ceny díla. Tuto částku žalovaná neuhradila ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněné nároky neuznává. Co se týče prvního nároku, tak uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byly sjednány nad rámec smlouvy o dílo vícepráce – zhotovení zámkové dlažby kolem veřejných nabíječek. Tyto vícepráce byly naceněny na částku 25 530 Kč. Jak ale vyplývá z protokolu o částečném předání díla ze dne 12. 6. 2019, žalované byla poskytnuta sleva za sjednané vícepráce, a to z částky 25 530 Kč na částku 12 210 Kč, kdy z důvodu realizace těchto víceprací s výhradami měla žalovaná hradit pouze cenu materiálu. Žalovaná uhradila vystavené faktury na částku 1 505 210 Kč ze dne 22. 6. 2019 a fakturu znějící na částku 452 600 Kč ze dne 31. 6. 2020. V této fázi tak zbývalo k uhrazení celkové ceny díla 90 190 Kč, po připočtení ceny za materiál ve výši 12 210 Kč tak měla být konečná faktura vystavena na částku 102 400 Kč. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalobkyně prováděla dílo bez povolení, v důsledku čehož byla firmě , právnická osoba, . jako vlastníkovi pozemku udělena stavebním úřadem pokuta ve výši 15 000 Kč, kterou této společnosti jako objednatel a příjemce díla, zaplatila žalovaná. Žalovaná tak přistoupila k zápočtu vzájemných pohledávek, kdy navíc nese ke své tíží náklad 1 000 Kč za náklady správního řízení. Od částky, na kterou měla být dle názoru žalobkyně faktura vystavena (102 400 Kč) tedy odečetla 15 000 Kč za pokutu a částku 87 400 Kč chtěla žalobkyni zaslat jako konečnou a tuto považuje za správnou, pouze omylem byla zaslána na účet žalobkyně částka 87 720 Kč, tedy o 320 Kč více.

4. Co se týče druhého uplatněného nároku, zde žalovaná odkazuje na skutečnost uvedenou v protokolu ze dne 7. 7. 2020, tedy že v době podání žaloby nebyl instalován jeden kus nabíjecí stanice. Vzhledem k tomu, že k instalaci posledního kusu stanice nedošlo, nepovažovala žalovaná dílo za provedené, proto se domnívala, že ji rovněž nevznikla povinnost dílo zaplatit. Žalovaná byla připravena požadovanou částku uhradit ihned po instalaci předmětné nabíjecí stanice o čemž žalobkyni opakovaně e-mailem informovala. Rovněž žalovaná poukazovala na skutečnost, že se na díle projevily vady, kdy některé byly ze strany žalobkyně opraveny, některé však dosud přetrvávají. Žalobkyně uvádí, že nyní dochází k nekontrolovatelnému odběru elektrického proudu v případě nabíjení baterie v důsledku čehož dochází ke ztrátě na majetku žalované, k poškození dobrého jména žalované, kdy nabíječky nenabíjejí do 100 % a doba nabíjení se prodlužuje. Rovněž dochází ke ztrátě na zisku v podobě firmou , právnická osoba, . nabízených, avšak pro nefunkčnost nabíjecí infrastruktury neodebraných elektromobilů a pochopitelně následně neprodaných.

5. Strany sporu se opakovaně pokoušely vyřešit spor smírnou cestou, k uzavření dohody ovšem nedošlo.

6. Podáním označeným jako protinávrh doručeným soudu dne 15. 6. 2022 žalovaná požadovala po žalobkyni zaplacení částky 121 320 Kč, kdy částka 120 000 Kč představuje slevu z ceny vadného díla, částka 1 000 Kč pak představuje náhradu škody za zaplacený správní poplatek v případě udělené pokuty za neoprávněnou stavbu a částka 320 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení, které žalovaná zaslala omylem nad rámec toho, co dle jejího výpočtu mělo být hrazeno na poslední fakturu v případě nároku č.

1. Výše slevy byla stanovena odhadem externí odbornou firmou na částku 120 000 - 160 000 Kč, kdy bylo dále požadováno vyhotovení znaleckého posudku soudem, aby znalec určil slevu z ceny díla, neboť se jedná o odbornou otázku. V podání je odkazováno na zápisy o jednání ze dne 26. 10. 2021 a 8. 12. 2021, ve kterých měla žalobkyně přijmout závazek nainstalovat chybějící nabíjecí stanice a další opravit, rovněž je odkazováno na oznámení vady ze dne 8. 12. 2021, kde žalovaná jako vadu díla uvádí zcela nefunkční nabíječku 50kW jak na , adresa, , dále je uvedeno, že ostatní nabíjecí stanice nefungují na 100 %, kdy je zde vadná komunikace mezi nabíjecí stanicí a nabíjecí kartou a dále nelze nabíjet dva automobily současně. Další nabíjecí stanice pak vykazuje viditelnou degradaci vnějšího plastového krytí. K výzvě soudu, žalovaná doplnila, že svůj nárok dovozuje ze zákonné odpovědnosti za vady díla. K dotazu soudu, zda vada díla vznikla při předání díla či později žalovaná uvedla, že vzhledem k absenci písemné smlouvy v případě nároku č. 1 k předání díla na , adresa, vůbec nedošlo, kdy nebylo předáno zástupci objednatele, neboť na protokole podepsaný , jméno FO, nebyl k tomuto společností , Jméno žalované, . zmocněn, a není s ní v žádném právním vztahu. Tak tomu bylo i v případě nároku č. 2 týkajícího se díla v , adresa, , kde sice písemná smlouva o dílo vyhotovena byla, ale protokol ze dne 7. 7. 2020 byl rovněž podepsán , jméno FO, a tedy osobou k tomu neoprávněnou. Žalovaná tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně předání díla. K dotazu soudu, o jaké konkrétní vady se jedná a kdy přesně vznikly žalovaná uvedla, že po ní nelze spravedlivě požadovat, aby jako laik přesně popsala příčinu či důvod nefunkčnosti nabíjecí stanice. Další vady pak popsala v dopise ze dne 8. prosince 2021 pod bodem 2b na straně 2. Žalovaná má za to, že veškeré vady dostatečně a přesně popsala ve čtyřech dopisech, které zaslala žalobkyni. Žalovaná rovněž uvádí, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost předvést způsobilost díla svému účelu, ač k tomu byla žalovanou několikrát vyzývána. K dotazu soudu, proč žalovaná považuje vadné plnění za podstatné porušení smlouvy žalovaná uvedla, že závazek zhotovitele nebyl plněn řádně a včas což mělo za následek vznik újmy jak v materiální (omezení dodávky elektromobilů) tak imateriální sféře žalované (poškozování dobrého jména). Žalovaná není schopna vyfakturovat využití služby, dobití baterie elektromobilu, neboť pro vadu infrastruktury nemá k tomuto potřebná data. K výzvě soudu, kdy byly vady oznámeny zhotoviteli, žalovaná uvedla, že vady byly oznámeny čtyřmi dopisy, ze dne 30. 6.2021, 8. 9. 2021, 19. 10. 2021 a 8. 12. 2021.

7. Na jednání konaném dne 24. 10. 2023 vzala žalobkyně svůj návrh co do nároku č. 2 zcela zpět s tím, že pouze trvá na náhradě nákladů řízení za uplatnění tohoto nároku. O tomto zpětvzetí rozhodl soud usnesením ze dne 24. 10. 2023 č.j. 18 C 38/2021-96.

8. Z objednávky ze dne 31. 12. 2018 plyne, že společnost , Jméno žalobkyně, vytvořila závaznou nabídkovou cenu za položky pro nabíjení infrastruktury a EDM, sepsala etapy projektu z pohledu instalovaného HW a fázování projektu, a to v reakci na pracovní setkání s panem , jméno FO, . Pod souhlasem s nabídkou je podepsán za , Jméno žalované, . pan , jméno FO, . Celková cena byla ujednána ve výši 2 048 000 Kč.

9. Z protokolu o částečném předání díla ze dne 12. 6. 2019 plyne, že celková výše finančního plnění je 2 048 000 Kč a jsou zde rozepsány položky nabídky s uvedením celkové ceny rozdělené na sloupec k předání a sloupec označený jako zbývá a dále je zde uveden rozpis nabíjecích stanic. Dále je uvedeno, že nabídka na úpravu prostor kolem nabíjecích stanic zámkovou dlažbou byla realizovaná s výhradami, a proto bude hrazena toliko částka 12 210 Kč jako náhrada za materiál a nikoli původně naceněná částka 25 530 Kč. V závěrečném ustanovení je uvedeno, že materiál byl dodán kompletně, požadované práce byly provedeny úplně a v požadované kvalitě (vyjma zmíněné zámkové dlažby). Dodavateli tedy vzniká právo dofakturovat částku 1 505 210 Kč. V poznámce je uvedeno, že zápis o předání a převzetí díla je podkladem pro fakturaci.

10. Z předávací protokolu ze dne 18. 9. 2020 soud zjistil, že je zde jako dodavatel označena žalobkyně a žalovaná jako odběratel a týká se nabíjecí infrastruktury v areálu autosalonu , právnická osoba, . Předmětem předání bylo připojení po zesílení příkonu od , právnická osoba, a odstranění závad. Dále je v protokolu uvedeno, že na základě tohoto protokolu je společnost , Jméno žalobkyně, oprávněna dofakturovat zbylých 5 % investic. Jako zástupce odběratele je podepsán , jméno FO, , zástupce dodavatele podepsán není.

11. Z faktury č. 200100024 ze dne 29. 09. 2020 znějící na částku 115 720 Kč se splatností 13. 10. 2020 dále plyne, že se jedná o zbývající část ceny díla nabíjecí Infrastruktura EDM dle objednávky ze dne 31. 12. 2019 ve výši 5 %. Celková částka 115 720 kč je rozdělena na částku 102 400 Kč a dofakturaci úprav terénu v částce 13 320 Kč.

12. Z e-mailu ze dne 10. 2. 2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně kontaktoval právního zástupce žalované s tím, že žalobkyně zprovoznila veškeré dodané nabíjecí stanice, požadavek na slevu z ceny díla považuje za duplicitní a nedůvodný, když dohoda o slevě byla již vtělena do protokolu ze dne 12. 6. 2019 a že ohledně pokuty za stavební povolení je klient žalobkyně připraven svůj nárok ponížit po doložení potvrzení o úhradě předmětné pokuty, jakoukoli další slevu pak klient již poskytovat nebude. Jako vstřícné gesto dále právní zástupce žalobkyně uvádí možné odpuštění příslušenství ve výši asi 33 000 Kč.

13. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu společnosti , právnická osoba, . byla zaslána částka 15 000 Kč a 1 000 Kč pro příjemce označeného jako statutární město , adresa, , a to dne 10. 3. 2021. Z dalšího potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že společnost , Jméno žalované, . převedla částku 16 000 Kč na účet příjemce označeného jako , právnická osoba, .

14. Z Předžalobní výzvy ze dne 02. 02. 2021 včetně doručenky plyne, že žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu dluhu před podáním žaloby.

15. Z předávacího protokolu ze dne 5. 6. 2020 plyne, že předmětem předání byla nabíjecí infrastruktura v autosalonu v , adresa, , kdy při předání díla byly zjištěny vady a nedodělky a tyto jsou v protokole označeny. Termín odstranění vad a nedodělků byl stanoven na 19. 6. 2020, kdy jako další ujednání zde bylo uvedeno, že , Jméno žalobkyně, je oprávněna dofakturovat stavbu do výše 95%, zbylých 5% bude fakturováno po odstranění závad. Současně byl stanoven počátek běhu záruční doby. Protokol je podepsán za dodavatele , tituly před jménem, , jméno FO, a za odběratele , jméno FO, , kdy současně je tento podpis opatřen razítkem společnosti , Jméno žalované, .

16. Z předávacího protokolu ze dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že předmětem předání byla nabíjecí infrastruktura v autosalonu v , adresa, , kdy došlo k odstranění závad uvedených v protokole ze dne 5. 6.2020. V protokolu jsou uvedeny jednotlivé závady s uvedením – hotovo či předáno, kdy pouze u 1 ks nabíjecí stanice je uvedeno, že tato bude nainstalována až po dodání od , právnická osoba, ., dále jsou zde specifikovány předané dokumenty. V odstavci s názvem další ujednání je pak uvedeno, že , Jméno žalobkyně, je oprávněna dofakturovat stavbu do výše 100 %. Protokol je podepsán za zástupce odběratele , jméno FO, a za zástupce dodavatele , tituly před jménem, , jméno FO, .

17. Z faktury č. 200100012 s datem splatnosti 8. 7. 2020 plyne, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 1 045 190 Kč na základě smlouvy o dílo ze dne 2. 1. 2020, a to jako 95% ceny díla za dodávku nabíjecí infrastruktury v autosalonu v , adresa, v souladu s protokolem ze dne 5. 6. 202018. Z daňového dokladu č. 200100014 s datem splatnosti dne 6. 8. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 78 000 Kč jako zbývajících 5 % z ceny díla za dodávku nabíjecí infrastruktury v , adresa, na základě smlouvy o dílo ze dne 2. 1. 2020.

19. Ze smlouvy o dílo ze dne 2. 1. 2020 včetně přílohy soud zjistil že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele dokončit pro objednatele řádně a včas dílo spočívající v dodávce nabíjecí infrastruktury a EDM a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu 1 560 000 Kč. Strany si sjednaly, že o převzetí díla bude sepsán protokol, kdy pro případ že dílo bude vykazovat vady či nedodělky, tyto budou v předmětném protokolu popsány s termínem jejich odstranění, kdy se po odstranění vad bude protokolární předání díla opakovat.

20. Z listiny označené jako další oznámení vady ze dne 30. 6. 2021 včetně podacího archu vyplývá, že žalovaná sdělila žalobkyni, že nabíjecí stanice na , adresa, nefungují dosud na 100 %, ani po proběhlých opravách, rovněž dosud žalovaná nedisponuje dokumentací o provedení díla. Dále je připomenuto, že přestože zhotovitel prezentoval dílo jako dokončené, nebyla předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, kdy toto žalovaná považuje za podstatné porušení smlouvy a žádá odstranění vady opravou věci či dodání nové věci bez vad či dodání chybějících věcí.

21. Z listiny označené jako oznámení vady ze dne 8. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná uvádí, že nabíječka v , adresa, sice nabíjí, ale žalovaná nemá přehled o stupni nabití a o spotřebě energie. V , adresa, je pak jedna nabíječka 50kW nefunkční. Listina je adresována žalobkyni.

22. Z listiny označené jako oznámení vady a sdělení, jaké právo z tohoto titulu objednatel zvolil ze dne 19. 10. 2021 včetně potvrzení o odeslání e-mailu soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni na vědomí oznámení vady, kdy k tomuto dni byla zcela nefunkční nabíječka 50kW jak na , adresa, , tak v autosalonu v , adresa, , nabíjecí stanice ALFEN 22 kW. EVE DOUBLE PRO LINE pak vykazují viditelnou degradaci vnějšího plastového krytí. V prvním případě si žalovaná zvolila právo opravy obou nefunkčních nabíječek, nebude-li to možné poté volí právo výměny nefunkčních nabíječek, v případě degradace plastového krytí nabíječek pak volí výměnu krytů za bezvadné.

23. Z listiny nazvané čtvrté oznámení vad díla ze dne 8. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyni bylo zrekapitulováno, že již byla třemi dopisy upozorněno na to, že dílo vykazuje vady. K tomuto datu byly uvedeny konkrétně vady – zcela nefunkční nabíjecí nabíječka 50kW jak na , adresa, tak v provozovně v , adresa, , kdy jedna je nefunkční od srpna 2021, druhá od září 2021. Dále je uvedeno, že ostatní nabíjecí stanice nefungují na 100 % kdy je zde vadná komunikace mezi nabíjecí stanicí a nabíjecí kartou a dále nelze nabíjet dva automobily současně. Nabíjecí stanice ALFEN 22 kW. EVE DOUBLE PRO LINE pak vykazuje viditelnou degradaci vnějšího plastového krytí.

24. Z listiny označené jako zápis z jednání z listopadu 2021 a října 2021 plyne že jednání přes MS Teams byli účastni za žalobkyni pan , jméno FO, , za žalovanou pan , jméno FO, . Je zde uvedeno, že , Jméno žalobkyně, neprovedla dodatečnou instalaci jednoho 3f wallboxu z důvodu nepřipravenosti daného místa. Došlo k dohodě, že bude stanice naistalována a bude uhrazena zbývající částka 78 000 Kč, kdy se řešení sporu bude odehrávat mimosoudní cestou. Následně se , Jméno žalobkyně, domluvila s , Jméno žalované, . že provede instalaci chybějícího wallboxu KT 46 a dodá finální revizní materiál a tím předá dílo, po ukončení díla bude vyplacena zbývající částka 78 000 Kč. Dokumenty nejsou podepsány.

25. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

26. Z provedeného dokazování k nároku č. 1 dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:Žalobkyně se jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel dohodly na zhotovení nabíjecí infrastruktury pro elektromobily na základě specifikací uvedených v objednávce ze dne 31. 12. 2018. Cena díla byla sjednána ve výši 2 048 000 Kč. Dílo bylo prováděno v autosalonu na , adresa, . Nad rámec sjednané ceny bylo žalovanou požadováno zhotovení zámkové dlažby, kdy z důvodu realizace s výhradami je za toto zhotovení požadována žalobkyní pouze cena za matriál ve výši 12 210 Kč. Tato dohoda stran byla vtělena do protokolu ze dne 12. 6. 2019. Součtem lze tedy dojít k závěru, že celková cena díla včetně úhrady za materiál na zámkovou dlažbu tak činí 2 060 210 Kč. Žalovaná hradila žalobkyní vystavené faktury a uhradila tak fakturu ve výši 1 505 210 Kč a 452 600 Kč, o čemž nebylo mezi stranami sporu. Spor nastal až při vystavení poslední faktury znějící na částku 115 720 Kč, kterou žalovaná uhradila pouze částečně, a to pouze co do částky 87 720 Kč dne 23. 2. 2021 s odůvodněním, že se žalovaná domnívá, že měla hradit méně. Žalobkyně ve faktuře dle žalované nezohlednila slevu za zámkovou dlažbu a neodečetla pohledávku ve výši 15 000 Kč jako pokutu za stavební povolení. Společnost , právnická osoba, . byla na základě rozhodnutí o přestupku uznána vinnou, že prováděla stavbu bez povolení a byla ji uložena pokuta ve výši 15 000 Kč, náklady řízení pak byly stanoveny ve výši 1 000 Kč. Z odůvodnění rozhodnutí poté plyne, že k protiprávnímu jednání došlo z důvodu nedorozumění mezi investorem a zhotovitelem, který včas nevyřídil stavební povolení. Částky ve výši 15 000 Kč a 1 000 Kč byly dne 10. 3. 2021 převedeny společností , právnická osoba, . na účet Statutárního města , adresa, a částka 16 000 Kč byla dne 12. 3. 2024 převedena na účet společnosti , právnická osoba, ., a to společností , Jméno žalobkyně, a.s. Právní zástupci stran jednali prostřednictvím e-mailu o možnosti ponížení nároku žalobkyně o uloženou pokutu. Závazné ujednání mezi společností , právnická osoba, , , Jméno žalované, a , Jméno žalované, o tom, kdo je povinen vyžádat povolení k prováděné stavbě, či hradit případnou pokutu, doloženo nebylo. Přestože žalovaná dospěla výpočtem k názoru, že má doplatit toliko částku 87 400 Kč, omylem zaslala na účet žalobkyně částku 87 720 Kč. V rámci provádění díla na , adresa, byl nejprve mezi stranami sepsán protokol dne 12. 6. 2019, který v předmětu předání obsahuje výčet vad a nedodělků s odůvodněním, proč nemohlo být dílo prozatím provedeno kompletně. Do protokolu je dále vtěleno ujednání o slevě na úpravu zámkové dlažby na částku 12 210 Kč. Tento zápis o předání a převzetí díla je pak podkladem pro fakturaci. Podpisem na protokolu strany potvrdily i závěrečné ustanovení, že materiál byl dodán kompletně a požadované práce byly provedeny úplně a v požadované kvalitě, s výjimkou již zmíněných prací, které byly realizovány s výhradou a byla na ně poskytnuta sleva. Z protokolu ze dne 18. 9. 2020 plyne, že vady a nedodělky byly odstraněny a žalobkyně avizovala dofakturování zbylých 5 % investic, kdy fakturu vystavila dne 29. 9. 2020 se splatností 13. 10. 2020 na částku 115 720 Kč.

27. Z provedeného dokazování k nároku č. 2 dospěl soud k následujícímu skutkovému závěruMezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 1. 2020 uzavřena písemná dohoda označená jako smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo žalobkyní jako zhotovitelem pro žalovanou jako objednatele dokončit řádně a včas dílo spočívající v dodávce nabíjecí infrastruktury a EDM. Cena díla byla sjednána ve výši 1 560 000 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni zálohu ve výši 436 810 Kč a následně fakturu do výše 95 % ceny díla ve výši 1 045 190 Kč. Spor nastal i v tomto případě až ohledně poslední fakturu vystavené na částku 78 000 Kč, kterou žalovaná řádně a včas neuhradila. V protokolu ze dne 5. 6. 2020 je uveden seznam zjištěných vad a nedodělků a stanoven běh lhůty pro záruku za zboží. Protokol ze dne 7. 7. 2020 obsahuje sdělení, že závady z protokolu ze dne 5. 6. 2020 jsou odstraněny, následuje výčet vad a nedodělků, vedle kterých je vždy uvedeno hotovo či předáno, pouze u 1 ks nabíjecí stanice je uvedeno, že bude nainstalován až po dodání od společnosti , právnická osoba, . Dále protokol obsahuje ujednání stran, že žalobkyně je oprávněna dofakturovat cenu do výše 100 %. V průběhu řízení došlo k instalaci předmětné chybějící nabíjecí stanice, zaplacení zbývající faktury ve výši 78 000 Kč a ke zpětvzetí žaloby v této části, kdy žalobkyně nadále požaduje náklady řízení za uplatnění tohoto nároku.

28. Z provedeného dokazování k vzájemnému návrhu dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:Jelikož žalovaná nebyla s provedením díla žalobkyní spokojená a s žalobkyní se ani po opakovaných pokusech o smírné řešení věci na opravě díla a dalším postupu nedohodla, rozhodla se uplatnit svůj nárok taktéž u soudu, a to v témže řízení. Žalovaná požaduje po žalobkyni zaplacení částky 121 320 Kč, kdy částka 120 000 Kč představuje slevu z ceny vadného díla, částka 1 000 Kč představuje náhradu škody za zaplacený správní poplatek v případě udělené pokuty za neoprávněnou stavbu a částka 320 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení, které žalovaná zaslala omylem nad rámec toho, co dle jejího výpočtu mělo být hrazeno na poslední fakturu v případě nároku č.

1. Výše slevy stanovila žalovaná odhadem na základě sdělení externí odborné firmy, která má za to, že oprava bude stát asi 120 000 - 160 000 Kč, odhad nebyl soudu předložen a byl požadován znalecký posudek, aby určil slevu z ceny díla, neboť se jedná o odbornou otázku. Zápisy o jednání ze dne 26. 10. 2021 a 8. 12. 2021, které proběhly přes aplikaci MS Teams, ve kterých měla žalobkyně přijmout závazek nainstalovat chybějící nabíjecí stanice a další opravit, nejsou opatřeny podpisem stran a není tak patrné, kdo se porady skutečně účastnil, či zda uzavřel nějakou dohodu. Z oznámení vady ze dne 8. 12. 2021 na které je v protinávrhu rovněž odkazováno, soud zjistil, že žalovaná jako vadu díla uvádí zcela nefunkční nabíječku 50kW jak na , adresa, , tak v provozovně v , adresa, , dále je uvedeno, že ostatní nabíjecí stanice nefungují na 100 %, kdy je zde vadná komunikace mezi nabíjecí stanicí a nabíjecí kartou a dále nelze nabíjet dva automobily současně. Další nabíjecí stanice pak vykazuje viditelnou degradaci vnějšího plastového krytí. K tomuto oznámení vady nebyl přes výzvu soudu ze dne 9. 1. 2024 doložen doklad o odeslání tohoto sdělení žalobkyni. Doklady o doručení těchto výzev, kterými žalovaná vytýkala vady žalobkyni, byly předloženy pouze u výzvy ze dne 30. 6. 2021 a 19. 10. 2021. Předávací protokol ze dne 18. 9. 2020 a 7. 7. 2020 je podepsán , jméno FO, jako zástupcem odběratele, v případě protokolu ze dne 5. 6. 2020 je rovněž za zástupce odběratele podepsán , jméno FO, , kdy k podpisu je připojeno razítko společnosti , Jméno žalované, . Protokol ze dne 12. 6. 2019 je podepsán jako zástupcem odběratele , jméno FO, . V protokolu o částečném předání díla ze dne 12. 6. 2019 je výslovně stanoveno, že dodavatel tímto předává dílo objednateli. V konečném protokolu u nároku č. 1 ze dne 18. 9. 2020 je uveden předmět předání – připojení po zesílení příkonu od , právnická osoba, a odstranění závad. Uvedené koresponduje s protokolem ze dne 12. 6. 2019, kde bylo uvedeno, že je potřeba vyčkat na oznámení , právnická osoba, o splnění závazku a dále se dodavatel zavázal vyměnit stávající rozvaděč a předělat měření jak pro , Jméno žalované, tak i pro STK bez požadavku na navýšení ceny. Obdobná situace byla i v případě druhého nároku v autosalonu v , adresa, , kdy nejprve byl sepsán protokol dne 5. 6. 2020, kdy u předmětu předání byly sepsány zjištěné vady a nedodělky, které byly následně opraveny, jak vyplývá z konečného protokolu ze dne 7. 7. 2020 s tím rozdílem, že je uveden nedodělek a to 1 ks nabíjecí stanice, která bude instalována až po dodání od , právnická osoba, .

29. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.U smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) je povinností zhotovitele dílo provést, dokončit a předat objednateli, jehož povinností je dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Právo na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením (§ 2610 o. z.). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.). Základním předpokladem vzniku práv objednatele z vadného plnění je pak řádné a včasné oznámení vady zhotoviteli a v návaznosti na to volby práva z vadného plnění (§ 2615 odst. 2 o. z., § 2107 o. z.). Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. (§ 2605 o.z.). Z právního jednání objednatele, kterým notifikuje vadu díla, respektive činí volbu práva z vadného plnění, musí být z hlediska obecného požadavku na určitost a srozumitelnost právního jednání jednoznačně zřejmé, o jakou vadu či vady se jedná, a jaké právo z vadného plnění si ve vztahu k té které vadě zvolil. Žalovaná měla zároveň dle § 2618 o. z. povinnost oznamovat vady bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistila nebo při náležité pozornosti zjistit měla, v opačném případě soud právo z vadného plnění nepřizná.

30. Předmětem prvního nároku je doplatek kupní ceny za dílo. Žalobkyně s žalovanou platně uzavřely smlouvu o dílo, byť ne v písemné podobě, kdy podmínky smlouvy byly určeny na základě závazné písemné objednávky. Cena za dílo byla sjednána ve výši 2 048 000 Kč. Předmět díla poté strany rozšířily, a to neformálně, prostřednictvím e-mailu. Mezi stranami není rozpor v tom, že žalobkyně pro žalovanou provedla i vícepráce spočívající ve zhotovení zámkové dlažby, nýbrž v ceně díla, respektive v jejím výpočtu. Spor se týkal toho, zda v konečné faktuře byla promítnuta sleva za realizaci této dlažby s výhradami, neboť žalobkyně vystavila konečnou fakturu na částku 115 720 Kč a žalovaná výpočtem dospěla k částce 102 400 Kč, rozdíl v částce 13 320 Kč odpovídá rozdílu mezi tím, jak byla zámková dlažba naceněna (25 530 Kč) a cenou která byla dohodnuta v rámci protokolu ze dne 12. 6. 2019 (12 210 Kč) z důvodu realizace s výhradami, kdy nově měla žalovaná hradit pouze náklady na materiál. Vystavená faktura ze dne 29. 9. 2020 na částku 115 720 Kč tak nereflektuje ujednání stran v protokole ze dne 12. 6. 2019, tedy že nebude účtována práce, ale pouze materiál. Z tohoto důvodu byla žaloba v částce 13 320 Kč zamítnuta. Soud má za to, že celková částka, kterou tak měla žalovaná žalobkyni zaplatit činí 2 060 210 Kč (2 048 000 Kč jako původní cenu díla + 12 210 Kč za dodaný materiál na zámkovou dlažbu). Žalovaná uhradila žalobkyni 1 957 810 Kč. Žalobkyně tak měla vystavit žalované fakturu znějící na částku 102 400 Kč, nikoli na částku 115 720 Kč. Žalovaná pak z této částky odečetla pohledávku ve výši 15 000 Kč, tedy odečetla pokutu, která ji byla uložena magistrátem města , adresa, , jelikož stavba probíhala bez povolení. V této věci ovšem nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že by existovalo ujednání o povinnosti žalobkyně tyto náklady žalované uhradit. Neformální emailová konverzace ohledně toho, že žalobkyně je připravena svůj nárok o tuto částku ponížit, nelze považovat za závazné ujednání stran, ale dle obsahu se jedná spíše o návrh smírného vyřešení věci mezi stranami. Pokuta byla udělena stavebníkovi, a to společnosti , právnická osoba, . Žádné ujednání mezi touto společností a žalobkyní doloženo soudu nebylo. Z odůvodnění rozhodnutí pak pouze plyne, že došlo k nedorozumění mezi investorem a zhotovitelem. Vzhledem k závěru soudu o tom, že faktura správně měla znít pouze na částku 102 400 Kč a žalovanou byla uhrazena částka 87 720 Kč, soud zavázal žalovanou uhradit zbývající částku 14 680 Kč ve zbývající části pak žalobu zamítl. (výrok I a II.)

31. Jelikož žalobkyně řádně a včas neuhradila poslední vystavenou fakturu v rámci nároku č. 1, kdy rovněž i částečné plnění poskytla po splatnosti vystavené faktury, zavázal soud žalovanou k úroků z prodlení z částky 102 400 Kč za období od 14. 10. 2020 do 23. 2. 2021, tedy od doby splatnosti faktury do doby částečné úhrady ze strany žalované. (výrok III.)

32. Ohledně druhého nároku soud rozhodoval pouze o nákladech řízení, kdy žaloba byla vzata v této části zpět, neboť po podání žaloby uhradila žalovaná částku 78 000 Kč. Žalovaná tedy procesně zavinila zastavení řízení, neboť po podání žaloby dlužnou částku zaplatila. Zavinění je nutno posuzovat výlučně z procesního hlediska, a to bez ohledu na to, že žalobkyně argumentovala, že čekala na instalaci poslední nabíjecí stanice a dílo tak nepovažovala za předané. Žaloba byla dle názoru soudu podána důvodně, neboť z protokolu ze dne 7. 7. 2020 plyne, že bylo ujednáno oprávnění žalobkyně dofakturovat zbylých 5% ceny díla, (jak ostatně učinila již v případě nároku č.1), kdy chybějící stanici nainstaluje až po dodání této stanice od jiného dodavatele. Tento protokol je podepsán oběma stranami. Nebyly řádně tvrzeny ani prokázány skutečnosti uvedené právním zástupcem žalované o tom, že by protokoly nebyly podepsány osobou k tomu oprávněnou, kdy tato svá skutková tvrzení uvedla žalovaná až po koncentraci řízení. Žalovaná fakturu na částku 78 000 Kč řádně a včas neuhradila, kdy trvala na tom, že částku uhradí až po instalaci dané chybějící nabíjecí stanice. Dle ustanovení § 2 610 o.z. splatnost ceny díla nastává až provedením díla, nicméně jedná se o ustanovení dispozitivní. Platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. V daném případě bylo dílo formálně předáno na základě protokolu, který obsahoval výhradu – doinstalovat 1 ks nabíjecí stanice. V protokolu ze dne 7. 7. 2020 se pak obě strany dohodly, že žalobkyně je oprávněna dofakturovat cenu díla do plné výše. Lze tedy uzavřít, že jsou zde splněny předpoklady uložení povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu, kdy došlo ke zpětvzetí žaloby žalobkyní, pro chování žalované a rovněž byla zkoumána důvodnost podané žaloby.

33. Vzájemný návrh žalované soud v celém rozsahu zamítl (výrok IV.). Žalovaná v návrhu nejprve vůbec neuvedla, z jakého titulu svůj nárok na slevu uplatňuje. Na výzvu soudu pak zaslala podání, ze kterého lze usoudit, že svůj nárok odvozuje ze zákonné odpovědnosti za vady. K dotazu soudu, zda bylo dílo vadné již při předání, o jaké konkrétní vady se jedná a kdy přesně vznikly, či jak byly vady zhotoviteli oznámeny (kdy je nutné doložit i doklady o doručení těchto výzev žalobkyni), zcela nově žalovaná tvrdí, že k předání díla vůbec nedošlo, neboť na předávacích protokolech je podepsán , jméno FO, , který k těmto úkonům nebyl zmocněn a není s žalovanou v žádném právním vztahu. Zpochybňuje-li žalovaná podpisy na předávacích protokolech, činí tak pouze obecným skutkovým tvrzením, bez jediného důkazu, navíc poprvé až po koncentraci řízení. V případě konkrétního vymezení vad pak žalovaná uvádí, že po ní není možné požadovat přesnou specifikaci vady, neboť není odborníkem a odkazuje na oznámení vad, které zaslala žalobkyni. V průběhu řízení byl doložen toliko poštovní arch ze dne 30. 6. 2021 a kopie odeslaného emailu ze dne 19. 10. 2021.Své právní hodnocení, že by dílo nebylo předáno a převzato tvrdila žalovaná poprvé až ve svém podání ze dne 25. 1. 2024. V průběhu řízení naopak tvrdila, že žalované dílo předáno bylo, ale na tomto se objevily vady ( viz. vyjádření žalované ze dne 29. 7. 2021 str 3). O tom svědčí i dopisy, které žalovaná adresovala žalobkyni, kdy v dopisech ze dne 30. 6. 2021 a 19. 10. 2021, které žalovaná prokazatelně žalobkyni zaslala, formuluje tyto jako oznámení vady a sdělení, jaké právo objednatel tohoto díla zvolil. Domnívala by-li se skutečně žalovaná, že dílo nebylo předáno, musela by se domáhat jeho předání a nemohla by vůči zhotoviteli uplatňovat odpovědnost za vady.V případě nároku č. 1 dospěl soud k závěru, že dílo předáno bylo. Přestože mezi účastníky nebylo sjednáno, jak bude dílo předáno a převzato vzhledem k absenci písemné smlouvy o dílo, z jednání žalované a to podpisu protokolu o částečném předání díla a poté podpisu konečného protokolu, který obsahoval údaje o odstranění veškerých závad a ujednání o dofakturaci zbývající ceny, vyplynula jednoznačně vůle dílo převzít. Konečný protokol ostatně neobsahoval ani žádné další výhrady. Mezi stranami nebylo sjednáno, jakým konkrétním způsobem má být způsobilost díla dloužit svému účelu předvedena, ani zákon bližší specifikaci neobsahuje. Pokud by předvedení díla sloužit svému účelu mělo znamenat povinnost zhotovitele aktivně demonstrovat, že všechny nabíječky jsou schopny nabít autobaterii v předem stanoveném čase a do plna, a aby výsledky tohoto nabíjení byly někde předem stanoveným způsobem zachyceny, jak uvádí žalovaná ve svém podání ze dne 25. 1. 2024, bylo by zcela nadbytečná existence ustanovení § 2 607 o.z. To, co žalovaná po žalobkyni požaduje totiž odpovídá situaci, že dokončení díla bylo podmíněno provedením ujednaných zkoušek, kdy právě taková zkouška díla by sloužila k ověření vlastností díla, které nelze zjistit jeho pouhou prohlídkou, tedy jak žalovaná uvádí, bylo by možné změřit rychlost nabití a výsledky zaznamenat tak, jak předpokládá ustanovení § 2 607 odst. 2 o.z. V daném případě ale provedení zkoušky sjednáno nebylo, kdy předvedení způsobilosti musí mít jiný obsah, než by odpovídalo provedení zkoušek díla. Obsahem je pak dle názoru soudu spíše povinnost prezentovat dílo objednateli k vykonání prohlídky, kdy žalovaná sama uvedla, že k této prezentaci došlo, a to v dopise ze dne 30. 6. 2021 kde uvedla, že jí dílo bylo prezentováno jako dokončené, ale nebyla předvedena způsobilost sloužit svému účelu. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že byla předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Žalovaná sice vyžadovala dle obsahu sdělení po žalobkyni provedení zkoušek, tyto s ní ale předem neujednala. Žalovaná neprokázala, že by dílo bylo vadné již při jeho převzetí, kdy v tomto směru tvrdí pouze, že k převzetí nedošlo. Dopisem ze dne 30. 6. 2021, pak žalovaná vytkla vady zhotoviteli. Konečný protokol byl v případě nároku č. 1 sepsán dne 18. 9. 2020, tedy asi 9 měsíců před vytknutím vady. V protokolu nejsou uvedeny žádné výhrady. Žalobkyně k tomuto namítla, že je toto právo uplatněno opožděně. Vady uvedené v tomto oznámení navíc nelze považovat za jasně specifikované, kdy se jedná spíše o rekapitulaci vzájemné e-mailové konverzace, která nebyla soudu doložena. Z oznámení pak lze dovodit pouze to, že nabíječky dosud nefungují na 100 % a žalované chybí dokumentace o provedení díla. Dle obsahu podání pak lze pouze zjistit, že některé problémy s nabíjecí stanicí žalovaná identifikovala 17. 5. 2021, některé problémy vyřešila výměna datových kabelů žalobkyní, ale závěr je pouze ten, že nabíječky dosud nefungují na 100 %, což je zcela neurčité sdělení. Žalovaná přitom nemusela přesně určit, v čem vada spočívá, ale minimálně vadu popsat a uvést, jak se projevuje, což se nestalo. Existence vad proto nebyla tímto oznámením řádně a včas uplatněna, popsána a prokázána.Obdobně tomu bylo i u nároku č. 2, kde soud na základě stejné úvahy, jak je uvedena výše dospěl k závěru, že byla předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Zde nastala jiná situace pouze v tom směru, že v konečném předávacím protokolu bylo uvedeno, že jedna nabíjecí stanice dosud instalována není, neboť bude instalována až po dodání externím dodavatelem. Za této situace tak došlo k dokončení díla s výhradami, jak předpokládá ustanovení § 2 605 o.z. Předání díla pak proběhlo na základě konečného předávacího protokolu ze dne 7. 7. 2020, jak upravuje i ustanovení smlouvy o dílo ze dne 2. 1. 2020 v čl. 8.4, tedy že o předání a převzetí díla bude stranami sepsán protokol. V čl. 8.3 Smlouvy je dále uvedeno, že objednatel je povinen převzít dílo v místě jeho provádění i v případě, že má ojedinělé drobné vady a nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně, esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují. A contrario v případě jiných vad, než ojedinělých a drobných, by tedy zjevně žalovaná měla právo převzetí díla odmítnout. Nic takového ale v řízení prokázáno nebylo, naopak bylo prokázáno převzetí díla na základě protokolu. Bylo-li dílo dokončeno a předáno, pak bylo provedeno. V případě stavebního díla je poměrně častá situace, kdy objednatel dílo převezme, avšak toto vykazuje nějaké vady či nedodělky. I takový faktický stav díla přitom nebrání tomu, aby bylo dílo považováno za dokončené, a zhotovitel je oprávněn požadovat po objednateli zaplacení ceny díla. Převzetí díla objednatelem přitom nezpůsobuje zánik povinnosti zhotovitele dílo fakticky dokončit v části, kterou si vyhradil. Žalovaná byla oprávněna se po žalobkyni v takovém případě domáhat dokončení díla. Skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno. Musí však jít o vady, takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu, kdy tedy v tomto konkrétním případě soud dospěl k závěru, že jedna chybějící stanice nebránila užívání zbytku díla, které tak mohlo sloužit svému účelu, a mohlo být nabíjeno z ostatních již šesti nainstalovaných stanic, které byly plně funkční, jak uvedla žalovaná ve svém podání ze dne ze dne 29. 7. 2021. Vady díla dle nároku č. 2 žalovaná prokazatelně vytkla žalobkyní až dopisem ze dne 19. 11. 2021, kdy z oznámení není patrné, kdy vady měly vzniknout. Žalovaná neprokázala včasné oznámení žalobkyni, respektive oznámení bez zbytečného odkladu, když o vadách věděla již v září 2021, tyto vady sepsala, ale neprokázala doručení tohoto oznámení žalobkyni. Žalobkyně pak namítá pozdní oznámení těchto vad.

34. Z těchto důvodů považoval soud nadbytečné stanovit znaleckým posudkem cenu díla s vadou a bez vady, kdy k vytknutí vad žalovanou nedošlo řádně a včas.

35. V části zbývajících 1 320 Kč soud vzájemný návrh rovněž zamítl, kdy v případě 1 000 Kč za uhrazené náklady správního řízení soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by existovalo ujednaní mezi stavebníkem a žalobkyní o tom, kdo je povinen zajistit stavební povolení a nést náklady s tím spojené. Ohledně přeplatku ve výši 320 Kč došel soud k závěru, že o přeplatek nešlo, kdy naopak žalovanou zavázal k doplacení částky 14 680 Kč. V této částce je promítnuto, že žalovaná uhradila těchto 320 kč více, než původně zamýšlela.

36. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 4 240 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 1 060 Kč tj. 5 % z žalované částky (výrok VI).

37. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny 14 680 Kč a úroku z prodlení ve výši 4 268,14 Kč a 3 073,31 Kč a vzájemný návrh žalované byl v částce 121 320 Kč zamítnut tj. úspěch ve výši 89 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 18 033,07 Kč ( tj. neúspěch 11 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 78 %.

38. Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudní poplatku ve výši 5 300 Kč (počítáno s již doměřeným soudním poplatkem), dále odměna za 7 advokátem žalobkyně učiněných úkonů právní služby před zpětvzetím žaloby (podání žalobkyně ze dne 7. 6. 2021- sepis jednoduché odpovědi na výzvu soudu nebyl účtován jako úkon), která činí částku 5 340 Kč za úkon podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu, dále jen AT), celkem částku 37 380 Kč, a dále odměna za 3 advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby po zpětvzetí žaloby, který činí částku 2 220 Kč za úkon podle ust. § 7 bod 5 AT celkem částku 6 660 Kč, (celková odměna bez DPH tak činí 44 040 Kč), dále náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 4 AT, celkem částku ve výši 3 000 Kč a náhrada DPH ve výši 9 878,40 Kč podle ust. § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. 5 082 Kč jako náhradu za ztrátu času ve smyslu § 14 odst. 1, 3 AT v souvislosti s cestou právního zástupce žalobkyně k jednání soudu z , adresa, a zpět dne 13. 6. 2022, 24. 10. 2023 a 23. 8. 2024, přičemž jedna cesta tam a zpět trvá 7 hodin, tj. 14 půlhodin a tedy 14 * 100 Kč tj. 5 082 Kč včetně DPH, a konečně 20 444 Kč jako náhradu cestovného na cestě zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 13. 6. 2022, 24. 10. 2023 a 23. 8. 2024 na cestě z , adresa, a zpět, tj. celkem 2 220 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. BMW X5 o průměrné spotřebě 6,10 l motorové nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla, a zákonné ceně motorové nafty 47,10 Kč/1 litr, 34,40 Kč/1 litr a 38,70 Kč/1 litr a při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, 5,20 Kč za 1 km jízdy, 5,60 Kč za 1 km jízdy vše dle vyhl. č. 467/2022 Sb. a zákoníku práce (počítáno za použití vzorce při jedné cestě (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba/100 km x cena pohonných hmot)+(sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů), to vše včetně 21% DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést žalobkyně, jako plátce DPH). Žalovaná by byla proto povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 87 744,40 Kč, při plném úspěchu ve věci. Jelikož byla žalobkyně úspěšná jen částečně co do výše 78 %, činí náhrada nákladů řízení částku 68 441 Kč.

39. Pokud se týká dalších úkonů, tak jelikož zástupce žalovaných další úkony nesepsal do vyúčtování nákladů řízení, soud je v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení nezohledňoval, neboť jestliže strana požádá o náklady v nižší míře, zpravidla se jí tyto náklady přiznají právě v této nižší míře, zvláště pokud je zastoupena advokátem, protože je její povinností střežit si právo; pokud požádá o méně, pak se má za to, že její vůle odpovídá jejímu projevu vůle, a že tedy více nepožaduje.

40. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.