19 C 288/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle s návrhem na určení obsahu smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene s žalobcem, ke zřízení věcného břemene ve formě služebnosti stezky a cesty po služebném pozemku parc. č. , Anonymizováno, - ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č. ev. – doprava, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, za jednorázovou úplatu ve výši , částka, v tomto znění:, Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobcebytem , Adresa žalobce(dále jen ,,oprávněný“)a, Jméno žalované, ., IČO: , IČOse sídlem , adresazastoupen , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatelem(dále jen ,,povinná“)(oprávněný a povinná společně jako ,,smluvní strany“ či každý z nich samostatně jako ,,smluvní strana“)uzavírají podle ust. § 1274 a 1276 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,občanský zákoník“) níže uvedeného dne, měsíce a roku tutoSmlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty(dále jen ,,smlouva“)

I. Úvodní ustanovení1. Povinná prohlašuje, že je výlučným vlastníkem: pozemku parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen ,,služebný pozemek“).

2. Oprávněný prohlašuje, že je výlučným vlastníkem: pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č. ev. – doprava, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen ,,panující pozemek“).II. Předmět smlouvy1. Povinná touto smlouvou zřizuje ve prospěch panujícího pozemku a k tíži služebného pozemku věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve smyslu ust. § 1274 a 1276 a násl. občanského zákoníku.

2. Oprávněný věcné břemeno – služebnost stezky a cesty a práva a povinností z ní plynoucí dle této smlouvy přijímá a povinná jako vlastník služebného pozemku se zavazuje tato práva strpět a umožnit oprávněnému ze služebnosti nerušený výkon těchto práv.

3. Věcné břemeno – služebnost stezky a cesty se zřizuje v rozsahu celého služebného pozemku.

4. Věcné břemeno – služebnost stezky a cesty se zřizuje na dobu neurčitou, a to za úplatu ve výši , částka, . Úplata za zřízení věcného břemene je tvořena částkou ve výši , částka, navýšenou o 21 % DPH ve výši , částka, .III. Obsah služebnosti1. Povinná je povinna ve prospěch oprávněného a každého dalšího vlastníka panujícího pozemku strpět v případě věcného břemene – služebnosti stezky právo chodit po stezce nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněnému a odcházeli od něj nebo se lidskou silou dopravovali. Věcné břemeno – služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

2. Povinná je povinna ve prospěch oprávněného a každého dalšího vlastníka panujícího pozemku strpět v případě věcného břemene – služebnosti cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Věcné břemeno – služebnost cesty neobsahuje právo průhonu.

3. Povinný se zavazuje na služebném pozemku nevybuduje nic, co by znemožňovalo nebo omezovalo vstup a vjezd na služebné pozemky. V případě, že povinná bude provádět na služebném pozemku jakékoli stavební nebo zemní práce, které by mohly jakkoli omezit nebo ohrozit výkon práva oprávněného, má povinnost o těchto pracích v přiměřené době písemně informovat oprávněného.

4. V případě vzniku jakékoli škody na služebném pozemku v důsledku výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni – služebnosti stezky a cesty, je oprávněný povinen bez zbytečného odkladu uvést služebný pozemek do původního stavu.

5. Oprávněný se zavazuje zajišťovat na své náklady údržbu služebného pozemku tak, aby byl způsobilý pro účely věcného břemene – služebnosti stezky a cesty dle této smlouvy.IV. Vznik věcného břemene1. Věcné břemeno – služebnost stezky a cesty dle této smlouvy vzniká zápisem do katastru nemovitostí.

2. Návrh na vklad práv dle této smlouvy do katastru nemovitostí podá oprávněný. Správní poplatek za podání návrhu na vklad práv dle této smlouvy do katastru nemovitostí hradí oprávněný.

3. V případě, že příslušný katastrální úřad vyzve navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu na vklad práv dle této smlouvy, zavazují se smluvní strany ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem tyto nedostatky odstranit. V případě, že příslušný katastrální úřad návrh vkladu práv dle této smlouvy zamítne nebo řízení zastavení, zavazují se smluvní strany neodkladně odstranit nedostatky, pro které byl návrh na vklad zamítnut nebo pro které bylo zastaveno řízení o povolení tohoto vkladu, a podat nový návrh na povolení vkladu práv dle této smlouvy.V. Závěrečná ustanovení1. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, řídí se právní vztahy z ní vyplývající ustanovení občanského zákoníku a obecně závaznými předpisy.

2. Tato smlouva může být měněna nebo doplňována pouze formou písemných vzestupně číslovaných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.V…………………..dne…………. V…………………..dne………….___________________________ ____________________________Povinný Oprávněnýse zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů částku ve výši 30 255,86 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle s návrhem na určení obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene ve formě služebnosti stezky a cesty po služebném pozemku parc. č. , Anonymizováno, - ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře , Anonymizováno, a dále pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavená plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná byla dříve rovněž vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, – trvalý travní porost o výměře , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který na základě kupní smlouvy ze dne , datum, převedla do vlastnictví manželů , jméno FO, , a , jméno FO, je zároveň jediným jednatelem a společníkem ve společnosti , Jméno žalované, . Mezi žalobcem a žalovanou, zastoupenou , jméno FO, , byla dne , datum, uzavřena Smlouva o smlouvě budoucí (dále jen budoucí smlouva). Žalovaná v textu budoucí smlouvy prohlásila, že je jí znám úmysl žalovaného zřídit na jeho pozemku parc. č. , Anonymizováno, stavbu hangáru (pozn. pro ultralehká letadla) o rozměrech 40,615 m × 20,625 m zakresleného do situačního plánu (viz příloha budoucí smlouvy), a že pro potřeby vyřízení stavebního povolení, realizaci stavby a jejího následného užívání je nutné zajistit příchod a příjezd k pozemku parc. č. , Anonymizováno, přes pozemky v tehdejším vlastnictví žalované, tj. pozemek parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Na základě budoucí smlouvy se žalobce s žalovanou dohodli, že za uvedeným účelem zřídí žalovaná ve prospěch každého vlastníka předmětné stavby hangáru věcné břemeno průchodu a průjezdu přes pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Termín uzavření koncové smlouvy o zřízení věcného břemene průjezdu a průchodu byl stranami stanoven do 1 měsíce po zápisu stavby hangáru (a to i jako stavby pouze rozestavěné), do katastru nemovitostí. Žalobce s žalovanou se rovněž dohodli na úplatě za takto zřízené věcné břemeno ve výši , částka, (tvořené odměnou ve výši , částka, a tehdy platným 20 % DPH ve výši , částka, ). Žalobce dále s žalovanou uzavřel smlouvu o poskytnutí příjezdu po dobu výstavby ze dne , datum, , na základě které měl zajištěn vstup na pozemky žalované po dobu výstavby hangáru na pozemku žalobce. Žalobce po uzavření budoucí smlouvy započal proces územního a stavebního řízení, když stavba původního hangáru pro ultralehká letadla o velikosti 40,615 m × 20,625 m byla povolena rozhodnutím speciálního stavebního úřadu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Následně žalobce požádal o prodloužení termínu dokončení stavby do , datum, , což bylo povoleno rozhodnutím speciálního stavebního úřadu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, podal žalobce žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením spočívající v provedení přístavby, kterou se původní hangár o výměře 40,613 m × 20,625 m rozšiřuje o přístavbu zázemí s příruční dílnou. Nová přístavba původního hangáru má rozměry 6,260 m × 20,625 m. Změna stavby spočívající v přístavbě zázemí příruční dílnou ze strany žalobce byla nutná vzhledem k zajištění řádné obslužnosti stavby hangáru. Z důvodu, že změna stavby před jejím dokončením již byla v okamžiku podání žádosti provedena, bylo předmětné správní řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením zastaveno rozhodnutím speciálního stavebního úřadu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobce dne , datum, doručil speciálnímu stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby, která byla rozhodnutím , právnická osoba, jako speciálního stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, dodatečně povolena. Žalobce tak vybudoval stavbu hangáru včetně nutné technické přístavby hangáru v souladu se závazkem smluvních stran z budoucí smlouvy. Stavbu hangáru včetně pozemku vymezeného pod touto stavbou, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č. ev. – doprava v k. ú. , adresa, , nechal žalobce zapsat do katastru nemovitostí na základě ohlášení změny údajů o pozemku ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobci byla v průběhu výstavby stavby hangáru doručena listina žalované, označená jako Odstoupení od Smlouvy o smlouvě budoucí, datovaná ke dni , datum, . Žalovaná na základě této listiny sděluje, že z důvodu realizace přístavby hangáru žalobce (pozn. na původním pozemku parc. č. , Anonymizováno, ), o které žalovaná nebyla údajně informována, odstupuje od Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene průchodu a průjezdu ze dne , datum, , neboť provedení přístavby považuje za podstatné porušení smlouvy. Žalovaná dovozuje, že zvětšení stavby hangáru a změna jejího účelu dává předpoklad vyššího zatížení jejich tehdejších služebných pozemků. Žalovaná zároveň měla žalobci vrátit zaplacenou úhradu za budoucí zřízení věcného břemene – služebnosti stezky a cesty ve výši , částka, . Žalobce však namítá, že odstoupení od budoucí smlouvy považuje za neplatné, neboť původní budoucí smlouva uzavřená s žalovanou nebyla žádným podstatným způsobem porušena. Žalobce uvádí, že stavba hangáru je z hlediska vnitřního uspořádání naopak méně zatěžující pro provoz v okolí, než bylo původně plánováno při uzavírání budoucí smlouvy. Nově je stavba hangáru rozdělena na dvě části, a to vlastní hangár sloužící k parkování letadel s podlahovou plochou 503,19 m2 a pracoviště údržby s podlahovou plochou 273,04 m2. Spolu s dodatečně povolenou a provedenou přístavbou, ve které se nachází příruční dílna se sociálním zázemím provozu (WC, sprcha, šatna, volná místnost) se zmenšila původně plánována plocha pro parkování letadel a tím tedy i možný počet přistavených letadel a počet pracovníků žalobce, zabývajících se servisem těchto letadel. Provedením přístavby hangáru nad rámec původních rozměrů sjednaných v budoucí smlouvě tedy nedošlo a nedojde k vyššímu zatížení služebného pozemku ve vlastnictví žalované. Žalobce proto vyzval žalovanou dne 6.6.2023 k uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene ve vztahu ke služebnému pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Tato výzva byla žalované doručena dne 7.6.2023. Žalovaná tento požadavek žalobce jako nedůvodný odmítla. Žalobce proto opětovně vyzval žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene dne 18.9.2023, žalovaná opětovně odmítla požadavek žalobce jako nedůvodný Žalobce je toho názoru, že budoucí smlouva je mezi stranami nadále závazná. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že žalované nadále trvá povinnost v souladu s ust. § 1786 k uzavření smlouvy.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Podle ní smlouva o smlouvě budoucí zanikla, když žalovaná jako tehdejší budoucí povinná z věcného břemene od smlouvy o smlouvě budoucí odstoupila doporučeným dopisem ze dne 14. 7. 2017. Důvodem pro odstoupení bylo to, že jednáním žalobce došlo k podstatné změně okolností, ze které strany vycházely při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí, neboť došlo ke zvětšení zastavěné plochy stavby hangáru z původních 800 m² o 129 m², tj. o více než 16 %. Původní stavba neměla též napojení na inženýrské sítě, nově realizovaná stavba má napojení na inženýrské sítě. Žalobce se tedy svévolně odchýlil od původního záměru, z něhož vycházeli účastníci budoucí smlouvy a k jehož realizaci směřovala smlouva o smlouvě budoucí. Rozšířený stav o dílnu a servisní středisko se čtyřmi pracovníky znamenají podstatné (větší) zatížení pozemku žalované, a to v celoročním přístupu osob a vozidel zákazníků, servisních pracovníků, dovozu a odvozu materiálů a likvidaci emisí, splaškových vod a odvozu odpadů z provozu dílny a servisního střediska. Žalobce tak vybudoval fakticky stavbu zcela účelově odlišnou, podstatně zvětšenou s jiným účelem využití a v rozporu s tím, co bylo dohodnutým podkladem pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí v roce 2012. Žalobce se nemůže domáhat plnění ze smlouvy o smlouvě budoucí, protože jednal v rozporu s dobrými mravy, neboť úmyslně a vědomě uvedl žalovanou v omyl, který byl a je pro rozhodnutí žalované předmětnou smlouvu o smlouvě budoucí uzavřít, podstatný. Rovněž tak žalovaná poukázala na to, že je třeba brát v úvahu rozměry zatěžovaného pozemku žalované, tento pozemek je o pouhé výměře 90 m² a má v nejširším místě 4,2 m a v nejužším 0 m a je tedy svou podstatou nevhodný k jakékoliv dopravě, navíc je pozemek žalované obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, přičemž žalobce netvrdí, že k některým z těchto dalších pozemků má užívací právo, tedy ani v případě teoretického vyhovění žalobě by jeho přístup na pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nebyl funkční, tj. propojen k dalšímu průchodu a průjezdu od pozemků žalobce přes zatěžovaný pozemek žalované. Žalovaná má za to, že její úmysl a ochota uzavřít smlouvu ve prospěch konkrétně specifikované stavby žalobce, výslovně vymezené ve smlouvě o smlouvě budoucí, byly zmařeny tím, že žalobce realizoval stavbu úplně jinou. Navíc k zániku povinnosti zavázané osoby – žalované, uzavřít budoucí smlouvu, dochází také ze zákona. Již okamžikem předvídané změny okolností tedy zanikala kontraktační povinnost žalované ex lege již v okamžiku, kdy žalobce začal realizovat stavbu v rozporu s uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí. Tím také zanikl právní vztah účastníků ze smlouvy o smlouvě budoucí a výzvě žalobce, která byla učiněna až po zániku právního vztahu ze smlouvy o smlouvě budoucí, již nebylo možné vyhovět, neboť žalovaná již nebyla vázána zaniklým závazkem. Žalovaná zásadně popírá i to, že by jí žalobce předem informoval o změně stavby před jejím dokončením. Podstatnou změnou okolností oproti stavu v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí je pak jednoznačně vyšší zatížení pozemku žalované obsluhou podnikatelského objektu žalobce, přístupem jeho zaměstnanců, smluvních partnerů, dodavatelů, vozidel navážejících a odvážejících materiál a podobně. Žalobce pak v rámci požadovaného věcného břemene mimo jiné požadoval také konstituovat svá práva přes pozemek žalované na odvoz žumpy umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tj. na zcela odlišném pozemku, než je uveden ve smlouvě o smlouvě budoucí (pouze parc.č. , Anonymizováno, ). K tomuto se žalovaná nikdy nezavázala. Dále pak žalovaná argumentovala tím, že žalobní požadavek je v příkrém rozporu s uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí, neboť podle žalované byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřená ve prospěch individualizované osoby, tj. in personam – pro , Jméno žalobce, a budoucí vlastníky hangáry. Žalobou se však žalobce domáhá zřízení věcného břemene in rem, tj. ve prospěch panující pozemku žalobce jehož součástí je stavba hangáru, z čehož plyne také požadavek, aby „jiní přicházeli a odcházeli bez omezení a jakýmikoliv vozidly“. Pozemek ve vlastnictví žalované parc.č. , Anonymizováno, je v katastru nemovitostí zapsaný se způsobem využití jako sportoviště a rekreační plocha a není tedy komunikací nebo cestou. Vinou žalobce, který realizoval v sousedství nepovolené zpevněné plochy a realizoval svou stavbu bez povolení a souhlasu žalované, se stav pozemku žalované parc.č. parc.č. , Anonymizováno, rapidně zhoršuje do té míry, že rozhodně není způsobilý k trvalému provozu pro stálou provozovnu žalobce a způsobilý průjezdu těžkou technikou. Podle žalované je věc třeba posuzovat a vykládat v kontextu uzavření celé smlouvy o smlouvě budoucí, která byla v říjnu 2012 výslovně uzavírána účelově. Pro vyřízení stavebního povolení k realizaci stavby žalobce na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , umožnila žalovaná příjezd po svém pozemku parc.č , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , aniž by v této jiné smlouvě o poskytnutí příjezdu z 1.10.2012 byla taky definovaná budoucí stavba na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , jak se tomu oproti této smlouvě stalo ve smlouvě o smlouvě budoucí, která tuto stavbu jasně určovala. V souladu s tím proběhlo také ještě územní řízení a stavební povolení pro stavbu specifikovanou ve smlouvě o smlouvě budoucí. Další změny stavební řízení následující časově po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí si dělal žalobce sám svévolně a bez vědomí žalované, porušil tím i záměr ze smlouvy o smlouvě budoucí, protože realizoval stavbu jinou, a to významnými změnami k tíži žalované a nenavrhl či nepožádal žalovanou o eventuální úpravu smlouvy o smlouvě budoucí. Projevem vůle žalované při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí rozhodně nebylo to, že žalobce si může postavit jakoukoliv stavbu na jakémkoliv pozemku a že žalovaný mu zřídí věcné břemeno v rozsahu, jaký bude žalobce v budoucnu chtít, proto byla ve smlouvě o smlouvě budoucí stavba přesně identifikovaná co do označení a obvyklým užíváním a také svými rozměry. Umístění přístavby a splaškové kanalizace a žumpy na pozemku parc. č. , Anonymizováno, součástí smlouvy o smlouvě budoucí jednoznačně nejsou dána. Dále žalovaná poukázala na stanovisko Městského úřadu , adresa, z 2. 10. 2019, ve kterém je uvedeno, že hangár žalobce bude dopravně napojen po pozemcích parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , avšak v tomto soudním řízení se žalobce domáhá dopravního napojení přes pozemek žalované parc. č. , Anonymizováno, . Žalovaná má rovněž za to, že nebyla naplněna podmínka daná v čl. 2 druhého odstavce smlouvy o smlouvě budoucí, tj. závazek uzavřít smlouvu do jednoho měsíce po zapsání stavby hangáru, a to i jako stavby rozestavěné, do katastru nemovitostí, když žalobce neprokázal, že do katastru nemovitostí zapsal přesně stavbu dle uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, když ve výpisu z LV číslo , hodnota, je zapsána stavba bez čísla popisného či evidenčního, a to „stavba pro dopravu“, tedy nikoliv stavba hangáru, a tato stavba pro dopravu je rozměrově odlišná od dohodnuté stavby hangáru, se kterou bylo uvažováno ve smlouvě o smlouvě budoucí.

3. Procesní strany učinily nesporným, že dne 1. 10. 2012 uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí, v této smlouvě byly ke zřízení věcného břemene uvedeny 2 pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jeden z těchto pozemků parc. č. , Anonymizováno, byl po uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí prodán do SJM manželů , jméno FO, (zde jednatele žalované a jeho manželky).

4. Soud provedl dokazování listinami předloženými k důkazům, a to listinami označenými jako Smlouva o smlouvě budoucí ze dne 1. 10. 2012 včetně přílohy čl. 10-11, odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 14. 7. 2017 čl. 13, stavební povolení Úřadu pro civilní letectví ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, čl. 27-29, oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby Úřadu pro civilní letectví ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, čl. 93-96, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby Úřadu pro civilní letectví ČR ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, čl. 13v – 17, ohlášení změny údajů o pozemku sp. zn. , Anonymizováno, Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Kat. pracoviště , adresa, , doručené dne 8. 3. 2023 včetně geometrického plánu ze dne 28. 3. 2019 č.j. , Anonymizováno, čl. 17v – 18, LV č. , hodnota, čl. 74-75, informace z KN čl. 61-63, čl. 65-67, čl. 121-122, snímky pozemkové mapy čl. 60, čl. 64 a čl. 123, fotodokumentace čl. 41-44, čl. 68, sdělení Městského úřadu , adresa, z , datum, sp. zn. , Anonymizováno, čl. 100v, sdělení , právnická osoba, . ze dne 29. 12. 2023 k průjezdům areálem letiště k pozemku parc. č. , Anonymizováno, čl. 33, vzájemná komunikace mezi žalobcem a žalovanou (předžalobní výzvy), územní souhlas Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, čl. 48-49, a také výslechem jednatele žalované, , jméno FO, .

5. Dle ustanovení §157 odst. 2 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy.

6. S ohledem na shora provedené důkazy vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 1. 10. 2012 podepsali účastníci smlouvu o smlouvě budoucí, žalobce na straně budoucího oprávněného z věcného břemene a žalovaná na straně budoucí povinné z věcného břemene. V této smlouvě byly ke zřízení věcného břemene uvedeny k zatížení 2 služebné pozemky, parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oba v k. ú. , adresa, . Jeden z těchto pozemků, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, , byl po uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí prodán žalovanou do společného jmění manželům , jméno FO, (zde jednatele žalované a jeho manželky). Pozemek parc. č. , Anonymizováno, již proto není zapsán v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalované. Součástí podepsané smlouvy o smlouvě budoucí byla také příloha – situační plán, ve kterém byla definována budoucí novostavba hangáru, a to jak svými rozměry, které byly určeny půdorysem 40,615 m x 20,625 m, což je cca 838 m2, tak také jejím polohovým určením na pozemku pac.č. č , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Uvedená listina (budoucí smlouva) pak obsahuje závazek účastníků, že v termínu do jednoho měsíce po zapsání stavby hangáru, a to i jako stavby rozestavěné, do katastru nemovitostí, uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene tak, že se žalovaná jako povinná z věcného břemene zavázala zřídit ve prospěch , Jméno žalobce, a každého budoucího vlastníka stavby hangáru odměřeného z pozemku parc.č. , Anonymizováno, , právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu průchodu a průjezdu po pozemcích p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , za jednorázovou úhradu ve výši 60 000 Kč, tato částka obsahovala i 20% DPH. Tuto částku žalobce žalované zaplatil, žalovaná však tuto částku po odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí v roce 2017 vrátila zpět žalobci. Žalobce jako oprávněný z věcného břemene se zavázal, že při výkonu svých práv bude postupovat šetrně tak, aby v co nejmenší míře omezoval vlastnická žalované jako povinné z věcného břemene. Dne 14. 7. 2017 žalovaná v listině ze dne 14. 7. 2017 odstoupila od smlouvy o smlouvě budoucí z důvodů, že žalobce realizoval přístavbu a snad i dílnu, která nebyla součástí schválené dokumentace, protože ta se vztahovala pouze na hangár v rozměrech dle situačního plánu, který byl součástí smlouvy o smlouvě budoucí. Podle následných rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ČR jako speciálního Stavebního úřadu pro letecké stavby došlo v roce 2022 k zahájení řízení o odstranění stavby označené jako přístavba a rozdělení hangáru, neboť bylo zjištěno, že tato stavba nebyla původně povolená a oproti původní stavební dokumentaci ověřené ve stavebním řízení je provedeno navíc rozdělení prostoru stávajícího hangáru dělící konstrukcí na 2 části, a to vlastní hangár a pracoviště údržby. Příslušný úřad vydal dne 25. února 2022 oznámení o zahájení řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením, avšak při místním šetření zjistil že rozšíření provozu hangáru o provoz servisu a údržby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je již dokončeno. Žalobci pak stanovil třicetidenní lhůtu k podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Následně pak 27. 12. 2022 tento úřad rozhodl o povolení trvalého užívání předmětné stavby, přičemž rozhodl o rozdělení hangáru, povolil přístavbu hangáru, povolil užívání stavby hangáru jako stavby trvalé a povolil rovněž užívání přístavby hangáru jako stavby trvalé. Přístavba zázemí s příruční dílnu je o půdorysných rozměrech 20,625 m × 6,260 m a výška této stavby je od 3,315 m po 4,280 m. V přízemí jsou umístěny příruční dílna s pracovištěm údržby, v původním hangáru je místnost zázemí provozu, sociální zázemí, šatny, WC, sprcha a chodba propojená dveřmi s pracovištěm údržby hangáru, založení přístavby je plošné na betonových základových pásech. Účastníkem těchto stavebních řízení, týkajících se tzv. kolaudace, nabyla žalovaná. Oproti původnímu situačním plánu, který byl přílohou smlouvy o smlouvě budoucí je zřejmé, že stavba hangáru se rozšířila o přístavbu o půdorysných rozměrech 20,625 m × 6,260 m, byť se tato přístavba rovněž nachází na pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, . Městský úřad , adresa, vydal dne 2. 10. 2019 stanovisko k projektové dokumentaci změny stavby před dokončením týkající se toho, že řešená přístavba hangáru bude dopravně napojená stávajícím připojením na účelovou komunikaci v soukromém vlastnictví na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Ani jeden z těchto pozemků není pozemkem, který by byl zapsaný na LV žalované. Na základě ohlášení vlastníka budovy – žalobce ze dne 8. 3. 2023 došlo v katastru nemovitostí k zápisu budovy na nově vzniklém pozemku parcela číslo , Anonymizováno, (o rozměrech , Anonymizováno, ) v k.ú. , adresa, podle geometrického plánu číslo , Anonymizováno, ze dne 28. 3. 2019 pro vlastníka této stavby – žalobce, přičemž tato stavba nově zapisovaná do katastru nemovitostí má půdorysné rozměry , Anonymizováno, . Rovněž vzal soud za prokázanou tu skutečnost, že před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí v roce 2012 měl formou věcných břemen zajištěn žalobce přístup ke svému pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, přes pozemky jiných vlastníků, a to konkrétně přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc.č. , Anonymizováno, , když tato věcná břemena byla zřízena smlouvami s právními účinky vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni ze dne 23. 8. 2012. Při nerealizaci věcného břemene přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, (prodán do vlastnictví manželů , jméno FO, ) nemá žalobce zajištěn přístup ke své nemovitosti – hangáru na parcele číslo , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to směrem k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Případné zřízení věcného břemene přes pozemek žalované parc. č. , Anonymizováno, jako pozemek služebný, nemá pro žalobce žádný hospodářský význam, neboť dopravní napojení z tzv. druhé strany k hangáru žalobce, není možné, , když vyslýchaný pan , jméno FO, vyloučil, že by zřídil pro žalobce věcné břemeno k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který nyní vlastní společně s manželkou.

7. Soud nevzal za prokázanou tu skutečnost z žalobních tvrzení, že by se žalovaná jako budoucí povinná z věcného břemene zavázala v roce 2012 ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 1. 10. 2012 také k tomu, že zřídí přes své pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, také věcné břemeno ve prospěch každého vlastníka pozemku pod stavbou hangáru, jak se v žalobě domáhá žalobce, neboť ve smlouvě o smlouvě budoucí je výslovně uvedená pouze stavba hangáru od měřená z pozemku parc.č. , Anonymizováno, , nikoliv pozemek samotný. Soud tak vzal za prokázaný jiný skutkový stav, a to, že pozemku pod stavbou hangáru se věcné břemeno na straně panující nemovitosti vůbec netýkalo.

8. Soud opřel svá skutková zjištění o důkazy označené shora, které hodnotil všechny jednotlivě, jakož i všechny společně ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že tyto důkazy shodně prokazují skutečnosti shora uvedené v bodě 6. tohoto odůvodnění, vyjma té skutečnosti uvedené v bodě 7., že by se žalovaná v budoucí smlouvě v roce 2012 zavázala též ke zřízení věcného břemene ve prospěch pozemku pod stavbou hangáru, když nyní se žalobce v žalobě o nahrazení projevu vůle domáhá zřízení věcného břemene ve prospěch panujícího pozemku parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jehož součástí je stavba zapsaná na tomto pozemku. Takto koncipované žalobě na nahrazení projevu vůle žalované neodpovídá text původní smlouvy o smlouvě budoucí, ve které se žalobce s žalovanou dohodli na budoucím zařízení věcného břemene ve prospěch , Jméno žalobce, a každého budoucího vlastníka stavby hangáru od měřeného z pozemku parc. č. , Anonymizováno, pod samostatným parcelním číslem podle stavu po zapsání stavby do katastru nemovitostí.

9. Soud ve věci neprovedl všechny účastníky navržené důkazy, a to s ohledem na dále prezentované právní posouzení věci, když skutkový závěr, zjištěný ze shora označených důkazů, mu zcela postačoval pro jeho právní hodnocení. Provádění dalších důkazů nepovažoval soud za potřebné, např. celým spisem Úřadu pro civilní letectví ČR, když zcela postačovala pouze jeho rozhodnutí v dané věci, která soud k důkazům provedl.

10. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, že účastníci řízení uzavřeli 1. 10. 2012 smlouvu o budoucí smlouvě, ve které se zavázali ke zřízení budoucího věcného břemene, které mělo spočívat v právu průchodu a průjezdu po pozemcích žalované parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , a to ve prospěch , Jméno žalobce, a každého budoucího vlastníka stavby hangáru odměřeného z pozemku parc. č. , Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, . Hangár v té době nebyl postaven, a to ani jako stavba rozestavěná, proto součástí smlouvy o smlouvě budoucí učinili tehdy účastníci situační plán, zákres hangáru do snímku katastrální mapy, přičemž tento zákres obsahoval umístění hangáru do tohoto pozemku parc. č. , Anonymizováno, , hangár v něm byl určen svými rozměry a polohovým určením. Za zřízení věcného břemene ke 2 pozemkům (tehdy ve vlastnictví žalované), byla ujednána jednorázová úhrada ve výši 60 000 Kč, která byla uhrazena žalované před podpisem budoucí smlouvy. Žalobce až následně provedl stavbu hangáru, včetně dříve (k 1.10.2021) nezamýšlené přístavby, která obsahovala jako svou součást navíc servisní dílnu, šatnu a sociální zázemí a také byla napojena na inženýrské sítě (vodovodní přípojka a splašková kanalizace se žumpou umístěné v pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tj. mimo pozemek parc. č. , Anonymizováno, ). Oproti původně v budoucí smlouvě sjednaným rozměrům zastavěné plochy hangáru (cca 838 m2) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , byla v r. 2022 v katastru nemovitostí zapsána budova o rozměrech , Anonymizováno, ² na nově vzniklém pozemku parcela číslo , Anonymizováno, (a to jako stavba dopravy). Žalovaná doručila v roce 2017 žalobci odstoupení ze dne 14.7.20217 od smlouvy o smlouvě budoucí, a to z důvodů, že žalovaná zjistila, že žalobce realizuje přístavbu hangáru, která nebyla součástí schválené dokumentace. Následně pak také prodala žalovaná pozemek parc. č. , Anonymizováno, manželům , jméno FO, , neboť právě tento prodaný pozemek navazuje na jejich vlastnictví pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalobce se nyní podanou (a v tomto řízení projednávanou) žalobou o nahrazení projevu vůle žalované domáhá určení obsahu smlouvy o věcném břemeni za účelem zřízení věcného břemene služebnosti stezky a cesty již jen přes jeden služebný pozemek parc. č. , Anonymizováno, (bez pozemku parcela číslo , Anonymizováno, ) ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného – doprava, která je zapsána jako vlastnictví žalobce na jeho LV, , a to za jednorázovou úplatu ve výši 60 00 Kč. K zápisu žalobcem realizované stavby do katastru nemovitostí došlo na základě ohlášení vlastníka – žalobce, které bylo doloženo kolaudačním rozhodnutím předmětné stavby a geometrickým plánem k jejímu zaměření. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou o uzavření smlouvy o věcném břemeni žalovaná však toto odmítla.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák.“).

13. Podle § 50a odst. 1 obč. zák. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech.14.

15. Podle § 50 a odst. 2 obč. zák. nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

16. Podle § 50 a odst. 3 obč. zák., tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

17. Podle § 119 a odst. 2 obč. zák., nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Podle § 120 a odst. 2 obč. zák., stavba není součástí pozemku.

18. Podle § 151n a odst. 1, 2 obč. zák., věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, ničeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti nebo patří určité osobě. (2) Věcná břemena spojené s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

19. V dané věci soud tedy rozhodoval o žalobě žalobce, aby prohlášení vůle žalované bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, neboť do dohodnuté doby nedošlo ze strany žalované k uzavření smlouvy o věcném břemeni. Soud se tak zabýval tím, zda v době jeho rozhodování trvá kontraktační povinnost plynoucí žalované z budoucí smlouvy, tak jak byl žalobní nárok proti ní uplatněn žalobou.

20. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že v původní smlouvě o smlouvě budoucí z 1. 10. 202 bylo mezi účastníky dojednáno zřízení budoucího věcného břemene pouze ve prospěch , Jméno žalobce, a každého budoucího vlastníka stavby hangáru, tj. ve prospěch vlastníka stavby, nikoliv též ve prospěch vlastníka pozemku, který se nachází pod touto stavbou, a to již bez ohledu na to, zda tento hangár (a potažmo pozemek) je v rozměrech situačního plánku, který byl přílohou smlouvy o smlouvě budoucí (cca 838 m2), či v rozsahu, jak je zapsán tento pozemek nyní v katastru nemovitostí jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovanou v žádném případě nestíhala kontraktační povinnost rovněž k tomu, aby zřídila přes svůj pozemek parc. č. , Anonymizováno, jako pozemek služebný věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalobce si tak nepřípustně „rozšířil svá práva“ z budoucí smlouvy, která neodpovídají projevené vůli žalované ve smlouvě o smlouvě budoucí z 1. 10. 2012. Jestliže se žalovaná zavázala v této smlouvě ke zřízení věcného břemene ve prospěch žalobce , Jméno žalobce, a budoucích vlastníků stavby hangáru, pak to v žádném případě neznamená, že by se žalovaná zavázala ve smlouvě o smlouvě budoucí ke zřízení věcného břemena ve prospěch žalobce , Jméno žalobce, a budoucích vlastníků pozemku pod touto stavbou, nyní tedy pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . To, že je dnes stavba hangáru součástí tohoto pozemku po změně právní úpravy provedené občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), podle kterého se stavba stává součástí pozemku, neznamená že žalovaná v důsledku změny právní úpravy v této souvislosti má od 1. 1. 2014 (tj. od účinnosti nového občanského zákoníku) rozšířenou kontraktační povinnost, a to ve prospěch zmíněného „panujícího“ pozemku pod stavbou. Zanikla-li by totiž v budoucnu stavba hangáru, podle smlouvy o smlouvě budoucí z 1. 10. 2002, bylo-li by věcné břemeno zřízeno pouze ve prospěch této stavby, zaniklo by v tomto okamžiku také toto věcné břemeno se zánikem stavby hangáru. Ovšem v případě (a to čistě v teoretické rovině), že by soud žalobě vyhověl a bylo-li by zřízeno věcné břemeno také ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, , znamenalo by to, že i po zániku stavby hangáru, by toto věcné břemeno trvalo i nadále, neboť by zde stále existoval panující pozemek parc. č. , Anonymizováno, , a to bez ohledu na to, zda by na tomto pozemku byla či nebyla stavba hangáru. Závazek žalované, tj. její omezení ve vlastnickém právu k jejímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , by tak bylo nepoměrně větší, než původně bylo mezi účastníky dojednáno ve smlouvě o smlouvě budoucí z 1. 10. 2012. Je podstatný rozdíl mezi tím, má-li být služebný pozemek zatížen pouze ve prospěch panující stavby, či má-li být služebný pozemek zatížen i ve prospěch panujícího pozemku. Žalobce si tak v žalobě o nahrazení projevu vůle na úkor žalované rozšířil svá oprávnění i ve prospěch „panujícího“ pozemku parc. č. , Anonymizováno, pod stavbou, aniž by původně takováto kontraktační povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí žalované vyplývala. Již pro tento základní důvod bylo na místě žalobu zamítnout. Rozhodně není vyloučeno, aby se věcné právo týkalo pouze stavby bez pozemku, a to ani v reáliích nového občanského zákoníku, jak o tom podpůrně svědčí např. i § 3060 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Povinnosti smluvních stran se totiž vážou jen k těm povinnostem, které subjekty budoucí smlouvy převzaly. Nelze proto soudním rozhodnutím uložit žalované povinnost, která nebyla součástí smlouvy o smlouvě budoucí, a tedy na úkor žalované rozšířit oprávnění žalobce i ve prospěch „panujícího“ pozemku parc. č. , Anonymizováno, pod stavbou, které nebylo součástí původní dohody, nicméně žalobou takto uplatněnou žalobcem proti žalované bylo.

21. Soud rovněž musel přisvědčit námitkám žalované v tom, že následnou realizací stavby hangáru „s přístavbou“ se žalobce znatelně odchýlil od původně sjednaných rozměrů stavby hangáru a také jejího účelového určení, což vyplynulo z předmětného kolaudačního rozhodnutí a zaměření nové stavby. Z kontextu vztahů mezi žalobcem a žalovanou v r. 2012 při uzavírání budoucí smlouvy bylo zřejmé, že žalobce a žalovaná se dohodli, že stavba hangáru bude o určitých rozměrech a přesně polohově určená, jinak by žalovaná budoucí smlouvu vůbec neuzavřela, což potvrdil ve své výpovědi i jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . K tomuto závěru dospěl soud i z té skutečnosti, že pokud by poloha stavby a její půdorysné rozměry nebyly pro žalovanou významné a podstatné, pak by situační plánek nebyl součástí budoucí smlouvy a v čl. II. budoucí smlouvy by nebylo výslovně uvedeno, že žalovaná jako povinná z věcného břemene zřídí ve prospěch každého vlastníka TÉTO stavby hangáru věcné břemeno průchodu a průjezdu přes své 2 pozemky. Účastníkům totiž v r. 2012 nebránilo nic v uzavření budoucí smlouvy, která by se vztahovala pouze obecně ke stavbě na pozemku parc. č. , Anonymizováno, jako stavbě panující, a to bez bližšího určení jejího umístění a půdorysných rozměrů. Tím, že žalobce realizoval stavbu, která navíc obsahovala servisní dílnu, sociální zázemí, inženýrské sítě atd., a tím změnil (zvětšil) půdorys stavby původně sjednaný v situačním plánku, postavil tak stavbu zcela jinou než účastníci předvídali a zamýšleli ve smlouvě o budoucí smlouvě a je třeba poznamenat, že k zápisu stavby hangáru, tak jak byla vymezena mezi smluvními stranami budoucí smlouvy v situačním plánku do katastru nemovitostí nikdy nedošlo (zapsaná byla stavba dopravy s půdorysnými rozměry o cca o , proto žalovanou nemůže ani z tohoto důvodu stíhat kontraktační povinnost, tak, jak byla uplatněna žalobou. K tomu obdobně např. viz i rozsudek nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3216/2010, v němž Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že „účelem smlouvy o smlouvě budoucí je uzavření budoucí realizační smlouvy za dříve dohodnutých podmínek, které nelze jednostranně změnit. Jejím důsledkem je nemožnost znovu otevírat kontraktační proces, jenž původně vyústil v dohodu o podstatných náležitostech budoucí smlouvy a v závazek smluvních stran tuto smlouvu uzavřít“. Podle názoru soudu pak jde o takovou změnu okolností, z nichž strany při vzniku závazku a s budoucí smlouvy vycházely, že na zavázané straně tj. na straně žalované nelze rozumně požadovat, aby smlouvu o zřízení věcného břemene ve znění požadovaném žalobou následně uzavřela. A lze tak uzavřít, že i ze zákona zanikala účastníkům povinnost budoucí smlouvy smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít, což má oporu v ustanovení § 50 a odst. 3 o. z., který předpokládá zánik závazku ze zákona, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Povinnosti smluvních stran se totiž vážou jen k těm povinnostem, které subjekty budoucí smlouvy převzaly.

22. Rovněž tak je možné dospět k závěru, že původní zatížení mělo stíhat 2 pozemky tehdy ve vlastnictví žalované, za toto omezení ve vlastnictví pak žalovaná měla obdržet jednorázovou úplatu ve výši 60 000 Kč. S ohledem na to že ve smlouvě o budoucí smlouvě není přesně vyjádřeno, kolik z této úplaty náleží žalované za omezení jejího vlastnického práva ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a kolik za omezení vlastnického pro za pozemek parc. č. , Anonymizováno, , je jen těžko možné oddělit obsahově omezení vlastnického práva ve vztahu k pozemku , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalobou se pak žalobce domáhá zřízení věcného břemene stezky a cesty pouze ke služebnému pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a to za úplatu ve výši 60 000 Kč, ani by však žaloba zahrnovala také pozemek parc. č. , Anonymizováno, . K tomu, aby věcné břemeno pro služebný pozemek parc. č. , Anonymizováno, mohlo být „funkční“, tj. aby dopravně propojilo napojení žalobce na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , pak by také musel žalobce získat nějaké oprávnění k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . k tomuto pozemku však žalobce žádné oprávnění nemá, proto zatížení pozemku parc. č. , Anonymizováno, nemůže mít pro žalobce žádný hospodářský význam. Navíc jednatel , jméno FO, jako jeden z vlastníků pozemku parc. č. , Anonymizováno, vyloučil, že by žalobci nějaké oprávnění k používání tohoto pozemku zřídil. Existuje konstantní judikatura vyšších soudů, která vychází z toho, že nelze zřídit věcné břemeno k pozemku, aniž by z něj pak následovalo další dopravní napojení na veřejně přístupnou cestu. Soud si je v dané situaci vědom toho, že tzv. „nezřizuje věcné břemeno“, ale svým rozhodnutím má pouze nahradit projev vůle žalované, nicméně výsledkem případného nahrazení vůle žalované by bylo to, že žalobce by zápisem vyhovujícího rozsudku soudu o této věci do katastru nemovitostí získal věcné břemeno k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , aniž by však měl dále možnost napojení na veřejně přístupnou cestu. Právo cesty a stezky přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, bez pozemku parc. č. , Anonymizováno, je tak nejen obsahově neoddělitelné v textu v budoucí smlouvě (jen jedna úplata za 2 pozemky, smlouva o budoucí smlouvě uzavírána za situace, kdy žalobce měl před 1. 10. 2012 formou věcných břemen ve svůj prospěch již zřízená věcná břemena k pozemkům parc.č. , Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ), ale i z hlediska funkčnosti dopravního napojení. Rozhodně pak nelze klást žalované za vinu, že v mezidobí svůj pozemek parc. č. , Anonymizováno, prodala manželům , jméno FO, (když právě tento prodaný pozemek navazuje na jejich vlastnictví pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a prodej dává ekonomicky smysl a není možné jej vyhodnotit jako účelový se snahou zmařit plnění z budoucí smlouvy), když v těchto reáliích musí soud zohlednit na druhé straně i to, že žalobce prováděl stavbu hangáru oproti původně zamýšlené (a povolené) stavbě jiným způsobem, postavil jinou (původně černou) stavbu, celý proces výstavby a následné legalizace černé stavby se tak vinou žalobce protáhl na více než 10 let od uzavření budoucí smlouvy.

23. S ohledem na výše uvedené důvody soud žalobu zamítl, aniž považuje za nutné vypořádávat se se všemi námitkám ze strany žalované, kdy přinejmenším ty shora uvedené postačují zcela k tomu, aby žaloba byla zamítnuta. Dle § 50a o.z. se účastníci mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Soud vyložil podrobně shora, proč nemohlo být žalobě vyhověno, když dospěl k závěru, že kontraktační povinnost, tak jak byla koncipována žalobou, žalovanou neprovázela, neboť žalovaná se v budoucí smlouvě nezavázala, že uzavře smlouvu, kterou žalobce vtělil do žaloby a požadoval, aby soud nahradil projev vůle žalované s takovouto smlouvou z žaloby, ta však neodpovídala budoucí smlouvě. Nebylo možné tak žalobě vyhovět.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 255,86 Kč, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 9 odst.3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku , částka, . Právní zástupce žalované učinil za řízení 6 úkonů právní služby, představující přípravu a převzetí věci, písemná podání ze dne , datum, , , datum, a , datum, , a účastnil se 2 jednání soudu dne , datum, a , datum, . Za těchto 6 úkonů mu náleží odměna ve výši , částka, . Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 6 x , částka, , tj. částka , částka, . Dále soud přiznal žalované 20 x , částka, jako náhradu za promeškaný čas strávený cestou právního zástupce žalované k jednáním dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a cestovní náhrady ve výši , částka, a , částka, za cesty z , adresa, a zpět k jednáním dne , datum, a , datum, , vždy ujeto 348 km při použití osobního vozidla zn. AUDI Q5, RZ , SPZ, , o průměrné spotřebě 8,4 l/100 km při použití PHM benzín Natural 95 ve skutečné ceně , částka, /l dne , datum, a , částka, /l dne , datum, , při sazbě základní náhrady , částka, za 1 km jízdy. Dále byla právnímu zástupci žalované přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Tyto náklady v součtu ve výši , částka, je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).