8 C 1/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o ochranu rušené držby I. Soud zamítá návrh žalobkyně na stanovení povinnosti žalovaným 1) a 2)- zdržet se rušení držby žalobkyně k části pozemku – pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, – orná půda v k. ú. , adresa, rozkládající se mezi společnou hranicí pozemků – pozemkových parcel parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a souběžně vedoucím původním oplocením žalovaného 1) z kovových sloupků zabetonovaných do země a pletiva, vybudovaným na pozemku – pozemkové parcele parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .- společně a nerozdílně vše uvést v předešlý stav tak, že odstraní nově vybudované oplocení z kovových sloupků zatlučených do země a pletiva na hranici mezi pozemkem – pozemkovou parcelou parc. č. , Anonymizováno, – orná půda v k. ú. , adresa, a pozemkem – pozemkovou parcelou parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. , adresa, a dále vysadí na část pozemku – pozemkové parcely parc. č. , Anonymizováno, – orná půda v k. ú. , adresa, v místě mezi hranicí mezi pozemky – pozemkovými parcelami parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a souběžně vedoucím původním oplocením žalovaného 1) ze zabetonovaných kovových sloupků a pletiva vybudovaným na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , dva smrky ztepilé o výšce 3,5 metru.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. 3703-223781/0710, VS 8110000125 soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 12. 2024 domáhala stanovení povinnosti žalovaným zdržet se rušení držby žalobkyně v části pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, rozkládající se mezi společnou hranicí pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a souběžně vedoucím původním oplocením, vybudovaným na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a dále se domáhala odstranění nově vybudovaného oplocení z kovových sloupků zatlučených do země a pletiva na hranici mezi pozemkem parc. č. , Anonymizováno, a vysazení dvou smrků ztepilých o výšce 3,50 metru na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, v místě mezi hranicí mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, a souběžně vedoucím původním oplocením žalovaného 1). Žalobu odůvodnila tím, že je spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je žalovaný 1). Mezi těmito pozemky v minulosti nebyla vytyčována hranice a přibližně před 20 lety si žalovaný 1) postavil plot z kovových sloupků zabetonovaných do země a s pletivem, čímž ohraničil svůj pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Žalobkyně a předchozí právní předchůdkyně užívala své pozemky až k tomuto plotu v dobré víře, že se jedná o pozemek parc. č. , Anonymizováno, , a to tak, že pozemek zpevňovala a následně zrekultivovala pro průjezd traktoru a od roku 2015 zde vysazovala stromy nebo dýně. Dne 15. 8. 2024 mělo dojít k zaměření skutečného průběhu hranic mezi výše uvedenými pozemky a dne 20. 8. 2024 obdržela žalobkyně email od geometra , Anonymizováno, s vyznačením hraničních kolíků. Dne 1. 9. 2024 zjistila, že mezi kolíky vytyčujícími hranice pozemků parc. č. , Anonymizováno, je natažen provázek s cedulí a nápisem soukromý pozemek (odstraňte vše, co tu nepatří). Rovněž zjistila, že na části pozemku mezi touto vytýčenou hranicí a původním oplocením žalovaného bylo vytrháno 6 kusů lísek obecných, které zde v minulosti zasadila žalobkyně. Ceduli s provázkem a kolíky žalobkyně odstranila a dále vykonávala své právo držby této části pozemku. Dopisem ze dne 7. 10. 2024 následně vyzval zástupce žalobkyně žalovaného ke zdržení se rušení držby žalobkyně k této části pozemku a uvedení věci v předešlý stav. Žalobkyně poté dále vykonávala držbu předmětné části pozemku a dne 25. 11. 2024 zjistila, že žalovaný 1) společně s žalovanou 2) v místě, kde dle zaměření geometra se má nacházet hranice mezi uvedenými pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, budují nové oplocení z kovových sloupků, které zatloukli do země a mezi které natáhli pletivo. Kromě toho žalovaní pořezali a odstranili z pozemku mezi nově vybudovaným oplocením a původním oplocením dva smrky ztepilé o výšce 3,50 až 4 metry, které zde v minulosti zasadila žalobkyně. Žalobkyně a její právní předchůdci vykonávali držbu této části pozemku v dobré víře, že se jedná o jejich pozemek parc. č. , Anonymizováno, , přičemž žalovaní zasáhli do jejího práva držby této části pozemku, a proto se žalobkyně domáhá ochrany této rušené držby a uvedení zmiňované části pozemku v předešlý stav.

2. Svá tvrzení žalobkyně podpořila předložením listin, kterými prokázala své spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , vlastnictví žalovaného 1) k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který s výše uvedeným pozemkem ve spoluvlastnictví žalobkyně má společnou hranici a rovněž prokázala, že dne 20. 8. 2024 jí geodet , jméno FO, zaslal na emailovou adresu náčrt s vytýčením hraničních bodů mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, . Přiloženými fotografiemi pak prokázala tvrzení o tom, že mezi tyto hraniční kolíky žalovaný 1. natáhl provaz, k němuž připevnil ceduli, že jde o soukromý pozemek, ze kterého má být odstraněno vše, co zde nepatří, na což reagoval právní zástupce žalobkyně výzvou ze dne 7. 10. 2024, ve které konstatuje, že toto jednání a rovněž k odstranění 6 kusů lísek červenolistých považuje žalobkyně za neoprávněný zásah do její držby uvedené části pozemku parc. č. , Anonymizováno, s tím, že pokud nebude žalovaný na výzvu reagovat, bude se žalobkyně domáhat ochrany držby příslušnou žalobou. Dalšími fotografiemi žalobkyně osvědčila, že žalovaní v místě vyznačených hraničních bodů zatloukli do země (další) dřevěné kolíky, na které připevnili pletivo, které zabraňuje přístupu na pozemek mezi tímto novým oplocením a původně zbudovaným oplocením z kovových sloupků. Čestnými prohlášeními , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, bylo potvrzováno, že žalobkyně a před ní její matka , jméno FO, užívaly v minulosti do současné doby svůj pozemek až po oplocení zbudované před více než 20 lety žalovaným 1). Předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2024 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalované k odstranění vybudovaného plotu z kovových sloupků zatlučených do země a pletiva nataženého mezi nimi na místě údajně zaměřené hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nejpozději do 18. 12. 2024 a opětovné výsadbě 2 kusů smrků ztepilých o výšce přibližně 3,5 metru.

3. Podle § 1003 občanského zákoníku, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

4. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku, soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

5. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř., domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby, jednání není třeba nařizovat.

6. Podle § 178 o.s.ř., v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

7. Z podané žaloby je patrno, že se žalobkyně domáhá ochrany rušené držby ve smyslu § 1003 občanského zákoníku, jejímž smyslem je ochrana posledního stavu držby a jejího navrácení. Ze smyslu ustanovení § 176 a následujících o.s.ř. vyplývá, že soud v řízení o žalobě z rušené držby nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, a pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutno prokázat, že žalobkyně je držitelkou věci či práva a žalovaní nyní tuto držbu svévolně ruší.

8. Žalobkyně tvrdila, že předmětnou část pozemku užívala k ukládání biologického návozu, sázela jste stromy a keře a kosila trávu. V žalobě rovněž uvádí a přiloženými fotografiemi prokazuje, že žalovaní již 1. 9. 2024 v hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , tak jak byla vytyčena geometrem , Anonymizováno, , umístili dřevěné tyče, mezi které natáhli provaz, k němuž připojili ceduli s textem „soukromý pozemek, odstraňte vše, co tu nepatří“. Tímto jednáním žalovaní zasáhli do držby žalobkyně a ta se nejpozději 1. 9. 2024 dozvěděla o rušení své držby k výše uvedené části pozemku ze strany žalovaných i o tom, že toto rušení bude pokračovat, neboť žalovaní tímto konáním dali žalobkyni najevo, že k tomuto pozemku nemá žádné právo a má z něj odstranit to, co zde navezla. Od 1. 9. 2024 proto začala běžet šestitýdenní prekluzivní lhůta k podání žaloby z rušené držby dle ustanovení § 1008 občanského zákoníku, která tak uběhla nejpozději 13. 10. 2024. Žaloba byla u soudu podána až 30. 12. 2024, tedy po uplynutí této zákonné prekluzivní lhůty. Z toho důvodu soud žalobu na stanovení povinnosti zdržet se rušení držby žalobkyně k výše uvedené části pozemku a uvést vše v předešlý stav zamítnul.

9. Pro započetí běhu této prekluzivní lhůty je v daném případě podstatné, že natažení předmětného provazu mezi dřevěné kolíky, který bránil vstupu na předmětnou část pozemku s cedulí, která toto jednání vysvětluje (zjištěné žalobkyní 1. 9. 2024) a následné zatlučení rozměrnějších dřevěných kůlů s nasazením pletiva na stejném místě (zjištěné žalobkyní 25. 11. 2024) představuje dva rušební činy, které však tvoří jednotu, a proto pro začátek běhu prekluzivní lhůty je rozhodující první rušení, které bylo následným jednáním žalovaných zintenzivněno.

10. Dalším rušebním zásahem do držby dle tvrzení žalobkyně mělo být pokácení dvou smrků o výšce 3,5 metru. V souvislosti s tím se žalobkyně domáhala uvedení v předešlý stav vysazením těchto dvou stromů. V daném případě žalobkyně ani neosvědčila, že to byli žalovaní, kteří předmětné stromy stojící na sporné části pozemku pokáceli, a tedy byli rušiteli pokojné držby žalobkyně. Navíc i v případě prokázání této skutečnosti by opět šlo o rušební zásahy do držby žalobkyně, které započaly 1. 9. 2024, kdy žalovaní přehrazením sporného pozemku za pomocí kolíků a šňůry s umístěním cedule informující o vlastnickém právu dali žalobkyni najevo, že budou v držbě žalobkyně bránit. Dle tvrzení žalobkyně již tehdy započali s odstraňováním trvalých porostů, konkrétně lískových keřů, což žalobkyně zjistila 9. 10. 2024. Odstranění dalších porostů - dvou smrků - v následné, blíže neurčené době znovu tvoří jednotu rušebních činů, a proto v tomto případě došlo k začátku běhu prekluzivní lhůty nejpozději 9. 10. 2024 a s ohledem na výše uvedený den podání žaloby a výše uvedenou prekluzivní lhůtu v trvání šesti týdnů je patrno, že i v tomto případě byla žaloba podána až po uplynutí prekluzivní lhůty. Navíc samotné pokácení stromů představuje jednorázový zásah, kde nárok na uvedení v předešlých stav z titulu ochrany držby nepřipadá v úvahu. Ten přichází v úvahu pouze v případě trvajících zásahů. Nad rámec uvedeného lze poukázat na to, že uložení povinnosti žalovaným vysadit na sporném pozemku stejné stromy, by pro ně bylo spojeno s náklady, kterými by byli zatíženi i v případě, že by se v pozdějším petitorním řízení ukázalo, že ve skutečnosti jde o jejich pozemek, jehož součástí tyto stromy byly. V daném případě, s ohledem na vyšší náklady obnovení původního stavu a s případným přihlédnutím k výsledku petitorního řízení, není vhodné ukládat v posesorním řízení vysazení nových stromů. Proto i v této části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

11. S ohledem na neúspěch žalobkyně v tomto řízení a skutečnost, že žalovaným v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Součástí tohoto rozhodnutí je stanovení povinnosti žalobkyni zaplatit soudní poplatek za podání této žaloby ve výši 5 000 Kč.